Demagog.cz

Karel Havlíček

Karel Havlíček (ANO 2011)

  • 38
  • 8
  • 2
  • 7

Výroky

Karel Havlíček

Karel Havlíček

V roce 2006, 7 až 2010, kdy jsme do toho ne nainvestovali, ale umožnili jsme vlastně získat benefity takřka ve výši 1000 miliard korun, což nás bude stát do roku 2030. Interview ČT24, 22. listopadu 2019 !

V období tzv. solárního boomu v letech 2008–2010 v Česku platila štědrá podpora pro nové obnovitelné zdroje elektřiny (OZE) formou garantovaných výkupních cen na dalších 20–30 let. Vysoký nárůst OZE pocítila státní kasa, která za tuto podporu odhadem vydá více než bilion korun.

skrýt celé odůvodnění

Ministr Havlíček ve výroku reaguje na tzv. solární boom z let 2008–2010, kdy se tehdejší česká vláda rozhodla vytvořit systém podpory a dotací pro výstavbu nových obnovitelných zdrojů elektřiny (OZE), jehož důsledkem byl enormní nárůst počtu fotovoltaických elektráren.

V roce 2005 vstoupil v platnost zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kde bylo ustanoveno každoroční určování výkupních cen elektřiny Energetickým regulačním úřadem (ERÚ). Například v roce 2006 byla výkupní cena ze solárních elektráren určena (.pdf, str. 9) na 15 260 Kč/MWh. Součástí zákona bylo též zakotvení maximálního poklesu těchto cen na příští kalendářní rok o nejvíce 5 %.

Samotný boom pak přišel v letech 2008–2010. Byl zapříčiněn razantním snížením cen fotovoltaických technologií, který souvisel zejména s rostoucí nabídkou čínských fotovoltaických modulů, které tlačily náklady dolů, a pomalou reakcí státu, který nesnížil výši své podpory. Analytik Václav Járka k tomu dodal, že „náklady na podporu OZE se pak zvyšovaly úměrně rostoucímu instalovanému výkonu výroben OZE“. Navýšení podpory OZE pak logicky razantně pocítila a v budoucnu pocítí státní kasa. Například solární elektrárny dostavěné v roce 2010 mají dále zaručeny (.pdf, str. 534) zvýhodněné výkupní ceny elektřiny na dalších 20 let, tj. do roku 2030. Tyto ceny jsou dále valorizovány každý rok o 2 %.

Částka 1 bilion korun pak vychází ze zprávy (.pdf, str. 540) Nejvyššího kontrolního úřadu z roku 2015, kde kontroloři uvedli závěry Energetického regulačního úřadu o vyčíslení nákladů na provozní podporu OZE. Tato podpora tak bude i v následujícím desetiletí zatěžovat státní pokladnu.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Nechci dávat dohromady všechny obnovitelné zdroje a argumentovat tady částkou roční, které u nás stojí, což je čtyřicet šest, čtyřicet sedm miliard korun. Tak jenom ty fotovoltaické zdroje, to znamená solární panely, nás stojí 29 miliard korun ročně. Interview ČT24, 22. listopadu 2019

V roce 2018 činila podpora všech obnovitelných zdrojů energie necelých 44 miliard korun, z toho 29 miliard bylo na solární zdroje.

skrýt celé odůvodnění

Podporu na všechny obnovitelné zdroje energie vyplácí Operátor trhu s elektřinou (OTE). Tuto podporu z jedné části tvoří dotace ze státního rozpočtu, z části druhé je to pak suma od spotřebitelů energie.

Celková výše podpory obnovitelných zdrojů se dle dat OTE rok od roku zvyšuje, jak je možné vidět i v přiložené tabulce níže. V roce 2013 činila podpora obnovitelných zdrojů přibližně 34,9 miliard korun. V roce 2018 už se jednalo o 43,7 miliard korun, přičemž poskytnutá podpora pouze na solární energii představovala v roce 2018 přibližně 29,2 miliard korun. Data pro rok 2019 zatím nejsou dostupná.

Zdroj: OTE

Karel Havlíček

Karel Havlíček

TAKÁČ, moderátor: Tam ta podpora (fotovoltaických zdrojů, pozn. Demagog.cz) už musí brzo končit, nebo nekončí? To bylo na 15 let, pokud se nemýlím.

HAVLÍČEK: Až do roku 30, 31 přibližně a jsme tady přibližně, přibližně v polovině. Interview ČT24, 22. listopadu 2019

Výhodnou provozní podporu výroby elektřiny v podobě, kterou stanovoval zákon z roku 2005, bylo možné získat do konce roku 2010. Fotovoltaické elektrárny dostavěné v roce 2010 mají dále zaručeny zvýhodněné výkupní ceny elektřiny na zákonem stanovených 20 let, tedy do roku 2030.

skrýt celé odůvodnění

Státní podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v roce 2005 zavedl zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů. Ze zákona byly Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) ustanoveny dotační podmínky a garantované výkupní ceny pro fotovoltaické elektrárny, které jsou dle tohoto zákona fixovány (.pdf, str. 534) na 20 let. Součástí zákona bylo též zakotvení maximálního poklesu těchto cen pro každý následující kalendářní rok nejvíce o 5 %.

Takto stanovenou podporu bylo možné získat do konce roku 2010, kdy byla schválena novela zákona, která podporu pro další nově postavené solární elektrárny omezila. Fotovoltaické elektrárny, které byly dokončeny v roce 2010, mají ale nadále zaručeny (.pdf, str. 534) zvýhodněné výkupní ceny elektřiny na 20 let, vyplácení této podpory bude tedy trvat do konce roku 2030.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Tam je tisíce malých subjektů investorů (do solárních zdrojů energie, pozn. Demagog.cz). Interview ČT24, 22. listopadu 2019

V období největšího rozvoje solární energetiky v České republice v letech 2009 a 2010 investovalo více než 6 000 subjektů do malé fotovoltaické elektrárny.

skrýt celé odůvodnění

Ačkoliv z kontextu není zřejmé, koho ministr Havlíček myslí pod slovem investor, my jsme se rozhodli předpokládat, že jde o investory, kteří si zaregistrovali v období solárního boomu FVE, tedy fotovoltaickou elektrárnu. Karel Havlíček zde mluví o malých investorech, budeme se tedy bavit o FVE s výkonem do 10 kW, protože pro tyto a menší fotovoltaické systémy není potřeba licence.

Solární boom je období, kdy byla vysoká výkupní cena elektřiny ze solárních panelů. V roce 2009 a 2010 (.pdf, str. 48–50) byl pak zaznamenán největší nárůst nainstalovaného výkonu, tudíž má smysl se bavit o investorech především v této době.

Z databáze FVE jsme zjistili, že v roce 2009 se objevilo 3 061 nových malých investorů a o rok později to bylo 3 364. Je tedy pravda, že jde o „tisíce“. Námi zpracovaná data si můžete prohlédnout v přehledné tabulce.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Dneska se staví desítky a desítky nových reaktorů. Interview ČT24, 22. listopadu 2019

Podle statistik Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) se v současnosti staví 53 nových jaderných reaktorů.

skrýt celé odůvodnění

Mezinárodní agentura pro atomovou energii je mezinárodní organizací, která dohlíží na mírové využívání jaderné energie ve světě. V současné době má 171 členských států.

Podle dat zveřejněných touto mezinárodní organizací (k 24. listopadu 2019) se v současné době ve světě staví 53 jaderných reaktorů. Nejvíce jich staví Čína (10), Indie (7) a Rusko (6).

Stavba reaktorů ve světě:

Zdroj: PRIS

Karel Havlíček

Karel Havlíček

To jádro trvá dlouho, trvá to skoro 20 let, než se postaví. Interview ČT24, 22. listopadu 2019

Celý proces výstavby jaderné elektrárny od počáteční byrokracie až po její zprovoznění skutečně může trvat i dvě desetiletí.

skrýt celé odůvodnění

Délku výstavby jaderného bloku nelze přesně určit bez započtení všech faktorů, které mohou stavbu ovlivnit. Mj. jde i o politický rozpor mezi investicemi do stále méně podporovaného jádra a investicemi do zelených zdrojů, které v současnosti zažívají prudký rozmach.

V posledních letech se u jaderných elektráren v Evropě množí komplikace výstavby vč. prodlužování a významného růstu nákladů. V Evropě se přitom staví pouze jednotky nových reaktorů, statistický vzorek tedy není dostatečný k určení průměrné délky stavby. Pro příklad však uveďme, že mezi rozestavěné jaderné elektrárny patří např. Slovenské Mochovce, jejichž stavba byla započata již v 80. letech minulého století, a s problémy se tedy potýkají dlouhodobě (stavba 3. a 4. bloku byla také na několik let přerušena). Dalším příkladem může být Finská Olkiluoto, kde se od r. 2005 (Reuters) staví nejnovější, dosud nikde nezprovozněný, typ reaktoru. Naopak poměrně bez problémů jsou stavěny jaderné bloky v Bělorusku, tato výstavba je však kritizována např. litevskými politiky. Poslední dostavěnou jadernou elektrárnou v Evropě je pak Temelín, nacházející se v České republice.

Podle zprávy organizace World Nuclear Association pro rok 2019 se celosvětově délka výstavby jaderného bloku pohybuje (str. 3) kolem 8,5 roku (medián), průměrná doba pak byla kolem 5 až 6 let. Když však uvážíme celý proces přípravy a realizace stavby vč. evropských specifik, můžeme dát ministru Havlíčkovi za pravdu. Např. podle serveru iRozhlas totiž trvá celý proces výstavby od počáteční byrokracie až po zprovoznění elektrárny přibližně dvě desetiletí.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Ten plyn není za prvé zcela bezemisní. Interview ČT24, 22. listopadu 2019

Jak provoz elektráren na zemní plyn, tak jejich stavba a obsluha vytváří výrazné množství emisí skleníkových plynů. Ty jsou přibližně poloviční oproti těm, které vytváří střední uhelná elektrárna.

skrýt celé odůvodnění

Emisní dopad energetického zdroje ve smyslu emisí skleníkových plynů se vyjadřuje v hmotnosti ekvivalentu CO2 na kWh. Emise se mohou vytvářet samotným provozem anebo mohou být důsledkem celého životního cyklu elektrárny. Do životního cyklu se započítává i výroba a obsluha elektrárny a další C02 ekvivalentní efekty a ne pouze emise skleníkových plynů vypouštěné do atmosféry např. při pálení uhlí nebo plynu.

Tyto veličiny se získávají statistickou analýzou provozů používaných elektráren. Jedna taková analýza se nachází v příspěvku (.pdf, str. 1335) pracovní skupiny č. III. k 5. zprávě Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) za rok 2014. Dle ní provoz elektrárny na zemní plyn vyžaduje v mediánu 370 g/kWh přímých emisí a 490 g/kWh za životní cyklus. Elektrárny na jiné fosilní palivo – uhlí – vyprodukují v mediánu 760 g/kWh přímých emisí a 820 g/kWh za životní cyklus.

Zdroje, které považujeme za bezemisní, mají nulové přímé emise, ale mají nenulové emise za celý životní cyklus. Medián jejich hodnot je v aktuálních ekonomických podmínkách o řád nižší. Jaderné elektrárny za život vyprodukují v mediánu 12 g ekvivalentu CO2 na jednu kWh, větrné 11 či 12 g/kWh (záleží na tom, zda jsou umístěny na pevnině nebo v moři), solární 27/41/48 g/kWh (záleží na druhu) a vodní 24 g/kWh.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

TAKÁČ, moderátor: Kolik bude stát ten jeden blok?

HAVLÍČEK: To je zatím předčasné o tom diskutovat. Já můžu pouze říct, že, a to není nic tajného, předseda představenstva ČEZu zatím naznačil první odhady někde mezi 140, 160 miliardami korun. Interview ČT24, 22. listopadu 2019

Vláda zahájila jednání s Evropskou komisí o stavbě nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany. Podle ředitele ČEZu, majitele elektrárny, by se cena bloku měla pohybovat mezi 140–160 mld.

skrýt celé odůvodnění

20. listopadu v Bruselu jednala česká delegace s Evropskou komisí o stavbě dalšího bloku v jaderné elektrárně Dukovany. Tímto jednáním byl zahájen proces tzv. notifikace, tedy jednání o povolení ke stavbě bloku.

Nový jaderný blok se začne stavět v roce 2029 a do sedmi let by měl být hotov. Dodavatel by měl být vybrán do roku 2022. Generální ředitel energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš odhadl cenu na 140 až 160 mld.

Předsedkyně státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová v červnu odhadla cenu mezi 160 a 200 mld. za předpokladu, že práce budou dobře organizované. Odhady převyšující 300 mld. jí přijdou přehnané.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Když se podíváte, tak na Slovensku to stálo, myslím tím Mochovce, trojka, čtyřka, což je přibližně 1000 MW výkon, tak stála 6 miliard euro. Ano, někdo ještě tvrdí, měli jste tam ale už základnu v řádu jednoho až dvou miliard, takže připusťme, že to třeba bylo 7 miliard. To znamená, pak se to pohybuje na té částce 100, 150, 160, 180 miliard. Záleží na tom, jakým kurzem se to kde přepočítávalo. Interview ČT24, 22. listopadu 2019

K dnešnímu kurzu (25. 11. 2019) se cena stavby elektrárny Mochovce od prvotních odhadů až po současný stav pohybuje v rozmezí 117 miliard korun až po poslední odhady 144,6 miliard. Při připočtení nákladů v základech by cena byla ještě vyšší.

skrýt celé odůvodnění

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček ve svém výroku uvádí názorný příklad zvyšování nákladů na dostavbu jaderné elektrárny Mochovce na Slovensku.

Výstavba slovenské jaderné elektrárny Mochovce začala roku 1981. Dva původně plánované bloky o celkovém výkonu 880 MW byly dokončeny a spuštěny v roce 1998, resp. 2000, přičemž stavba 3. a 4. bloku, o kterých mluví ministr Havlíček, byla roku 1992 pozastavena (.pdf, str. 1–3) a dlouhodobě zakonzervována (.pdf, str. 11).

Samotná dostavba se rozbíhá (.pdf, str. 12) v roce 2008 s plánovaným dokončením již v roce 2013 či 2014, ovšem dochází k několika odkladům a rovněž ke zdražení stavby například kvůli zavádění nových bezpečnostních prvků. Dle aktuálního plánu by měla být elektrárna dokončena v roce 2020. Ovšem vývoj nasvědčuje tomu, že k dokončení či ke spuštění provozu v termínu možná opět nedojde.

Výstavba 3. a 4. bloku byla zastavena již v poměrně pokročilé fázi. V době zakonzervování stavby bylo provedeno (.pdf, str. 11) již zhruba 70 % stavebních prací a dodáno asi 30 % zařízení. Mluví-li ministr Havlíček o tomto základu ve výstavbě jaderné elektrárny v hodnotě 1 až 2 miliard eur, pak tuto částku se nám nepodařilo ověřit. Vzhledem k rozsahu provedených prací je však pravděpodobné, že se jedná o sumy v řádech miliard eur, jak správně uvádí Havlíček.

Pokud se nyní podíváme blíže na financování dostavby elektrárny v Mochovcích, tak poslední uváděné zvýšení nákladů hovoří o částce 5,67 miliardy euro, což je v přepočtu kurzu na koruny ze dne 25. 11. 2019 144,6 miliard korun. Například v roce 2014 byly předpokládané náklady ve výši 4,6 miliardy eur, což by bylo v přepočtu na dnešní kurz 117,3 miliard korun. V případě ceny elektrárny stanovené na 7 miliard eur by cena elektrárny k dnešnímu kurzu byla ve výši 178,5 miliard korun. Podobné ceny přitom nejsou nijak neobvyklé.

Dodejme, že výkon dostavovaných částí jaderné elektrárny by měl být 2 x 471 MWe, dohromady tedy blízko Havlíčkem uvedeným 1000 MW.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Já jsem se sešel se všemi představiteli všech dodavatelů. Francouzi, pardon, jediní Francouzi ne, s těmi se sešel ještě můj předchůdce. Ale s Japonci, s Korejci, s Číňany, s Rusy a s Američany, se všemi jsem se potkal. Interview ČT24, 22. listopadu 2019

Nepodařilo se dohledat informace, které by potvrdily, či vyvrátily uskutečnění všech zmíněných schůzek.

skrýt celé odůvodnění

V rozhovoru se probírá dostavba jaderné elektrárny Dukovany. Mluví se o schůzkách s představiteli společností, které mají zájem o získání zakázky na její dostavbu. Zatím projevilo zájem šest zahraničních firem. Konkrétně ruský Rusatom, korejská společnost KHNP, čínská CGNP, francouzká EDF, francouzko-japonské konsorcium Areva / Mitsubishi Atmea a americký Westinghouse. Ověřovat schůzky politiků z veřejně dostupných zdrojů je vždy velice náročné, neboť není pravidlem, že z nich je vždy nějaký mediální výstup. I v tomto případě se nepodařilo dohledat informace, které by potvrdily uskutečnění všech zmíněných schůzek.

Informace jsou pouze o dvou z těchto schůzek, a to o schůzce ministra Havlíčka se zástupcem ruského Rosatomu. V červnu se pak Karel Havlíček setkal i se zástupcem korejské KHNP. O dalších schůzkách se nám bohužel nepodařilo dohledat žádné informace, s dotazem jsme se však obrátili na Ministerstvo průmyslu a obchodu. Do dnešního dne nám však bohužel nedošla odpověď.