Přehled ověřených výroků

Koaliční smlouvu podepsanou ČSSD, hnutím ANO a KDU-ČSL podepsali i všichni poslanci poslaneckých klubů (.pdf - příloha 2 koal. smlouvy) jednotlivých stran. Mezi nimi byli i 4 hejtmani za ČSSD (vzdali se mandátu až na jaře 2014). Šlo o Michala Haška, Jiřího Zimolu, Jiřího Běhounka a Josefa Novotného. Ti všichni také vládu podpořili během hlasování o důvěře 18. února 2014. Lze tedy říct, že hejtmani skutečně souhlasili s koaliční smlouvou.

Lze ovšem najít i některé veřejné výtky např. hejtmana Zimoly právě ke koaliční smlouvě. Ty směřovaly k rozdělení křesel ve vládě a také k faktu, že všichni poslanci poslaneckých klubů stran vznikající koalice mají svým podpisem koaliční smlouvu podpořit. Ovšem jak jsme uvedli výše, ve finále i Zimola smlouvu osobně podepsal a také pro vládu hlasoval v Poslanecké sněmovně.

Co se týká vztahů mezi vládou a kraji, Sobotka především naráží na to, že koalice prosadila navýšení části vybraných daní pro kraje. To prosadila vláda v Poslanecké sněmovně v říjnu 2015 v rámci zákona o rozpočtovém určení daní a kraje by měly získat zhruba 3 a půl miliardy navíc do svých rozpočtů.

Dobré vztahy mezi kraji a vládou mohou také vycházet z toho, že jak většina krajů tak i vláda je složena mimo jiné z ČSSD, což je nyní zejména v regionech dominantní síla. To dříve nebylo zvykem, strany vládní koalice v krajských volbách drtivě prohrávaly, to se nyní na podzim nečeká a vztahy by tak mohly zůstat na slušné úrovni.

Výrok premiéra Sobotky hodnotíme jako pravdivý, strana ČSSD totiž dlouhodobě kritizuje tzv. zákon o církevních restitucích tak, jak byl přijat v roce 2012 a na protest o něm ani nehlasovali.

Zákon č. 428/2012, o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, byl schválený 8. listopadu 2012 tehdejší Nečasovou vládou. Tento návrh ČSSD dlouhodobě kritizovala a během závěrečného hlasování opustila jednací sál, tedy se hlasování nezúčastnila. Zákon byl schválen 102 hlasy ze 103 přítomných poslanců.

Předseda ČSSD Sobotka již tedy varoval, že tento návrh obsahuje hlavně riziko, že budou církvím připsány i majetky, které nikdy reálně nevlastnily. „Takto velké majetkové přesuny nemůžou procházet bez souhlasu veřejnosti a sto jedním hlasem. Chystáme ústavní stížnost.“ zdůrazňoval také tehdejší předseda poslaneckého klubu Jeroným Tejc.

Sobotka také shrnul 10 důvodů, proč hlasovat proti vládnímu narovnání s církvemi, stejně jako protinávrh z dílny ČSSD zavádějící daňové asignace. Kritika ze strany ČSSD vyvrcholila podáním ústavní stížnosti, které ale Ústavní soud nevyhověl.

Bereme-li EU jako celek, jedná se skutečně o druhou nejsilnější ekonomiku světa, hned za Spojenými státy. Právě tyto dvě uskupení vyjednávají o tzv. Transatlantické dohodě o obchodu a investicích (TTIP).

Z makroekonomických dat Mezinárodního měnového fondu (IMF) agregovaných na serveru Knoema vyplývá, že v roce 2015 byly Spojené státy největší ekonomikou světa, druhá byla Čína. Pokud by se Evropská unie brala jako jeden ekonomický subjekt, její HDP by byl vyšší než ten čínský a USA a EU by tak byly největšími ekonomikami světa. Dohromady by jejich nominální HDP činil přes 34 bilionů dolarů, 46,7 % světové ekonomiky.

EU jako ekonomický celek je silnější než jiné uskupení, které rovněž jedná s USA o obchodní dohodě, tzv. transpacifickém partnerství (TPP). Vysčítáme-li HDP těchto zemí, dostaneme je "jen" na 9,44 bilionu dolarů. Tyto země navíc nejsou sdruženy v podobném uskupení, jako je Evropská unie, jedná se pouze o multilaterální dohodu mezi skupinou států.

Dokumenty, které zveřejnila pobočka Greenpeace Netherlands, obsahují navrhy textu o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) ve stavu před 13. kolem jednání (25.-29. dubna 2016).

Konečná smlouva by měla obsahovat přibližně 25 až 30 kapitol, zvěřejněné dokumenty se týkají 13 těchto kapitol. Jednotlivé texty obsahují pozice USA a EU k dané problematice. V uniklých textech je vůbec poprvé naznačena pozice USA při jednáních o TTIP.

Otázkou zůstává i dodržování linie vyjednávání ze strany Komise určené společně dohodnutým mandátem, který byl zveřejněný 9. řijna 2014. Vzhledem k probíhajícímu jednání a změnám, spolu s tím, že americká pozice zůstává nadále neveřejná, neumožňuje v tuto chvíli potvrdit do jaké míry Komise brání pozici danou mandátem k jednání.

V pátek 27. května jednali na půdě Výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Ondřej Benešík (předseda tohoto výboru), Karel Schwarzenberg (předseda zahraničního výboru), Jeroným Tejc (předseda ústavně-právního výboru) a další poslanci s americkým vyjednavačem o smlouvě TTIP Shermanem E. Katzem.

Zpráva na webu sněmovny k tomuto jednání uvádí:

" V rámci diskuse na půdě výboru pro evropské záležitosti Sherman E. Katz informoval české poslance o stavu projednávání smlouvy TTIP ve Spojených státech. Přiblížil stanovisko amerických zákonodárců ke smlouvě. Upozornil, že přes veškerou snahu pravděpodobně nedojde k uzavření smlouvy TTIP do konce tohoto kalendářního roku. "

Více informací není prozatím o tomto jednání dostupných, neboť zápis z tohoto jednání není doposud zveřejněn. Výrok i hodnocení bude doplněno na základě tohoto zveřejněného zápisu, popř. na základě dalších dohledaných informací, které v tuto chvíli nejsou dostupné.

Oslovili jsme rovněž s dotazem na průběh jednání předsedy Benešíka a Tejce, jejich případné odpovědi zapracujeme také do tohoto odůvodnění.

Je sice pravdou, že v některých evropských zemích existují iniciativy, aby se o TTIPu hlasovalo i v referendu, je ale iluzorní, že tyto iniciativy směřují k závaznému rozhodování o této věci prostřednictvím veřejného hlasování. Navíc příklad Německa, který Konečná zmiňuje, rozporuje samotná ústava této země.

Jednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) provází již od jeho počátku v roce 2014 výrazná vlna kritiky, která mnohdy vrcholí v pozicích žádajících neuzavření této dohody. Zdrženlivost k výsledkům současných jednání začíná být patrná i u některých vrcholných politiků EU.

Přesto je zavádějící tvrzení, že by v současnosti existovaly nějaké významné veřejně známé iniciativy ve směru řešení rozhodnutí o TTIP za pomocí občanského referenda v zemích EU. V současnosti je jen jedna země, kde je tato možnost velice blízko k naplnění, a to jak správně paní poslankyně Konečná připomíná, v Holandsku. Zde petice na referendum zatím získala přes 100 tisíc z potřebných 300 tisíc hlasů.

Např. v Británii proběhly některé pokusy o získání dostatečného množství podpisů pod petici, která požaduje vypsání referenda o této věci v zemi. Organizátoři potřebují sesbírat alespoň 100 tisíc podpisů, aby se daná petice projednávala v britské dolní komoře parlamentu. To samo o sobě neznamená, že by se referendum ve finále konalo, navíc ani jeden z pokusů nebyl doposud úspěšný.

Iniciativa, aby TTIP byl podroben konzultativnímu referendu, proběhla neúspěšně také ve Slovinsku.

27. května 2016 vyzval zástupce irské opoziční strany Sinn Fein (3. nejsilnější strana v zemi) vládu k tomu, aby na otázku přijetí smlouvy TTIP bylo v zemi vypsáno referendum.

Samostatnou otázkou pak je případ Německa. V něm podle článku 29 německé ústavy (základního zákona) není na spolkové úrovni takové referendum, které by mělo být závazné, vůbec možné. Podle ústavy je na této úrovni možno rozhodovat pouze o úpravách spolkového členění. Případné hlasování občanů by tedy nemohlo být závazné.

Při porovnání meziročního nárůstu vývozu do Spojených států za poslední dva roky a celkového nárůstu vývozu zboží je patrné, že zejména v roce 2015 vývoz do Spojených států rostl výrazně rychleji než celkový vývoz.

Nakolik se však na těchto vývozech podílí malé a střední podniky není z dostupných dat možné určit.

"Z malých a středních firem do USA exportuje zatím jen 13 procent, a i když se podle našeho průzkumu chystá do Ameriky v nejbližší době vyvážet dalších 11 procent středně velkých podniků, v součtu je to stále necelá čtvrtina,"řekla v říjnu 2015 pro časopis Ekonom místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a živnostníků Pavla Břečková.

Co se struktury vyvezeného zboží týká, největší podíl měly v roce 2015 Stroje a dopravní prostředky - jednalo se o polovinu vyvezeného objemu. Pětinu pak tvořily Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu - sem patří například železo a ocel, další kovy nebo výrobky z pryže.

Ústava ČR ve svém čl. 49 písm. d) svěřuje pravomoc ratifikace mezinárodních smluv hospodářských, jež jsou všeobecné povahy (kam lze zařadit právě Transatlantickou dohodu o obchodu a investicích mezi EU a USA), oběma komorám Parlamentu. Informace o způsobu schvalování různých tipů mez. smluv jsou k dispozici na webových stránkách PSP ČR.

Naše ústava pak ve svém článku 2 odst. 2 stanovuje, že Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. Ten však prozatím nebyl přijal, přičemž jeho schválení je jedním ze závazků současné vlády.

Na závěr je nutné uvést, že celostátního referenda bylo v historii ČR využito p ouze jednou v červnu 2003 k vyjádření souhlasu o přistoupení České republiky k Evropské unii, přičemž bylo nutné přijetí samostatného ústavního zákona. Zásadní je také dodat, že se v tomto případě jednalo o souhlas se schválením specifického typu mezinárodní smlouvy (Smlouva o přistoupení ČR k EU), která přenáší některé pravomoci orgánů České republiky na mezinárodní organizaci nebo instituci (čl. 10a Ústavy ČR). Právě tento typ smlouvy je pak obecně, na rozdíl od běžné mezinárodní smlouvy, kterou je právě Transatlantická dohoda o obchodu a investicích mezi EU a USA, nutné schválit třípětinovou většinou všech poslanců a třípětinovou většinou přítomných senátorů (čl. 39 odst. 4 Ústavy ČR).

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť aktuální data neukazují většinovou podporu dohodě mezi EU a USA a navíc Charanzová vykládá tato data nekorektním způsobem.

Aktuální data Eurobarometru (.pdf - str. 31), který sleduje názory obyvatel Evropské unie na různá témata, dokládá, že podpora obchodní dohody mezi EU a USA v České republice dosahuje 49 %. Tato data byla publikována v prosinci 2015 a jsou nejaktuálnějšími.

V minulých šetřeních byla podpora vyšší (.pdf - str. 96), dosahovala 62 %. Na základě posledních veřejně dostupných dat Eurobarometru je výrok hodnocen jako nepravdivý, neboť ve skutečnosti podporu dohodě vyslovila sice těsná, ale přesto menšina obyvatel České republiky.

Nadto je třeba dodat, že samo konstatování o tom, že tato podpora se rovná podpoře konkrétního znění smlouvy TTIP, je zavádějící. Tazatelé pokládají následující dotaz:

" Jaký je Váš názor na každý z následujících výroků? Prosím, řekněte mi u každého z výroků, jestli jste pro nebo proti. Dohoda o volném obchodu a investicích mezi EU a USA. "

Uvedená otázka je obecná a neptá se konkrétně na znění smlouvy TTIP, neboť ta ani z principu není občanům České republiky reálně známa. To potvrzují také výzkumy Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd České republiky (CVVM) z července, září a listopadu 2015. Data ukazují, že více než polovina občanů ČR vůbec o smlouvě neslyšela. Těch, co o ní slyšeli a vědí, čeho se přesně týká, jsou pouhá 3 procenta. Celkem 20 % pak alespoň zhruba ví, o čem smlouva je. Je tedy poměrně problematické při této deklarované neinformovanosti spojovat obecnou podporu "dohodě o volném obchodu a investicích mezi EU a USA" s konkrétním zněním dohody TTIP.

Rada EU v říjnu 2014 zveřejnilamandát (.pdf) pro TTIP, tedy závazné směrnice pro jednání mezi EU a USA o obchodním a investičním partnerství. Podle Evropské komise se jedná o nejtransparentnější obchodní jednání, která kdy EU vedla. TTIP je totiž prvním případem, kdy EU zveřejnila mandát v průběhu vyjednávání.

EU kromě mandátu zveřejnila také texty jednání, návrhy některých kapitol a své pozice. Na internetu jsou však publikovány pouze dokumenty, které neohrozí vyjednávací pozici EU. Texty jsou zveřejňovány postupně vždy po shodě mezi členskými státy. Finální návrh TTIP má být kompletně zveřejněna po ukončení jednání a před jejím podpisem a ratifikací.

Dokumenty, které by mohly ohrozit vyjednávací pozici EU, jsou k dispozici pouze aktérům jednání, tedy vybraným českým expertům a úředníkům. Upozorňujeme, že k této dokumentaci mají přístup pouze členové expertního týmu, nikoli všichni čeští poslanci.

Odtajnění dokumentů o jednání o TTIP souvisí s novou strategií EU, která má vést k vyšší transparentnosti jednání. Tento přístup má týkat všech obchodních smluv, a EU tak postupně publikuje jejich dokumentaci. V roce 2015 publikovala mandáty u smluv TiSA a CETA.

I po tomto kroku však zaznívají ohlasy, že jednání o TTIP stále není dostatečně transparentní. Vyjádřil se tak například prezident německého Spolkového sněmu. Mezi českými kritiky můžeme jmenovat například hnutí Greenpeace.

Co se týče 12 let zkušeností s obchodní politikou v Bruselu, pro úplnost dodáváme, že Dita Charanzová byla již v roce 2005 vedoucí úseku obchodní a rozvojové politiky v zastoupení ČR při EU v Bruselu.