Přehled ověřených výroků

Vláda, v čele s ministerstvem financ í, je proti vyjmutí farmářských trhů z EET, jak uvedl mluvčí vlády Martin Ayrer. Navrhovanou úpravu zákona o EET označila ve svém oficiálním stanovisku (.pdf) k jednání za nesystémovou.

Svůj kladný postoj k evidenci tržeb z prodeje na farmářských trzích vyjádřil Andrej Babiš i na stránkách MFČR.

Návrh zákona o EET (Zk. 112/2016 SB.) se projednává již od roku 2013. Pozměňovací (.pdf) návrh, týkající se farmářských trhů, podali Marian Jurečka a Jaroslav Klaška (oba KDU-ČSL) až 13. srpna 2016. Podle nich by EET značně ztížila prodej potravin na trzích, což by mohlo vést k ukončení nebo výraznému zdražení prodávaných surovin.

Ministerstvo financí vydalo v reakci na článek Hodonínského deníku prohlášení, v němž tvrdí, že náklady prodejců budou minimální, popřípadě jednorázové (koupě elektronického evidenčního zařízení).

Nařízením vlády z 9. března 2016 se upravují podmínky pro užití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení, který spadá pod ministerstvo pro místní rozvoj.

Tzv. Program 600 se orientuje na poskytnutí úvěru pro mladé na pořízení bydlení. Jedním z jeho stěžejních bodů je poskytnutí výhodného úvěru pro mladé lidi do 36 let, kteří zároveň pečují o dítě mladší 6 let. (§ 3(1))

Obdobným programem je Program 150 - Úvěry pro mladé na zkvalitnění bydlení, který nabízí úvěry lidem do 36 let na modernizaci bytu či domu.

Radka Maxová (ANO) má rovněž pravdu v tom, že MMR poskytuje dotace na podprogram Podporované byty. Ten slouží k poskytování sociálního bydlení osobám s omezeným přístupem k bydlení v důsledku zdravotních nebo sociálních bariér. Ministerstvo již sbírá žádosti pro rok 2017.

Tyto byty, které Maxová označuje za „sociální“, jsou strukturovány do 3 skupin:

1. Pečovatelské byty (.pdf)
2. Vstupní byty (.pdf)
3. Komunitní domy seniorů (.pdf)

Každá z výše zmíněných kategorií disponuje seznamem okresů, do nichž příslušná finanční podpora šla, včetně konkrétní výše dotace. Pouze právnické osoby (.pdf, str. 2 - Charakter a výše dotace), potažmo obce, jsou možnými příjemci dotace. Maxová má tedy v programech MMR z oblastí dotací a podpory pravdu.

Na základě materiálů ze senátu hodnotíme výrok jako pravdivý. Výroku Zdeňka Škromacha odpovídá jak snížený sazby pojistného, tak přibližně i vyčíslená úspora.

Senátem prošel návrh několika senátorů v čele právě se Zdeňkem Škromachem. Návrh mj. upravuje Zákoník práce (strana 3), kde vrací do hry proplácení prvních tří dnů nemocenské. Zároveň novelizuje Zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, kde snižuje celkovou výši sociálního pojistného placeného zaměstnavatelem z 25 na 24,9 %, z toho příspěvek na nemocenské pojištění se sníží ze stávajících 2,3 na 2,2 procenta. Stejně se pak snižuje i pojistné na nemocenské pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné. Pozměňovací návrh výboru pro zdravotnictví a sociální politiku toto snížení ještě navýšil, nově by pojistné na nemocenské pojištění mělo dělat 2,1 %. Návrh byl schválen ve znění tohoto pozměňovacího návrhu.

Vyčíslení dopadů návrhu v důvodové zprávě návrhu ale neodpovídá vyčíslení, jak ho uvádí Zdeněk Škromach. "Efektem uvedeného snížení pojistného je dle výpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR snížení příjmů státního rozpočtu mírně přesahující 1,2 mld. Kč" dočteme se v důvodové zprávě. Protože bylo snížení sazby navýšeno, a místo o 0,1 se snižuje o 0,2 procentní body, bude úspora ekvivalentně vyšší.

Návrh byl do Senátu předložen 17. prosince 2015 a schválen 16. března 2016, Senát se jím tedy zabýval jen poměrně krátce. Již v prosinci 2014 se ale Senát zabýval podobným návrhem. Tehdy byla skupina navrhujících menší a návrh nezískal dostatečnou podporu Senátu.

Aktuální návrh při hlasování podpořil aspoň jeden senátor z každého senátorského klubu kromě ODS. Pro návrh hlasovalo 38 z 56 přítomných.

Aktuálně je návrh v Poslanecké sněmovně a čeká na 1. čtení. Vláda k němu nezaujala stanovisko.

Při hodnocení výroku vycházíme z dat Evropské komise o nemocenských dávkách v jednotlivých zemích EU.

Rakousko: Nemocenská se vyplácí od 4. dne nemoci. Strop pro nemocenskou je nastaven na 4 440 EUR měsíčně, příjem nad tuto hranici není při výpočtu brát v potaz. Během prvních 42 dní nemoci je vypláceno 50 % příjmu, další dny je to pak 60 % příjmu. Na základě pracovních dohod však může být až 12 týdnů vyplácen plný plat. (strana 9)

Německo: Nemocenská se vyplácí z pojistných fondů, platí se 70 % pravidelného příjmu. (strana 14)

Informace o případném zneužívání této nemocenské se nám nepodařilo dohledat. Rovněž ani to, zda s tímto argumentem operují kritici tohoto nastavení v obou jmenovaných zemích.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, pro tvrzení Jiřího Hlavenky existují podklady, je ovšem nutné vzít v úvahu více obdobných výzkumů, kterých existuje celá řada a jejich výsledky se zpravidla liší jak v pořadí, tak i v samotném výběru měst. Nalezneme tak výzkum, který Vídeň řadí na první místo a v němž Brno nefiguruje, avšak do tohoto výzkumu Brno vůbec nebylo zařazené, proto není možné srovnání provést. Navíc existuje více podobných žebříčků, nelze se o ně tedy spolehlivě opřít, jejich výsledky jsou čistě orientační.

Výrok pana Hlavenky lze podpořit kupříkladu nedávným výzkumem společnosti Mercer srovnávající kvalitu života v jednotlivých městech, z nějž opravdu Vídeň vyšla jako vítěz. Praha se nachází na 69. místě a Brno pak do výzkumu skutečně není zařazeno, mezi těmito sledovanými 230 světovými městy vůbec nefiguruje, nelze tedy provést jeho srovnání s ostatními městy. Žebříček všech měst je dostupný v článku Guardianu.

Hlavenka ovšem zavádí v tom, když naznačuje, že Brno je v tomto žebříčku níže než v publikovaných místech. To ovšem není pravdou, 230 míst je vybráno a neznamená to, že Brno je horší, než města na posledních místech, jen se neúčastnilo srovnání. Jimi jsou např. irácký Bagdád, jemenské San'á, haitské Port-au-Prince nebo súdanský Chartúm.

Podobných žebříčků porovnávajících kvalitu života však existuje více. Pokud srovnáme závěry například s obdobným žebříčkem databáze Numbeo, zjistíme, že Brno v polovině roku 2016 obsadilo 40. pozici z celkových 141 sledovaných měst. Praha zde figuruje na 51. místě. Zmiňovaná Vídeň se pak nachází na osmém místě.

Každý z těchto žebříčků přitom sleduje obdobné proměnné. Mercer uvádí politické a společenské prostředí, ekonomické prostředí, sociokulturní prostředí, zdravotní péči, vzdělávání, veřejné služby a transport, kulturní vyžití, spotřební zboží, bydlení a přírodní podmínky. Numbeo sleduje náklady na bydlení, dostupnost bydlení, míru znečištění, kriminalitu, zdravotní péči a dopravní podmínky.

Výrok Jiřího Pospíšila je nepravdivý, neboť oba zmíněné resorty jsou legislativně činné (oproti minulosti méně, nicméně zákony předkládají), v resortu školství jde o návrhy, které ve veřejnosti silně rezonují.

Výrok je hodnocen na základě předložené legislativy, kterou do Poslanecké sněmovny poslaly oba jmenované resorty a to za období vlády Bohuslava Sobotky. Ta získala důvěru Sněmovny 18. února 2014.

Od této doby předložilo do Poslanecké sněmovny Ministerstvo spravedlnosti celkem 18 návrhů zákonů, z nichž jich bylo schváleno 6.

Legislativně se měnila např. výše soudních poplatků, upravoval se exekuční řád. V Poslanecké sněmovně leží hned 10 dalších zákonů z dílny Ministerstva spravedlnosti. Je tedy faktem, že, na rozdíl od minulých volebních období, nebyly předloženy zásadní změny jako byl nový občanský zákoník, nicméně není pravdou, že by byl tento resort zcela nečinný.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pak předložilo poslancům v rozhodném období 7 návrhů, z nichž jich 5 již platí.

Obrázky pocházejí z webu Poslanecké sněmovny - jako rozhodné období počítáme to po zisku důvěry pro Sobotkův kabinet. Pokud tedy vyjdeme z tohoto kvantitativního pohledu, je zřejmé, že jistou legislativní aktivitu oba resorty vyvíjejí. Pro srovnání uveďme, že během ministerského působení Pospíšila ve vládě Petra Nečase (byl ministrem 2 roky), předložil resort 35 návrhů zákonů, z nichž bylo 33 přijato. Byl tedy aktivnější ve srovnatelném období, ale není korektní tvrdit, že zmíněná ministerstva nedělají nic.

Ministerstvo školství např. předložilo již 2 novely školského zákona, které jsou poměrně rozsáhlé. První z nich zavádí např. registr pedagogických pracovníků, povinný rok školky nebo upravuje šířeji inkluzivní vzdělávání.

Poslanec Vyzula hovoří o hlasování o pozměňovacím návrhu poslance Bendy, které byly zařazeny (.pdf) pod písmenem K. Podle stenozáznamu se o návrhu skutečně hlasovalo dvakrát. V prvním hlasování číslo 83 bylo přihlášeno 184 poslanců, pro 90, proti 70, návrh tedy nebyl přijat. Předseda klubu sociální demokracie Roman Sklenák však toto hlasování zpochybnil a v novém hlasování číslo 85 již návrh přijat byl. Při druhém hlasování podpořilo zákon 8 poslanců klubu ANO oproti původním 10.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) informoval o svém záměru „změny svého týmu“ v dopise svým spolustraníkům z pátku 4. listopadu 2016.

„Potřebujeme novou krev. (...) Proto jsem se rozhodl, že obměním svůj tým. A to jak na úrovni vlády, tak ve strukturách strany.“

Všichni členové ČSSD tak byli o tomto kroku v dopise informování. Přestože je Sobotka předsedou vlády a podle ústavy může navrhnout k odvolání libovolného člena vlády, dohoda mezi stranami mu toto umožňuje pouze u členů jeho strany. Toto vychází z koaliční smlouvy (.pfd - str. 31, bod 4).

Marksová pro iDNES.cz uvedla, že se o něm dozvěděla zprostředkovaně. Ostatní ministři za ČSSD se nikde nezmiňují, že by o něm nevěděli.

zdroj: Twitter Svatopluka Němečka

Sociální demokraté mají ve vládě 8 ze 17 členů. Podle ČT měl Sobotka společně s dopisem vyzvat Andreje Babiše (ANO) a Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) ke zvážení o změně postů pro zbylých 8 ministrů.

Výrok musíme ohodnotit jako neověřitelný, jelikož žádný ze sociálně demokratických ministrů veřejně neprohlásil, že by o uvažované obměně ministrů nevěděl. Zároveň je to vzhledem k rozeslaném dopisu vysoce nepravděpodobné.

Stejně tak nejsme schopni ověřit, jakým způsobem se Babiš o neinformovanosti některých ministrů dozvěděl.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože v havarijním stavu bylo k 31. prosinci 2015 pouze 34 % z délky silnic 2. a 3. třídy.

V posledních třech letech (.pdf, str. 7) se počet délky silnic v havarijním stavu v Jihomoravském kraji pohyboval mezi 34 a 38 procenty.

Zdroj: Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje (.pdf)

Babiš má na mysli vládní návrh zákona o dani z hazardních her, který měl za cíl zvýšit daňovou zátěž pro hazardní hry a tím pádem zvýšit daňový příjem pro státní rozpočet. Avšak jeden z pozměňujících návrhů snížil navrhované ministerstvem financí daňové sazby a to tedy znamená znatelný pokles předpokládaných daňových příjmů z hazardu. Na rozpravě v třetím čtení Babiš uvedl, že " je to minus 300 pro stát a minus 150 pro obce. "

Nejsme schopni posoudit, zda tato kvantifikace je zcela korektní, Babiš ji nedoložil žádným výpočtem, jde o jeho konstatování, které nelze brát jako fakt pro ověření jeho výroku.

Konkrétně se jednalo o hlasování o pozměňujícím návrhu rozpočtového výboru pod písmenem A. (.pdf, str. 3) V předmětném hlasování Kalousek, Sobotka a Benda hlasovali pro pozměňující návrh.

Schválený pozměňující návrh v zákoně o dani z hazardních her.

Původní návrh právní úpravy zákona o dani z hazardních her. (.pdf, str. 2)