Přehled ověřených výroků

Při hodnocení výroku vycházíme z dat Evropské komise o nemocenských dávkách v jednotlivých zemích EU.

Rakousko: Nemocenská se vyplácí od 4. dne nemoci. Strop pro nemocenskou je nastaven na 4 440 EUR měsíčně, příjem nad tuto hranici není při výpočtu brát v potaz. Během prvních 42 dní nemoci je vypláceno 50 % příjmu, další dny je to pak 60 % příjmu. Na základě pracovních dohod však může být až 12 týdnů vyplácen plný plat. (strana 9)

Německo: Nemocenská se vyplácí z pojistných fondů, platí se 70 % pravidelného příjmu. (strana 14)

Informace o případném zneužívání této nemocenské se nám nepodařilo dohledat. Rovněž ani to, zda s tímto argumentem operují kritici tohoto nastavení v obou jmenovaných zemích.

Nařízení Evropské unie určuje pět kritérií (.pdf, článek 2 písmeno c) nařízení Rady o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství - str. 5) tržní ekonomiky. Kritéria jsou následující:

- společnosti rozhodují o ceně, nákladech a vstupech na základě tržních signálů odrážejících nabídku a poptávku a bez zásadních zásahů státu v této záležitosti, přičemž náklady nejdůležitějších vstupů se v zásadě zakládají na tržní hodnotě

- společnosti vedou jednoznačné a jasné účetnictví prověřené nezávislými auditory v souladu s mezinárodní­mi účetními standardy a používané ve všech oblastech

- výrobní náklady a finanční situace společností nepodlé­hají podstatnému zkreslení způsobenému bývalým systémem netržního hospodářství, zejména pokud jde o odpisy aktiv, jiné odpisy, směnný obchod a zaplacení započtením

- společnosti podléhají právní úpravě úpadku a vlastnictví, která zaručuje právní jistotu a stabilitu pro fungování společností

- měnové přepočty se provádějí podle tržních směnných kursů

Čína zažádala v roce 2008 o zhodnocení svého statusu. Podle reportu EU však kritéria nenaplňuje (.pdf, str. 15). V současné době má problémy zejména s nedostatkem transparentnosti, dále v Číně fungují opatření, která mohou diskriminovat zahraniční společnosti. Dalšími překážkami jsou velké státní zásahy do ekonomiky a nedostatečná právní ochrana duševního vlastnictví.

Angela Merkelová se na konci srpna letošního roku vypravila do několika zemí Evropské unie. Hlavním důvodem zahraničních cest byla setkání evropských lídrů ve snaze čelit společně Brexitu a připravit se na summit EU, který se uskuteční v září v Bratislavě.

Nejprve se Merkelová sešla s italským premiérem Renzim a francouzským prezidentem Hollandem na italském ostrově Ventonene. O den později, 23. srpna, se setkala s princem Williamem. Další den zamířila do Estonska a následně se vypravila do České republiky a Polska.

Migrace byla tématem zejména cesty do České republiky a Polska, kde se kancléřka setkala s lídry Visegrádské čtyřky. Merkelová již dlouhodobě obhajuje systém přerozdělování uprchlíků na základě kvót a tento postoj zastávala i při jednání s představiteli V4. Země V4 přitom kvóty odmítají.

Ředitelem Krajské nemocnice v Liberci je Luděk Nečesaný. Ten vedl libereckou nemocnici od roku 2007 do února 2011 a nyní opět od srpna 2013. V roce 2015 byl obviněn v souvislosti s údajným předražením dvou zakázek na vybavení kardiocentra a traumacentra liberecké nemocnice o 24 milionů korun. Těmito zakázkami z let 2008 až 2009 v celkové hodnotě zhruba 239 milionů korun se policie zabývá na základě trestního oznámení z roku 2012. Nečesaný, obviněný z přijetí úplatku, se rozhodl na post generálního ředitele rezignovat, dozorčí rada se však jednomyslně shodla na tom, že nevidí důvody pro změny v představenstvu nemocnice. Obviněna byla i Nečesaného manželka Šárka, která měla přes svou firmu Sarmed legalizovat peníze, které měl Nečesaný nelegálně obdržet. Za legalizaci výnosů z trestné činnosti ji hrozí tři až osm let za mřížemi.

Jaroslava Jermanová zasedala jako členka ODS v letech 2004 až 2008 v Zastupitelstvu Středočeského kraje společně s jejím tehdejším stranickým kolegou Petrem Bendlem a Helenou Langšádlovou, která byla zvolena za KDU-ČSL. Radu kraje ve zmíněném období tvořili zástupci ODS, KDU-ČSL, SNK a US-DEU s Petrem Bendlem jako hejtmanem. Ani Jermanová, ani Langšádlová členkami rady nebyly.

Během vyjednávání o sestavení koalice ve Středočeském kraji použil Petr Tiso (TOP 09) argument, že ANO v čele s Jermanovou nemůže jako partnera přijmout, protože dříve společně s Bendlem zastupovala ODS v zastupitelstvu. „Paní Jermanová byla za ODS v zastupitelstvu kraje v době pana hejtmana Bendla, takže jako hejtmanka nepředstavuje v našich očích ten kýžený symbol změny v kraji.“

Komunisté se na vládě podílejí v osmi krajích, a to ve Středočeském, Ústeckém, Plzeňském, Jihočeském, Královehradeckém, Olomouckém, Zlínskéma Moravskoslezskémkraji.

Ve zbylých krajských radách (Pardubický, Liberecký, Vysočina, Karlovarský, Jihomoravský a Radě hl. města) politici KSČM zastoupení nejsou.

Projekt kraje vedený pod názvem „Veřejná doprava Vysočiny“ oficiálně neprezentuje 3 modely financování. Je ovšem pravdou, že tato trojice možných podob integrovaného dopravního systému byla Dopravní komisí projednávána. Bližší informace o jednotlivých modelech však nejsou veřejně dostupné.

Diskutované modely mají podobu minimální, střední či maximální (.pdf, str. 3) alternativy, přičemž komise radě kraje doporučila střední variantu.

Výběr střední varianty, ovšem tentokrát u jízdních řádů, potvrzuje i 36. bod jednání zastupitelstva kraje z 25. července 2016.

S myšlenkou integrovaného dopravního systému si Kraj Vysočina začal (.pdf, str. 1) pohrávat už v roce 2003, kdy nechal vypracovat „Studii optimalizace dopravní obslužnosti a možnosti integrovaného dopravního systému kraje Vysočina“. Závěr této studie mimo jiné doporučuje investice do veřejné linkové dopravy.

V roce 2007 přichází rada kraje s prvním posudkem, který mapuje negativa spojená s financováním, a zároveň vytváří první z možných modelů. Podle něj by byla nezbytná finanční participace obcí a měst dané oblasti na provozu IDS.

Koncem roku 2014 zadal Kraj Vysočina veřejnou zakázku na zajištění dopravní obsluhy v rámci IDS. Následně se rozběhla řada jednání dopravní komise, kde byla projednána síť dopravních linek, tarify jízdného či zónové rozvržení spojů. Jedním z navrhovaných způsobů přepravy je užití bezkontaktních čipových karet.

V současnosti je projekt IDS ve druhé fázi a má být spuštěn nejpozději v roce 2019.

Dle zápisu z jednání komise je však patrné, že veřejnost bude o plánovaných změnách teprve informována (.pdf, str. 4). Projednávané materiály prozatím nejsou finální.

Přestože první snahy o integrovaný dopravní systém v roce 2008 padly, v současnosti krajské orgány skutečně nevedou veřejně obšírný dialog se starosty či s tamní veřejností a soustředí se na interní jednání.

Výrok Jaromíra Kaliny (KDU-ČSL) hodnotíme jako pravdivý, jelikož zápisy z jednání dopravní komise skutečně zmiňují, byť pouze letmo, informaci o 3 modelech IDS na Vysočině.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, i když se v něm Pijáček dopustil menší chyby.

Rozdíl mezi průměrnou hrubou mzdou Prahy (34 824 Kč) a Zlínského kraje (23 580 Kč) je přibližně o tisíc korun menší, než uvádí Pijáček. Podle výše uvedených údajů Českého statistického úřadu jde přesně o sumu 11 244 korun.

Ministr vnitra Milan Chovanec koupil byt v Plzni od firmy Dajbych, s.r.o., která se mimo jiné uchází i o státní zakázky. Ministr Chovanec koupil byt za 3,1 milionu korun. MF Dnes se odvolává na to, že tato cena je pod cenou obvyklou a že tržní cena v této lokalitě je až dvakrát vyšší.

Sporným bodem tak zůstává, zda existuje možné spojení mezi cenou Chovancova bytu a veřejnými zakázkami firmy Dajbych, s.r.o. Tato firma patří ke kvalifikovaným dodavatelům státních zakázek.

Milan Chovanec na tuto zprávu reaguje tiskovým prohlášením, ve kterém tvrdí, že tento byt byl ve fázi rozpracování, nebyl dokončen a tedy je levnější.Zároveňse odvolává na to, že firmu Dajbych nezná a nejednal s ní přímo. Manželé Dajbychovi vydali tiskovou zprávu, ve které se distancují od nařčení, že by byt prodali Milanu Chovancovi pod cenou. V příloze (.pdf, str. 2) lze nalézt ocenění podobného bytu znalcem ve výši 3,5 milionu korun. Dále zmiňují, že vzhledem k tomu, žese účastní výběrových řízení k veřejným zakázkám, chtějí mít prověrku od Národního bezpečnostního úřadu. Podle svých slov ji získali a letos jim byla obnovena. Tuto informaci není možné ověřit, protože NBÚ veřejnosti tyto informace neposkytuje.

Výrok spadá do kategorie neověřitelné, neboť se lze odvolávat pouze na prohlášení jednotlivých stran.

Podle tiskové zprávy města Třebíče došlo k podpisu tohoto memoranda 13. ledna 2016. Podpis připojily 4 města a 12 obcí, Okresní hospodářská komora Třebíč, za firmy pak Energetické Třebíčsko, EKOREGION 5, ČEZ, a.s., společnosti Mann Hummel (CZ) s.r.o., Mann Hummel Service s.r.o, Huhtamaki Česká republika, a.s. a Fraenkische CZ s.r.o.

Jedná se o Memorandum o spolupráci při řešení dopravní obslužnosti a využití dopravní infrastruktury po silnici II/360. Předmětem memoranda je podle iniciátora Pavla Pacala - místostarosty Třebíče - dohoda všech zúčastněných stran na prosazování společného zájmu, kterým je zlepšení dopravního propojení regionu a zvýšení jeho atraktivity. Celé znění dokumentu je možné si přečíst zde (.pdf).

Třebíčsko bylo nespokojené s postupem Kraje Vysočina při rekonstrukci krajských silnic. Podle náměstka Libora Joukla měla být pro napojení na dálnici stěžejní silnice II/405. Třebíčsko však žádá o zvýšení zájmu o opravu silnice II/360. Libor Joukl reagoval na podpis memoranda a vyjádřil svou nespokojenost s tím, že k jednání nebyl přizván. Výrok Libora Honzárka je tedy pravdivý.