Demagog.cz

Volební debata o volebním zákoně

První předvolební debatu roku uspořádal Politologický klub FSV UK, a my si ji rozhodně nemůžeme nechat ujít! Šestice zástupců kandidujících stran, hnutí a koalic se bavila o tématech aktuálních i budoucích, my jsme se ale podívali na část debaty, jejíž téma je pro říjnové zásadní – novelu volebního zákona. Ověřená analýza tentokrát i s obrazem na DemagogTV!

Ověřili jsme
Politologický klub FSV UK ze dne 6. května 2021 (moderátor Daniela Tollingerová, záznam)

Ilustrační obrázek k výstupu Volební debata o volebním zákoně

2 z celkově 27 ověřených výroků

Radek Vondráček

Radek Vondráček

Tam je 300 návrhů, které tam leží a neprojednávají se (ve Sněmovně, pozn. Demagog.cz).

Sněmovních tisků, které se v legislativním procesu v posledních 3 měsících nijak neposunuly, je pouze 254.

skrýt celé odůvodnění

Z výroku není zcela jasné, o jakých návrzích poslanec Radek Vondráček hovoří. Uveďme, že každý návrh zákona prochází v Poslanecké sněmovně postupně přes tři čtení. Zpravodaje pro první čtení navrhuje Organizační výbor, spolu s tím také určí, kterému výboru má Sněmovna návrh zákona přikázat v prvém čtení. Pokud není návrh zamítnut nebo vrácen ke zpracování, posunuje se ke druhému čtení. Pokud není zákon ani na závěr druhého čtení vrácen výboru k novému projednání, postupuje do třetího čtení. Je-li ve třetím čtení vysloven souhlas s návrhem zákona, projednávání ve Sněmovně v této fázi končí a návrh zákona, s nímž vyslovila Sněmovna souhlas, je bez zbytečného odkladu postoupen Senátu

Nevíme, co přesně myslí předseda Radek Vondráček výrazem „leží“. Předpokládejme, že hovoří o návrzích zákona, které ještě nejsou ukončené. Ke dni 13. května 2021 je Poslaneckou sněmovnou vedeno celkem 367 dosud neukončených návrhů zákona. K témuž dni se v Poslanecké sněmovně také nachází celkem 7 návrhů zákona, které čekají na první čtení. K prvnímu čtení bylo odsouhlaseno 250 návrhů, ve druhém čtení je aktuálně 69 návrhů, v posledním třetím čtení se nachází 15 návrhů.

Abychom došli ke stavu, ve kterém se navrhované zákony nacházely 6. května, kdy ověřovaný výrok zazněl, je třeba zmínit další tři sněmovní schůze. K té první došlo 7. května 2021, během té poslanci projednávali dva návrhy zákona ve třetím čtení (sněmovní tisk 1025 a 911) a došlo také ke sloučené rozpravě k bodům 337 a 338 (sněmovní tisky 1008 a 1009). Druhá schůze proběhla 12. května 2021. Nejprve došlo opět ke sloučené rozpravě k bodům 1 a 2 (sněmovní tisky 1008 a 1009), poté byla schůze přerušena. Ještě týž den následovala schůze další, během které poslanci projednávali šest návrhů zákona ve druhém čtení (sněmovní tisk 793, 1084, 652, 1043, 1044, 658) a tři návrhy zákona v prvním čtení (sněmovní tisky 955, 1150, a 1151).

Z tohoto důvodu do celkového počtu nezahrnujeme 11 návrhů zákona, které od 6. května prošly ke sněmovnímu projednání. Od dosud neukončených návrhů je třeba také odečíst tisky, které již přešly do projednávání v Senátu. Takových tisků je v současnosti 8. Dalších 9 sněmovních návrhů zákona bylo ze Senátu vráceno k přepracování. Od celkového čísla 367 dosud neukončených návrhů bylo tedy nutno odebrat 28 návrhů. Finálním výsledkem je 339 neukončených návrhů zákona.

Složitější je však zjistit, které z těchto tisků se neprojednávají. V legislativním procesu nejsou určité „pauzy“ mezi jednotlivými fázemi, např. mezi projednáním ve výborech a na plénu, ničím výjimečným. Pokud se tak tisk v legislativním procesu neposunul např. jen několik týdnů, není to ničím výjimečné a neznamená to, že by tisk ve sněmovně jen ležel a neprojednával se. 

Jako příklad uveďme návrh zákona o stejnopohlavních svazcích. Ten byl Poslanecké sněmovně poprvé předložen 12. června 2018. Organizační výbor projednání návrhu zákona doporučil (.pdf) 27. června 2018. Projednávání této novely v rámci prvního čtení bylo v Poslanecké sněmovně dříve několikrát přerušeno. Poslanci tak zmíněný návrh probírali na plénu společně s protichůdným návrhem novely Listiny základních práv a svobod poprvé 14. listopadu 2018. Návrh novely byl poté diskutován 26. března 2019, avšak projednávání bylo odročeno (.pdf). K dalšímu projednávání došlo až 10. března 2021, kvůli pevně zařazenému bodu však musela být tato diskuze po několika minutách přerušena. Naposledy se návrh novely v rámci prvního čtení objevil v Poslanecké sněmovně 29. dubna 2021. Jeho posunutí ke druhému čtení tedy trvalo necelé tři roky.

Pojmy „leží a neprojednávají se“ jsou zároveň značně subjektivní a mohou být vykládány rozdílně. Proto jsme pro ověření výroku stanovili dvě hranice. V rámci první budeme za neprojednávané tisky považovat ty tisky, které se v legislativním procesu nijak neposunuly od začátku roku 2021. V rámci druhé, benevolentnější, pak budeme jako neprojednávané počítat tisky, u kterých nebyl zaznamenán žádný vývoj v posledních 3 měsících.

Tisků, které se v legislativním procesu neposunuly od začátku roku, je celkem 243. Je to 223 tisků nacházejících se v prvním čtení, konkrétně tisky č. 741113. Výjimkou jsou tisky 1082 a 1109, u kterých k určitému posunu došlo 7. ledna. Dále také 20 tisků v čtení druhém, konkrétně tisky 19–159, 213, 320, 359 a 456–557.

V případě mírnější, tříměsíční hranice se pak dostaneme k číslu 254 neprojednávaných tisků. V prvním čtení jsou to všechny tisky až do č. 1131, celkem 230. V druhém čtení jsou, kromě tisků zmíněných výše, i tisky 912, 683, 682 a 295. I pokud bychom přidali tisk 1111 vrácený Senátem, který byl jen krátce uveden na schůzi 26. února, dostaneme se pouze k číslu 255.

Celkem tedy hodnotíme výrok jako nepravdivý, neboť neprojednávaných tisků, které ve Sněmovně pouze leží, je i podle mírnějšího kritéria pouze 254, nikoliv tvrzených 300.

Radek Vondráček

Radek Vondráček

2010 například, tak tam z toho systému (přepočtu hlasů, pozn. Demagog.cz) těžila třeba i TOP 09 nebo KDU-ČSL.

Nelze říct, že by TOP 09 a KDU-ČSL ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010 těžily z tehdy platného volebního systému. KDU-ČSL se tehdy do Poslanecké sněmovny vůbec nedostala. Hlas pro TOP 09 měl sice větší váhu než hlas pro Věci veřejné, avšak menší váhu než pro ČSSD či ODS

skrýt celé odůvodnění

Předseda Poslanecké sněmovny svým výrokem reaguje na slova Víta Rakušana, který poukazoval na nepoměr mezi hlasy, které ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017 potřebovala hnutí ANO a STAN. Tehdy měl hlas odevzdaný pro hnutí ANO 2,27× větší váhu, než hlas pro hnutí STAN. Radek Vondráček tedy upozorňuje na to, že i ve volbách v roce 2010 byly tímto způsobem některé strany zvýhodněny.

Po volbách v roce 2010 byla TOP 09 třetí nejsilnější stranou v Poslanecké sněmovně s 41 mandáty, na které potřebovala 873 833 hlasů, což odpovídalo 16,7 % hlasů. Na jeden mandát tak TOP 09 v roce 2010 potřebovala 21 313 hlasů. Jestliže to porovnáme s Věcmi veřejnými, jakožto nejmenším politickým uskupením, které se ten rok dostalo do dolní komory Parlamentu, pak měl jeden hlas pro TOP 09 1,11× větší váhu než hlas odevzdaný Věcem veřejným. Ovšem porovnáme-li výsledek TOP 09 s výsledky politických stran, které se ve volebním klání umístily před nimi, pak se daný poměr otočí. Hlas odevzdaný ČSSD měl v daných volbách 1,03× a hlas odevzdaný ODS 1,07× větší váhu než hlas odevzdaný TOP 09. 

Pokud porovnáme průměrný počet hlasů na mandát ve sněmovních volbách 2010 s počtem hlasů na mandát u TOP 09, dojdeme k tomu, že TOP 09 potřebovala na zisk mandátu jen o 84 hlasů (0,4 %) méně, než je podíl všech platných hlasů pro strany, které překročily 5 %, a celkového počtu mandátů. Strana tedy byla systémem přepočtu hlasů zvýhodněna, ovšem jen nepatrně (srovnáme-li toto zvýhodnění se zvýhodněním hnutí ANO ve volbách v roce 2017). Lze ovšem také říci, že proti některým stranám byla systémem přepočtu hlasů znevýhodněna.

Výrok Radka Vondráčka však rozhodně neplatí pro KDU-ČSL, které se v těchto volbách do Poslanecké sněmovny nedostalo. Strana obdržela pouze 4,39 % všech odevzdaných hlasů, nepřekročila tím pádem 5% hranici a v tomto volebním období tak neměla v dolní komoře Parlamentu ani jednoho zástupce.

Dodejme ještě důvody, proč byl ve volbách v roce 2010 rozměr zvýhodnění některých politických stran zcela jiný než ve volbách v roce 2017.

Zdroj: irozhlas.cz

Po volbách konaných v roce 2010 se do Poslanecké sněmovny dostalo pět politických uskupení. Procentuální rozdíl v získaných hlasech mezi největší a nejmenší politickou stranou, které překročily 5% hranici, činil 11,2 procentních bodů.

zdroj: irozhlas.cz

Jiná situace ale nastala po sněmovních volbách v roce 2017. Do Poslanecké sněmovny se tehdy dostalo devět politických uskupení, přičemž tři z nich (KDU-ČSL, TOP 09 a STAN) překonaly 5% hranici jen velmi těsně. Procentuální rozdíl v získaných hlasech mezi nejsilnějším hnutím ANO a nejslabším hnutím STAN činil 24,46 procentních bodů. V důsledku těchto faktorů a v té době platného volebního systému měl hlas odevzdaný pro hnutí ANO 2,27× větší váhu než hlas odevzdaný hnutí STAN.

Dodejme ještě, že pokud bychom opět srovnali průměrný počet hlasů na mandát ve sněmovních volbách 2017 s počtem hlasů na mandát u hnutí ANO, zjistíme, že ANO stačilo k zisku mandátu o 4 489 hlasů (18,9 %) méně, než je podíl všech platných hlasů pro strany, které překročily 5 %, a celkového počtu mandátů. Hnutí tedy bylo zvýhodněno nesrovnatelně více než TOP 09 v roce 2010.