Přehled ověřených výroků

Hranice odchodu do důchodu

O zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu se Petr Fiala zmínil v listopadu minulého roku v rozhovoru (video, 12:02) pro Blesk.cz či pro Deník.cz, kde konkrétně řekl: „Za dobu působení mé vlády se v tomto ohledu nebude nic měnit a nejsou pro to ani důvody.“

V posledních dnech už je jeho přístup k případnému posunu důchodového věku jiný. Na tiskové konferenci konané 14. února 2023 zmiňoval důchodovou reformu, kterou podle něj vláda musí udělat. Zde už mluvil o tom, že by se případné zvýšení věku odchodu týkalo lidí, kteří půjdou do penze za 20 až 30 let. Zároveň zdůraznil, že zatím nechce prozrazovat žádné podrobnosti, protože vláda tou dobou ještě o ničem nerozhodla.

Zvyšování daní

V rozhovoru pro Blesk.cz v listopadu 2022 Fiala také řekl, že vláda neplánuje zvyšovat daně. Stejný postoj měl na začátku ledna, kdy opět zdůraznil, že daně zvyšovat nechce. Vláda dle něj měla hledat úspory jinde, především na výdajové straně státního rozpočtu. 

Pár dní nato už ale Petr Fiala přiznal, že vláda zvažuje změnu daně z přidané hodnoty (DPH). Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by šlo o „krok ke zjednodušení daňového systému“. Místo dvou snížených sazeb 10 a 15 % by mohla platit jedna sazba 13 nebo 14 %. To by podle odhadů Národní ekonomické rady vlády (NERV) ve výsledku vedlo k průměrnému zvýšení DPH, a to v závislosti na zvolené výši jednotné sazby. Dále by chtěl Fiala například mírně navýšit daň z nemovitostí, která je nyní podle jeho slov „mimořádně nízká“.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš zastával post ministra financí ve vládě Bohuslava Sobotky od ledna 2014 do května 2017, kdy jej nahradil Ivan Pilný (za ANO). V našem odůvodnění se tedy podíváme na to, jestli byl dluh České republiky v tomto období opravdu nejnižší, jak tvrdí Andrej Babiš. Vzhledem k tomu, že předseda hnutí ANO nespecifikuje, co konkrétně myslí pojmem „zadlužení“, zaměříme se na několik ukazatelů týkajících se zadlužení státu, ať už v časovém či mezinárodním srovnání.

Vývoj českého zadlužení v čase

Jak ukazuje graf níže, od roku 2013 státní dluh v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) kontinuálně klesal, a to až do roku 2019, tedy i v prvních letech, kdy byl Andrej Babiš předsedou vlády. Nejedná se však o historicky nejnižší zadlužení, jak bývalý premiér tvrdí. Před rokem 2009 byla hodnota dluhu ku HDP vždy nižší než v době Babišovy vlády.

Celkový státní dluh byl v prvních letech působení Andreje Babiše nižší než v předcházejících letech, ovšem opět nebyl nejnižší. Dodejme, že dluh vzrostl v roce 2020 i kvůli pandemii covidu-19. Nejvyšší kontrolní úřad však v dubnu 2022 vydal zprávu za rok 2021, po jehož valnou většinu stála v čele země Babišova vláda. V dokumentu se v souvislosti s tempem zadlužování státu píše (.pdf, str. 12), že „téměř 90 % meziročního nárůstu celkových výdajů nesouviselo s výdaji vynaloženými v souvislosti s onemocněním covid-19“.

Mezinárodní srovnání

Pokud se podíváme na výši vládního dluhu v poměru k HDP, můžeme jej porovnat za sledované období s ostatními členskými státy EU. Upřesněme, že státní a vládní dluh se od sebe liší. Státní dluh tvoří státní finanční pasiva, kterými jsou dluhy státu odpovídající hodnotám jím vydaných dluhopisů a vystavených směnek, dluhy ze státem přijatých zápůjček a úvěrů. Obecně tedy dluhy státu.

Vládní dluh je celkovým dluhem sektoru vládních institucí, zahrnuje tedy více subjektů. Jsou v něm obsažena jejich pasiva jako půjčky a cenné papíry. Do vládního sektoru patří kromě státního rozpočtu též operace státních fondů, Česká konsolidační agentura, veřejné vysoké školy, část ústředně řízených příspěvkových organizací, místní rozpočty nebo zdravotní pojišťovny. Jsou to tedy dluhy nejen státu, ale také dalších subjektů veřejného sektoru.

Jak je vidět na grafu níže, v letech, kdy byl Andrej Babiš ministr financí, se Česko pohybovalo mezi státy s nízkým poměrem vládního dluhu k HDP v EU. Nicméně ani v tomto srovnání nebyla v letech 2014–⁠2017 ČR zemí s celkově nejnižším dluhem. Dodejme, že ani v porovnání s předchozími českými vládami nebyl vládní dluh nejnižší, před rokem 2009 nikdy nepřesáhl 30 % HDP.

Když bychom se zaměřili na tempo, jakým se v době, kdy byl Andrej Babiš ministrem financí či premiérem, snižoval vládní dluh, ani v tomto případě nebylo Česko na prvním místě. Jak je vidět v následujícím grafu, mezi lety 2014 a 2021 se vládní dluh ku HDP snížil o 1,9 procentního bodu, přičemž 11 z 26 ostatních států EU své zadlužení snížilo výrazněji. Ani v kratším období, kdy byl Andrej Babiš ministrem nebo v letech 2014–2019 (období před pandemií covidu-19), Česko nebylo zemí s nejrychleji se snižujícím zadlužením.

Ani z jednoho z výše zmíněných ukazatelů tak nevyplývá, že Česko mělo nejnižší dluh během období, kdy byl Andrej Babiš ministrem financí. Zadlužení České republiky nebylo v době působení Andreje Babiše na Ministerstvu financí a následně v premiérské funkci nikdy „nejnižší“. To platí jak ve srovnání s absolutní či relativní výší státního dluhu v minulosti, tak v mezinárodním srovnání výše i tempa růstu ukazatele vládního dluhu ku HDP. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Podle zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023 by příjmy důchodového systému roku 2023 měly tvořit 615,8 mld. Kč (.pdf, str. 6, 187 z 516). Výdaje měly podle návrhu rozpočtu činit 671,7 mld. Kč (.pdf, str. 197 z 516), Ministerstvo financí pak ve své zprávě o plnění státního rozpočtu uvádí částku 671,1 mld. Kč (.xlsx, list Výdaje SR). Rozdíl mezi příjmy a výdaji tak činí necelých 56 mld. Kč. V tom ještě ale nejsou zahrnuty výdaje na správu důchodového systému, které např. v roce 2022 odpovídaly 6,9 mld. Kč. V návrhu rozpočtu tak Ministerstvo financí předpokládalo, že celkový deficit důchodového účtu za rok 2023 dosáhne 62,5 mld. Kč (.pdf, str. 120 z 516).

Jak ale na konci roku 2022 upozornila Národní rozpočtová rada (NRR), která je nezávislým odborným orgánem v oblasti rozpočtové politiky, aktuální verze státního rozpočtu nepočítá (.pdf, str. 2–3) s mimořádnou valorizací důchodů v červnu 2023. K navýšení penzí v mimořádném termínu přitom podle zákona o důchodovém pojištění musí dojít pět měsíců poté, kdy index spotřebitelských cen (tedy inflace) dosáhne alespoň 5 %. „Na základě očekávaného vývoje inflace lze odhadovat, že k překročení pětiprocentní hranice nárůstu spotřebitelských cen (od data relevantního pro stanovení výše řádné valorizace) dojde v lednu 2023, což bude znamenat spuštění mimořádné valorizace dávek důchodového pojištění v červnu. To si vyžádá dodatečné výdaje okolo 20 mld. Kč,“ uvedla k tomu NRR (.pdf, str. 2–3) v prosinci minulého roku.

Na základě informací NRR v lednu ČT24 informovala o tom, že schodek důchodového účtu v roce 2023 dosáhne 83 mld. Kč (video, čas 2:31). I sám ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v lednu 2023 zmiňoval, že vláda počítá s tím, že na mimořádnou valorizaci penzí vynaloží přibližně 20 miliard korun. Pro ČT 18. ledna například řekl, že podle odhadů se bude jednat o 15 až 22 mld. Kč v závislosti na tom, kdy přesně index spotřebitelských cen pětiprocentní hranici překročí. Pro zajímavost je dobré zmínit, že Český statistický úřad údaje o inflaci za leden zveřejnil 10. února, meziměsíční inflace dle nich dosáhla 6 %.

Státní rozpočet tedy počítá s deficitem důchodového účtu ve výši přibližně 60 miliard korun. Národní rozpočtová rada i ministr financí však uváděli, že se výdaje na důchody kvůli mimořádné valorizaci penzí oproti předchozím předpokladům zvýší o cca 20 miliard korun, a celkový schodek důchodového účtu by tak podle těchto odhadů vzrostl na zhruba 80 miliard korun. Jelikož tedy Miloš Vystrčil ve výroku uváděl nepřesné, nižší číslo vycházející z tehdy již neaktuálních odhadů, hodnotíme výrok jako nepravdivý. 

Pro úplnost je ještě třeba dodat, že na Vystrčilova slova o 60 miliardách Kč v debatě reagovala Alena Schillerová. Upozorňovala na to, že deficit důchodového účtu bude vyšší, a to „80 miliard“, což po její poznámce uznal i sám Vystrčil (video, čas 20:42).

11. února, tedy den před námi ověřovanou debatou, Česká televize upozornila, že nový plán Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) počítá s úpravou zákonného valorizačního mechanismu tak, aby penze rostly pomaleji. Tři dny poté, co proběhla debata Miloše Vystrčila a Aleny Schillerové, MPSV v tiskové zprávě napsalo (.pdf, str. 1), že vláda na úpravě valorizačních pravidel „našla shodu”. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka k tomu dodal, že pokud by vláda k těmto úpravám nepřistoupila, „přinesla by červnová valorizace dalších až 34 miliard dluhu do státního rozpočtu. Takto nárůst bude plynulejší a nepřesáhne v součtu 15 miliard korun“.

Alena Schillerová zde reaguje na výrok Miloše Vystrčila o výši schodku důchodového účtu na konci roku 2023. Podle Miloše Vystrčila bude tento schodek přes 60 mld. Kč.

Podle zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023 by příjmy důchodového systému roku 2023 měly tvořit 615,8 mld. Kč (.pdf, str. 6, 187 z 516). Výdaje měly podle návrhu rozpočtu činit 671,7 mld. Kč (.pdf, str. 197 z 516), Ministerstvo financí ve své zprávě o plnění státního rozpočtu uvádí částku 671,1 mld. Kč (.xlsx, list Výdaje SR). Rozdíl mezi příjmy a výdaji tak činí necelých 56 mld. Kč. V tom ještě ale nejsou zahrnuty výdaje na správu důchodového systému, které např. v roce 2022 odpovídaly 6,9 mld. Kč. V návrhu rozpočtu tak Ministerstvo financí předpokládalo, že celkový deficit důchodového účtu za rok 2023 dosáhne 62,5 mld. Kč (.pdf, str. 120 z 516).

Jak ale na konci roku 2022 upozornila Národní rozpočtová rada (NRR), která je nezávislým odborným orgánem v oblasti rozpočtové politiky, aktuální verze státního rozpočtu nepočítá (.pdf, str. 2–3) s mimořádnou valorizací důchodů v červnu 2023. K navýšení penzí v mimořádném termínu přitom podle zákona o důchodovém pojištění musí dojít pět měsíců poté, kdy index spotřebitelských cen dosáhne alespoň 5 %. „Na základě očekávaného vývoje inflace lze odhadovat, že k překročení pětiprocentní hranice nárůstu spotřebitelských cen (od data relevantního pro stanovení výše řádné valorizace) dojde v lednu 2023, což bude znamenat spuštění mimořádné valorizace dávek důchodového pojištění v červnu. To si vyžádá dodatečné výdaje okolo 20 mld. Kč,“ uvedla k tomu NRR (.pdf, str. 2–3) v prosinci minulého roku.

Na základě informací NRR v lednu ČT24 informovala o tom, že schodek důchodového účtu v roce 2023 dosáhne 83 mld. Kč (video, čas 2:31). I sám ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v lednu 2023 zmiňoval, že vláda počítá s tím, že na mimořádnou valorizaci penzí vynaloží přibližně 20 miliard korun. Pro ČT 18. ledna například řekl, že podle odhadů se bude jednat o 15 až 22 mld. Kč v závislosti na tom, kdy přesně index spotřebitelských cen pětiprocentní hranici překročí. Pro zajímavost je dobré zmínit, že Český statistický úřad údaje o inflaci za leden zveřejnil 10. února a meziměsíční inflace dle něj dosáhla 6 %.

Státní rozpočet tedy počítá s deficitem důchodového účtu ve výši přibližně 60 miliard korun. Národní rozpočtová rada i ministr financí nicméně uváděli, že se výdaje na důchody kvůli mimořádné valorizaci penzí oproti předchozím předpokladům zvýší o cca 20 miliard korun. Celkový schodek důchodového účtu by tak podle těchto odhadů skutečně činil zhruba 80 miliard korun. Z těchto důvodů tak výrok hodnotíme jako pravdivý.

Na závěr je vhodno doplnit, že 11. února, tedy den před námi ověřovanou debatou, Česká televize upozornila, že nový plán Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) počítá s úpravou zákonného valorizačního mechanismu tak, aby penze rostly pomaleji. Tři dny poté, co proběhla debata Miloše Vystrčila a Aleny Schillerové, MPSV v tiskové zprávě napsalo (.pdf, str. 1), že vláda na úpravě valorizačních pravidel „našla shodu”. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka k tomu dodal, že pokud by vláda k těmto úpravám nepřistoupila, „přinesla by červnová valorizace dalších až 34 miliard dluhu do státního rozpočtu. Takto nárůst bude plynulejší a nepřesáhne v součtu 15 miliard korun“.

Komise pro spravedlivé důchody (KSD) vznikla v lednu 2019 s cílem zajistit udržitelný důchodový systém, který by zaručoval „důstojné a spravedlivé důchody“. Její složení představila tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v tiskové zprávě ze 30. ledna 2019 (.pdf). Komise poprvé zasedala 22. února 2019 (.pdf), poté následovalo dalších jedenáct jednání, poslední z nich se uskutečnilo 27. listopadu 2020.

Hned na druhém jednání v březnu 2019 (.pdf) Martin Holub z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (.pdf, str. 3) uvedl, že by se nemělo zrychlovat tempo zvyšování důchodového věku žen (.pdf, str. 3). Tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Maláčová na jednání komise v říjnu 2019 ovšem řekla, že podle tehdejšího premiéra Andreje Babiše „žádná debata o zvyšování důchodového věku nebyla otevřena, (…) a důchodový věk se nemá zvyšovat, takže není správné tuto otázku otvírat ze strany KSD“ (.pdf, str. 5).

Dodejme, že Robert Jahoda z Masarykovy univerzity (.pdf, str. 3) se na stejné schůzi přiklonil ke znovuotevření otázky zvýšení důchodového věku (.pdf, str. 6). Podobně se vyjádřil i na jednání v lednu 2020 (.pdf, str. 6).

Předsedkyně KSD, tehdejší rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, nicméně při debatě v komisi v únoru 2020 „konstatovala, že není tajemstvím určitý nesoulad mezi ní a ministryní v otázce zvyšování důchodového věku, nicméně pokud vláda rozhodla o zachování stávající úpravy důchodového věku, bylo by expertně nekorektní prodloužení věku kalkulovat“ (.pdf, str. 4).

Komise na schůzi v listopadu 2020 projednávala zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o budoucnosti důchodů v České republice (.pdf). OECD pro zlepšení finanční udržitelnosti českého důchodového systému navrhla, aby byl od roku 2030 zvyšován důchodový věk za hranici 65 let (.pdf, str. 2). Někdejší ministryně práce a sociálních věcí Maláčová tehdy nicméně zdůrazňovala, že se „aktuálně (…) zvýšení důchodového věku neplánuje“ (.pdf, str. 3). Předsedkyně KSD Danuše Nerudová také upozornila, že případné úpravy věku odchodu do důchodu se budou posuzovat v rámci další zprávy o důchodovém systému, která se zpracovává každých pět let (.pdf, str. 3).

V rámci Komise pro spravedlivé důchody tedy probíhala diskuse o úpravě věku odchodu do důchodu, a to zejména na poslední schůzi, která proběhla v listopadu 2020. Výrok Miloše Vystrčila proto hodnotíme jako pravdivý.

Exministryně financí Alena Schillerová v debatě narážela na potenciální vyšší věk odchodu do důchodu. Naznačuje, že pro takový návrh musí vláda znát posouzení doby dožití, která se podle ní posuzuje každých pět let. Domnívá se, že současná vláda jej získá zhruba za dva až tři roky. V takovém případě by podle Schillerové ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) neměl navrhovat prodloužení důchodového věku.

Alena Schillerová zjevně hovoří o naději dožití, kterou sleduje Český statistický úřad (ČSÚ). Naděje dožití, nebo také střední délka života, „udává průměrný počet let, který má před sebou jedinec v určitém věku, pokud by zůstaly zachovány úmrtnostní poměry, které jsou ve sledovaném období“. Ukazatel se může počítat od jakéhokoli věku, nejčastěji se však vypočítává naděje dožití při narození, „tedy kolika let se ‚dožije‘ osoba právě narozená“.

V zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení stojí, že Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) „předkládá vládě do 30. června kalendářního roku, který končí číslicí 4 nebo 9, Zprávu o stavu důchodového systému České republiky a o jeho předpokládaném vývoji se zřetelem na demografickou situaci České republiky a na očekávaný populační a ekonomický vývoj.“ Ve starobním důchodu by měl pak každý strávit průměrně čtvrtinu svého života.

Tato zpráva je tedy připravována každých pět let a pojednává o tom, jak by měl být důchodový věk stanoven. Dokument vychází z informací, které ČSÚ zpracovává pro účel samotné zprávy, a to rovněž jednou za pět let. Úřad Zprávu o očekáváném vývoji úmrtnosti, plodnosti a migrace v České republice naposledy vydal v prosinci roku 2018 (.pdf). Andrej Babiš byl přitom předsedou vlády od prosince 2017 do prosince 2021. Alena Schillerová pak ministryní financí byla po celou dobu.

ČSÚ v roce 2018 očekával, že naděje dožití do roku 2050 vzroste u mužů o 6,1 roku na 82,1 let a u žen o 4,9 na 86,7 let v porovnání s rokem 2017 (.pdf, str. 2 a 4). Zpráva tento předpoklad následně spojuje s věkem odchodu do důchodu (str. 5–6), čímž se liší od pravidelných ročních publikací ČSÚ o vývoji obyvatelstva ČR (.pdf, str. 56–58). Aby lidé narození v roce 1965 strávili v penzi zmíněnou čtvrtinu života, mají dle dokumentu odejít do důchodu v 64,63 letech. U generace narozené v roce 1994 by se pak mělo jednat o 67,18 let (.pdf, str. 6).

MPSV pak Zprávu o stavu důchodového systému vydalo v roce 2019 (.pdf). Průměrná doba strávená v důchodu podle zprávy mírně poklesne (str. 6). Důchodový systém a úpravy důchodového věku pak také dokument rozebírá v mezinárodním srovnání (str. 35–43).

Český statistický úřad tedy naději dožití v souvislosti s dobou strávenou ve starobním důchodu posuzuje každých pět let. Očekávaný vývoj, který úřad odhaduje, je poté základem pro zprávu Ministerstva práce a sociálních věcí o stavu důchodového systému v ČR, která je taktéž publikovaná každých pět let. ČSÚ svou zprávu vydal ke konci roku 2018, tedy po prvním roce vládnutí Andreje Babiše. Ze slov Aleny Schillerové však vyplývá, že si přesným časem není jistá a výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Bývalá ministryně financí Alena Schillerová v debatě zmínila, že souhlasí s potřebou připravit důchodovou reformu. Podle ní tuto reformu nepodnikla žádná z předchozích vlád. Nečasův kabinet (2010–2013) nicméně učinil kroky, které se označovaly jako tzv. malá a velká důchodová reforma.

Malá důchodová reforma

Návrh úprav důchodového systému, označovaný jako malá důchodová reforma, předložila vláda Petra Nečase ve Sněmovně v březnu 2011. Parlament pak návrh schválil v červnu stejného roku. I přes nesouhlas tehdejšího prezidenta Václava Klause nakonec novelizace zákona o důchodovém pojištění, spolu s některými dalšími zákony (.pdf), vstoupila v účinnost na konci září 2011.

V rámci této malé důchodové reformy došlo především k navýšení věku odchodu do důchodu, u občanů narozených v roce 1977 byl např. věk jednotně stanoven na 67 let. Pro mladší ročníky se poté měl věk nástupu do důchodu postupně zvyšovat. Horní hranice, na níž by se mělo navyšování zastavit, přitom ale nebyla nijak zastropována (.pdf, str. 99–100). Rovněž v rámci novelizace z roku 2011 došlo ke změně výpočtu důchodů.

Velká důchodová reforma

Ke schválení tzv. velké důchodové reformy došlo v roce 2012, zahájena poté byla v lednu 2013. Snažila se o aktivnější zapojení obyvatel na důchodovém systému prostřednictvím vytvoření takzvaného druhého pilíře důchodového systému. Ten tvořily soukromé fondy, do nichž si lidé dobrovolně mohli převést část důchodového spoření. Tento mechanismus umožnil občanům převést „3 procentní body jejich sociálních odvodů na soukromé spoření za předpokladu, že k tomu přidají další 2 procentní body ze svých prostředků“. Součástí bylo rovněž zpřísnění pravidel pro získání státní podpory ve třetím pilíři, který představuje penzijní připojištění.

Druhý pilíř měl částečně nahradit pilíř první, tedy základní důchodové pojištění (.pdf, str. 1). Aby se nahradil výpadek příjmů prvního pilíře, byly navýšeny sazby DPH. „K 1. lednu 2012 vzrostla spodní sazba DPH z 10 % na 14 %, posléze od 1. ledna 2013 se tato sazba zvýšila o 1 p.b. na 15 % a současně se o 1 p.b. zvýšila na 21 % i základní sazba DPH“ (.pdf, str 104–105). Tento krok měl zajistit dostatek prostředků na vyplácení důchodů z veřejného důchodového systému (I. pilíře).

Doplňme, že Nečasova vláda rovněž prosadila dočasné (.pdf, str. 16) zpomalení valorizace důchodů (.pdf, str. 102).

Reakce na změny Nečasovy vlády

Dle dokumentu (.pdf) vypracovaného v roce 2017 Úřadem vlády, byly prvky důchodové reformy přijímány negativně jak laiky, tak odborníky, protože první pilíř počítal stále s velkým finančním deficitem, ač právě jemu měla reforma zabránit (.pdf, str. 100–101). Druhý pilíř pak byl neúspěšný, protože byl ze strany veřejnosti téměř ignorován (zapojilo se do něj pouze něco okolo 85 000 lidí). Uvádí se, že výhodný byl především pro lidi s vyšším a středním příjmem. To na druhou stranu popíral tehdejší premiér Petr Nečas i oficiální vyjádření vlády, ve kterém stálo, že „výhodnost vstupu byla podrobně testována modelem Ministerstva práce a sociálních věcí pro různé úrovně příjmů a pro různé věkové skupiny. Při stejném způsobu zhodnocování vychází výhodnost přibližně pro 50 % obyvatelstva a téměř nezávisí na věku.“

Vláda Bohuslava Sobotky tyto reformní kroky nicméně v roce 2015 zrušila. Zanikl tak výše zmiňovaný druhý pilíř, tedy hlavní bod velké důchodové reformy. Sobotkův kabinet též prosadil reformu valorizaci penzí (.pdf, str. 105–106) a kroky ke zrušení hlavních prvků malé důchodové reformy: novou vládou byl nastaven nový věk odchodu do důchodu a byl obnoven strop odchodu do penze (.pdf, str. 106) – stanoven byl na 65 let. Dodejme, že zvýšená hodnota DPH, která měla nahradit výpadek příjmů prvního pilíře (.pdf, str. 104–106), však tehdy byla částečně ponechána (vytvořena byla pouze druhá snížená sazba DPH ve výši 10 %, která pokrývala např. kojeneckou výživu či knihy), což kritizoval mimo jiné i předseda ODS Petr Fiala.

Závěr

I přes následné zrušení reformních kroků lze přípravu a realizaci malé a především velké důchodové reformy kabinetem Petra Nečase označit za důkaz o reformě důchodového systému. Výrok Aleny Schillerové tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Předně uveďme, že Alena Schillerová zmiňuje studii OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) v odpovědi na otázku, která se týkala důchodové reformy. Tou se v letech 2019 a 2020 zabývala Komise pro spravedlivé důchody, vytvořená za vlády Andreje Babiše při Ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV). Alena Schillerová, která tehdy stála v čele Ministerstva financí, v debatě mluvila o tom, že práce této komise dle ní „nikam nespěla“ a neřešila příjmovou stránku důchodového systému. Právě z toho důvodu tak podle svých slov navrhla, ať se tehdejší vláda obrátí na OECD.

Ve veřejně dostupných dokumentech vlády nelze dohledat, kdo při jednání vlády vypracování analýzy jako první navrhl či prosadil. Ministerstvo financí nicméně v tiskové zprávě v roce 2020 uvedlo: „Bylo to právě Ministerstvo financí, které iniciovalo zpracování nezávislé studie důchodového systému a návrhu jeho reformy ze strany Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.“ Analýza OECD podle zástupců vlády měla sloužit jako „oponentura“ k důchodové reformě chystané MPSV a důchodovou komisí.

V září 2019 Babišův kabinet projednával „informace o připravované veřejné zakázce“ na analýzu důchodového systému ČR ze strany OECD. Na jednání vlády tento bod předložilo MPSV (.pdf, str. 8). O tom, že vláda zadání zprávy schválila, tehdy na tiskové konferenci informovala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. O zpracování analýzy OECD následně požádalo Ministerstvo financí spolu s MPSV, ministerstva se přitom dělila o náklady na vypracování studie.

Hotová zpráva (.pdf) následně do Česka dorazila v listopadu 2020. „Výsledkem je komplexní pohled na stav našeho penzijního systému a řada expertních závěrů nezávislé autority, se kterými bude jak současná, tak zejména příští vláda pracovat,“ řekla k tomu v té době Alena Schillerová.

Diskutovaná analýza OCED popisovala některé problémy důchodového systému a také řadu doporučení. Zmiňovala (.pdf) například:

• Složitost výpočtu dávek důchodového pojištění. Tu zpráva kritizovala zejména proto, že lidé, kteří do důchodového systému přispívají svými odvody, často dlouho neví, „s jakým důchodem můžou vlastně počítat“ (.pdf, str. 42, bod 1.6.2.).
• Nadprůměrně dlouhou minimální dobu pojištění, která činí 30 let, respektive 35 let včetně náhradních dob pojištění, což by se v budoucnu u některých lidí mohlo stát překážkou k dosažení nároku na důchod (.pdf, str. 8).
• Udržitelnost důchodového systému, u které doporučila navázat zákonný důchodový věk na dobu dožití (.pdf, str. 7, 43).
• Úpravu daňového mixu a přesunutí části daní do důchodového systému (.pdf, str. 8–9).
• Soukromé penzijní spoření, kdy doporučuje motivovat lidi k přesunutí stávajících transformovaných fondů do fondů účastnických, které můžou nabídnout vyšší výnos (.pdf, str. 9, 118).

Na závěr shrňme, že Ministerstvo financí vedené Alenou Schillerovou iniciovalo zpracování nezávislé analýzy důchodového systému ze strany Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Dokument měl sloužit jako oponentní zpráva k chystané důchodové reformě, kterou připravovalo MPSV a Komise pro spravedlivé důchody. Vypracování zprávy vláda Andreje Babiše schválila v září 2019. Ministerstvo financí a MPSV o studii OECD požádala společně. V listopadu 2020, tedy po více než roce, pak OECD dokument doručila do ČR. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Komise pro spravedlivé důchody vznikla v lednu 2019. Vytvořena byla s cílem zajistit udržitelný důchodový systém, který by zaručoval „důstojné a spravedlivé důchody“. Její složení představila tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v tiskové zprávě 30. ledna 2019 (.pdf), v níž mj. stálo, že komise bude sdružovat zástupce „všech parlamentních politických stran, sociálních partnerů, akademické veřejnosti a dalších relevantních zájmových skupin a proseniorských organizací“ (.pdf, str. 1).

Alena Schillerová, která v té době zastávala funkci ministryně financí, mezi členy komise uvedena nebyla. Ministerstvo financí skutečně zastupovala jen Marie Bílková (.pdf, str. 3), která se na prvním zasedání komise v únoru 2019 stala její místopředsedkyní. Dodejme, že náměstkyní na Ministerstvu financí byla Marie Bílková od července 2020, v předcházejících pěti letech na resortu působila jako ředitelka odboru Rozpočtová politika společensky významných odvětví.

Zda Alena Schillerová žádala, aby měl resort financí v Komisi pro spravedlivé důchody větší zastoupení, nebo zda své místo např. odmítla ve prospěch Marie Bílkové, nelze ve veřejných zdrojích dohledat. Na závěr ale shrňme, že už první tisková zpráva (.pdf) Ministerstva práce a sociálních věcí o složení komise skutečně uváděla, že resort financí bude mít v tomto orgánu jen jednoho svého zástupce, a to Marii Bílkovou. Alena Schillerová tak v komisi působit neměla. Z těchto důvodů proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Doplňme, že činnost důchodové komise, jejíž poslední zasedání proběhlo v listopadu 2020, Alena Schillerová opakovaně kritizovala (video, čas 3:57).

Druhá vláda Andreje Babiše schválila své programové prohlášení (.pdf) 27. června 2018. Závazek vytvoření důchodové reformy je v prohlášení uvedena jako jedna z priorit a jejím ústředním bodem mělo být „oddělení důchodového účtu od státního rozpočtu a stanovení jasných finančních vztahů mezi tímto účtem a státním rozpočtem“ (.pdf, str. 1–⁠2).

Babišova vláda skutečně důchodovou reformu nevypracovala, což mj. v námi ověřované debatě přiznala i tehdejší ministryně financí Alena Schillerová (video, čas 27:35). Bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v prosinci 2020 pouze představila (video) návrh tzv. důchodové reformy, což byl soubor sedmi změn, které měly přispět ke „spravedlivým, srozumitelným a udržitelným“ penzím.

Zmiňme, že tento návrh vycházel ze závěrů Komise pro spravedlivé důchody, která vznikla v lednu 2019. Vytvořena byla právě s cílem zajistit udržitelný důchodový systém, který by zaručoval „důstojné a spravedlivé důchody“. Reforma byla rozdělena do dvou pilířů (.pdf, str. 1) a jednou z plánovaných změn bylo např. zavedení základního důchodu ve výši 10 tisíc korun (.pptx, str. 6), první pilíř – zásluhová část – pak měla zůstat nezměněna. Odborníci se nicméně neshodli, jestli se návrh dá označit za skutečnou důchodovou reformu.

Z činnosti a výstupů důchodové komise se však zrealizovalo pouze výchovné, tedy příspěvek 500 Kč za každé vychované dítě, které poslanci schválili v létě 2021. Skutečnost, že minulá vláda nestihne připravit důchodovou reformu, připustil i tehdejší předseda vlády Babiš při interpelacích ve Sněmovně už v září 2020.

Doplňme, že návrh změn vyvolal množství kritiky ze strany opozice i vládního hnutí ANO, a sama ministryně Schillerová tehdy přiznala, že soubor opatření nebyl projednán ani v rámci tehdejší vládní koalice. Alena Schillerová také v březnu 2021 např. uvedla: „Návrh z dílny MPSV je spíše souhrn parametrických změn, které tuto podmínku zdaleka nesplňují. Naopak představuje další zhoršení udržitelnosti systému a zvýšení jeho závislosti na zdrojích státního rozpočtu.“

Zmiňme, že vláda Andreje Babiše první programové prohlášení schválila již v lednu 2018, kde je slib uskutečnit důchodovou reformu také zmíněn. Pro druhou Babišovu vládu bylo nicméně závazné až programové prohlášení z června 2018, které je ovšem takřka totožné.

Závazek o vykonání důchodové reformy tedy druhá vláda Andreje Babiše skutečně nenaplnila. Tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová pouze představila návrh několika změn, které měly zajistit spravedlivé důchody. Ani experti se však neshodli na tom, zdali se tato opatření dají označit za reformu. Programové prohlášení druhá Babišova vláda během svého působení opravdu nezměnila, nepochází ovšem z roku 2017. Výrok Miloše Vystrčila proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.