Demagog.cz

Adam Vojtěch

Adam Vojtěch (ANO 2011)

  • 13
  • 0
  • 2
  • 1

Výroky

Adam Vojtěch

Adam Vojtěch

Procenta z jiných zemí známe, víme, které skupiny jsou ohroženy, takže proto také děláme ta drakonická opatření na začátku epidemie, aby nebyl exponenciální růst. Respekt, 16. března 2020 !

Zavedení karanténních opatření může přispět ke zmírnění nekontrolovatelného exponenciálního růstu celkového počtu nakažených koronavirem. Některé modely ukazují, že čím dříve je například omezen pohyb osob, tím pomaleji křivka nakažených roste a přestává mít podobu exponenciály.

skrýt celé odůvodnění

Typický exponenciální růst celkových případů COVID-19 vykazuje například Írán a Itálie, jak se lze přesvědčit na grafu níže. Naopak v zemích jako je Japonsko nebo Singapur, které zavedly intenzinvní testování a přísnější karanténní opatření dříve od vypuknutí nákazy, počty nakažených nerostou tak dramatickou rychlostí. Aktuální data pro jednotlivé země lze nalézt také v datovém přehledu Světové zdravotnické organizace (WHO).

Graf: Růst celkového počtu případů COVID-19 ode dne výskytu 1. případu v zemi, data k 11. březnu 2020

Zdroj: npr.org

Zvláštním případem na grafu je pak Jižní Korea, kde do určité chvíle křivka nakažených rostla exponenciálně i přes poměrně přísná opatření. Jedním z důvodů je pravděpodobně také výskyt tzv. superpřenašeče, který mohl nakazit tisíce lidí. Díky intenzivnímu testování se zde však situace opět uklidňuje.

K zavedení přísných či „drakonických“ opatření, jak uvádí ministr Vojtěch, vyzývá státy také Světová zdravotnická organizace (WHO). Její ředitel Tedros Adhanom Ghebreyesus například uvedl: „Vyzýváme každý den, aby země podnikly naléhavé a agresivní kroky, všechny můžou určit další směr pandemie.“

Zajímavý výklad o nutnosti zavést rázná opatření co nejdříve podává článek Tomase Pueya, který je dostupný i v českém překladu. Jeden z grafů ilustruje dopad zavedení omezení pohybu osob, konkrétně zákazu vycházení, na podobu křivky, která znázorňuje přírůstek nových případů COVID-19 v čínské provincii Chu-pej za den.

Zdroj: medium.com

Na grafu je žlutými sloupci označen „oficiální denní počet nových případů“, zatímco sloupce šedé představují skutečný počet nových případů za den, „čínští odborníci je vyvodili tak, že se ptali pacientů při diagnóze na to, kdy se u nich začaly projevovat příznaky nemoci“. Zákaz vycházení ze dne 23. ledna 2020 ve Wu-chanu a 24. ledna 2020 v dalších 15 městech v provincii Chu-pej se na křivce oficiálních nových případů začal projevovat až 4. února, tedy až za 12 dnů.

Od tohoto data lze také pozorovat změnu na grafu, který ukazuje celkový počet nakažených novým typem koronaviru v celé Číně. Od data 4. února 2020 si lze všimnout, že křivka přestává mít typický exponenciální tvar, jako například výše zmiňovaný Írán. Skok v tomto grafu ve dnech 12. února a 13. února 2020 je způsoben změnou metodiky určování nakažených v Číně.

Graf: Vývoj celkového počtu případů COVID-19 v Číně

Zdroj: gisanddata.maps.arcgis.com

Matematické modely v článku Tomase Pueya také ukazují, jaký rozdíl může znamenat zavedení omezení pohybu osob (přesněji odstupu mezi lidmi, v angličtině „social distancing“) jen o jeden den později. Autor článku uvádí, že „v tomto teoretickém modelu, který volně připomíná Hubei, vytváří čekání jeden den o 40 % více případů“. Rozdíl jednoho dne v zavedení omezení pohybu „může vést až k 10násobku případů koronaviru ve vaší komunitě a mnohem vyšší smrtnosti“. Vyčkávání se zavedením karanténních opatření má podobný vliv na tvar křivky také podle studie australských vědců z roku 2009, kteří vytvářeli modely vývoje pandemie chřipky.

Graf: Model celkového počtu případů COVID-19 při zavedení omezení pohybu osob s rozdílem 1 dne

Legenda: černá křivka představuje vývoj při nezavedení žádných opatření; zelená křivka znázorňuje vývoj při zavedení opatření 20 dnů po vypuknutí nákazy; červená křivka ukazuje vývoj při zavedení opatření 21 dnů po vypuknutí nákazy

Zdroj: Tomas Pueyo, medium.com

Co se týče smrtnosti, důležitým faktorem je zde míra zahlcení nemocnic. Tedy čím více pacientů je nemocných v jednom okamžiku, tím větší bude smrtnost, protože nemocnice nebudou schopné zajistit péči pro takové množství pacientů najednou. Právě proto je důležité začít zavádět přísná opatření brzy, aby křivka nemocných COVID-19 nepřesáhla hranici kapacity zdravotnictví a množství pacientů se rozložilo v čase.

Zdroj: zoommagazin.iprima.cz

Podle Ministerstva zdravotnictví (.pdf, str. 3) se riziko vážnějšího průběhu onemocnění COVID-19 „zvyšuje s věkem a případně jinými zdravotními komplikacemi“. Dle nedávného čínského výzkumu jsou nejvíce ohroženi na životě lidé, kteří trpí dalšími nemocemi a mají tak oslabený imunitní systém. Jedná se především o pacienty se srdečními chorobami, u nich se smrtnost pohybuje kolem 10,5 %. Ohroženou skupinou pacientů jsou také diabetici (smrtnost 7,3 %), lidé s chronickým respiračním onemocněním (6,3 %), vysokým krevním tlakem (6 %) či rakovinou (5,6 %). Z pohledu věkových skupin jsou nejvíce ohroženi lidé starší 60 let.

Graf: Smrtnost COVID-19 v Číně podle věku

Zdroj: SeznamZpravy.cz

Vliv zavádění opatření, která omezují pohyb obyvatel, na podobu tvaru křivky nemocných dobře znázorňují také animace deníku The Washington Post.

Tento článek vychází z dat dostupných 17. března 2020.

Adam Vojtěch

Adam Vojtěch

Otázka dvou týdnů je nějaký rozdíl mezi tím, kdy epidemie začala v Itálii nebo i v jiných zemích, a situací v České republice. Respekt, 16. března 2020

Česká republika je v rámci epidemie SARS-CoV-2 v zásadě 14 dní za zeměmi jako např. Německo, Francie nebo Španělsko. Menší rozdíl má např. s Rakouskem, větší např. s Itálií. V průměru se ale dá říci, že se přibližně jedná o dva týdny.

skrýt celé odůvodnění

V Itálii se objevily první případy koronaviru SARS-CoV-2 v pátek 31. ledna, kdy byli hlášeni dva nakažení. Tato informace vyplývá ze situační zprávy WHO z 31. ledna (.pdf, str. 1). První nakažení v Evropě se objevili ve Francii 24. ledna. První případy v České republice eviduje WHO až od 2. března (.pdf, str. 4), kdy jsou zaznamenáni první tři nakažení. Všichni tři byli nakaženi v již zmíněné Itálii, která v této době evidovala již 1 689 nakažených (.pdf, str. 4).

Pokud bychom měli porovnávat samotnou Českou republiku s Itálií, tak začátek epidemie, v Itálii posuzujeme od propuknutí kolem 22. – 23. února, kdy se počet identifikovaných případů nákazy v Itálii skokově zvýšil z původních 2 na přibližně 75 případů. V České republice se podobný počet nakažených objevil 11. (.pdf, str. 4) – 12. (.pdf, str. 4) března, což odpovídá zpoždění 17–18 dnů. Tato hodnota se udržuje do nynějška, neboť 17. března (.pdf, str. 4) měla Česká republika podle WHO 383 nakažených. Této hodnoty Itálie dosahovala kolem 26. (.pdf, str. 3) – 27. února (.pdf, str. 4), kdy byl počet zjištěných nakažených mezi 322–400. Tento rozdíl odpovídá přibližně 18–19 dnům.

Jako příklad dalších evropských států můžeme uvést např. Německo, které mělo podle grafu k 5. březnu okolo 545 nakažených. Této hodnoty dosáhla Česká republika 18. března, tedy o 13 dnů později. Jako další příklad můžeme uvést např. Francii, která měla mezi 5. – 6. březnem mezi 423–653 nakaženými, což také odpovídá 12–13 dnům rozdílu oproti České republice. O pár dní později (mezi 7. – 8. březnem) ke stejnému počtu nakažených došlo např. ve Španělsku, kdy bylo v těchto datech mezi 525–674 nakaženými.

Zde je např. srovnání vývoje počtu nakažených z přenosu ČT24. Daniel Stach pro pořad Interview ČT24 říká (čas 0:59): „Česká republika dosáhla sta pacientů o 18 dní později než Itálie. Zjednodušeně řečeno to znamená, že jsme o 18 dní za Itálií, 11 dní za Německem a 4 dny za Rakouskem.”

Zdroj: ČT24

Číselný průběh počtu nakažených v čase ve vybraných zemích

Zdroj: Studio ČT24 (v čase 2:50)

Počet evidovaných nakažených se může lišit od počtu skutečně nakažených. Uvedená data je tedy nutné brát čistě orientačně.

Adam Vojtěch

Adam Vojtěch

Itálie, co vím podle informací od odborníků, má nejnižší počet plicních ventilátorů v přepočtu na obyvatele v Evropě, zhruba devět na 100 tisíc obyvatel. Respekt, 16. března 2020

Podle italského ministerstva zdravotnictví bylo v roce 2017 v zemi na JIP 8,42 lůžek na 100 tisíc obyvatel. Plicní ventilátory bývají standardním vybavením těchto jednotek, nebyli jsme však schopni dohledat přesný počet ventilátorů, které má Itálie k dispozici.

skrýt celé odůvodnění

Bohužel se nám nepodařilo dohledat přesná data o počtech plicních ventilátorů v Itálii, a z toho důvodu ani ověřit, jestli je tento počet v přepočtu na 100 tisíc obyvatel skutečně nejnižší v Evropě. Situaci v Itálii jsme se proto rozhodli analyzovat s pomocí několika mezinárodních studií, jako je například Global Health Security Index (GHS index) nebo dostupných dat z Eurostatu.

GHS index hodnotí připravenost jednotlivých zemí světa na případnou pandemii. Na prvním místě se v celkovém hodnocení (.pdf, str. 20–29) umístily Spojené státy s výsledkem 83,5, na posledním potom Rovníková Guinea s výsledkem 16,2. Itálie (.pdf, str. 200) se v tomto žebříčku umístila na 31. místě ze všech 195 hodnocených států s výsledkem 56,2. V rámci Evropy obsadila Itálie 18. místo.

Nejlepších výsledků dosahuje Itálie v kategorii detekování případné nákazy. Do této kategorie (.pdf, str. 90–93) spadá například vybavenost laboratoří, schopnost státu zajistit zdravotnické vybavení, zda stát pravidelně provádí monitoring infekčních onemocnění. V rámci této kategorie získala Itálie skóre (.pdf, str. 200) 78,5, průměr všech států je 41,9.

Další kategorie (.pdf, str. 94–98) sledovala, jak rychle a efektivně dokáže země na případnou nákazu reagovat. V rámci této kategorie získala Itálie skóre (.pdf, str. 200) 47,5, průměr činí 34,8. Přesto se v této kategorii vyskytlo několik položek, ve kterých Itálie zaostává. Takovou položkou může být například počet nemocničních lůžek, kterých je v Itálii podle GHS indexu 340 na 100 tisíc obyvatel. Údaje z Eurostatu z roku 2017 poskytují velmi podobný údaj, 318 lůžek na 100 tisíc obyvatel. Zde se Itálie pohybuje pod průměrem Evropské unie, který byl 541 lůžek na 100 tisíc obyvatel.

Trojice italských profesorů v otevřeném dopise Evropské společnosti pro intenzivní medicínu uvádí, že asi 10 % pacientů nakažených koronavirem musí být ošetřováno na jednotkách intenzivní péče. V tomto dopise proto doporučují evropským státům zajistit dostatek lůžek na jednotkách intenzivní péče a mít k dispozici dostatek plicních ventilátorů. Podle studie z roku 2012 má Itálie k dispozici asi 12,5 lůžek na jednotkách intenzivní péče na 100 tisíc obyvatel. V současné situaci se tento počet ukazuje jako nedostatečný.

Zdroj: SpringerLink

Italské ministerstvo zdravotnictví ve své statistické zprávě z roku 2017 uvádí (.pdf, str. 43), že v Itálii bylo na jednotkách intenzivní péče 5 090 lůžek, což představuje 8,42 lůžek na 100 tis. obyvatel.

V žádné zkoumané kategorii se Itálie neumístila na posledním místě, a to ani v rámci Evropy. Jak už bylo zmíněno, přesný počet plicních ventilátorů, které má Itálie k dispozici neznáme, proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Adam Vojtěch

Adam Vojtěch

My jsme jich měli 20 (plicních ventilátorů na 100 000 obyvatel, pozn. Demagog.cz), aktuálně se pohybujeme kolem 35. V celé České republice je těchto přístrojů 3590, rozdělených po jednotlivých nemocnicích. A pořizujeme další. Respekt, 16. března 2020

Vláda již dříve v březnu uvedla, že se v ČR nachází 20 plicních ventilátorů na 100 000 obyvatel. Již od listopadu 2019 měla přitom k dispozici informace, že ventilátorů je v Česku cca dvakrát více. O nákupu dalších ventilátorů se skutečně jedná.

skrýt celé odůvodnění

Plicní ventilátory jsou životně důležité pro ty pacienty, u kterých má onemocnění vážný průběh. Trojice profesorů z milánské univerzity hovoří v otevřeném dopise adresovaném Evropské společnosti pro intenzivní medicínu o přibližně deseti procentech pacientů, kteří musejí být kvůli vážnému průběhu nemoci COVID-19 léčeni na jednotce intenzivní péče.

Informaci o počtu plicních ventilátorů v České republice poskytla vláda poprvé na tiskové konferenci dne 9. března 2020. Podle Ministerstva zdravotnictví, které situaci zmapovalo, má Česká republika zhruba 20 ventilátorů na 100 000 obyvatel. Z preventivních důvodů se ministerstvo rozhodlo zakoupit dalších 150 plicních ventilátorů. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch tuto informaci znovu potvrdil později odpoledne na svém Twitteru.

„Tématem byla i intenzivní péče s plicní ventilací. Reagujeme na italskou zkušenost, pro nejvážnější případy je tato péče potřeba. V Česku máme nyní ventilací dostatek! V porovnání s Itálií více než 2x tolik. Chceme být připraveni, proto pořídíme dalších 150 plicních ventilátorů.“

                — Adam Vojtěch (@adamvojtechano) March 9, 2020

Na tiskové konferenci (24:18–25:20) Ministerstva zdravotnictví 12. března 2020 Adam Vojtěch oznámil, že nechal vypracovat kompletní analýzu plicních ventilátorů v českém zdravotnictví. Podle této analýzy (ke konci roku 2018) je v České republice 3 590 plicních ventilátorů. V současné době je z tohoto počtu využíváno asi 60 % ventilátorů.

Tento počet pak odpovídá i statistice, kterou vypracoval v listopadu 2019 Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Podle této statistiky (.pdf, str. 20) bylo již v roce 2018 v Česku 3640 plicních ventilátorů, tedy asi 34 ventilátorů na 100 tisíc obyvatel.

Ministr Adam Vojtěch také uvedl (23:36–24:18), že vláda schválila nákup již avizovaných 150 plicních ventilátorů (které má Česká republika přislíbeny) a Ministerstvo zdravotnictví učiní objednávku. Náměstek ministra zdravotnictví Filip Vrubel upřesnil (26:34–26:48), že by prvních 20 plicních ventilátorů mohlo dorazit v polovině dubna. Další desítky ventilátorů by přicházely s týdenními odstupy.

Nákup nových plicních ventilátorů potvrdil na tiskové konferenci 16. března 2020 také premiér Babiš, který uvedl

„A samozřejmě potřebujeme mít ventilátory, protože když dnes již vidíme ta úmrtí v Itálii nebo v Evropě, tak tam je přímý vztah v disponibilitě ventilace a onemocnění. Proto jsem také dnes s firmou Cheirón, kde máme objednaných sto padesát ventilátorů. A firma to objednala v Číně. Ubezpečili mě tedy, že zkrátka ty ventilátory dodají. Takže to je absolutní priorita. Absolutní priorita, abychom připravili hlavně naše nemocnice, pokud by došlo k velké epidemii a zkrátka k tomu, že bychom měli hospitalizovaný větší počet pacientů.“

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť ač vláda na počátku března informovala, že v Česku je cca 20 plicních ventilátorů na 100 tisíc obyvatel, již nejméně od listopadu 2019 měla k dispozici informace, že plicních ventilátorů je v Česku ve skutečnosti téměř dvakrát více.

Adam Vojtěch

Adam Vojtěch

Bavíme se o nákupu 150–200 nových plicních ventilátorů. Respekt, 16. března 2020

Slova o 150 ventilátorech potvrdili premiér Babiš i náměstek ministra zdravotnictví Vrubel. První ventilátory by měly dorazit v polovině dubna.

skrýt celé odůvodnění

Podle studie (.pdf, str. 20) Ústavu zdravotnických informací a statistik disponuje Česká republika 3640 přístroji pro dlouhodobou umělou plicní ventilaci. Výsledky statistického šetření byly zveřejněny 20. listopadu 2019. Data jsou za rok 2018. V době průzkumu bylo 10 % přístrojů nových, respektive byly staré maximálně rok. Téměř 50 % přístrojů bylo starých alespoň osm let.

Co se týče nákupů nových plicních ventilátorů, uvedl premiér Babiš na tiskové konferenci 16. března 2020:

„A samozřejmě potřebujeme mít ventilátory, protože když dnes již vidíme ta úmrtí v Itálii nebo v Evropě, tak tam je přímý vztah v disponibilitě ventilace a onemocnění. Proto jsem také dnes s firmou Cheirón, kde máme objednaných sto padesát ventilátorů. A firma to objednala v Číně. Ubezpečili mě tedy, že zkrátka ty ventilátory dodají. Takže to je absolutní priorita. Absolutní priorita, abychom připravili hlavně naše nemocnice, pokud by došlo k velké epidemii a zkrátka k tomu, že bychom měli hospitalizovaný větší počet pacientů.“

Souhlasně se o připravovaném obchodu vyjádřil také náměstek ministra zdravotnictví Filip Vrubel, který upřesnil (26:34–26:48), že by prvních 20 plicních ventilátorů mohlo dorazit v polovině dubna. Další desítky ventilátorů by přicházely s týdenními odstupy.

Ohledně stavu samotné objednávky a počtu plicních ventilátorů se nám bohužel dosud nepodařilo najít další informace, a to ani v registru smluv.

Mezitím skupina PPF Petra Kellnera uvedla na svém twitterovém účtu informaci, že zaplatili 50 kusů plicních ventilátorů. Do Česka mají dorazit počátkem následujícího týdne. Mimo to řekl Petr Kellner na jednání s vládou, že zásilka bude obsahovat 1,8 milionu roušek a 1,7 milionu respirátorů. Dopravu bude údajně zařizovat stát.

 

 

Adam Vojtěch

Adam Vojtěch

Na plicní ventilaci máme ze všech nakažených koronavirem jednoho pacienta v Praze na Bulovce. Nemáme tu takových desítky, stovky pacientů. (Údaje platné k datu rozhovoru 14. března 2020 - pozn. Demagog.cz) Respekt, 16. března 2020

Na plicní ventilaci byl v době rozhovoru pouze jeden pacient, a to pražský taxikář.

skrýt celé odůvodnění

V době rozhovoru byl (video, 19:40) v Praze Na Bulovce jeden pacient s vážným průběhem nemoci a připojením na umělou plicní ventilaci.

Podle informací z 15. března 2020 a slov Hany Roháčové, primářky kliniky infekčních nemocí, je tento pacient ve vážném stavu: „V podstatě už je několik dní uměle ventilován a ten stav je pořád závažný, ale do dneška se nezhoršil. Pořád je velká šance, že se bude vylepšovat.“ Jde o pražského taxikáře, v jehož případě není známo, kde se nakazil. Na Bulovce se léčí ještě šest dalších pacientů, ale jejich stav je klinicky dobrý.

Druhým vážně nakaženým je také taxikář, napojený na systém mimotělního oběhu ECMO. Mluvčí nemocnice Marie Heřmánková toto potvrdila s tím, že je tento pacient v izolaci ve Všeobecné fakultní nemocnici. Byl do ní však převezen až poté, co proběhl rozhovor s ministrem Vojtěchem.

Adam Vojtěch

Adam Vojtěch

Zatím skutečně máme drtivou většinu pacientů s lehkým průběhem, většina z nich může proto zůstávat v domácí izolaci. Jsou sice infekční, ale nemají těžký klinický průběh, takže léčit je takto je optimální. Respekt, 16. března 2020

Pouze 2 z 298 pacientů nakažených koronavirem mělo k 16. březnu 2020, kdy rozhovor vyšel, vážný průběh nemoci.

skrýt celé odůvodnění

V České republice bylo k 16. březnu 2020 ráno 298 osob s prokázanou nemocí COVID-19, tedy nakažených koronavirem. U dvou pacientů, taxikářů, je průběh vážný, z toho jeden je připojen na mimotělní oběh. Ani u jednoho se neví, odkud se nakazili, jde tedy o takzvaný komunitní přenos.

Světová zdravotnická organizace (WHO) navrhuje (.pdf, str. 1) domácí péči pro pacienty, kteří nemají silné symptomy. Dále je domácí péče vhodná pro ty, kteří mají symptomy, ale už nevyžadují nemocniční péči, pro ty, kteří udělali informované rozhodnutí a nemocniční péči odmítli, případně pokud nemocnice už nemá dostatečnou kapacitu.

Adam Vojtěch

Adam Vojtěch

Ve světě máme vyléčeno přes 70 tisíc pacientů. Respekt, 16. března 2020

Ve světě je ke dni rozhovoru, tj. 14. 3. 2020, uzdraveno již 72 600 osob, které byly nakaženy virem Covid-19.

skrýt celé odůvodnění

Výzkumné centrum lékařské fakulty Johns Hopkins University (USA), které se zabývá koronavirem, uvádí na svých stránkách, že počet nakažených virem Covid-19 k 14. 3. 2020 byl 156 100, z toho bylo 72 600 lidí vyléčeno.

Covid-19: Celkový počet vyléčených ve světě

Zdroj: Johns Hopkins CSSE

Adam Vojtěch

Adam Vojtěch

Navíc všichni ti, kdo jsou v karanténě, jsou vlastně v pracovní neschopnosti, takže se musí řídit i jejím režimem. Respekt, 16. března 2020

Z pohledu zákoníku práce nemá karanténa jiný režim než pracovní neschopnost.

skrýt celé odůvodnění

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví rozlišuje tři druhy karanténních opatření. Jedná se o karanténu, lékařský dohled a zvýšený zdravotnický dozor. Karanténou se dle tohoto zákona rozumí „oddělení zdravé fyzické osoby, která byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy (dále jen „fyzická osoba podezřelá z nákazy“), od ostatních fyzických osob a lékařské vyšetřování takové fyzické osoby s cílem zabránit přenosu infekčního onemocnění v období, kdy by se toto onemocnění mohlo šířit“.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „Zákoník práce“) v části osmé, dílu 1 uvádí kapitolu Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě), kde v § 192 uvádí: „Zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náhrada mzdy nebo platu ve dnech podle věty druhé a ve výši podle odstavce 2, pokud ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnanec splňuje podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění.“

Pokud Zákoník práce použije pojmu karanténa, vždy zároveň použije pojem pracovní neschopnosti (viz § 47, § 66, § 191, § 192, § 194, § 393a Zákoníku práce). Zpravidla uvede pojem „karanténa“ v závorce za pojmem pracovní neschopnost“. Z žádného ustanovení v Zákoníku práce nelze pro karanténu vyčíst odlišný režim. Z těchto uvedených důvodů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Adam Vojtěch

Adam Vojtěch

Sankce má maximální strop tři miliony podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Ale v tomto režimu nouzového stavu, ve kterém jsme, je to možné už označit i za trestný čin. Respekt, 16. března 2020

Zákon o ochraně veřejného zdraví umožňuje uložit za porušení karantény pokutu až 3 mil. korun. Nemoc COVID-19 je nařízením vlády zařazena mezi „nakažlivé lidské nemoci“, a její šíření je tak možné trestat odnětím svobody až na 12 let.

skrýt celé odůvodnění

Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví uvádí, že fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, když „nesplní povinnost uloženou mimořádným opatřením vydaným podle § 80 odst. 1 písm. g) nebo podle § 82 odst. 2 písm. m) k ochraně zdraví fyzických osob při epidemii, nebezpečí jejího vzniku, živelné pohromě nebo jiné mimořádné události“ (§ 92n odst. 1 písm. b)). Mimořádné opatření podle § 80 odst. 1 písm. g) je mimořádné opatření nařízené Ministerstvem zdravotnictví v případě epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku. Za tento přestupek lze uložit pokutu až 3 miliony korun podle § 92n odst. 3 písm. a).

Výčet trestných činů najdeme v zákoně č. 40/2009 Sb. Trestní zákoník. V úvahu přichází trestný čin § 152 Šíření nakažlivé lidské nemoci a § 153 Šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti. Za úmyslný trestný čin (§ 152) hrozí až 12 let vězení a za nedbalostní (§ 153) až 10 let vězení. To se týká případů, kdy takovýmto chováním pachatel způsobí smrt dvou a více osob. Ke zjištění toho, zda jde o nakažlivou lidskou nemoc, slouží nařízení vlády. Konkrétně nařízení vlády č. 453/2009 Sb., které bylo v souvislosti se současnou epidemií k 13. března 2020 novelizováno. V rámci této novelizace byla na seznam přidána nemoc COVID-19.

Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky umožňuje vládě vyhlásit nouzový stav v případě „živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost“. To, co z nouzového stavu vyplývá, nám říká zákon č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení, který umožňuje po dobu nouzového stavu v nezbytně nutném stavu omezit některá práva a svobody. Přestože nelze najít žádnou přímou právní vazbu mezi nouzovým stavem a možností stíhat šiřitele nemoci COVID-19 jako pachatele trestného činu, chápeme, že ve faktické rovině je vazba zřejmá. Proto hodnotíme výrok jako pravdivý.