Demagog.cz

Karel Havlíček

Karel Havlíček (ANO 2011)

  • 30
  • 6
  • 1
  • 4

Výroky

Karel Havlíček

Karel Havlíček

My jsme varovali už po dobu několika měsíců a měli jsme na to i bezpečnostní informace, že to (aukce o vstupu operátora, pozn. Demagog.cz) může být pouze ve prospěch jednoho zájemce, že tam nebude žádný zahraniční subjekt a že tím pádem nenastane to, co se od toho očekávalo, a to je opravdu dobré konkurenční prostředí, které povede k tomu, že se sníží ceny datových služeb a že se připraví prostředí pro 5G. Týden v politice, 2. února 2020

Od Ministerstva průmyslu a obchodu ani od Karla Havlíčka jsme v posledních několika měsících nezaznamenali žádné veřejné varování ohledně bezpečnostního rizika spojeného s aukcí kmitočtů. První varování se objevila až po odvolání šéfa ČTÚ Jaromíra Nováka.

skrýt celé odůvodnění

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček skutečně do médií sdělil záměry o posunu aukce kmitočtů, ve které má být vybrán čtvrtý operátor. První zmínky se objevily v říjnu 2019. V té době byl začátek aukce posunut na začátek ledna 2020. Důvodem byla podle médií stížnost společnosti Vodafone na sdílení sítí společnostmi CETIN a T-Mobile u Evropské komise, respektive sdělení Komise, ze kterého vyplývá možné omezení hospodářské soutěže.

O dalším posunu se začalo mluvit znovu v prosinci 2019. Ministr Havlíček argumentoval tím, že současné podmínky aukce nepřilákají dostatečný počet uchazečů.

Zásadní změnu přinesla rezignace, respektive odvolání šéfa Českého telekomunikačního úřadu Jaromír Nováka. Ten podal svou rezignaci k 31. lednu 2020. Vláda ho ten den stihla odvolat. Samotnou rezignaci Jaromír Novák odůvodnil tím, že je nespokojen s vývojem podmínek aukce.

Co se týče argumentu s bezpečnostními riziky, nepodařilo se nám v souvislosti s Ministerstvem průmyslu a obchodu nalézt žádná vyjádření či zprávy zmiňující potenciální bezpečnostní riziko. Jediné zmínky o bezpečnostní otázce padly až po odvolání Jaromíra Nováka. V článku pro server Lupa.cz Novák uvedl, že žádal premiéra, aby prověřil ekonomické vazby mezi potenciálními účastníky aukce a z toho plynoucí bezpečnostní rizika. Nesetkal se prý s žádným problémem, který by měl vést k vyloučení některého účastníka z aukce. V rozhovoru pro Hospodářské noviny rovněž uvedl, že během loňského podzimu neobdržel od bezpečnostních služeb žádnou informaci.

Nedokážeme tedy rozhodnout, zda MPO či ministr Havlíček osobně někoho varovali před bezpečnostními riziky možného nastavení aukce ve prospěch jednoho účastníka. Veřejně o takovém riziku však nikdo z MPO nemluvil.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Uznal to i Český telekomunikační úřad (pochybnosti o aukci pro vstup operátora, pozn. Demagog.cz). Byli lidé z Rady ČTÚ, jako byl například pan předseda Novák, který říkal, je to naprosto perfektní, já si za tím stojím; a byli jiní členové Rady, kteří říkali, já s tím absolutně nesouhlasím; a klonili se k řešení, které říkalo MPO nebo ostatní operátoři.
Týden v politice, 2. února 2020

Jaromír Novák rezignoval na svou funkci předsedy ČTÚ kvůli nesouhlasu se změnami podmínek aukce navrhovanými Ministerstvem průmyslu a obchodu. Ostatní členové Rady ČTÚ se veřejně vůči podmínkám připraveným ČTÚ nevymezovali.

skrýt celé odůvodnění

Proti návrhu podmínek aukce kmitočtů, které připravilo ČTÚ, se postavil ministr Havlíček. Svá slova obhajoval s tím, že navržený způsob nepřiláká dostatečný počet zájemců.

Situace eskalovala na konci ledna 2020. 27. ledna podal tehdejší předseda ČTÚ Jaromír Novák rezignaci k poslednímu lednu. MPO stihlo Nováka odvolat ještě onoho 27. ledna. Jaromír Novák svou rezignaci odůvodnil tím, že nové navrhované podmínky aukce nepovedou ke zlepšení konkurenčního prostředí, ohrozí rychlé zavádění 5G sítí a povedou k řadě soudních sporů.

Jaromír Novák rovněž sdělil, že finální moment, kdy se rozhodl pro rezignaci, přišel v momentě, kdy vláda údajně projednávala nový návrh aukce, on ale nebyl přizván na jednání.

Jaromír Novák před svým odvoláním hodnotil připravené podmínky aukce pozitivně: „Aukci jsme připravili maximálně zodpovědně a pečlivě a dle našeho přesvědčení má potenciál splnit cíle, se kterými byla seznámena vláda minulý rok, tedy zejména posílení konkurence vstupem celoplošného infrastrukturního čtvrtého operátora a nastartování rozvoje 5G sítí. Vidíme to i na ohlasech z trhu, kdy existuje reálný zájem nových hráčů o účast v aukci, i obava stávajících operátorů z nové konkurence, která by rozpohybovala soutěž v segmentu domácností a celoplošně zajistila lepší podmínky pro zákazníky.“ I po odchodu z funkce bývalý předseda obhajoval průběh přípravy i samotný výsledek v podobě pravidel aukce.

Co se týče Rady ČTÚ, tak ohledně původního návrhu ČTÚ jsme našli jen jednu zmínku. A to u stávající předsedkyně Hany Továrkové, která byla jmenována místo Jaromíra Nováka. 12. listopadu 2019 tehdejší členka Rady ČTÚ Továrková sdělila, že návrh se může dočkat změn, ale rovněž stála za tehdejším předsedou Novákem v tom, že aukce musí proběhnout co nejrychleji.

U dalších členů Rady ČTÚ, konkrétně Jiřího Peterky, Josefa Chomyna a Lukáše Zeleného, jsme nenašli žádná veřejná prohlášení ohledně aukce či chystaných změn. Nicméně nevíme, jestli se proti podmínkám připraveným ČTÚ nevymezovali na neveřejných jednáních s MPO či jinde. Proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Je třeba respektovat názor Evropské komise, která přišla se zásadní připomínkou, a to je tzv. sdílení sítí. Konstatovala, že tak jak je v České republice, tak rozhodně není v režimu běžného konkurenčního prostředí, doslova a do písmene uvedla, že eliminuje další investice do inovací a tím pádem eliminuje spotřebitelský komfort.
Týden v politice, 2. února 2020

Ministr Havlíček ve svém výroku správně parafrázuje předběžné závěry Evropské komise zabývající se dohodou o sdílení sítí mezi O2 CZ/CETIN a T-Mobile CZ.

skrýt celé odůvodnění

Předběžné závěry Evropské komise k dohodě o sdílení sítí v ČR mezi O2 CZ/CETIN a T-Mobile CZ se nachází v tiskové zprávě Evropské komise ze srpna 2019.

V této zprávě se uvádí, že sdílení sítí je „běžná praxe, s jejíž pomocí lze snížit náklady a usnadnit rozvoj sítí elektronických komunikací. Ve většině případů vede k větší efektivitě. Za určitých okolností ovšem může mít negativní dopad na hospodářskou soutěž.“

Komisařka Margrethe Vestagerová se dle stejného zdroje vyjádřila k situaci v ČR takto:

„Sdílení sítí operátory je obecně ve prospěch spotřebitele, protože s sebou nese rychlejší rozvoj sítí, úspory nákladů a pokrytí venkovských oblastí. Pokud se ale objeví náznaky, že dohody o spolupráci mohou spotřebitele poškozovat, je naší povinností je prošetřit a zajistit, aby na trhu fungovala skutečná hospodářská soutěž. V tomto případě se obáváme, že dohoda o sdílení sítí mezi dvěma největšími operátory v Česku omezuje hospodářskou soutěž v hustěji osídlených částech země.“

Komise jako specifické proměnné vyskytující se na českém trhu shledala především dvě hlediska:

  • vysoká koncentrovanost českého trhu pouze se třemi mobilními operátory
  • operátoři O2 a T-Mobile, kterých se sdílení týká, ovládají tři čtvrtiny trhu

V závěru tiskové zprávy se pak uvádí:

„Komise proto předběžně dospěla k závěru, že dohoda o sdílení sítí mezi dvěma hlavními českými mobilními operátory omezuje hospodářskou soutěž, čímž brání inovacím, a porušuje tak antimonopolní předpisy EU. Komise je toho názoru, že v tomto konkrétním případě dohoda nevede k větší efektivitě a kvalitě služeb, ale spíše pravděpodobně k tomu, že daní operátoři nejsou motivovaní své sítě a služby zlepšovat ve prospěch uživatelů.“

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože ve svém výroku ministr naplnil podstatu znění tiskové zprávy Evropské komise. Je nutné podotknout že ministr není zcela přesný (užití slova „eliminovat“). Závěrečnou část výroku ministra ovšem nebudeme brát jako snahu o přesnou citaci, protože úsloví „doslova a do písmene“ může mít různé významy (například „slovo od slova“, ale i „doopravdy“).

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Byl by to tzv. slovenský model, tzn. nebylo by to o čtvrtém velkém hráči, ale bylo by to o tom, že by se sem pustilo několik menších hráčů (operátorů, pozn. Demagog.cz). Týden v politice, 2. února 2020

Na Slovensku existují celkem čtyři síťoví mobilní operátoři. Jako čtvrtý vstoupil na slovenský trh operátor 4ka.

skrýt celé odůvodnění

Na Slovensku na rozdíl od České republiky existují na trhu mobilních operátorů celkem čtyři síťoví poskytovatelé. Šéf Úradu pre reguláciu elektronických komunikácií a poštových služieb Vladimír Kešjar k tomu uvádí:

„Z pohledu regulátora vypadá trh tak, že koncoví uživatelé na Slovensku mají na výběr ze služeb čtyř mobilních operátorů, kteří se snaží motivovat přechod k nim nejen rozsahem služeb a cenami, ale i různými akcemi, které přechod k nim ulehčí.“

V rozhovoru Kešjar mimo jiné uvádí postupné rozšiřování trhu a následný příchod čtvrtého hráče jako cestu ke zkvalitnění služeb zákazníkům. Právě čtvrtým hráčem se stal roku 2015 operátor 4ka (patřící společnosti SWAN Mobile, a.s.), který vstoupil na trh skrze veřejnou aukci kmitočtů.

Pro úplnost dodejme, že operátor 4ka oproti zbývajícím třem operátorům disponuje pouze jedním přídělem v kmitočtovém pásmu 1 800 MHz, a proto při poskytování mobilních služeb využívá sítí Slovak Telekomu prostřednictvím tzv. národního roamingu. Podle posledních dostupných dat (k 30. červnu 2018) měla (str. 33) 4ka tržní podíl aktivních SIM karet ve výši 7,64 %.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože na Slovenku existují právě čtyři síťoví operátoři. Byť operátor 4ka dosahuje nižšího tržního podílu než ostatní operátoři, jedná se o jediného síťového „menšího“ hráče, který na trh vstoupil skrze aukci kmitočtů. Pokud bychom měli hovořit o „slovenském modelu“, nelze uvažovat o několika menších hráčích, ale pouze o jednom.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Zejména v tzv. nízkých tarifech patříme k těm nejdražším v Evropě.
Týden v politice, 2. února 2020

Podle nejnovějších dat je Česká republika jedním ze států, kde spotřebitel při tarifu v ceně 20–40 € získá nejméně GB mobilních dat v Evropě.

skrýt celé odůvodnění

Podle analýzy finské společnosti Rewheel k září 2019 patří ceny mobilních dat v nízkých tarifech v ČR k nejvyšším v Evropě. Za „nízké“ tarify zde považujeme zejména tarify za 20 €.

Kolik GB je možno koupit za 20 € (cca 510 Kč)

Zdroj: Rewheel

Kolik GB je možno koupit za 40 € (cca 1020 Kč)?

Zdroj: Rewheel

Oproti tomu v segmentu tarifů za 50 € je na tom Česká republika o mnoho lépe.

Kolik GB je možno pořídit za 50 € (cca 1275 Kč)?

Zdroj: Rewheel

Karel Havlíček

Karel Havlíček

My jsme zavedli zákon o elektronických službách, ten zjednodušuje přechod od jednoho ke druhému operátoru, od 1. dubna. Týden v politice, 2. února 2020

Vládní novela zákona o elektronických komunikacích s účinností od 1. dubna 2020 mimo jiné zkracuje lhůtu pro zánik smlouvy s operátorem a snižuje poplatek za předčasné ukončení smlouvy. Tato opatření by měla vést ke zjednodušení přechodu mezi operátory.

skrýt celé odůvodnění

Vicepremiér Havlíček pravděpodobně hovoří o vládní novele zákona o elektronických komunikacích, která byla 13. září 2019 schválena Sněmovnou, 30. října pak prošla Senátem a následně byl zákon 14. listopadu podepsán prezidentem. Účinná bude od 1. dubna 2020.

Podle důvodové zprávy (.pdf) je cílem novely především podpořit konkurenci mezi operátory (str. 4) a zmenšit zákazníkovi finanční a administrativní nároky spojené s přechodem mezi dvěma operátory. To by mělo zvýšit pravděpodobnost, že zákazník operátora změní, pokud bude jeho podmínky považovat za nevyhovující (str. 5). Poskytovatelé by se tak v důsledku měli více snažit zlepšovat a zlevňovat své služby.

Novela přináší hlavně tyto změny:

  • Uzákoňuje, že ponechání čísla při změně operátora bude bezplatné (odst. 1 novely, .docx, str. 1).
  • V případě, že si zákazník chce převést číslo, zkracuje se lhůta pro zánik smlouvy z původních 10 dnů na 2 dny (odst. 7 novely, .docx, str. 4).
  • Bude zřízen nástroj pro nezávislé srovnání cen u různých operátorů (odst. 9 novely, .docx, str. 4).
  • Sníží se poplatek, který zákazník platí v případě ukončení smlouvy na dobu určitou před koncem jejího trvání. Z původních maximálních 20 % z ceny, která ještě zbývá uhradit do konce smlouvy, se mění na maximálně 5 %. Zároveň tento poplatek bude moci být požadován pouze u smluv kratších než tři měsíce (odst. 6 novely, .docx, str. 3).

Přechod mezi operátory se tedy má především zjednodušit, zrychlení procesu zákon ošetřuje zkrácením lhůty pro zánik smlouvy při převodu čísla.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

My chceme, aby superstrategické suroviny, bavíme se o lithiu, uranu a zlatu, byly pod kontrolou státu. Týden v politice, 2. února 2020

Ministerstvo průmyslu a obchodu skutečně podniká kroky, které by měly napomoci lepší kontrole státu nad nerostnými zdroji. Konkrétně se jedná o strategický plán surovinové politiky.

skrýt celé odůvodnění

Předně uveďme, proč jsme tento výrok, který se zdá jako z podstaty neověřitelné přání ministra Havlíčka, zařadili do ověřování. Karel Havlíček zde reaguje na dotaz (čas 47:27) redaktorky Martanové, který se týká údajného úkolu MPO – vypracování státní expertízy využitelnosti revíru Cínovec, což je podle ní místo spojené s těžbou lithia. Zaměříme se tedy na výrok ministra v kontextu pozice a cílů MPO.

V první části ověřování se věnujeme pouze lithiu, neboť téma je obsáhlejší kvůli kauze lithium. Ta ovládla politický prostor před volbami do PS na podzim 2017. K dosažení kontroly státem nad tímto zdrojem se navíc již pořádají nějaké kroky, které je nutno dát do souvislostí.

Tehdejší ministr obchodu a průmyslu (vláda Bohuslava Sobotky) Jan Havlíček podepsal memorandum s australskou společností European Metals Holdings Limited (EMH) o porozumění oblasti těžby. Dle zákona č. 44/1988 Sb., horního zákona, má v současnosti právo na těžbu těchto surovin v dané oblasti ten subjekt, který získá licenci na jejich geologický průzkum. Tu v současné chvíli vlastní společnost Geomet, která spadala pod holding EMH ještě před kauzou. V případě lithia jde tedy o poněkud odlišný případ, neboť cílem MPO je v tuto chvíli dostat jeho těžbu zpět pod kontrolu státu. V současné době prověřuje oblast Cínovce společnost Severočeské doly skupiny ČEZ, kterou stát většinově vlastní a těžbu by tak skutečně z velké části měl přímo pod kontrolou. Pokud výzkum ČEZu vyhodnotí podíl suroviny výhodným, měl by se stát podílníkem v EMH. Plné znění tiskové zprávy MPO z 16. července 2019 na webu MPO.

Souvisí s tím však i kroky, které v současné době v otázce surovinové politiky MPO podniká. Dle současného ministra Havlíčka v reakci na vzniklou situaci ohledně lithia připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu strategický plán surovinové politiky. Prvotní koncepci MPO připravilo již na začátku roku 2017. Ta by měla v tuto chvíli být projednána jak se sociálními partnery, tak s těžaři a odborníky. Zahrnovat by měla pět superstrategických surovin, a to zlata, lithia, uranu, rubidia a cesia. Změna oproti hornímu zákonu by podle ministra Havlíčka měla tkvět v tom, že nároku na těžbu bude předcházet podstatně složitější proces, než pouhá žádost o geologický průzkum a jeho následné provedení (Otázky Václava Moravce, 42:42).

„U těchto pěti surovin to bude ještě tak, že to bude muset jít přes ministerstvo životního prostředí a ministerstvo průmyslu a obchodu na vládu. A vláda bude moci rozhodnout, jestli ano, nebo ne,“ říká. „Pokud Česká republika dojde k tomu, že ji nezajímá tento geologický průzkum a tato možnost, pak to teprve půjde na ty komerční subjekty," uvádí dále Havlíček v OVM. Strategický dokument, který by měl v tuto chvíli jít do připomínkového řízení, je dle jeho slov zcela zásadní změnou surovinové politiky (OVM, 43:32).

Karel Havlíček

Karel Havlíček

U lithia došlo k situaci, kdy to stát neměl pod kontrolou, měly to pod kontrolou zahraniční společnosti. Týden v politice, 2. února 2020

Geomet, s.r.o., dceřiná společnost australské European Metals Holdings a držitelka průzkumné licence, má podle platného zákona přednost při získání předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru. ČEZ získal opci na koupi majoritního podílu ve společnosti Geomet.

skrýt celé odůvodnění

Průzkum těžby na Cínovci provádí od roku 2010 firma Geomet, s.r.o. – dceřiná společnost australské European Metal Holding (EMH).

První průzkumná licence byla Ministerstvem životního prostředí vydána 20. července 2010 (prodloužena byla do 10. července 2014), druhá licence byla vydána 24. listopadu 2011 (prodloužena byla do 31. srpna 2015), třetí pak byla vydána 23. září 2016 a nakonec čtvrtá 18. dubna 2017. To uvedlo v tiskové zprávě Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Z § 24 odst. 3 horního zákona pak vyplývá, že: „Přednost při získání předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru má organizace, pro niž byl proveden průzkum výhradního ložiska, to jest zadavatel.“

Jestliže tedy všechny 4 udělené průzkumné licence vlastní společnost GEOMET (resp. EMH), má tato společnost podle platného zákona přednost před všemi potenciálními zájemci, včetně státu, na získání předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru.

Česká vláda krátce před volbami do PS v roce 2017 podepsala s EMH memorandum o těžbě lithia u Cínovce. Dokument se stal terčem kritiky zejména od hnutí ANO a komunistů. Začátkem března 2018 Česko memorandum vypovědělo.

Společnost ČEZ minulý rok dohodou se společností European Metals Holdings získala opci na získání majoritního podílu ve společnosti Geomet, tedy držitelce průzkumné licence.

Pokud by se australská firma European Metals Holdings, která chce na Cínovci těžit lithium, nedohodla na opci s polostátním podnikem ČEZ, její projekt by byl zřejmě neprůchodný. Radiožurnálu to řekl Richard Pavlík, jednatel společnosti Geomet.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož australská společnost EHM, respektive její dceřiná společnost Geomet, skutečně má přednostní právo na těžbu lithia na základě ministerstvem životního prostředí vydaných průzkumných licencí, avšak po kritice do projektu vstoupil stát prostřednictvím ČEZu.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Naší dohodou, kterou jsme udělali se společností ČEZ, čili s firmou s dominantní státní účastí. Je to tak, že ČEZ si může vyvolat ten podíl v té australské firmě, takže bude mít zjednodušeně řečeno těžbu pod kontrolou; aby to tak učinil, tak musí ještě dohrát výzkum. Týden v politice, 2. února 2020

ČEZ získal dohodou se společností European Metals Holdings opci na 51 procent akcií Geometu, který je držitelem průzkumné licence na těžbu lithia. Vstup do Geometu je mimo jiné podmíněn také úspěšným výsledkem hloubkové analýzy, kterou ČEZ provádí.

skrýt celé odůvodnění

Společnost ČEZ, která je většinově vlastněna státem, uzavřela s australskou společností European Metals Holdings Limited (EMH) dohodu, která stanoví přesné podmínky případného vstupu ČEZu do dceřiné společnosti EMH, společnosti Geomet. Ta je držitelem průzkumné licence pro těžbu lithia. ČEZ tedy získal opci na 51 procent akcií Geometu za 34,06 milionu eur. Znamená to možnost, nikoliv povinnost ČEZu do Geometu vstoupit za částku v přepočtu přibližně 850 milionů korun.

Pokud bude dohoda naplněna, ČEZ o dohodnutou částku zvýší kapitál Geometu, získá nově upsané akcie a také tři křesla v pětičlenném představenstvu firmy. Exkluzivitu pro jednání s EMH má ČEZ zaručenou do 31. března letošního roku.

Vstup do Geometu je podle oznámení EMH podmíněn úspěšným výsledkem due diligence (hloubkové analýzy, kterou ČEZ provádí) a konečným souhlasem akcionářů EMH. A také shodou na financování dalšího rozvoje projektu a na personálním obsazení managementu firmy.

Česká vláda loni krátce před volbami podepsala s EMH memorandum o těžbě lithia v revíru Cínovce. Dokument se stal terčem kritiky zejména od hnutí ANO a komunistů. Vloni v březnu Česko memorandum vypovědělo.

Pokud by se australská firma European Metal Holdings, která chce na Cínovci těžit lithium, nespojila s polostátním podnikem ČEZ, její projekt by byl zřejmě neprůchodný. Radiožurnálu to řekl Richard Pavlík, jednatel společnosti Geomet, kterou EMH vlastní.

O dohodě mezi ČEZ a EHM se na svém twitterovem účtu vyjádřil také Andrej Babiš:

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Tak definitivně jsme oznámili to, že skutečně jdeme do jádra, popsali jsme, o co se bude jednat, čili pátý blok v Dukovanech, a současně se zahájila takzvaná oficiální jednání, která zatím ještě nejsou tím itinerářem přesným prostě co, kde, kdo přesně bude činit, ale my jsme museli začít zdokladovávat, proč se vlastně do toho pouštíme. A ten zásadní argument je jasný, a to musím říct, že Evropská komise vysoce ocenila – míříme k bezemisní energetice, to znamená, budeme měnit uhlí, které má dneska více jak čtyřicetiprocentní podíl, za vyšší pozici, čili nástup vyšší jádra a obnovitelných zdrojů, a to jsou naprosto zásadní zprávy, které do určité míry vlastně korespondují dneska s prioritami i Evropské unie nebo Evropské komise. Interview ČT24, 22. listopadu 2019

MPO rozhodlo o dostavbě nového jaderného bloku v Dukovanech, jedná proto s Evropskou komisí. Klíčové dokumenty počítají s rozvojem jaderné energetiky a energetiky na principu obnovitelných zdrojů na úkor energetiky uhelné, což koresponduje s prioritami Evropské komise.

skrýt celé odůvodnění

Podle informací Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) by v roce 2021 mělo být vydáno územní rozhodnutí o výstavbě nového jaderného bloku Jaderné elektrárny Dukovany, do konce roku 2022 by měl být vybrán dodavatel, v roce 2029 by se mělo začít stavět a v roce 2036 by měla být investice dokončena. Hrozí totiž riziko, že v roce 2040 by dodávkami elektrické energie nebyla pokryta spotřeba po 678 či dokonce až 3 622 hodin v roce a odběr elektrické energie by se tedy musel regulovat.

Podle zpravodajského webu Ekolist.cz česká delegace 20. listopadu 2019 v Bruselu jednala o stavbě nového jaderného bloku v Dukovanech. Bylo to první větší setkání, které předchází souhlasu Evropské unie s dostavbou plánovaného nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. S dotazem, zda Komise skutečně ocenila směřování Česka k bezemisní ekonomice jsme se obrátili na náměstka MPO pro energetiku Reného Nedělu, který se jednání také účastnil. Ten tato slova potvrdil.

Státní energetická koncepce České republiky (.pdf, str. 44) v oblasti energetiky a klimatu počítá se zvýšením podílu jaderné energetiky na primárních energetických zdrojích na 25–33 % (z aktuálních přibližně 15 %). Podíl na výrobě elektřiny by pak měl narůst až na 58 % ze současných cca 34 % (str. 9).

Národní akční plán (.pdf, str. 7) rozvoje jaderné energetiky v České republice z roku 2015 počítá s posílením role jádra při výrobě elektřiny, a to výstavbou 1–2 nových bloků jaderné elektrárny a prodloužením životnosti současných bloků JE Dukovany.

V souvislosti s obnovitelnými zdroji Vnitrostátní plán (.docx, str. 26–27) uvádí, že „Česká republika plánuje dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě do roku 2030 na úrovni 22 %, což je nárůst o 9 procentních bodů v porovnání s vnitrostátním cílem na úrovni 13 % pro rok 2020. Uvedený podíl ve výši 22 % odpovídá požadavku na vyjádření vnitrostátního příspěvku k dosažení závazného cíle EU ve výši 32 % do roku 2030 dle článku 3 revidovaného znění směrnice 2009/28/EC o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (směrnice 2018/2001)“.

Podle Vnitrostátního plánu (.docx, str. 13) České republiky v oblasti energetiky a klimatu (také označovaný jako klimaticko-energetický plán) tvořil podíl uhlí a ostatních tuhých neobnovitelných paliv na hrubé výrobě elektřiny v roce 2016 50 %, cílový stav v roce 2040 je 11–21 %.

Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu (.docx, str. 1) koresponduje s prioritami Evropské komise. Byl totiž zpracován na základě požadavku nařízení Evropského parlamentu a Rady 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, jehož návrh byl představen v rámci legislativního balíčku s názvem „Čistá energie pro všechny Evropany“. Ten Evropská komise zveřejnila 30. listopadu 2016. Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu je přepracovanou verzí návrhu stejnojmenného dokumentu, který 28. ledna 2019 vzala na vědomí vláda ČR a který byl Evropské komisi předložen dne 30. ledna 2019. Evropská komise vydala k tomuto původnímu návrhu doporučení 18. června 2019.