Tomio Okamura

Poslanec a předseda hnutí SPD Tomio Okamura v kontextu výroku mluví o montovnách nadnárodních korporací, které podle něj nejsou přínosem pro českou ekonomiku, jelikož vyvádí zisky do zahraničí. Poté uvádí, že SPD už v minulosti navrhlo zákon, aby dividendy plynoucí do zahraničí podléhaly 15% zdanění, protože si dle něj firmy mohou zvolit, kde odvádí daně.

SPD a návrhy zákonů

Hnutí SPD v minulosti předložilo dva návrhy novel zákona o daních z příjmů, jejichž cílem bylo zdanit zisky (dividendy) zahraničních vlastníků společností působících v České republice 15% srážkovou daní. Poprvé se o zavedení takového opatření pokusilo v roce 2020 (.pdf, str. 5 ze 16), podruhé v říjnu 2021 (.pdf, str. 5 ze 16).

K oběma návrhům vydala svá stanoviska vláda Andreje Babiše, k navrhovaným novelám se vyjádřila (.pdf, str. 2) nesouhlasně (.pdf, str. 3–4). V odůvodnění vysvětlila, že návrh SPD obsahuje legislativní „nedostatky a odchylky“ od ustálených pravidel vytváření novel zákonů a navíc je v rozporu s evropským právem a dalšími mezinárodními závazky České republiky (.pdf, str. 3–4). První návrh SPD Poslanecká sněmovna před volbami v říjnu 2021 neprojednala, druhý návrh v současnosti čeká na projednání v prvním čtení.

Závěr

SPD v minulosti předložilo dva návrhy novel zákona o daních z příjmů, jejichž cílem bylo zavést 15% zdanění dividend plynoucích velkým zahraničním vlastníkům společností působících v Česku. Ani jeden z návrhů ale neprošel prvním čtením Poslanecké sněmovny. Tehdejší Babišova vláda k návrhům vydala nesouhlasná stanoviska, ve kterých upozorňovala na možný nesoulad mezi navrhovanou legislativou a mezinárodními závazky ČR.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura reaguje na slova ministra vnitra Víta Rakušana, podle jehož názoru mají někteří členové SPD předsudky vůči Romům a popírají romský holokaust. Okamura se proti těmto slovům ohrazuje a říká, že podle serveru Romea mělo hnutí nejvíce romských kandidátů ze všech parlamentních stran. Nespecifikuje však, v jakých volbách k tomuto mělo dojít.

Romea.cz je zpravodajský server informující o romské komunitě, jehož cílem je, podle vlastních slov, odbourávat stereotypy o Romech a zlepšovat vzájemné soužití. Ve svých příspěvcích skutečně informuje o romských kandidátech v různých volbách. Samotný server však uvádí, že jde o minimální počty romských kandidátů, „protože se serveru Romea.cz určitě nepodařilo dohledat všechny romské kandidáty. Na náš seznam romských kandidátů jsme zařadili jen ty, o kterých víme, že jsou Romové nebo nám to potvrdili další lidé z jejich okolí.“

V žádném z článků není explicitně uvedeno, že by SPD byla parlamentní strana s největším počtem romských kandidátů. V článku, který pojednával o účasti romských kandidátů do komunálních voleb v roce 2022, lze pouze najít tvrzení, že v těchto volbách za SPD kandidovalo pět Romů.

Pokud bychom vycházeli pouze z informací z tohoto článku, autor skutečně neuvádí jinou parlamentní stranu, která by měla více než pět romských kandidátů. Text se ale nevěnuje všem současným parlamentním stranám – zmiňuje pouze hnutí ANO, Piráty a SPD.

Dodejme, že informace o romských kandidátech uvádí také např. Zpráva o stavu romské menšiny v České republice za rok 2021, kde lze najít jejich zastoupení ve volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021 (.pdf, str. 13). Zpráva uvádí, že v dolní komoře Parlamentu nezasedl žádný Rom a nejlépe se umístil Jiří Lévay, který kandidoval za hnutí ANO. V Ústeckém kraji pak kandidovali dva romští kandidáti za SPD. Dokument se přitom odvolává na článek publikovaný na stránkách Romea.cz (.pdf, str. 14).

Žádný z článků, které server Romea.cz publikoval, tedy jednoznačně netvrdí, že by za SPD kandidovalo nejvíce Romů ze všech parlamentních stran. Výrok Tomia Okamury tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura ve svém výroku mluví o romském koncentračním táboře v Letech u Písku. Už v minulosti podobný výrok pronesl a následně se za něj omluvil.

Kauza výroku předsedy hnutí SPD Tomia Okamury pochází z ledna 2018, kdy v rozhovoru pro DVTV řekl, že romský koncentrační tábor v Letech u Písku v době svého fungování nebyl oplocený. Konkrétně prohlásil (video, čas 4:49): „Ten tábor (v Letech, pozn. Demagog.cz) nebyl oplocen, že tam měli volný pohyb ti lidi.“ Odvolával se přitom na citát někdejšího prezidenta Václava Klause a na knihu Akademie věd „Tábor Lety: Fakta a mýty“, ve které toto tvrzení dle Okamury mělo být napsané.

V únoru 2018 se proti tomuto vyjádření vymezil historik Vojtěch Kyncl z Akademie věd, který uvedl, že Tomio Okamura název knihy neuvedl přesně, jelikož jde o publikaci Historikové a kauza Lety z roku 1999. Podle Kyncla byl režim pohybu v táboře v Letech stejný jako např. v Osvětimi a plot, který zde stál, byl později ještě zpevňován a upravován. K samotné knize pak uvedl, že „není pravda, že by práce obsahovala informace vedoucí k závěrům, že tábor v Letech umožňoval volný pohyb či dokonce opouštění oploceného areálu a měl nějaký uvolněný režim“.

Okamurovo vyjádření vyvolalo vlnu nevole, např. Muzeum romské kultury po předsedovi SPD požadovalo veřejnou omluvu. Ředitelka muzea Jana Horváthová a historik Dušan Slačka ve svém vyjádření uvedli: „V období let 1940–1943, tedy od zřízení kárného pracovního tábora až do doby, kdy byl tzv. cikánský tábor srovnán se zemí, byl areál tábora obehnán vysokým dřevěným plotem s ostnatým drátem v jeho horní části a hlídán ozbrojenými strážemi. O tom svědčí nejen dobové písemné prameny a svědectví pamětníků, ale také prameny fotografické.“

Tomio Okamura se za svá slova o neoplocení koncentračního tábora v Letech v únoru 2018 omluvil, zároveň však zopakoval svá tvrzení o volném pohybu: „Omlouvám se za moje nepřesné vyjádření k oplocení tábora v Letech u Písku - podle historiků oplocení tábora bylo dřevěné, místy laťkovým plotem, v plotě byly sice díry, ale pravda, byl tam, i když ho po většinu historie nikdo nehlídal.“ Ve svém vyjádření předseda hnutí SPD citoval výňatky rozhovoru s historikem Janem Ratajem, který v září 2016 zveřejnil server Parlamentní listy. Doplňme, že Ratajovy argumenty později vyvrátil historik Muzea romské kultury Dušan Slačka.

Romský tábor v Letech u Písku

Jak v rozhovoru pro Českou televizi zmínil historik Kyncl, tábor v Letech byl od srpna 1942 tzv. romským táborem, což „znamená, že tam bylo soustředěno obyvatelstvo na základě rasových předpokladů. (…) Přišlo sem přes 1300 obyvatel, jak dospělí jedinci, tak děti, kterých bylo několik set, to znamená dostávaly se sem celé rodiny cikánských obyvatel“. Vybíráni byli buďto podle rasové podmínky nebo podle neusedlého způsobu života.

Muzeum romské kultury tábor popisuje jako místo, „kde byly nuceně koncentrovány celé rodiny moravských a českých Romů a Sintů před transportem do koncentračního a vyhlazovacího tábora v Auschwitz II – Birkenau. Samotné budovy tábora byly po posledním hromadném transportu ještě v roce 1943 srovnány se zemí a vypáleny. Za dobu své existence (srpen 1942 – srpen 1943) prošlo letským táborem zhruba 1 300 mužů, žen i dětí.“ Muzeum také upřesnilo, že v Letech zemřelo 326 lidí, přičemž většinu obětí tvořily děti.

V 70. letech minulého století pak na místě koncentračního tábora vznikl vepřín. V roce 2017 vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) odsouhlasila odkup areálu tohoto vepřína za 450 milionů korun. V prosinci 2022 skončila demolice vepřína a následně byla zahájena výstavba památníku obětem holokaustu, k jehož otevření by mělo dojít během roku 2024.

Závěr

Tomio Okamura tedy v lednu 2018 prohlásil, že tábor v Letech nebyl v době své existence oplocený, přičemž se odvolával na knihu napsanou historiky z Akademie věd. Publikace, kterou Okamura uvedl pod nesprávným jménem, však toto tvrzení neobsahuje a neobsahuje ani informace ohledně volného pohybu či uvolněném režimu v prostorech tábora. Ve veřejně dostupných zdrojích jsme nenašli žádné knihy, které by tvrdily, že koncentrační tábor v Letech oplocen nebyl. Výrok Tomia Okamury tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Předseda SPD Tomio Okamura ve svém výroku mluví o vývoji počtu registrovaných trestných činů, jejichž statistiky zveřejňuje Policie ČR. Podle něj počet trestných činů v roce 2022 oproti předchozímu roku stoupl o 17 %, což dává za vinu ministru vnitra Vítu Rakušanovi, který tak dle Okamury „nezvládá svou funkci“. Upřesněme, že ministr Rakušan je v úřadě, stejně jako celá současná vláda, od 17. prosince 2021.

V roce 2022 podle policie došlo k meziročnímu nárůstu trestných činů o 18,8 % (.pptx, str. 9). V loňském roce bylo konkrétně evidováno 181 991 skutků, zatímco v předešlém roce pouze 153 233. Policie ovšem upozornila, že tento meziroční nárůst přičítá především rozvolnění protipandemických opatření. Upřesněme, že ke zrušení většiny restrikcí Fialova vláda přistoupila na jaře 2022 kvůli zlepšení epidemické situace.

V této souvislosti je proto nutné zmínit, že v prvních dvou letech koronavirové krize, tedy v roce 2020 i 2021, byla kriminalita v Česku výrazně nižší než v předchozích „necovidových“ letech. Jak ukazuje graf níže, v roce 2020 došlo k meziročnímu propadu téměř o  17 %, protože policie evidovala o zhruba 34 tisíc trestných činů méně než v roce 2019. V roce 2021, kdy Česko pandemie zasáhla nejhůře, celkový pokles ještě pokračoval.

Už podle dřívějších vyjádření policie patřila mezi hlavní důvody (.pdf, str. 5) takto výrazného poklesu právě omezující opatření (.pdf, str. 190–191), která zapříčinila menší mobilitu osob v České republice. Že došlo ke změně „rutin a příležitostí pro páchání trestné činnosti“ v důsledku omezení pohybu obyvatel, zmiňoval v květnu 2023 i odborný časopis Česká kriminologie (.pdf, str. 20). „Obecně lze říci, že kriminalita výrazně poklesla spolu se zavedením protipandemických opatření. Po jejich zmírnění či zrušení se ale poměrně rychle vrátila na dříve běžnou úroveň,“ dodávají k tomu autoři článku.

Na to, že je problematické porovnávat „covidový“ rok 2021 s rokem 2022, upozorňoval například policejní prezident Martin Vondrášek už v lednu 2023.

Dodejme, že počet registrovaných trestných činů byl v roce 2022 nižší než v roce 2019, tedy před pandemií covidu‑19.

Shrnutí

Tomio Okamura správně uvádí, že počet trestných činů v roce 2022, tedy v prvním roce Fialovy vlády, meziročně vzrostl přibližně o 17 % – jednalo se dokonce téměř o  19% nárůst. Ve výroku však nezmiňuje vliv pandemie covidu‑19, respektive protipandemických opatření. Právě tato omezení přitom policie označuje jako jeden z hlavních důvodů, proč byla kriminalita v letech 2020 a 2021 oproti dřívějším rokům výrazně nižší. Restrikcemi ovlivněný rok 2021 tak s rokem 2022, ve kterém došlo k uvolnění opatření, podle zástupců policie nelze„objektivně srovnávat“. 

Jak tedy vyplývá z vyjádření policie, meziroční nárůst počtu trestných činů v roce 2022 souvisí zejména s obecným stavem, kdy se rozvolňovala protipandemická opatření. Ta v letech 2020 a 2021 naopak stála za výrazným propadem počtu trestných činů kvůli snížené mobilitě lidí. Jelikož Tomio Okamura v kontextu výroku vliv pandemie covidu‑19 opomíná, hodnotíme jeho výrok jako zavádějící.

Tomio Okamura (SPD) ve svém výroku zjevně uvádí čísla, která zveřejnila Policie ČR na začátku letošního roku. Jedná se konkrétně o údaje za období od 1. ledna do 31. prosince 2022 a jejich meziroční srovnání s rokem 2021. Vláda Petra Fialy byla jmenována v prosinci 2021 a důvěru získala v lednu roku následujícího. Lze tedy tvrdit, že se čísla týkají doby „ministrování“ členů Fialova kabinetu.

Policie ČR, respektive její prezident Martin Vondrášek a tehdejší ředitel cizinecké policie Milan Majer, prezentovali data o nelegální migraci na tiskové konferenci uskutečněné v lednu 2023 (video). Z jejich vyjádření vyplynulo, že za loňský rok bylo při nelegální migraci na českém území zadrženo 29 235 osob. Z toho většina (29 034 osob, tedy 99,3 %) při nelegálním pobytu. Zbylých 201 osob pak bylo zadrženo při nelegální migraci přes vnější schengenskou hranici České republiky. Doplňme, že migrace přes vnější schengenskou hranici se vztahuje jen na hraniční přechody na mezinárodních letištích.

Pro lepší pochopení uveďme definice, se kterými pracuje Ministerstvo vnitra. To nelegální migraci definuje jako „neoprávněný vstup, pobyt a vycestování osoby na/z území České republiky.“ Druhým ve výroku zmíněným termínem je pak tranzitní migrace. Tou je také myšlen neoprávněný vstup a pobyt na území státu, ovšem ne za účelem setrvání v daném státě, ale s cílem přesunout se do dalších zemí.

Tranzitní migrace

Právě o kategorii nelegální tranzitní migrace mluví Tomio Okamura nejdříve. Podle policie bylo skutečně zadrženo o 1 643 % osob více než v roce 2021. Musíme však doplnit, že jak na policejním webu, tak např. ve zprávě Ministerstva vnitra (.pdf, str. 2) je výpočetní chyba – jak ukazuje následující graf, ve skutečnosti se mezi lety 2021 a 2022 záchyt tranzitní migrace zvýšil o 1 543 %.

Konkrétně se pak jedná o nárůst z 1 330 tranzitních migrantů v roce 2021 na 21 852 v roce 2022. Upřesněme také, že kategorie migrantů, kteří měli namířeno do dalších, většinou evropských zemí, se následně započítává do celkového počtu nelegálních migrantů.

Zdroj dat v grafu: 2015–2021 (.pdf, str. 2), 2022 (.pdf, str. 2)

Co se týče národnostního složení tranzitních migrantů v roce 2022, většina pocházela ze Sýrie, následně Turecka a Afghánistánu. Policie monitorovala také způsob, jakým se do země dostali. Z případů, u kterých se toto podařilo zjistit, přijela největší část vlaky, dodávkou či mikrobusem a osobními automobily. V tomto kontextu zmiňme, že si policie všimla nového trendu, a to přepravování migrantů v cisternových železničních vagonech.

Dodejme, že výrazné zvýšení odhalování tranzitní migrace také přispělo ke zvýšení počtu dopadených převaděčů. V loňském roce jich policie zadržela 277, což je 433% nárůst oproti předchozímu roku. Národnostně převaděčům dominovali Ukrajinci, Syřané, Češi, Gruzínci a Turci.

Celková nelegální migrace

Celkový počet nelegálních migrantů se meziročně také zvýšil, a to o 18 065 osob, tedy o 161,7 %. Následující graf znázorňuje meziroční početní i procentuální rozdíly v oblasti nelegální migrace.

Zdroj dat v grafu: 2008–2021 (.xlsx), 2022

Policie ve svých datech uvádí také národnostní složení nelegálních migrantů. Nejvíce lidí pocházelo ze Sýrie (71,8 % z celkového počtu nelegálních migrantů), následně z Ukrajiny, Moldavska, Turecka a Gruzie. Většina nelegálních migrantů tedy pochází ze Sýrie, což policie přičítala tamní vnitropolitické a bezpečnostní situaci. 

Kvůli migrační vlně Ministerstvo vnitra na konci loňského září obnovilo kontroly na hranicích se Slovenskem s cílem zabránit nelegální migraci. Tyto kontroly měly původně skončit 8. října 2022, nakonec však trvaly až do začátku února 2023. Právě tyto kontroly přispěly ke zvýšenému počtu zadržených migrantů – policie např. uvádí, že při nich v roce 2022 odhalila 9 404 nelegálních tranzitních migrantů.

Shrnutí

Předseda SPD Tomio Okamura zjevně odkazuje na statistiky Policie ČR. Ty ukazují, že v roce 2022 meziročně opravdu narostl počet záchytů nelegálních migrantů o 161 %. V případě tranzitní migrace pak přehled Policie ČR obsahuje výpočetní chybu a namísto nárůstu o 1 543 % uvádí Okamurou zmiňovaný růst o 1 643 %. Tatáž chyba se vyskytuje například i ve zprávě Ministerstva vnitra. 

Přestože tedy Tomio Okamura ve svém výroku zdůrazňuje přesnost uváděných údajů a ty přesné nejsou, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý s výhradou. Okamura se totiž odkazuje na nepřesné oficiální údaje a využívá tak legitimní zdroj dat.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura odpovídá na otázku moderátorky, zda věří vysvětlení, které ministr spravedlnosti Pavel Blažek podal ohledně schůzky s někdejším poradcem Miloše Zemana Martinem Nejedlým. Zmiňme, že Blažek situaci vysvětloval bouřkou, během které dle jeho slov nebylo možné restauraci opustit. Podle Seznam Zpráv nicméně v zařízení strávil pět hodin. Okamura se přímé odpovědi na dotaz moderátorky vyhnul a uvedl, že podle něj Fialova vláda škodí českým občanům a že jí rozhodně důvěřují pouze 2 % z nich.

Důvěru ve vládu sleduje Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které spadá pod Akademii věd. V posledním průzkumu, který se týkal důvěry obyvatel v ústavní instituce během června a července, uvedlo 23 % respondentů, že současné vládě spíše důvěřují. 2 % respondentů odpověděla, že kabinetu Petra Fialy rozhodně důvěřují (.pdf, str. 1). Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako pravdivý.

Předně uveďme, že Tomio Okamura hovoří o připravované migrační reformě, na jejichž zásadních bodech se členské státy EU dohodly 8. června 2023. Původní návrh tohoto nového paktu o migraci a azylu, jak se reforma oficiálně nazývá, předložila Evropská komise už v roce 2020. Unijní země se ale na její podobě shodly právě až letos v červnu, tedy po několika letech vyjednávání. Dohoda dále bude sloužit jako podklad pro vyjednávání s Evropským parlamentem, ze kterého by měla vzejít finální podoba migrační dohody.

Tato dohoda počítá se zavedením systému solidarity se zeměmi nejvíce postiženými migrační krizí. Státy EU v jeho rámci budou mít možnost volby, jakou formu pomoci zvolí. Budou si moci vybrat relokaci, tj. přijetí běženců, nebo roční finanční příspěvek v hodnotě min. 20 000 eur za relokaci (za jednoho odmítnutého migranta), případně také poskytnutí alternativní pomoci, jako je materiální podpora či vyslání odborníků do zemí postižených migrační krizí. 

Role Víta Rakušana

Pro kontext uveďme, že migrační dohoda byla projednávána Radou Evropské unie, ve které zasedají ministři vlád jednotlivých členských států, kteří se v zasedání mění v souvislosti s právě projednávanou agendou. Dohoda byla konkrétně projednávána Radou pro spravedlnost a vnitřní věci, ve které zasedají ministři spravedlnosti a vnitra. Zastupováním České republiky byl tak pověřen současný ministr vnitra Vít Rakušan.

Dohoda byla schválena s podporou České republiky a proti bylo pouze Polsko a Maďarsko. Rakušan tehdy zdůraznil, že za jeden z hlavních úspěchů považuje definitivní odmítnutí povinných kvót pro přerozdělování migrantů. Zároveň uvedl, že České republice prozatím domluvil výjimku z tohoto systému „povinné solidarity“, a to kvůli velkému počtu ukrajinských uprchlíků, které Česko v poslední době přijalo. 

Shrnutí

Závěrem tedy shrňme, že Vít Rakušan opravdu podpořil hlavní body návrhu migrační reformy, které byly projednávány Radou EU. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. Je však potřeba zdůraznit, že návrh bude sloužit pouze jako podklad pro vyjednávání mezi Radou a Evropským parlamentem.

Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) spadající pod Akademii věd provedlo v červnu a červenci průzkum, který se zaměřil na zjištění názorů českých občanů na záležitosti týkající se války na Ukrajině. Jedna z otázek se zabývala postojem české společnosti ke krokům Fialovy vlády, které podporují Ukrajinu (.pdf, str. 4). Z šetření vyplynulo, že s těmito kroky spíše či rozhodně nesouhlasilo celkem 54 % respondentů (.pdf, str. 5). Vzhledem k malé odchylce oproti Tomiem Okamurou uvedeným 58 % hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.

Dodejme, že tento nesouhlas se od počátku konfliktu zvýšil, jak je vidět na následujícím grafu. V prvním průzkumu, který sbíral data od března do května loňského roku, s kroky Fialova kabinetu podporujícími Ukrajinu nesouhlasilo pouze 35 % lidí.

Tomio Okamura (SPD) zde reaguje na slova ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Ten o § 8a trestního řádu mluvil v souvislosti se dvěma případy ze srpna letošního roku – případu znásilnění a pokusu o vraždu v Plzni a případu znásilnění v Praze-Hostivaři. 

V prvním případě policie obvinila 18letého muže. Národnost pachatele nezveřejnila, v médiích se ale objevily neoficiální zprávy, že se jedná o mladíka ukrajinské národnosti, což zmiňoval i primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO). V návaznosti na to policie pouze potvrdila, že se jedná o cizince. V druhém případě policie v polovině srpna obvinila 16letého mladíka. I zde národnost pachatele neuvedla. 

Kvůli nezveřejnění národnosti pachatelů těchto činů kritizovali policii a ministra Rakušana někteří zástupci opozice, například právě předseda SPD Tomio Okamura nebo poslankyně Margita Balaštíková (ANO), a mimo jiné i bývalý prezident Miloš Zeman (video, čas 6:34). 

Rakušan se nicméně postupu Policie ČR v obou případech zastal a argumentoval přitom právě dodržováním § 8a trestního řádu. Tomio Okamura však odůvodnění Víta Rakušana zpochybňuje. Poukazuje přitom na to, že podle něj § 8a trestního řádu sice uvádí, jaké informace smí poskytovat orgány činné v trestním řízení, ale neuvádí se v něm, že nesmí zveřejňovat národnost pachatele.

Co říká legislativa?

Nejprve upřesněme, že při zjišťování totožnosti podezřelých policisté podle zákona o Policii ČR mají právo evidovat mj. jejich „státní příslušnost“, ne přímo jejich „národnost“. Ačkoli se tyto dva termíny do určité míry překrývají, mají mírně odlišný význam – člověk s českou státní příslušností například může být národností Moravan, Slovák, Rom apod. Z kontextu celé diskuze o zmíněných dvou případech ovšem vyplývá, že řečníci dané dva pojmy zjevně zaměňují. V rámci našeho ověření se proto zaměříme na to, co legislativa říká o státní příslušnosti.

§ 8a trestního řádu upravuje pravidla pro poskytování informací o trestním řízení a osobách, které se ho účastní. Dle tohoto paragrafu musí orgány činné v trestním řízení dbát na to, aby nezveřejnily o těchto zúčastněných osobách údaje, které „přímo nesouvisejí s trestnou činností“. 

Kromě toho paragraf 8a dále uvádí, že orgány nesmějí v přípravném řízení „zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti osoby, proti které se vede trestní řízení, poškozeného, zúčastněné osoby a svědka.“ Pro úplnost doplňme, že v přípravném řízení policejní složky provádí vyšetřování. Až po této fázi trestního řízení následuje podání obžaloby státním zástupcem a zahájení hlavního líčení, které na rozdíl od přípravného řízení může být veřejné (.pdf). Ve veřejně dostupných zdrojích se prozatím neobjevily informace o tom, že by v případech znásilnění z Plzně a Prahy už došlo k podání obžaloby.

Co říká policie?

Pro odůvodnění postupu policie jsme se obrátili na tiskové oddělení Policie ČR. To uvedlo, že „sdělování informací z průběhu trestního řízení je rámováno trestním řádem a jeho § 8a, který explicitně uvádí, že orgány činné v trestním řízení dbají na to, aby nezveřejnily o osobách zúčastněných na trestním řízení údaje, které přímo nesouvisejí s trestnou činností. Z našeho pohledu je státní příslušnost přesně tím typem údaje, který nesouvisí s trestnou činností (samozřejmě existují výjimky, které se budou ad hoc řešit) a který tím pádem nezveřejňujeme“. 

Dodejme, že § 8d trestního řádu uvádí výjimky, kdy je tyto informace možné zveřejnit. Mezi ně patří zejména situace, kdy je po osobě vyhlášeno pátrání. Dále ke zveřejnění může dojít, pokud to odůvodňuje veřejný zájem – avšak pouze v případě, že převažuje nad právem na ochranu soukromí dotčené osoby. Také mohou být tyto informace poskytnuty například se souhlasem osoby, které se informace, na něž se vztahuje zákaz zveřejnění, týkají. 

Co se týče postupu policie v minulosti, ke zveřejňování národnosti či státní příslušnosti podezřelých a obviněných standardně nedocházelo. Policie v řadě případů potvrdila, že šlo o cizince, národnost ale běžně neupřesňovala. Z veřejně dostupných zpráv policie vyplývá, že státní příslušnost zmiňovala právě jen v případech, kdy tato informace souvisela s danou trestnou činností. Například v případě, kdy muž obviněný z distribuce drog zajišťoval kontakty s odběrateli v Polsku, policie uvedla, že se jednalo o Poláka. Již okolo roku 2010 policie zveřejňovala národnost také v souvislosti s trestnými činy, ve kterých figurovali kosovští Albánci – v těchto případech se jednalo např. o „gang“ zlodějů či výrobců pervitinu.

Závěr

§ 8a trestního řádu upravuje, jaké informace mohou orgány činné v trestním řízení poskytovat veřejnosti. Výslovně se v něm nepíše, že orgány činné v trestním řízení nesmí zveřejňovat národnost pachatele. Daný paragraf ale říká, že policie nesmí uvést o osobách zúčastněných v trestním řízení údaje, které „přímo nesouvisí s trestnou činností“. Ačkoli existují případy, kdy informace o státní příslušnosti s danou trestnou činností souvisí, v ostatních případech Policie ČR státní příslušnost nezveřejňuje. Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako zavádějící. 

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura reaguje na slova ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) o tom, že Policie ČR ze zákona nesmí prozrazovat národnost pachatele v probíhajícím trestním řízení. Takto Vít Rakušan odůvodnil postup policie v souvislosti s případy znásilnění a pokusu o vraždu v Plzni a znásilnění v Praze-Hostivaři. V prvním případě policie z trestného činu obvinila 18letého muže. Národnost pachatele nezveřejnila, avšak v médiích se objevily neoficiální zprávy, že se jedná o mladíka ukrajinské národnosti, což řekl i primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO). V návaznosti na to policie pouze potvrdila, že se jedná o cizince. V druhém případě pak policie obvinila 16letého mladíka a ani zde národnost pachatele neupřesnila. 

Právě to, že policie národnost pachatelů „tají“, Tomio Okamura kritizuje. Podle něj zákon o Policii České republiky jasně definuje pojem totožnost, přičemž do údajů o totožnosti národnost neřadí. Proto podle Okamury ministr vnitra Rakušan národnost pachatele uvést mohl.

Zákon o policii pojem totožnost skutečně upravuje, a to konkrétně § 63, který v prvním odstavci uvádí: „Prokázáním totožnosti se rozumí prokázání jména, popřípadě jmen, příjmení, data narození a v případě potřeby také adresy místa trvalého pobytu, adresy místa pobytu nebo adresy bydliště v zahraničí, rodného čísla a státní příslušnosti. Rozsah a způsob zjišťování osobních údajů musí být přiměřené účelu zjišťování totožnosti.“

Mezi těmito údaji se tedy národnost nenachází, jak správně uvádí Tomio Okamura. Paragraf však upravuje prokázání totožnosti policii např. v případě podezření ze spáchání trestného činu či přestupku a nevztahuje se na zveřejňování informací o pachatelích trestných činů, jak svými slovy naznačuje Okamura. Pravidla pro zveřejňování informací o osobách podezřelých ze spáchání trestného činu obsahuje § 8a trestního řádu. Dle tohoto paragrafu musí orgány činné v trestním řízení dbát na to, aby nezveřejnily o těchto zúčastněných osobách údaje, které „přímo nesouvisejí s trestnou činností“. Z tohoto důvodu Policie ČR národnost, respektive státní příslušnost pachatelů zpravidla nezveřejňuje.

Tomio Okamura tedy správně popisuje definici totožnosti dle zákona o policii, jeho argument je však zavádějící, neboť toto ustanovení se netýká zveřejňování informací o pachatelích trestných činů. To upravuje trestní řád, který navíc zmiňuje, že orgány činné v trestním řízení dbají na to, aby nezveřejnily takové údaje, které nesouvisí s trestnou činností – podle Policie ČR např. národnost, resp. státní příslušnost. Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako zavádějící.