Přehled ověřených výroků

Dané věci, které by podle ministra Babiše šly pořídit za částku, která se vybere prostřednictvím EET, není možné takto přesně kvantifikovat. Neexistuje totiž něco jako jednotková cena za kilometr dálnice nebo jeden transportér. Cena záleží na řadě externalit, které na ni působí. Dodejme ještě, že diskutabilní je také údaj 18 miliard, se kterým Babiš pracuje. To vysvětlujeme v předchozím výroku.

Průměrná cena kilometru dálnice podle NKÚ (= Nejvyšší kontrolní úřad) odpovídá v ČR 416 milionům korun za kilometr.

60 * 416 = 24 960 mil. Kč

Cena dálnice ale závisí na mnoha faktorech (množství potřebné práce, terénu), a proto se nedá jednoznačně určit, zda je výrok pravdivý, nebo nepravdivý.

Obdobná je situace u obrněných transportérů a tanků. Zde záleží na typech transportérů a tanků a dalších okolnostech. Ani zde se nedá jednoznačně určit, zda 18 mld. korun odpovídá těmto statkům. Jde např. o výbavu, vyjednávání ceny atp.

Podle dopravního sdružení ADAC jsou limity alkoholu na kole v rámci Evropy opravdu nejběžněji kolem povoleného limitu 0,5 promile (například v Itálii či Holandsku), u Rakouska je nejvyšší povolená hranice 0,8 promile.

Německo je oproti ostatním Evropským státům velice tolerantní a hranice pro jízdu na kole je 1,6 promile alkoholu v krvi. Cyklista může být s nižší hladinou alkoholu v krvi pokutován policistou jen tehdy, pokud zaviní nehodu, a to od 0,3 promile. Podle statistik bylo pod vlivem alkoholu 4,6 % cyklistů, kteří se zranili při nehodě, což vede Německé spolkové země ke snaze pravidla pro cyklisty zpřísnit.

Hranice tedy není neomezená, avšak pan Škromach v jiném výroku zmíněný limit 1,6 promile zmiňuje. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Turecko proti kurdským bojovníkům opravdu zasahuje a Česká republika Kurdům náboje dodává, jde však o různé kurdské skupiny a výrok Vojtěcha Filipa je tak příliš zjednodušený a zavádějící.

Turecko zasahuje proti bojovníkům PKK (Strana kurdských pracujících; v EU uvedena na tzv. seznamu teroristů) v severním Iráku. V červenci 2015 např. proběhl třetí a do té doby dosud největší nálet na cíle PKK včetně úkrytů, skladů a jeskyní na šesti lokacích (Reuters). S těmito nálety pokračovalo Turecko i během podzimu 2015 (BBC). Turecko zároveň prohlásilo, že dvakrát zasáhlo (Reuters) proti bojovníkům YPG (Lidové obranné jednotky), které jsou v Sýrii podporovány USA (WSJ).

Česká republika dodala do Iráku náboje a mluví se i o zbraních, v tomto případě však jde o zásilky regionální vládě autonomního iráckého Kurdistánu, která má naopak dokonce se zmíněnými bojovníky PKK spory, které se například projevily před operací osvobození města Sindžáru.

Pro lepší přehlednost situace přidáváme grafiku BBC, která uvádí tyto tři různé skupiny Kurdů a jejich vztahy právě s Tureckem:

Dne 5. května se před ministerstvem sešlo shromáždění k podpoře svobodného Tibetu. Dopis, který byl adresován ministru zahraničních věcí Lubomíru Zaorálkovi, ministru pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřímu Dienstbierovi i předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi, zveřejnila právě organizace Potala. Mezi signatáři jsou všechny Martinem Bursíkem zmíněné subjekty. Odpověděla jim ředitelka Sekce kabinetu předsedy vlády Běla Hejná. Na zmíněné petici je v tuto chvíli dokonce přes 15 000 podpisů.

Slova Martina Bursíka jsou tedy pravdivá.

Podle odstavce 1a) čl. 91 Obecných ustanovení o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti může čerpání pozastavit pověřená schvalující osoba na lhůtu nejvýše šesti měsíců, pokud "zpráva subjektu členského státu nebo Společenství uvádí důkazy o možných významných nedostatcích ve fungování řídících a kontrolních systémů". Audit Ministerstva financí, který shledal nedostatky v monitorovacím systému, pravděpodobně poskytuje důvod, aby pověřená schvalující osoba přistoupila k pozastavení čerpání, není ale jasné, kdo v tomto případě touto osobou je a zda skutečně bylo přistoupeno k pozastavení čerpání.

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová tvrdí, že ano, Bohuslav Sobotka ve svém výroku tvrdí opak, Ministr financí Andrej Babiš zaujal zdrženlivý postoj. Spor by měl být diskutován na zasedání vlády ve středu 22. dubna 2015. Jisté je, že bez monitorovacího systému čerpání peněž z evropských fondů nemůže fungovat, není ale zřejmé, zda audit MF skutečně znamená nemožnost jeho použití (podle ministryně byl systém předmětem více auditů, pouze tento ale zjistil nedostatky). Prozatím hodnotíme výrok jako neověřitelný, pokud se diskuze po zmíněném zasedání posune dál, hodnocení upravíme.

Pro úplnost, podle čl. 92 výše citovaného dokumentu může čerpání z fondů pozastavit také přímo Evropská komise, která se momentálně vzniklou situací zabývá, podle dostupných informací ovšem dosud k pozastavení čerpání prostředků pro ČR ze strany EK pozastaveno nebylo.

Předseda vlády Bohuslav Sobotka v pátek 3. dubna 2015 na tiskové konferenci Úřadu vlády představil čtyři operační programy, které jsou připraveny do té míry, že budou moci být předloženy Evropské komisi ke schválení. Jedná se o:

OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (spadající pod Ministerstvo průmyslu a obchodu)

OP Zaměstnanost (spadající pod Ministerstvo práce a sociálních věcí)

OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (spadající pod Ministerstvo školství)

OP Životní prostředí (spadající pod Ministerstvo životního prostředí)

Úřad vlády navštívila na konci března Komisařka pro regionální politiku Corina Cretu. Dle jejích slov je Evropská komise připravena české operační programy schválit na přelomu dubna a května letošního roku, tedy co nejdříve po schválení revize víceletého finančního rámce (2014-2020).

Čtyři představené operační programy skutečně alokují 11, 8 mld. € z celkové částky 24 mld. €, které bude mít Česká republika k dispozici pro čerpání.

Komplikace, na kterou Bohuslav Sobotka naráží,se týká auditu Ministerstva financí, který proběhl na Ministerstvu pro místní rozvoj. Spor se týká tendru na monitorovací systém pro evropské dotace do roku 2020. Jak uvedla ČT 24, zakázka byla vyhlášena jinak, než jak schválila vláda a cena zakázky z 1,3 miliardy stoupne na 2,5 miliardy, tedy téměř dvojnásobně. Kvůli závěrům ministerstva financí zůstává systém mimo provoz a bez něj není podle ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové možné zahájit čerpání z evropských fondů.

Členka Evropské komise pro regionální politiku Corina Crețu na jednání z 31. března 2015 potvrdila, že Evropská komise je připravena české operační programy schválit na přelomu dubna a května letošního roku, tedy co nejdříve po schválení revize víceletého finančního rámce.

Dodávka zbraní do Iráku proběhla 19. listopadu 2015. Část daru byla určená irácké armádě a druhá část kurdským ozbrojeným silám.

Co se letounů L-159 týče, jejich odprodej je skutečně dojednán. Že dva z bitevníků jsou již na místě, o tom informuje např. Idnes, Reflex, Novinky.cz či České noviny (eng.) - zpravodajský server ČTK. Odkazují přitom na aeroblog Aerohisto, který sdílel fotky bitevníků stojících na letišti v bulharském Plovdivu a dále na agenturu Reuters.

O úspěšném obdržení letounu informují i některá zahraniční média, např. zde (eng.) či zde (arabsky).

ČR poskytla již v minulosti humanitární pomoc některým zemím, mimo jiné i těm, které zmiňovala poslankyně Černochová. V případě Libye šlo například o poskytnutí 2,5 milionu korun z rozpočtu ministerstva zahraničí, k čemuž došlo v dubnu 2011, tedy během úřadování Nečasovy vlády, v níž byla ODS hlavní politickou stranou. Vláda tehdy rovněž rozhodla o převozu a poskytnutí léčby několika těžce raněným Libyjcům.

Také v Afghánistánu realizuje ČR dlouhodobě několik projektů zaměřených na pomoc této zemi, v současnosti např. v oblasti zemědělství a rozvoje. Do konce roku 2012 (tj. i v době, kdy byla ODS součástí vlády) fungovaly tzv. projekty rychlého dopadu spočívající především v dodávkách nezbytného materiálu místním zdravotnickým, sociálním a vzdělávacím zařízením a úřadům, na čištění studen apod.

Bitevní letouny typu Gripen JAS-39 C/D, které má k dispozici 21. základna taktického letectva Čáslav, v současné době disponují softwarovou konfigurací MS 19 Block 3 a nemají vybavení k útoku na pozemní cíle (funkce "země-vzduch").

V březnu roku 2014 Vláda ČR rozhodla o prodloužení pronájmu letounů Gripen na období 2015 - 2027. Zároveň byla dohodnuta postupná modernizace softwaru i vybavení všech letounů Gripen využívaných Armádou ČR.

Tato modernizace by mimo jiné umožnila těmto letounům útočit i na pozemní cíle. Za tímto účelem ČR podepsala na summitu NATO ve Walesu smlouvu o nákupu 200 kusů přesných naváděných zbraní.

Nicméně výrok musíme zhodnotit jako neověřitelný, protože není možné dohledat, zda funkce země-vzduch bude českým Gripenům skutečně k dispozici již od příštího roku.

V posledních letech lze zaznamenat zprávy o vyřazení vepřového ze školních jídelníčků v některých školách, např. ve Velké Británii (ze starších zdrojů např. bulvární Daily Mail či Telegraph) nebo Francii (Guardian). V případě Francie to bylo doprovázeno mnohými kontroverzemi, kdy se dané téma stalo předmětem politického boje.

Tento jev však nelze přičítat obavám z islámského terorismu, ale spíše vyhověním požadavků ze strany žáků a rodičů židovského a muslimského vyznání. Je navíc nutné zdůraznit, že se ve zmíněných případech nejedná o zavedení obecného pravidla nepodávání vepřového ve školních jídelnách, které by bylo uplatňováno v celé zemi, ale o rozhodnutí několika škol.

Případ "sundávání křížů" ze stěn školních tříd lze zaznamenat např. v roce 2003 v Itálii, kdy u soudu uspěl radikální muslimský aktivista Adel Smith s požadavkem odstranění kříže ze školní třídy, kterou navštěvoval jeho syn. Rozhodnutí soudu vyvolalo v majoritně katolické Itálii mnoho kontroverzí. I přesto jej však nelze spojovat s obavami z islámského terorismu . Jde primárně o konflikty mezináboženského soužití v kontextu (italskou ústavou garantované, .pdf – články 7 a 8) sekulární povahy politického systému. Dodáváme jen, že muslimská komunita v Itálii se podle článku od radikálního aktivisty Smitha distancovala.

V obou oblastech, které prezident Zeman popisuje, nejde o plošná opatření v rámci konkrétních zemí, ale o ojedinělá rozhodnutí. Právě z důvodu zevšeobecnění je výrok hodnocen jako zavádějící.