Přehled ověřených výroků

Výrok je hodnocen jako pravdivý, a to na základě výzkumů preferencí hnutí Úsvit v období od předčasných sněmovních voleb. Průzkumy v čase od sněmovních voleb naznačují pokles hnutí Úsvit, byť u některých z nich nejde o pokles příliš razantní.

Na tom, že počet členů hnutí Úsvit byl konstantní (tj. 9 členů), se shodují všichni aktéři současné roztržky.

Co se týká preferencí hnutí Úsvit, jako výchozí bod budeme brát volby do Poslanecké sněmovny v říjnu 2013, kdy zisk toho uskupení činil 6,88 %. V mezidobí proběhly dvoje volby (evropské a komunální), v nichž Úsvit neuspěl. V evropských získal 3,12 % a v obecních utrpěl drtivou porážku.

Preference (je třeba rozlišovat stranické preference, volební preference a volební model, který různé agentury sledují – nejde totiž o identické termíny a druhy výzkumů) politických stran sleduje např. CVVM (Centrum pro výzkum veřejného mínění pod Akademií věd České republiky), TNS Aisa pro Českou televizi nebo společnosti Median a SANEP.

CVVM (.pdf) sleduje stranické preference a volební model (jak by dopadly volby v daný den – přihlíží se pouze k rozhodnutým voličům). Na grafu níže jde právě o volební modely. Hnutí Úsvit zde dlouhodobě oslabuje, a to až na zisk 2 % v lednu 2015.

Dalším zdrojem "preferencí" jsou výzkumy TNS Aisa pro Českou televizi. Ta zveřejňuje každý měsíc v Otázkách Václava Moravce aktuální výzkum. Graf níže (poslední publikovaný – zdroj ČT) dává Úsvitu 4,5 % v říjnu 2014. Další výzkumy této společnosti pak hnutí přisuzují 3 % v listopadu 2014 a 4,5 % v lednu 2015.

Výzkumy společnosti Median (do listopadu 2014) přisuzují Úsvitu preference v rozmezí cca 4–6 %. Výrazný propad ani nárůst preferencí data nedokládají.

Jako poslední uveďme průzkumy SANEPu, podle nichž Úsvit příliš v dlouhodobém pohledu neztrácí.

ČR poskytla již v minulosti humanitární pomoc některým zemím, mimo jiné i těm, které zmiňovala poslankyně Černochová. V případě Libye šlo například o poskytnutí 2,5 milionu korun z rozpočtu ministerstva zahraničí, k čemuž došlo v dubnu 2011, tedy během úřadování Nečasovy vlády, v níž byla ODS hlavní politickou stranou. Vláda tehdy rovněž rozhodla o převozu a poskytnutí léčby několika těžce raněným Libyjcům.

Také v Afghánistánu realizuje ČR dlouhodobě několik projektů zaměřených na pomoc této zemi, v současnosti např. v oblasti zemědělství a rozvoje. Do konce roku 2012 (tj. i v době, kdy byla ODS součástí vlády) fungovaly tzv. projekty rychlého dopadu spočívající především v dodávkách nezbytného materiálu místním zdravotnickým, sociálním a vzdělávacím zařízením a úřadům, na čištění studen apod.

Zdroj obou fotografií: ČT24.

Počátkem září se Česká republika stala terčem mezinárodní kritiky poté, co se v médiích objevily fotografie ukazující české policisty, jak píší registrační čísla na kůži migrantů přinucených vystoupit z vlaku směřujícího na západ. České počínání odsoudil i Renzo Gattenga, president Unie Italských Židovských komunit (Unione delle Comunita Ebraiche Italiane), který podobně jako ostatní kritici vypíchl nešťastnou historickou podobnost s událostmi Holokaustu.

Ač problematické v historických souvislostech, samotné popisování uprchlíků čísly není nelegální. Je na uvážení, zda takové jednání neodporuje Evropské Chartě základních práv (čl. 4, „nikdo nesmí být... podroben nelidskému či ponižujícímu trestu či zacházení“), nicméně pokud jsou čísla udělována uprchlíkům humánním způsobem a je s nimi celkově zacházeno s respektem, není možné jej považovat za nelegální.

Fotografie, které ministr Chovanec ukazoval, byly pořízeny agenturou Reuters 30.května letošního roku ve městě Palermu na severu Sicílie, tedy opravdu v Itálii. Samotné označování uprchlíků čísly se zdá být rozšířenou praxí, mimo České republiky jsme byli schopni získat důkazy o podobných praktikách jak v Itálii (fotky, sni nimiž pracuje Chovanec, publikal server Aktuálně.cz), tak vŘecku. Na ostrově Kréta se místní neziskové organizace uchylují k označování uprchlíků čísly zejména, když jich přijede velké množství najednou. Na základě těchto informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Igor Zehl/CTK, via Associated Press

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Miroslav Kalousek sice v roce 2013 odpustil daně osobám postiženým povodněmi, nicméně v kontextu diskuze se oba řečníci bavili o odpouštěním daní firmám apod.

Prominutí daně ministrem financí bylo do roku 2010 možné podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Podle § 55a tohoto zákona mohlo ministerstvo „zcela nebo částečně prominout z důvodů nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů. U příslušenství daně tak může učinit i z důvodu odstranění tvrdosti. K tomuto prominutí může dojít v kterémkoliv stadiu daňového řízení.“

V září 2011 informovaly Hospodářské noviny, že od roku 2006 odpustili ministři na daních celkem 6 miliard korun. Generální ředitelství MF ČR podalo pak v roce 2012 vysvětlení, podle něhož v letech 2006–11 došlo k úhrnnému prominutí daní, cel, poplatků, odvodů a souvisejících příslušenství ve výši 40,544 mld. Kč. Z toho prominuté daně a příslušenství daně činily 10,8 mld. Kč.

Původní zákon byl nahrazen Daňovým řádem, účinným od 1. ledna 2011. Zde je ministrovi zachována již pouze možnost hromadného prominutí daně nebo penále z důvodu nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů nebo při mimořádných, zejména živelných událostech.

Přesto nemá Kalousek pravdu, když tvrdí, že po roce 2010 neodpustil daně žádný ministr financí. V roce 2013 totiž sám schválil prominutí daně poplatníkům postiženým povodněmi. Nicméně i tak výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť jde o svým způsobem "pozitivní exces".

Při hodnocení výroku vycházíme ze zpráv z médií a stenoprotokolu z jednání Poslanecké sněmovny, ty potvrzují slova ministra financí.

Babišova tvrzení o karuselových obchodech zpochybňoval přímo na této schůzi nejen Miroslav Kalousek, ale i František Laudát (TOP 09) a Zbyněk Stanjura (ODS). Konkrétně místopředseda TOP 09 Kalousek prohlásil: "Velmi bych ocenil, pane ministře, kdyby opatření zejména nebyla věčné kolovrátky o karuselových obchodech. Oceňujeme ten zápas, ale ani vy sám tomu efektu nevěříte, protože ten efekt neplánujete nejenom v roce 2015, ale neplánujete ho ani v dalším střednědobém výhledu".

Zmiňované případy jsou mediálně známé kauzy daňových úniků. Případ tzv. lihové mafie, skupiny firem okolo podnikatele Radka Březiny, byl v září vyšetřovateli uzavřen a předán k soudu. Škoda byla vyčíslena na 6,7 miliardy korun.

Případ společnosti Ecoll Invest byl zmapován v létě v pořadu Reportéři ČT, kde jako klíčovou osobu v případu uvádějí podnikatele íránského původu Shahrama Abdullaha Zadeha. Při obchodování s pohonnými hmotami měla státu vzniknout škoda více než 4 miliardy korun.

Dodejme, že ani v jedné kauze zatím nepadl pravomocný rozsudek.

V pátek 4. září se v Praze sešli lídři zemí V4 a po jednání vydali Společné prohlášení. V tomto prohlášení formulují kroky jak pro země V4, tak pro celou EU.

Opatření, která se zavázaly učinit přímo země V4, jsou formulována následovně:

Země Visegrádské skupiny prohlašují, že jsou plně připraveny posílit své závazky v tomto ohledu a přispět ke společným krokům EU, především prostřednictvím:

• Posílení bilaterální asistence a schémat pomoci se zvláštním ohledem na země tranzitu a původu:
• pomoc zvláště ohroženým skupinám (např. sirotci; lidé, kteří utrpěli zranění; rodiny s dětmi);
• finanční a materiální pomoc zemím s významnou populací uprchlíků (Turecko, Jordánsko, Irák/Kurdistán, Libanon, včetně uprchlických táborů, a tranzitní země západního Balkánu);
• podpora posílení spolupráce s kandidátskými a potenciálně kandidátskými zeměmi v kontextu přístupových jednání;
• relevantní projekty a programy zaměřené na stabilizaci.
• Poskytnutí expertů a technického vybavení pro:
• ochranu vnější hranice EU (včetně agentury Frontex a bilaterálně nejvíce postiženým státům);
• azylovou proceduru a relevantní podpůrné akce (včetně EASO a tzv. hotspots);
• asistenci k ochraně hranic a řízení migrace zemí západního Balkánu.
• Plného využití potenciálu zahraniční rozvojové spolupráce v migračních aspektech; země Visegrádské skupiny prozkoumají možnost dalšího navýšení bilaterální rozvojové pomoci pro země původu a tranzitu pro období 2016/17.
• Posílení finanční, technické a expertní účasti na misích Společné bezpečnostní a obranné politiky EU proti sítím pašeráků a převaděčů.
• Zesílení postihu a boje proti pašerákům a převaděčům na národní úrovni stejně jako zintenzívnění policejní spolupráce a spolupráce zpravodajských služeb.
• Pokračování v podpoře mezinárodní koalice bojující proti Da’esh v Iráku a Sýrii a poskytnutí prostředků (politických, vojenských a humanitárních) přispívajících ke snahám koalice a ke stabilizaci Iráku jakožto hmatatelných forem postihování příčin migračních tlaků.

Posouzení, nakolik se jedná o vágní formulace, necháme na čtenářích.

Jak je uvedeno ve Vl.n.z. o státním rozpočtu ČR na rok 2016 (.pdf, str. 134-135): "Ve vývoji počtů funkčních míst dochází oproti schválenému rozpočtu na rok 2015 k celkovému navýšení počtu míst o 13 329." Z toho je:

• 5 811 míst v regionálním školství
• 1 257 míst (z toho 965 vojáků) na řešení Koncepce Armády ČR a zajištění kybernetické obrany
• 522 míst spojených s elektronickou evidencí tržeb (alternativně 638 míst na Ministerstvu financí).

Pokud jde o nové policisty, návrh zákona o státním rozpočtu mluví o stejném čísle (2 485 lidí), to reprezentuje počet nových míst v rámci celého Ministerstva vnitra. Pro rok 2016 se počítá s novými 594 místy pro příslušníky na řešení otázky migrace a uprchlictví, 1003 místy pro příslušníky v rámci rozvoje PČR a HZS ČR a 203 místy pro příslušníky řešící důsledky výbuchů muničních skladů.

Ministr vnitra Milan Chovanec pro Události ČT uvedl, že je v rámci Ministerstva vnitra počítáno s 1100 novými místy pro zaměstnance řešící migraci, 800 místy pro policisty a 600 lidí bude nabíráno kvůli novému služebnímu zákonu.

V květnu letošního roku pak ministerstvo vnitra vydalo prohlášení, že "bude potřebovat v příštích čtyřech letech 10,6 miliardy korun, aby mohla policie přijmout 4000 nových lidí a modernizovat techniku."

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť s Kalouskem rozhodně KDU-ČSL neopustila při formování TOP 09 polovina jejích členů.

TOP 09 byla zaregistrována ministerstvem vnitra 26. června 2009. Miroslav Kalousek byl členem přípravného výboru strany, tudíž jej za jednoho ze zakladatelů můžeme počítat. Situaci před založením TOP 09 z pohledu Kalouska popsal v květnu 2009 server Idnes.cz.

Co se týká poloviny KDU-ČSL, kterou měl Kalousek s sebou do nové strany vzít, je tato kvantifikace zjevně nadsazená. KDU-ČSL je strana s (na české poměry) velkou členskou základnou dosahující desítek tisíc členů. Podle studie institutu CEVRO (.pdf, 2014) měla TOP 09 v době svého vzniku zhruba 2 500 členů, což je pouhý zlomek tehdejšího členstva strany lidové.

Andrej Babiš s odkazem na polovinu KDU-ČSL zřejmě mířil na polovinu poslaneckého klubu této strany. V roce 2006 získali Lidovci pod vedením Kalouska ve volbách 13 mandátů. Při štěpení klubu v roce 2009 opustilo stranu celkem 5 poslanců včetně samotného Kalouska.

Poslanec uvádí průměrné náklady na provoz Poslanecké sněmovny, nikoli dodatečné náklady na její jednání.

K číslu, které zmínil poslanec Faltýnek, dojdeme jednoduchým výpočtem: Podle zákona (příloha č. 3, kapitola 302) o státním rozpočtu na r. 2015 měla Poslanecká sněmovna (PS) výdaje 1,071 mld. korun. Rok 2015 má 251 pracovních dnů a za předpokladu 8-hodinové pracovní doby vyjde na hodinu cca 533 tis. korun, což je blízko Faltýnkově údaji.

Jde však o nesmyslnou hodnotu: mzdy poslanců a dalších zaměstnanců PS, stejně jako např. náklady na údržbu budov, jsou vesměs hrazeny nehledě na to, zda PS zasedá či ne. PS přitom nezasedá každý pracovní den 8 hodin. Přehled na webu PS ukazuje, že např. od 11.7. do 14.9.2015 se žádná schůze nekonala.

Dodatečné náklady spojené se zasedáním "navíc" (provoz vrátnice, zvýšená spotřeba el. energie, úklid sálu apod.) nemůžeme přesně stanovit, nezahrnují však většinu běžných nákladů PS a tudíž jsou jistě podstatně nižší.

Jelikož tedy Faltýnek neuvádí náklady na jednání PS, nýbrž průměrné náklady na její provoz, nejde o pravdivý výrok.

Dodejme ještě, že necháváme na čtenáři, aby posoudil, zda se debata na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky má měřit na koruny.

Prezident Zeman během summitu NATO ve Walesu vzbudil mediální pozornost, když před schůzkou s ukrajinským prezidentem Porošenkem vyjádřil pochybnosti o přítomnosti ruských vojáků na Ukrajině a prohlásil, že Praha bude žádat jasné důkazy o jejich nasazení. Tímto postojem se odlišil od postoje ministra Zaorálka a vyvolal silnou reakci švédského ministra zahraničních věcí Carla Bildta. Po ostré kritice ze zahraniční i domácí politické scény však Zeman svá tvrzení změnil a připustil, že na Ukrajině jsou přítomni ruští vojáci.

Odlišný postoj však Zeman vyjádřil v předtočeném rozhovoru na Frekvenci 1, v oficiálním vystoupení ve Walesu pak již držel oficiální linii české zahraniční politiky.

Při červnovém setkání prezidenta Obamy a lídrů členských zemí NATO ve Varšavě Zeman kritizoval premiéra Bohuslava Sobotku za jeho výrok, v němž uvedl, že považuje posílení americké vojenské přítomnosti v Evropě za chybu. Sobotkovo vyjádření původně vzbudilo nesouhlasné reakce i u samotných představitelů vlády. Ti ovšem po dalším jednání předsednictva označili svůj konflikt za nedorozumění a Sobotka výrok později upřesnil.

Na nedávném jednání prezidentů zemí Visegrádské skupiny a ukrajinského prezidenta Porošenka v Bratislavě se podle ČTK prezident Zeman s ostatními představiteli shodl v otázce ruské anexe Krymu, kterou označil za agresi (což je i oficiálním postojem české vlády).