Demagog.cz

Karel Havlíček

Karel Havlíček (ANO 2011)

  • 17
  • 3
  • 0
  • 2

Výroky

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Tak definitivně jsme oznámili to, že skutečně jdeme do jádra, popsali jsme, o co se bude jednat, čili pátý blok v Dukovanech, a současně se zahájila takzvaná oficiální jednání, která zatím ještě nejsou tím itinerářem přesným prostě co, kde, kdo přesně bude činit, ale my jsme museli začít zdokladovávat, proč se vlastně do toho pouštíme. A ten zásadní argument je jasný, a to musím říct, že Evropská komise vysoce ocenila – míříme k bezemisní energetice, to znamená, budeme měnit uhlí, které má dneska více jak čtyřicetiprocentní podíl, za vyšší pozici, čili nástup vyšší jádra a obnovitelných zdrojů, a to jsou naprosto zásadní zprávy, které do určité míry vlastně korespondují dneska s prioritami i Evropské unie nebo Evropské komise. Interview ČT24, 22. listopadu 2019

MPO rozhodlo o dostavbě nového jaderného bloku v Dukovanech, jedná proto s Evropskou komisí. Klíčové dokumenty počítají s rozvojem jaderné energetiky a energetiky na principu obnovitelných zdrojů na úkor energetiky uhelné, což koresponduje s prioritami Evropské komise.

skrýt celé odůvodnění

Podle informací Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) by v roce 2021 mělo být vydáno územní rozhodnutí o výstavbě nového jaderného bloku Jaderné elektrárny Dukovany, do konce roku 2022 by měl být vybrán dodavatel, v roce 2029 by se mělo začít stavět a v roce 2036 by měla být investice dokončena. Hrozí totiž riziko, že v roce 2040 by dodávkami elektrické energie nebyla pokryta spotřeba po 678 či dokonce až 3 622 hodin v roce a odběr elektrické energie by se tedy musel regulovat.

Podle zpravodajského webu Ekolist.cz česká delegace 20. listopadu 2019 v Bruselu jednala o stavbě nového jaderného bloku v Dukovanech. Bylo to první větší setkání, které předchází souhlasu Evropské unie s dostavbou plánovaného nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. S dotazem, zda Komise skutečně ocenila směřování Česka k bezemisní ekonomice jsme se obrátili na náměstka MPO pro energetiku Reného Nedělu, který se jednání také účastnil. Ten tato slova potvrdil.

Státní energetická koncepce České republiky (.pdf, str. 44) v oblasti energetiky a klimatu počítá se zvýšením podílu jaderné energetiky na primárních energetických zdrojích na 25–33 % (z aktuálních přibližně 15 %). Podíl na výrobě elektřiny by pak měl narůst až na 58 % ze současných cca 34 % (str. 9).

Národní akční plán (.pdf, str. 7) rozvoje jaderné energetiky v České republice z roku 2015 počítá s posílením role jádra při výrobě elektřiny, a to výstavbou 1–2 nových bloků jaderné elektrárny a prodloužením životnosti současných bloků JE Dukovany.

V souvislosti s obnovitelnými zdroji Vnitrostátní plán (.docx, str. 26–27) uvádí, že „Česká republika plánuje dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě do roku 2030 na úrovni 22 %, což je nárůst o 9 procentních bodů v porovnání s vnitrostátním cílem na úrovni 13 % pro rok 2020. Uvedený podíl ve výši 22 % odpovídá požadavku na vyjádření vnitrostátního příspěvku k dosažení závazného cíle EU ve výši 32 % do roku 2030 dle článku 3 revidovaného znění směrnice 2009/28/EC o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (směrnice 2018/2001)“.

Podle Vnitrostátního plánu (.docx, str. 13) České republiky v oblasti energetiky a klimatu (také označovaný jako klimaticko-energetický plán) tvořil podíl uhlí a ostatních tuhých neobnovitelných paliv na hrubé výrobě elektřiny v roce 2016 50 %, cílový stav v roce 2040 je 11–21 %.

Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu (.docx, str. 1) koresponduje s prioritami Evropské komise. Byl totiž zpracován na základě požadavku nařízení Evropského parlamentu a Rady 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, jehož návrh byl představen v rámci legislativního balíčku s názvem „Čistá energie pro všechny Evropany“. Ten Evropská komise zveřejnila 30. listopadu 2016. Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu je přepracovanou verzí návrhu stejnojmenného dokumentu, který 28. ledna 2019 vzala na vědomí vláda ČR a který byl Evropské komisi předložen dne 30. ledna 2019. Evropská komise vydala k tomuto původnímu návrhu doporučení 18. června 2019.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

TAKÁČ, moderátor: A Evropská unie, Evropská komise to ocenila? Jste říkal. To znamená nějaká filozofická výhrada typu: jádro ne, to nepřipadá v úvahu, ta nezazněla?

HAVLÍČEK: V žádném případě vůbec nezazněla. V tomto naopak zaznělo to, že je správně, že míříme k bezemisní ekonomice, respektive energetice ad 1 a ad 2 jasně zaznělo to, že jádro je bezemisním zdrojem. To, že někdo má tendenci čas od času, zejména z řad těch kritiků, to zpochybňovat, tak toto zaznělo doslova a do písmene od generální ředitelky, (...) tak to řekla přímo generální ředitelka generálního ředitelství Energo, Evropské komise. Interview ČT24, 22. listopadu 2019

Dne 20. listopadu 2019 jednala česká delegace MPO v Bruselu o budoucí podobě energetiky ČR a roli jádra v ní. Náměstek pro energetiku na MPO slova ministra Havlíčka potvrdil.

skrýt celé odůvodnění

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček mluví o jednáních s Evropskou unií ohledně dostavby nového jaderného bloku v jaderné elektrárně Dukovany. Ministerstvo průmyslu a obchodu již dříve uvedlo, že dodavatel by měl být vybrán do konce roku 2022. Celá výstavba by tak měla začít nejpozději v roce 2029 tak, aby byl nový jaderný blok dokončen již v roce 2036.

Předseda vlády Andrej Babiš tehdy uvedl, že výstavba má souvislost s aktuálním děním v Evropě, jak s bojem proti klimatickým změnám, tak se snižováním emisí.

„Když se podíváme, jak to dnes v Evropě vypadá, tak na prvním místě je Francie, která má 52 jaderných reaktorů, má podíl jádra 75 procent a je i lídrem iniciativy pro snižování emisí CO2 na nulu do roku 2050. Švédsko má deset jaderných bloků a mají i vodní zdroje. My bohužel máme v tuto chvíli jen 30 procent a máme cíl, že bychom mohli v roce 2040 mít podíl jádra 40 procent,“ uvedl premiér Babiš. Zároveň však v minulosti zdůraznil, že dostavba bloků musí započít, i kdyby to vedlo k porušení evropského práva.

Ministr Havlíček dále uvedl, že Česká republika jedná o výstavbě s Evropskou unií s ohledem na bezpečnost nového zařízení a také, že zahajuje s Evropskou komisí proces notifikace, tedy určitého povolení ze strany Evropské komise. Jak bylo řečeno v rozhovoru, tato vyjednávání započala 20. listopadu 2019. Kromě českého energetického mixu také česká delegace představila vizi o obnovitelných zdrojích v České republice, která by měla vést k tzv. bezemisní ekonomice.

S dotazem na průběh těchto jednání jsme se obrátili na náměstka pro sekci energetiky na MPO Ing. et Ing. Reného Nedělu, který se jednání taktéž zúčastnil. Protože nám náměstek Neděla potvrdil, že k výrokům, které zmiňuje ministr Havlíček, ze strany Komise skutečně došlo, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

A co je ještě nesmírně důležité, co zaznělo z Evropské komise, energetický mix je jaksi výsostná kompetence jednotlivých zemí Evropské unie. My vám nebudeme zasahovat do toho, jak si ho namodelujete, na druhou stranu musíte splnit určitá legislativní kritéria i vůči Evropské komisi ve smyslu třeba nedovolené podpory a podobně. A pokud toto všechno splníte, my jsme připraveni notifikovat ten proces. Interview ČT24, 22. listopadu 2019 !

Nastavení energetického mixu je v kompetenci národních států. Nezávislost deklaruje Smlouva o fungování Evropské unie (čl. 194 odst. 2). Zároveň EU zavádí legislativní opatření, která ovlivňují energetickou politiku, a veškerou státní podporu v energetice také musí EU schválit.

skrýt celé odůvodnění

Národní energetický mix představuje podíl zdrojů energie ve státě. Jedná se o přehled využití energie z jednotlivých primárních zdrojů jako jsou fosilní zdroje (uhlí, zemní plyn, ropa), jaderné zdroje a obnovitelné zdroje (sluneční, větrné, vodní, geotermální a další).

Výsledný energetický mix se v každém regionu a zemi liší. Odvíjí se od daných přírodních, ekonomických a sociálních podmínek. Roli hrají také historické, geopolitické, environmentální a další faktory.

Podoba energetické politiky ČR vychází ze Státní energetické koncepce České republiky (.pdf). Ta představuje dlouhodobou národní strategii, která je nastavena „v souladu s dlouhodobou energetickou strategií Evropské unie zaměřenou na dekarbonizaci, vysokou bezpečnost dodávek a konkurenceschopné ceny energie“ (.pdf, str. 5).

Legislativa Evropská unie v oblasti energetiky se soustředí zejména na problematiku společného trhu a životního prostředí.

Energetice se věnuje hlava XXI části třetí Smlouvy o fungování Evropské unie. Článek 194 odstavec 1 smlouvy uvádí (.pdf, str. 134) cíle politiky EU a její působnost v oblasti energetiky: „Zajistit fungování trhu s energií; zajistit bezpečnost dodávek energie v Unii; podporovat energetickou účinnost a úspory energie jakož i rozvoj nových a obnovitelných zdrojů energie; a podporovat propojení energetických sítí."

Odstavec 2 článku 194 deklaruje (.pdf, str. 135) nezávislost členských států při tvorbě vlastní energetické politiky. Článek říká, že legislativa a opatření, které mají dosáhnout cílů v odst. 1, se nedotýkají „práva členského státu stanovit podmínky pro využívání svých energetických zdrojů, jeho volby mezi různými energetickými zdroji a základní skladby jeho zásobování energií."

Existují tedy normy a předpisy, které ovlivňují energetickou politiku jednotlivých členských států EU, avšak sestavení energetického mixu je v kompetenci států.

Jedním z opatření, která se týkají vnitřního trhu EU a ovlivňují také oblast energetiky, je nedovolená podpora. Tu vymezuje Smlouva o fungování Evropské unie článkem 107: „Podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak“ (.pdf, str. 91).

Ze Smlouvy vyplývá (.pdf, str. 92), že Komise dohlíží na slučitelnost státní podpory s vnitřním trhem a může případně přikázat státu nedovolenou podporu zrušit či upravit (čl. 108 odst. 2).

Dále Smlouva říká (.pdf, str. 92), že „Komise musí být včas informována o záměrech poskytnout nebo upravit podpory, aby mohla podat svá vyjádření. Má-li za to, že takový záměr není s ohledem na článek 107 slučitelný s vnitřním trhem, zahájí neprodleně řízení podle odstavce 2. Dotyčný členský stát neprovede zamýšlená opatření, dokud Komise v tomto řízení nepřijme konečné rozhodnutí“ (čl. 108 odst. 3).

Dalším příkladem legislativních kritérií jsou závazky v oblasti životního prostředí. Evropská komise v roce 2015 představila tzv. Energetickou unii, která má zajistit v EU systém bezpečné, udržitelné, cenově dostupné a konkurenceschopné energie. Existuje řada strategií a cílů EU v oblasti klimatu a energetiky (např. Energetická strategie 2030 a 2050).

Jedním z požadavků EU je zavést 32% podíl obnovitelných zdrojů k roku 2030. Tento a další požadavky implementuje Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu (.docx). Tento klimaticko-energetický plán (.docx, str. 26–27) uvádí, že „Česká republika plánuje dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě do roku 2030 na úrovni 22 %, což je nárůst o 9 procentních bodů v porovnání s vnitrostátním cílem na úrovni 13 % pro rok 2020. Uvedený podíl ve výši 22 % odpovídá požadavku na vyjádření vnitrostátního příspěvku k dosažení závazného cíle EU ve výši 32 % do roku 2030 dle článku 3 revidovaného znění směrnice 2009/28/EC o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (směrnice 2018/2001).

Vnitrostátní klimaticko-energetický plán (.docx, str. 1) koresponduje s prioritami Evropské komise, která je představila 30. listopadu 2016 v rámci balíčku „Čistá energie pro všechny Evropany.“

Politika EU v oblasti jaderné energetiky vychází ze Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii. Státy EU samy rozhodují o tom, zda zařadí jadernou energii do svých energetických mixů.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Musíme si uvědomit to, že třeba vedle Německa a Francie, která má 52 reaktorů, Interview ČT24, 22. listopadu 2019

Ve Francii je v současnosti 58 jaderných reaktorů.

skrýt celé odůvodnění

Ve Francii nyní funguje 58 jaderných reaktorů. Výrok hodnotíme jako nepravdivý vzhledem k tomu, že Karlem Havlíčkem uvedený počet reaktorů ve Francii není pravdivý, a to ani v rámci 10% tolerance.

Zdroj: IAEA (str. 12)

Karel Havlíček

Karel Havlíček

když už se díváme na Rakousko, tak Česká republika 6 (jaderných reaktorů, pozn. Demagog.cz), Slovensko 6 a Maďarsko 4. Interview ČT24, 22. listopadu 2019

V České republice je 6 reaktorů, v Maďarsku 4 a na Slovensku jsou 4 reaktory v provozu a další dva ve výstavbě.

skrýt celé odůvodnění

Na základě statistik Mezinárodní agentury pro atomovou energii je v České republice v provozu šest reaktorů a v Maďarsku jsou v současné době v provozu čtyři reaktory. Tato čísla jsou tedy v souladu s výrokem Karla Havlíčka.

Na Slovensku je situace ohledně přesnosti výroku sporná. V současnosti zde fungují reaktory čtyři, je ale pravdou, že v jaderné elektrárně Mochovce dokončují výstavbu dalších dvou reaktorů. Po jejich uvedení do provozu tak na Slovensku bude v celkovém součtu reaktorů šest.

Zdroj: IAEA (str. 12)

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Musíme řešit prodloužení stávajících bloků číslo 1–4 (v Dukovanech, pozn. Demagog.cz), které končí ve třicátých letech. Interview ČT24, 22. listopadu 2019

Životnost všech čtyř jaderných bloků v Dukovanech by měla končit postupně v letech 2035–2037. ČEZ momentálně prověřuje možnosti jejich udržení v provozu do roku 2045.

skrýt celé odůvodnění

Jaderná elektrárna Dukovany je nejstarší jadernou elektrárnou v České republice. Momentálně je tvořena čtyřmi bloky, z nichž první byl uveden do provozu roku 1985 a poslední o dva roky později. Každý z těchto bloků v současnosti produkuje energii o výkonu 510 MW, a to díky zvyšování účinnosti a využití výkonných rezerv. Celkem jaderná elektrárna Dukovany dlouhodobě pokrývá přes 20 % celkové spotřeby elektřiny v ČR.

S odstavením těchto 4 bloků a následným nahrazením počítá státní energetická koncepce (.pdf, str. 112) v letech 2033–2037, tedy 50 let po jejich výstavbě. Letos prověřuje ČEZ možnost udržení bloků v provozu do roku 2045.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

(...) problém s redukcí uhlí, které dneska má více jak čtyřicetiprocentní podíl. Interview ČT24, 22. listopadu 2019

Hnědé a černé uhlí dohromady tvoří 48,81 % zdrojů vyrobené energie v České republice za rok 2018.

skrýt celé odůvodnění

Podle statistik společnosti OTE a. s. (jediným akcionářem je Česká republika) mělo v roce 2018 hnědé a černé uhlí dohromady podíl 48,81 % na tvorbě elektrické energie v České republice. Z toho hnědé uhlí tvořilo 44,63 % a černé uhlí 4,18 %. V roce 2017 to pak bylo celkově 49,15 % (43,77 % hnědé uhlí a 5,38 % černé uhlí).

Druhým nejvýznamnějším zdrojem elektrické energie jsou jaderné zdroje, jejichž podíl byl v minulém roce 36,88 %. Obnovitelné zdroje se v roce 2018 na produkci elektrické energie podílely více než 6 %, přičemž v roce 2015 to bylo téměř 12 %.

Zdroj: OTE

Karel Havlíček

Karel Havlíček

V roce 2006, 7 až 2010, kdy jsme do toho ne nainvestovali, ale umožnili jsme vlastně získat benefity takřka ve výši 1000 miliard korun, což nás bude stát do roku 2030. Interview ČT24, 22. listopadu 2019 !

V období tzv. solárního boomu v letech 2008–2010 v Česku platila štědrá podpora pro nové obnovitelné zdroje elektřiny (OZE) formou garantovaných výkupních cen na dalších 20–30 let. Vysoký nárůst OZE pocítila státní kasa, která za tuto podporu odhadem vydá více než bilion korun.

skrýt celé odůvodnění

Ministr Havlíček ve výroku reaguje na tzv. solární boom z let 2008–2010, kdy se tehdejší česká vláda rozhodla vytvořit systém podpory a dotací pro výstavbu nových obnovitelných zdrojů elektřiny (OZE), jehož důsledkem byl enormní nárůst počtu fotovoltaických elektráren.

V roce 2005 vstoupil v platnost zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kde bylo ustanoveno každoroční určování výkupních cen elektřiny Energetickým regulačním úřadem (ERÚ). Například v roce 2006 byla výkupní cena ze solárních elektráren určena (.pdf, str. 9) na 15 260 Kč/MWh. Součástí zákona bylo též zakotvení maximálního poklesu těchto cen na příští kalendářní rok o nejvíce 5 %.

Samotný boom pak přišel v letech 2008–2010. Byl zapříčiněn razantním snížením cen fotovoltaických technologií, který souvisel zejména s rostoucí nabídkou čínských fotovoltaických modulů, které tlačily náklady dolů, a pomalou reakcí státu, který nesnížil výši své podpory. Analytik Václav Járka k tomu dodal, že „náklady na podporu OZE se pak zvyšovaly úměrně rostoucímu instalovanému výkonu výroben OZE“. Navýšení podpory OZE pak logicky razantně pocítila a v budoucnu pocítí státní kasa. Například solární elektrárny dostavěné v roce 2010 mají dále zaručeny (.pdf, str. 534) zvýhodněné výkupní ceny elektřiny na dalších 20 let, tj. do roku 2030. Tyto ceny jsou dále valorizovány každý rok o 2 %.

Částka 1 bilion korun pak vychází ze zprávy (.pdf, str. 540) Nejvyššího kontrolního úřadu z roku 2015, kde kontroloři uvedli závěry Energetického regulačního úřadu o vyčíslení nákladů na provozní podporu OZE. Tato podpora tak bude i v následujícím desetiletí zatěžovat státní pokladnu.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Nechci dávat dohromady všechny obnovitelné zdroje a argumentovat tady částkou roční, které u nás stojí, což je čtyřicet šest, čtyřicet sedm miliard korun. Tak jenom ty fotovoltaické zdroje, to znamená solární panely, nás stojí 29 miliard korun ročně. Interview ČT24, 22. listopadu 2019

V roce 2018 činila podpora všech obnovitelných zdrojů energie necelých 44 miliard korun, z toho 29 miliard bylo na solární zdroje.

skrýt celé odůvodnění

Podporu na všechny obnovitelné zdroje energie vyplácí Operátor trhu s elektřinou (OTE). Tuto podporu z jedné části tvoří dotace ze státního rozpočtu, z části druhé je to pak suma od spotřebitelů energie.

Celková výše podpory obnovitelných zdrojů se dle dat OTE rok od roku zvyšuje, jak je možné vidět i v přiložené tabulce níže. V roce 2013 činila podpora obnovitelných zdrojů přibližně 34,9 miliard korun. V roce 2018 už se jednalo o 43,7 miliard korun, přičemž poskytnutá podpora pouze na solární energii představovala v roce 2018 přibližně 29,2 miliard korun. Data pro rok 2019 zatím nejsou dostupná.

Zdroj: OTE

Karel Havlíček

Karel Havlíček

TAKÁČ, moderátor: Tam ta podpora (fotovoltaických zdrojů, pozn. Demagog.cz) už musí brzo končit, nebo nekončí? To bylo na 15 let, pokud se nemýlím.

HAVLÍČEK: Až do roku 30, 31 přibližně a jsme tady přibližně, přibližně v polovině. Interview ČT24, 22. listopadu 2019

Výhodnou provozní podporu výroby elektřiny v podobě, kterou stanovoval zákon z roku 2005, bylo možné získat do konce roku 2010. Fotovoltaické elektrárny dostavěné v roce 2010 mají dále zaručeny zvýhodněné výkupní ceny elektřiny na zákonem stanovených 20 let, tedy do roku 2030.

skrýt celé odůvodnění

Státní podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v roce 2005 zavedl zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů. Ze zákona byly Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) ustanoveny dotační podmínky a garantované výkupní ceny pro fotovoltaické elektrárny, které jsou dle tohoto zákona fixovány (.pdf, str. 534) na 20 let. Součástí zákona bylo též zakotvení maximálního poklesu těchto cen pro každý následující kalendářní rok nejvíce o 5 %.

Takto stanovenou podporu bylo možné získat do konce roku 2010, kdy byla schválena novela zákona, která podporu pro další nově postavené solární elektrárny omezila. Fotovoltaické elektrárny, které byly dokončeny v roce 2010, mají ale nadále zaručeny (.pdf, str. 534) zvýhodněné výkupní ceny elektřiny na 20 let, vyplácení této podpory bude tedy trvat do konce roku 2030.