Přehled ověřených výroků

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v debatě mluvil (video, čas 23:54) o evakuaci českých občanů a armádních spolupracovníků z Afghánistánu v srpnu 2021, kdy radikální hnutí Tálibán tuto zemi ovládlo. Babiš pak uvádí, že se v této evakuaci vyznamenala česká armáda a že „naši vojáci byli příkladem všech ostatních“. Petr Pavel na Babišova slova reagoval námi ověřovaným výrokem a pro diváka tak zcela zjevně navazoval na Babišova slova o roce 2021.

Dodejme, že Andrej Babiš zmínil i vyhoštění 18 pracovníků ruské ambasády v reakci na výbuchy ve Vrběticích z konce roku 2014. Ačkoli Petr Pavel mohl reagovat i na tato slova a mohl tedy zamýšlet, že byl náčelníkem generálního štábu v roce 2014, jeho citace Andreje Babiše zjevně ukazuje na Babišova slova o evakuaci z Afghánistánu.

Petr Pavel působil jako náčelník generálního štábu od roku 2012 do roku 2015, kdy ho na začátku května vystřídal ve funkci Josef Bečvář. K evakuaci z Afghánistánu došlo až v srpnu 2021 poté, co islamistické hnutí Tálibán ovládlo hlavní město Kábul. Od té doby byly zrušeny všechny civilní spoje a odbavit šlo pouze vojenské lety. Česká republika zorganizovala tři evakuační lety, během nichž se do ČR dostalo celkem 195 lidí včetně 170 afghánských spolupracovníků a jejich rodin.

Dodejme, že k 31. srpnu 2021 odletěli z Afghánistánu poslední američtí vojáci a mluvčí Tálibánu proklamoval nezávislost. Začátkem září hnutí dobylo také údolí Pandžšír, které bylo poslední provincií vzdorující Tálibánu. O den později oznámilo vznik nové vlády.

Petr Pavel tedy nebyl v době evakuace z Afghánistánu náčelníkem generálního štábu, tím byl tehdy Aleš Opata. Pavel navíc již v červnu 2018 ukončil své působení ve funkci předsedy vojenského výboru NATO. V roce 2018 také odešel do vojenského a starobního důchodu. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Andrej Babiš v kontextu výroku hovoří o jmenování Petra Pavla předsedou Vojenského výboru Severoatlantické aliance (VV NATO). Předseda VV NATO je volený na tři roky a funkce se ujímá jeden z náčelníků generálních štábů jednotlivých členských států. Pavel byl do tohoto úřadu vybrán v září 2014, poté co v tajné volbě porazil konkurenty z Řecka a Itálie. Ve funkci předsedy Vojenského výboru byl Pavel od června 2015 až do roku 2018.

Tehdejší vláda Bohuslava Sobotky navrhla (.docx) Petra Pavla na tento post 21. července 2014 a uložila ministru obrany Martinu Stropnickému, aby kandidaturu oznámil Severoatlantické alianci. Dopis, který měl Martin Stropnický do NATO poslat, se nám ovšem ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat.

Nominaci Petra Pavla veřejně podpořil i prezident Miloš Zeman, který se společně s Martinem Stropnickým a tehdejším ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem na začátku září 2014 účastnil (.pdf, str. 2) summitu NATO ve Walesu. Z dostupných zdrojů nicméně nelze zjistit, zdali prezident Zeman tehdy za hlasování pro Petra Pavla skutečně lobboval. Zmiňme, že hlavními tématy (.pdf, str. 1) summitu byl vztah NATO a Ukrajiny po anexi Krymu Ruskem, a působení NATO v Afghánistánu.

Petr Pavel byl předsedou Vojenského výboru zvolen až ve druhé půlce září na summitu ve Vilniusu, kde se sešli náčelníci generálních štábů členských zemí. Martin Stropnický tedy zjevně Pavlovu kandidaturu oznamoval již předtím, nemůžeme ale vyloučit, že jiný dopis poslal NATO také 30. dubna 2015. Tedy několik dní předtím, než Petr Pavel skončil ve funkci náčelníka Generálního štábu Armády ČR.

Z veřejně dostupných zdrojů tedy nelze zjistit, jestli v dubnu 2015 tehdejší ministr obrany Martin Stropnický posílal dopis orgánům NATO kvůli zvolení Petra Pavla předsedou Vojenského výboru NATO. Rovněž nelze zjistit, jestli za Pavla na summitu Severoatlantické aliance Miloš Zeman lobboval. Martin Stropnický po návrhu vlády v červenci 2014 pouze uvedl, že podle něj lobbování nastane. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako neověřitelný.

Petr Pavel výrokem reaguje na slova Andreje Babiše, podle kterého prezident Miloš Zeman na zasedání Severoatlantické aliance (NATO) lobboval za to, aby se Pavel stal předsedou vojenského výboru NATO, kterým byl v letech 2015–⁠2018. Petr Pavel do této funkce byl zvolen již v září 2014.

Vojenský výbor NATO je nejvyšším vojenským orgánem Severoatlantické aliance. Politickým orgánům NATO předkládá doporučení, která považuje za nezbytná pro společnou obranu třiceti členských zemí aliance. Výbor je tvořen třiceti náčelníky Generálních štábů, kteří v něm reprezentují každou členskou zemi. V některých případech náčelníky zastupují stálí vojenští představitelé daných států (.pdf, str. 2). Za Českou republiku je v současnosti členem výboru náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka, pozici vojenského představitele ČR při NATO vykonává Jaromír Alan (.pdf).

Předsedu si Vojenský výbor volí ze skupiny třiceti náčelníků Generálních štábů členských zemí na neveřejném zasedání. Podmínkou je také hodnost generála nebo její ekvivalent. Funkci tradičně nezastává zástupce USA, Spojeným státům totiž vždy připadá post místopředsedy výboru. 

Funkční období předsedy Vojenského výboru trvá tři roky. Předseda po tuto dobu zastává roli hlavního vojenského mluvčího Aliance a je hlavním vojenským poradcem generálního tajemníka NATO. Plní také reprezentativní funkci, podniká oficiální návštěvy a setkává se s vládními i armádními představiteli nejen zemí NATO, ale i těch, se kterými Aliance rozvíjí formální partnerství.

Petr Pavel v námi ověřované debatě vyslovil názor, že lobbing probíhal i za jeho protikandidáty (video, čas 27:29). Zda před neveřejnou volbou dochází v kuloárech k lobbování či různým dohodám, nelze spolehlivě ověřit. Předseda Vojenského výboru NATO je ale skutečně volen na základě tajného hlasování třiceti suverénních členských států Aliance. výrok Petra Pavla tak hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš zde mluví o funkci předsedy Vojenského výboru NATO, kterou v letech 2015–2018 vykonával Petr Pavel. Ten v debatě zmiňoval (video, 27:38), že předsedu výboru volí členské země NATO tajným hlasováním. Na Pavlovo vyjádření pak reagoval Andrej Babiš právě tvrzením, že nárok na pozici předsedy mají všechny země Aliance, které v tomto případě „rotují“.

Vojenský výbor je nejvyšším vojenským orgánem NATO. Politickým orgánům Severoatlantické aliance předkládá doporučení, která považuje za nezbytná pro společnou obranu třiceti členských zemí. Výbor je tvořen třiceti náčelníky generálních štábů (.pdf, str. 232), každý náčelník zde reprezentuje jednu členskou zemi. V některých případech náčelníky zastupují stálí vojenští představitelé daných států (.pdf, str. 2). Za Českou republiku je v současnosti členem výboru náčelník generálního štábu Armády ČR Karel Řehka, pozici vojenského představitele ČR při NATO vykonává Jaromír Alan (.pdf).

Předseda Vojenského výboru je z náčelníků generálních štábů členských zemí volen na neveřejném zasedání. Podmínkou je také hodnost generála nebo její ekvivalent. Funkci tradičně nezastává zástupce Spojených států, kterým vždy připadá post místopředsedy výboru.

Funkční období předsedy trvá tři roky. Po tuto dobu zastává roli nejvyššího vojenského představitele Aliance a je hlavním vojenským poradcem generálního tajemníka NATO. Zároveň je hlavním vojenským mluvčím NATO. Plní také reprezentativní funkci, podniká oficiální návštěvy a setkává se s vládními i armádními představiteli jak členských zemí NATO, tak těch, se kterými Aliance rozvíjí formální partnerství.

Pozici zastávalo od roku 1963 již devatenáct armádních představitelů. Německo a Itálie tuto funkci v posledních třech dekádách získaly hned ve dvou funkčních obdobích. Před rokem 1963 skutečně fungoval ve Vojenském výboru NATO automatický princip rotace předsednictví po jednom roce dle abecedního pořadí, byl ale zrušen a předsedu začala Aliance volit z přihlášených kandidátů.

Doplňme, že Andrej Babiš v debatě ve spojitosti s „rotací“ předsednictví také řekl, že podle jeho názoru by post předsedy v roce 2015 připadl Polsku, kdyby náčelník generálního štábu polské armády nezemřel při leteckém neštěstí ve Smolensku. K této nehodě, během níž zahynul náčelník polského generálního štábu Franciszek Gągor, nicméně došlo již v roce 2010, tedy čtyři roky před zvolením Petra Pavla v roce 2014. Za zmínku také stojí, že Franciszek Gągor se o post předsedy Vojenského výboru ucházel v roce 2007, Aliance ale dala tehdy při hlasování přednost italskému kandidátovi, a Itálie tak získala post v období let 2008–2011, přestože její představitel funkci zastával už v letech 1999–2002.

Na pozici předsedy Vojenského výboru NATO tedy mají nárok všechny členské země. V tomto případě nicméně není zaveden a ani neformálně uplatňován princip rotace, jak uvádí Andrej Babiš. Jeho výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Kandidát na prezidenta Petr Pavel prožil v podstatě celý svůj život v armádě. V 70. letech minulého století vystudoval Vojenské gymnázium v Opavě a poté navštěvoval (.pdf, str. 5) Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově. Sloužil také u elitní výsadkářské jednotky.

V roce 2011 se Petr Pavel stal zástupcem náčelníka Generálního štábu, kterým tehdy byl Vlastimil Picek. V roce 2012 jej na této pozici nahradil a ve funkci působil až do roku 2015. V září 2014 byl Pavel zvolen do funkce předsedy Vojenského výboru NATO, poté co v tajné volbě porazil konkurenty z Řecka a Itálie. Ve funkci předsedy vojenského výboru byl Pavel od června 2015 až do roku 2018.

Již v září 2018 v rozhovoru pro Aktuálně.cz Petr Pavel zmínil, že se chystá do vojenského i starobního důchodu. Své působení v armádě pak skutečně ukončil, a to 30. listopadu 2018.

První tři případy nakažení covidem-19 se v Česku objevily 1. března 2020, tedy za necelý rok a půl od konce Pavlova působení v armádě. Na jaře roku 2020 pak Pavel založil iniciativu Spolu silnější, která jako svůj první projekt spustila finanční sbírku na pomoc lidem v první linii a také lidem, na něž tehdejší krize dopadla nejhůře.

Petr Pavel tedy skutečně ukončil své působení v armádě v roce 2018, kdy se stal vojákem ve výslužbě. O necelý rok a půl později vypukla pandemie covidu-19. Pavel ihned na jaře 2020 založil iniciativu Spolu silnější, jejímž cílem bylo vybrat prostředky na pomoc lidem v první linii. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Petr Pavel v debatě reagoval (video, čas 28:58) na otázku moderátora, co dělal po roce 2018, kdy odešel do armádní výslužby. Pavel v odpovědi mluvil o tom, že se „v případě krize a války na Ukrajině“ snažil pomáhat, a v této spojitosti také dodal, že jednal se zástupci Ukrajiny.

Krize mezi Ruskem a Ukrajinou, která trvá od anexe Krymu v roce 2014, se stupňovala už na přelomu let 2021 a 2022, kdy Ruská federace u ukrajinských hranic soustřeďovala vojenské jednotky. Před tím, že Rusko v únoru velmi pravděpodobně zahájí invazi na Ukrajinu, varovaly v lednu 2022 Spojené státy. Americký prezident Joe Biden 18. února řekl, že podle něj se ruský prezident Vladimir Putin pro invazi již rozhodl. K zahájení ruského útoku došlo 24. února.

Brzy poté Petr Pavel vyzýval veřejnost na sociálních sítích i na svém webu k materiální podpoře Ukrajiny. Například 27. února na svém twitterovém účtu sdílel informace o finanční sbírce, kterou vypsalo ukrajinské velvyslanectví v Praze.

Sám se i osobně několika sbírek účastnil. Ještě v únoru 2022, tedy ihned po vypuknutí války, pomáhal Spolku Vlčí máky při zajištění vojenského a zdravotnického materiálu pro pomoc Ukrajině. Toto uskupení dobrovolníků se dlouhodobě zaměřuje primárně na pomoc válečným veteránům, ale např. i vojákům v činné službě. Podobných akcí ve spolupráci se Spolkem Vlčí máky se Petr Pavel účastnil i v březnu.

Spolupracoval také s organizací Centrum humanitární pomoci Ukrajině v Praze. Šéf centra Petr Oliva v prosinci 2022 na svém facebookovém profilu uvedl: „Jeden z prvních, kdo přivezl začátkem března 2022 do CENTRA humanitární pomoci Ukrajině v Praze materiální pomoc, byl generál Petr Pavel.“

Na závěr tedy shrňme, že se Petr Pavel účastnil několika sbírek na pomoc Ukrajině, například pomáhal Spolku Vlčí máky při zajištění vojenského a zdravotnického materiálu. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

DOPLNĚNÍ: Do textu odůvodnění jsme doplnili informace o bezpečnostních prověrkách Petra Pavla. Zda byl v minulosti prověřován také Andrej Babiš, se nám však zjistit nepodařilo, obrátili jsme se nicméně s dotazem na jeho tým.

Bezpečnostní prověrka 

Přístup k utajovaným informacím neboli bezpečnostní prověrku, uděluje v České republice Národní bezpečnostní úřad (NBÚ). Působení NBÚ spravuje zákon č. 412/2005 Sb. o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

Zákon stupně ověření neváže na určité funkce, ale na utajované informace a újmu, která by byla způsobena jejich vyzrazením. Informace jsou tak klasifikované čtyřmi stupni: vyhrazené, důvěrné, tajné a přísně tajné. K získání přístupu k přísně tajným informacím, o kterých Petr Pavel hovoří, je potřeba získat osvědčení fyzické osoby vydané po bezpečnostním řízení provedeném NBÚ a dalšími oprávněnými subjekty. Řízení je přitom neveřejné.

Osvědčení pro stupeň přísně tajné má platnost pět let a zaniká například změnou některých údajů, poškozením, které způsobí, že údaje v něm obsažené jsou nečitelné či ohlášením krádeže nebo ztráty osvědčení.

Viktor Šelmeci, ředitel bezpečnostního odboru NBÚ, uvádí, že bezpečnostní prověrka je potřebná, „třeba pokud se vyvíjí nějaké zbrojní zařízení, řeší se zabezpečení jaderné elektrárny, pokud jde třeba o nařízené policejní odposlechy podezřelých osob nebo činnost zpravodajských služeb“.

Bezpečnostní prověrka pro funkci v Severoatlantické alianci (NATO) je prováděna národními subjekty členských států. V případě Česka se tedy jedná o NBÚ, který vydává tzv. „certifikát NATO“ fyzickým osobám splňujícím podmínky podle § 11 zákona č. 412/2005.

Prověrka Petra Pavla a Andreje Babiše

Zdali má konkrétní člověk bezpečnostní prověrku, případně jakého stupně, nelze z veřejně dostupných zdrojů ověřit. NBÚ na svých stránkách uvádí, že „informace o bezpečnostní prověrce resp. bezpečnostním řízení jiné osoby získat nemůžete“. Údaje vedené v bezpečnostním svazku je totiž možné využívat jen pro potřeby plnění úkolů podle zákona o ochraně utajovaných informací. Pakliže by NBÚ tyto informace poskytl jiné osobě, porušil by tím zákon.

Petr Pavel nicméně své prověrky zveřejnil na webu. Z těchto dokumentů vyplývá, že byl mezi lety 2014 a 2019 držitelem osvědčení NBÚ s nejvyšším stupněm přísně tajné a také osvědčení NATO se stupněm COSMIC TOP SECRET ATOMAL, tedy nejvyšší stupeň (.pdf, str. 7) s přístupem k informacím z oblasti zbraní hromadného ničení. Tuto prověrku měl také v letech 1999–2004.

Podle historika Jiřího Fidlera se také dá předpokládat, že Pavel disponoval prověrkou již před rokem 2014, kdy byl zvolen do funkce předsedy Vojenského výboru NATO. Fidler řekl, že Petr Pavel „šel do funkce předsedy vojenského výboru NATO z funkce náčelníka generálního štábu Armády ČR, tedy armádního muže číslo jedna jedné z členských zemí. A tady se předpokládá, že už byl plně prověřen“. Lze tedy předpokládat, že jako náčelník Generálního štábu Armády České republiky (AČR), který dle zákona zabezpečuje velení armádě, získal určitý typ bezpečnostní prověrky.

Andrej Babiš má zajištěný přístup k utajovaným informacím ze zákona jako poslanec, k čemuž bezpečnostní prověrku nepotřebuje. Předseda hnutí ANO Babiš tedy disponuje přístupem k utajovaným informacím bez osvědčení fyzické osoby již od roku 2013, kdy byl poprvé zvolen do Poslanecké sněmovny. Z veřejně dostupných zdrojů ale nelze zjistit, jestli někdy v minulosti Babiš prověrku měl či zda o ni žádal. Obrátili jsme se proto s dotazem přímo na hnutí ANO, zatím jsme však žádnou odpověď nedostali.

Závěr

Petr Pavel tedy skutečně byl vícekrát prověřován na nejvyšší stupně utajení, měl prověrku na stupeň přísně tajné i nejvyšší bezpečnostní certifikát NATO. Jelikož zákon o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti neváže stupně ověření k funkcím, nemůžeme ověřit, jestli Andrej Babiš podstoupil bezpečnostní řízení k obdržení osvědčení. Informace o bezpečnostní prověrce jiné osoby navíc NBÚ neposkytuje. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako neověřitelný.

Iniciativa Spolu Silnější, o které zde Andrej Babiš mluví, byla založena Petrem Pavlem na jaře 2020 za účelem finanční podpory lidí „v první linii boje s epidemií“. V září 2020 pak iniciativa vypracovala doporučení expertního týmu pro lepší zvládání krizí (.pdf).

V seznamu členů expertního týmu je kromě Petra Pavla také Babišem zmíněná jaderná fyzička Dana Drábová i bývalý velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář (.pdf, str. 16). V tomto týmu byla ovšem i Jana Šeblová, lékařka se specializací na urgentní medicínu.

Dokument obsahuje i přehled účastníků kulatých stolů (.pdf, str. 17–19). Jedná se především o zastupitele samospráv, vzdělávání či neziskových organizací. Mezi těmito odborníky je rovněž 19 zástupců zdravotnictví a integrovaného záchranného systému (IZS). Jde např. o Jaroslava Štěrbu, tehdejšího ředitele Fakultní nemocnice Brno, nebo ředitele Biologického centra Akademie věd Libora Grubhoffera.

Dodejme, že kromě nich se kulatých stolů účastnili také čtyři zástupci hygienických stanic (.pdf, str. 17). Jmenovitě šlo o Květoslavu Kotrbovou, Lenku Šimůnkovou, Michala Bartoše a Pavlu Svrčinovou, nynější hlavní hygieničku ČR.

V týmu odborníků iniciativy Spolu silnější, kterou založil Petr Pavel, tedy skutečně byla Dana Drábová a Petr Kolář. Mezi experty a účastníky kulatých stolů však bylo několik zástupců z oboru zdravotnictví. Výrok Andreje Babiše tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Petr Pavel ve výroku reaguje na tvrzení moderátora debaty, že „podle některých zdrojů“ podepsal schválení invaze do Československa v srpnu 1968 (video, čas 31:41).

V noci z 20. na 21. srpna 1968 začala vojska některých členských států Varšavské smlouvy obsazovat Československo. O uskutečnění invaze rozhodlo sovětské politbyro Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu a předcházel jí nátlak sovětského vedení na československé představitele, aby zastavili snahy o demokratizaci režimu. Zmiňme, že Petru Pavlovi, který se narodil 1. listopadu 1961, bylo tehdy necelých sedm let.

V březnu roku 1987 byl s Pavlem zahájen proces „základního výběru“ do postgraduálního studia, tedy do zpravodajského kurzu. Zřejmě pro účel tohoto výběru sepsal Petr Pavel životopis, který je datován k 10. květnu 1987.

Úplný životopis Petr Pavel zveřejnil na svých stránkách. Hovoří v něm například o tom, jak ho k povolání vojáka lákala „určitá výjimečnost od normálního života“ nebo proč se vydal právě na dráhu výsadkáře. Obsahuje ale také zmínku o událostech roku 1968.

V odstavci týkajícím se vlivu rodiny na jeho názory Petr Pavel píše: „Velký vliv na mé pozdější názory mělo léto roku 1968. Tehdy byli u nás na návštěvě přátelé ze Sovětského svazu. Právě na kontrastu mezi nimi na jedné straně a protisovětskými náladami na druhé mi otec srozumitelně k věku vysvětlil podstatu situace.“ Rozvádí, že vysvětlení otce „bylo účinnější než cokoli jiného a také trvalejší. A posměch ve škole ze strany spolužáků pro mou oblibu našich přátel mě v názoru tenkrát pouze utvrdil.“

Petr Pavel v listopadu 2022 prohlásil, že v těchto řádcích žádné hodnocení invaze nevidí a o životopise se dále odmítl bavit (audio, čas 14:22). Později se však ve vyjádření pro MF DNES za životopis omluvil a řekl, že tehdejší režim bral jako danou věc a nutné zlo. Pro deník Echo24 také uvedl: „Do stovek hlášení jsem psal ty stejné fráze, jejichž smyslem bylo jen splnit formální povinnost. Byla to chyba, kterou už nezměním.“

Závěrem je třeba doplnit, že k otázce invaze roku 1968 se Petr Pavel mohl nějakým způsobem vyjádřit v rámci procesu jeho vstupu do KSČ. Pavel do strany vstoupil v roce 1985 poté, co byl dva roky kandidátem členství. V rámci přijímacího procesu kandidát musel kromě přihlášky předložit (.pdf, str. 1) svůj životopis, ten ale v případě Petra Pavla není veřejný. Dostupné jsou pouze dva jiné životopisy: jeden, datovaný k 1. září 1982, který žádnou zmínku o roce 1968 neobsahuje a pak výše zmíněný životopis z roku 1987 se zmínkou o otcově vysvětlení podstaty invaze. Z veřejně dostupných zdrojů nedokážeme zjistit, jaký životopis Petr Pavel v roce 1985 použil, ani zda obsahoval jakoukoliv zmínku o invazi vojsk Varšavské smlouvy. Tehdejší směrnice ÚV KSČ k přijímání kandidátů za členy KSČ se o náležitostech daného životopisu nijak nezmiňuje.

Ve veřejně dostupných dobových dokumentech, které se týkají osoby Petra Pavla, se tedy nachází jediná zmínka o invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Ta skutečně říká, že Pavlovi „podstatu situace“ vysvětlil jeho otec, v životopise nicméně není výslovně uvedený souhlas s invazí. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Pro kontext uveďme, že Petr Pavel pronesl tento výrok jako faktickou úpravu dotazu moderátora, který invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa z roku 1968 označil (video, čas: 31:42) za „sovětskou“. 

Varšavská smlouva vznikla v roce 1955 v reakci na začlenění Spolkové republiky Německo do Severoatlantické aliance (NATO). Součástí nově vytvořené vojensko‑politické organizace se na základě podpisu Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci stal Sovětský svaz, Albánská lidová republika, Bulharská lidová republika, Československá republika, Maďarská lidová republika, Německá demokratická republika (NDR), Polská lidová republika a Rumunská lidová republika.

Pakt de facto vedl Sovětský svaz, jelikož ve Štábu spojených ozbrojených sil byly všechny ostatní členské státy zastoupeny pouze jedním reprezentantem, ačkoli měl orgán celkem 40 členů. Tato sovětská dominance zapříčinila spory uvnitř aliance. Například Albánie se již od konce roku 1961 po přerušení diplomatických vztahů se SSSR na činnosti Varšavského paktu nepodílela (.pdf, str. 6).

Ačkoliv pakt vznikl na obranu států Varšavské smlouvy před NATO, jedinou společnou vojenskou operací se stala invaze do Československa v srpnu 1968. Pokus o demokratizační reformy ze strany tehdejšího československého režimu přinutil SSSR a další socialistické země Varšavské smlouvy k vojenskému zásahu.

V noci z 20. na 21. srpna 1968 začala vojska členských států Varšavské smlouvy obsazovat Československo. O intervenci rozhodlo sovětské politbyro Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu. Časopis Historického ústavu Armády ČR (str. 29) uvádí, že se Československem valila masa intervenčních vojsk tří hlavních armádních uskupení – sovětské a polské divize armádní skupiny „A“ (asi 70 000 vojáků), sovětské divize a divize NDR armádní skupiny „B“ (asi 35 000 mužů) a také sovětské a maďarské divize armádní skupiny „C“ (asi 40 000 vojáků). Invaze se účastnili v menším počtu také vojáci bulharské armády nastupující z prostoru Užhorodu. Zmiňme, že detailnějšímu složení invazních armád jsme se věnovali zde.

Rumunsko, tehdy v čele s Nicolaem Ceaușescuem, se invaze neúčastnilo. Nicolae Ceaușescu již dříve pozastavil rumunské aktivní zapojení ve Varšavské smlouvě a invazi do Československa bezprostředně veřejně odsoudil. I přesto země v paktu setrvala. 

Kromě Rumunska se vpádu na území Československa neúčastnila také Albánie (.pdf, str. 6). Ta se, jak jsme zmiňovali výše, nevěnovala činnostem Varšavské smlouvy již od konce roku 1961, nezúčastnila se tedy ani invaze vojsk do Československa. Naopak následkem vpádu vojsk do ČSR Albánie z paktu vystoupila.

Petr Pavel tak správně uvádí, že se jednalo o invazi vojsk Varšavské smlouvy, nikoli pouze Sovětského svazu. Na ní se ale skutečně neúčastnilo Rumunsko. Z tehdejších členů Varšavské smlouvy se na vpádu nepodílela také Albánie, která byla od začátku šedesátých let pouze pasivním členem. Výrok Petra Pavla tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.