Andrej Babiš

Rozpočtový výbor na svém zasedání 8. března přijal usnesení č. 579, ve kterém žádá Generální finanční ředitelství (a jeho šéfa Martina Janečka), aby „předložilo do 31. května 2017 rozpočtovému výboru informaci o proběhlých kontrolách zdanění související s emisemi ‚korunových dluhopisů‘ v roce 2012, včetně souhrnných zjištění a návrhu dalších kroků k eliminaci obcházení zákona formou emise ‚korunových dluhopisů‘ v roce 2012“.

Na tiskové konferenci v pátek 21. dubna pak sociální demokraté skutečně vystoupili s tím, že zmíněné informace požadují. Ministr Chovanec na zmíněné tiskové konferenci uvedl, jak informují Novinky.cz, následující:

„Chtěl bych ho upozornit (Janečka), že je státní úředník a i on se může dopouštět některého z trestných činů, jako je porušení povinností při správě cizího majetku, případně trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby“.

Babiš tedy popisuje tuto věc korektně. Dodejme, že Generální finanční ředitelství svou odpověď odeslalo 24. dubna. Obsahem této konkrétní věci se nezabýváme, výrok se jí přímo netýká.

Po sečtení výsledků voleb do parlamentu dne 26. 10. 2013 se místopředsedové vítězné ČSSD Michal Hašek, Zdeněk Škromach, šéf poslanců strany Jeroným Tejc, jihočeský hejtman Jiří Zimola a plzeňský hejtman Milan Chovanec setkali s prezidentem republiky Milošem Zemanem v Lánech. O jejich schůzce nikdo nevěděl.

Příští den Hašek vyzval předsedu ČSSD Bohuslava Sobotku k rezignaci kvůli nízkému volebnímu výsledku. O několik hodin později byl Sobotka odvolán předsednictvem z vyjednávacího týmu o složení vlády.

Tři dny po Lánské schůzce se vyjádřil předseda ANO Andrej Babiš a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, že o sestavení vlády chtějí jednat s předsedou ČSSD, nikoliv s „pučisty“, jak se začalo přezdívat účastníkům lánské schůzky.

„Pučisté“ se později přiznali, 10. listopadu Ústřední výbor ČSSD zrušil výzvu k Sobotkově rezignaci, znovu ho pověřil jednáním o vládě a pokáral „pučisty“. 21. listopadu se Sobotka stal hlavním vyjednávačem o nové vládě poté, co dostal pověření od prezidenta Zemana.

Zda opravdu během této doby kontaktovali lobbisté Babiše a vyzývali ho, aby jednal s Haškem o sestavení vlády, nelze dokázat. Neexistuje žádný záznam o tom, že by Babiše opravdu lobbisté navštívili. On sám tuto informaci poprvé přinesl v rozhovoru pro Hospodářské noviny 7.11. 2013. Totožnost lobbistů však nesdělil, a tak je k dispozici jen Babišovo tvrzení.

Pravdou je, že Babiš skutečně odmítl vyjednávat s Haškem a chtěl vyjednávat se Sobotkou, což několikrát potvrdil a nakonec také udělal. Dá se tedy říct, že Babišův výrok je pravdivý, protože odmítl spolupráci s Haškem.

Strany ČSSD a ANO, společně ještě s KDU-ČSL, sestavily vládu, která byla jmenována 29. ledna 2014.

Ministr Babiš si ve svém výroku přisvojuje zásluhy, které jsou ale záležitostí státní správy, vlády jako celku či důsledkem příznivého vývoje ve světě.

Ministerstvo financí pod vedením Andreje Babiše prosadilo zavedení institutu kontrolního hlášení (od 1. ledna 2016) a elektronickou evidenci tržeb (postupný náběh od prosince 2016). Oba zákony schválila vláda i parlament. Příprava tzv. daňové kobry, tedy speciálního týmu ve spolupráci policie, celní správy a finanční správy, začala už za minulé vlády a inspirovala se na Slovensku.

Především je ale potřeba říci, že výběr daní se řídí zákony, které schvaluje celá vláda a parlament, a případné daňové úniky řeší finanční správa či orgány činné v trestním řízení. Výši vybraných daní pak ovlivňuje také ekonomická situace v České republice, která je ovlivňována částečně opatřeními vlády a z velké části také kondicí jiných zemí; tento vliv není možné přesně vyčíslit.

Výrok vychází z tiskové zprávy ministerstva financí a dat Eurostatu. Podle něj si skutečně Česko vedlo v loňském roce ve výši zadlužení a výši rozpočtového schodku velmi dobře ve srovnání s jinými zeměmi EU. Přetavení těchto dvou samostatných statistik do celkového druhého místa je však od ministerstva financí poněkud zavádějící.

Tento údajný úspěch České republiky oznámilo ministerstvo financí již v pondělí. Vycházelo patrně z tiskové zprávy Eurostatu o prvních datech o HDP za rok 2016. Podle této zprávy dosáhla Česká republika v loňském roce přebytku státního rozpočtu ve výši 0,6 % HDP a v tomto ukazateli se zařadila na pomyslné šesté místo v EU (nejlépe dopadlo Lucembursko s 1,6 %). Dluh veřejných financí ke konci roku 2016 činil 37,2 % HDP, jedná se o čtvrtý nejlepší výsledek v EU (nejlepší výsledek mělo Estonsko, 9,5 %). Česká republika, Lucembursko a Estonsko tedy „zabodovaly“ v obou těchto ukazatelích. Není jisté, podle jakého měřítka na ministerstvu financí vyhodnocovali konečné pořadí.

Je pravda, že tyto ukazatele částečně vypovídají o zdraví veřejných financí, není to však vyčerpávající informace. Zároveň je nutné podotknout, že Eurostat nesestavuje žádný žebříček zemí, to je interpretace ministerstva financí.

Od vzniku samostatné České republiky funguje aktuálně 13. vláda. Celé volební období vydržela první vláda Václava Klause (ODS, KDU-ČSL, ODA) v letech 1992–1996 a dále pak smluvně-opoziční kabinet Miloše Zemana (jednobarevná vláda ČSSD) v letech 1998–2002.

Další vlády fungovaly různou dobu, nešlo o zmíněné dva roky, jak Babiš uvádí. Nicméně hlavním sdělením, které Babiš opakuje, je právě fakt, že v České republice vládly celou dobu pouze dva kabinety.

Z těch déle sloužících vlád můžeme jmenovat druhou vládu Mirka Topolánka nebo vládu Petra Nečase, naopak velmi krátce fungovala první vláda Mirka Topolánka nebo úřednický kabinet Josefa Tošovského.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo z žádných veřejně dostupných zdrojů dohledat, že by za vydávání (dle auditu ministerstva financí nevýhodných dluhopisů z éry ministrování Bohuslava Sobotky) nesla odpovědnost jeho poradkyně.

Ministr financí Babiš má nejspíše na mysli bývalou poradkyni tehdejšího ministra financí a současného premiéra Sobotky Ivanu Krynesovou-Gage, která pro něj pracovala mezi lety 2002–2006. Předtím působila 12 let ve společnosti Morgan Stanley, jejíž součástí je i J.P. Morgan. Později byla například v dozorčích radách ČSA či Českého Telecomu.

V souvislosti s jejím působením na ministerstvu financí se nám podařilo najít obvinění bývalého ministra financí za ODS Vlastimila Tlustého z toho, že spolu s Bohuslavem Sobotkou nechala kompletně vymazat disky počítačů, jež mohly dokazovat ovlivňování vyšetřování v souvislosti s pádem IPB.

Když Andrej Babiš mluví o 14 miliardách nevýhodných dluhopisů, má pravděpodobně na mysli výsledky auditu ministerstva financí, který probíhal mezi lety 2014 a 2015. Celou kauzu důkladně rozebírá článek na serveru IHNED.cz z května loňského roku. Zde se uvádí, že Babiš díky výsledkům auditu věděl více než rok, že za ministrů financí Sobotky, Janoty a Kalouska stát přišel o miliardy kvůli vydávání zajišťovacích dluhopisů v cizích měnách. Babiš se bránil tím, že audit byl dokončen teprve ve chvíli, kdy na kauzu upozornili novináři z Hospodářských novin.

Podle Babišových slov by na celé kauze měla mít podíl Sobotkova bývalá poradkyně Ivana Krunesová-Gage, což je ovšem pouhou spekulací.

Případ by však měl být opravdu vyšetřován policií, neboť Babišův resort podal v této věci trestní oznámení.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť komise ani Poslanecké sněmovna ministra spravedlnosti neúkolovaly. Daly mu možnost ke zvážení, což Pelikán obratem odmítl. Nepřesné je také vyjádření o komisi v souvislosti s ODS a ČSSD, rovné zastoupení (po jednom členu) zde měly všechny posl. kluby. Pro danou formulaci, kterou Babiš kritizuje, hlasovali všichni včetně člena hnutí ANO.

Vyšetřovací komise k reorganizaci Policie ČR v rámci své činnosti podala návrh usnesení Poslanecké sněmovně, kterým sněmovna vyzývá vládu ke zvážení provedení personálních změn na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci. Toto usnesení bylo následně schváleno Poslaneckou sněmovnou.

Komise, kde měly svého zástupce všechny poslanecké kluby (ČSSD, ANO, KSČM, TOP 09, ODS, KDU-ČSL, Úsvit), přijala závěrečnou zprávu a návrh usnesení jednomyslně. Babišem popisovaná spolupráce ODS a ČSSD měla reálně vliv na konečné rozhodnutí komise ze dvou sedmin. Pro zprávu hlasoval i poslanec Chalupa z hnutí ANO, jak sám ve svém vystoupení v Poslanecké sněmovně uvádí.

Výstupem komise se kromě vydání závěrečné zprávy hodnotící reorganizaci (kterou komise pokládá za legitimní) stal také návrh na vydání usnesení (.pdf, str. 1, bod č. II) Poslanecké sněmovny, podle kterého měla PS vyzvat vládu, „aby zvážila, zda pro zajištění zákonnosti v činnostiVrchního státního zastupitelství v Olomouci postačuje kárná žaloba podaná Nejvyšším státním zástupcem či zda nejsou nutná další opatření včetně opatření personálních.“

Ministr spravedlnosti má v personálních věcech vůči státním zástupcům k ruce dva nástroje. Prvním z nich je institut dočasného zproštění výkonu funkce státního zástupce, který však lze použít pouze proti státním zástupcům dočasně přiděleným k ministerstvu spravedlnosti či Justiční akademii a pouze po dobu dočasného přidělení. Druhým nástrojem je pak pravomoc podat návrh na zahájení kárného řízení, a to vůči kterémukoliv státnímu zástupci. O kárném provinění rozhoduje speciální kárný soudní senát, přičemž při obzvláště závažném provinění lze státního zástupce dokonce odvolat z funkce.

Ministr spravedlnosti v rámci projednávání dané zprávy odmítl, že by se jím plánoval řídit. Pelikán uvedl:

„Závěrem už se chci jenom důrazně ohradit proti jednomu z doprovodných usnesení. Já nesouhlasím s žádným z nich, ale důrazně se ohrazuji proti tomu, aby politické rozhodnutí úkolovalo ministra spravedlnosti v tom, jak bude vykonávat svou personální odpovědnost vůči státnímu zastupitelství. Státní zastupitelství je a musí zůstat nezávislé. A vedoucí státní zástupci se nebudou odvolávat na základě usnesení Poslanecké sněmovny.“

Poslanecká sněmovna 2. února návrh usnesení ve všech bodech přijala (.docx). Výzva obsažená v usnesení však vládu ani její členy právně nezavazuje.

Přebytkový výsledek rozpočtu v roce 2016 vyvolal nečekaný spor v koalici, kdy se jednotlivé strany přely o to, jak s penězi naložit. Zatímco ministr financí Andrej Babiš chtěl miliardy použít na splacení části dluhu, zbylí koaliční partneři měli jinou představu.

„Principiálně ministerstvo financí navrhuje splacení dluhu, které už nastalo. A pokud by vláda chtěla ty peníze utratit, ty účetně vzniklé peníze, tak bychom si na to museli znovu půjčit,“ říká Andrej Babiš (ANO).

„My musíme debatovat v koalici, jakým způsobem bude využit přebytek státního rozpočtu. Když si uvědomíme, že důchodový účet je v deficitu a my si na důchody musíme půjčovat,“ namítá předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Předseda lidovců Pavel Bělobrádek si myslí, že přebytek 62 miliard by mohl uspokojit požadavky obou jeho koaličních partnerů: „Podstatná část by měla jít na umoření státního dluhu. Zároveň si myslím, že kdyby tady vznikla rezerva, která by byla na zvýšení důchodů, tak to by mělo také smysl.“

Jak Andrej Babiš dodává, debata je ve skutečnosti již pouze virtuální, protože ministerstvo financí už přebytek ke snížení dluhu reálně použilo. „Ministerstvo financí to provedlo tím, že splatilo splatné dluhopisy v loňském roce a neemitovalo žádné dluhopisy navíc,“ jak situaci komentoval poslanec Jaroslav Klaška (KDU-ČSL).

Ekonomický expert ČSSD Michal Pícl v Událostech, komentářích (čas 11:59) z 9. ledna 2017, tedy po oznámení výsledku loňského rozpočtu, řekl: „My jsme pro dokoupení dalších dluhopisů. Abychom udělali rezervu na důchodovém účtu pro budoucí generace. Pokud nebude shoda v koalici, je tu možnost vyrovnaného rozpočtu v roce 2017.“ Prakticky tedy skutečně navrhuje „půjčit“ si přebytek z loňského roku a vylepšit tím financování letošního schodku, případně schodku v dalších letech.

Podle ekonoma České spořitelny Michala Skořepy je právně možné obojí použití přebytku, rozdíl je ale podle něj čistě kosmetický a jedná se spíše o politickou debatu.

Čas na dohodu je do 30. dubna, kdy se musí do sněmovny poslat státní závěrečný účet. Vláda na svém zasedání 24. dubna již schválila použití většiny přebytku právě na úhradu dluhu. Podle zápisu (.doc) pro návrh státního závěrečného účtu, jehož součástí je i rozhodnutí o použití přebytku, hlasovalo všech 13 přítomných členů vlády.

Poslanecká sněmovna přijala 15. března 2017 usnesení, v němž po ministru financí Andreji Babišovi (ANO) žádá, aby do 30. dubna 2017 vysvětlil své příjmy, které použil na nákup dluhopisů společnosti Agrofert, a.s. jím samým jakožto fyzickou osobou.

26. dubna 2017 přinesl zpravodajský server Deník.cz informaci, že poradci premiéra Sobotky (ČSSD) vypracovali materiál (.pdf) nazvaný Analytický souhrn kauz a nezodpovězené otázky souvisejícís podnikáním ministra financí A. Babiše, který podrobně popisuje nejasnosti týkající se podnikatelské minulosti Andreje Babiše. Obsahuje také jakýsi souhrn formulovaný ve 22 nezodpovězených otázkách (str. 34). Je třeba dodat, že zmíněný materiál zahrnuje také přílohy a seznam použitých zdrojů (str. 35).

Ačkoliv výše uvedený analytický materiál žádá (stejně jako usnesení Poslanecké sněmovny) vysvětlení pozadí operace s korunovými dluhopisy, což je jednoznačně hlavní téma textu (sahá do minulosti a požaduje vysvětlení souvisejících obchodních aktivit Babiše), nelze říci, že se Sobotkův materiál týká výhradně kauzy korunových dluhopisů. Řeší i některé další otázky, které požadovala v obecnější podobě Poslanecká sněmovna.

Nicméně Babiš mluví o tom, že tento dotaz se objevil veřejně jen pár dní před vypršením termínu, kdy měl sněmovně odpovědět (což učinil 28. dubna). V tomto je třeba dát mu za pravdu - výzvy nebyly fakticky spojeny a jde spíše o součást dalšího tlaku na ministra financí ze strany koaličního partnera.

Sobotkova analýza od Babiše žádá například také vysvětlení miliardových finančních operací kolem společnosti IMOBA (a další otázky týkající se těchto finančních operací), proč Babiš lživě tvrdil, že společnost Hartenberg je investiční fond, když dle České národní banky není (ČNB podle analýzy takový fond neregistruje), nebo kdo byl skutečným vlastníkem společnosti O.F.I. a z jakých peněz tato společnost v 90. letech financovala své investice.

Analýza ČSSD jednoznačně mluví o zveřejněném příjmu, nikoliv o tom, že se snad jedná o celkový příjem. V auditu svých příjmů, který předložil ministr Babiš veřejnosti, se zabývá výhradně obdobím 1995 až 2015. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Zmíněná analýza ČSSD pokládá otázku takto:

„20. Kde na tuto transakci vzal peníze, když do roku 2000 byl jeho zveřejněný čistý příjem pouze 8,3 milionu korun?“

Vychází tak ze zpráv auditorů, kteří pro ministra Babiše prováděli „audit“ jeho příjmů od roku 1995 do roku 2015. Analýza ČSSD jen jednoduše sečetla roční příjmy ministra Babiše z tohoto auditu mezi roky 1995 - 2000. Do roku 1995 byl Andrej Babiš podle svého životopisu zaměstnancem firmy Petrimex, příjmy z tohoto období nezveřejnil.

ČSSD tedy neříká, že Andrej Babiš do roku 2000 měl pouze tento příjem, ale že se jedná o příjmy, které sám Andrej Babiš ukázal veřejnosti.