Přehled ověřených výroků

Pravda
Balené alkoholické pivo podléhá základní sazbě DPH, která činí 21 %. Točené pivo konzumované v restauračních zařízeních se řadí do druhé snížené sazby, tedy 10 %.

Premiér Petr Fiala v rozhovoru pro Právo hovořil mimo jiné o tom, jak je v současnosti nastaven systém daně z přidané hodnoty (DPH). V tomto kontextu kritizoval vládu Andreje Babiše, která podle něj přesouvala položky mezi různými sazbami náhodně a chaoticky. Některé položky jsou pak dle premiéra Fialy dokonce ve více sazbách, na což poukazuje na příkladu piva.

Podle zákona o dani z přidané hodnoty v současné době v České republice existují tři sazby – základní ve výši 21 % a dvě snížené 15 % a 10 %.

Do 10% (druhé snížené) sazby spadají mimo jiné také stravovací služby a podávání nápojů. Do této kategorie nejsou zařazeny alkoholické nápoje. Výjimku nicméně tvoří právě točené pivo (kód nomenklatury celního sazebníku 2203 00 10: pivo ze sladu v nádobách o obsahu převyšujícím 10 litrů), které tedy podléhá 10% sazbě DPH, pokud je konzumováno v restauračním zařízení. Nicméně pokud si točené pivo chce zákazník odnést domů, platí na něj 21% daň.

Do základní 21% sazby patří také balené pivo. Nealkoholické pivo se pak, jako ostatní nealkoholické nápoje, řadí do první snížené sazby (15 %), pokud není podáváno v restauračním zařízení. Nealkoholické pivo podávané v restauraci je zařazeno do druhé snížené sazby (10 %).

Doplňme, že novelu, která točené pivo konzumované v restauracích přesunula do druhé snížené sazby, předložila v červnu 2018 vláda Andreje Babiše.

Na závěr shrňme, že alkoholické i nealkoholické pivo spadá do dvou sazeb DPH, přičemž točené pivo konzumované v restauračních zařízeních skutečně podléhá snížené 10% sazbě. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Díky zrušení superhrubé mzdy v rámci daňového baličku z roku 2020 si zaměstnanec s hrubou mzdou 40 000 Kč polepšil o téměř 7 %.

Premiér Petr Fiala zmiňuje 7% navýšení čisté mzdy v souvislosti se zrušením tzv. superhrubé mzdy, ke kterému došlo v rámci daňového balíčku (.doc, str. 12) z prosince 2020. Tato novela č. 609/2020 Sb. zrušila superhrubou mzdu s účinností od začátku roku 2021 a nahradila ji dvěma sazbami daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 % a 23 %. Návrh novely v roce 2020 předložila tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO) a při hlasování ve Sněmovně jej podpořili všichni tehdy přítomní poslanci ODS.

Superhrubou mzdou rozumíme základ pro výpočet daně z příjmů fyzických osob. Ke standardní hrubé mzdě se pro tento účel přičítaly odvody zaměstnavatele dotyčné osoby na sociální a zdravotní pojištění. Superhrubá mzda tedy představovala celkové náklady, které zaměstnavatel měsíčně vynaložil na svého zaměstnance. Dodejme, že byla zavedena během daňové reformy českých veřejných financí s účinností od roku 2008.

Sazba daně z příjmů sice u superhrubé mzdy činila 15 %, efektivní příjmové zdanění však bylo kvůli navýšenému základu daně vyšší, a to konkrétně 20,1 %. Pro příjmy přesahující čtyřnásobek průměrné měsíční (resp. 48násobek roční) mzdy se uplatňovala také tzv. solidární přirážka ve výši 7 %. Příjmy nad touto hranicí byly tedy zdaněny 22% sazbou.

Nový daňový balíček z konce roku 2020 ponechal 15% sazbu daně z příjmů, nyní se ale tato daň vypočítává pouze z hrubé, nikoliv ze superhrubé mzdy. Namísto solidární přirážky dnes zákon mluví přímo o dani 23 %, která se, stejně jako dříve, uplatní pro příjmy nad čtyřnásobkem průměrné hrubé měsíční mzdy.

Sleva na poplatníka

Kromě zrušení superhrubé mzdy byla v rámci daňového balíčku zvýšena také sleva na poplatníka. Ta představuje základní daňovou slevu, kterou může uplatnit každý poplatník daně z příjmů, tedy každá osoba, která má vlastní zdanitelné příjmy. Sleva se týká nejen všech zaměstnanců, ale také OSVČ nebo lidí pracujících na dohodu. O danou peněžní částku se jim snižuje daň z příjmů, což vede k lehce progresivnímu zdanění.

V roce 2020 činila sleva na poplatníka 24 840 Kč za rok (2 070 Kč na měsíc). V roce 2021 stoupla o 3 000 Kč na 27 840 Kč za rok. Součástí schváleného daňového balíčku bylo také zvýšení slevy o další 3 000 Kč na konečných 30 840 Kč v roce 2022 (2 570 Kč na měsíc). Zaměstnanec dále odvádí sociální a zdravotní pojištění ve výši 11 % své hrubé mzdy, tato položka zůstala nezměněna.

Zbude lidem o 7 % více?

Superhrubá mzda se před jejím zrušením, tedy ještě v roce 2020, vypočítala vynásobením hrubé mzdy koeficientem 1,34. Odvody na sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavateli jsou totiž ve výši 34 % z vyplácené mzdy.

Podívejme se nyní na příklad člověka s hrubou mzdou 40 000 Kč (což přibližně odpovídá průměrné mzdě). Před zrušením superhrubé mzdy by jeho čistá mzda dosáhla 29 630 Kč. Pokud bychom použili stejnou slevu na poplatníka (2 070 Kč), odpovídala by podle nového způsobu výpočtu čistá mzda částce 31 670 Kč. To by bylo o 2 040 Kč, tj. o přibližně 6,9 %, více než před zrušením superhrubé mzdy.

Závěr

Zrušení superhrubé mzdy tedy předložila předchozí vláda Andreje Babiše, poslanci ODS jej však svým hlasováním podpořili. Co se týče 7% navýšení čisté mzdy, náš modelový příklad ukazuje, že zaměstnanec si po zrušení superhrubé mzdy (bez započítání změny daňové slevy na poplatníka) přilepšil o 6,9 %. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Současná vláda prosadila během roku 2022 několik opatření, jejichž dopad má podle odhadů Ministerstva financí snížit daňové zatížení pro menší a střední firmy přibližně o 30 miliard korun.

O snížení daňové zátěže odhadem o 30 miliard korun letos hovoří vláda opakovaně. 7. února se o něm zmínil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a sám premiér Fiala o něm mluvil i 1. března na tiskové konferenci po jednání vlády.

Ministr financí v minulosti uvedl jako příklad nižší daňové zátěže snížení spotřební daně u benzínu a nafty, které by mělo dle odhadů Ministerstva financí rozpočty celkově připravit o 5,3 miliardy Kč. Snížení u benzinu bylo v účinnosti od 1. června do konce září 2022, snížení u nafty vláda následně prodloužila až do konce roku 2023.

Další z prosazených opatření, která daňovou zátěž snižují, je i zrušení části silniční daně, konkrétně pro osobní automobily, autobusy a nákladní vozy do 12 tun. Dle odhadů má zrušení daně přinést podnikatelům roční úsporu 4,2 miliardy Kč (.pdf, str. 30). Toto snížení nabylo účinnosti už v červenci 2022.

Současná vláda již v březnu minulého roku schválila definitivní zrušení EET, které následně prošlo i Sněmovnou. Zákon o zrušení zákona o evidenci tržeb nabyl účinnosti 1. ledna 2023. Ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury v návrhu na zrušení EET (.pdf) uvedlo, že se kvůli němu předpokládá snížení inkasa daní (str. 21 ze 70). Konkrétně byla ztráta odhadnuta na 4,2 miliardy korun (str. 13 ze 70).

Dalším opatřením, o kterém se premiérministr financí v souvislosti se snižováním daňové zátěže zmiňovali, je navýšení limitu pro povinnou registraci k DPH a pro paušální daň z jednoho na dva miliony, které bylo součástí schváleného daňového balíčku s účinností od 1. ledna 2023. Negativní dopad na veřejné rozpočty Ministerstvo financí odhadovalo maximálně na 10 miliard Kč. Daňové změny se dotkly také zrychlení odpisů pro roky 2022 a 2023, které by podle Stanjury a důvodové zprávy k daňovému balíčku (.pdf, str. 40) mělo podnikatelům přinést v prvním roce 6,3 miliard a ve druhém 9 miliard Kč.

Windfall tax

Vláda ale daně pro některé firmy také zvyšovala, když zavedla tzv. windfall tax, neboli daň z neočekávaných zisků firem. Ta je v platnosti od ledna 2023. Podrobnosti o návrhu na její zavedení v České republice představil ministr financí Stanjura v říjnu 2022.

Podle zmíněného návrhu se windfall tax vztahuje na firmy z oblasti výroby a obchodu s elektřinou a plynem, bankovnictví, těžby fosilních paliv a výroby a distribuce ropných a koksárenských produktů. V případě společností z bankovního sektoru se daň týká jen těch, u nichž byly čisté úrokové výnosy v roce 2021 vyšší než 6 mld. Kč. V případě podniků z oblasti energetiky se posuzují celé holdingy, přičemž jejich čistý obrat v roce 2021 musí být vyšší než 2 mld. Kč (.pdf, str. 2).

Zdanění funguje jako 60% přirážka ke stávající 19% dani z příjmů právnických osob, a jak český název daně napovídá, aplikuje se na nadměrný zisk. Na rozdíl od výše uvedených daní se tak windfall tax netýká všech firem. Platit má podle schváleného daňového balíčku v letech 20232025 (.pdf, str. 3).

Závěr

Kabinet Petra Fialy tedy během roku 2022 prosadil několik opatření, jejichž dopad má dle odhadů snížit daňové zatížení pro menší a střední firmy v součtu přibližně o 30 miliard. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý. Nutné je ovšem uvést, že se jedná o předběžné odhady Ministerstva financí, definitivní dopad uvedených daňových změn se tak může lišit. 

Závěrem je třeba zmínit i to, že vláda kromě snižování daňové zátěže menších a středních firem zdanění jinde naopak zvyšovala prostřednictvím tzv. windfall tax, která je zaměřená na velké podniky s neočekávaně vysokým ziskem.

Petr Fiala

Zavádějící
Oproti jejich plánované výši na rok 2022 se sice Fialově vládě podařilo snížit státní výdaje o necelých 80 mld. Kč, v porovnání s rokem 2021 ale výdaje rostly. Předchozí Babišova vláda navíc původně navrhovala nižší výdaje, než později navrhoval a prosadil Fialův kabinet.

Premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru uvedl, že jeho kabinet převzal veřejné finance po předchozí vládě Andreje Babiše v „katastrofálním stavu“. Dále řekl, že současná vláda snížila výdaje státního rozpočtu během roku 2022 o 80 miliard korun. V našem odůvodnění se tedy zaměříme na to, zda Fialova vláda státní výdaje o tuto částku skutečně snížila.

Nejprve zmiňme, že minulá vláda Andreje Babiše plánovala na rok 2022 rozpočet s deficitem 376,6 miliard a s výdaji ve výši 1,928 bilionu Kč (.pdf, str. 4). Sněmovnou nicméně nakonec prošel až návrh státního rozpočtu, který předložil dolní komoře v únoru 2022 současný kabinet Petra Fialy. Ten přitom počítal s deficitem ve výši 280 mld. Kč a s výdaji, které dosahovaly 1,893 bilionu korun (.pdf, str. 4).

Fialova vláda následně 27. července 2022 schválila úpravu rozpočtu na rok 2022, v rámci níž navrhla zvýšit původní výši schodku o 50 miliard na celkových 330 miliard korun (.pdf, str. 1) a výdaje na 2,008 bilionu Kč. Výsledný deficit, který Sněmovna schválila na podzim 2022, nakonec kvůli pozměňovacím návrhům (.docx, .docx) některých vládních poslanců stoupl na 375 miliard korun. Plánované výdaje se přitom zvýšily na 2,053 bilionu Kč. Po dalších dílčích změnách se předpokládaná částka vyšplhala až na 2,061 bilionu (.xlsx, list Tiskové tab3).

Zdroj dat: Ministerstvo financí (.xlsx), Poslanecká sněmovna (.pdf; .pdf; .pdf)

Podle výsledku hospodaření za loňský rok dosáhly státní výdaje nakonec výše 1,985 bilionu korun, což je skutečně o přibližně 80 miliard Kč méně oproti rozpočtovému plánu (.xlsx, list Tiskové tab3). Výdaje se v tomto případě snížily o 76,17 mld. Kč. Podle Ministerstva financí nastala úspora výdajů kvůli menší realizaci společných programů Evropské unie a Česka a také kvůli nízké výplatě „podpory podnikům v energeticky náročných odvětvích“.

Petr Fiala má tedy pravdu v tom, že jeho vláda oproti konečnému rozpočtovému plánu na rok 2022 snížila výdaje takřka o 80 mld. korun. V porovnání s rokem 2021, ve kterém ještě působila Babišova vláda, nicméně celkové výdaje vzrostly o 77,9 miliard korun (.xlsx, list Tiskové tab3). Vláda Andreje Babiše v rozpočtu na rok 2022 navrhovala dokonce nižší výdaje než Fialova vláda ve verzi rozpočtu z července 2022, což předseda vlády opomíjí. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Pravda
Meziměsíční inflace se v březnu snížila na pouhou 0,1 procenta. Ceny některých potravin opravdu klesají – jde například o cukr, máslo, vejce či sýry.

Premiér Petr Fiala odpovídá na dotaz, zda by vláda neměla zakročit a svými opatřeními tak snížit ceny některých potravin. Předseda vlády reaguje, že kabinet zasahuje „osvědčenými metodami“ a zmiňuje, že podle něj zasahování do cen „nevede k úspěchu“. Dále uvádí, že některé potraviny již zlevňují, přičemž celková meziměsíční inflace se měla zastavit.

Meziměsíční inflace vyjadřuje procentní změnu spotřebitelských cen v porovnání s předešlým měsícem. Upřesněme, že při výpočtu indexu spotřebitelských cen Český statistický úřad (ČSÚ) vychází z cen výrobků a služeb tzv. spotřebního koše, jehož část tvoří právě i potraviny (.pdf, str. 16–17; .pdf, str. 1).

V březnu meziměsíční inflace činila 0,1 %, přičemž v únoru spotřebitelské ceny meziměsíčně vzrostly o 0,6 %, a v lednu dokonce o 6 %. V kontextu prvních tří měsíců letošního roku tak lze říci, že se meziměsíční inflace „v podstatě zastavila“, jak uvádí Petr Fiala. Jak je však vidět na následujícím grafu, meziměsíční inflace se zcela zastavila také v prosinci 2022. Je vhodné doplnit, že následný nárůst na zmíněných 6 % byl podle ČSÚ významně ovlivněn ukončením úsporného tarifu, tj. příspěvků na náklady za energie, jejichž cena se do indexu spotřebitelských cen také promítá.

Co se týče ceny potravin, v březnu oproti předchozímu měsíci stoupla např. cena zeleniny o 5 %. U většiny základních potravin, u kterých Český statistický úřad (.pdf, str. 16–17, 35) průměrnou cenu monitoruje, se ovšem cena snížila. Jak ukazuje následující tabulka, jde např. o vepřovou pečeni, jogurt, vejce či máslo a sýry.

Celková meziměsíční inflace se tedy téměř zastavila – oproti únoru vzrostl index spotřebitelských cen v březnu pouze o 0,1 %. Ceny některých potravin pak podle ČSÚ skutečně poklesly. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Ceny benzínu se na začátku dubna opravdu vrátily na předválečnou hodnotu, tedy přibližně na 37 korun za litr. V ČR nedostatek benzínu nenastal, s nedostatkem pohonných hmot se v minulém roce potýkalo např. Maďarsko.

Premiér Petr Fiala odpovídá na dotaz, zda by vláda neměla zakročit a svými opatřeními snížit ceny některých potravin. Předseda vlády reaguje, že kabinet zasahuje „osvědčenými metodami“, a zmiňuje, že podle něj zasahování do cen „nevede k úspěchu“. Ceny benzínu pak uvádí jako příklad, kdy se vládní strategie ukázala jako správná, jelikož dle jeho tvrzení stojí nyní benzín stejně jako před začátkem ruské invaze na Ukrajinu. Navíc se dle Fialy Česko nepotýkalo s nedostatkem benzínu jako jiné země.

Cena benzínu

Vývoj cen benzínu zveřejňuje např. server Kurzy.cz, který vychází z dat společnosti CCS. Ta se zaměřuje mj. na poskytování tzv. tankovacích karet, které využívají především firmy, živnostníci a dopravci. Podle statistik CCS cena benzinu ještě na začátku prosince 2021 činila 37,03 korun za litr, na začátku února pak 36,36 Kč. Na začátku března 2022 – tedy již po zahájení ruské invaze – se zvýšila na 38,9 Kč/l. Upřesněme, že nejvyšších hodnot dosáhla cena benzínu v polovině března, v červnu a červenci, kdy se v některých dnech dokonce vyšplhala nad 47 Kč.

Jak nicméně ukazuje následující graf, začala cena během léta a podzimu klesat. Na začátku letošního dubna pak stál jeden litr benzínu 37,02 korun, tedy méně než např. na začátku prosince 2021, kdy cena dosahovala 37,03 korun za litr.

 

Dodejme, že podobný vývoj lze vidět také v přehledu CCS pro ceny nafty. Ty klesly pod hranici 35 korun za litr, nafta je tedy ještě levnější než v období před válkou.

Průměrné ceny benzínu zveřejňuje také Český statistický úřad (ČSÚ), který každý týden zjišťuje (.docx, str. 24) ceny u hlavních distributorů pohonných hmot v Česku. Podle jeho statistik činila průměrná cena Naturalu 95 v 15. týdnu letošního roku (tj. v pondělí 10. dubna) 37,55 Kč/l, o týden dříve to bylo rovných 37 Kč. Podobné hodnoty přitom cena benzínu dosahovala i na konci listopadu 2021 (v 47. týdnu), konkrétně se jednalo o 37,2 Kč/l.

Nedostatek benzínu v ostatních státech

V České republice opravdu nedocházelo k nedostatku pohonných hmot, který nastal v některých jiných zemích. Např. v Maďarsku byl benzín během loňského listopadu nedostatkový na čtvrtině čerpacích stanic. Na začátku prosince se pak maďarská ropná společnost MOL potýkala s částečným nedostatkem pohonných hmot téměř v celé své síti čerpacích stanic v zemi.

Příčinou nedostatku paliv v Maďarsku byl nízký dovoz způsobený cenovým stropem, který tamní vláda zavedla již v listopadu 2021 kvůli pandemii covidu-19 a také kvůli blížícím se volbám. Dodejme, že Maďarsko cenový strop na benzín a naftu zrušilo k 6. prosinci 2022.

Doplňme, že s nedostatkem pohonných hmot se na podzim 2022 potýkala například také Francie. Zde nicméně k nedostatku benzínu přispěla stávka zaměstnanců v rafineriích provozovaných ropnými společnostmi TotalEnergies a ExxonMobil. K podobné situaci došlo i v březnu letošního roku.

Závěr

Ceny benzínu v Česku byly na začátku dubna skutečně na podobné úrovni jako před začátkem války na Ukrajině, jak uvádí Petr Fiala. Ještě v prosinci 2021 dosahovaly 37,03 Kč za litr. Před vypuknutím invaze na začátku února 2022 činila cena 36,36 Kč za litr. Po následném růstu klesla v dubnu 2023 na 37,02 Kč. V České republice navíc nedošlo k nedostatku benzínu, který nastal např. v Maďarsku. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

 

Pravda
Podle průzkumů ukrajinského Razumkovova centra vnímalo před anexí Krymu Rusko pozitivně 52,8 % Ukrajinců, dle Kyjevského mezinárodního sociologického institutu byl tento podíl dokonce ještě vyšší. Nyní zastává negativní postoj vůči Rusku i jeho vedení více než 90 % Ukrajinců.

Nejprve zmiňme, že Rusko anektovalo Krym v březnu 2014. Ještě předtím průzkumy veřejného mínění ukazovaly, že Ukrajinci měli k Ruské federaci většinově pozitivní postoj. Data Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS) ukazují, že např. v letech 2008–2010 zastávalo (.pdf, str. 200–201) pozitivní názor na Rusko 88 až 93 % Ukrajinců. Naopak negativní názor mělo v daném období v průměru jen 6 % Ukrajinců, přičemž ani v jednom z provedených průzkumů tento podíl nepřesahoval 9 %. Ještě v únoru 2014, mělo pozitivní náhled na Ruskou federaci 78 % respondentů, v květnu 2014, po anexi Krymu, tento podíl klesl na 52 %.

Podle dat Kyjevského mezinárodního sociologického institutu se poté postoj obyvatel Ukrajiny k Rusku mírně proměňoval, jak ukazuje graf níže. V květnu 2015 např. kladný postoj k Rusku zastávalo jen 30 %, podle průzkumu ze září 2016 se podíl zvedl na 40 %, v květnu 2017 to poté bylo 44 %, negativní postoj tehdy mělo 37 % obyvatel Ukrajiny. Poměrně vyrovnaný byl tento poměr i na začátku roku 2021. V květnu 2022 – tedy několik měsíců po zahájení ruské invaze – mělo podle KIIS negativní názor na Rusko 92 % Ukrajinců a pouze 2 % pozitivní.

Vývoj postojů obyvatel Ukrajiny k Rusku (modrá barva značí pozitivní postoj, oranžová negativní). Zdroj: KIIS

Výsledky průzkumů veřejného mínění, které se týkají postojů obyvatel Ukrajiny k Rusku, zveřejnilo také kyjevské Razumkovovo centrum. Podle jeho dat ještě na podzim 2013 před anexí Krymu mělo k Rusku pozitivní postoj 52,8 % obyvatel Ukrajiny, v říjnu 2014 už to bylo jen 23,3 %. Dle průzkumu vypracovaného na jaře 2023 se vůči Rusku pozitivně staví jen 3 % respondentů, negativně naopak téměř 94 %.

Podobná data uvádí Razumkovovo centrum i v případě postojů obyvatel Ukrajiny k Vladimiru Putinovi. Na přelomu září a října 2013 jej pozitivně vnímalo 42 %, o rok později po anexi Krymu už jen 15,5 % dotázaných. Na přelomu února a března 2023 k němu mělo pozitivní postoj 0,5 % respondentů, skoro 97 % ho naopak vnímá negativně. Upřesněme, že průzkum Razumkovovo centrum neprovádělo na Ruskem okupovaných územích.

Pro úplnost je také vhodné doplnit, že Kyjevský mezinárodní sociologický institut a Razumkovovo centrum při průzkumech nepoužívají zcela shodnou metodiku výběru respondentů, jejich data se tedy liší.

Analytická a poradenská společnost Gallup pak také zveřejnila výsledky průzkumů, v jejichž rámci obyvatelé Ukrajiny odpovídali na otázku, zda schvalují kroky vedení Ruské federace. V roce 2013 je schvalovalo 47 % respondentů, v roce 2014 už jen 5 %, minulý rok to pak bylo už méně než 0,5 %. Kroky ruského vedení naopak neschvaluje 96 % dotázaných. Průzkum přitom probíhal i v okupovaných oblastech na jihu a východě Ukrajiny.

Na závěr shrňme, že do anexe Krymu v březnu 2014 Rusko podporovala většina Ukrajinců. Podle průzkumu kyjevského Razumkovova centra mělo ještě na podzim 2013 k Rusku pozitivní postoj 52,8 % dotázaných obyvatel Ukrajiny. Podle průzkumů KIIS byl tento podíl dokonce ještě vyšší a v únoru 2014 dosahoval až 78 %. Data obou institucí pak ukazují, že od zabrání poloostrova klesl podíl Ukrajinců s pozitivním postojem k Rusku, další výrazný propad následoval i po začátku ruské invaze v roce 2022. Současně s tím také rostl podíl Ukrajinců, kteří se k Ruské federaci staví negativně, v současnosti se jedná o více než 90 % obyvatel Ukrajiny. Lze tedy říci, že je nyní atmosféra protiruská, jak uvádí poslanec Horák. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Jiří Horák

Naši vojáci cvičí v Litvě i v Lotyšsku.
Týdeník FORUM, 13. dubna 2023
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
Čeští vojáci úkolového uskupení chemické ochrany aktuálně působí na misi v Litvě, vojáci ženijního vojska pak na misi v Lotyšsku. V obou případech se jedná o mise, v jejichž rámci probíhají mezinárodní vojenská cvičení NATO.

Čeští vojáci se aktuálně účastní misí NATO v Pobaltí, a to konkrétně v Litvě a Lotyšsku. Obě nasazení probíhají v rámci tzv. Alianční předsunuté přítomnosti eFP (anglicky Enhanced Forward Presence), která se soustředí na posílení vojenského křídla NATO v Pobaltí a která vznikla na základě dohody zástupců Aliance na Varšavském summitu v červenci 2016. První jednotky poslala Česká republika na misi eFP do Lotyšska a Litvy už v roce 2018.

Mise v Litvě

V současnosti se mise v Litvě účastní vojáci 1. úkolového uskupení chemické ochrany, kteří v lednu 2023 vystřídali protiletadlový pluk ze Strakonic, jenž zde působil od července 2021.

Většinu zmíněného uskupení tvoří příslušníci 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany. Ti jsou doplněni několika specialisty z dalších armádních útvarů. Cvičení jsou mezinárodního charakteru a čeští vojáci se jich tak účastní po boku ostatních vojáků z několika dalších států Aliance.

Mezi hlavní cvičení, kterých se čeští vojáci účastní, či teprve účastnit budou, patří dubnové cvičení Rising Bull a květnové cvičení Iron Wolf. Cílem těchto akcí je natrénovat postupy při ochraně proti zbraním hromadného ničení. V rámci cvičení Rising Bull tak vojáci trénovali dekontaminační proces po detekci přítomnosti nervově paralytické látky sarin. V březnu také např. proběhlo cvičení MED CHALLENGE, které se zaměřovalo na zdravotnickou pomoc.

Mise v Lotyšsku

Probíhající mise v Lotyšsku se od ledna 2023 účastní uskupení, které je složené ze 62 vojáků a jehož jádro tvoří příslušníci 153. ženijního praporu z Olomouce. Hlavní zbraní tohoto uskupení jsou minové vrhače MV-3, které slouží k vytváření výbušných zátarasů, přesněji řečeno k minování na dálku. Dané jednotky v Lotyšsku vystřídaly kolegy ze ženijního praporu, kteří v zemi cvičili od července 2022.

První společné cvičení současné posádky s dalšími vojenskými jednotkami NATO v rámci této mise proběhlo v únoru 2023 pod názvem Wolverine Forge. Mezi hlavní cíle cvičení patřilo natrénování koordinace systémů velení a řízení.

Závěr

V Litvě i Lotyšsku tedy aktuálně působí čeští vojáci, kteří se účastní tamních mezinárodních vojenských cvičení v rámci NATO. Výrok poslance Horáka proto hodnotíme jako pravdivý.

Jiří Horák

Finsko má stovky kusů dělostřelecké techniky, více než 200 tanků a 700 tisíc záložních vojáků.
Týdeník FORUM, 13. dubna 2023
Obrana, bezpečnost, vnitro
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Dělostřelectvo Finska opravdu disponuje stovkami kusů techniky, jeho pozemní síly se pak skládají z 239 tanků. V zemi navíc stále platí povinná vojna, v případě potřeby jsou tak Finové schopni povolat dokonce až 900 tisíc občanů ze zálohy.

Poslanec Jiří Horák (KDU-ČSL) se vyjádřil ke složení finské armády v souvislosti se vstupem Finska do Severoatlantické aliance (NATO). Poukazuje na to, že Finsko bude významnou posilou, která výrazně přispěje k bezpečnosti celé Evropy.

Podle washingtonského Wilson Center je finské dělostřelectvo nejsilnější v západní Evropě, zahrnuje asi 700 houfnic, 700 minometů a přibližně 100 raketometů. Na území Finska se také nachází největší dělostřelecký výcvikový prostor v západní Evropě Rovajärvi

Česká televize uvádí, že pozemní finské síly disponují 239 tanky. Finská armáda na svých stránkách informuje, že má ve výbavě 200 hlavních bitevních tanků, z nichž sto kusů jsou německé tanky Leopard 2A6 a dalších sto kusů pak Leopard 2A4.

Finsko po studené válce nezrušilo povinnou vojenskou službu. Ženy mohou sloužit dobrovolně, muži ve věku 18–28 let musí na vojně strávit buď šest, devět, nebo dvanáct měsíců. Armádní výcvik si však mohou nahradit civilní službou. Finové ročně v osmi armádních jednotkách vycvičí kolem 20 tisíc branců, kteří se následně stanou součástí vojenských záloh. Podle tamního ministerstva obrany záložní síly čítají přibližně 900 tisíc občanů ve vojenské záloze. Server Aktuálně.cz v květnu 2022 uvedl, že vojenský výcvik má 700 tisíc obyvatel Finska.

Finsko tedy skutečně disponuje stovkami kusů dělostřelecké techniky, jak uvádí poslanec Horák. Ve své výbavě má také více než 200 tanků. Občanů připravených k boji, kteří prošli vojenským výcvikem, je pak přibližně 900 tisíc. Údaj zmíněný Jiřím Horákem se tedy nevejde do naší 10 % odchylky. Horák nicméně poukazuje na to, že je finská armáda početná, využívá údaj z Aktuálně.cz a v dalších číslech se nemýlí. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Pravda
Finsko na obranu vyčleňuje přes 2 % HDP od roku 2021 a výdaje od té doby nadále zvyšuje. Závazek členských států NATO dávat na obranu 2 % HDP dodrželo minulý rok pouze sedm států.

Poslanec Jiří Horák (KDU-ČSL) zmiňuje finský rozpočet na obranu v souvislosti se vstupem Finska do Severoatlantické aliance (NATO), jejímž členem se tato severská země stala 4. dubna 2023. Horák uvádí, že Finsko na rozdíl od většiny států NATO již vyčleňuje více než 2 % hrubého domácího produktu (HDP) na obranu, a poukazuje na to, že tento stát pro Alianci představuje značnou posilu.

Zmiňme, že Finsko podalo přihlášku do NATO společně se Švédskem v květnu 2022. Po započítání výdajů na vojenské důchody, na pohraniční stráž a výdajů ministerstva zahraničí na mezinárodní krizové řízení přitom Finsko na hranici 2 % HDP dosáhlo už v roce 2021 (.pdf, str. 54). Bez těchto položek se jednalo o 1,85 % HDP a v roce 2022 o 1,96 % HDP (.pdf). Plánovaný rozpočet na obranu by se v letošním roce měl zvýšit na 2,25 % HDP, tedy přibližně na 6,1 miliard eur.

Členské státy Severoatlantické aliance se v roce 2006 zavázaly vynakládat na obranu alespoň 2 % ze svého hrubého domácího produktu. Na summitu ve Walesu v roce 2014 pak byl tento závazek potvrzen. Většina členských států, včetně České republiky, však tento závazek neplní (.pdf, str. 3). Podle výroční zprávy NATO za rok 2022 závazek splnilo pouze Řecko, USA, Litva, Polsko, Velká Británie, Estonsko a Lotyšsko (.pdf, str. 52). Oproti předešlému roku je to o jeden stát méně (.pdf, str. 44).

Dodejme, že Česko zmíněnému závazku naposledy dostálo v roce 2005. Vláda Petra Fialy se nicméně ve svém programovém prohlášení z ledna 2022 zavázala k navyšování výdajů na obranu tak, aby dosáhly 2 % HDP v rozpočtu na rok 2025. Premiér Fiala však v loňském květnu po jednání s expertním týmem prezidenta Miloše Zemana oznámil, že tohoto cíle chce jeho kabinet dosáhnout již v roce 2024.

Finsko tedy v loňském roce (kdy ještě nebylo členem NATO) alokovalo přes 2 % svého HDP na obranný rozpočet. Závazek poskytovat 2 % HDP na obranu přitom dle odhadů NATO v roce 2022 splnilo jen 7 z tehdejších 30 členských států (.pdf, str. 9, 50), a většina jej tedy nedodržela. Výrok Jiřího Horáka proto hodnotíme jako pravdivý.