Demagog.cz

Volební debata o volebním zákoně

První předvolební debatu roku uspořádal Politologický klub FSV UK, a my si ji rozhodně nemůžeme nechat ujít! Šestice zástupců kandidujících stran, hnutí a koalic se bavila o tématech aktuálních i budoucích, my jsme se ale podívali na část debaty, jejíž téma je pro říjnové zásadní – novelu volebního zákona. Ověřená analýza tentokrát i s obrazem na DemagogTV!

Ověřili jsme
Politologický klub FSV UK ze dne 6. května 2021 (moderátor Daniela Tollingerová, záznam)

Ilustrační obrázek k výstupu Volební debata o volebním zákoně

3 z celkově 27 ověřených výroků

Tomio Okamura

Tomio Okamura

Tuším, že jsme už možná poslední zemí v Evropě, která má dvoudenní volby. Před několika lety jsme byli poslední ze dvou, ještě to byla Itálie. !

Drtivá většina evropských zemí umožňuje konání voleb pouze v jednom dni. Česká republika je podle Ministerstva vnitra a kalendáře voleb Rady Evropy jediná země, ve které v posledních letech probíhají volby ve dvou po sobě jdoucích dnech.

skrýt celé odůvodnění

Tomio Okamura odpovídá v kontextu diskuze o novele zákona o volbách do Parlamentu ČR a také plánovaném zavedení korespondenční volby. V České republice nevycházejí všechny volby ze stejného právního předpisu. Kromě již zmíněného zákona o volbách do Parlamentu ČR existují také zákon o volbách do zastupitelstev obcí, zákon o volbách do zastupitelstev krajů a zákon o volbách do Evropského parlamentu. Můžeme se tak domnívat, že výrok Tomia Okamury se vztahuje především k probíranému aktuálnímu tématu voleb do Poslanecké sněmovny.

V roce 2019 Ministerstvo vnitra v čele s Janem Hamáčkem zaslalo do připomínkového meziresortního řízení návrh nového zákona o správě voleb. V předkládací zprávě (.doc) uvádí, že cílem zákona je sjednotit obecná pravidla voleb do jednoho předpisu, ale také zavést některé novinky. Především se jedná o elektronizaci volebního procesu, korespondenční hlasování, konání voleb v jednom dni nebo umožnění hlasování v předstihu. V důvodové zprávě ministerstvo přímo uvádí (.doc, str. 65): „Česká republika je v Evropské unii posledním státem se dvěma volebními dny, pátkem a sobotou. Jde o systém neefektivní a zpochybňovaný často i z pohledu bezpečnosti (zabezpečení volební místnosti a volební schránky přes noc).“ 

Dle kalendáře všech voleb ve členských státech Rady Evropy z let 2021, 2020, 20192018 vidíme, že v drtivé většině států probíhají volby pouze v jednom dnu. V roce 2021 jsou všechny volby, kromě českých podzimních, jednodenní. V roce 2020 se v září v Itálii konaly regionální volby v 7 italských oblastech, ve kterých lidé mohli hlasovat ve dvou dnech. V roce 2019 byly opět všechny volby jednodenní stejně jako i v roce 2018, kdy byly znovu jedinou výjimkou volby v České republice.

Pokud se zaměříme dále na volby v Itálii, zjistíme, že poslední volby do italského parlamentu, tedy senátu i sněmovny zároveň, proběhly pouze v jednom dni, a to 4. března 2018. V předešlých parlamentních volbách konaných v roce 2013 však ještě Italové mohli hlasovat ve dvou dnech. Dodejme, že Itálie svůj volební systém například mezi lety 2013 a 2017 upravila pětkrát. Protože se však jednalo pouze o volby lokální, zatímco Tomio Okamura mluví v kontextu voleb do celostátního parlamentu, jedná se v tomto kontextu pouze o menší nepřesnost.

I pokud se podíváme na průběh posledních voleb do Evropského parlamentu v roce 2019, z informací EP zjistíme, že Česká republika je jediným státem, ve kterém se volí dva dny, v ostatních zemích je to pouze jeden den. Stejné informace uvádí také server iROZHLAS.cz ve své infografice.

Tomio Okamura

Tomio Okamura

Proběhlé sčítání lidu, kdy jsme sami viděli, jaké Český statistický úřad má problémy s tím sčítáním, byly hnedka v úvodu.

Problémy se sčítáním lidu se vyskytly 27. března 2021, tedy hned první den, kdy bylo možné vyplnit elektronické formuláře. Zhruba od osmi ráno nebylo možné se do systému přihlásit a ČSÚ sčítání pozastavil. Po obnově se pak některým lidem nedařilo odeslat již vyplněný formulář.

skrýt celé odůvodnění

Sčítání lidu, domů a bytů proběhlo od 27. března do 11. května 2021. Podobu letošního sčítání lidu upravoval zákon č. 332/2020 Sb.

Po spuštění online sčítání stihli lidé odeslat několik tisíc formulářů. První problémy byly Českým statistickým úřadem (ČSÚ) zaznamenány v 6:00. Přibližně od osmi ráno nebylo možné se ke sčítání přihlásit. ČSÚ následně systém pozastavil. K obnově došlo po 17. hodině. Problémy však sčítání provázely i nadále, jelikož se cca do 20:00 některým lidem nedařilo odeslat již vyplněný formulář.

Předseda ČSÚ Marek Rojíček k výpadku systému podotkl, že „pokud nastala situace, že občané formulář vyplňovali a spadlo jim to v průběhu vyplňování, tak se bohužel budou muset - až systém naběhne - přihlásit znovu a ten formulář vyplnit.“

ČTK ohledně výpadku systému např. uvádí„problémy s on-line sčítáním jsou podle odborníků s ohledem na délku příprav překvapivé a zvýraznily dlouhodobé problémy státu se systémy IT.“

Možnost kybernetického útoku jako důvodu problému byla vyloučena. Příčina problému byla dle Rojíčka v samotném systému, konkrétně se jednalo o závadu „modulu pro vyplňování adres, která způsobila zahlcení databázových serverů a přetížení systémů“.

Výše zmíněný zákon původně stanovil, že elektronický formulář musí být vyplněn ve lhůtě od 27. března do 9. dubna 2021 (§ 17 odst. 1). Kvůli výpadku se však elektronické sčítání prodloužilo až do 11. května 2021.

Tomio Okamura

Tomio Okamura

Podle volebních programů dokonce většina poslanců Sněmovny a jejich strany měly (v tomto volebním období, pozn. Demagog.cz) v programu zákon o referendu.

Podporu zákona o celostátním referendu ve svém volebním programu vyjádřili Piráti, KSČM a SPD, dále pak také vláda hnutí ANO a ČSSD ve svém programovém prohlášení. Ve Sněmovně by se tak jednalo o 148 z 200 poslanců.

skrýt celé odůvodnění

Debaty o zavedení zákona o celostátním referendu se na české politické scéně vedou už řadu let. Jeho zastánci se opírají především o čl. 2 odst. 2 Ústavy České republiky, který stanovuje možnost ústavním zákonem vymezit, kdy lid vykonává státní moc přímo.

Podporu celostátnímu referendu ve svém volebním programu vyjádřila KSČM (.pdf, str. 9), Piráti (.pdf, str. 14) a SPD. Volební programy hnutí ANO (.pdf) ani ČSSD (.pdf) nic o zavedení referenda neuvádějí, zmínku o něm nicméně obsahuje programové prohlášení vlády Andreje Babiše. V něm se v červnu 2018 vláda zavázala, že Poslanecké sněmovně předloží „ústavní zákon o celostátním referendu“ (.pdf, str. 24). Doplňme však, že od té doby žádný takový návrh nepodala, podobný vládní dokument neobsahuje ani elektronická knihovna připravované legislativy (VeKLEP).

Zavedení zákona o referendu na celostátní úrovni naopak ve svém volebním programu z roku 2017 nezmiňují občanští demokraté (.pdf), kteří jej nepodporují dlouhodobě. Zmínky o něm se neobjevují ani v programu KDU-ČSL (.pdf), která je zastáncem referenda spíše jen na komunální úrovni. TOP 09, která institut celostátního referenda nepovažuje za zodpovědný, ve svém volebním programu pouze uvádí, že nepřipustí konání referenda o vystoupení z EU (.pdf, str. 16).

Dále je ovšem důležité uvést, že každá politická strana, která ve svém volebním programu slíbila zákon o referendu přijmout či podpořit, má jiné představy o jeho parametrech.

SPD v čele Tomiem Okamurou předložila v roce 2017 (tedy ještě za první vlády Andreje Babiše) zákon o obecném referendu, který by umožnoval občanům v hlasování rozhodovat o ratifikaci či vypovězení mezinárodních smluv, věcech vnitřní i zahraniční politiky, o ústavních zákonech (.pdf, str. 1), ale i o daňových otázkách (str. 9). Projednávání tohoto návrhu zákona bylo přerušeno již na začátku roku 2019.

KSČM svůj vlastní návrh zákona o obecném referendu předložila v březnu 2018. Na rozdíl od návrhu SPD by ale předmětem hlasování nemohly být „daně, odvody nebo jiné platební povinnosti k veřejným rozpočtům“ (.pdf, str. 2). Podobná ustanovení obsahuje také dřívější návrh ČSSD (.pdf, str. 3) z února 2018. Oproti návrhu KSČM (.pdf, str. 3) však například neumožňuje v referendu rozhodovat o členství České republiky v mezinárodní organizaci nebo instituci (.pdf, str. 3).

Piráti, kteří svůj vlastní návrh nepředložili, ve svém vyjádření uvádějí, že i přes některé výhrady mají nejblíže k návrhu ČSSD.

Pro kontext dodejme, že projednávání návrhů KSČM (.pdf) a SPD (.pdf) je přerušeno do té doby, dokud se neprojedná návrh ČSSD. U něj bude zapotřebí opakovat druhé čtení. Více o podobě zákonů o referendu píšeme v revizi vládních slibů zde.

Na závěr uveďme, že se Tomio Okamura ve svém výroku nevyjadřuje zcela přesně. Pokud sečteme poslance stran, které ve svém předvolebním programu slíbily přijmout či podpořit zákon celostátním referendu (KSČM, Piráti a SPD), dostaneme 56 poslanců, tedy méně než polovinu z celkového počtu 200 poslanců. K přijetí zákona o referendu se ve svém programovém prohlášení nicméně vyslovila také vláda hnutí ANO a ČSSD, celkem by se tak jednalo o 148 poslanců. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.