Přehled ověřených výroků

Zmíněná dohoda o majetkovém vyrovnání mezi Pražským hradem a katolickou církví byla podepsána v pátek 4. března 2016.

Na základě dohody stát římskokatolické církvi přiznává klášter sv. Jiří, budova Nového proboštství a kostel Všech svatých, přičemž církev se současně vzdává dalších nároků na Pražském hradě. Užívání některých budov v areálu jak státem, tak církví pak bude sdílené. Římskokatolická církev se v dohodě taktéž zavázala, že dva ze tří objektů, které převzala do pěti let opraví.

Právě tento aspekt předmětné dohody kritizoval v červenci 2015 v rámci jejího projednávání kardinál Miloslav Vlk. Je ovšem výraznou nadsázkou, že by jednání Hradu popsal jako vydírání. Přesto není pochyb o tom, že s dohodou hluboce nesouhlasí a považuje ji dokonce za protizákonnou.

Kardinál Vlk řekl následující: "Já mám na mysli to, že zákon o restitucích nestanoví žádné takové podmínky, jako že nabyvatel musí objekt opravit, nebo že nesmí žádat další objekt, na který má ze zákona právo. Takové podmínky jsou protizákonné, protiústavní a hrubě porušují demokratické principy."

Před tuto nezanedbatelnou nepřesnost však výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť vyjádření kardinála Vlka je skutečně negativní.

Je pravdou, že Společná zemědělská politika počítá v rámci svého druhého pilíře - Program rozvoj venkova s podporou pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními (méně příznivé oblasti, LFA). Opatření LFA má v roce 2015 stejnou strukturu jako v předchozím programovém období, rozděluje se na 3 oblasti: horské LFA, ostatní LFA a specifické LFA. Nově je počítáno s prvkem degresivity, tedy snižování výše dotace dle rozlohy obhospodařované půdy.

Jsou stanoveny následující prahové hodnoty a procenta snížení (Metodika, .pdf): • výměra z.p. do 300 ha – plná výše platby • výměra z.p. nad 300 ha do 500 ha – platba snížená o 10 % • výměra z.p. nad 500 ha do 900 ha – platba snížená o 18 % • výměra z.p. nad 900 ha do 1 800 ha – platba snížená o 22 % • výměra z.p. nad 1 800 ha do 2 500 ha – platba snížená o 27 % • výměra z.p. nad 2 500 ha – platba snížená o 30 %.

Na základě dat poskytnutých ministerstvem zemědělství je uvedená částka 142 mil. Kč přibližnou roční úsporou z degresivity plateb v opatření Oblasti s přírodními nebo jinými zvláštními znevýhodněními (LFA). Částka je opět využita v Programu rozvoje venkova. Tímto získané finance se vracejí, nebo zůstávají v rámci Programu rozvoje venkova. V tomto souhlasíme s výrokem.

Jedním ze závěrů zasedání Evropské rady dne 17. prosince 2015, bylo doporučení Radě EU, aby urychlila projednávání týkající se evropské pohraniční stráže.

Evropská rada rozhodla, že Rada EU jako jeden z legislativních orgánů unie by měla přijmout postoj k evropské pohraniční stráži během nizozemského předsednictví, tedy v první polovině roku 2016. Rada EU se přitom skládá právě z ministrů v závislosti na projednávaném tématu.

Dohoda mezi Tureckem a EU opravdu začíná platit v den vysílání pořadu, tedy 20. 3., a obsahuje část o navracení uprchlíků.

Navracení se podle oficiálního prohlášení (čj) týká těch uprchlíků, kteří se do Řecka dostanou z Turecka. „Všichni noví nelegální migranti vstupující od 20. března 2016 na řecké ostrovy z Turecka budou navráceni do Turecka. Navracení bude probíhat plně v souladu s unijním a mezinárodním právem, čímž bude vyloučeno jakékoli hromadné vyhošťování. Všichni migranti budou chráněni v souladu s příslušnými mezinárodními normami a bude dodržována zásada non-refoulement(podle OSN nenavracení nebo vyhoštění lidí do zemí, ve kterých jim hrozí nebezpečí, pozn. Demagog.cz). Půjde o dočasné a mimořádné opatření, které je nezbytné k tomu, aby skončilo utrpení lidí a byl obnoven veřejný pořádek. Migranti vstupující na řecké ostrovy budou řádně zaregistrováni a veškeré žádosti o azyl zpracují řecké orgány individuálně v souladu se směrnicí o azylovém řízení, ve spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Migranti, kteří o azyl nepožádají nebo jejichž žádost bude v souladu s uvedenou směrnicí shledána nedůvodnou nebo nepřípustnou, budou navráceni do Turecka.“

Česká televize k tomu vysvětluje, že „Pro naprostou většinu migrantů by však měl proces skončit odložením žádosti jako nepřípustné, neboť Turecko bude vnímáno jako „bezpečná třetí země“ či případně proto, že už jsou v Turecku jako uprchlíci přímo registrováni.“

Za každého syrského občana vráceného do Turecka bude jeden syrský občan přesídlen z Turecka do EU, podle kritérií „zranitelnosti vypracovaných OSN“ a „přednost budou mít migranti, kteří do EU dříve nelegálně nevstoupili ani se o nelegální vstup nepokusili“. Tento mechanismus bude případně přehodnocen, pokud dojde k dosažení hranice 72 tisíc přemístěných lidí.

Podle údajů agentury Frontex prošlo v roce 2015 tzv. Balkánskou cestou 763 958 migrantů. Tato cesta je využívána zejména asijskými migranty, kteří pro vstup do Evropy překračují v drtivé většině hranice Bulharsko-Turecko a Řecko-Turecko. Původně trasa vedla přes země západního Balkánu do Maďarska a dále směrem do Západní a Severní Evropy. Po vystavění plotu na srbsko-maďarsko-chorvatské hranici se migrační cesta přesunula ze Srbska do Bosny a Hercegoviny, Chorvatska a také Slovinska. V průběhu září přicházelo na Makedonskou hranici zhruba 3 000 a na Srbskou 2 000 lidí každý den.

Migrační cesta přes Balkán směrem do Německa

zdroj: ČTK

V prostoru Střední Evropy migrace zasáhla nejvíce Maďarsko a Rakousko. Podle statistik Eurostatu přijaly maďarské úřady jen za třetí čtvrtletí loňského roku 108 tisíc žádostí o azyl, rakouské za stejné období necelých 28 tisíc. Pro srovnání, Česká republika přijala v období od července do září 260 a Slovensko 15 žádostí o azyl. Celkově pak Maďarsko přijalo jen za první tři čtvrtletí roku 2015 přes 170 tisíc žádostí o azyl.

Počty žádostí o azyl napříč Evropou v roce 2015

zdroj: BBC

Předseda Strany zelených vytýká Chovancovi jednak to, že mluvil o migrační vlně, že je celá vlastně organizovaná a pak také to, že mluvil v souvislosti se Sýrií o možném vyhrocení konfliktu, kdy všichni lidé se mohou rozhodnout zemi opustit.

Oba tyto Chovancovy výroky však Stropnický popisuje ne zcela korektně, když v prvním případě již neuvádí, že Chovanec v další části interview uvádí také uklidňující aspekty a v případě Sýrie Chovanec nemluvil o všech lidech v zemi ale "pouze" o vnitřně vysídlených osobách.

V prvním případě (organizovaná uprchlická vlna) Chovanec ve skutečnosti prohlásil 4. září 2015:

"Migranti, kteří přicházejí do Evropy, jsou dnes organizováni, mají Facebooky, umí spolu komunikovat po síti, sdílejí informace, jak komunikovat s úřady. A já se ptám, co se stane, až se zvedne například povodí Nilu? Když se podíváte na demografický vývoj obyvatel v Egyptě, lze předpokládat, že tam nebude voda a další potraviny, takže nás můžou čekat migrační vlny nejen z důvodů válek."

V tomto prohlášení však Chovanec neuvádí, že celá migrační vlna je organizována. Ve stejném rozhovoru navíc ministr vnitra dodal (rozhovor pro Mladou frontu DNES dostupný na webu ČSSD), že zkušenosti ukazují, že mezi běženci je nízká kriminalita a na otázku zda nás může ohrozit nějaká velká vlna uprchlíků odpovídá:

"Nemělo by se to stát." V druhém citovaném případě web Českého rozhlasu uvádí v textu " Chovanec varuje před další vlnou migrantů, kvóty prý nebudou fungovat " z 24. září následující:

" V samotné Sýrii je podle něho 7,6 milionu vnitřních přesídlenců, ambici zapojit se do tamních bojů bude mít Rusko. Konflikt se může vyhrotit a tito lidé se můžou rozhodnout opustit Sýrii, podotkl Chovanec. "

Chovanec tedy skutečně připustil alternativu, že s eskalací války v Sýrii (v souvislosti se zapojením Ruské federace) je možné, že vnitřně vysídlené osoby zemi opustí. Nejedná se ovšem o všechny občany Sýrie, jak Stropnický uvádí. Byť jde o skutečně velké množství lidí, Stropnický vyjádření ministra vnitra dále posouvá.

Z oficiálního programu návštěvy čínského prezidenta v České republice stejně jako z online reportáží internetových deníků z této návštěvy vyplývá, že v době, kdy se skupina demonstrantů, ve které byl i Miroslav Kalousek, snažila dostat k Pražskému hradu, byl prezident Si Ťin-Pching skutečně na Malé Straně, kde se zúčastnil několika oficiálních schůzek. Výrok na základě těchto informací hodnotíme jako pravdivý.

Miroslav Kalousek hovoří o státní návštěvě čínského prezidenta v Praze, která proběhla ve dnech 28. až 30. března 2016. Druhý den této návštěvy se konalo protestní shromáždění, kterého se zúčastnil i Miroslav Kalousek. Demonstrace se konala nejdříve na pražské Kampě a pak se účastníci přesouvali směrem k Hradčanskému náměstí, kde měli předem nahlášené shromáždění. Ve vstupu na Hradčanské náměstí jim však bylo zabráněno policií. Události zachytilo například online zpravodajství idnes.cz nebo serveru aktualne.cz.

Z tohoto online zpravodajství, stejně jako z oficiálního programu návštěvy, vyplývá, že v době, kdy se Miroslav Kalousek spolu s dalšími účastníky shromáždění pokoušel dostat na Hradčanské náměstí, čínský prezident Si Ťin-pching měl naplánovaná setkání s předsedy obou komor parlamentu, předsedou vlády či pražskou primátorkou. Setkání se odehrávala v Lichtenštejnském paláci na Malé Straně. Na Hrad se delegace měla vrátit v 19.30, poté byla na programu slavnostní večeře.

Na jednání Evropské komise v říjnu 2015 se představitelé EU shodli na akčním plánu, ve kterém je zahrnuta i správa hranic. Konkrétně se jedná o podporu hranic mezi Bulharskem a Tureckem a dále také Řeckem, Makedonií a Albánií.

Sobotkou zmiňované záložní řešení bude hlavním tématem mimořádného summitu zemí Visegrádské skupiny dne 15. února. Cílem jednání je přitom dosáhnout společné pozice, kterou o tři dny později budou země V4 zastávat na schůzi Evropské rady v Bruselu.

Podobný výrok jsme u ministra Chovance hodnotili již dříve, v Otázkách Václava Moravce z 1. listopadu 2015 dokládal Chovanec svoje tvrzení i fotkami ukazovanými na kameru. I nyní hodnotíme výrok jako pravdivý, i přes výtku k časové souslednosti. Označování uprchlíků fixem v Itálii probíhalo dříve než u nás, fotografie byly publikovány v českých médiích. Je ale možné, že ministr Chovanec se o této praxi skutečně dozvěděl až po vlně kritiky, kterou vyvolal případ z Břeclavi.

Chovanec odkazuje na kritiku, které byla Česká republika podrobena v souvislosti s označováním uprchlíků čísly napsanými fixem na ruku v září 2015. Podle zpráv se jednalo o zhruba 200 uprchlíků, kteří byli takto označeni. Po vlně kritiky se policie rozhodla od této praxe ustoupit a využívat ke značení speciální pásky.

Ve svém dřívějším vystoupení na toto téma ministr Chovanec použil jako důkaz podobného chování v Itálii fotky z fotogalerie Reuters z 30. května 2015, které u nás publikoval server aktuálně.cz 10. července 2015, tedy ještě před zmíněným případem v Česku. Přitom v Itálii se jedná o mnohem větší počty, už v té době připlouvaly k italským břehům stovky uprchlíků denně. Podle fotografií jsou příchozí skutečně označeni identifikačním číslem na ruce.

Česká republika má zastoupení v Evropské radě, Evropské komisi, Radě Evropské unie, Evropském parlamentu i v dalších orgánech Evropské unie, a výrok o „rozhodování o nás bez nás“ je proto zcela nepravdivý.

Další zásadní odlišností je fakt, že do EU vstoupila Česká republika na základě rozhodnutí občanů ve všelidovém referendu a jak je popsáno výše, může z něj také vystoupit. Totéž zjevně nelze konstatovat u nacistické okupace a "vpádu spřátelených armád" (jakož i následném pobytu vojsk) v roce 1968.