Přehled ověřených výroků

Firma ODS Publishing, s.r.o. se opravdu zdá být v útlumu.

Podle účetní uzávěrky (.pdf) za rok 2014 měla společnost v účetním období jednoho zaměstnance (s. 2). Společnosti klesly meziročně tržby za prodej zboží i vlastních výrobků a služeb, naopak prodávala svůj dlouhodobý majetek (s. 9). Její náklady byly větší než výnosy (s. 6).

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť v dosavadním průběhu dubnové schůze Poslanecké sněmovny navrhli opoziční poslanci celkem třikrát pevné zařazení návrhu novely zákona o střetu zájmů na jednání a ve všech případech toto poslanci vládní koalice v hlasování odmítli.

12. dubna navrhl jednat o tomto zákonu poslanec TOP 09 Martin Plíšek. O zařazení tohoto bodu se hlasovala dvakrát, ani jednou nebyl schválen. Proti zařazení na pořad schůze hlasovala vládní koalice.

19. dubna se pokusil zařadit novelu zákona o střetu zájmů sám Stanjura. Argumentoval tím, že tento bod není pevně zařazen a hrozí, že se na této schůzi tedy nestihne projednat. V hlasování tento návrh zamítli poslanci vládní koalice (nepodpořil jej nikdo z nich) a klub KSČM.

20. dubna návrh na zařazení bodu opětovně načetl poslanec Plíšek. Zde pro úplnost dodejme, že se tak stalo během opoziční obstrukce, kdy poslanci načítali jednotlivé návrhy na změnu programu schůze a zamezili tak jednání o zákonech ve 3. čtení. Konkrétně šlo o návrh, který zvyšuje pravomoci NKÚ (nakonec byl zákon schválen o 2 dny později). V každém případě Plíšek navrhl zařazení novely zákona o střetu zájmů a to ve 2 alternativních termínech. Ani jeden z nich nebyl v hlasování koalicí podpořen.

Na podzim 2015 se stala Radmila Kleslová terčem veřejné kritiky poté, co vyšlo najevo, že inkasuje nemalé částky z několika státních, polostátních a městských firem. V kontextu výroku nás zajímají především firmy s účastí hl. města Prahy.

Podle informací Mladé fronty DNES z konce září 2015 inkasovala Kleslová ročně jako členka představenstva Pražské teplárenské částku ve výši zhruba 750 tisíc korun. Dále Kleslová působila v dozorčí radě PRE. Kleslová sama uvedla, že od těchto společností dostává měsíčně 97 tisíc korun.

Toto kritizovala jednak opozice, tak i předseda ANO Babiš. Problémem pro Kleslovou také bylo publikování záznamu jejího telefonického rozhovoru s Lukášem Wagenknechtem (v té době býv. náměstek ministra financí, člen dozorčí rady ČEZu).

Trojkoalice, jímž je za Stranu zelených v Praze Stropnický členem, hlasovala 22. října 2015 na zastupitelstvu města pro podporu zařazení bodu Struktura příjmů Radmily Kleslové v městských firmách, který navrhoval zastupitel Zábranský (Piráti).

Kleslová o den pozdeji těchto funkcích skončila, jak uvádí ČTK. V prohlášení uvedla:

"Nechci, aby mé členství ve statutárních orgánech těchto společností sloužilo k dehonestační kampani, která je účelově vedena výhradně proti mé osobě, i když ve statutárních orgánech těchto společností zasedají i další zástupci koalice(...)Vzhledem k tomu, že zástupci Trojkoalice souhlasili se zařazením bodu projednávání mé účasti ve statutárních orgánech společností s majetkovou účastí města na program dnešního zasedání ZHMP, vyzývám je, aby rezignovali na svoje funkce stejně jako já, a prokázali tak v praxi svůj postoj k účasti politiků ve statutárních orgánech firem."

Po následné odchodu Radmily Kleslové z funkce předsedkyně pražského hnutí ANO napsal Matěj Stropnický na svůj facebook post, ve kterém se hlásí k podílu na tomto odstoupení.

Radmila Kleslová neměla oficiálně žádnou funkci ve vedení pražského magistrátu, podle Stropnického však přes své zástupce ovládala část zastupitelského klubu. Je tedy nesporné, že v průběhu podzimu 2015 Klesová odstoupila jednak z pozice předsedkyně pražského ANO a dále také rezignovala na členství v řadě (nejen městských) firem.

Pokud jde o podíl Matěje Stropnického na této věci, nejsme schopni jeho přímé zapojení a vliv prokázat. K pádu Kleslové kromě tlaku partnerů ANO v Praze (viz hlasování výše) přispěla zejména medializace jejích finačních výnosů z veřejných peněz, nahrávka s Wagenknechtem, tlak šéfa hnutí a jistě i vnitrostranické poměry v ANO v hlavním městě. Jelikož nejsme schopni korektně určit, nakolik Stropnický a Trojkoalice přispěli k pádu Kleslové, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Ministr vnitra zde reaguje na předchozí tvrzení předsedy Strany zelených. Jak uvádíme výše, kauza Čapí hnízdo skutečně nabrala sílu po zveřejnění informace na serveru Neovlivní.cz, který uvedl, že Evropský úřad proti podvodům zahájil vyšetřování případu, kdy společnost Agrofert získala na dotacích 54 milionů pro výstavbu farmy Čapí hnízdo. Agrofert je prošetřován kvůli dotačnímu podvodu. Text byl vydán 2. března a diskuze byla vysílána 13. března, tedy necelé 2 týdny poté.

Od vydání textu na serveru Neovlivní.cz kauza opravdu akcelerovala, média přináší zprávy téměř na denní bázi. (čtvrtek 3. března, pátek 4. března, neděle 6. března, středa 9. března, čtvrtek 10. března, pátek 11. března). To se nedá říct o době před vydáním článku serverem Neovlivní.cz.

Milan Chovanec tedy korektně uvádí, že kauza trvá asi týden a v posledních dnech výrazně akcelerovala.

Výrok Bohuslava Sobotky je hodnocen jako neověřitelný, protože neznáme a ani nemůžeme znát obsah e-mailu premiéra na Seznam.cz. Zveřejněných mailů ze schránky premiéra Sobotky bylo velmi malé množství a nejedná se o žádný reprezentativní vzorek. Nelze tedy uvést, jaké procento z komunikace bylo takové, že lidé posílali své názory.

Co se týká korespondence o dokumentech v utajovaném či vyhrazeném režimu, tak zveřejněn byl 1 e-mail, ve kterém se měl vyskytnout dokument ve vyhrazeném režimu, vyskytly se ovšem pochybnosti o jeho pravosti. Danou problematikou se zabývali online publicisté Michal Blaha na svém Twitteru a Daniel Dočekal na webu Pooh.cz.

Naproti tomu web White Media trvá na tom, že e-maily jsou autentické.

Vláda v prosinci minulého roku schválila desetiletou koncepci armády, která počítá s navýšením (.pdf) rozpočtu i s navýšením počtu vojáků. Počet vojáků z povolání se má ve finální představě zvýšit o 6 400.

Mimo to vláda po lednových útocích ve Francii oznámila přijetí 142 nových policistů. Cílem ministra vnitra je navýšení počtu až o 4 000 nových policistů.

Sobotkův kabinet, který připravil rozpočty na roky 2015 a 2016, zvýšil výdaje na Policii ČR, Ministerstvo obrany i Bezpečnostní informační službu. Všechny tyto změny jsou obsaženy v souhrnu vlády ČR a vycházejí ze schválených rozpočtů.

Podle vyjádření tiskové mluvčí Policejního prezidia z 13. ledna 2016 si premiér ani Úřad vlády na žádného příslušníka Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu nestěžoval. Uvedená personální změna je plně v kompetenci a odpovědnosti ředitele útvaru a nesouvisela pouze s vyšetřováním jediného případu.

Ministr Chovanec pro ČTK vyloučil, že by si premiér stěžoval na postup policie. Policejní prezident Tuhý potvrdil změny v úseku náměstka, ty však „nesouvisí se špatnou prací policie v návaznosti na příběhy, které se odehrávají s únikem e-mailů.“ Předmětem interního řízení je otázka, jestli se Kuchařík dopustil pochybení.

Česká republika rozvojově pomáhá dle Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce na období 2010–2017 v pěti programových zemích (Afghánistán, Bosna a Hercegovina, Etiopie, Moldavsko, Mongolsko), v pěti zemích projektových (Gruzie, Kambodža, Kosovo, Palestinská autonomní území, Srbsko) a ve čtyřech zemích dříve programových, s nimiž bude pomoc pokračovat v jiném rozsahu a zaměření (Angola, Jemen, Vietnam, Zambie).

Informace o návratových dohodách (jinak také readmisních) nabízí Ministerstvo vnitra k roku 2012, kdy je měla Česká republika s celkem 14 státy světa: Německo, Polsko, Rakousko a Slovensko, dále pak Slovinsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko, Moldavsko, Kanadu a Vietnam. „Jednání s dalšími zeměmi proběhla či probíhají na úrovni Evropského společenství. V současné době je platná readmisní dohoda s Albánií, Hongkongem, Macaem, Srí Lankou, Ruskem, Ukrajinou, Moldavskem, Bosnou a Hercegovinou, Černou Horou, Makedonií a Srbskem.“ Další dohody byly k tomuto roku v různé fázi rozpracovanosti s Francií, Švýcarskem, Pákistánem, Tureckem, Marokem, Alžírskem, Čínou, Gruzií, Kapverdskou republikou, Arménií a Egyptem.

Na základě těchto informací zde máme Palestinu, Afghánistán, Etiopii, Mongolsko, Kambodžu, Kosovo, Angolu, Jemen a Zambii, se kterými k roku 2012 nebyla návratová dohoda uzavřena či o ní nebylo jednáno. Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

ČESKO

Čísla cizinců (mimo EU) v České republice jsou dle ČSÚ následující (roky 2012, 2013, 2014):

201220132014Ukrajinci112 549105 153104 156

trvalý pobyt Ukrajinců v ČR na pracovní povolení k trvalému a dlouhodobému pobytu, potvrzení o přechodném pobytu a vízum nad 90 dní

Zdroj: Český statistický úřad

SLOVENSKO

Na Slovensko se v roce 2012 (.pdf) přistěhovalo 92 Ukrajinců, v roce 2013 (.pdf) pak 77 Ukrajinců a v roce 2014 (.pdf) dokonce 94 Ukrajinců. Čísla můžete zhlédnout také v jednoduché přiložené tabulce.

rok 201220132014 počet ukrajinských imigrantů 927794

POLSKO

Dle Polského statistického úřadu (.xls) přibylo v roce 2012 v Polsku 581 Ukrajinců registrovaných s trvalým pobytem, v roce 2013 pak dalších 606 a v roce 2014 nakonec 718.

V roce 2012 (.pdf, ukr/eng, str. 468) přibylo 20 295 Ukrajinců s pracovním povolením, v roce 2013 (.pdf, ukr/eng, str. 468) pak dále 20 416 a v roce 2014 (.pdf, str. 70) dokonce 26 315.

V roce 2013 (.pdf, str. 513) se v Polsku zaregistrovalo na dočasný pobyt nad 3 měsíce 24 728 Ukrajinců, v roce 2014 (.pdf, str. 475) pak 33 492 Ukrajinců a v roce 2012 (.pdf, str. 495) 21 417. Čísla můžete opět zhlédnout v přiložené tabulce.

rok 201220132014 počet Ukrajinců s trvalým pobytem581606718počet Ukrajinců s dočasným pobytem21 41724 72833 492počet Ukrajinců s pracovním povolením20 29520 41626 315celkem 42 29345 75060 525

Pro úplnost ještě dodáváme graf znázorňující celkový stav imigrace do České republiky.

Zdroj: Eurostat, tabulka migr_asyappctzm (zdrojová data)

Důvěra v Senát a prezidenta ČR je jedním z témat průzkumu (.pdf) Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) z února 2016. Podle šetření zaměřeného na ústavní činitele ČR důvěřuje Senátu 30 % občanů. Důvěru v prezidenta republiky vyjádřilo 59 % dotazovaných. Jeho výsledky v uplynulých letech můžete porovnat v následujícím grafu.

CVVM vedle důvěry v ústavní činitele zkoumá také důvěru ve vrcholné české politiky. Ve výzkumu (.pdf, str. 1) z ledna 2016 udává, že Zemanovi důvěřuje 56 % českých občanů.

Důvěru v Miloše Zemana šetří také agentura STEM, která ji v prosinci 2015 vyčíslila na 53 %.

Další agenturou, která se věnuje Miloši Zemanovi, je SANEP. Tato agentura se však věnovala hodnocení prezidenta, nikoli důvěře. Její průzkum (.ppt, str. 5) z února 2016 uvádí, že Zemana kladně hodnotí 70 % občanů. To také dokládá přiložený graf.

Miloš Zeman tedy korektně uvádí, že podle různých průzkumů je důvěra v jej jako osobu/instituci podle posledních měření má důvěru zhruba 60-70 % občanů ČR. Výrok je hodnocen jako pravdivý.