Přehled ověřených výroků

Robert Pelikán patrně naráží na § 8b a 8c trestního řádu v návaznosti právě na § 180 trestního zákoníku, podle nějž:

(1) Kdo, byť i z nedbalosti, neoprávněně zveřejní, sdělí, zpřístupní, jinak zpracovává nebo si přisvojí osobní údaje, které byly o jiném shromážděné v souvislosti s výkonem veřejné moci, a způsobí tím vážnou újmu na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se osobní údaje týkají, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.(2) Stejně bude potrestán, kdo, byť i z nedbalosti, poruší státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti tím, že neoprávněně zveřejní, sdělí nebo zpřístupní třetí osobě osobní údaje získané v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce, a způsobí tím vážnou újmu na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se osobní údaje týkají.

Zejména z odstavce druhého plyne, že novináři a jiné osoby vázané profesní povinností mlčenlivosti budou potrestány odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti, pokud bez souhlasu zdroje uveřejní osobní údaje, které získali v souvislosti s výkonem jejich novinářského povolání. Podmínkou je ovšem způsobení vážné újmy na právech nebo oprávněných zájmech osoby, což může spočívat v narušení rodinných vztahů, poškození v zaměstnání, újmě na pověsti apod. (viz Jelínkův komentář k trestnímu zákoníku a trestnímu řádu s poznámkami a judikaturou).

Vedle toho připadá v úvahu potrestání správního deliktu porušení zákazu zveřejnění osobních údajů dle § 44a a 45a zákona č.101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, za nějž hrozí pokuta až 5 milionů korun.

Pelikán má tedy pravdu, když tvrdí, že v trestním zákoníku je sazba (až tříletá) za uveřejnění osobních údajů uniklých ze spisů.

Aktuální zákon č. 273/2008 Sb., o Policii ČR, vymezuje v § 8 statut krajských ředitelství následovně: "Krajské ředitelství je organizační složkou státu a účetní jednotkou, jehož příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva."

Dřívější právní úprava, zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, která byla nahrazena aktuálním zákonem, se územním členěním nezabývala, § 3 pouze konstatoval: "Bližší úpravu organizace policie, zejména řízení útvarů a služeb policie, součinnost mezi nimi a způsob jejich hospodářského zabezpečení stanoví na návrh policejního prezidenta ministr."

Co se týká návrhu Milana Chovance na opětovné sjednocení krajských ředitelstvích z pohledu účetní jednotky a také jím zmíněného návrhu Ministerstva financí, nepodařilo se nám dohledat k dané otázce relevantní zdroje a výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

ČT se pokusila odvysílat živý vstup z Klárova v 14:07 (čas cca 4:10), nepodařilo se však navázat spojení s reportérkou ČT, o čemž mluví pan senátor Veleba. Další živý vstup se neuskutečnil. Je však třeba říci, že o akci ČT informovala v dalších zprávách na ČT 24 (např. v 17:04 , čas cca 1:53) a také ve večerních Událostech (čas cca 2:20).

Důchod, v tomto případě starobní, je určitá částka vyplácená z důchodového pojištění za splnění určitých podmínek. Oproti tomu sociální dávka je dávka státní sociální podpory, o kterou lze žádat na úřadech práce. Na tyto dávky má nárok ten, kdo splní určené podmínky. Nejedná se tedy o totéž.

Petr Fiala v debatě použil oba dva termíny takto: "J á bych zaprvé řešil nějakou reformu penzijního systému, což Sobotkova vláda vůbec nedělá. A staral bych se o to, aby senioři, kteří mají mít dobrou penzi, na tom se snad shodneme všichni, aby ji měli. Ale na to musíte někde vydělat. Nebo získat ty finanční prostředky. A já bych to nedělal tak, jak to chystá Sobotkova vláda, zvyšováním daní, omezováním živnostníků, protože tím zlikviduje naši ekonomiku do budoucna. Já bych to například řešil snižováním sociálních dávek. My tady vyplácíme věci lidem, kteří si to nezaslouží."

Z této diskuze tedy vyplývá, že Petr Fiala opravdu nezaměňoval důchod za sociální dávky, jak bylo řečeno Bohuslavem Sobotkou, ale zmínil tyto dva termíny v té souvislosti, že zisk peněz potřebných na zvýšení důchodů by řešil snižováním sociálních dávek.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože z výročních zpráv holdingu Agrofert nelze dohledat odvody do státního rozpočtu (viz předchozí výrok). Navíc výroční zpráva za rok 2014 ještě nebyla zveřejněna (ke dni 6. 10. 2015). Proto také zatím nelze říci, zda souhlasí údaj dotací ve výši 360 milionů. Na základě údajů z minulých zpráv to ale považujeme za nepravděpodobné, protože dotace získané firmami spadajícími do holdingu Agrofert byly v minulých letech výrazně vyšší. Např. z výroční zprávy za rok 2013 je patrné, že Agrofert vyčerpal dotace ve výši 1,1 mld. Kč (.pdf, str. 47). Tabulka s výší dotací Agrofertu v minulých letech je uvedena u předchozího výroku.

Výrok je označen jako pravdivý, protože poslanec za ČSSD Vítězslav Jandák předložil pozměňovací návrh (.doc) k zákonu o registru smluv, ve kterém požadoval, aby Česká televize a Český rozhlas byly vyňaty z povinnosti zveřejnit uzavřené smlouvy. Při hlasování tento návrh podpořila zejména část ČSSD. Co se týče příjmů České televize, rozpočet pro rok 2014 činil 7 miliard Kč a výše inkasa za televizní poplatky za rok 2014 byla 5 678 mil. Kč.

Tento výrok je pravdivý. Rozpočet na rok 2015 skutečně podpořila tripartita, jak vyplývá z tiskové zprávy vlády ČR ze dne 17. září 2014. Je rovněž pravdivá informace, že podnikatelé, kteří podpořili státní rozpočet na rok 2015, zastupují zaměstnance v řádu milionů.

" Zástupci vlády, zaměstnanců a zaměstnavatelů se ve středu 17. září shodli na základní podobě vládního návrhu rozpočtupro rok 2015. " Po jednání tripartity vystoupili jednotliví zástupci na tiskové konferenci (audiozáznam), kde skutečně zástupce odborů Středula a svazu průmyslu Hanák podpořili vládní návrh rozpočtu.

Zástupcem zaměstnanců na jednáních tripartity je ČMKOS, který je sdružením 29 odborových svazů.

" ČMKOS sdružuje na základě dobrovolnosti většinu odborových svazů působících v České republice. Jejich členská základna v roce 2007 dosahuje téměř 540 000 členů. "

Podnikatele na jednáních tripartity zastupuje Svaz průmyslu a dopravy ČR a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR.

" Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) je nestátní dobrovolnou nepolitickou organizací, sdružující zaměstnavatele a podnikatele v České republice. Sdružuje 29 odvětvových asociací, 117 individuálních členů a je tak s celkovým počtem téměř 1600 členů největším zaměstnavatelským svazem, který reprezentuje rozhodující část českého průmyslu a dopravy. "

Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR " zastupuje více než 22 000 členských subjektů s více než 1.300.000 zaměstnanci. "

Závěry posledního zasedání předsednictva Úsvitu bohužel nelze ověřit, neboť zápis ze schůze není zveřejněn. Výrok tedy prozatím hodnotíme jako neověřitelný, nicméně jsme kontaktovali hnutí Úsvit se žádostí o zaslání informací, jež by mohly výrok pana poslance Černocha doložit, v případě jejich získání hodnocení výroku příslušně změníme.

Je ovšem pravdou, že ve stanovách hnutí Úsvit lze zjistit (článek 6, bod 4, písmeno e), že Předsednictvo " dává Předsedovi závazné stanovisko k uzavření smluv, kdy výše závazku z jednotlivé smlouvy dosahuje alespoň částky 10 000 000,- Kč". Pokud je částka nižší, rozhoduje o ní sám předseda, jak vyplývá z jiného bodu stanov (článek 6, odstavec 2, písmeno c), který rovněž schvaluje (na návrh Výkonného tajemníka) rozpočet a výroční zprávu hnutí.

Minimálně do posledního zasedání předsednictva Úsvitu měl tedy Tomio Okamura coby předseda dle stanov poměrně výrazné pravomoci ohledně nakládání s finančními prostředky hnutí.

Hynek Kmoníček ve výroku naráží na nepravděpodobnost vstupu Ukrajiny do EU díky její nízké ekonomické úrovni.

Je pravdou, že současná ekonomika Ukrajiny je v porovnání s Tureckem nerozvinutá. Na vstup země do struktur EU ovšem panují rozdílné názory a podmínkou vstupu není pouze ekonomická situace. Nelze tedy v současné době říci, jak se bude současná situace vyvíjet.

Turecko požádalo o vstup do struktur EHS v červenci 1959, avšak o plné členství v Evropských společenstvích požádalo až v roce 1987.

Turecká ekonomika byla poměrně nerozvinutá, avšak od roku 1950, kdy nastoupila do čela vlády Demokratická strana, se začala celková situace postupně zlepšovat. Již v roce 1997 zaujímalo Turecko podle údajů Světové banky 17. místo ve světě podle výše HDP a i když je ekonomická situace v zemi poměrně nerovnoměrně rozvinutá, vykazuje stále pozvolný ekonomický růst.

Na rozdíl od Turecka je ekonomika Ukrajiny v horším stavu, přičemž od roku 2013 je v recesi. Křehká ekonomická stabilita, do značné míry zapříčiněná rusko-ukrajinským konfliktem, znamená nejen výrazný pokles HDP (5,1 %), ale i vysokou míru inflace (17,5 %).

Co se možného vstupu Ukrajiny do Evropské unie týče, objevují se různé názory. Dle německého ministra zahraničí Steinmeiera je vstup do NATO či EU v blízké době nereálný. Prozápadní ukrajinské strany se v rámci koalice orientují jak na vstup do NATO, tak do EU, přičemž dle ukrajinského prezidenta Petra Porošenka má vláda několik let na politické změny, aby do šesti let mohla ukrajinská veřejnost prostřednictvím referenda rozhodnout o vstupu do EU.

Otázka vstupu do struktur Unie však není podmíněna jen ekonomickou situací dané země, ale dle kodaňských kritérií musí kandidátský stát splňovat i příslušná politická kritéria a musí být schopen akceptovat unijní acquis spolu se schopností plnit závazky vyplývající z členství.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť v § 78 daňového řádu, který nabyl 1. ledna 2011 účinnosti stojí:

Vyhledávací činnost

(1) Správce daně (např. finanční úřad - pozn. Demagog.cz) vyhledává důkazní prostředky a daňové subjekty a zjišťuje plnění jejich povinností při správě daní před zahájením řízení i v jeho průběhu.

(2) Vyhledávací činnost provádí správce daně i bez součinnosti s daňovým subjektem.

(3) V rámci vyhledávací činnosti správce daně

a) ověřuje úplnost evidence či registrace daňových subjektů,

b) zjišťuje údaje týkající se příjmů, majetkových poměrů a dalších skutečností rozhodných pro správné zjištění, stanovení a placení daně,

c) shromažďuje a zpracovává informace a využívá informační systémy v rozsahu podle § 9 odst. 3,

d) opatřuje nezbytná vysvětlení,

e) provádí místní šetření.

(4) Správce daně, který není místně příslušný, může provádět místní šetření i bez dožádání.”

V § 92, odst. 5, písm. e) dále stojí: “Správce daně prokazuje skutečnosti rozhodné pro uplatnění následku za porušení povinnosti při správě daní.”