Přehled ověřených výroků

Premiér hovoří o jednání, které se uskutečnilo 3. května 2016. Kromě předsedů koaličních stran se ho zúčastnil prezident ČLK (Česká lékařská komora) Milan Kubek, předseda LOK-SČL (Lékařský odborový klub - Svaz českých lékařů) Martin Engel a předsedkyně odborového svazu ve zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Ministerstvo zdravotnictví zastupoval sám ministr Svatopluk Němeček a jeho náměstek Tom Phillip. Společně se shodli na navýšení tarifních platů u sester a lékařů o 10 %, a to od 1. ledna 2017.

Sobotka po jednání prohlásil, že "je potřeba zvýšit tarifní platy u sester a lékařů od 1. ledna příštího roku o deset procent. Stát na to musí přispět tím, že se budou valorizovat platby za státní pojištěnce."

Výrok hodnotíme na základě informací ze světových médií. Ta skutečně informovala o tom, že Evropská unie po nátlaku Spojených státu kvůli smlouvě TTIP shodila legislativu ohledně pesticidů. Za všechny můžeme jmenovat britský Guardian či Independent.

Podle médií měla Evropská komise po nátlaku obchodních představitelů USA odložit návrh na zákaz části chemických látek obsahujících endokrinní disruptory. Vyplývá to i z dokumentu zveřejněného organizací Pesticides Action Network Europe (PAN). Dokument také dále hovoří o bezprecedentní průmyslové lobby v této věci. Dodejme, že zástupci Evropské komise tuto věc popřeli.

Problematika regulace látek obsahujících endokrinní disruptory je v Evropě citlivým tématem. Vyjádřil se k ní například i Evropský parlament nebo Světova zdravotnická organizace (WHO).

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť nejsme schopni doložit, zda tyto podmínky, jak o nich Konečná mluví, skutečně padly a byly nutností pro další jednání o TTIPu.

Vládní koalice ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL se ve středu 31. srpna 2016 dohodla na věkovém stropu pro odchod do důchodu, který má být v 65 letech.

Andrej Babiš se vyjádřil k této problematice takto: „Pokud dvě koaliční strany říkají 65 let, my se tomu samozřejmě přizpůsobíme.“

Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek tvrdil, že „dodržujeme dohody z koaliční smlouvy“.

Tento výrok proto můžeme označit za pravdivý.

Rada ve Zlínském kraji realizuje výjezdy do některých měst v kraji. V roce 2015 rada zasedala celkem 8x spolu s radou města. Nejednalo se tedy o každý měsíc, nezasedala s radami měst v lednu, červenci, srpnu a prosinci. V Uherském Brodě zasedala v listopadu 2015 a ve Vsetíně v květnu 2016.

Zdroj: Krajský úřad Zlínského kraje (.pdf)

Zdroj: Krajský úřad Zlínského kraje (.pdf)

Pokud se podíváme na údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) v dlouhodobějším časovém období (2004–Q1 2016), tak zjistíme, že od roku 2013 (kdy nastoupila Sobotkova vláda) se míra nezaměstnanosti snižuje, a to v případě mužů i žen.

Zatímco v roce 2010 byla míra nezaměstnanosti asi 7,3 %, v roce 2015 klesla na 5 %. V prvním čtvrtletí roku 2016 se obecná míra nezaměstnanosti pohybovala kolem 4,3 %.

Ve srovnání s ostatními členy EU patříme podle Eurostatu mezi státy s nejnižší nezaměstnaností. Za srpen 2016, což je v tomto žebříčku nejnovější údaj, měla ČR dokonce nejnižší nezaměstnanost v EU vůbec (3,8 %). Podobně je na tom Německo nebo Malta.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, protože současná míra nezaměstnanosti skutečně patří mezi jedny z nejnižších, ať už v rámci EU nebo obecně.

Hodnocení tohoto výroku je problematické, neboť není zřejmé, o jakém přesně příspěvku Británie do EU ministr Zaorálek hovoří, případně v jakém časovém horizontu. Analýzu, která by podkládala jeho tvrzení, se Demagogu nepodařilo dohledat, a výrok proto označujeme za neověřitelný.

Dopadem Brexitu na finance EU se zabývá analýza (.pdf) britského think-tanku Global Counsel z roku 2015. Velká Británie je jedním z největších čistých přispěvatelů do unijního rozpočtu, podle Global Counsel čistý příspěvek pokrývá 5,8 % rozpočtových výdajů (vypočítáno na základě dat z roku 2013), a tedy aby se vykompenzovala ztráta vyplývající z odchodu Velké Británie "muselo by dojít k snížení výdajů, nebo navýšení příspěvků ostatních členských států o až 5,8 % oproti současnému stavu".

Výdaje na rok 2015 činily 141,2 miliard euro, z čehož škrty ve výši 6 % se rovnají přibližně 8,5 miliard eur, tedy při velmi hrubém zjednodušení rozpočtového plánování by k ministrem Zaorálkem zmíněnému výpadku 100 miliard (předpokládáme, že hovoří o miliardách eur), došlo cca za bezmála 12 let (8,5 miliard * 12 = 102 miliard).

Podle předpovědi britské vlády (.pdf, str. 17) by měly čisté příspěvky Británie do unijního rozpočtu činit:

Účetní rokČistý příspěvek do rozpočtu EU

(miliardy EUR)2015-16

14,4942016-1712,0462017-1810,3742018-1911,5872019-2011,962 zdroj: HM Treasury, výpočty vlastní I při sečtení čistých příspěvků do rozpočtu EU od letošního roku až do roku 2020 (bez ohledu na to, že k samotnému vyvolání procedury podle článku 50 Smlouvy o EU dojde pravděpodobně s určitým časovým odstupem, načež UK bude nadále přispívat do unijního rozpočtu až do svého skutečného vystoupení) činí výsledná suma asi 60,5 miliard euro, tedy výrazně méně než částka, o které mluví Lubomír Zaorálek.

Jakkoliv jsou výše uvedené výpočty a dedukce v rozporu s tvrzením ministra Zaorálka, jsou natolik velkými zobecněními, že výrok není možné s jistotou vyvrátit.

Lídři zemí V4 se v únoru 2016 shodli na posílení kontroly hranic na západobalkánské trase. K návrhu na její uzavření se poté přidalo (.pdf, str. 4) také Slovinsko a Rakousko.

O necelý měsíc později se uskutečnil summit EU a Turecka. Dne 7. března se lídři EU dohodli s Tureckem na společném řešení migrační krize, jehož součástí je také uzavření západobalkánské migrační trasy.

Premiér Sobotka později prohlásil: „Druhou klíčovou složkou dohody (mezi EU a Tureckem - pozn. Demagog.cz) je uzavření balkánské trasy. Považuji to za jeden z úspěchů států V4.“

Je tedy zřejmé, že skupina V4 od počátku prosazovala uzavření balkánské trasy, k čemuž nakonec skutečně došlo i přesto, že toto řešení bylo odmítáno například Německem. Tlak V4 tak skutečně existoval a uzavření balkánské cesty se stalo součástí jednání mezi EU a Tureckem. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Proti udělení statutu tržní ekonomiky Číně vystupuje Českomoravská konfederace odborových svazů. „Jsme proti čínskému dumpingu - Čína není tržní ekonomika,“ napsala na svém twitterovém účtu. Podle odborů by uznání statutu bylo likvidační hlavně pro evropské ocelářství. Stejné stanovisko zastává i Evropská odborová konfederace.

Firmy sdružené ve Svazu průmyslu a dopravy už však nemluví jednotně. Svaz provedl mezi svými členy anketu (.pdf) o jejich postoji k této záležitosti; ptal se, zda by jim vadilo neudělení statutu tržní ekonomiky. 64 % respondentům by nevadilo, kdyby Evropská komise neudělila Číně tento statut, 36 % by neudělení vadilo (s. 1). Jde přitom o posun oproti minulému roku, kdy se v anketě (.pdf) 60 % respondentů vyslovilo pro udělení statutu a 40 % proti (s. 1).

Pro udělení statutu tržní ekonomiky jsou podle Svazu některé firmy působící ve strojírenství, mezinárodním obchodu nebo elektrotechnické a elektroenergetické firmy.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože se opírá o skutečné historické vztahy Grónska a tehdejšího Evropského společenství.

Grónsko se stalo součástí ES v roce 1973 jako součást Dánska a to navzdory referendu z roku 1972, v němž se většina grónského obyvatelstva vyjádřila proti tomuto vstupu.

V následujícím referendu v roce 1982 se opět většina populace vyjádřila pro vystoupení z ES. V letech 1982 - 1984 byly vyjednány podmínky mezi zemí a ES a od 1. února 1985 Grónsko oficiálně z ES vystoupilo a to podpisem tzv. Grónské dohody (.pdf), kde bylo Grónsko označeno za "speciální případ".

Nenalezli jsme zdroj informací, na základě kterého bychom mohli ověřit formu jednání obecního úřadu ve Vlčnově s občany obce.

Starosta Vlčnova Jan Pijáček líčí, jak obec řeší požadavky svých občanů na obecním úřadě, a dává Vlčnov za příklad krajskému úřadu. Bohužel se nám tento proces nepodařilo ověřit. Na webových stránkách obce (ani jinde) nejsou žádné zápisy z jednání s občany k nalezení.

Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.