Demagog.cz

Radim Fiala

Radim Fiala (SPD)

  • 16
  • 7
  • 5
  • 1

Výroky

Radim Fiala

Radim Fiala

Velká Británie říká, že do poloviny února bude mít proočkováno 15 milionů lidí. Události, komentáře, 18. ledna 2021

Vláda Spojeného království slíbila, že do poloviny února nabídne očkování proti covidu-19 15 milionům osob z ohrožených skupin.

skrýt celé odůvodnění

O záměru britské vlády poskytnout očkování proti covidu-19 15 milionům lidí ve Spojeném království do 15. února hovořil tamní premiér Boris Johnson například ve svém projevu 7. ledna 2021. Jednat se má hlavně o seniory nad 70 let, klienty a pracovníky v domovech pro seniory, zdravotníky či další zranitelné skupiny obyvatel.

Náměstek britského ministra zdravotnictví Nadhim Zahawi, který má na starosti koordinaci očkování, pak pro BBC 19. ledna 2021 uvedl, že ačkoli dodávky vakcín stále „skřípou“, je si jistý, že vláda svůj zmiňovaný cíl splní.

BBC také dále uvádí, že dle vládních zdrojů dostaly ve Spojeném království první dávku vakcíny proti koronaviru už více než čtyři miliony lidí. Britský ministr zdravotnictví Matt Hancock k tomu dodal, že naočkována byla více než polovina občanů starších 80 let a polovina klientů domovů pro seniory.

Doplňme, že Spojené království i nadále patří mezi země s nejvyšší mírou proočkovanosti proti covidu-19 na světě.

Radim Fiala

Radim Fiala

Izrael má 9 milionů obyvatel, což je srovnatelná země jako Česká republika. Podívejte se, mají proočkováno přes 2 miliony lidí, je to téměř 20 procent. Události, komentáře, 18. ledna 2021

Ke dni rozhovoru s Radimem Fialou Izrael naočkoval 2,6 z 9,3 milionů obyvatel. Dodejme, že Fialou uvedených 20 % je matematická chyba.

skrýt celé odůvodnění

Dle dat izraelského Ústředního statistického úřadu měl Izrael k datu 31. prosince 2020 přibližně 9 291 000 obyvatel. Česká republika pak podle posledních dostupných dat Českého statistického úřadu měla k 30. září 2020 celkem 10 707 839 obyvatel.

K 18. lednu 2021, kdy byl publikován rozhovor s Radimem Fialou, Izrael první dávkou vakcíny naočkoval (dle dat dostupných 20. ledna) 2,62 milionu obyvatel, což je okolo 28,2 % obyvatelstva Izraele. Například o den dříve to bylo 2,43 milionu (cca 26,2 %), 16. ledna pak 2,28 milionu, tedy 24,5 % naočkovaných obyvatel.

Více než 470 tisíc lidí v Izraeli pak dle informací serveru iRozhlas.cz z 19. ledna dostalo už i druhou dávku vakcíny. Pro kontext uveďme, že i přes tyto počty očkovaných a i přes přísná celostátní karanténní opatření, která izraelská vláda prodloužila do 31. ledna 2021, denní přírůstky počtu infikovaných koronavirem v Izraeli zůstávají nadále vysoké.

Radim Fiala tedy pravdivě uvádí, že Izrael naočkoval více než 2 miliony lidí. Nicméně naočkovaných 2,62 milionů lidí je procentuálně mnohem více než uvedených „téměř 20 %“. Ostatně bez ohledu na data o očkování, „přes 2 miliony lidí“ v izraelské populaci nikdy nemůže znamenat „téměř 20 %“.

Vzhledem k tomu, že Radim Fiala nicméně ve výroku poukazuje na vysokou proočkovanost v Izraeli a celkový počet naočkovaných lidí uvádí správně, nepřikládáme mu zde nepřesný procentuální údaj k tíži a výrok celkově hodnotíme jako pravdivý.

Radim Fiala

Radim Fiala

Radim FIALA, předseda poslaneckého klubu /SPD/
My máme dneska naočkováno 0,0 něco občanů České republiky.

Michal KUBAL, moderátor
Jedno procento.

Radim FIALA, předseda poslaneckého klubu /SPD/
Necelé jedno procento. Události, komentáře, 18. ledna 2021

V České republice bylo k datu 17. ledna 2021 vakcínou proti covidu-19 proočkováno 1,01 % populace. V úvodu ověřované diskuze však byla prezentována starší data, podle kterých tato hodnota byla v Česku 0,98 %.

skrýt celé odůvodnění

K 17. lednu 2021 bylo dle dat dostupných 20. ledna v České republice naočkováno 108 239 lidí. O tomto čísle psal již večer 17. ledna, tedy den před konáním rozhovoru, například server Lidovky.cz. Z celkového počtu 10 707 839 obyvatel České republiky se tak jedná o 1,01 % očkovaných osob.

Dodejme však, že v úvodu ověřovaných Událostí, komentářů prezentovala Marcela Augustová data o očkování v jednotlivých státech, která byla platná k sobotě 16. ledna (čas 2:25), v tu dobu se tedy jednalo o dva dny stará data. Česká republika podle těchto dat měla proočkováno 0,98 % (čas 2:50) populace a lze předpokládat, že Radim Fiala reaguje právě na tato prezentovaná čísla. Byť Radim Fiala nesprávně opravil moderátora, vycházel z dat, která mu v úvodu pořadu byla prezentována. I vzhledem k minimální odchylce od tehdy aktuálních dat tak výrok hodnotíme jako pravdivý.

Radim Fiala

Radim Fiala

Maďarsko se rozhodlo jít svou vlastní cestou, shání si ty vakcíny i svou vlastní cestou, nejenom unijní. Události, komentáře, 18. ledna 2021 !

Maďarsko skutečně shání vakcíny i jinou cestou než skrze EU. Do Maďarska má být například dodávána čínská vakcína Sinopharm. Maďarsko se zároveň podílelo na testování ruské vakcíny Sputnik V, jejíž dodávku maďarský ministr zahraničí dojednal 22. ledna 2021.

skrýt celé odůvodnění

Maďarsko skutečně shání vakcíny proti covidu-19 i mimo Evropskou unii, jak vyplývá například z vyjádření ředitelky tamního Národního střediska veřejného zdraví Cecílie Müllerové.

Maďarská vláda 14. ledna 2021 také oznámila, že uzavřela dohodu s Čínou na nákup čínské vakcíny Sinopharm. První dodávka této vakcíny by pak mohla zahrnovat až 1 milion dávek. Jestliže by používání čínské vakcíny Sinopharm maďarské úřady schválily, stalo by se Maďarsko první zemí Evropské unie, která by tak učinila.

Maďarsko se podílelo i na testování ruské vakcíny Sputnik V. Do Maďarska v prosinci 2020 dorazilo 6 000 dávek této vakcíny, její použití při hromadném očkování nicméně nebylo plánováno, jelikož Rusko podle vyjádření maďarské vlády nemá dostatečné výrobní kapacity. 22 ledna 2021 však maďarský ministr zahraničí Peter Szijjarto na brífinku s ruským ministrem zdravotnictví oznámil, že Maďarsko zakoupí „velké množství“ vakcíny Sputnik V, které by mělo dorazit v rámci tří dodávek.

Skrze Evropskou unii do Maďarska do poloviny ledna prozatím dorazilo 129 860 dávek vakcín. V rámci dodávek od EU pak má Maďarsko rezervovaných 19,7 milionu dávek. Podle maďarského ministra zahraničí je však distribuce vakcín skrze EU příliš pomalá.

Jelikož tedy Maďarsko skutečně shání vakcíny i jinak než skrze Evropskou unii, například z Číny, hodnotíme výrok jako pravdivý, 

Radim Fiala

Radim Fiala

Velká Británie měla vakcínu, nebo má vakcínu s obchodním názvem Oxford AstraZeneca, kterou se normálně ve Velké Británii už dneska vakcinuje. Události, komentáře, 18. ledna 2021

Britská vakcína Oxford/AstraZeneca byla ve Spojeném království schválena 30. prosince 2020 a první člověk jí zde byl naočkován 4. ledna 2021. Velká Británie k očkování používá dvě vakcíny, kromě vakcíny BioNTech/Pfizer je to právě také vakcína Oxford/AstraZeneca.

skrýt celé odůvodnění

Ve Velké Británii je k vakcinaci skutečně používána i vakcína Oxford/AstraZeneca, která byla vyvinuta společností AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou. Tato vakcína byla schválena britskou lékovou agenturou MHRA 30. prosince 2020, k jejímu schválení ze strany Evropské komise však prozatím nedošlo. Stát by se tak nicméně mohlo 29. ledna.

Dodejme, že k datu 18. ledna 2021, kdy probíhal rozhovor, byly ve Velké Británii kromě vakcíny Oxford/AstraZeneca tamní lékovou agenturou schváleny také vakcíny od společností Moderna a BioNtech/Pfizer. Právě poslední zmíněnou vakcínou začalo Spojené království očkovat své občany nejdříve, první dávku dostala již 8. prosince 2020 91letá Margaret Keenan.

Vakcíny Oxford/AstraZeneca má britská vláda objednáno 100 milionů dávek, první člověk jí byl naočkován 4. ledna 2021. V následujících dnech začala distribuce vakcíny do očkovacích center. Data o aktuálním počtu naočkovaných vakcínou Oxford/AstraZeneca se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Podle informací BBC však Spojené království k 21. lednu 2021 používá jen dvě vakcíny, a to Oxford/AstraZeneca a BioNTech/Pfizer.

Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý, jelikož vakcína Oxford/AstraZeneca byla ve Velké Británii schválena a je zde používána.

Radim Fiala

Radim Fiala

A ta vakcína (od společnosti AstraZeneca, pozn. Demagog.cz) má tu výhodu, že se nemusí přeočkovávat a může se uchovávat ve vyšších teplotách, to znamená do -20 stupňů, ne do -76 jako všechny ostatní vakcíny. Události, komentáře, 18. ledna 2021

Vakcína společnosti AstraZeneca má být podávána ve dvou dávkách. Může být skutečně uchovávána při vyšších teplotách. Teplota pro dlouhodobé skladování však činí 2 až 8 °C, nikoliv -20 °C. Většina ostatních vakcín nevyžaduje dlouhodobé skladování při teplotách -70 °C a nižších.

skrýt celé odůvodnění

Jelikož je ve fázi testování několik vakcín, v ověření výroku zmiňujeme vakcíny, které jsou dostupné či mají být dostupné v České republice na jaře 2021.

Strategie očkování proti covidu-19 v České republice (.pdf) byla vydána Ministerstvem zdravotnictví v prosinci 2020. Z dokumentu vyplývá, že vakcína od společnosti AstraZeneca musí být podána ve dvou dávkách během 28 dní (.pdf, str. 8). Dlouhodobě skladována má být při teplotě 2 až 8 °C (tedy v chladničce), toto rozmezí pak uvádí také společnost AstraZeneca na svých webových stránkách.

Na základě strategie očkování má být dodání vakcíny společnosti AstraZeneca do České republiky zahájeno v březnu 2021 (.pdf, str. 17). Evropská unie však tuto vakcínu dosud neschválila. K 12. lednu Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) prozatím jen přijala žádost o podmínečnou registraci vakcíny společnosti AstraZeneca, k jejímu schválení by následně mohlo dojít na zasedání EMA na konci ledna.

V EU je nyní (k datu 19. ledna 2021) Evropskou agenturou pro léčivé přípravky schválena pouze vakcína firem Pfizer/BioNTech a společnosti Moderna. Vakcína firem Pfizer/BioNTech musí být rovněž podána ve dvou dávkách, skladována musí být při teplotě -70 °C (.pdf, str. 7). Při teplotě 2 až 8 °C poté může být uchovávána nejdéle po dobu pěti dní.

Vakcína společnosti Moderna musí být rovněž podána ve dvou dávkách (.pdf, str. 7) a skladována v rozmezí -25 až -15 °C (.pdf, str. 8). Uveďme, že na stránkách výrobce se ve spojitosti s dlouhodobým skladováním například hovoří také o standardní teplotě při uchovávání v mrazničce, tedy o -20 °C. Je tak možné, že právě s Modernou v tomto ohledu Radim Fiala vakcínu AstraZeneca zaměnil. Dodejme, že vakcína společnosti Moderna může být rovněž krátkodobě (max.  30 dní) skladována při teplotě 2 až 8 °C (.pdf, str. 8).

Na jaře 2021 mají být do České republiky dodány také vakcíny společností Johnson&Johnson a CureVac (.pdf, str. 17). Vakcína firmy Johnson&Johnson je jednodávková a pro dlouhodobé skladování vyžaduje teplotu 2 až 8 °C, při níž může být uchována po dobu šesti měsíců (.pdf, str. 8). Stejně tak i dvoudávková vakcína společnosti CureVac (.pdf, str. 8), web výrobce pak zmiňuje skladování při standardní chladničkové teplotě 5 °C nejdéle po dobu 3 měsíců. Strategie očkování udává, že po delší dobu (2 roky) tato vakcína musí být skladována při -60 °C (.pdf, str. 8, 29).

Jelikož se ve velmi nízkých teplotách skladují jen vakcíny firem Pfizer/BioNTech a CureVac, nedá se říci, že podobně nízkou teplotu vyžadují všechny ostatní vakcíny, jak uvádí Radim Fiala. Vakcína společnosti AstraZeneca také může být skladována při standardní chladničkové teplotě, nikoliv při -20 °C, a je dvoudávková. Z těchto důvodů proto výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Radim Fiala

Radim Fiala

Předsedou toho krizového štábu je pan prof. Prymula, protože pan prof. Prymula je odborník, epidemiolog. Otázky Václava Moravce, 22. března 2020

Prof. Prymula byl zvolen jako předseda Ústředního krizového štábu 15. března 2020. Do pozice byl zvolen i díky svému dlouholetému zaměření na hygienu a epidemiologii, ze kterých má i profesorský titul.

skrýt celé odůvodnění

Prof. Prymula je aktuálním předsedou Ústředního krizového štábu. Do této pozice byl zvolen 15. března 2020. 

Podle článku 4 statutu Ústředního krizového štábu (.pdf, str. 2) platného do 15. března 2020 platilo, že „předsedou Štábu jmenuje předseda vlády podle charakteru situace:
a) ministra vnitra, kromě případů uvedených v bodě b), nebo

b) ministra obrany v případě vyhlášení stavu ohrožení státu v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením, za válečného stavu či za dalších situací vojenského charakteru, jež se významně dotýkají bezpečnostních zájmů České republiky.”

Podle nového statutu (.pdf, str. 2) schváleného 15. března nově platí, že „předsedou Štábu jmenuje předseda vlády podle charakteru situace některého z členů vlády nebo členů Štábu.” Prof. Prymula tak mohl být zvolen, neboť jakožto náměstek ministra zdravotnictví je členem (.pdf, str. 2) Štábu.

Prof. Prymula působil v mnoha řídících funkcích, jak uvádí v jeho životopise (.doc) zveřejněném 1. března 2017 ministerstvo zdravotnictví. Mezi lety 1997–2002 byl prorektorem Vojenské lékařské akademie v Hradci Králové. Následující 2 roky byl rektorem. Dalších 5 let až do roku 2009 byl děkanem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. Mezi lety 2009–2016 byl pak ředitelem FN Hradec Králové.

Zaměřením prof. Prymuly je bezesporu epidemiologie, ze které získal své vědecké tituly. Jen krátce lze zmínit např. to, že se prof. Prymula v roce 1996 stal docentem epidemiologie či že roku 2007 získal titul profesora hygieny, epidemiologie a preventivního lékařství.

Radim Fiala

Radim Fiala

Západní Evropa udělala některá opatření, které my jsme udělali před týdnem, před 10 dny, udělala je včera, zavřela restaurace, hospody. Otázky Václava Moravce, 22. března 2020

Restaurace v České republice byly uzavřeny od 14. března. V celé řadě zemí západní Evropy došlo k obdobnému kroku v podobném termínu, například ve Francii, Španělsku a Nizozemí. Například v Belgii bylo oznámeno uzavření restaurací již 12. března.

skrýt celé odůvodnění

Většina zemí západní Evropy, s výjimkou Velké Británie, nařídila zavřít restaurace a hospody přibližně ve stejnou dobu jako Česká republika.


Belgie například oznámila zavření barů restaurací a také škol již ve čtvrtek 12. března večer. O dva dny později, 
14. března, španělský premiér Pedro Sánchez nařídil lidem vycházet z domu pouze v nezbytných případech a zároveň nařídil uzavření restaurací, kaváren, muzeí atd.


Také Francie oznámila 14. března zavření všech svých restaurací, nočních podniků, barů, kaváren a univerzit. V Nizozemí jsou kavárny, restaurace, bary a školy zavřené od neděle 15. března. Významnou výjimkou je tak pouze Velká Británie, která oznámila zavření barů a restaurací teprve 20. března.


Tvrzení Radima Fialy o tom, že Západní Evropa zavřela bary a restaurace teprve včera (21. března) tedy hodnotíme jako nepravdivé, jelikož krom Velké Británie většina zemí západní Evropy tato opatření zavedla již kolem 12. až 15. března, podobně jako Česká republika.

Radim Fiala

Radim Fiala

Když jsme věděli už začátkem prosince, co se děje v Číně, tak si myslím, že Ministerstvo vnitra ty věci mělo analyzovat a ty prostředky nakupovat už třeba v prosinci, protože byl velmi vysoký předpoklad, že se to stane i Evropě a v České republice. Otázky Václava Moravce, 22. března 2020

První případ zaznamenali čínští lékaři 8. prosince. Potvrdit, že se jedná o nový druh viru, trvalo týden. Informace, že se jedná o nové onemocnění, tedy existovala v polovině prosince a nikoli na začátku. Přenos nemoci z člověka na člověka byl potvrzen až ve druhé polovině ledna.

skrýt celé odůvodnění

Ačkoliv Čína se o nové nákaze dozvěděla začátkem prosince 2019, oficiálně přiznala její vláda výskyt až 31. prosince. První případ zaznamenali lékaři v Číně 8. prosince, během týdne výzkumná centra v Pekingu a Šanghaji potvrdila, že se jedná o dosud neznámý patogen. Za další dva týdny vyvinuli výzkumníci z pekingského Centra pro kontrolu a prevenci nemocí testovací činidla. Čínská vláda však nařídila mlčenlivost. Ovšem informace o novém onemocnění šířili lékaři prostřednictvím sociálních sítí navzdory zákazu. 

Česká média začala o nemoci mluvit koncem prosince 2019, právě v důsledku oficiálního přiznání možného výskytu nového viru. Čínské úřady tehdy udávaly 27 nakažených ve Wu-chanu. WHO potvrdila výskyt nové epidemie zápalu plic o pár dní později a 8. ledna zveřejnila, že se může jednat o nový typ koronaviru. Informaci potvrdil čínský expertní tým 10. ledna, kdy oznámil, že patogenem „wuchanského zápalu plic“ je „nový typ koronaviru s typickou morfologií“. V té době již zaváděly Tchaj-wan a Hongkong kvůli nemoci bezpečnostní opatření, šíření viru na své území však nezaznamenaly. Nicméně stále nebyl znám způsob šíření, nevědělo se, zda je vir přenosný z člověka na člověka, a nebyla známá ani jeho smrtnost. První oběť byla oznámena čínskými zdravotnickými úřady 11. ledna. O pár dní později byl zaznamenán první případ mimo Čínu, konkrétně v Thajsku. Ve stejné době se teprve objevily spekulace o možném přenosu z člověka na člověka. Tento způsob přenosu potvrdily čínské úřady až o týden později. 

Teprve ve druhé polovině ledna bylo tedy lépe známo, o jaký typ nemoci se jedná a jaká jsou rizika. Na začátku prosince rozhodně nebyl předpoklad o rychlosti a způsobu šíření viru.

Radim Fiala

Radim Fiala

My máme také svůj návrh pozměňovací, ve kterém je napsáno, že my bychom chtěli ošetřovné také pro pracovníky, například zdravotníky, kteří jsou v té první linii, jsou v práci a mohou to ošetřovné přenést ještě na někoho, kdo jim pohlídá to jejich dítě, aby oni mohli být v té práci a starat se o nás všechny. Otázky Václava Moravce, 22. března 2020

SPD skutečně předložilo vlastní pozměňovací návrh, který by umožnil, aby o dítě pečoval (a pobíral ošetřovné) místo pracující osoby příbuzný v přímé nebo vedlejší linii, který s dítětem nežije ve společné domácnosti. Tento pozměňovací návrh nebyl přijat.

skrýt celé odůvodnění

Ošetřovné je jednou ze šesti dávek českého systému nemocenského pojištění a je upraveno v zákoně č. 187/2006 Sb., zákon o nemocenském pojištění. Podle § 39 odst. 1 písm. a) tohoto zákona má na ošetřovné nárok zaměstnanec, který nemůže pracovat z důvodu péče o nemocného člena domácnosti (výjimka je u péče o dítě mladšího 10 let rodičem). Ošetřovné může podle § 39 odst. 1 písm. b) stejného zákona zaměstnanec získat také v případě, že musí pečovat o zdravé dítě mladší 10 let proto, že školské nebo jiné dětské zařízení bylo uzavřeno (například z důvodu epidemie). Doba pobírání ošetřovného činí podle § 40 odst. 1 stejného zákona nejdéle 9 kalendářních dnů (16 u rodičů samoživitelů, kteří pečují o dítě do věku 16 let s neukončenou školní docházkou).

Vláda dne 19. března 2020 předložila Poslanecké sněmovně vládní návrh zákona o některých opatřeních v souvislosti s epidemií koronaviru. Návrh byl poslancům rozeslán jako tisk 784/0. Kvůli vyhlášení stavu legislativní nouze byl návrh projednán ve zkráceném jednání s vynecháním 1. čtení na 42. schůzi konané dne 24. března 2020. K vládnímu návrhu zákona bylo podáno celkem 23 pozměňovacích návrhů, z toho jeden podala za SPD Lucie Šafránková. 

Pozměňovací návrh (.docx) SPD (předložený Lucií Šafránkovou, Tomiem Okamurou a Radimem Fialou) navrhuje rozšířit okruh osob, které budou mít v době mimořádných epidemiologických opatření nárok na ošetřovné. 

Návrh předpokládá (.docx, str. 2–4), že v důsledku okolností způsobených epidemií koronaviru budou muset na dlouhou dobu opustit z důvodu péče o dítě své zaměstnání také lékaři, zdravotní sestry, záchranáři, příslušníci bezpečnostních sborů. Dále například pracovníci obchodu a služeb nebo dalších, pro společnost v současné době obzvláště důležitých profesí. 

Tento pozměňovací návrh by umožnil rodinám volbu toho, kdo se státem finančně kompenzované péče ujme. Místo takto pracujícího člena domácnosti by ošetřovné mohla pobírat jiná osoba, která je k ošetřovanému v příbuzenském stavu podle § 771 a § 772 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.  

Pozměňovací návrh byl zamítnut v rámci 44. hlasování 42. schůze dne 24. března 2020. Pro návrh hlasovaly poslanecké kluby SPD, ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Proti návrhu hlasovalo 36 poslanců z hnutí ANO (3 se zdrželi), 4 poslanci za ČSSD (2 se zdrželi). Z KSČM pro návrh hlasoval pouze Stanislav Grospič, dalších 7 poslanců se zdrželo. V konečném výsledku pro návrh hlasovalo 45 poslanců, proti návrhu 40 poslanců a 13 se zdrželo. Přítomno bylo celkem 98 poslanců, pro přijetí návrhu bylo potřeba 50 hlasů.

Vládní návrh zákona jako celek byl ve stejný den Poslaneckou sněmovnou schválen a postoupen Senátu jako tisk 216/0. Senát návrh projednal a schválil beze změn na 18. schůzi dne 25. března 2020.

Nově budou mít na ošetřovné nárok i rodiče dětí do 13 let, a to po celou dobu, kdy budou zavřeny školy. Výše ošetřovného zůstane na stávajících 60 % ze mzdy či platu a bude se týkat jen zaměstnanců. Ošetřovné budou navíc dostávat i lidé, kteří se starají o postižené členy rodiny po uzavření stacionářů a dalších sociálních služeb. Ošetřovné se bude vztahovat na všechny nezaopatřené děti s postižením v nejméně prvním stupni, které nyní nemohou navštěvovat školu. V těchto případech nebude existovat věkové omezení. Rodiče se nově také budou moci na ošetřovném i vícekrát vystřídat. Příslušníci bezpečnostních sborů budou dostávat nekrácený průměrný služební příjem.