My jsme byli jedna z politických stran, která měla transparentní účet, to znamená, aby všechny peníze, co jsme inkasovali, tak jsou na transparentním účtu, a je to tam možná vidět ještě dodnes.
Hnutí Úsvit skutečně založilo 13. září 2013 u Fio banky transparentní účet, kam přicházely peníze od drobných dárců a prostřednictvím kterého byl čerpán sedmimilionový úvěr na kampaň. Transparentní účet měly i další strany, například KDU-ČSL, Strana zelených či TOP09.
Jak však v únoru informoval server ihned.cz, více než polovinu z 15 a půl milionu utracených za kampaň měl platit sám Tomio Okamura ještě před kampaní jako fyzická osoba takzvaně "ze svého". Ihned.cz tak vznáší podezření, zda tím strana nekryje nějaké další mecenáše.
Výrok tak hodnotíme jako zavádějící, na zmíněném transparentním účtu totiž nejsou zdaleka vidět všechny peníze, které strana použila na kampaň.
Požádali jsme koaliční strany, aby se vyjádřily a přijaly nebo odmítly základní principy všeobecného referenda, abychom se na základě toho rozhodli o důvěře vládě.
Ve svém tiskovém prohlášení hnutí Úsvit říká, že oslovilo vládní strany ohledně jejich názoru na jednu z programových priorit hnutí, obecné referendum. Ze tří vládních stran jim na tento dotaz odpovědělo pouze ANO 2011, a proto se hnutí rozhodlo vládu nepodpořit.
My v hnutí Úsvit jsme slíbili voličům, za jakých přesných podmínek vládu podpoříme. V podstatě tou jedinou podmínkou je funkční a realizovatelný zákon o referendu.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý na základě slov předsedy strany Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury: „Podpoříme vládu, aniž do ní otevřeně vstoupíme, která podpoří přijetí zákona o obecném závazném referendu, jehož realizace nebude omezena procenty hlasujících a počet podpisů občanů pod zákonodárnou iniciativu nebude vyšší než 100 tisíc ”.
Žádáme, aby jeho (nově zaváděného referenda) platnost, nebyla vázaná počtem zúčastněných voličů, tak jako dnes u všech jiných typů voleb do Sněmovny, kraje, obce a Senátu.
Na základě vyjádření v tiskovém prohlášení vydaném hnutím Úsvit hodnotíme výrok jako pravdivý. V citovaném prohlášení je vyslovení důvěry vládě explicitně podmiňováno požadavkem na přijetí zákona o obecném referendu.
Funkční referendum je zde definováno jako takové,
„- jehož vyhlášení v praxi nebude znemožněno vysokým počtem podpisů potřebných pro iniciaci referenda nebo jinou formální kličkou - jeho platnost, tak jako dnes u všech jiných typů voleb do Sněmovny, kraje, obce a Senátu nebude vázaná počtem voličů - a otázky v referendu budou omezeny pouze jejich ústavností, kterou bude přezkoumávat Ústavní soud“.
Jelikož tedy Úsvit skutečně chce takové referendum, které bude platné bez ohledu na účast, je výrok hodnocen jako pravdivý.
Tomáš Garrigue Masaryk říkal, a vzpomeňme na ten citát, že chce, abychom byli středoevropské Švýcarsko. A on nemyslel tím středoevropským Švýcarskem prosperitu, ta tady relativně byla. On myslel právě ty prvky přímé demokracie. A Tomáš Garrigue Masaryk už se je snažil za první republiky zavádět.
Tomio Okamura se takto vyjádřil (23:50) v pořadu Hydepark 4. 11. 2013.
Z důvodu nedostatku veřejných elektronických zdrojů a rozsahu tohoto tématu, jež se hodí spíše pro historickou práci, hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Státoprávní uspořádání skutečně mělo nést jisté prvky švýcarského modelu, avšak rozsáhlá samospráva a kantonální členění nakonec aplikováno nebylo.
Co se týče přímé demokracie, tak v díle Světová revoluce se o ní Masaryk vyjadřuje (.doc, str. 20) jako o ideálu, v praxi se však dle něj pro celostátní úroveň hodí spíše demokracie nepřímá.
Z hlediska ekonomické vyspělosti dle historiků Z. Kárníka a E. Kubů Československo nepatřilo mezi nejrozvinutější ekonomiky na světě. V jistých odvětvích však dle knihy Mýtus a realita hospodářské vyspělosti Československa mezi světovými válkami dosahovalo poměrně solidních výsledků.
O Masarykově podílu na zavádění konkrétních prvků přímé demokracie za první republiky se nám nepodařilo dohledat informace.
Na výroky Tomia Okamury o Masarykovi a přímé demokracii se objevily jak souhlasné, tak nesouhlasné reakce.
Máme tady milion lidí na hranici chudoby.
Výrok Tomia Okamury pochází z vysílání (0:53:00) Radiožurnálu dne 25. 10. 2013. Týká se patrně příjmové chudoby, jejíž výpočet podrobně popisuje dokument Českého statistického úřadu (.pdf, str. 1–2). Hranice příjmové chudoby je v dokumentu definována takto: „Nejčastěji používanou hranicí chudoby je 60 % mediánu ekvivalizovaného příjmu. Míra ohrožení příjmovou chudobou odpovídá podílu osob z domácnosti s příjmy nižšími, než je tato hranice".
Poslední exaktní údaj o počtu obyvatel pochází ze Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011. Udává číslo 10 436 560, nicméně za rok 2012 hlásí Český statistický úřad (.pdf, str. 1) střední stav obyvatelstva kolem 10 509 000. Z tohoto údaje tedy budeme nadále vycházet.
Stejně tak ČSÚ vydal zprávu o podílu obyvatel ČR ohrožených v roce 2012 příjmovou chudobou, jenž se pohybuje kolem 9,6 %. Jde tedy přibližně o 1 008 864 obyvatel, což činí odchylku přibližně 0,9 % od odhadu Tomia Okamury. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Švýcarsko je dokonce nejméně zadluženou zemí ve srovnání se všemi zeměmi EU.
Eurostat bohužel neeviduje data o dluhu pro Švýcarsko, švýcarské hodnoty tedy bereme ze serveru Trading Economics. Podle tohoto serveru činil dluh Švýcarska v roce 2012 35,5 % HDP, což by jej řadilo v EU na čtvrté místo (za Estonsko, Bulharsko a Lucembursko).
Ve Skandinávii mají vyšší daně než u nás a mají mnohem vyšší spokojenost.
Podle světového výzkumu (strana 22) spokojenosti, publikovaného v roce 2013, se skutečně skandinávské země umístily v první pětici (společně se Švýcarskem a Nizozemskem, Česko 39.). Co se týče sazeb daně z příjmu, ta je pro fyzické osoby skutečně vysoká, Švédsko má horní sazbu nejvyšší v EU (56,6 %), Dánsko 55,6 %, Norsko pak až 54,3 % - v Česku tato sazba činí 22% pro osoby s příjmem nad přibližně 100 000 korun měsíčně.
Pro právnické osoby už takové rozdíly nejsou. Zatímco v České republice odvádí firmy 19 % z příjmu, v Dánsku je to 25 %, ve Švédsku 22 % a v Norsku 28 %.
Výrok tedy na základě výše uvdených údajů hodnotíme jako pravdivý
(Švýcarsko je dokonce nejméně zadluženou zemí ve srovnání se všemi zeměmi EU) a zároveň má i nejvyšší spokojenost obyvatel nebo jednu z nejvyšších.
Švýcarsko ve světové studii (strana 22) zabývající se spokojeností lidí skončilo třetí za Dánskem a Norskem (Česká republika skončila na 39. místě ze 156 sledovaných zemí).
Poprvé v české historii se dostal nějaký politický subjekt, anebo hnutí, které bylo založeno pár měsíců před volbami, tak se dostalo do Poslanecké sněmovny. Je to český historický rekord.
Hnutí Úsvit přímé demokracie bylo založeno v květnu 2013, přičemž na Ministerstvu vnitra bylo zaregistrováno dne 19. června 2013.
Co se týče jiných stran, které byly založeny několik měsíců před volbami, můžeme hovořit o Unii Svobody, která byla zaregistrovaná v lednu 1998 a kandidovala ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v červnu 1998. Unie svobody získala 8,6 %, tedy 19 mandátů, (pozn. tato strana kandidovala spolu s Demokratickou unii, která ale získala pouhých 1,45%).
Dalším příkladem je strana TOP 09, která oficiálně vznikla na konci listopadu 2009, kdy byla zaregistrována na Ministerstvu vnitra. Volby v květnu 2010 skončily pro TOP 09 velkým úspěchem, strana získala 16,7% hlasů.
