Přehled ověřených výroků

Z dlouhodobého hlediska klesá zájem studentů o technické, případně manuální obory. Výjimku tvoří učňovské strojírenské či zemědělské obory. Jihomoravský kraj se proto v této oblasti vzdělávání značně angažuje.

V roce 2013 Jihomoravský kraj založil společnost Intemac Solutions, s.r.o.. Jedná se o centrum poskytující vzdělání a spolupráci s firmami z oblasti strojírenství, potažmo obráběcími stroji. Tento projekt má podpořit (.pdf, příloha č. 1, odst. 2d) zejména vysokoškolské studenty, výjimečně i absolventy středních škol.

Výše zmíněný projekt (.pdf, str. 8) byl spolufinancován Operačním programem Podnikání a inovace.

Další z center odborného vzdělávání pak vyroste ve Znojmě, tentokrát se zaměřením na zemědělství.

Centrum odborného vzdělávání pro strojírenství by mělo být otevřeno v roce 2019. Klíčovým má být v tomto kuřimském projektu (.pdf) spolupráce mezi firmami a studenty, pravděpodobně ve formě praxe.

Michal Hašek má tedy o připravovaném strojírenském centru pravdu. Projekt má prostupovat napříč všemi stupni vzdělání (.pptx, slide č. 1) od předškolního až po terciární.

Současně je pravdou, že v březnu 2016 se v Brně-Bosonohách otevřelo Regionální vzdělávací centrum stavebních řemesel, které má zlepšit dovednosti žáků a připravit je na praxi. Centrum vzniklo v areálu Střední školy stavebních řemesel Brno-Bosonohy. Tento projekt byl financován z evropských dotací, konkrétně v rámci skupiny 11 ROP NUTS II Jihovýchod.

Díky Regionální inovační strategii je spuštěn projekt Excelence ve výzkumu zajišťující konkurenceschopnost v oblasti vědy a výzkumu. V Jihomoravském kraji fungují 4 centra excelence (.pdf, str. 10):

• CEITEC (nano/mikrotechnologie, strukturní biologie, veterina ad.)
• CzechGlobe (klimatické analýzy, globální změny klimatu ad.)
• FNUSA-ICRC (medicína)
• IT4Innovations (multimediální data, architektury, sítě a protokoly)

Tzv. Centrum excelence pro vinohradnictví vznikne nově ve Valticích, kde se nachází jediná vinařská škola v ČR.

Mezi aktuální problémy dostavby dálnice D3 od Českých Budějovic až k rakouským hranicím patří zastaralý posudek vlivu na životní prostředí (tzv. EIA). Hrozí, že se bude muset vypracovat zcela nový posudek podle aktuální novely. Pokud by k tomu došlo, prodloužila by se doba výstavby tohoto úseku minimálně o 2 roky.

Důvodem pro vypracování nového posudku je to, že projekt výstavby dálnice je založen na posudku z roku 1992. Pokud chce ČR na stavbu dálnice čerpat dotace z EU, musí být vytvořen nový, který platí od roku 2015. Podle ministra dopravy Ťoka je zprůjezdnění celé dálnice D3 naplánováno do roku 2025.

Sociální demokraté a lidovci skutečně přehlasovali hnutí ANO v otázce navýšení rozpočtu na vědu a výzkum. Nicméně státní rozpočet sestavuje vláda jako celek na základě svých programových priorit a požadavků jednotlivých ministrů. Vláda se tedy pouze shodla na jiném rozdělení financí, než jaké Andrej Babiš původně zamýšlel. Jedná se o 3,7 miliardy, což je z pohledu celkových výdajů nízká částka (0,3 % výdajů rozpočtu). Zmíněné peníze tedy neměl Babiš odložené, výdaje rozpočtu jsou záležitostí celé vlády a jejích priorit, ne pouze představ ministra financí.

Vláda schválila 30. května 2016 navýšení výdajů na vědu a výzkum ve státním rozpočtu pro rok 2017 o 3,7 miliardy oproti roku 2016 (z 29 na 32,7 miliardy, tj. o 12,7 %). Podle zápisu (.doc) pro návrh hlasovalo 11 ze 17 přítomných členů vlády, proti jich bylo 5. Ze záznamu bohužel není zřejmé, kdo byl pro a kdo proti.

Pokud by vláda měla všem starobním důchodcům, kterých je v ČR aktuálně 2 389 270, přidat 100 korun měsíčně, jednalo by se o částku 2,867 miliardy korun. Teoreticky je tedy možné říci, že kdyby vláda nepřidala 3,7 miliardy na vědu a výzkum, mohla by tyto peníze použít na navýšení důchodů dokonce o více než 100 korun měsíčně pro každého starobního důchodce.

Z usnesení Vlády ČR č. 67 z 16. 1. 2002 vyplývá, že ministři průmyslu a financí byli pověřeni zpracováním návrhu způsobu privatizace akcií společnosti OKD, a.s., které byly v držení Fondu národního majetku ČR. Svůj návrh měli ministři vládě (Miloše Zemana, která vládla v letech 1998–2002) předložit do konce března 2002.

Ve zmíněném časovém období byl ministrem průmyslu a obchodu Miroslav Grégr a ministrem financí Jiří Rusnok.

Privatizace byla uskutečněna v roce 2004 (vláda Vladimíra Špidly). Z usnesení Vlády ČR z 23. 4. 2004 vyplývá, že realizací převedení zbytku akcií státu na společnost KARBON INVEST, a.s. byl pověřen tehdejší ministr financí a místopředseda vlády Bohuslav Sobotka.

Z uvedeného je zřejmé, že vládu Miloše Zemana nelze explicitně označit za tvůrce smlouvy, kterou byla privatizace OKD provedena. Danou smlouvu realizoval ministr financí a místopředseda vlády Vladimíra Špidly Bohuslav Sobotka.

Kauza privatizace OKD je značně komplikovaná a řeší se soudní cestou. V roli obžalovaných jsou znalci z Fondu národního majetku (na základě jejich znaleckých posudků byla vytvořena smlouva, o níž se vyjednávalo se společností KARBON INVEST, a.s), kteří měli dle obžaloby ocenit státní majetek OKD nesprávně a nevěrohodně. V důsledku toho měla státu vzniknout miliardová škoda.

Zásadním problémem kauzy je právě posudek osob z Fondu národního majetku, který podle tvrzení obžaloby nesprávně ocenil celkovou hodnotu společnosti OKD, protože do ocenění nezahrnul dceřiné firmy OKD. Na základě tohoto posudku získala společnost KARBON INVEST, a.s. OKD za 4,1 miliardy Kč. Skutečná hodnota však činila nejméně 9,8 miliardy Kč.

Kauzu dlouhodobě sledují a mapují také investigativní Reportéři ČT. V jejich reportážích lze vidět také další specifika kauzy, např. problematiku bytů RPG.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. I přesto, že v konkrétním případě krize na Ukrajině vedli jednaní představitelé národních států a ne EU jako celek, tak se tato skutečnost nedá považovat za běžnou politiku EU v posledních letech, jako to popisuje poslanec Blažek.

Nyní k příkladu, který poslanec Blažek uvádí. Je pravdou, že některá vyjednávaní s Ruskem ohledně Ukrajiny vedli představitelé Německa a Francie. Minské dohody (.pdf, str. 2) o příměří na Ukrajině byly vyjednávány právě pod tímto složením a podepsané členy OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě), Ukrajiny, Ruska a tzv. Luhanské a Doněcké lidové republiky. O aktivním zapojení hlavně německé kancléřky Angely Merkelové do vyjednávání s Ruskem informovala v komentáři i Evropská rada pro zahraniční věci.

Zapojení EU v otázce Ukrajinské krize je však viditelné hlavně ve výsledném uvalování sankcí na Rusko a to v rozličných oblastech od roku 2014 (celý přehled zde), od kdy i skutečně společné vyjednávání s Ruskem zamrzlo. Mezi další aktivní zapojení můžeme počítat finanční pomoc Ukrajině či ratifikaci asociační dohody.

Avšak, tento přístup není aplikovatelný na obecná jednaní EU. Jen z pár příkladů posledních let z oblasti významných jednaní s třetími stranami - ať už jde o jednaní s Tureckem (dohoda jako výsledek letošního speciálního summitu), s USA o smlouvě TTIP či o jednaní ve vztahu s Čínou (.pdf), která probíhají na úrovni EU, nikoliv jen pouze na úrovni jednotlivých států. O specifických přístupech EU v konkrétních druzích jednaní s třetími stranami informují například stránky euroskop.cz.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, především z důvodu existence (nehodnotíme zdali jsou oprávněné či neoprávněné) "pochybností" v kontextu privatizace zbývajícího podílu státu ve společnosti OKD, a. s. vládou Stanislava Grosse v době výkonu funkce ministra financí právě Bohuslavem Sobotkou. Zmíněné pochybnosti a podezření jsou popsány v mnoha článcích a zdrojích (např. ČT, Deník Referendum, Neovlivní.cz atd.), přičemž je však zásadní zdůraznit, že k prokázání např. trestního činu či správního deliktu atd. v kontextu privatizace OKD v roce 2004 nedošlo (ba spíše naopak např. Rozhodnutí Evropské komise ve věci státní podpory při privatizaci společnosti OKD - .pdf). Tvrdit však to, že neexistuje "kauza OKD" spjatá s premiérem Sobotkou, by bylo závádějící podobně jako tvrdit skutečnost, že neexistuje "kauza Čapí hnízdo" spojená se současným vicepremiérem a ministrem financí Andrejem Babišem, neboť i v případě majitele Agrofertu k prokázání správního deliktu či trestního činu v souvislosti s případem prozatím taktéž nedošlo. Zbývající fakta uvedená ve výroku pak označujeme jako pravdivá - viz dále.

Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR vydalo dne

11. 10. 1993 rozhodnutí č. j. 630/2150/631/93 podle § 10 zákona č. 92/1991 Sb., kterým rozhodlo o privatizaci majetkové účasti státu na podnikání akciové společnosti Ostravsko-karvinské doly, a.s. Na základě výše uvedeného rozhodnutí byla část akcií OKD, a.s., privatizována kupónovou metodou (40%), část bezúplatnými převody na 12 obcí v regionu (Havířov, Horní Suchá, Doubrava, Orlová, Stonava, Ostrava, Petřvald, Paskov, Staříč, Albrechtice, Český Těšín - 3%), část byla převedena na RIF (Restituční investiční fond - 3%), přičemž rozhodující podíl si ponechal FNM (cca 52%).

Dne 28. května 1996 MSNMP ČR vydalo pod č.j.: 470/1295/96 na základě žádosti FNM ČR souhlas se snížením základního kapitálu OKD, a. s. z 27,8 miliard Kč

o 3,5 miliardy Kč na 24,3 miliard Kč (v důsledku pokračujícího útlumu těžby docházelo k podstatnému snižování majetku společnosti). Snížení základního kapitálu bylo provedeno tak, že společnost stáhla z oběhu 3 500 milionů kusů akcií, které jí odprodal FNM ČR za symbolickou 1,- Kč. Tímto krokem se snížil podíl FNM ČR ve společnosti OKD, a. s. pod 50 % základního kapitálu.

Usnesením vlády ČR (premiér Stanislav Gross, ministr financí Bohuslav Sobotka) č. 904 o změně usnesení vlády ze dne 23. března 2004 č. 264, ke zprávě o výsledku exkluzivního jednání se společností KARBON INVEST, a.s. o přímém prodeji majetkové účasti státu ve společnosti OKD, a.s., člen koncernu KARBON INVEST, a.s. vláda rozhodla o privatizaci majetkové účasti státu ve společnosti OKD, a.s. s tím, že kupní cena 45,88 % akcií OKD se zvyšuje na 4 miliardy 100 milionů Kč (367,2 Kč za jednu akcii).

V roce 2015 se kapitálové výdaje kraje pohybovaly pod hranicí 3 miliard. Schválený rozpočet (.pdf, str. 7) pro rok 2016 předkládá snížení těchto výdajů, a to na 1,9 miliardy. Předpokládané výdaje pro rok 2015 byly stanoveny na 2,82 miliardy.

Ze závěrečného účtu (.pdf, str. 17) pro rok 2015 však vyplývá, že tyto výdaje dosáhly částky 2,48 miliard. Ani jeden z těchto případů se neblíží částce 3,5 miliardy korun.

O rok dříve (.pdf, str. 14) byla tato částka ještě nižší - 1,70 miliard korun, v roce 2013 dokonce 1,16 miliard.

zdroj: kraj-jihocesky.cz/

* Údaje pro rok 2016 jsou použity z Rozpočtu kraje (.pdf, str. 7) pro rok 2016. U ostatních se jedná o Závěrečné účty.

Nepravdivost výroku Svatomíra Mlčocha (SZ) demonstrujeme na výše zobrazeném grafu, kde je patrné postupné navyšování kapitálových výdajů. Ty ovšem stále nedosáhly částky 3,5 miliard korun.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože ÚOOZ se kybernetickou kriminalitou začal zabývat až od druhé poloviny roku 2015. Chovanec tak popisuje špatné výsledky útvaru v této oblasti, reálně však má ÚOOZ kompetence pro boj s kybernetickou kriminalitou necelý rok. Sama policie navíc uvádí, že útvar má být posilován personálně i materiálně teprve od 1. ledna 2016. Tyto aspekty Chovanec zcela opomíjí.

Policii České republiky byly stanoveny úkoly týkající se informační kriminality v Akčním plánu k Národní strategii kybernetické bezpečnosti na období let 2015–2020 (.pdf, str. 25–29). Policejní prezidium ČR se zabývalo informační kriminalitou v dokumentu Rozvoj Policie České republiky v letech 2016–2020 (.pdf, str. 30–32).

ÚOOZ se dle zprávy Policie České republiky kybernetickou kriminalitou začal zabývat od 1. října 2015, kdy vzniklo pracoviště pro IT a kyberkriminalitu. Toto pracoviště se dle výše zmíněné zprávy mělo skládat z nově vzniklého výkonného odboru ÚOOZ SKPV a také se do něj dle dokumentu Rozvoj Policie České republiky v letech 2016–2020 (.pdf, str. 32) měl přesunout OIK ÚSKPV (Odbor informační kriminality Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování), který se zabýval kybernetickou kriminalitou před 1. říjnem 2015.

Podle informací ČSÚ je to za rok 2013 celkem 199,7 tisíc tun. V roce 2010 plochy na osázení brambor na území Vysočiny zabíraly 35,8 % celkového počtu ploch k tomu určených na území celé ČR.

V roce 2014 byla Českým statistickým úřadem zveřejněna studie (.pdf, str. 27–28) pod názvem „Postavení primárního sektoru v ČR“. Podle informací z tohoto dokumentu se osevní plochy na území ČR pohybovaly v 50. letech kolem 450 000 hektarů. V průběhu 60. let se tato rozloha zmenšila téměř na polovinu. V roce 1993 byla plocha, na které se pěstovaly brambory, velká přes 100 000 hektarů. V letech 2012 až 2014 se tato plocha snížila pod 25 000 hektarů.

Byť tedy Honzárek konkrétně nespecifikuje „tradiční období“, při pohledu na data je zjevné, že jeho popis je značně podhodnocený. Např. v roce 1990 byly osevní plochy brambor v zemi dokonce 4x větší, než jsou nyní. Oproti 60. létům, kdy propad v plochách s bramborami začal, jde až o 90% zmenšení. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť i přes skutečnost, že má aktuálně od začátku roku 2013 souběh vládnutí na centrální a jihomoravské krajské úrovni, tak není pravdou, že by se jí nepodařilo získat více peněz na silnice. Vláda naopak za poslední 2 roky alokovala pro kraj celkem asi 600 milionů korun oproti normálu.

Sociální demokracie v čele s hejtmanem Michalem Haškem vede Jihomoravský kraj od roku 2008.

vol. obdobíkoalicehejtman 2004-08 KDU-ČSL+ODS S. Juránek (KDU-ČSL)2008-12 ČSSD+ODS *

ČSSD+KDU-ČSL M. Hašek (ČSSD)2012-16 ČSSD+KDU-ČSL M. Hašek (ČSSD)*V roce 2010 byla ukončena spolupráce mezi ČSSD a ODS a nově byla ustavena koalice ČSSD+KDU-ČSL.

Ministerstvo dopravy v lednu 2015 nabídlo krajům přes 4 mld. Kč na opravy silnic II. a III. tříd. Jihomoravský kraj měl nárok na vyčerpání 349 mil. Kč. Pokud vyjdeme z výroční zprávy Státního fondu dopravní infrastruktury (jde o návrh - zprávu budou ještě schvalovat poslanci), ve prospěch Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje bylo alokováno 360 milionů z tohoto fondu. Z toho cca 11 milonů tvořily 2 menší projekty (.pdf, str. 150), které byly vyčerpány dohromady asi ve výši 6 milionů. Z celkové alokace pak dočerpáno nebylo cca 5 milionů, což dokládá, že kraj vyčerpal kompletně částku na opravu silnic II. a III. tříd ve výši bezmála 350 milionů.

V roce 2016 rezort dopravy prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury nabídl krajům 3 mld. Kč na opravu silnic II. a III. tříd, Jihomoravský kraj měl nárok na 239 mil. Kč. Po únorovém jednání Rady řekl náměstek hejtmana Roman Hanák, že na opravy a rekonstrukce silnic je vyčleněno celkem 398 milionů korun, z toho je 239 mil. Kč ze Státního fondu dopravní infrastruktury.

Co se dále týká "dotažení některých věcí", tak nejsou Crhou nijak specifikovány, proto tato věc není součástí hodnocení.