Demagog.cz

Radim Fiala

Radim Fiala (SPD)

  • 9
  • 6
  • 5
  • 1

Výroky

Radim Fiala

Radim Fiala

Je silně zpolitizovaná (kauza Čapí hnízdo, pozn. Demagog.cz), že snad nebyla, neproběhla žádná schůze Poslanecké sněmovny, kdyby se o této dotační kauze nehovořilo. Otázky Václava Moravce, 22. září 2019

Kauza Čapí hnízdo byla diskutována na 20 z celkového počtu 34 schůzí Poslanecké sněmovny během 8. volebního období. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, kauza byla nicméně ve Sněmovně zmiňována opakovaně.

skrýt celé odůvodnění

V časovém úseku 8. volebního období, pro které výrok ověřujeme, se od ustavující schůze poslanců ze dne 20. listopadu 2017 o kauzách Andreje Babiše debatovalo několikrát. Z celkového počtu 34 schůzí, které uvádí Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky na svém webu, dvě stále probíhají. Čapí hnízdo bylo ale již zmíněno i na dosud neukončené 34. schůzi. Ze zbývajícího počtu 32 ukončených schůzí jsme pak ve zprávách o schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu nalezli zmínku o kauze Čapí hnízdo v 19 zápisech.

Na první ustavující schůzi projednávali poslanci vydání (.pdf, str. 92, 125) poslanců Faltýnka a Babiše k trestnímu stíhání a jmenování (.pdf, str. 63) předsedů mandátového a imunitního výboru.

Na druhé schůzi, která se konala 30. listopadu 2017, zmiňovala Markéta Pekarová Adamová výroky (.pdf, str. 18) Radka Vondráčka ohledně odložení kauzy Čapí hnízdo v pořadu Otázky Václava Moravce.

Na třetí schůzi se pak Čapí hnízdo nezmiňovalo.

Ve dnech 12. až 19. prosince, během čtvrté schůze, zmiňovali poslanci kauzu Čapí hnízdo v souvislosti s kauzou OKD (.pdf, str. 84-85).

Na páté schůzi Poslanecké sněmovny, která se konala ve dnech 10. až 16. ledna 2018, podala vláda Andreje Babiše první řádnou žádost o důvěru. Řada politiků se v kontextu žádosti o důvěru vyjádřila právě ke kauze Čapí hnízdo. Miroslav Kalousek dle záznamu (.pdf, str. 33) žádost o důvěru okomentoval slovy: „…je to věru poprvé, co o důvěru žádá bývalý agent Státní bezpečnosti evidovaný pod krycím jménem Bureš a člověk, který je obviněný a trestně stíhaný orgány činnými v trestním řízení z daňového podvodu a z poškozování finančních zájmů Evropské unie.”

19. ledna 2018, tedy již během šesté schůze, projednávala Poslanecká sněmovna žádost o vyslovení souhlasu k trestnímu stíhání poslance Andreje Babiše a poslance Jaroslava Faltýnka. K vydání jak Andreje Babiše, tak Jaroslava Faltýnka byl po několikahodinové debatě dán souhlas Sněmovny.

Na sedmé schůzi sněmovny hovořil (.pdf, str. 545) Miroslav Kalousek o vztahu Andreje Babiše s Generální inspekcí bezpečnostních sborů a Jakub Michálek se ve své interpelaci (.pdf, str. 311) dotazoval na dosazování lidí s minulostí v holdingu Agrofert do státní správy.

9. března 2018 Miroslav Kalousek na osmé schůzi komentoval (.pdf, str. 46-47) tvrzení Andreje Babiše, že v roce 2013 ministr financí poslal účelově kontrolu na Čapí hnízdo.

Na deváté ani desáté schůzi se pak Čapí hnízdo neprojednávalo.

Jedenáctá schůze se týkala správního řízení s ředitelem Generální inspekce bezpečnostních sborů. Například podle Miroslava Kalouska bylo toto řízení zahájeno, protože se premiér Babiš, toho času stíhaný v kauze Čapí hnízdo, nechtěl smířit s nezávislostí GIBS.

Na dvanácté schůzi se Ivan Bartoš vyjadřoval (.pdf, str. 512) ke kauze slovy: „...v podstatě jednobarevná vláda ANO má v gesci všechna ministerstva, vnitro i spravedlnost, poslanci tady vykřikují o tom, skoro i do médií, jak Nevtípila vyšetřujícího policistu dostanou do tepláků.“ Dále komentuje dosazení člena hnutí ANO do komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti GIBS. Obdobným způsobem jako Bartoš situaci komentuje také Jan Farský (str. 515).

Na třinácté schůzi promluvil (.pdf, str. 758) Miroslav Kalousek k Andreji Babišovi slovy: „…je to vaše osoba, vaše trestní stíhání, díky kterému tady ještě nemáme vládu s důvěrou…“

Čtrnáctá schůze byla pro malou účast přerušena na neurčito hned po zahájení a projednáno na ní tedy nebylo nic. Kauza Čapí hnízdo pak nebyla zmíněna ani na schůzi 15.

Na 16. zasedání Sněmovny se vyjádřil (.pdf, str. 192) Jan Bartošek k úvahám hnutí ANO a ministryně spravedlnosti o odložení stíhání o čtyři roky.

Ke kauze Andreje Babiše se poslanci vyjadřovali i během jednání o vyslovení důvěry vládě Andreje Babiše, které proběhlo 11. července 2018. Na této již sedmnácté schůzi Poslanecké sněmovny se mimo jiné vyjádřila (.pdf, str. 168) Miroslava Němcová k dvojímu metru ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha ve vztahu ke kauze Čapí hnízdo. Miroslav Kalousek o premiéru Babišovi prohlásil (.pdf, str. 180), že obelhával veřejnost i Poslaneckou sněmovnu.

Na osmnácté ani devatenácté schůzi nebyla kauza zmíněna.

Na 20. schůzi Sněmovny zmínila (.pdf, str. 650) kauzu Čapí hnízdo Helena Válková v souvislosti s důvěrou veřejnosti v justici.

Na jednadvacáté ani dvaadvacáté schůzi nebyla kauza opět zmíněna.

23. listopadu 2018 předložila opozice návrh na vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše, diskuzi třiadvacáté schůze otevřel místopředseda PSP Petr Fiala, který hovořil (.pdf, str. 6) o „neudržitelném stavu, ve kterém se ocitla ústavní funkce předsedy vlády". Kauzu Čapího hnízda zde pak zmínil i sám premiér Babiš (.pdf, str. 10).

Na čtyřiadvacáté, pětadvacáté ani šestadvacáté schůzi pak nebylo o zmiňované kauze hovořeno.

Na 27. schůzi Sněmovny byla kauza Čapí hnízdo zmíněna (.pdf, str. 630) v kontextu kauzy Miloslava Roznera.

Na 28. schůzi o kauze hovořil (.pdf, str. 275-276) Jakub Michálek při projednávání národního investičního plánu.

Marek Výborný komentoval (.pdf, str. 17) situaci Andreje Babiše na 29. zasedání Sněmovny slovy: „A tato vláda má ve svém čele premiéra, který čelí nejen trestnímu stíhání a kolosálnímu střetu zájmů, ale je i v podezření, že zneužívá své moci, aby se vyhnul spravedlivému procesu.“

Na třicáté schůzi PS se ke kauze Čapí hnízdo vyjadřoval (.pdf, str. 622) sám Andrej Babiš: „...Evropská unie poslala 50 mil. za Čapí hnízdo, které mimochodem i pan Kalousek kontroloval.“

Jednatřicátá schůze pak zmínku o Čapím hnízdě opět nepřinesla.

Při dalším jednání o vyslovení nedůvěry vládě dne 26. června 2019, v rámci třicáté druhé schůze, poslanci debatovali o dosavadním působení vlády i premiérových kauzách. V závěrečném hlasování vláda obstála a důvěru Sněmovny si udržela. Čapí hnízdo zde bylo zmíněno několikrát např. samotným premiérem (str. 17) či poslancem Žáčkem (str. 207)

Na 33. schůzi sněmovny pak hovořila (.pdf, str. 292) o kauze Čapí hnízdo ve své interpelaci Markéta Pekarová Adamová: „Olbramovice čekají na silniční obchvat už řadu let. Teď to však vypadá, že se jej ještě řadu let nedočkají. Ministerstvo dopravy totiž minulý týden zrušilo stavební povolení. Námitku proti stavbě obchvatu podal vlastník Čapího hnízda, společnost IMOBA, patřící shodou okolností do vámi ovládaného svěřenského fondu. Kvůli Čapímu hnízdu jste ostatně trestně stíhán. Prý to bylo proto, že by hluk z obchvatu mohl obtěžovat hosty Čapího hnízda.“

34. schůze pak ještě probíhá a nebyla ukončena. I zde však již bylo Čapí hnízdo zmíněno, například poslancem Ferjenčíkem: „Přímo předseda vlády dělá přes Čapí hnízdo daňové úniky a prostě takováhle je situace.“

Z uvedeného tedy plyne, že ačkoliv Radim Fiala nemá pravdu, když tvrdí, že se o kauze hovořilo na všech schůzích Poslanecké sněmovny, lze potvrdit, že byla ve Sněmovně řešena opakovaně.

Radim Fiala

Radim Fiala

Je zpolitizovaná také tím (kauza Čapí hnízdo, pozn. Demagog.cz), že se šetří 4 roky, aniž by byl kdokoliv schopen říct jasný výsledek. Otázky Václava Moravce, 22. září 2019

Kauzu Čapí hnízdo začala policie vyšetřovat v listopadu 2015. O zastavení trestního stíhání bylo rozhodnuto v září 2019. Nejvyšší státní zástupce má však ještě pravomoc přezkumu již skončené věci a prezident Zeman prohlásil, že je připraven využít svého práva udělit abolici.

skrýt celé odůvodnění

Policie ČR začala Čapí hnízdo vyšetřovat kvůli možným dotačním podvodům na základě tehdy anonymního trestního oznámení Tomáše Kaplera, podaného v září 2015. Policie své vyšetřování ukončila 26. března 2019. V dubnu byl spisový materiál k případu předán dozorujícímu státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi.

Na začátku září 2019 zveřejnil mluvčí městských státních zástupců Aleš Cimbala informaci, že Jaroslav Šaroch změnil v kauze Čapí hnízdo právní názor, což znamená, že státní zástupce navrhl zastavení trestního stíhání. 13. září 2019 potvrdil městský státní zástupce Martin Erazím rozhodnutí Jaroslava Šarocha a trestní stíhání Andreje Babiše bylo zastaveno.

Vrcholem soustavy státního zastupitelství v ČR je podle zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, Nejvyšší státní zastupitelství. V jeho čele v současnosti stojí JUDr. Pavel Zeman. Mezi pravomoci nejvyššího státního zástupce patří mimo jiné také kontrola již skončených věcí, které byly rozhodnuty státními zastupitelstvími nižších stupňů. Nejvyšší státní zástupce může po provedené kontrole uložit nižším úrovním státního zastupitelství závazný způsob nápravy. Přesto, že se jedná o výjimečnou pravomoc, má v současné době nejvyšší státní zástupce možnost ji v kauze Čapí hnízdo využít.

Ústava dává prezidentu ČR pravomoc abolice, tedy zastavení trestního řízení. Jedná se o tzv. kontrasignovanou pravomoc hlavy státu, pro jejíž platnost je nutný spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. Prezident Miloš Zeman 19. září 2019 na TV Barrandov připomněl, že prezident toto právo má, a uvedl: „Pokud by to bylo nutné, a já věřím, že to nutné nebude, pak bych k tomuto ústavnímu kroku sáhl.“ Kromě toho také řekl, že by své rozhodnutí považoval za politické.

Andrej Babiš prohlásil, že by abolici od prezidenta Miloše Zemana nepřijal. „Nastolování úvah o abolici ve chvíli, kdy existuje pravomocné rozhodnutí příslušného státního zastupitelství, je nesmyslné právně i politicky. Jen podněcuje napětí ve společnosti a pocity občanů, že je zpochybňován právní řád a rozhodnutí institucí právního státu. Že bych abolici nepřijal, jsem řekl již v minulosti,“ řekl pro ČT.

Kauza Čapí hnízdo se začala vyšetřovat po podání trestního oznámení v září 2015 a rozhodnutí o zastavení trestního stíhání padlo 13. září 2019. Můžeme tedy konstatovat, že šetření celé věci trvalo čtyři roky. Vzhledem k výše popsaným skutečnostem, jako je možnost přezkumu skončené věci Nejvyšším státním zástupcem a pravomoc prezidenta udělit abolici, neznáme jasný výsledek celé kauzy a nevíme, jaký bude její závěr.

To, že je kauza Čapího hnízda zpolitizovaná, je názor Radima Fialy, proto tuto část výroku nehodnotíme.

Radim Fiala

Radim Fiala

A na konci té kauzy je vlastně situace, kdy dva státní zástupci řeknou, že je všechno v pořádku, že trestný čin se nestal, a já jenom znovu opakuji, Miloš Zeman neřekl nic jiného, že má ústavní právo a že kdyby třetí státní zástupce ten verdikt o 180 stupňů otočil, že je připraven tady toho opravného prostředku použít. Otázky Václava Moravce, 22. září 2019

Státní zástupci skutečně došli k názoru, že trestný čin nebyl spáchán. Jednání však označili za „vědomě účelové“. Je tedy zavádějící tvrdit, že dle nich bylo vše v pořádku. Miloš Zeman pak skutečně řekl, že je připraven udělit Andreji Babišovi abolici.

skrýt celé odůvodnění

Mluvčí pražských státních zástupců dne 2. září 2019 v rozhovoru pro ČT uvedl, že dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch změnil v kauze Čapí hnízdo právní názor. Následně se návrhem na zastavení trestního stíhání začal zabývat vedoucí státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze, Martin Erazím.

Dne 13. září 2019 Martin Erazím rozhodl o zastavení trestního stíhání všech obviněných a uvedl, že se ztotožňuje s právním názorem Jaroslava Šarocha. Za pár dní Městské státní zastupitelství v Praze zveřejnilo na své elektronické nástěnce devadesátistránkové rozhodnutí (.pdf) Jaroslava Šarocha.

V samotném závěru rozhodnutí (.pdf, str. 90) státní zástupce Jaroslav Šaroch říká:

„Přestože považuji za prokázané, že zejména obv. Ing. XXXX, Ph.D. a obv. Ing. XXXX (podle deníku Právo jde o Janu Mayerovou a Andreje Babiše, pozn. Demagog.cz) jednali vědomě účelově tak, aby byla poskytnuta dotace v rámci ROP NUTS 2 na výstavbu MKA ČH, a že existovalo spojení mezi společnostmi XXXX a XXXX, příp. dalšími společnostmi ze skupiny XXXX, prostřednictvím fyzických osob, které jednaly společně, nepodařilo se opatřit důkazy, které by prokazovaly, že společnost XXXX nebyla v době podání žádosti o poskytnutí dotace, či v následné době do rozhodnutí Výboru RR o poskytnutí dotace na realizaci projektu MKA, event. do uzavření smlouvy o poskytnutí dotace mezi společností XXXX a Regionální radou, nezávislým podnikem a nesplňovala definici malého a středního podniku.“

Andrej Babiš byl podezřelý ze spáchání dotačního podvodu a poškozování zájmů EU. V roce 2009 získala Farma Čapí hnízdo 50milionovou dotaci určenou pro malé a střední podniky. Až do začátku roku 2008 patřila firma pod holding Agrofert, pak z něj byla vyčleněna, aby dosáhla na výše zmíněnou dotaci. Po pěti letech se vrátila zpátky pod Agrofert.

Prezident Miloš Zeman dne 19. září 2019 na TV Barrandov připomněl, že má prezident právo abolice, tedy zastavení trestního stíhání. Zároveň se nechal slyšet, že je připraven abolici Andreji Babišovi udělit, pokud by Nejvyšší státní zastupitelství rozhodlo o obnovení trestního stíhání. Andrej Babiš prohlásil, že by abolici od prezidenta nepřijal.

Je tedy pravdou, že státní zástupci došli k závěru, že žádný trestný čin v kauze Čapí hnízdo nebyl spáchán. Je však zavádějící tvrdit, že je dle nich „všechno v pořádku“. Státní zástupce Šaroch ve své zprávě, se kterou se městský státní zástupce Erazím ztotožnil, uvádí, že celý proces získání dotace na projekt Čapího hnízda byl vědomě účelový a že „existovalo spojení mezi společnostmi XXXX a XXXX, případně dalšími společnostmi ze skupiny XXXX, prostřednictvím fyzických osob, které jednaly společně“.

Radim Fiala

Radim Fiala

Státní zástupci řekli, že tento skutek nebyl trestným činem (kauza Čapí hnízdo, pozn. Demagog.cz). Otázky Václava Moravce, 22. září 2019

Jaroslav Šaroch konstatuje v devadesátistránkovém odůvodnění svého rozhodnutí, že se skutek (pro který bylo trestní stíhání vedeno) sice stal, ale nelze jej označit jako trestný čin. Městský státní zástupce Erazím se s jeho názorem ztotožnil.

skrýt celé odůvodnění

Farma Čapí hnízdo patřila ještě v roce 2007 pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov do holdingu Agrofert, který Andrej Babiš vlastní. V prosinci téhož roku se firma přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele. V dalším roce získala evropskou dotaci určenou pro malé a střední podniky, kterou by jako součást Agrofertu získat nemohla. Po několika letech se společnost vrátila zpátky pod Agrofert.

Andrej Babiš (spolu s dalšími osobami) byl v kauze Čapí hnízdo podezřelý z dotačního podvodu a poškozování finančních zájmů EU. Policie začala Čapí hnízdo vyšetřovat po podání trestního oznámení v září 2015.

Na konci března 2019 bylo ukončeno vyšetřování kauzy Čapí hnízdo. Státní zástupce Jaroslav Šaroch obdržel kompletní spis k rozhodnutí, zda bude podána obžaloba. Dne 2. září 2019 uveřejnil mluvčí státních zástupců Aleš Cimbala informaci, že žalobce Šaroch změnil právní názor v této kauze a trestní stíhání zastavil.

13. září 2019 městský státní zástupce Martin Erazím potvrdil rozhodnutí Jaroslava Šarocha a trestní stíhání Andreje Babiše (a dalších pěti osob) bylo zastaveno. O pár dní později zveřejnilo Městské státní zastupitelství v Praze na své elektronické úřední desce devadesátistránkové rozhodnutí (.pdf) Jaroslava Šarocha v kauze Čapí hnízdo. Některé části jsou kvůli ochraně osobních údajů začerněny.

V samotném usnesení státního zastupitelství uvedl Šaroch (.pdf, str. 90):

„Přestože považuji za prokázané, že zejména obv. Ing. XXXX, Ph.D. a obv. Ing. XXXX (podle deníku Právo jde o Janu Mayerovou a Andreje Babiše pozn. Demagog.cz) jednali vědomě účelově tak, aby byla poskytnuta dotace v rámci ROP NUTS 2 na výstavbu MKA ČH, a že existovalo spojení mezi společnostmi XXXX a XXXX, případně dalšími společnostmi ze skupiny XXXX, prostřednictvím fyzických osob, které jednaly společně, nepodařilo se opatřit důkazy, které by prokazovaly, že společnost XXXX nebyla v době podání žádosti o poskytnutí dotace či v následné době do rozhodnutí Výboru RR o poskytnutí dotace na realizaci projektu MKA, event. do uzavření smlouvy o poskytnutí dotace mezi společností XXX a Regionální radou, nezávislým podnikem a nesplňovala definici malého a středního podniku.“

Přesto, že Jaroslav Šaroch shledává jednání Andreje Babiše jako účelové a skutek se tedy podle státního zástupce stal, nelze jej údajně považovat za trestný čin. Vedoucí státní zástupce Martin Erazím se dle svých slov ztotožnil s právním názorem Jaroslava Šarocha. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Radim Fiala

Radim Fiala

Teď se bude řešit zákon o státním zastupitelství, státní zástupci si budou hledat svou pozici v tom zákoně i v té v politice. Otázky Václava Moravce, 22. září 2019

O novele zákona o státním zastupitelství předložené ministerstvem spravedlnosti má nyní hlasovat vláda. Novela by měla přinést zásadní změny, a to především ve jmenování státních zástupců a délce jejich funkčního období.

skrýt celé odůvodnění

Novela (.doc) zákona o státním zastupitelství z Ministerstva spravedlnosti prošla připomínkovým řízením a měla by o ní hlasovat vláda jako celek. Pokud projde hlasováním na vládě, půjde do Sněmovny jako vládní návrh zákona.

Novela zákona o státním zastupitelství zavádí změny hned v několika důležitých bodech, zejména ve způsobu jmenování státních zástupců a v délce funkčního období (v současné době je jmenován státní zástupce na dobu neomezenou). Státní zástupci mají vzejít z výběrových řízení před pětičlennou komisí (.doc, str. 3). V ní bude mít dva členy soustava státního zastupitelství (jeden člen jmenovaný nejvyšším státním zástupcem a jeden člen vedoucím státním zástupcem, který je oprávněn podat návrh), zbývající tři členy bude jmenovat ministr spravedlnosti, přičemž jeden z těchto tří by měl pocházet z řad soudců. Funkční období u státních zástupců má být stanoveno na dobu určitou (.doc, str. 2, § 10b), zatím je uváděno 7 let.

Státní zastupitelství je v současné době součástí moci výkonné (zařazeno v rámci Ústavy ČR do Hlavy třetí - Moc výkonná) a nejvyššího státního zástupce jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti. Nižší vedoucí státní zástupce (vrchní, krajské a okresní) pak jmenuje ministr spravedlnosti na návrh nadřízeného státního zástupce (nejvyšší státní zástupce tedy navrhuje jmenování vrchních státních zástupců, ti krajských státních zástupců apod.). Je tedy evidentní, že případné změny v postavení státních zástupců včetně nejvyššího státního zástupce se dotknou i jejich postavení v politice, respektive jejich postavení vůči politickým představitelům.

Radim Fiala

Radim Fiala

Ústava jasně říká, že státní zastupitelství je součástí moci výkonné, to je jedna jediná věta, která v Ústavě o státním zastupitelství je. Otázky Václava Moravce, 22. září 2019

Článek 80, který se státnímu zastupitelství věnuje, přímo neuvádí, že je státní zastupitelství součást moci výkonné. Vyplývá to pouze ze systematiky Ústavy. Článek navíc obsahuje dva odstavce, tedy věty dvě. Kromě toho pokrývá státní zastupitelství také článek 109.

skrýt celé odůvodnění

Státní zastupitelství je vymezeno v Ústavě jako součást moci výkonné. Článek 80, který se státním zastupitelstvím zabývá, se totiž nachází v hlavě třetí, která je věnována právě moci výkonné.

Článek 80 Ústavy ČR konkrétně uvádí:

(1) Státní zastupitelství zastupuje veřejnou žalobu v trestním řízení; vykonává i další úkoly, stanoví-li tak zákon.

(2) Postavení a působnost státního zastupitelství stanoví zákon.“

Článek 80 tedy obsahuje dva odstavce (dvě věty). Státní zastupitelství je v Ústavě navíc zmíněno také v článku 109 (hlava osmá, přechodná a závěrečná ustanovení). Tento článek říká: Do doby zřízení státního zastupitelství vykonává jeho funkce prokuratura České republiky.

Ústava sice vymezuje státní zastupitelství jako součást moci výkonné, tato skutečnost však nevyplývá přímo z obsahu článku 80, nýbrž ze systematiky Ústavy a jejího členění. Z výše uvedených důvodů hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Radim Fiala

Radim Fiala

Já jsem osobně už jednal s paní ministryní Benešovou. Otázky Václava Moravce, 22. září 2019

Z žádných dostupných zdrojů se nám tento výrok nepodařilo ověřit.

skrýt celé odůvodnění

Údajné jednání se mělo nejspíš týkat (video 22:20) novely zákona o státním zastupitelství. Tato novela byla poprvé předložena sněmovně 20. listopadu 2018 a 27. září 2019 (tedy až po ověřovaném rozhovoru) byl její návrh schválen ve třetím čtení. Tato novela by měla platit až od roku 2022 a mimo jiné by měnila odvolatelnost státních zástupců. Dosud se tak dělo z rozhodnutí vlády, po případném schválení novely by to byla věc kárného soudu.

18 z 19 poslanců za SPD (jeden byl omluven) hlasovali nakonec proti tomuto návrhu, který také nepodpořili komunisti. Z dostupných zdrojů není zřejmé, čeho konkrétně se toto osobní setkání ministryně Benešové a Radima Fialy mělo týkat, kdy proběhlo a případně k čemu obě strany dospěly. Pokusili jsme se kontaktovat poslance Fialu i ministryni Benešovou, ale zatím jsme neobdrželi odpověď.

Radim Fiala

Radim Fiala

Ona (Marie Benešová, pozn. Demagog.cz) byla nejvyšší státní zástupkyní, byla ministryní spravedlnosti v minulosti. Otázky Václava Moravce, 22. září 2019

Marie Benešová působila jako nejvyšší státní zástupkyně v letech 1999–2005. Ve vládě Jiřího Rusnoka byla ministryní spravedlnosti od 10. července 2013 do 13. srpna 2013. Následně byla až do 29. ledna 2014 ministryní spravedlnosti v demisi.

skrýt celé odůvodnění

Marie Benešová pracovala na Vrchním státním zastupitelství v Praze poprvé jako vedoucí oddělení kriminality v letech 1993–1995. Poté založila vlastní advokátní kancelář a v roce 1999 začala pracovat v Brně jako nejvyšší státní zástupkyně. Tuto pozici vykonávala do roku 2005, kdy byla z funkce odvolána vládou Jiřího Paroubka.

Ministryní spravedlnosti se stala 10. července 2013 ve vládě Jiřího Rusnoka. Tato vláda nezískala důvěru Poslanecké sněmovny PČR a Rusnok podal 13. srpna demisi. Od 13. srpna 2013 byla Benešová ministryní spravedlnosti v demisi, a to až do 29. ledna 2014, kdy byla jmenována nová vláda Bohuslava Sobotky.

Radim Fiala

Radim Fiala

(...) v době ekonomické konjunktury schodek 40 miliard (v návrhu státního rozpočtu na příští rok, pozn. Demagog.cz). Otázky Václava Moravce, 22. září 2019

Česká republika se aktuálně nachází v období zpomalující ekonomické konjunktury. V návrhu ministerstva financí z poloviny září tohoto roku se počítá se schodkem rozpočtu na rok 2020 ve výši 40 miliard korun.

skrýt celé odůvodnění

Meziročně rostl hrubý domácí produkt v druhém čtvrtletí roku 2019 o 2,7 %. I dlouhodobě můžeme pozorovat nárůst HDP. Ačkoliv jsme v době ekonomické konjunktury, ekonomický růst zpomaluje.

Ministerstvo financí předložilo 16. září 2019 vládě návrh rozpočtu na rok 2020. Tento návrh počítá s výdaji 1 618,1 mld. korun a příjmy 1 578,1 mld., což vytváří schodek 40 miliard korun. Tento návrh byl schválen. V minulém roce byl odsouhlasen rozpočet na rok 2019 také se schodkem 40 miliard korun. O rok předtím byl plánovaný schodek 50 miliard korun, stát však nakonec hospodařil s přebytkem 2,9 miliardy korun.

Radim Fiala

Radim Fiala

Ministerstvo financí predikuje ekonomický růst přes 2 procentní body na příští rok. Otázky Václava Moravce, 22. září 2019

Podle makroekonomické predikce Ministerstva financí z července 2019 by ekonomika mohla v roce 2020 vzrůst o 2,3 %.

skrýt celé odůvodnění

Podle nejnovější predikce Ministerstva financí z července 2019 byly výsledky české ekonomiky v 1. čtvrtletí roku 2019 příznivé. Ačkoli souhrnný indikátor důvěry naznačuje podle dat ČSÚ od října 2018 postupné mírné snížení důvěry v ekonomiku, Ministerstvo financí dosud aktualizovanou predikci nevydalo.

Statisticky získávaná data (průmyslová produkce, zahraniční obchod či maloobchodní tržby) dle tvrzení Ministerstva financí nadále vykazují velmi dobré výsledky, predikce růstu reálného HDP tedy zůstává téměř nezměněná. Na letošní rok Ministerstvo financí predikuje ekonomický růst o 2,5 %, na rok 2020 pak vlivem nižší dynamiky spotřeby o 2,3 %, tedy stále přes 2 procentní body.