Demagog.cz

Aktuální otázky pohledem předsedy TOP 09

Předseda TOP 09 v rozhovoru pro Českou televizi hodnotil aktuální situaci na Slovensku, kauzu kolem látky Novičok a také některé evropské otázky. V debatě se ovšem dostal i k domácím tématům - např. možné integraci menších středopravicových stran.

Ověřili jsme
Interview ČT24 ze dne 20. března 2018 (moderátor Zuzana Tvarůžková, záznam)

9 ověřených výroků

Filtrujte výroky dle hodnocení
Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

hovoří se o tom, že potenciální nový ministr vnitra (Jozef Ráž ml. - pozn. Demagog.cz), odmítnutý ministr vnitra je kamarádem, blízkým kamarádem bývalého ministra vnitra Kaliňáka

Návrh nové vlády Petera Pellegriniho představil 19. března 2018 Robert Fico. Novým ministrem vnitra měl být Jozef Ráž ml., který dosud zastával post státního tajemníka na ministerstvu zdravotnictví.

Jozef Ráž ml. sám přiznal v rozhovoru pro Denník N, že se s Robertem Kaliňákem zná přes motorky. Uvedl ovšem, že spolu nikdy nepodnikali ani nepracovali. Robert Kaliňák a Jozef Ráž ml. spolu dokonce pózují na fotografii, která byla zachycena na oslavě 40. narozenin Roberta Kaliňáka zveřejněna již v roce 2011.

Prezident Andrej Kiska následně odmítl jmenovat novou vládu a jako problém označil i Jozefa Ráže ml., protože nechtěl, aby vznikaly spekulace právě ohledně jeho vztahu k Robertu Kaliňákovi.

Ráž sice přiznal, že se zná s Robertem Kaliňákem, ale neuvedl, že jsou kamarádi či dokonce blízcí přátelé. Kaliňák se k tomu zatím nevyjádřil.

Byť je veřejně dostupná informace o jednom takovém setkání, média i opozice se jala spekulovat právě o vazbách Kaliňák-Ráž. Např. Richard Sulík (předseda strany SaS) mluvil o "kámoších z motorek". Pospíšil má tedy de facto pravdu, když uvádí, že o tomto spojení se hovoří a to na základě jejich společné fotografie. Nicméně zda takové přátelské vazby mezi oběma pány jsou, není možné doložit.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

Protože na Slovensku, a vy jste to sama řekla, prezident respektoval nominanta té zatím nejsilnější politické strany SMERu jako premiéra a toho jmenoval. Pan prezident Zeman si tady vybral své známé, kamarády a z nich sestavil vládu, i když tehdy ve své době byla v parlamentu většina pravicových stran a mohla vzniknout tedy vláda s důvěrou.

V červnu 2013, když se jednalo o nové vládě, měla kandidátka na premiérku Miroslava Němcová skutečně deklarovanou podporu od 101 poslanců. Navzdory tomu ji prezident Zeman vyjednáváním o vládě nepověřil.

Poté, co slovenský premiér Robert Fico podal demisi, skutečně prezident Kiska pověřil vyjednáváním o nové vládě dosavadního viceprezidenta Petera Pellegriniho ze strany SMER-SD.

Je tedy pravda, že respektoval současnou pozici Smeru jako nejsilnější parlamentní strany. Navíc disponoval většinou 79 poslanců Národní rady Slovenské republiky (ta má celkem 150 poslanců). Je třeba dodat, že v době, kdy Pospíšil poskytoval tento rozhovor, byl Pellegrini pověřen sestavením vlády, nikoliv jmenován premiérem.

V létě roku 2013 byla v České republice napjatá politická situace. Po demisi premiéra Nečase, jehož ODS vládla v koalici s TOP 09 a stranou LIDEM, navrhla ODS (19. června 2013) jako kandidátku na premiérský post Miroslavu Němcovou.

O několik dní později Němcová oznámila (25. června 2013), že disponuje 101 podpisy pro podporu své vlády. 101 podpisů požadoval prezident Zeman, třebaže pro absolutní většinou ve Sněmovně bylo tehdy jen 100 hlasů, protože poslanci Pekárek a Rath byli ve vězení, respektive ve vazbě.

Navzdory dostatečnému množství podpisů pověřil sestavením vlády prezident Zeman Jiřího Rusnoka.

Jakkoliv Miroslava Němcová skutečně v této době 101 hlasy disponovala, později, když Sněmovna hlasovala o důvěře vládě Jiřího Rusnoka, poslanci ODS Tomáš Úlehla a Jan Florián sál opustili, což bylo považováno za konec deklarované stojedničkové podpory pro kabinet Miroslavy Němcové. Navíc již předtím oba deklarovali, že pokračování pravicové koalice neumožní (7. srpna 2013).

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

ta podezření, která my jsme viděli v médiích, že nejbližší poradkyně premiéra Fica je napojena na italskou mafii

V posledním článku Jána Kuciaka, který vydalo několik slovenských a českých zpravodajských portálů 28. února 2018 přesně o půlnoci, psal o působení čtyř italských rodin s vazbami na mafii pocházejících z Kalábrie, tedy domovů N'dranghety na východním Slovensku.

Má se jednat o rodiny Vadalovců, Cinnanteovců, Rodovců a Catroppovců. Márie Trošková měla mít podle článku přepojení na Antonina Vadalu, s kterým v roce 2011 založila společnost GIA. Z té však po roce odešla a později se stala asistentkou poslance za stranu SMER Viliama Jasaňa.

V březnu 2015 se dostala na Úřad vlády jako asistentka Roberta Fica. O rok později se dostal na Úřad vlády i Viliam Jasaň, protože ho Robert Fico jmenoval jako ředitele kanceláře a tajemníka bezpečnostní rady státu. Vialiam Jasaň byl také spojen s Antonínem Vadalem přes byznys.

Mária Trošková a Viliam Jasaň odešli z Úřadu vlády do vyšetření vraždy investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové.

V médiích se objevují zprávy o možném propojení slovenských politiků a jejich spolupracovníků na italskou mafii. Toto podezření se týká i Marii Troškové a z toho důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý. Zda tomu tak skutečně je, nehodnotíme, posuzujeme pouze, zda se podobné otázky veřejně řeší.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

A jsem také přesvědčen, že u nás, když prezident odmítne konkrétního člena vlády na základě jasných důvodů, tak to tomu prezidentovi nikdo nevytýká.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť český prezident (jako instituce) ve skutečnosti i přes některé podmínky a připomínky k jmenování různých ministrů vždy člena vlády nakonec jmenoval. V řadě případů se to neobešlo bez výtek dalších aktérů.

Všichni 3 čeští prezidenti měli k některým kandidátům výhrady a v některých případech podmínili jmenování splněnám určitých věcí, vždy ale ve finále navrženou osobu jmenovali. Jde tedy o nesrovnatelnou situaci s Kiskovým postupem, který bez dalšího odmítl jmenovat členy vlády Petera Pellegriniho.

Dosavadní čeští prezidenti vyjadřovali svou kritiku k určitým osobám nebo s jejich jmenováním otáleli. Například Václav Klaus na podzim roku 2005 nesouhlasil s osobou Davida Ratha na postu ministra zdravotnictví, protože byl zároveň prezidentem České lékařské komory, nebo Karla Schwarzenberga jako ministra zahraničních věcí pro jeho vztah k Rakousku.

Václav Havel pro změnu několik týdnů váhal se jmenováním ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra na pozici vicepremiéra. Do vlády byli však nakonec vždy jmenováni všichni navržení.

Miloš Zeman vyjadřoval nespokojenost např. s Karolínou Peake do čela resortu obrany, i on ji ovšem jmenoval.

Pokud bychom u zmiňovaných případů sledovali odezvu na tyto kroky, tak v některých případech je prezident za taková rozhodnutí podroben kritice. V případě ne/jmenování Davida Ratha do čela ministerstva zdravotnictví měl prezident Klaus podmínku, že musí ukončit své působení v čele České lékařské komory. Na to reagoval tehdejší premiér Paroubek (MF DNES):

" Paroubek zároveň vyjádřil znepokojení z prezidentova postupu. "Není dobré, aby si prezident republiky zahrával s duchem a literou Ústavy ČR," uvedl. "Zákon předpokládá, že adept na funkci ministra ukončí své aktivity, které jsou v rozporu s funkcí ministra, až po jmenování."Podle něj není jmenování Ratha "v rozporu s žádným předpisem bránícím jeho jmenování členem vlády ČR". Premiér dodal, že "zákony neumožňují prezidentu republiky takový výklad a postup, který zvolil. "

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

A víte dobře, že jsme zde měli v minulosti řadu investigativních novinářů, kteří díky tomu, že některá média přešla do vlastnictví soukromých jaksi osob politiků a tak dále, tak přestali tu investigativní činnost vykonávat.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť investigativní novináři dříve působící ve vydavatelství MAFRA po odchodu odtud (v souvislosti se změnou majitele) svou investigativní činnost neopustili, věnují se jí v jiných redakcích.

Jiří Pospíšil mluví o roku 2013, kdy holding Agrofert Andreje Babiše koupil nakladatelství Mafra a s ním i dva přední české deníky Lidové noviny a Mladou frontu DNES. Kvůli osobě Andreje Babiše z obou deníků odešlo mnoho novinářů, jako třeba Václav Dolejší, Dalibor Balšínek nebo Jana Klímová. Z investigativních žurnalistů to byli postupně Jaroslav Kmenta, Sabina Slonková, Jiří Kubík a Janek Kroupa.

Nikdo z nich s investigativní žurnalistikou neskončil, Jaroslav Kmenta momentálně píše pro magazín Reportér, který založil bývalý šéfredaktor Mladé fronty Robert Čásenský. Janek Kroupa odešel do Českého rozhlasu a tam v práci investigativního novináře pokračuje. Sabina Slonková si založila vlastní magazín Neovlivní a od minulého roku má společně s Jiřím Kubíkem investigativní pořad na Seznam zprávách Zvláštní vyšestřování. Ani o jednom z nich se tak nedá tvrdit, že by s investigativní žurnalistkou kvůli vstupu Andreje Babiše do mediálního průmyslu skončili.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

Kandidoval jsem do vedení té strany s tím, že já chci být ten, kdo udělá maximum pro to, aby se obnovily vztahy se STANem, protože to je nám programově velmi blízká strana.

Předseda TOP09 Jiří Pospíšil svůj záměr spolupracovat s hnutím STAN skutečně deklaroval v době, kdy kandidoval do čela strany.

Jiří Pospíšil oznámil svou kandidaturu do čela TOP09 na začátku listopadu 2017. Svůj záměr spolupracovat mimo jiné s hnutím STAN oznámil vzápětí: "Pokud budu zvolen, tak budu chtít, abychom spolupracovali se stranami z pravého středu, to znamená primárně se STAN a KDU-ČSL." Ve svém kandidátském projevu (čas 19:31) se na toto téma vyjadřoval znovu: " Platí tu ta jeho teze (Luďka Niedermayera, pozn. Demagog.cz ), která tu zazněla, že ta spolupráce ( se středopravicovými stranami, pozn. Demagog.cz) musí začít hned, ona ostatně již začala na půdě Poslanecké sněmovny, a není třeba, a není ani dobré a správné čekat až na konkrétní volby.Tamtéž (čas 21:17) dále hovořil o spolupráci s hnutím STAN v příštích volbách do Evropského parlamentu: "Bylo by hloupé nevyužít toho, že tři české politické strany, TOP 09. Starostové a Lidovci jsou součástí jedné velké rodiny politických středopravicových proevropských stran....... a bylo by hloupé se nepokusit postavit společnou kandidátku těchto tří subjektů."

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

Zuzana TVARŮŽKOVÁ: TOP 09 teď patří k těm, kdo kritizují jednání mimochodem ministra zahraničí Stropnického za pomalou reakci na ruské obvinění z toho, že jed novičok, kterým byl otráven dvojitý špion Skripal ve Velké Británii, pochází z Česka. Ministr tohle tvrzení odmítl, zve si na ministerstvo ruského velvyslance. Co vám tedy ještě chybí?

Jiří POSPÍŠIL: Tak konečně tak dělá, ale o víkendu řekl, že český pan ministr zahraničí, že nechce kazit víkend ruskému ambasadorovi, a tak aktivně nepůsobil.

Martin Stropnický ve vyjádření pro Českou televizi (video, cca 1:40) v sobotu na otázku, zda se bude chtít sejít s ruským velvyslancem a bude chtít vědět jeho názor odpověděl:

" Já mu nechci kazit neděli, poté poletím do Bruselu na jednání ministrů zahraničí EU, nepochybně to bude téma... "

Neověřujeme, zda byl ministr zahraničí aktivní v přístupu k vyjádření Ruské federace, ale zda opravdu řekl to, co uvádí předseda TOP 09 Jiří Pospíšil.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

zkrátka je velmi pravděpodobné, že Rusko takto vyvolalo teroristický čin na území jiného státu, na území Velké Británie, na území státu, který je členem NATO, to znamená naším partnerem

Velká Británie, Francie, Německo i USA se oficiálně přihlásili k verzi britské vlády, která označila za „vysoce pravděpodobného“ viníka atentátu na Skripalovi právě Rusko. Česká republika je přímým vojenským spojencem Velké Británie v rámci struktur NATO, avšak to nic nemění na faktu, že britská obvinění směrem k Moskvě jsou výsledkem neuzavřeného vyšetřování. Ruská vina tedy není oficiálně podložena.

4. března 2018 byly nalezeny těla Sergeje Skripala a jeho dcery Julie v Salisbury ve Velké Británii. Sergej Skripal je bývalým příslušníkem ruské vojenské zpravodajské služby a v roce 2010 byl v rámci větší výměny špiónů zaměněn do Velké Británie. Zde mu byl udělen statut utečence a Salisbury se stalo místem jeho pobytu a zároveň místem, kde byl napaden.

Po prvotních vyšetřovacích závěrech pronesla britská premiérka Therasa May proslov, ve kterém uvedla, že Sergej a Julia Skripalovi byli napadeni chemikáliemi, které patří do skupiny bojových otravných látek jménem Novičok. Právě Rusko tyto látky vyvíjelo a je v jeho sílách jich vyvíjet i k dnešnímu dni. Ruská federace má zároveň historii státem sponzorovaných atentátů obzvlášť v případech běženců z ruské strany a chápe je jako legitimní cíl pro likvidaci. Podle Mayové je tedy vysoce pravděpodobné, že právě Rusko je zodpovědné za útok na Skripalovi.

Podle premiérky Mayový existují dva možné závěry, a to že se Rusko dopustilo přímého útoku na Velkou Británii anebo ztratilo kontrolu nad svým chemickým arzenálem a umožnilo tak šíření novičoku do nesprávných rukou. Britská premiérka proto vyzvala Rusko k vysvětlení celé události.

Ministr zahraničních věcí Boris Johnson přímo uvedl, že Vladimír Putin je vysoce pravděpodobně tím, kdo útok nařídil. Velká Británie má podle jeho slov důkazy o skladování daných chemikálií v Rusku a také jejich testování pro účely atentátu.

Generální tajemník NATO, Jens Stoltenberg, reagoval vyjádřením přímé podpory pro Velkou Británii za NATO a všechny spojence. Útok na Skripalovi chápe jako zásadní porušení norem a pravidel zaštiťujících bezpečnost všech stran. Poukázal přímo na Rusko a jeho bezohledné chování, na které však podle jeho slov NATO včetně Velké Británie úspěšně reaguje.

K scénáři ruské viny se přihlásili i Francie, Německo a USA.

Velká Británie a Česká republika jsou vojenskými spojenci v rámci struktury NATO, avšak to nic nemění na faktu, že oficiální závěr vyšetřování k dnešnímu datu není k dispozici a tak všechny výroky obviňující Rusko, jsou na úrovni hypotetické. Jiří Pospíšil tak tlumočí slova Velké Británie a spojenců o vysoké pravděpodobnosti ruského zásahu, avšak tyto slova jsou založeny na dosud oficiálně neukončeném vyšetřování.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

polské orgány vláda a parlament přijaly zákon, kterým najednou zkrátily funkční období soudců Nejvyššího soudu.

8. prosince 2017 byl dolní komorou polského Parlamentu přijat zákon, který reformuje polský Nejvyšší soud. V platnost vstoupil 2. ledna 2018. Dle něj končí mandá t všech soudců Nejvyššího soudu dosažením 65 let, pokud jim není prezidentem udělena výjimka. Zhruba 40 % z 86 soudců Nejvyššího soudu věkového limitu dosáhlo již v době schvalování. Zákon nabude účinnosti až tři měsíce po vstupu v platnost, tedy začátkem dubna 2018.