Demagog.cz

Radim Fiala

Radim Fiala (SPD)

  • 2
  • 4
  • 3
  • 0

Výroky

Radim Fiala

Radim Fiala

Jenom za dobu vládnutí této vlády vzniklo 10 nových úřadů. Předvolební debata České televize, 2. října 2017

Za dobu vlády Bohuslava Sobotky vznikly tři nové ústřední správní úřady, výrok poslance Fialy tak hodnotíme jako nepravdivý.

Správním úřadem se podle ústavy rozumí jakákoliv složka státu zřízená zákonem, plnící úkoly na základě zákona a vykonávající státní správu. Správní úřady se mohou vnitřně členit (např. ministerstva na odbory a další složky). Správními úřady však nejsou ku příkladu státní fondy, které slouží pouze k shromažďování a rozdělování majetku, avšak státní správu nevykonávají.

Kromě běžných správních úřadů (finanční, katastrální) však právní řád rozlišuje ještě tzv. ústřední správní úřady, mezi které Ústavní soud řadí ty správní úřady, které vykonávají státní správu na celém území ČR a které nejsou podřízeny jinému správnímu úřadu. Tyto podmínky splňuje jen malý počet správních úřadů (v současnosti 30), přičemž všechny jsou obsaženy v kompetenčním zákoně. Těchto 30 ústředních správních úřadů se rozděluje na základě toho, jestli v jejich čele stojí člen vlády (ministerstva), či ne (ústřední správní úřad). Pokud poslanec Fiala mluví o úřadech, myslí tím právě ústřední správní úřady.

Porovnáním současného znění kompetenčního zákona a znění před nástupem současné vlády zjistíme, že vznikly celkem tři nové ústřední správní úřady: Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.

Úřad pro ochranu osobních údajů i Rada pro rozhlasové a televizní vysílání byly za současné vlády do výčtu také přidány, avšak existovaly již před nástupem vlády Bohuslava Sobotky, pouze nebyly v kompetenčním zákoně uvedeny. To jim však jejich postavení jako ústředního správního úřadu nesebralo.

Radim Fiala

Radim Fiala

Loni německé domácnosti zaplatily za podporu obnovitelných zdrojů 597 miliard korun. To je ekvivalent poloviny českého státního rozpočtu. Výroky od čtenářů, 1. prosince 2014

Radim Fiala publikoval 16. ledna 2014 na webových stránkách Úsvitu přímé demokracie příspěvek o zelené energii. Srovnával přitom výdaje na zelenou energii v Německu a v České republice. Mimo jiné také uvedl, že německé domácnosti loni vydaly na podporu obnovitelných zdrojů 597 miliard korun.

Výrok Radima Fialy je hodnocen jako zavádějící, neboť zmíněná částka skutečně představuje výdaj na podporu OZE, nicméně nejen pro domácnosti, jak poslanec uvádí, ale také pro malé podniky.

Podle nejnovějších údajů německých distributorů energie činily výdaje na podporu obnovitelných zdrojů v minulém roce 21,8 miliard eur. Tuto částku však zaplatily (zdroj Spiegel online; 9. ledna - něm.) nejen domácnosti, ale i malé podniky. Stejnou informaci např. převzaly také české servery, kdy 10. ledna informovaly o zmíněné částce 21,8 mld. eur - tedy 597 mld. Kč. Zprávu vydaly české servery - např. Novinky.cz a Idnes.cz (obojí také ČTK).

V druhé části výroku uvedl Fiala s jistou mírou tolerance přibližný popis toho, že ona částka je ekvivalentem poloviny státního rozpočtu ČR. V roce 2013 činily příjmy rozpočtu 1076 367 603 000 korun, výdaje potom 1176 367 603 000 korun. Polovina příjmů ani výdajů státního rozpočtu, tedy 538, resp. 588 miliard korun, zhruba odpovídá s tolerancí Fialovým 597 miliardám.

Radim Fiala

Radim Fiala

Už v tomto volebním období jsme s Tomiem Okamurou navrhli snížení DPH v obou dvou sazbách o jeden procentní bod. Předvolební debata České televize, 2. října 2017

Daň z přidané hodnoty (DPH) se počítá podle dvou sazeb. Základní sazba činí 21 %, snížená sazba je pak podle druhu zboží buď 10 %, nebo 15 %.

Tomio Okamura a Radim Fiala společně předložili celkem tři návrhy novel zákona o DPH, žádná z nich však neobsahovala snížení sazby DPH. Ani jeden z poslanců pak nepodal pozměňovací návrh k dalším navrhovaným novelám zákona o DPH. Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Radim Fiala

Radim Fiala

Ne, ne, ne, já musím zareagovat na kolegu, pana poslance Kalouska, v tom, že my jsme chtěli, aby začala fungovat sněmovna, proto jsme hlasovali tak, jak jsme hlasovali. Dodržovali jsme poměrné zastoupení podle výsledků voleb. To si myslím, že není žádná koalice. Události, komentáře, 26. června 2018

Radim Fiala se v tomto výroku ohrazuje vůči tvrzení Miroslava Kalouska, že v Poslanecké sněmovně funguje hlasovací koalice hnutí ANO, SPD a KSČM a namítá, že hnutí SPD při hlasování dodržovalo poměrné zastoupení v orgánech sněmovny podle výsledků voleb.

Poslanci SPD hlasovali společně s ANO a KSČM pro návrhy na potvrzení předsedů sněmovních výborů, podvýborů a komisí již od ustavení nové Poslanecké sněmovny v listopadu 2017. Tyto tři poslanecké kluby svou silou 115 hlasů zajistily předsednické posty i pro Radka Kotena či Miloslava Roznera, což vyvolalo nesouhlas zejména stran tzv. Demokratického bloku.

Byť Radim Fiala tvrdí, že poslanecký klub SPD dodržoval poměrné zastoupení podle výsledků voleb, výsledné rozdělení předsednických pozic požadavek poměrnosti nesplňuje. Současná Poslanecká sněmovna má 18 výborů, 57 podvýborů a 14 komisí - celkově tedy 89 předsedů. Aby byl dodržen princip poměrnosti, měl by každý poslanecký klub mít 0,45 předsednických postů na jednoho poslance. Z tabulky lze vidět, že některé strany (SPD, ČSSD) jsou disproporčně málo zastoupeny a naopak například KSČM má více předsednických postů, než by jí podle volebního výsledku mělo náležet. KSČM má stejný počet poslanců jako ČSSD (15), ale má více než dvakrát vyšší zastoupení na předsednických pozicích a navíc pozici místopředsedy sněmovny.

Výrok je hodnocen jako zavádějící vzhledem k tomu, že výsledkem hlasování SPD (ale i ANO a KSČM) není poměrné zastoupení všech poslaneckých klubů v orgánech sněmovny, ale situace, kde jsou některé strany výrazně méně zastoupeny než jiné.

Co se týče samotné hlasovací koalice, již dříve jsme uvedli, že není pravdou, že by ANO, SPD a KSČM tvořily nějakou konzistentní hlasovací sílu. Jak vyplývá z analýzy Michala Škopa z projektu KohoVolit.eu, tyto tři strany spolu hlasují opravdu nejčastěji, ale přibližně v šestině důležitých hlasování hlasovaly odlišně.

Radim Fiala

Radim Fiala

Radim FIALA: Ano, samozřejmě, protože to je, to je člen sociální demokracie (Miroslav Poche, pozn. Demagog.cz), který říkal, že bychom měli přijmout islámské imigranty do České republiky.

Světlana WITOWSKÁ: Kdy to říkal?

Radim FIALA: V roce 2015 to psal.

Světlana WITOWSKÁ: Já myslím, že to takhle neříkal, on psal blog na iDNES a tam neříkal nic takového.

Radim FIALA: Ano, ano, dokonce ten nadpis je, že bychom se o ně měli postarat, že bychom je měli přijímat, že 525 imigrantů není přece žádný problém. Události, komentáře, 26. června 2018

V článku Miroslava Pocheho s názvem Neotáčejme se k uprchlíkům zády se opravdu dočteme následující:

… počet 525 osob považuji za symbolické humanitární gesto, kterému by se Česká republika neměla vyhýbat.

Dále:

Evropská unie je založena na principu solidarity a my jsme její součástí a jako takoví bychom měli kromě čerpání výhod být schopni pomoci i těm zemím EU na jihu Evropy, které nápor uprchlíků musí zvládat.(…)Proto se osobně přikláním k tomu imigranty v České republice přijmout a poskytnout jim prostor pro nový život.

Radim Fiala se ve svém výroku zmiňuje o přijímání „islámských imigrantů“, což není nikde v Pocheho článku explicitně napsáno. Nicméně kvóty navržené na základěDoporučeníKomise z 8. června 2015 se měly týkat 20 tisíc blíže neurčených osob z uprchlických táborů ze zemí mimo EU. Zejména se mělo jednat o podporu zemí obzvlášť silně stižených uprchlickou krizí a o zajištění bezpečného přechodu pro uprchlíky do Schengenu.

Vzhledem k prioritním oblastem, kterých se Doporučení týkalo, tedy:

In identifying the priority regions, the situation in the neighbourhood and the current migratory flows should be taken into account, in particular the link with the Regional Development and Protection Programmes in the Middle East, North Africa and the Horn of Africa.

Mělo se jednat o přemisťování uprchlíků zejména z Libanonu, Jordánu a Iráku, tedy ze zemí, na které se program RDPP zaměřuje přednostně. Tyto země přijímaly uprchlíky zejména ze Sýrie a Afghánistánu. Mezi dvaceti tisíci osobami určenými k přerozdělení se tak nepochybně nacházeli i jednotlivci muslimského vyznání. Nicméně potenciální množinu přijatých uprchlíků nelze automaticky popsat spojením „islámští imigranti“, v tomto ohledu se může jednat i o uprchlíky vyznání křesťanského či židovského. Proto hodnotíme tento výrok jako zavádějící.

Radim Fiala

Radim Fiala

... že pokud komunisté zvednou ruku pro tu vládu, a to budou muset, protože jinak by jim ve sněmovně, této vládě nevyšla majorita. Otázky Václava Moravce, 1. července 2018

Vláda získá důvěru, pokud ji podpoří nadpoloviční většina přítomných poslanců. Hnutí ANO má ve sněmovně 78 poslanců, ČSSD 15. V součtu tedy 93 hlasů, které by ovšem pro získání důvěry pro vládu nestačily.

KSČM má v současnou chvíli v Poslanecké sněmovně 15 mandátů. V případě, že by komunisté hlasovali pro, podmínka nadpoloviční většiny by již splněna byla. Ovšem stačilo by, kdyby komunisté snížili kvórum. Pokud by totiž poslanci KSČM opustili sál, nadpoloviční většina by se již nepočítala z celkového počtu poslanců v Poslanecké sněmovně, tedy 200, ale ze 185. V takovém případě by pro získání důvěry postačilo oněch 93 hlasů poslanců hnutí ANO a ČSSD.

Radim Fiala

Radim Fiala

... hlavně kvůli sociálním demokratům, kvůli tomu, že mají ve svém dlouhodobém programu nový globální, multikulturní, internacionální řád. Otázky Václava Moravce, 1. července 2018

I přesto, žeDlouhodobý program ČSSD, na který Radim Fiala odkazuje, se nám nepodařilo konkrétně časově zařadit, je očividné, že se jedná o program staršího data, který již není aktuální.

Aktuální (.pdf) Dlouhodobý program ČSSD ze 39. sjezdu ČSSD, který se konal v březnu minulého roku, žádný nový globální, multikulturní, internacionální řád neobsahuje. To lze také doložit následující citací z aktuálního programu (.pdf, str. 10): „ČSSD je pro posílení politické jednoty EU při zachování evropské kulturní různorodosti.“