Pan premiér nikdy nepracoval. Maximálně jako koncipient jeho kmotra [sic] pana Pokorného, nikdy neřídil firmu.
Bohuslav Sobotka vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, studium ukončil v roce 1995. Následně v roce 1999 pracoval jako koncipient pro svého spolužáka z gymnázia Radka Pokorného v advokátní kanceláři Pokorný, Wagner & partneři.
Sobotka v roce 1990 spoluzakládal klub Mladých sociálních demokratů. Do Sněmovny se poprvé dostal v roce 1996 za ČSSD, kde zastával funkci v nejrůznějších výborech a komisích, případně ministerský úřad. V letech 1998–2010 se angažoval v městském zastupitelstvu Slavkova u Brna. V letech 2001–2002 a 2009–2011 byl předsedou poslaneckého klubu sociálních demokratů a od roku 2011 je předsedou samotné ČSSD.
Z oficiálního životopisu Sobotky ovšem skutečně nevyplývá, že by po studiu vykonával nějakou činnost kromě politiky. Od roku 1996 pak na plný úvazek působí v politice. Je na místě uvést, že je do pozice poslance demokraticky volen a zastupuje sociálně demokratické voliče v Jihomoravském kraji.
Ze strany Babiše jde o klasický útok na Sobotku, který ponecháme jako neověřitelný výrok. Rozhodnutí, zda vykonávání demokraticky získaného poslaneckého mandátu je práce či nikoli, ponechme na čtenářích.
Pan premiér se mnou nemluví.
Nepodařilo se nám získat informace potvrzující tichou domácnost mezi ministrem financí Andrejem Babišem (ANO 2011) a premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD). Oba však pilně poskytují médiím vyjádření vůči sobě navzájem.
Ministr dopravy Dan Ťok pro ČT ovšem nepřímo potvrdil, že spolu zmíněná dvojice komunikuje.
„Vlády probíhají paradoxně velmi pohodově. Jsou tam občas třaskavé body, ale že by tam někdo na sebe křičel... Prostě se vyměňují argumenty, argumenty jsou tvrdé, nevypadá to nijak dramaticky. Že se třeba nahne pan premiér k panu Bělobrádkovi většinou, než k panu Babišovi, to je pravda.“
Jestli spolu aktuálně oba politici mluví, je však otázkou. Vzhledem k tomu, že jde o předsedu vlády a vicepremiéra, to lze očekávat.
Já jsem vždycky podnikal podle zákonů.
Je pravda, že Andrej Babiš (či jeho firmy) nebyl v souvislosti se svým podnikáním nezávislým soudem uznán z toho, že by porušil zákon. Ve veřejném prostoru se v posledních letech vyskytly některé otazníky, které jsou diskutovány. Jde například o kauzu Čapí hnízdo, která je vyšetřována jak policií, tak orgánem OLAF. V poslední době se také diskutuje o tom, zda se Babiš nedopustil účelového vydání a nákupu korunových dluhopisů skupiny Agrofert. Jak ovšem uvádíme na začátku, není známo, že by se Babiš dopustil nějakého nezákonného postupu.
Dále je třeba připomenout kauzu firmy Agrotec. Ta patří do Babišova holdingu (resp. do Agrofertu, který je aktuálně ve svěřenském fondu) a byla obžalována kvůli zakázkám pro Českou poštu. Doposud nebyl případ pravomocně uzavřen.
Média také informovala o tom, že Babišovy firmy byly pokutovány Českou inspekcí životního prostředí za různá pochybení (např. úhyn 8500 raků nebo překročení limitu jedovatého oxidu siřičitého v Přerově). Pokutováno bylo rovněž Čapí hnízdo za neoprávněně čerpané dotace.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Babišovy firmy se v minulosti několikrát dostaly do rozporu s různými předpisy, některé segmenty jeho podnikání jsou také problematizovány a vyšetřovány. Doposud však není jasné, jak zmíněné kauzy dopadnou.
Agrofert holding sídlí v České republice, ne v Nizozemsku. A Agrofert i když vydělal v zahraničí, tak dostával dividendy do České republiky a já jsem tady zaplatil daně.
Jak lze vyčíst z veřejného rejstříku, společnost Agrofert, a.s. sídlí v Praze. V současné době sdružuje společnosti ze šesti zemí (Česká republika, Slovensko, Německo, Maďarsko, Polsko a Nizozemsko).
Výroční zpráva za rok 2015 uvádí, že ve srovnání s rokem 2014 dochází k nárůstu hospodářského výsledku před zdaněním o 27,36 % (.pdf, str. 4), a to především z důvodu vyššího inkasa dividend. Řádek A.7. v přehledu o peněžních tocích za rok 2015 ukazuje přijaté dividendy ve výši 3 143 361 000 Kč. (.pdf, str. 85). Zpráva ale neuvádí původ dividend. Dividendy vydělané v zahraničí připadnou do držení jejich vlastníkům, tedy akcionářům. Dividendy inkasované ze zahraničí pak podléhají zdanění v Česku.
Když říká nepravdu (premiér, pozn. Demagog.cz), že já jsem chtěl obcházet daně. Tak pokud jsem v Agrofertu měl plat 1 865 milionů za těch nevím kolik let, no tak z toho jsem platil daň z příjmu fyzických osob, sociální a zdravotní (...) On říká, že jsem obcházel dividendy, to je nesmysl.
Ministr Babiš ve výroku hovoří o svém platu, který měl jako zaměstnanec společnosti Agrofert. O tom, že tento plat řádně zdanil, jak ostatně potvrzují auditorské zprávy, které si nechal zpracovat, však pochybnosti nejsou. Jsou to jiné příjmy (například z prodeje firem, či z nákupu dluhopisů společnosti), u kterých jsou pochybnosti, zda se nejednalo o účelové transakce, kterými by si zajistil nedaněný příjem. Babiš tedy neprávem obviňuje premiéra z nepravdy a sám podává zavádějící zdůvodnění.
Premiér Bohuslav Sobotka uspořádal tiskovou konferenci, na které znovu upozornil, že očekává od ministra financí Babiše nejpozději do konce dubna vysvětlení jeho obchodních transakcí. Stále totiž trvají pochybnosti o zdrojích Babišových příjmů a jeho majetku.
Andrej Babiš si nechal na začátku roku 2017 prověřit své příjmy mezinárodními firmami EY a PWC. Ze zpráv vyplývá, že v letech 1996–2015 měl Andrej Babiš zdanitelné příjmy ve výši 1,861 miliardy korun. Celková daň z příjmu fyzických osob, kterou Babiš odvedl, se rovnala 311,5 milionům korun. Čisté příjmy Andreje Babiše za sledované období byly 1,5 miliardy korun. Ze zpráv je patrné, že od celkového základu daně byla sráženo pojistné.
Ze zprávy ovšem dál také vyplývá, že Babiš měl nezdaněné příjmy z prodeje společností Profrost a AFEED do holdingu Agrofert. Podezřelé okolnosti zejména v případě Profrostu, za který měl Babiš získat od Agrofertu 527 milionů korun, zmapoval v magazínu Reportér Jiří Štický.
Pochybnosti panují i okolo samotných korunových dluhopisů Agrofertu, které Andrej Babiš jako majitel společnosti nakoupil a zajistil si tak nedaněný příjem přibližně 90 milionů ročně.
Já jsem zaplatil 350 milionů daní.
Slova ministra financí potvrzují jeho zveřejněná daňová přiznání.
Za jeho ministrování (Sobotka, pozn. Demagog.cz) poslal svým kámošům do Škody Plzeň, to je ta parta Pokorný-Roman, 11,5 miliardy. Ekologické zakázky.
Česká republika se při privatizaci zavázala, že jednotlivým nabyvatelům uhradí ekologické škody z předešlých let do určité předem stanovené výše. ČR v průběhu let uzavřela 325 ekologických smluv s garancí 176 miliard korun. 75 miliard již bylo proinvestováno. Andrej Babiš jako ministr financí chce snížit zbývající cenu o třetinu, ze 101 miliard na 30 miliard korun.
Bohuslav Sobotka byl ministrem financí v letech 2002–2006. Ten v roce 2004 zadávání zakázek zastavil z důvodu přesměrování privatizačních příjmů do jiných oblastí. Alespoň to tvrdí sám Babiš na webu Ministerstva financí: „Například v letech 2004–2005 se na ekologické smlouvy v Moravskoslezském kraji proinvestovalo celkem necelých 750 mil. Kč, přestože jen v roce 2005 dosáhly příjmy privatizačního fondu 113 mld. Kč. Přednost před Ostravskem dostala například sanace zátěží ve Škodě Plzeň, kde bylo během dvou let proinvestováno 5 mld. Kč s průměrným tempem čerpání 100–350 mil. Kč měsíčně.“
Nepodařilo se nám dohledat konkrétní výši, kterou měla Škoda Plzeň inkasovat. Martin Roman je bývalý generální ředitel ČEZu. Ve médiích (MF DNES) se také objevila informace, že je Roman jedním z lidí, který prostřednictvím provázaných společností ve skutečnosti účinkoval také ve Škodě Plzeň, které ČEZ zadával zakázky.
Pokorným míní Andrej Babiš Radka Pokorného. Jde o právníka Advokátní kanceláře Pokorný, Wagner & Partneři a bývalého spolužáka Bohuslava Sobotky z gymnázia. Sobotka je s Pokorným často spojován. Česká televize ovšem upozorňuje, že Pokorný v roce 2010 zastupoval Babišův Agrofert při arbitráži s polským PKN Orlen kvůli Unipetrolu. Že Pokorný zastupoval Škodu Transportation, popisuje web Neovlivní.cz.
Nejsme bohužel schopni přesně kvantifikovat objem investic do ekologických zakázek, které podnik dostal. Také je otázkou, nakolik šlo v dané době o přímé rozhodnutí Sobotky. S ohledem na tyto nejasnosti je výrok hodnocen jako neověřitelný.
Sobotka nechal promlčet zahraniční pohledávky za 3,5 miliardy.
Informace o údajných promlčených pohledávkách se nám nepodařilo ve veřejných zdrojích dohledat. Ministerstvo financí vykazuje roční souhrnné zprávy o stavu a vývoji zahraničních pohledávek až od roku 2007.
Já jsem snížil zadlužení.
Dluh České republiky na konci roku 2016 činil 1 613,4 miliardy korun. Je to méně než v roce 2015 a o téměř 70 miliard méně než v době nástupu Andreje Babiše v lednu 2014.
Dodejme však, že zvýšení či snížení dluhu nikdy není zásluhou pouze konkrétního ministra financí, jak rozsáhleji popisujeme v jednom z našich výroků dne. Výši schodku a potažmo dluhu ovlivňuje celá vláda a do hospodaření zasahuje světová ekonomická situace a další vlivy. Tvrzení, že sám Andrej Babiš snížil dluh, proto hodnotíme jako zavádějící.
Nejdřív Sobotka lhal, že my chceme privatizovat krajské nemocnice, a potom se zjistilo, že už jsou zprivatizované panem Zimolou například, ne?
ANO opravdu neprosazovalo privatizaci nemocnic. Není však pravdou, že by hejtman Zimola v Jihočeském kraji nemocnice privatizoval.
Zadlužené nemocnice a řešení situace bylo jedním z témat před krajskými volbami. ČSSD se opravdu stavělado pozice strany, která je zárukou proti privatizaci nemocnic, protože mnoho podnikatelů by podle ní chtělo nemocnice koupit. Strana však explicitně nezmiňovala hnutí ANO ani Andreje Babiše.
Převádění nemocnic od státu do soukromých rukou Andrej Babiš nepodporovala v programupro krajské volby je přímo napsáno: „Jsme i nadále proti plošné privatizaci krajských a městských nemocnic a poliklinik. To neznamená, že bychom byli proti privátním zdravotnickým zařízením, ale podstatná zdravotní zařízení musejí zůstat v rukou státu, krajů, měst a obcí.“
Andrej Babiš má peníze ve fondu, který nakoupil zdravotnická zařízení (např. několik reprodukčních klinik), nicméně mělo jít o nákupy od soukromých lékařů. K věci se vyjádřil také v SuperdebatěČeské televize v předvečer krajských voleb.
Pokud jde o nemocnice v Jihočeském kraji, kde byl donedávna hejtmanem za ČSSD Jiří Zimola, působí zde holding osmi nemocnic s názvem Jihočeské nemocnice, který vlastní kraj. K žádné privatizaci zde za Zimoly nedošlo.
Zimola skončiljako hejtman v dubnu 2017 kvůli tomu, že předseda představenstva holdingu Martin Bláha staví Zimolovi a jeho náměstkovi domy na Lipně, přičemž za své působení v holdingu dostává Bláha měsíčně statisícové částky. Po této kauze se rozpadla koalice a jednou z priorit té novéje změna systému odměn v Jihočeských nemocnicích.
