Přehled ověřených výroků

Česká republika je součástí mezinárodní koalice proti Dáiš (Islámskému státu), a to nejen jako suverénní stát, ale i jako součást Evropské unie. Česká republika dodává bitevníky L-159 irácké vládě (usnesení vlády ze dne 9. března 2015; .pdf) či náboje a pravděpodobně i zbraně regionální vládě autonomního iráckého Kurdistánu (podrobnosti viz příloha k usnesení vlády ze dne 27. srpna 2014; .doc). Taktéž se zapojila do humanitární pomoci směřující k obětem konfliktu v Sýrii.

Pokud jde o defensivu Dáiš v Iráku, je pravdou, že v roce 2015 v Iráku tato teroristická organizace území pouze ztrácela (viz obrázek níže). Důležitými příklady jsou města Tikrít či Ramádí, dobytá jednotkami spojenými s centrální iráckou vládou, či město Sindžár dobyté jednotkami Kurdistánu.

Zdroj: This map shows how much territory ISIS has lost this year

To, že Okamura uspěl ve 2 volbách, je korektní konstatování. Nejprve získal post senátora za obvod 80-Zlín v roce 2012, kdy porazil hejtmana kraje Mišáka (vyhrál obě kola volby). Dále Okamura kandidoval v roce 2013 do Poslanecké sněmovny a to ve Středočeském kraji, mandát poslance získal také (tím pádem přišel o senátorský post, nelze vykonávat obě pozice najednou).

K šancím Okamury v srpnu 2012 (tj. 2 měsíce před volbami) uvedl server Idnes, že "... podle politologů se Okamura může dostat do druhého kola, které se bude na Zlínsku konat téměř jistě. "

Dále pak regionální mutace serveru pak přinesla mezi 1. a 2. kolem volby vyjádření politologa Karla Kouby, který se vyjádřil následovně: " Vyhrál první kolo a může se vézt na protestní vlně proti Mišákovi. Okamura je mediálně známá osobnost. Navíc měl velmi kontaktní kampaň, jezdil po jednotlivých vesnicích. "

Není tedy pravdou, že by Okamurovy šance byly veřejně pouze umenšovány. Již před volbami uváděli politologové, že Okamura má šance na postup do 2. kola, mezi oběma koly pak byl dokonce jmenován jako kandidát se " solidní šancí uspět ".

Výrok hodnotíme na základě podkladů poskytnutých samotbou SZPI jako pravdivý. Mluvčí SPZI Pavel Kopřiva nám potvrdil, že v období mezi 1. 1. 2015 a 1. 1. 2016 došlo navýšení počtu pracovníků na pozici inspektor o 34.

Podle zprávy na oficiálních stránkách Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) udělila SZPI za rok 2014 pravomocně pokuty ve výši 99 429 300 Kč, tedy skutečně necelých 100 milionů korun – celková výše byla o 55 % vyšší než za rok 2013.

K další části výroku pan Kopřiva uvedl: "Činnost kontrolního orgánu lze hodnotit více parametry, např. z hlediska celkové výše pravomocně uložených pokut došlo k navýšení z 99,5 mil. Kč (2014) na 140 mil Kč (2015)."

„Zjednodušeně řečeno platí, že jedna pokuta představuje jedno správní řízení. V r. 2014 SZPI zahájila 1785 správních řízení, v roce 2015 to bylo 2694 správních řízení, Počet SŘ z roku 2015 tak představuje 150% SŘ z roku 2014 a došlo tedy k meziročnímu nárůstu počtu SŘ 1,5 násobně".

V roce 2015 připadlo na silnice II. a III. třídy 4,4 miliardy korun (.pdf) z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury.

Vykupování pozemků taktéž probíhá – v roce 2014 vešla v platnost novela Zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury (č. 416/2009 Sb.), která zvyšuje cenu, jež může stát za pozemek nabídnout. V prosinci roku 2015 však Sněmovnou prošla další novela tohoto zákona, kterou v současné době projednává Senát, a která tuto cenu opět snižuje ze šestnáctinásobku na osminásobek znaleckého posudku. Po dvaceti letech také skončily spory o dálnici D11, kde se státu podařilo získat potřebný pozemek po stavbu.

Investiční výdaje dokládá zpráva Ministerstva financí, zmiňující kapitálové výdaje 176,25 mld. Kč, údaj z roku 2014 pak potvrzuje tato zpráva, uvádějící kapitálové výdaje 112,38 mld. Rozdíl mezi těmito čísly je opravdu necelých 64 miliard.

Dle školského zákona je školský řád vydáván ředitelem školy a schvalován školskou radou (§ 168). Školský řád rozhoduje mimo jiné o provozu a vnitřním režimu školy (§ 30), do kterého by mohla spadat i možnost natáčení výuky. Schválení takové činnosti je tedy individuální pro každou školu a závisí na tamní školské radě.

Zákaz natáčení výuky je v řadě škol řešen zákazem používání mobilního telefonu, to také doporučovala Česká školní inspekce v roce 2008. Na druhou stranu dle Listiny základních práv a svobod může ve veřejném právu každý činit to, co není zákonem zakázáno (čl. 2). Pokud tedy není explicitně zakázáno používání jiných než telefonních zařízení, nelze studenty základních a středních škol postihnout za jejich užívání. Mohlo by jít například o Ipady, videokamery a podobně.

Vyhledáváním ve školních řádech bylo zjištěno, že velký počet škol touto mezerou ve školním řádu trpí. Jsou to namátkou např. ZŠ Dětřichov, ZŠ Masarykova Polička či ZŠ Pionýrů Hostivice, které ve svém řádu neobsahují komplexní zákaz pořizování audio a videozáznamů. Dá se tedy říct, že v těchto školách je natáčení dovoleno, ačkoli by postačilo změnit pouze školní řád.

Jak je patrné ze záznamů o hlasování v předchozím výroku předsedy Stanjury, všechny zmíněné body byly skutečně přijaty hlasy poslanců vládní koalice, resp. bez jejich podpory by nebyly přijaty. Výrok tady hodnotíme jako pravdivý.

Nespokojenost zdravotníků ve Velké Británii lze sledovat primárně v médiích. The Telegraph informoval o stávce doktorů za lepší platové, bezpečnostní a časové podmínky své práce, o problémech s platy doktorů však informoval již v roce 2012. O téže akci informoval i britský Independent. Stávce přecházely další protesty v říjnu 2015, motivovány stejnými pohnutkami, ani v listopadu pak téma nevyšumělo.

Co se týče financování britského zdravotnictví, lze jej vysledovat pomocí investic do tzv. National Health Service.

Ty se pro rok 2015/2016 opravdu navýšily v reálných číslech o 1,9 %. Výrok je tak pravdivý v obou svých částech.

Je pravdou, že v poslanecké sněmovně se v rámci rozpravy řečníci pouštějí i do osobních výpadů vůči svému protivníkovi. V tomto volebním období jsou nejčastější a nejvíce exponované takové souboje mezi ministrem financí Babišem a Miroslavem Kalouskem. Nejsou jediní, jejich vzájmená střetnutí jsou ovšem nejvýraznější.

Např. 10. července označil Kalousek Babiše za lháře a zloděje. Doslova uvedl: "... Že jste schopni akceptovat, že váš šéf je zloděj a lhář! Že opravdu takhle pořád lže. Prosím, podívejte se do stena. Podívejte se, co ten lhář a zloděj vám tady říkal 7. 7. a co vám tady říkal 10. 7. A pak mu dál říkejte šéfe. "

Babiš při interpelacích 9. února 2015 pak veřejně osočil Kalouska z toho, že je " lhář,tunelář, zloděj a symbol korupce ". Doslova uvedl: " Víte, co je největší tragédie naší země 25 let po revoluci? Že tenhle lhář, tenhle tunelář, tenhle zloděj, který tady nakradl miliardy, symbol korupce, Kalousek, tady je to napsané, dvacet let jeho zlodějin! Nechť si to každý přečte! Nechť nám řekne jeho střet zájmů s Hávou, jak dělal Omnipol, kšefty s Ministerstvem obrany! (...)Tak tenhle člověk mi tady něco káže! To je neuvěřitelné! Taková drzost!!! Já kdybych měl za sebou to, co on, tak lezu kanály. Já mám střet zájmů. To všichni věděli! I voliči. Ale pan Kalousek nehlásil střet zájmů s Hávou, když Háva prodal solár ČEZu. Ani nehlásil jako svůj byt, že zdělil od Hávy atd."

Na těchto 2 příkladech můžeme demonstrovat, že osobní útoky se v PSP skutečně vyskytují a nejde o zcela ojedinělé jevy. Co se týká zapojení poslance Kováčika do takových diskuzí, je pravdou, že on osobně (a ani KSČM) se do nich nezapojují, jak dokládá souhrn jeho vystoupení na plénu.

Dodáváme na závěr, že osobní útoky v poslanecké sněmovně nejsou žádnou novinkou a specifikem tohoto volebního období, jde o dlohodobý fenomén spojený s českou politickou kulturou.

Výrok je hodnocen jako pravdivý na základě zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Ten ve svém § 90 popisuje první čtení jednání o zákonech.

Ten uvádí, že v 1. čtení mají poslanci tyto možnosti: " ...může se Sněmovna usnést, že vrátí návrh zákona navrhovateli k dopracování nebo že jej zamítne. Nerozhodne-li tak, přikáže návrh zákona k projednání garančnímu výboru, popřípadě dalšímu výboru nebo výborům, a to podle návrhu organizačního výboru nebo předsedy Sněmovny. "

Ústavní většina pro přijetí zákona vychází z článku 39 Ústavy České republiky. Ten uvádí: " K přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v čl. 10a odst. 1 je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů. "

Tato třípětinová většina pak bude zapotřebí v Poslanecké sněmovně až ve 3. čtení. Bylo by sice možné, aby vláda navrhla sněmovně, aby byl zákon o obecném referendu schválen již v 1. čtení (§ 90, odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny), nicméně ze zákona vyplývá, že by musel tento požadavek být uveden v důvodové zprávě návrhu. V tom to ovšem obsaženo není, jak dokládá samotný vládní návrh zákona o celostátním referendu (.pdf - celý návrh).

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, protože skutečně proběhlo cvičení Armády ČR a Policie ČR na jižních hranicích s Rakouskem a Česká republika vyslala policisty do Maďarska, Slovinska a Makedonie jako pomoc pro střežení hranic. Výhrada spočívá v tom, že Bartošek zaměnil policisty za vojáky, ovšem smysl výroku je popsán korektně.

Jednodenní společné cvičení Armády ČR a Policie ČR na česko-rakouských hranicích se uskutečnilo 30. září loňského roku. Celkem se jej účastnilo 500 policistů a 300 vojáků a jeho cílem bylo obnovit hlídky na přechodech i hranici.

Co se týká možného ostrého nasazení sil pro zajištění ochrany hranice, ministr vnitra v souvislosti se cvičením uvedl, že nasazení společných hlídek trvalo 5 hodin. Tento čas je také brán jako ideál.

Aktivita České republiky spočívá v několika oblastech. Předně byli do Maďarska, Slovinska a Makedonie vysláni příslušníci Policie České republiky. Na místě pomáhali či pomáhají s ostrahou hranic.

Dne 19. října 2015 vyslovila vláda souhlas s vysláním 50 policistů do Maďarska. Ti měli být vysláni do země do poloviny prosince a provádět hlídky spolu s maďarskými kolegy.

O vyslání 20 policistů do Slovinska informoval vládu ministr vnitra Chovanec 2. listopadu 2015. Tisková zpráva MVČR také uvádí, že o stejný druh pomoci (tedy střežení vnější schengenské hranice) byly požádány další státy V4.

Dne 21. prosince 2015 pak vláda rozhodla o vyslání policistů do Makedonie a Slovinska a také o poskytnutí daru Makedonii. Pro média (ČTK/Idnes) tento dar a počet policistů kvantifikoval ministr Chovanec. V případě Makedonie šlo o 25 policistů, 20 milionů korun a také 10-15 aut Škoda Yeti. Na setkání v Praze 19. ledna 2016 se ministři zemí V4 shodli na vyslání mise expertů do Makedonie - jejím cílem bude zjistit skutečné potřeby spolupráce, která by zefektivnila kontrolu hranic na západobalkánské migrační trase. Česká republika bude tuto misi koordinovat. Na konferenci, jíž se zúčastnili i zástupci samotné Makedonie a Srbska, byla přijata deklarace (.pdf) upřesňující její výsledky. Nově také ministr vnitra a český a slovenský premiér ohlásili společné nasazení policistů v Makedonii.