Demagog.cz

Radim Fiala

Radim Fiala (SPD)

  • 11
  • 6
  • 5
  • 1

Výroky

Radim Fiala

Radim Fiala

Já jsem osobně už jednal s paní ministryní Benešovou. Otázky Václava Moravce, 22. září 2019

Z žádných dostupných zdrojů se nám tento výrok nepodařilo ověřit.

skrýt celé odůvodnění

Údajné jednání se mělo nejspíš týkat (video 22:20) novely zákona o státním zastupitelství. Tato novela byla poprvé předložena sněmovně 20. listopadu 2018 a 27. září 2019 (tedy až po ověřovaném rozhovoru) byl její návrh schválen ve třetím čtení. Tato novela by měla platit až od roku 2022 a mimo jiné by měnila odvolatelnost státních zástupců. Dosud se tak dělo z rozhodnutí vlády, po případném schválení novely by to byla věc kárného soudu.

18 z 19 poslanců za SPD (jeden byl omluven) hlasovali nakonec proti tomuto návrhu, který také nepodpořili komunisti. Z dostupných zdrojů není zřejmé, čeho konkrétně se toto osobní setkání ministryně Benešové a Radima Fialy mělo týkat, kdy proběhlo a případně k čemu obě strany dospěly. Pokusili jsme se kontaktovat poslance Fialu i ministryni Benešovou, ale zatím jsme neobdrželi odpověď.

Radim Fiala

Radim Fiala

Ona (Marie Benešová, pozn. Demagog.cz) byla nejvyšší státní zástupkyní, byla ministryní spravedlnosti v minulosti. Otázky Václava Moravce, 22. září 2019

Marie Benešová působila jako nejvyšší státní zástupkyně v letech 1999–2005. Ve vládě Jiřího Rusnoka byla ministryní spravedlnosti od 10. července 2013 do 13. srpna 2013. Následně byla až do 29. ledna 2014 ministryní spravedlnosti v demisi.

skrýt celé odůvodnění

Marie Benešová pracovala na Vrchním státním zastupitelství v Praze poprvé jako vedoucí oddělení kriminality v letech 1993–1995. Poté založila vlastní advokátní kancelář a v roce 1999 začala pracovat v Brně jako nejvyšší státní zástupkyně. Tuto pozici vykonávala do roku 2005, kdy byla z funkce odvolána vládou Jiřího Paroubka.

Ministryní spravedlnosti se stala 10. července 2013 ve vládě Jiřího Rusnoka. Tato vláda nezískala důvěru Poslanecké sněmovny PČR a Rusnok podal 13. srpna demisi. Od 13. srpna 2013 byla Benešová ministryní spravedlnosti v demisi, a to až do 29. ledna 2014, kdy byla jmenována nová vláda Bohuslava Sobotky.

Radim Fiala

Radim Fiala

(...) v době ekonomické konjunktury schodek 40 miliard (v návrhu státního rozpočtu na příští rok, pozn. Demagog.cz). Otázky Václava Moravce, 22. září 2019

Česká republika se aktuálně nachází v období zpomalující ekonomické konjunktury. V návrhu ministerstva financí z poloviny září tohoto roku se počítá se schodkem rozpočtu na rok 2020 ve výši 40 miliard korun.

skrýt celé odůvodnění

Meziročně rostl hrubý domácí produkt v druhém čtvrtletí roku 2019 o 2,7 %. I dlouhodobě můžeme pozorovat nárůst HDP. Ačkoliv jsme v době ekonomické konjunktury, ekonomický růst zpomaluje.

Ministerstvo financí předložilo 16. září 2019 vládě návrh rozpočtu na rok 2020. Tento návrh počítá s výdaji 1 618,1 mld. korun a příjmy 1 578,1 mld., což vytváří schodek 40 miliard korun. Tento návrh byl schválen. V minulém roce byl odsouhlasen rozpočet na rok 2019 také se schodkem 40 miliard korun. O rok předtím byl plánovaný schodek 50 miliard korun, stát však nakonec hospodařil s přebytkem 2,9 miliardy korun.

Radim Fiala

Radim Fiala

Ministerstvo financí predikuje ekonomický růst přes 2 procentní body na příští rok. Otázky Václava Moravce, 22. září 2019

Podle makroekonomické predikce Ministerstva financí z července 2019 by ekonomika mohla v roce 2020 vzrůst o 2,3 %.

skrýt celé odůvodnění

Podle nejnovější predikce Ministerstva financí z července 2019 byly výsledky české ekonomiky v 1. čtvrtletí roku 2019 příznivé. Ačkoli souhrnný indikátor důvěry naznačuje podle dat ČSÚ od října 2018 postupné mírné snížení důvěry v ekonomiku, Ministerstvo financí dosud aktualizovanou predikci nevydalo.

Statisticky získávaná data (průmyslová produkce, zahraniční obchod či maloobchodní tržby) dle tvrzení Ministerstva financí nadále vykazují velmi dobré výsledky, predikce růstu reálného HDP tedy zůstává téměř nezměněná. Na letošní rok Ministerstvo financí predikuje ekonomický růst o 2,5 %, na rok 2020 pak vlivem nižší dynamiky spotřeby o 2,3 %, tedy stále přes 2 procentní body.

Radim Fiala

Radim Fiala

(...) v době, kdy Německo je v recesi (...) Otázky Václava Moravce, 22. září 2019

Německá ekonomika za první dvě čtvrtletí tohoto roku nevykazuje technickou recesi. Vzhledem k tomu, že hodnocení probíhá na samém konci třetího čtvrtletí, kde k ní má nakročeno, hodnotíme výrok jako zavádějící.

skrýt celé odůvodnění

Obecně se mezi ekonomy za recesi považuje pokles růstu reálného, sezónně očištěného hrubého domácího produktu ve dvou, případně třech kvartálech za sebou. I přes to, že se objevuje mnoho dalších definic, které se více či méně liší od této tzv. definice technické, je právě ona celosvětově uznávanou a používanou, a proto se k ní přikláníme v hodnocení výroku i my.

Český statistický úřad konkrétně uvádí další dvě definice recese, z nichž jednu německá ekonomika splňuje, v odborné praxi se však nepoužívá a je velmi neobvyklou. U této tzv. obecné definice ČSÚ stanovuje obdobím recese celé zpomalování ekonomiky (od vrcholu až po krizi). Tato definice je ale nevhodná, jelikož nepočítá se standardními výkyvy ekonomiky a každé krátké zpomalení považuje již za recesi, protože nedefinuje žádný časový úsek měření.

Jelikož byl výrok řečen na sklonku třetího kvartálu, jsou rozhodujícími pro posouzení, jestli se Německo nachází v recesi, poslední dva známé kvartály roku 2019, tedy první a druhý. Dle dat Eurostatu, statistického úřadu Evropské unie, německý reálný HDP v prvním kvartálu roku 2019 rostl o 0,4 %, ve druhém klesal o 0,1 % (viz tabulka). Definici tzv. technické recese tak Německo nesplňuje, jelikož růst HDP zpomaloval, resp. klesal pouze v jednom z posledních dvou kvartálů.

Často se jako další ekonomický indikátor recese (společně s poklesem růstu, respektive klesáním HDP) používá i růst nezaměstnanosti, ke kterému v prvním ani druhém kvartálu nedošlo. V prvním míra nezaměstnanosti stagnovala, ve druhém, stejně jako začátkem třetího, lehce klesla (viz tabulka). Mimo jiné je nezaměstnanost v Německu mimořádně nízko, což recesi zpravidla nenahrává.

Musíme ale zároveň upozornit na fakt, že Radim Fiala výrok uvedl pouhých osm dní před koncem třetího kvartálu, z nějž data nemáme a který se může prokázat jako klesající. Vše dokonce nasvědčuje tomu, že se Německo do technické recese skutečně dostane.

Německá spolková banka již v půlce třetího kvartálu varovala (.pdf, str. 56), že celkový pokles exportu, jaký Německo zažilo v létě, bude pokračovat i na podzim. S tím zároveň upozornila i na možnou recesi. Německý Institut pro ekonomický výzkum ve své poslední předpovědi snížil předpokládaný meziroční růst německého HDP a uvedl, že ve třetím kvartálu roku 2019 Německo upadne do recese. Podobnou předpověď přinesl také Kiel Institute for the World Economy. Ten počítá s ještě větším snížením a ochlazením ekonomiky než Institut pro ekonomický výzkum. 

Tvrzení Radima Fialy o stavu německé ekonomiky nesplňuje klasicky používanou definici recese, tzv. technické. Nicméně splňuje alespoň jednu ze tří definic užívanou ČSÚ a několik významných institucí zabývajících se německou ekonomikou předpokládá pokračování klesání HDP a snižování objemu exportu ve třetím kvartálu. V současné chvíli, tedy těsně před koncem třetího, rozhodujícího kvartálu, je však využití dat za první a druhý pro vyvození závěru o kvartálu třetím poněkud zavádějící.

Radim Fiala

Radim Fiala

My jsme spojeni pupeční šňůrou s německou ekonomikou. Otázky Václava Moravce, 22. září 2019

Z hlediska bilance zahraničního obchodu je Německo největším partnerem Česka. Česká ekonomika je navíc navázána na zahraniční obchod, což se projevuje vysokým poměrem vůči HDP. Odborníci dále očekávají ochlazení ekonomického růstu v návaznosti na pokles německé ekonomiky.

skrýt celé odůvodnění

Poslanec Fiala naráží v debatě na provázanost české ekonomiky s německou. Z hlediska bilance zahraničního obchodu představuje Německo největšího obchodního partnera České republiky a je zároveň největší exportní destinací. Ve druhém čtvrtletí letošního roku dosahovala hodnota vývozu (.xlsx) zboží do Německa 299 miliard korun. Celková hodnota vývozu zboží do vybraných destinací pak dosahovala ve druhém čtvrtletí přibližně 956 miliard korun. Do Německa tak směřovala zhruba jedna třetina všech vývozů.

Ve druhém čtvrtletí tohoto roku se dovezlo (.xlsx) z Německa zboží přibližně v hodnotě 232 miliard korun, přičemž celková výše dovozů do České republiky z vybraných zemí dosahovala hodnoty 894 miliard korun. Celkově tedy přibližně jedna třetina dovozů pocházela z Německa. Celková bilance (.xlsx) zahraničního obchodu s Německem pak činila ve druhém čtvrtletí přibližně 67 miliard korun. Nejvíce se exportovaly výrobky zpracovatelského průmyslu (bilance 62 miliard korun), konkrétně motorová vozidla, počítače, elektronické přístroje a optické přístroje a jiná elektrická zařízení.

Podle studie ministerstva průmyslu a obchodu (.pdf, str. 31) je obecně česká ekonomika navázána na obchod se zahraničím, a tedy i na Německo, což se projevuje vysokým podílem zahraničního obchodu na hrubém domácím produktu (HDP). V roce 2018 představoval poměr celkového exportu vůči HDP 78,7 %, v roce 2017 to bylo 79,8 %. Podle této studie ale nebude zahraniční obchod nadále takovým tahounem české ekonomiky tak, jak tomu bylo doposud (.pdf, str. 34).

Německá ekonomika v letošním druhém čtvrtletí klesla. HDP se snížil mezičtvrtletně o 0,1 % po nárůstu o 0,4 % v prvním čtvrtletí. V meziročním srovnání se však německý HDP zvýšil o 0,4 %. Podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu ale v České republice HDP vzrostl: ve 2. kvartálu o 0,7 % a meziročně o 2,7 %. Tento růst byl podepřen především domácí poptávkou.

Ačkoli si česká ekonomika zachovala imunitu vůči nepříznivým zahraničním vlivům, odborníci očekávají postupné zpomalení hospodářské aktivity v následujících čtvrtletích. Ekonom Komerční banky Michal Brožka uvedl, že „jedním z hlavních důvodů, proč čekáme slabší výkon českého průmyslu a potažmo celé české ekonomiky, je nízký výkon německé ekonomiky.“ Analytik Raiffeisenbank Luboš Růžička také uvedl, že jasnou provázanost české ekonomiky s německou lze pozorovat zejména z dat průmyslu: „Na datech z průmyslu je jasně vidět, že dynamika tuzemské produkce následuje tu německou s určitým zpožděním. Podle posledních ukazatelů došlo u našeho největšího obchodního partnera k dalšímu zhoršení stavu, takže můžeme očekávat, že i vyhlídky pro nás jdou negativním směrem.“ Podobnou informaci obsahuje již zmíněná studie ministerstva průmyslu a obchodu (str. 24).

Radim Fiala

Radim Fiala

Ne, ne, ne, já musím zareagovat na kolegu, pana poslance Kalouska, v tom, že my jsme chtěli, aby začala fungovat sněmovna, proto jsme hlasovali tak, jak jsme hlasovali. Dodržovali jsme poměrné zastoupení podle výsledků voleb. To si myslím, že není žádná koalice. Události, komentáře, 26. června 2018

Radim Fiala se v tomto výroku ohrazuje vůči tvrzení Miroslava Kalouska, že v Poslanecké sněmovně funguje hlasovací koalice hnutí ANO, SPD a KSČM a namítá, že hnutí SPD při hlasování dodržovalo poměrné zastoupení v orgánech sněmovny podle výsledků voleb.

Poslanci SPD hlasovali společně s ANO a KSČM pro návrhy na potvrzení předsedů sněmovních výborů, podvýborů a komisí již od ustavení nové Poslanecké sněmovny v listopadu 2017. Tyto tři poslanecké kluby svou silou 115 hlasů zajistily předsednické posty i pro Radka Kotena či Miloslava Roznera, což vyvolalo nesouhlas zejména stran tzv. Demokratického bloku.

Byť Radim Fiala tvrdí, že poslanecký klub SPD dodržoval poměrné zastoupení podle výsledků voleb, výsledné rozdělení předsednických pozic požadavek poměrnosti nesplňuje. Současná Poslanecká sněmovna má 18 výborů, 57 podvýborů a 14 komisí - celkově tedy 89 předsedů. Aby byl dodržen princip poměrnosti, měl by každý poslanecký klub mít 0,45 předsednických postů na jednoho poslance. Z tabulky lze vidět, že některé strany (SPD, ČSSD) jsou disproporčně málo zastoupeny a naopak například KSČM má více předsednických postů, než by jí podle volebního výsledku mělo náležet. KSČM má stejný počet poslanců jako ČSSD (15), ale má více než dvakrát vyšší zastoupení na předsednických pozicích a navíc pozici místopředsedy sněmovny.

Výrok je hodnocen jako zavádějící vzhledem k tomu, že výsledkem hlasování SPD (ale i ANO a KSČM) není poměrné zastoupení všech poslaneckých klubů v orgánech sněmovny, ale situace, kde jsou některé strany výrazně méně zastoupeny než jiné.

Co se týče samotné hlasovací koalice, již dříve jsme uvedli, že není pravdou, že by ANO, SPD a KSČM tvořily nějakou konzistentní hlasovací sílu. Jak vyplývá z analýzy Michala Škopa z projektu KohoVolit.eu, tyto tři strany spolu hlasují opravdu nejčastěji, ale přibližně v šestině důležitých hlasování hlasovaly odlišně.

Radim Fiala

Radim Fiala

Radim FIALA: Ano, samozřejmě, protože to je, to je člen sociální demokracie (Miroslav Poche, pozn. Demagog.cz), který říkal, že bychom měli přijmout islámské imigranty do České republiky.

Světlana WITOWSKÁ: Kdy to říkal?

Radim FIALA: V roce 2015 to psal.

Světlana WITOWSKÁ: Já myslím, že to takhle neříkal, on psal blog na iDNES a tam neříkal nic takového.

Radim FIALA: Ano, ano, dokonce ten nadpis je, že bychom se o ně měli postarat, že bychom je měli přijímat, že 525 imigrantů není přece žádný problém. Události, komentáře, 26. června 2018

V článku Miroslava Pocheho s názvem Neotáčejme se k uprchlíkům zády se opravdu dočteme následující:

… počet 525 osob považuji za symbolické humanitární gesto, kterému by se Česká republika neměla vyhýbat.

Dále:

Evropská unie je založena na principu solidarity a my jsme její součástí a jako takoví bychom měli kromě čerpání výhod být schopni pomoci i těm zemím EU na jihu Evropy, které nápor uprchlíků musí zvládat.(…)Proto se osobně přikláním k tomu imigranty v České republice přijmout a poskytnout jim prostor pro nový život.

Radim Fiala se ve svém výroku zmiňuje o přijímání „islámských imigrantů“, což není nikde v Pocheho článku explicitně napsáno. Nicméně kvóty navržené na základěDoporučeníKomise z 8. června 2015 se měly týkat 20 tisíc blíže neurčených osob z uprchlických táborů ze zemí mimo EU. Zejména se mělo jednat o podporu zemí obzvlášť silně stižených uprchlickou krizí a o zajištění bezpečného přechodu pro uprchlíky do Schengenu.

Vzhledem k prioritním oblastem, kterých se Doporučení týkalo, tedy:

In identifying the priority regions, the situation in the neighbourhood and the current migratory flows should be taken into account, in particular the link with the Regional Development and Protection Programmes in the Middle East, North Africa and the Horn of Africa.

Mělo se jednat o přemisťování uprchlíků zejména z Libanonu, Jordánu a Iráku, tedy ze zemí, na které se program RDPP zaměřuje přednostně. Tyto země přijímaly uprchlíky zejména ze Sýrie a Afghánistánu. Mezi dvaceti tisíci osobami určenými k přerozdělení se tak nepochybně nacházeli i jednotlivci muslimského vyznání. Nicméně potenciální množinu přijatých uprchlíků nelze automaticky popsat spojením „islámští imigranti“, v tomto ohledu se může jednat i o uprchlíky vyznání křesťanského či židovského. Proto hodnotíme tento výrok jako zavádějící.