Demagog.cz

Karel Havlíček

Karel Havlíček (ANO 2011)

  • 38
  • 8
  • 2
  • 7

Výroky

Karel Havlíček

Karel Havlíček

My chceme, aby superstrategické suroviny, bavíme se o lithiu, uranu a zlatu, byly pod kontrolou státu. Týden v politice, 2. února 2020

Ministerstvo průmyslu a obchodu skutečně podniká kroky, které by měly napomoci lepší kontrole státu nad nerostnými zdroji. Konkrétně se jedná o strategický plán surovinové politiky.

skrýt celé odůvodnění

Předně uveďme, proč jsme tento výrok, který se zdá jako z podstaty neověřitelné přání ministra Havlíčka, zařadili do ověřování. Karel Havlíček zde reaguje na dotaz (čas 47:27) redaktorky Martanové, který se týká údajného úkolu MPO – vypracování státní expertízy využitelnosti revíru Cínovec, což je podle ní místo spojené s těžbou lithia. Zaměříme se tedy na výrok ministra v kontextu pozice a cílů MPO.

V první části ověřování se věnujeme pouze lithiu, neboť téma je obsáhlejší kvůli kauze lithium. Ta ovládla politický prostor před volbami do PS na podzim 2017. K dosažení kontroly státem nad tímto zdrojem se navíc již pořádají nějaké kroky, které je nutno dát do souvislostí.

Tehdejší ministr obchodu a průmyslu (vláda Bohuslava Sobotky) Jan Havlíček podepsal memorandum s australskou společností European Metals Holdings Limited (EMH) o porozumění oblasti těžby. Dle zákona č. 44/1988 Sb., horního zákona, má v současnosti právo na těžbu těchto surovin v dané oblasti ten subjekt, který získá licenci na jejich geologický průzkum. Tu v současné chvíli vlastní společnost Geomet, která spadala pod holding EMH ještě před kauzou. V případě lithia jde tedy o poněkud odlišný případ, neboť cílem MPO je v tuto chvíli dostat jeho těžbu zpět pod kontrolu státu. V současné době prověřuje oblast Cínovce společnost Severočeské doly skupiny ČEZ, kterou stát většinově vlastní a těžbu by tak skutečně z velké části měl přímo pod kontrolou. Pokud výzkum ČEZu vyhodnotí podíl suroviny výhodným, měl by se stát podílníkem v EMH. Plné znění tiskové zprávy MPO z 16. července 2019 na webu MPO.

Souvisí s tím však i kroky, které v současné době v otázce surovinové politiky MPO podniká. Dle současného ministra Havlíčka v reakci na vzniklou situaci ohledně lithia připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu strategický plán surovinové politiky. Prvotní koncepci MPO připravilo již na začátku roku 2017. Ta by měla v tuto chvíli být projednána jak se sociálními partnery, tak s těžaři a odborníky. Zahrnovat by měla pět superstrategických surovin, a to zlata, lithia, uranu, rubidia a cesia. Změna oproti hornímu zákonu by podle ministra Havlíčka měla tkvět v tom, že nároku na těžbu bude předcházet podstatně složitější proces, než pouhá žádost o geologický průzkum a jeho následné provedení (Otázky Václava Moravce, 42:42).

„U těchto pěti surovin to bude ještě tak, že to bude muset jít přes ministerstvo životního prostředí a ministerstvo průmyslu a obchodu na vládu. A vláda bude moci rozhodnout, jestli ano, nebo ne,“ říká. „Pokud Česká republika dojde k tomu, že ji nezajímá tento geologický průzkum a tato možnost, pak to teprve půjde na ty komerční subjekty," uvádí dále Havlíček v OVM. Strategický dokument, který by měl v tuto chvíli jít do připomínkového řízení, je dle jeho slov zcela zásadní změnou surovinové politiky (OVM, 43:32).

Karel Havlíček

Karel Havlíček

U lithia došlo k situaci, kdy to stát neměl pod kontrolou, měly to pod kontrolou zahraniční společnosti. Týden v politice, 2. února 2020

Geomet, s.r.o., dceřiná společnost australské European Metals Holdings a držitelka průzkumné licence, má podle platného zákona přednost při získání předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru. ČEZ získal opci na koupi majoritního podílu ve společnosti Geomet.

skrýt celé odůvodnění

Průzkum těžby na Cínovci provádí od roku 2010 firma Geomet, s.r.o. – dceřiná společnost australské European Metal Holding (EMH).

První průzkumná licence byla Ministerstvem životního prostředí vydána 20. července 2010 (prodloužena byla do 10. července 2014), druhá licence byla vydána 24. listopadu 2011 (prodloužena byla do 31. srpna 2015), třetí pak byla vydána 23. září 2016 a nakonec čtvrtá 18. dubna 2017. To uvedlo v tiskové zprávě Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Z § 24 odst. 3 horního zákona pak vyplývá, že: „Přednost při získání předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru má organizace, pro niž byl proveden průzkum výhradního ložiska, to jest zadavatel.“

Jestliže tedy všechny 4 udělené průzkumné licence vlastní společnost GEOMET (resp. EMH), má tato společnost podle platného zákona přednost před všemi potenciálními zájemci, včetně státu, na získání předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru.

Česká vláda krátce před volbami do PS v roce 2017 podepsala s EMH memorandum o těžbě lithia u Cínovce. Dokument se stal terčem kritiky zejména od hnutí ANO a komunistů. Začátkem března 2018 Česko memorandum vypovědělo.

Společnost ČEZ minulý rok dohodou se společností European Metals Holdings získala opci na získání majoritního podílu ve společnosti Geomet, tedy držitelce průzkumné licence.

Pokud by se australská firma European Metals Holdings, která chce na Cínovci těžit lithium, nedohodla na opci s polostátním podnikem ČEZ, její projekt by byl zřejmě neprůchodný. Radiožurnálu to řekl Richard Pavlík, jednatel společnosti Geomet.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož australská společnost EHM, respektive její dceřiná společnost Geomet, skutečně má přednostní právo na těžbu lithia na základě ministerstvem životního prostředí vydaných průzkumných licencí, avšak po kritice do projektu vstoupil stát prostřednictvím ČEZu.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Naší dohodou, kterou jsme udělali se společností ČEZ, čili s firmou s dominantní státní účastí. Je to tak, že ČEZ si může vyvolat ten podíl v té australské firmě, takže bude mít zjednodušeně řečeno těžbu pod kontrolou; aby to tak učinil, tak musí ještě dohrát výzkum. Týden v politice, 2. února 2020

ČEZ získal dohodou se společností European Metals Holdings opci na 51 procent akcií Geometu, který je držitelem průzkumné licence na těžbu lithia. Vstup do Geometu je mimo jiné podmíněn také úspěšným výsledkem hloubkové analýzy, kterou ČEZ provádí.

skrýt celé odůvodnění

Společnost ČEZ, která je většinově vlastněna státem, uzavřela s australskou společností European Metals Holdings Limited (EMH) dohodu, která stanoví přesné podmínky případného vstupu ČEZu do dceřiné společnosti EMH, společnosti Geomet. Ta je držitelem průzkumné licence pro těžbu lithia. ČEZ tedy získal opci na 51 procent akcií Geometu za 34,06 milionu eur. Znamená to možnost, nikoliv povinnost ČEZu do Geometu vstoupit za částku v přepočtu přibližně 850 milionů korun.

Pokud bude dohoda naplněna, ČEZ o dohodnutou částku zvýší kapitál Geometu, získá nově upsané akcie a také tři křesla v pětičlenném představenstvu firmy. Exkluzivitu pro jednání s EMH má ČEZ zaručenou do 31. března letošního roku.

Vstup do Geometu je podle oznámení EMH podmíněn úspěšným výsledkem due diligence (hloubkové analýzy, kterou ČEZ provádí) a konečným souhlasem akcionářů EMH. A také shodou na financování dalšího rozvoje projektu a na personálním obsazení managementu firmy.

Česká vláda loni krátce před volbami podepsala s EMH memorandum o těžbě lithia v revíru Cínovce. Dokument se stal terčem kritiky zejména od hnutí ANO a komunistů. Vloni v březnu Česko memorandum vypovědělo.

Pokud by se australská firma European Metal Holdings, která chce na Cínovci těžit lithium, nespojila s polostátním podnikem ČEZ, její projekt by byl zřejmě neprůchodný. Radiožurnálu to řekl Richard Pavlík, jednatel společnosti Geomet, kterou EMH vlastní.

O dohodě mezi ČEZ a EHM se na svém twitterovem účtu vyjádřil také Andrej Babiš:

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Tak definitivně jsme oznámili to, že skutečně jdeme do jádra, popsali jsme, o co se bude jednat, čili pátý blok v Dukovanech, a současně se zahájila takzvaná oficiální jednání, která zatím ještě nejsou tím itinerářem přesným prostě co, kde, kdo přesně bude činit, ale my jsme museli začít zdokladovávat, proč se vlastně do toho pouštíme. A ten zásadní argument je jasný, a to musím říct, že Evropská komise vysoce ocenila – míříme k bezemisní energetice, to znamená, budeme měnit uhlí, které má dneska více jak čtyřicetiprocentní podíl, za vyšší pozici, čili nástup vyšší jádra a obnovitelných zdrojů, a to jsou naprosto zásadní zprávy, které do určité míry vlastně korespondují dneska s prioritami i Evropské unie nebo Evropské komise. Interview ČT24, 22. listopadu 2019

MPO rozhodlo o dostavbě nového jaderného bloku v Dukovanech, jedná proto s Evropskou komisí. Klíčové dokumenty počítají s rozvojem jaderné energetiky a energetiky na principu obnovitelných zdrojů na úkor energetiky uhelné, což koresponduje s prioritami Evropské komise.

skrýt celé odůvodnění

Podle informací Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) by v roce 2021 mělo být vydáno územní rozhodnutí o výstavbě nového jaderného bloku Jaderné elektrárny Dukovany, do konce roku 2022 by měl být vybrán dodavatel, v roce 2029 by se mělo začít stavět a v roce 2036 by měla být investice dokončena. Hrozí totiž riziko, že v roce 2040 by dodávkami elektrické energie nebyla pokryta spotřeba po 678 či dokonce až 3 622 hodin v roce a odběr elektrické energie by se tedy musel regulovat.

Podle zpravodajského webu Ekolist.cz česká delegace 20. listopadu 2019 v Bruselu jednala o stavbě nového jaderného bloku v Dukovanech. Bylo to první větší setkání, které předchází souhlasu Evropské unie s dostavbou plánovaného nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. S dotazem, zda Komise skutečně ocenila směřování Česka k bezemisní ekonomice jsme se obrátili na náměstka MPO pro energetiku Reného Nedělu, který se jednání také účastnil. Ten tato slova potvrdil.

Státní energetická koncepce České republiky (.pdf, str. 44) v oblasti energetiky a klimatu počítá se zvýšením podílu jaderné energetiky na primárních energetických zdrojích na 25–33 % (z aktuálních přibližně 15 %). Podíl na výrobě elektřiny by pak měl narůst až na 58 % ze současných cca 34 % (str. 9).

Národní akční plán (.pdf, str. 7) rozvoje jaderné energetiky v České republice z roku 2015 počítá s posílením role jádra při výrobě elektřiny, a to výstavbou 1–2 nových bloků jaderné elektrárny a prodloužením životnosti současných bloků JE Dukovany.

V souvislosti s obnovitelnými zdroji Vnitrostátní plán (.docx, str. 26–27) uvádí, že „Česká republika plánuje dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě do roku 2030 na úrovni 22 %, což je nárůst o 9 procentních bodů v porovnání s vnitrostátním cílem na úrovni 13 % pro rok 2020. Uvedený podíl ve výši 22 % odpovídá požadavku na vyjádření vnitrostátního příspěvku k dosažení závazného cíle EU ve výši 32 % do roku 2030 dle článku 3 revidovaného znění směrnice 2009/28/EC o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (směrnice 2018/2001)“.

Podle Vnitrostátního plánu (.docx, str. 13) České republiky v oblasti energetiky a klimatu (také označovaný jako klimaticko-energetický plán) tvořil podíl uhlí a ostatních tuhých neobnovitelných paliv na hrubé výrobě elektřiny v roce 2016 50 %, cílový stav v roce 2040 je 11–21 %.

Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu (.docx, str. 1) koresponduje s prioritami Evropské komise. Byl totiž zpracován na základě požadavku nařízení Evropského parlamentu a Rady 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, jehož návrh byl představen v rámci legislativního balíčku s názvem „Čistá energie pro všechny Evropany“. Ten Evropská komise zveřejnila 30. listopadu 2016. Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu je přepracovanou verzí návrhu stejnojmenného dokumentu, který 28. ledna 2019 vzala na vědomí vláda ČR a který byl Evropské komisi předložen dne 30. ledna 2019. Evropská komise vydala k tomuto původnímu návrhu doporučení 18. června 2019.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

TAKÁČ, moderátor: A Evropská unie, Evropská komise to ocenila? Jste říkal. To znamená nějaká filozofická výhrada typu: jádro ne, to nepřipadá v úvahu, ta nezazněla?

HAVLÍČEK: V žádném případě vůbec nezazněla. V tomto naopak zaznělo to, že je správně, že míříme k bezemisní ekonomice, respektive energetice ad 1 a ad 2 jasně zaznělo to, že jádro je bezemisním zdrojem. To, že někdo má tendenci čas od času, zejména z řad těch kritiků, to zpochybňovat, tak toto zaznělo doslova a do písmene od generální ředitelky, (...) tak to řekla přímo generální ředitelka generálního ředitelství Energo, Evropské komise. Interview ČT24, 22. listopadu 2019

Dne 20. listopadu 2019 jednala česká delegace MPO v Bruselu o budoucí podobě energetiky ČR a roli jádra v ní. Náměstek pro energetiku na MPO slova ministra Havlíčka potvrdil.

skrýt celé odůvodnění

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček mluví o jednáních s Evropskou unií ohledně dostavby nového jaderného bloku v jaderné elektrárně Dukovany. Ministerstvo průmyslu a obchodu již dříve uvedlo, že dodavatel by měl být vybrán do konce roku 2022. Celá výstavba by tak měla začít nejpozději v roce 2029 tak, aby byl nový jaderný blok dokončen již v roce 2036.

Předseda vlády Andrej Babiš tehdy uvedl, že výstavba má souvislost s aktuálním děním v Evropě, jak s bojem proti klimatickým změnám, tak se snižováním emisí.

„Když se podíváme, jak to dnes v Evropě vypadá, tak na prvním místě je Francie, která má 52 jaderných reaktorů, má podíl jádra 75 procent a je i lídrem iniciativy pro snižování emisí CO2 na nulu do roku 2050. Švédsko má deset jaderných bloků a mají i vodní zdroje. My bohužel máme v tuto chvíli jen 30 procent a máme cíl, že bychom mohli v roce 2040 mít podíl jádra 40 procent,“ uvedl premiér Babiš. Zároveň však v minulosti zdůraznil, že dostavba bloků musí započít, i kdyby to vedlo k porušení evropského práva.

Ministr Havlíček dále uvedl, že Česká republika jedná o výstavbě s Evropskou unií s ohledem na bezpečnost nového zařízení a také, že zahajuje s Evropskou komisí proces notifikace, tedy určitého povolení ze strany Evropské komise. Jak bylo řečeno v rozhovoru, tato vyjednávání započala 20. listopadu 2019. Kromě českého energetického mixu také česká delegace představila vizi o obnovitelných zdrojích v České republice, která by měla vést k tzv. bezemisní ekonomice.

S dotazem na průběh těchto jednání jsme se obrátili na náměstka pro sekci energetiky na MPO Ing. et Ing. Reného Nedělu, který se jednání taktéž zúčastnil. Protože nám náměstek Neděla potvrdil, že k výrokům, které zmiňuje ministr Havlíček, ze strany Komise skutečně došlo, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

A co je ještě nesmírně důležité, co zaznělo z Evropské komise, energetický mix je jaksi výsostná kompetence jednotlivých zemí Evropské unie. My vám nebudeme zasahovat do toho, jak si ho namodelujete, na druhou stranu musíte splnit určitá legislativní kritéria i vůči Evropské komisi ve smyslu třeba nedovolené podpory a podobně. A pokud toto všechno splníte, my jsme připraveni notifikovat ten proces. Interview ČT24, 22. listopadu 2019 !

Nastavení energetického mixu je v kompetenci národních států. Nezávislost deklaruje Smlouva o fungování Evropské unie (čl. 194 odst. 2). Zároveň EU zavádí legislativní opatření, která ovlivňují energetickou politiku, a veškerou státní podporu v energetice také musí EU schválit.

skrýt celé odůvodnění

Národní energetický mix představuje podíl zdrojů energie ve státě. Jedná se o přehled využití energie z jednotlivých primárních zdrojů jako jsou fosilní zdroje (uhlí, zemní plyn, ropa), jaderné zdroje a obnovitelné zdroje (sluneční, větrné, vodní, geotermální a další).

Výsledný energetický mix se v každém regionu a zemi liší. Odvíjí se od daných přírodních, ekonomických a sociálních podmínek. Roli hrají také historické, geopolitické, environmentální a další faktory.

Podoba energetické politiky ČR vychází ze Státní energetické koncepce České republiky (.pdf). Ta představuje dlouhodobou národní strategii, která je nastavena „v souladu s dlouhodobou energetickou strategií Evropské unie zaměřenou na dekarbonizaci, vysokou bezpečnost dodávek a konkurenceschopné ceny energie“ (.pdf, str. 5).

Legislativa Evropská unie v oblasti energetiky se soustředí zejména na problematiku společného trhu a životního prostředí.

Energetice se věnuje hlava XXI části třetí Smlouvy o fungování Evropské unie. Článek 194 odstavec 1 smlouvy uvádí (.pdf, str. 134) cíle politiky EU a její působnost v oblasti energetiky: „Zajistit fungování trhu s energií; zajistit bezpečnost dodávek energie v Unii; podporovat energetickou účinnost a úspory energie jakož i rozvoj nových a obnovitelných zdrojů energie; a podporovat propojení energetických sítí."

Odstavec 2 článku 194 deklaruje (.pdf, str. 135) nezávislost členských států při tvorbě vlastní energetické politiky. Článek říká, že legislativa a opatření, které mají dosáhnout cílů v odst. 1, se nedotýkají „práva členského státu stanovit podmínky pro využívání svých energetických zdrojů, jeho volby mezi různými energetickými zdroji a základní skladby jeho zásobování energií."

Existují tedy normy a předpisy, které ovlivňují energetickou politiku jednotlivých členských států EU, avšak sestavení energetického mixu je v kompetenci států.

Jedním z opatření, která se týkají vnitřního trhu EU a ovlivňují také oblast energetiky, je nedovolená podpora. Tu vymezuje Smlouva o fungování Evropské unie článkem 107: „Podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak“ (.pdf, str. 91).

Ze Smlouvy vyplývá (.pdf, str. 92), že Komise dohlíží na slučitelnost státní podpory s vnitřním trhem a může případně přikázat státu nedovolenou podporu zrušit či upravit (čl. 108 odst. 2).

Dále Smlouva říká (.pdf, str. 92), že „Komise musí být včas informována o záměrech poskytnout nebo upravit podpory, aby mohla podat svá vyjádření. Má-li za to, že takový záměr není s ohledem na článek 107 slučitelný s vnitřním trhem, zahájí neprodleně řízení podle odstavce 2. Dotyčný členský stát neprovede zamýšlená opatření, dokud Komise v tomto řízení nepřijme konečné rozhodnutí“ (čl. 108 odst. 3).

Dalším příkladem legislativních kritérií jsou závazky v oblasti životního prostředí. Evropská komise v roce 2015 představila tzv. Energetickou unii, která má zajistit v EU systém bezpečné, udržitelné, cenově dostupné a konkurenceschopné energie. Existuje řada strategií a cílů EU v oblasti klimatu a energetiky (např. Energetická strategie 2030 a 2050).

Jedním z požadavků EU je zavést 32% podíl obnovitelných zdrojů k roku 2030. Tento a další požadavky implementuje Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu (.docx). Tento klimaticko-energetický plán (.docx, str. 26–27) uvádí, že „Česká republika plánuje dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě do roku 2030 na úrovni 22 %, což je nárůst o 9 procentních bodů v porovnání s vnitrostátním cílem na úrovni 13 % pro rok 2020. Uvedený podíl ve výši 22 % odpovídá požadavku na vyjádření vnitrostátního příspěvku k dosažení závazného cíle EU ve výši 32 % do roku 2030 dle článku 3 revidovaného znění směrnice 2009/28/EC o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (směrnice 2018/2001).

Vnitrostátní klimaticko-energetický plán (.docx, str. 1) koresponduje s prioritami Evropské komise, která je představila 30. listopadu 2016 v rámci balíčku „Čistá energie pro všechny Evropany.“

Politika EU v oblasti jaderné energetiky vychází ze Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii. Státy EU samy rozhodují o tom, zda zařadí jadernou energii do svých energetických mixů.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Musíme si uvědomit to, že třeba vedle Německa a Francie, která má 52 reaktorů, Interview ČT24, 22. listopadu 2019

Ve Francii je v současnosti 58 jaderných reaktorů.

skrýt celé odůvodnění

Ve Francii nyní funguje 58 jaderných reaktorů. Výrok hodnotíme jako nepravdivý vzhledem k tomu, že Karlem Havlíčkem uvedený počet reaktorů ve Francii není pravdivý, a to ani v rámci 10% tolerance.

Zdroj: IAEA (str. 12)

Karel Havlíček

Karel Havlíček

když už se díváme na Rakousko, tak Česká republika 6 (jaderných reaktorů, pozn. Demagog.cz), Slovensko 6 a Maďarsko 4. Interview ČT24, 22. listopadu 2019

V České republice je 6 reaktorů, v Maďarsku 4 a na Slovensku jsou 4 reaktory v provozu a další dva ve výstavbě.

skrýt celé odůvodnění

Na základě statistik Mezinárodní agentury pro atomovou energii je v České republice v provozu šest reaktorů a v Maďarsku jsou v současné době v provozu čtyři reaktory. Tato čísla jsou tedy v souladu s výrokem Karla Havlíčka.

Na Slovensku je situace ohledně přesnosti výroku sporná. V současnosti zde fungují reaktory čtyři, je ale pravdou, že v jaderné elektrárně Mochovce dokončují výstavbu dalších dvou reaktorů. Po jejich uvedení do provozu tak na Slovensku bude v celkovém součtu reaktorů šest.

Zdroj: IAEA (str. 12)

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Musíme řešit prodloužení stávajících bloků číslo 1–4 (v Dukovanech, pozn. Demagog.cz), které končí ve třicátých letech. Interview ČT24, 22. listopadu 2019

Životnost všech čtyř jaderných bloků v Dukovanech by měla končit postupně v letech 2035–2037. ČEZ momentálně prověřuje možnosti jejich udržení v provozu do roku 2045.

skrýt celé odůvodnění

Jaderná elektrárna Dukovany je nejstarší jadernou elektrárnou v České republice. Momentálně je tvořena čtyřmi bloky, z nichž první byl uveden do provozu roku 1985 a poslední o dva roky později. Každý z těchto bloků v současnosti produkuje energii o výkonu 510 MW, a to díky zvyšování účinnosti a využití výkonných rezerv. Celkem jaderná elektrárna Dukovany dlouhodobě pokrývá přes 20 % celkové spotřeby elektřiny v ČR.

S odstavením těchto 4 bloků a následným nahrazením počítá státní energetická koncepce (.pdf, str. 112) v letech 2033–2037, tedy 50 let po jejich výstavbě. Letos prověřuje ČEZ možnost udržení bloků v provozu do roku 2045.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

(...) problém s redukcí uhlí, které dneska má více jak čtyřicetiprocentní podíl. Interview ČT24, 22. listopadu 2019

Hnědé a černé uhlí dohromady tvoří 48,81 % zdrojů vyrobené energie v České republice za rok 2018.

skrýt celé odůvodnění

Podle statistik společnosti OTE a. s. (jediným akcionářem je Česká republika) mělo v roce 2018 hnědé a černé uhlí dohromady podíl 48,81 % na tvorbě elektrické energie v České republice. Z toho hnědé uhlí tvořilo 44,63 % a černé uhlí 4,18 %. V roce 2017 to pak bylo celkově 49,15 % (43,77 % hnědé uhlí a 5,38 % černé uhlí).

Druhým nejvýznamnějším zdrojem elektrické energie jsou jaderné zdroje, jejichž podíl byl v minulém roce 36,88 %. Obnovitelné zdroje se v roce 2018 na produkci elektrické energie podílely více než 6 %, přičemž v roce 2015 to bylo téměř 12 %.

Zdroj: OTE