Demagog.cz

Karel Havlíček

Karel Havlíček (ANO 2011)

  • 38
  • 8
  • 2
  • 7

Výroky

Karel Havlíček

Karel Havlíček

U D1 jsme se zavázali k tomu, že v roce 2021 bude komplet hotová. V tomto roce (2020, pozn. Demagog.cz)) nás čeká sedm uzavírek na D1. Týden v politice, 2. února 2020

Ministr Havlíček i jeho předchůdce Kremlík se zavázali k opravě D1 do roku 2021. Na rok 2020 je pak plánováno na D1 celkem sedm uzavírek v celkové délce 71 km.

skrýt celé odůvodnění

K závazku, že dálnice D1 bude do roku 2021 opravená, se přihlásil jak ministr Havlíček, tak jeho předchůdci Kremlík a Ťok či ředitel Ředitelství silnic a dálnic (spadající pod Ministerstvo dopravy) Kroupa. Bývalý ministr dopravy Ťok původně plánoval dokončení oprav o rok dříve, v roce 2020.

Na rok 2020 je naplánováno sedm uzavírek na dálnici D1. Jedná se o úseky mezi Mirošovicemi a Hvězdonicemi, úsek Soutice – Loket, úsek Koberovice – Humpolec, úsek Humpolec – Větrný Jeníkov, úsek Velký Beranov – Měřín, úsek u Velkého Meziříčí a úsek Devět Křížů – Ostrovačice. Celková délka uzavírek pro rok 2020 činí 71 km. Ze zmíněných sedmi úseků se mají tři dokončit do roku 2020, zbylé čtyři mají naplánované dokončení v roce 2021 (informace o jednotlivých úsecích byly čerpány z interaktivní mapy Ředitelství silnic a dálnic).

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Tenhle rok bude opět náročný, máme tam 75 kilometrů dálnic a silnic I. třídy. (...) Je to rozděleno na 3 části – je to 29 kilometrů, dvakrát 20 kilometrů a je v tom tedy jak silnice I. třídy, tak modernizace dálnic, tak výstavba nových úseků dálnic. Týden v politice, 2. února 2020

Na tento rok je naplánovaná dostavba a modernizace celkem 74,4 kilometrů dálnic a silnic I. třídy.

skrýt celé odůvodnění

V roce 2020 by mělo být uvedeno do provozu 50,8 kilometrů dálnic. Konkrétně tři modernizované úseky dálnice D1, které dohromady dávají 29,5 kilometrů. Pak dva úseky D6 (4,2 km a 5,6 km) a část D48 (11,5 km), což dává dohromady 21,3 km.

Dále by mělo být dostavěno 23,6 kilometrů silnic I. třídy. Jde o 8 úseků, z nichž nejdelší je 6,4 kilometrů dlouhý. Celkem tedy můžeme očekávat, že v roce 2020 bude realizováno 74,4 kilometrů dálnic a silnic I. třídy.

Ministr Havlíček tedy plán dostavby popisuje přesně, ale až na konci roku bude zřejmé, jestli se ho podařilo splnit.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

ČTÚ je regulatorní úřad a nezávislý úřad, my (Ministerstvo průmyslu a obchodu, pozn. Demagog.cz) nemůžeme zasahovat nějakým zásadním způsobem např. do toho, jak se připravuje aukce. My jsme jedním z konzultačních míst, které k tomu může dávat svoje připomínky. Týden v politice, 2. února 2020

Český telekomunikační úřad skutečně je nezávislým a regulatorním úřadem. Ministerstvo průmyslu a obchodu je podle § 130 zákona o elektronických komunikacích připomínkujícím subjektem ve veřejné konzultaci. ČTÚ může připomínky předložené MPO odmítnout.

skrýt celé odůvodnění

Český telekomunikační úřad (ČTÚ) je ústředním správním úřadem zřízeným zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů.

Podle § 21 zákona o elektronických komunikacích je ČTÚ oprávněn vyhlásit aukční výběrové řízení za účelem udělení práv k využívání rádiových kmitočtů. Před vyhlášením výběrového řízení ČTÚ musí konzultovat podmínky účasti, kritéria a způsob hodnocení žádostí a podmínky výběrového řízení podle § 130 zmíněného zákona. Dále je ČTÚ podle § 130 odst. 4 povinen konzultovat s Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) všechna navrhovaná opatření v případech, kdy si to ministerstvo vyžádá.

Považujeme za vhodné upřesnit nesprávně použitou terminologii. Karel Havlíček označuje MPO jako „konzultační místo“, což může odkazovat na „připomínková místa“ podle čl. 5 Legislativních pravidel vlády. Připomínková místa jsou místa, která musí vždy obdržet návrh věcného záměru zákona a mají oprávnění se k němu vyjadřovat a podávat připomínky.

Ministerstvo průmyslu a obchodu se však ve vztahu k ČTÚ řídí zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Pro účely veřejných konzultací podle § 130 odst. 5 tohoto zákona má ČTÚ za úkol zřídit a spravovat diskusní místo, kde způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejňuje návrhy opatření, umožňuje předkládání připomínek širokým okruhem subjektů a uveřejňuje výsledky konzultace.

Podle požadavku zákona v § 130 odst. 8 vydal ČTÚ pravidla (.pdf) pro vedení konzultací na diskusním místě. Podle těchto pravidel, části třetí čl. 10 (.pdf, str. 4), je MPO ve vybraných případech jedním z určených připomínkujících subjektů ve veřejné konzultaci.

Subjekty uplatňují své připomínky prostřednictvím formuláře zveřejněného ČTÚ způsobem a ve lhůtách, které stanoví výše zmíněná pravidla (.pdf, str. 2–3).

Podle § 3 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích je ČTÚ ústředním správním úřadem pro výkon státní správy ve věcech stanovených tímto zákonem, včetně regulace trhu a stanovování podmínek pro podnikání v oblasti elektronických komunikací. Podle § 107 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích tvoří organizační strukturu ČTÚ pětičlenná Rada, v jejímž čele stojí předseda. Dle odst. 2 členy Rady a jejího předsedu jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu. Působnost ČTÚ podle zákona o elektronických komunikacích je upravena v § 108, ale je dána i některými dalšími zákony.

Český telekomunikační úřad skutečně je nezávislým a regulatorním úřadem. Ministerstvo průmyslu a obchodu zásadně nemůže zasahovat do činnosti ČTÚ, tedy ani do zmíněné přípravy aukce. Podle § 130 zákona o elektronických komunikacích je MPO připomínkujícím subjektem ve veřejné konzultaci. ČTÚ musí všechny řádně podané připomínky vypořádat, ale nemusí se jimi nutně řídit.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Ty připomínky nebyly vypořádány (připomínky MPO ke vstupu dalšího operátora na trh, pozn. Demagog.cz), pouze menší část. Týden v politice, 2. února 2020

Český telekomunikační úřad podle § 130 odst. 7 zákona č. 127/2005 Sb. na svých internetových stránkách zveřejnil výsledky veřejné konzultace včetně vypořádání připomínek. Ministerstvo průmyslu a obchodu vzneslo celkem 6 připomínek a ČTÚ na všechny z nich v dokumentu zareagoval.

skrýt celé odůvodnění

Podle § 130 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, je Český telekomunikační úřad povinen s Ministerstvem průmyslu a obchodu konzultovat navrhovaná opatření v případech, kdy si to ministerstvo vyžádá. Podle odst. 7 stejného paragrafu mají být výsledky veřejné konzultace, včetně vypořádání připomínek, zveřejněny na elektronické úřední desce ČTÚ do 1 měsíce od uplynutí lhůty pro předkládání připomínek.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vzneslo k návrhu ČTÚ o vstupu nového operátora na trh celkem 6 připomínek (.pdf). ČTÚ podle výše zmíněného § 130 odst. 7 zákona o elektronických komunikacích na svých internetových stránkách zveřejnil (.pdf) výsledky veřejné konzultace včetně vypořádání došlých připomínek. V tomto dokumentu se postupně vyjádřil ke všem připomínkám, které MPO předložilo.

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhlo stanovit nižší minimální cenu za jednotlivé bloky kmitočtů, a to na úroveň 50 % benchmarku. K této připomínce zaujal ČTÚ zamítavé stanovisko (.pdf, str. 40) s odůvodněním, že minimální cena aukčních bloků vychází z benchmarku tržních cen dosažených v zemích EU, kde podobné aukce úspěšně proběhly.

V rámci zvýšení motivace pro vstup nového operátora na český trh považuje MPO za vhodné stanovit volnější rozvojová kritéria pro případ, že by nový operátor neměl k dispozici (nebo se rozhodl nevyužít) národní roaming. Tato připomínka byla ze strany ČTÚ akceptována (.pdf, str. 54).

Další připomínkou požadovalo MPO zavedení explicitní povinnosti stávajících operátorů umožnit novému operátorovi instalovat vlastní technologie na jejich střešní instalace či stožáry. ČTÚ se k připomínce vyjádřil (.pdf, str. 136) tak, že tato povinnost vyplývá už ze zákona o elektronických komunikacích, ale přesto tuto povinnost výslovně doplní do textu východisek výběrového řízení.

Cenu za národní roaming požaduje MPO upravit dle principu stejně efektivního operátora – podle schopnosti s přiměřeným ziskem replikovat veškeré formy maloobchodních nabídek poskytovatele. ČTÚ uvedl, (.pdf, str. 88), že náklady národního roamingu vytváří v maximální možné míře předpoklady pro to, aby byl oprávněný zájemce o národní roaming schopný replikovat maloobchodní nabídky hostujícího stávajícího operátora.

V souladu s další připomínkou MPO doplní ČTÚ závazek velkoobchodní nabídky o povinnost zveřejnit referenční nabídku pro zájemce s minimálním rozsahem vlastní infrastruktury (.pdf, str. 108–109), a to v šestiměsíční lhůtě.

Poslední připomínkou, kterou MPO předneslo, je požadavek na stanovení celkového spektrálního limitu pro pásma 700, 800 a 900 MHz. ČTÚ uvedl, že podmínky výběrového řízení pro nového operátora zohledňují tuto připomínku v podmínce vyhrazení rádiových kmitočtů pro nového operátora (.pdf, str. 20–21).

Podle požadavku zákona v § 130 odst. 8 vydal ČSÚ pravidla pro vedení konzultací na diskuzním místě.

Podle čl. 9 (.pdf, str. 4) výše zmíněných pravidel ČTÚ pro vedení konzultací s dotčenými subjekty na diskusním místě musí z vypořádání připomínek být patrné, k jakému návrhu opatření se připomínka vztahuje, který dotčený subjekt připomínku uplatnil, úplné znění uplatněné připomínky, včetně specifikace části návrhu opatření, které se týká, a musí obsahovat stanovisko ČTÚ k uplatněné připomínce, včetně odůvodnění, pokud nebyla připomínka přijata.

Dokument zveřejněný ČTÚ o vypořádání připomínek k návrhu textu výběrového řízení pro nového operátora splňuje všechny výše zmíněné podmínky, a to u všech předložených připomínek. Jednu připomínku ČTÚ výslovně odmítl akceptovat, jednu připomínku akceptoval a jednu akceptoval částečně. Ke zbylým třem poskytl vysvětlující komentář. Ze strany ČTÚ došlo k vypořádání všech předložených připomínek, výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

My jsme varovali už po dobu několika měsíců a měli jsme na to i bezpečnostní informace, že to (aukce o vstupu operátora, pozn. Demagog.cz) může být pouze ve prospěch jednoho zájemce, že tam nebude žádný zahraniční subjekt a že tím pádem nenastane to, co se od toho očekávalo, a to je opravdu dobré konkurenční prostředí, které povede k tomu, že se sníží ceny datových služeb a že se připraví prostředí pro 5G. Týden v politice, 2. února 2020

Od Ministerstva průmyslu a obchodu ani od Karla Havlíčka jsme v posledních několika měsících nezaznamenali žádné veřejné varování ohledně bezpečnostního rizika spojeného s aukcí kmitočtů. První varování se objevila až po odvolání šéfa ČTÚ Jaromíra Nováka.

skrýt celé odůvodnění

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček skutečně do médií sdělil záměry o posunu aukce kmitočtů, ve které má být vybrán čtvrtý operátor. První zmínky se objevily v říjnu 2019. V té době byl začátek aukce posunut na začátek ledna 2020. Důvodem byla podle médií stížnost společnosti Vodafone na sdílení sítí společnostmi CETIN a T-Mobile u Evropské komise, respektive sdělení Komise, ze kterého vyplývá možné omezení hospodářské soutěže.

O dalším posunu se začalo mluvit znovu v prosinci 2019. Ministr Havlíček argumentoval tím, že současné podmínky aukce nepřilákají dostatečný počet uchazečů.

Zásadní změnu přinesla rezignace, respektive odvolání šéfa Českého telekomunikačního úřadu Jaromír Nováka. Ten podal svou rezignaci k 31. lednu 2020. Vláda ho ten den stihla odvolat. Samotnou rezignaci Jaromír Novák odůvodnil tím, že je nespokojen s vývojem podmínek aukce.

Co se týče argumentu s bezpečnostními riziky, nepodařilo se nám v souvislosti s Ministerstvem průmyslu a obchodu nalézt žádná vyjádření či zprávy zmiňující potenciální bezpečnostní riziko. Jediné zmínky o bezpečnostní otázce padly až po odvolání Jaromíra Nováka. V článku pro server Lupa.cz Novák uvedl, že žádal premiéra, aby prověřil ekonomické vazby mezi potenciálními účastníky aukce a z toho plynoucí bezpečnostní rizika. Nesetkal se prý s žádným problémem, který by měl vést k vyloučení některého účastníka z aukce. V rozhovoru pro Hospodářské noviny rovněž uvedl, že během loňského podzimu neobdržel od bezpečnostních služeb žádnou informaci.

Nedokážeme tedy rozhodnout, zda MPO či ministr Havlíček osobně někoho varovali před bezpečnostními riziky možného nastavení aukce ve prospěch jednoho účastníka. Veřejně o takovém riziku však nikdo z MPO nemluvil.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Uznal to i Český telekomunikační úřad (pochybnosti o aukci pro vstup operátora, pozn. Demagog.cz). Byli lidé z Rady ČTÚ, jako byl například pan předseda Novák, který říkal, je to naprosto perfektní, já si za tím stojím; a byli jiní členové Rady, kteří říkali, já s tím absolutně nesouhlasím; a klonili se k řešení, které říkalo MPO nebo ostatní operátoři.
Týden v politice, 2. února 2020

Jaromír Novák rezignoval na svou funkci předsedy ČTÚ kvůli nesouhlasu se změnami podmínek aukce navrhovanými Ministerstvem průmyslu a obchodu. Ostatní členové Rady ČTÚ se veřejně vůči podmínkám připraveným ČTÚ nevymezovali.

skrýt celé odůvodnění

Proti návrhu podmínek aukce kmitočtů, které připravilo ČTÚ, se postavil ministr Havlíček. Svá slova obhajoval s tím, že navržený způsob nepřiláká dostatečný počet zájemců.

Situace eskalovala na konci ledna 2020. 27. ledna podal tehdejší předseda ČTÚ Jaromír Novák rezignaci k poslednímu lednu. MPO stihlo Nováka odvolat ještě onoho 27. ledna. Jaromír Novák svou rezignaci odůvodnil tím, že nové navrhované podmínky aukce nepovedou ke zlepšení konkurenčního prostředí, ohrozí rychlé zavádění 5G sítí a povedou k řadě soudních sporů.

Jaromír Novák rovněž sdělil, že finální moment, kdy se rozhodl pro rezignaci, přišel v momentě, kdy vláda údajně projednávala nový návrh aukce, on ale nebyl přizván na jednání.

Jaromír Novák před svým odvoláním hodnotil připravené podmínky aukce pozitivně: „Aukci jsme připravili maximálně zodpovědně a pečlivě a dle našeho přesvědčení má potenciál splnit cíle, se kterými byla seznámena vláda minulý rok, tedy zejména posílení konkurence vstupem celoplošného infrastrukturního čtvrtého operátora a nastartování rozvoje 5G sítí. Vidíme to i na ohlasech z trhu, kdy existuje reálný zájem nových hráčů o účast v aukci, i obava stávajících operátorů z nové konkurence, která by rozpohybovala soutěž v segmentu domácností a celoplošně zajistila lepší podmínky pro zákazníky.“ I po odchodu z funkce bývalý předseda obhajoval průběh přípravy i samotný výsledek v podobě pravidel aukce.

Co se týče Rady ČTÚ, tak ohledně původního návrhu ČTÚ jsme našli jen jednu zmínku. A to u stávající předsedkyně Hany Továrkové, která byla jmenována místo Jaromíra Nováka. 12. listopadu 2019 tehdejší členka Rady ČTÚ Továrková sdělila, že návrh se může dočkat změn, ale rovněž stála za tehdejším předsedou Novákem v tom, že aukce musí proběhnout co nejrychleji.

U dalších členů Rady ČTÚ, konkrétně Jiřího Peterky, Josefa Chomyna a Lukáše Zeleného, jsme nenašli žádná veřejná prohlášení ohledně aukce či chystaných změn. Nicméně nevíme, jestli se proti podmínkám připraveným ČTÚ nevymezovali na neveřejných jednáních s MPO či jinde. Proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Je třeba respektovat názor Evropské komise, která přišla se zásadní připomínkou, a to je tzv. sdílení sítí. Konstatovala, že tak jak je v České republice, tak rozhodně není v režimu běžného konkurenčního prostředí, doslova a do písmene uvedla, že eliminuje další investice do inovací a tím pádem eliminuje spotřebitelský komfort.
Týden v politice, 2. února 2020

Ministr Havlíček ve svém výroku správně parafrázuje předběžné závěry Evropské komise zabývající se dohodou o sdílení sítí mezi O2 CZ/CETIN a T-Mobile CZ.

skrýt celé odůvodnění

Předběžné závěry Evropské komise k dohodě o sdílení sítí v ČR mezi O2 CZ/CETIN a T-Mobile CZ se nachází v tiskové zprávě Evropské komise ze srpna 2019.

V této zprávě se uvádí, že sdílení sítí je „běžná praxe, s jejíž pomocí lze snížit náklady a usnadnit rozvoj sítí elektronických komunikací. Ve většině případů vede k větší efektivitě. Za určitých okolností ovšem může mít negativní dopad na hospodářskou soutěž.“

Komisařka Margrethe Vestagerová se dle stejného zdroje vyjádřila k situaci v ČR takto:

„Sdílení sítí operátory je obecně ve prospěch spotřebitele, protože s sebou nese rychlejší rozvoj sítí, úspory nákladů a pokrytí venkovských oblastí. Pokud se ale objeví náznaky, že dohody o spolupráci mohou spotřebitele poškozovat, je naší povinností je prošetřit a zajistit, aby na trhu fungovala skutečná hospodářská soutěž. V tomto případě se obáváme, že dohoda o sdílení sítí mezi dvěma největšími operátory v Česku omezuje hospodářskou soutěž v hustěji osídlených částech země.“

Komise jako specifické proměnné vyskytující se na českém trhu shledala především dvě hlediska:

  • vysoká koncentrovanost českého trhu pouze se třemi mobilními operátory
  • operátoři O2 a T-Mobile, kterých se sdílení týká, ovládají tři čtvrtiny trhu

V závěru tiskové zprávy se pak uvádí:

„Komise proto předběžně dospěla k závěru, že dohoda o sdílení sítí mezi dvěma hlavními českými mobilními operátory omezuje hospodářskou soutěž, čímž brání inovacím, a porušuje tak antimonopolní předpisy EU. Komise je toho názoru, že v tomto konkrétním případě dohoda nevede k větší efektivitě a kvalitě služeb, ale spíše pravděpodobně k tomu, že daní operátoři nejsou motivovaní své sítě a služby zlepšovat ve prospěch uživatelů.“

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože ve svém výroku ministr naplnil podstatu znění tiskové zprávy Evropské komise. Je nutné podotknout že ministr není zcela přesný (užití slova „eliminovat“). Závěrečnou část výroku ministra ovšem nebudeme brát jako snahu o přesnou citaci, protože úsloví „doslova a do písmene“ může mít různé významy (například „slovo od slova“, ale i „doopravdy“).

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Byl by to tzv. slovenský model, tzn. nebylo by to o čtvrtém velkém hráči, ale bylo by to o tom, že by se sem pustilo několik menších hráčů (operátorů, pozn. Demagog.cz). Týden v politice, 2. února 2020

Na Slovensku existují celkem čtyři síťoví mobilní operátoři. Jako čtvrtý vstoupil na slovenský trh operátor 4ka.

skrýt celé odůvodnění

Na Slovensku na rozdíl od České republiky existují na trhu mobilních operátorů celkem čtyři síťoví poskytovatelé. Šéf Úradu pre reguláciu elektronických komunikácií a poštových služieb Vladimír Kešjar k tomu uvádí:

„Z pohledu regulátora vypadá trh tak, že koncoví uživatelé na Slovensku mají na výběr ze služeb čtyř mobilních operátorů, kteří se snaží motivovat přechod k nim nejen rozsahem služeb a cenami, ale i různými akcemi, které přechod k nim ulehčí.“

V rozhovoru Kešjar mimo jiné uvádí postupné rozšiřování trhu a následný příchod čtvrtého hráče jako cestu ke zkvalitnění služeb zákazníkům. Právě čtvrtým hráčem se stal roku 2015 operátor 4ka (patřící společnosti SWAN Mobile, a.s.), který vstoupil na trh skrze veřejnou aukci kmitočtů.

Pro úplnost dodejme, že operátor 4ka oproti zbývajícím třem operátorům disponuje pouze jedním přídělem v kmitočtovém pásmu 1 800 MHz, a proto při poskytování mobilních služeb využívá sítí Slovak Telekomu prostřednictvím tzv. národního roamingu. Podle posledních dostupných dat (k 30. červnu 2018) měla (str. 33) 4ka tržní podíl aktivních SIM karet ve výši 7,64 %.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože na Slovenku existují právě čtyři síťoví operátoři. Byť operátor 4ka dosahuje nižšího tržního podílu než ostatní operátoři, jedná se o jediného síťového „menšího“ hráče, který na trh vstoupil skrze aukci kmitočtů. Pokud bychom měli hovořit o „slovenském modelu“, nelze uvažovat o několika menších hráčích, ale pouze o jednom.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Zejména v tzv. nízkých tarifech patříme k těm nejdražším v Evropě.
Týden v politice, 2. února 2020

Podle nejnovějších dat je Česká republika jedním ze států, kde spotřebitel při tarifu v ceně 20–40 € získá nejméně GB mobilních dat v Evropě.

skrýt celé odůvodnění

Podle analýzy finské společnosti Rewheel k září 2019 patří ceny mobilních dat v nízkých tarifech v ČR k nejvyšším v Evropě. Za „nízké“ tarify zde považujeme zejména tarify za 20 €.

Kolik GB je možno koupit za 20 € (cca 510 Kč)

Zdroj: Rewheel

Kolik GB je možno koupit za 40 € (cca 1020 Kč)?

Zdroj: Rewheel

Oproti tomu v segmentu tarifů za 50 € je na tom Česká republika o mnoho lépe.

Kolik GB je možno pořídit za 50 € (cca 1275 Kč)?

Zdroj: Rewheel

Karel Havlíček

Karel Havlíček

My jsme zavedli zákon o elektronických službách, ten zjednodušuje přechod od jednoho ke druhému operátoru, od 1. dubna. Týden v politice, 2. února 2020

Vládní novela zákona o elektronických komunikacích s účinností od 1. dubna 2020 mimo jiné zkracuje lhůtu pro zánik smlouvy s operátorem a snižuje poplatek za předčasné ukončení smlouvy. Tato opatření by měla vést ke zjednodušení přechodu mezi operátory.

skrýt celé odůvodnění

Vicepremiér Havlíček pravděpodobně hovoří o vládní novele zákona o elektronických komunikacích, která byla 13. září 2019 schválena Sněmovnou, 30. října pak prošla Senátem a následně byl zákon 14. listopadu podepsán prezidentem. Účinná bude od 1. dubna 2020.

Podle důvodové zprávy (.pdf) je cílem novely především podpořit konkurenci mezi operátory (str. 4) a zmenšit zákazníkovi finanční a administrativní nároky spojené s přechodem mezi dvěma operátory. To by mělo zvýšit pravděpodobnost, že zákazník operátora změní, pokud bude jeho podmínky považovat za nevyhovující (str. 5). Poskytovatelé by se tak v důsledku měli více snažit zlepšovat a zlevňovat své služby.

Novela přináší hlavně tyto změny:

  • Uzákoňuje, že ponechání čísla při změně operátora bude bezplatné (odst. 1 novely, .docx, str. 1).
  • V případě, že si zákazník chce převést číslo, zkracuje se lhůta pro zánik smlouvy z původních 10 dnů na 2 dny (odst. 7 novely, .docx, str. 4).
  • Bude zřízen nástroj pro nezávislé srovnání cen u různých operátorů (odst. 9 novely, .docx, str. 4).
  • Sníží se poplatek, který zákazník platí v případě ukončení smlouvy na dobu určitou před koncem jejího trvání. Z původních maximálních 20 % z ceny, která ještě zbývá uhradit do konce smlouvy, se mění na maximálně 5 %. Zároveň tento poplatek bude moci být požadován pouze u smluv kratších než tři měsíce (odst. 6 novely, .docx, str. 3).

Přechod mezi operátory se tedy má především zjednodušit, zrychlení procesu zákon ošetřuje zkrácením lhůty pro zánik smlouvy při převodu čísla.