Bohumil KLEPETKO: Když mluvíme o té demokracii a přímé demokracii, proč máte nebo chcete mít své jméno přímo v názvu hnutí? To u demokratických stran a hnutí nebývá úplně obvyklé. Tomio OKAMURA: Děkuju, děkuju za tu otázku. Já jsem to nechtěl, ale byl to návrh naší výkonné rady
Nepodařilo se nám najít online dostupné záznamy o tomto rozhodnutí. Je třeba ovšem dodat, že podle stanov (pdf. str.4-7) nic jako "výkonnou radu" mezi svými orgány toto politického hnutí nemá.
Mezi orgány politického hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury patří:
Tak třeba naším partnerem na sociální problematiku jsou třeba celostátní odbory zdravotní a sociální péče, proto třeba náš lídr, je to Jana Hnyková z Liberce, tak to je vedoucí představitelka těchto obrovských odborů, které mají 40 tisíc členů.
Hnyková není vedoucí představitelka OZSP a rovněž členstvo organizace nedosahuje 40 000 členů.
Jana Hnyková je členka výkonné rady Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR. Není tedy přímo ve vedení, vedoucími představiteli jsou Dagmar Žitníková, Ivana Břeňková a Ladislav Kucharský.
Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR na svých stránkách neuvádí informaci o počtu jeho členů. Podle Českomoravské konfederace odborových svazů má tento odborový svaz přes 30 000 členů.
Zdravotnické odbory jsou partnerem na sociální problematiku Úsvitu.
Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako zavádějící. O doplnění údajů o počtu členů jsme požádali OS zdravotnictví a sociální péče a po jejich obdržení údaje upřesníme.
Třeba na zahraniční politiku náš teďka nový poslanec, který se jmenuje Milan Šarapatka, je čtyřnásobný český velvyslanec České republiky, 12 let dělal diplomata, ve velvyslanecké funkci.
Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť Šarapatka působil na Ministerstvu zahraničních věcí celkově 14 let, nicméně v pozici velvyslance nebyl zmíněných 12 let, nýbrž "jen" v období let 98-02 a 06-09.
Podle informací serveru nasipolitici.cz byl Milan Šarapatka v letech 1997 - 2011 (14 let) zaměstnancem MZV ČR.
Postupně byl mimořádný a zplnomocněný velvyslanec a to v Indonésii, Bruneji a Papua-Nové Guinei (1998–2002) a Alžírska a Mali (2006–2009).
Tento fakt potvrzují např. i stránky hnutí Úsvit přímé demokracie, blog Milana Šarapatky na serveru iDNES či časopisu Týden.
Hnutí Úsvit přímé demokracie, my jsme měli, tuším, něco přes 350 kandidátů, a protože jsme hnutí, tak jsem se rozhodl dát prostor, tuším, asi 29 členům různých stran, to znamená, byl to zlomek prostě z celkového počtu.
Obdobný výrok jsme již hodnotili v rámci předvolebního ověřování pořadu Interview Daniely Drtinové.
Úsvit přímé demokracie je hnutím, nekandidovalo za něj ale přes 350 kandidátů, nýbrž jen 343 kandidátů. S počtem příslušníků jiných politických stran byl ale senátor Okamura naprosto přesný - 29 kandidátů je příslušníky následujících stran: Moravané (10), Věci veřejné (8), Občané 2011 (5), ČSSD (2), NO! (2), Balbínova poetická strana (1), KSČM (1).
Přes faktickou nepřesnost o počtu kandidátů Hnutí Úsvit přímé demokracie hodnotíme výrok Tomia Okamury jako pravdivý.
Třeba, právě třeba ekonom Pavel Kohout, který byl i ve správní radě Transparency International, protikorupční organizace, tak veřejně říká, a já jsem to sám na vlastní uši slyšel i veřejně na veřejném plénu, že Vít Bárta prý byl jediným ministrem, který realizoval protikorupční program na ministerstvu dopravy.
Pavel Kohout se skutečně vyjádřil v pozitivním slova smyslu k působeni Víta Bárty na Ministerstvu dopravy, nicméně se nám nepodařilo dohledat přesné vyjádřeni, na které se Okamura odkazuje.
Pavel Kohout skutečně na webových stránkách novaustava.cz píše: „Fakt číslo dvě. Během svého krátkého působení na ministerstvu dopravy, Vít Bárta vyměnil šéfa Ředitelství silnic a dálnic. Během působení Reného Poruby se věci začaly měnit k lepšímu. Začala se zkoumat kvalita staveb. Byla například provedena expertíza mostů za pomoci německých technických expertů, kteří neměli důvod být zaujatí. Začalo se pracovat na nové řídící struktuře, aby byly odstraněny možné konflikty zájmů. A co se dělo pak? „Od té doby, co odešli Bártovi lidé, se věci vracejí do původního stavu,“ konstatoval nejmenovaný zdroj z ŘSD."
Pavel Kohout byl dle výročních zpráv Transparency International v letech 2007- 2010 členem dozorčí, nikoliv správní rady, jak tvrdí Tomio Okamura.
Vít Bárta není členem Úsvitu, to, že ho, to je, on je předsedou Věcí veřejných.
Vít Bárta je v současné době členem Věcí veřejných a předsedou této strany.
Mimochodem v tom Švýcarsku mají nejvyšší sazbu DPH, tuším, dokonce ze zákona 7,8 %, v Japonsku je nejvyšší sazba DPH 5 %.
Daň z přidané hodnoty je ve Švýcarsku vybírána pouze na federální úrovni a její sazba je zakotvena v Ústavě země. Z jejího znění uvedeného na oficiálních stránkách švýcarských federálních orgánů (platí do 31.12. 2017) vyplývá, že základní sazba daně je 8 % (bod 3 pod čarou), snížená sazba daně je ve výši 2,5 % (bod 3 pod čarou; pro plnění základních potřeb, týká se například potravin, nealkoholických nápojů a léků) a 3,8% činí zvláštní daň (bod 2 pod čarou; pro turistické a ubytovací služby).
DHP v Japonsku je skutečně na výši 5 %. V současná vláda však deklaruje jeho navýšení. Více údajů lze nalézt na stránkách National Tax Agency.
I přes mírnou nepřesnost 0,2 % v případě výše DPH ve Švýcarském případě, označujeme výrok jako pravdivý.
Je to také švýcarská ústava, kde jsou vlastně, řeknu to hodně jednoduše, dvě věci v ústavě. Že, že výdaje státu nesmí překročit příjmy a druhá věta je, že pakliže ty výdaje státu v době krize překročí příjmy, tak v následujících letech má vláda povinnost to uvést do souladu.
Rozpočtu se ve švýcarské ústavě týká článek 126. Podle něj má federální vláda udržovat rozpočet v rovnováze. Maximální možné výdaje v předpokládaném rozpočtu závisí na ekonomické situaci a na předpokládaných příjmech. Pokud je třeba, může být rozpočet navýšen. Pokud výdaje přesáhnou maximální možnou částku, musí být výdaje kompenzovány v následujících letech.
Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako pravdivý.
Švýcarsko je dokonce nejméně zadluženou zemí ve srovnání se všemi zeměmi EU.
Eurostat bohužel neeviduje data o dluhu pro Švýcarsko, švýcarské hodnoty tedy bereme ze serveru Trading Economics. Podle tohoto serveru činil dluh Švýcarska v roce 2012 35,5 % HDP, což by jej řadilo v EU na čtvrté místo (za Estonsko, Bulharsko a Lucembursko).
Ve Skandinávii mají vyšší daně než u nás a mají mnohem vyšší spokojenost.
Podle světového výzkumu (strana 22) spokojenosti, publikovaného v roce 2013, se skutečně skandinávské země umístily v první pětici (společně se Švýcarskem a Nizozemskem, Česko 39.). Co se týče sazeb daně z příjmu, ta je pro fyzické osoby skutečně vysoká, Švédsko má horní sazbu nejvyšší v EU (56,6 %), Dánsko 55,6 %, Norsko pak až 54,3 % - v Česku tato sazba činí 22% pro osoby s příjmem nad přibližně 100 000 korun měsíčně.
Pro právnické osoby už takové rozdíly nejsou. Zatímco v České republice odvádí firmy 19 % z příjmu, v Dánsku je to 25 %, ve Švédsku 22 % a v Norsku 28 %.
Výrok tedy na základě výše uvdených údajů hodnotíme jako pravdivý
