Přehled ověřených výroků

Některé evropské státy určují v takové situaci výši daně, případ od případu, je tedy možné, že dojde až ke 100% zdanění.

Na Slovensku platí, že takový majetek propadá státu: "Žalovaný musí uspokojivo vysvetliť pôvod a spôsob nadobudnutia majetku na súde poskytnutím dôkazov a vyvrátiť dôvodné pochybnosti o zákonnosti a čestnosti nadobudnutého majetku. Ak žalovaný túto mieru dôkazného bremena unesie, súd návrh zamietne. V opačnom prípade súd rozhodne o tom, že odporca majetok nadobudol z nelegálnych príjmov a že tento prepadá v prospech štátu." (.docx, důvodová zpráva Slovenského zákona o prokazování původu majetku)

Například v Polsku je takový majetek zdaněn až 75 % (.docx Příloha důvodové zprávy): "Neprokáže-li tyto skutečnosti, stanoví se hodnota majetku, který se má zdanit, z majetku nabytého poplatníkem za příslušné zdaňovací období a na základě výdajů uvedených poplatníkem za toto zdaňovací období. Takto určená hodnota neprokázané části majetku daňového subjektu je zdaněna sazbou ve výši 75 %."

Vyjádření Ministerstva vnitra shrnuje výsledky vyšetřování událostí během dmeonstrací v Praze 6. února 2016. Během demonstrací nedošlo k pochybení policie, policie postupovala podle zákona. Skupina demonstrující před Thunovským palácem nebyla řádně nahlášena, nicméně tento fakt nebyl důvodem k rozpuštění shromáždění. Policie také vyvrátila tvrzení, že v prostoru ulic Thunovská a Zámecká došlo k provokaci ze strany policistů. A citujeme z vyjádření, že " tzv. muž v hnědé bundě byl kriminalista, který jednal v souladu se zákonem a který výrazně pomohl zabránit hrozícímu střetu. "

Také Antifa se k události vyjádřila. Informaci o uměle vyvolaném útoku policie označila za konspirační teorii. Antifa komentuje i útok na centrum Klinika a další menší útoky, o kterých se také šiřily informace, že byly vyvolány policií. Nic z toho Antifa nepovažuje za pravdivé výroky a považuje je pouze za provokaci a snahu o vytvoření negativního obrazu o Antifě.

V podrobnějším článku Antify jsou určeny identity některých členů zakuklených demonstrantů. Skupina zjistila, že se jednalo o fotbalové chuligány.

Zmíněným proruským webem míní Chovanec server Aeronet, který publikoval video z popisovaného incidentu v Thunovské ulici, které ovšem bylo jak policií, tak Antifou vyvráceno, jak jsme uvedli výše. Serveru Aeronet se věnoval např. projekt Neovlivní.cz, který podobné zdroje v České republice mapuje. Dále se mu věnoval také časopis Respekt.

V říjnu 2015 se Řecko na summitu EU zavázalo k navýšení kapacit pro příjem migrantů. Hovořilo se přitom o vytvoření 30 tisíc nových míst. Dalších 20 tisíc mělo být zajištěno ve spolupráci s UNHCR, v tomto případě se však nejedná o detenční centra, ale o pronájmy, ubytování v hotelech či v rodinách.

Tento závazek měl být původně splněn do konce roku 2015. Podle reportu EU z února 2016 však Řecko musí vytvořit ještě 12 342 míst.

Na základě zprávy EU (.pdf, str. 8) Řecko nyní disponuje více než 17 500 místy a pracuje na dalších. Vzhledem k tomu, že Řecko se zavázalo k vytvoření 30 tisíc míst (nezapočítáváme místa spadající pod činnost UNHCR), výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Výrok hodnotíme na základě porovnání podobných smluv o spolupráci s Čínskou lidovou republikou, které podepsaly země jako Německo, Velká Británie či USA. Tyto dohody skutečně obsahují podobná ustanovení ohledně lidských práv jako ta česká.

Společné prohlášení o navázání strategického partnerství mezi Českou republikou a Čínskou lidovou republikou, dokument, který byl podepsán při příležitosti návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v České republice, se lidským právům věnuje v následujících článcích:

"X. Obě strany potvrdily společný závazek ve věci podpory a ochrany lidských práv na základě rovnosti a vzájemné úcty."

"XV. Obě strany zastávají názor, že účely a zásady Charty Organizace spojených národů musejí být dodržovány, a jsou připraveny posilovat kontakty a spolupráci v OSN a jiných mezinárodních organizacích. Zavazují se společně prosazovat mezinárodní a regionální mír, bezpečnost, lidská práva a rozvoj a podporovat mezinárodní spolupráci a mírové urovnání mezinárodních sporů, jež by mohly ohrozit mezinárodní mír a bezpečnost."

Podobné ustanovení najdeme například i v deklaraci, kterou s Čínou podepsalo Německo v roce 2014 (článek 4):

"Obě strany jsou ochotny posílit vzájemné porozumění v jejich vývoji a prohloubit politickou důvěru. Obě strany si uvědomují důležitost podpory a ochrany lidských práv a právního státu a jsou připraveny zintenzivnit dialog o lidských právech a právním státě, zvláště ve společně odsouhlasených prioritách, na základě rovnosti a vzájemného respektu."

Ve Společném prohlášení o budování strategického partnerství pro 21. století (UK-China Joint Statement on building a global comprehensive strategic partnership for the 21st Century), které podepsala Čína a Velká Británie v roce 2015, se o lidských právech píše následující:

"Obě strany posílí vzájemný respekt a porozumění a budou pokračovat ve spolupráci na dodržování lidských práv a právním státu."

Poněkud ostřeji formulovaný článek obsahuje Společné prohlášení USA a Číny z roku 2011 (článek 7):

"Spojené státy a Čína opakují svůj závazek k podpoře a ochraně lidských práv i přesto, že jejich pohledy na tyto věci vykazují značné odlišnosti. Spojené státy zdůraznily, že podpora lidských práv a demokracie jsou důležitou součástí jejich zahraniční politiky. Čína zdůraznila, že by se nikdo neměl vměšovat do vnitřních záležitostí žádného státu. Spojené státy a Čína podtrhují, že každá země a její lid má možnost vybrat si vlastní cestu a všechny ostatní země by měly respektovat tuto volbu rozvoje. V duchu rovnosti a vzájemného respektu, v zájmu podpory a ochrany lidských práv v souladu s mezinárodními dohodami se obě strany dohodly uspořádat další kolo Dialogu o lidských právech před třetím kolem Dialogu o strategii a ekonomice."

Čínský prezident Si Ťin-pching je v současnosti na návštěvě ve Spojených státech, je tedy možné, že během této návštěvy dojde k podpisu jiné dohody. Prozatím vycházíme z dokumentů, které jsou v tuto chvíli k dispozici.

Novelu zákona o úpadku a způsobech jeho řešení, tzv. insolvenčního zákona, která způsobila nárůst počtu provozoven, předložil ministr za ODS. Nicméně to nebyl Jiří Pospíšil, ale ve studiu přítomný Pavel Blažek. Sněmovně byla předložena v březnu 2013, prošla sněmovnou a nabyla účinnosti 1. ledna 2014. Tato skutečnost však není hlavní částí výroku, hodnotíme jej proto jako pravdivý s výhradou.

Stěžejní změny doznal zákon ve třetím článku druhé části (pdf, str. 120), ve kterém zákon říká, že insolvenční správce může mít kromě sídla také provozovnu, činnost insolvenčního správce může být vykonávána ve více provozovnách. V obvodu jednoho okresního soudu však může mít pouze jednu provozovnu. V obvodu jednoho krajského soudu může však mít insolvenční správce více provozoven.

Jak uvádí důvodová zpráva vyhlášky (.doc) ministerstva spravedlnosti, od doby, kdy novela vstoupila v platnost (1. ledna 2014), narostl počet provozoven na 3000, zatímco insolvenčních správců je pouze zhruba 500 (dle článku Hospodářských novin.) Jak vysvětluje důvodová zpráva: „... dochází k masivnímu nárůstu počtu provozoven za účelem maximalizace nápadu insolvenčních věcí, ovšem za současného snížení kvality výkonu činnosti insolvenčních správců.“ (str. 2)

Právě nárůst počtu provozoven a fakt, že na některé insolvenční správce připadá až 60 provozen byl hlavním argument, kterým ministerstvo spravedlnosti vedené Robertem Pelikánem (ANO) odůvodňovalo nutnost své vyhlášky. Podle její důvodové zprávy: „Velmi často byl za provozovnu označen veřejně nepřístupný průmyslový objekt, restaurace, herna či rodinný dům, jehož obyvatelé o existenci provozovny na dané adrese neměli žádné informace.“ (str. 2)

Pelikánova vyhláška začala platit 1. srpna 2015 a okamžitě se proti ní ozvala Asociace insolvenčních správců.

Vyhlášku však napadla skupina 21 senátorů u Ústavního soudu, který svým rozhodnutím 17. února 2016 zrušil ustanovení vyhlášky ukládající povinnost fyzické přítomnosti insolvenčních správců na provozovnách.

23 iráckých uprchlíků, kteří byli do ČR přemístěni z Libanonu, spadá pod navržené kvóty. Naopak lidé přesídlení přímo z Iráků nemají status uprchlíka, proto jsou přijímáni nad rámec kvót.

Původní (nyní kvůli odjezdu jedné rodiny do Německa pozastavený) plán Nadačního fondu Generace 21 počítal s přijetím 153 iráckých křesťanských uprchlíků. První skupina lidí vybraných pro přesídlení do ČR byla v lednu a únoru 2016 převezena z Libanonu, kam dočasně utekla.

Ministerstvo vnitra k dané věci vydalo následující zprávu: „Vzhledem k tomu, že se iráčtí uprchlíci v Libanonu nachází mimo svou vlast a mají statut mandatorního uprchlíka OSN, bude se těchto 23 vybraných uprchlíků počítat mezi 400 uprchlíků, které se Česko dobrovolně zavázalo v rámci řešení migrační krize přesídlit. V tomto případě Česká republika obdrží příspěvek 10 000 EUR na každou osobu.“

Uprchlíci pobývající na území Iráku mají status vnitřně vysídleného uprchlíka, proto nemají status mandatorního uprchlíka OSN. Proto jsou přijímáni nad rámec kvót. V první fázi se podle ředitele NF Generace 21 Jana Talafanta uvažovalo, že by se tito lidé nejprve přemístili do Jordánska, kde by získali status uprchlíka, a až poté by byli přesunuti (již v rámci kvót) do ČR. Tato varianta se však ukázala jako neproveditelná.

Údaje České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (.pdf) potvrzují, že v běžných školách bylo v minulém školním roce 3202 žáků s lehkým mentálním postižením; z toho 1428 zcela integrovaných a 1774 ve speciálních třídách.

Novější údaje statistická ročenka školstvínenabízí.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož jsme doposud neobdrželi odpověď ze strany Ministerstva životního prostředí na náš dotaz ohledně rozsahu staveb s udělenou EIA.

Zákon o státní službě byl jednou z podmínek našeho přistoupení k Evropské unii. Skutečnost, že Česká republika byla jedinou zemí, kde takový zákon nebyl účinným potvrzuje na svém webu např. Rekonstrukce státu. Původní zákon o státní službě (zákon č. 218/2002 Sb.) byl schválen již v roce 2002, avšak jeho účinnost byla stále odkládána až do doby, kdy byl tento zákon zrušen novým zákonem o státní službě, který je účinný od 1. ledna 2015.

Co se týče tzv. EIA (z anglického Environmental Impact Assessment, tedy vyhodnocování vlivů na životní prostředí), poprvé byla v České republice uzákoněna již v roce 1992 (zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí). Tento byl v roce 2001 nahrazen novým zákonem, který je účinný do dnešního dne, přičemž za vlády současné koalice byl dvakrát novelizován (viz záložka Historie). Poslední novela byla schválena v důsledku hrozícího zastavení čerpání fondů EU ve výši cca 100 miliard, jelikož zákonodárci dříve nesprávně implementovali směrnici EU do našeho právního řádu. Není však pravdou, že bychom dříve neměli EIA uzákoněnu.

Ano, je pravdou, že předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádekvyjádřil podporu současné vládní koalici. V pátek 18. 3. 2016 uvedl, že i přes nesrovnalosti ohledně Čapího hnízda považuje vládní koalici za úspěšnou a má smysl, aby pokračovala i nadále.

Stejně tak je pravdou, že Andrej Babiš nejprvemluvilo předčasných volbách mimo jiné s argumentem státního rozpočtu, který vzniká již od jara, a nová vláda by tak měla vzniknout co nejdříve. V rozhovoruzveřejněném na stránkách ANO uvádí, že „…pokud se útoky [koaličních partnerů] budou před krajskými volbami stupňovat, tak koalice nemá smysl, protože už toho moc neudělá. Možná by bylo dobré udělat volby v červnu 2017, jak původně měly být.“

Pro svůj návrh všaknezískal mezi poslanci dostatečnou podporu, svůj souhlas vyslovili ústy místopředsedy KSČM Jiřího Dolejše pouze komunisté. V sobotu 19. 3. 2016 v rozhovoru pro deník.cz Andrej Babiš k věci předčasných volebuvedl, že „…to asi není legislativně možné, tak to normálně doběhne až do podzimu 2017. Byla to jen taková úvaha.“

Podobný výrok jsme u ministra Chovance hodnotili již dříve, v Otázkách Václava Moravce z 1. listopadu 2015 dokládal Chovanec svoje tvrzení i fotkami ukazovanými na kameru. I nyní hodnotíme výrok jako pravdivý, i přes výtku k časové souslednosti. Označování uprchlíků fixem v Itálii probíhalo dříve než u nás, fotografie byly publikovány v českých médiích. Je ale možné, že ministr Chovanec se o této praxi skutečně dozvěděl až po vlně kritiky, kterou vyvolal případ z Břeclavi.

Chovanec odkazuje na kritiku, které byla Česká republika podrobena v souvislosti s označováním uprchlíků čísly napsanými fixem na ruku v září 2015. Podle zpráv se jednalo o zhruba 200 uprchlíků, kteří byli takto označeni. Po vlně kritiky se policie rozhodla od této praxe ustoupit a využívat ke značení speciální pásky.

Ve svém dřívějším vystoupení na toto téma ministr Chovanec použil jako důkaz podobného chování v Itálii fotky z fotogalerie Reuters z 30. května 2015, které u nás publikoval server aktuálně.cz 10. července 2015, tedy ještě před zmíněným případem v Česku. Přitom v Itálii se jedná o mnohem větší počty, už v té době připlouvaly k italským břehům stovky uprchlíků denně. Podle fotografií jsou příchozí skutečně označeni identifikačním číslem na ruce.