Demagog.cz

Adam Vojtěch

Adam Vojtěch (ANO 2011)

  • 16
  • 0
  • 2
  • 1

Výroky

Adam Vojtěch

Adam Vojtěch

Dostupnější moderní a život zachraňující léky, zapojení pacientů do rozhodování o úhradě léků na vzácná onemocnění, silnější pozice pacienta v případě žádosti o výjimečnou úhradu léčby, více hrazených zdravotnických pomůcek a větší kompetence pro sestry.

Všechny tyto revoluční změny přináší největší novela zákona o veřejném zdravotním pojištění za posledních 15 let.

Psali jsme ji dva roky a vláda jí dala včera zelenou. Teď míří do Sněmovny.

Tyhle změny jsme psali pro pacienty. Společně se zástupci pacientských organizací.

Pro mě je to zásadní milník. Byl to totiž jeden z hlavních úkolů, který jsme si dal při nástupu do funkce ministra.

Jsem opravdu šťastný, že novela prošla prvním kolem. Na půdě Parlamentu udělám maximum, aby ji zákonodárci projednali co nejrychleji.

Pacienti čekají na své léky, není možné ztrácet čas. Facebook, 25. srpna 2020

Rozsáhlá novela zákona o veřejném zdravotním pojištění skutečně přináší dostupnější moderní léky, silnější pozici pacientů se vzácnými onemocněními či větší kompetence pro zdravotní sestry. Na její přípravě, která trvala dva roky, se podílely i pacientské organizace.

skrýt celé odůvodnění

 

Předně uveďme, že novela, kterou ministr zdravotnictví Adam Vojtěch zmiňuje ve svém příspěvku, se týká zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.

„Dostupnější moderní a život zachraňující léky“

Návrh novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, který vláda schválila (.pdf) 24. srpna, oproti současnému znění podrobněji vymezuje (.doc, str. 14, § 39d, odst. 2) „vysoce inovativní léčivé přípravky“. Důvodová zpráva pak například uvádí (.doc, str. 195), že pokud se jedná „o léčivý přípravek, u nějž nelze prokázat nákladovou efektivitu, ať již z důvodu, že nákladově efektivní není, nebo z důvodu, že zatím nebyla zajištěna potřebná data“, je „možné stanovit dočasnou úhradu“.

Návrh také prodlužuje dobu, po kterou může tato dočasná úhrada vysoce inovativního léčivého prostředku probíhat – konkrétně z 2 let (s možností navýšení o 1 rok) na 3 roky (s možností navýšení o 2 roky) (.doc, str. 15). Současná délka se podle důvodové zprávy (.doc, str. 230) „ukázala být jako nedostatečná“.

Zpráva dále uvádí (.doc, str. 195–196), že v současnosti „pacientům rozléčeným léčivým přípravkem v režimu dočasné úhrady není po jeho ukončení garantováno doléčení, na němž by se nemuseli dále osobně finančně podílet“. To dále „v mnoha případech znamená faktickou nedostupnost takového léčivého přípravku pro pacienta“ a regulace je následně obcházena mechanismem výjimečné úhrady. V některých případech tedy pacienti díky prodloužení doby dočasné úhrady nebudou muset podávat žádost o výjimku a léčivé přípravky tak pro ně budou dostupnější. Nově by také mělo být zákonem dáno právo pacienta (.doc, str. 39) na to, aby byl po ukončení dočasné úhrady „tímto léčivým přípravkem doléčen na náklady držitele rozhodnutí o registraci“.

Novela dále mírně upravuje (.doc, str. 5) současný § 15 odst. 5, který se mimo jiné zabývá úhradami léčivých přípravků pro moderní terapie.

„Zapojení pacientů do rozhodování o úhradě léků na vzácná onemocnění“

Návrh také do zákona o veřejném zdravotním pojištění vkládá (.doc, str. 17–18) nový § 39da. Podle jeho odstavce 2 pak účastníkem řízení „o stanovení výše a podmínek úhrady léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění“ jsou i pacientské organizace, které sdružují „pacienty s onemocněním, jejichž léčba může být posuzovaným přípravkem ovlivněna“.

„Silnější pozice pacienta v případě žádosti o výjimečnou úhradu léčby“

Výjimečnou úhradou léčby se zabývá § 16, který je využíván, pokud je poskytnutí jinak ze zdravotního pojištění nehrazených zdravotních služeb „jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce“. Novela by měla zrušit (.doc, str. 9) § 16 odst. 2, podle něhož je (s výjimkou případů, kdy hrozí nebezpečí z prodlení) pro výjimečnou úhradu léčby nutný „předchozí souhlas revizního lékaře“.

Důvodová zpráva nicméně říká (.doc, str. 197), že „v případech, kdy je ale podmínkou nároku medicínské posouzení (zejména v případě § 16 zákona č. 48/1997 Sb.) bude pochopitelně nezbytné, aby v souladu s § 50 správního řádu byl podkladem rozhodnutí též odborný (lékařský) názor – podle povahy věci např. znalecký posudek, stanovisko odborného lékaře, stanovisko odborné společnosti“.

Novela také do zákona vkládá (.doc, str. 8) nový § 19, podle kterého bude např. léčba jinak nehrazená (§ 16) pojišťovnou uhrazena i bez jejího předchozího posouzení, pouze na základě žádosti, pokud se jedná o neodkladnou péči a zároveň byly splněny ostatní podmínky pro její přiznání. V případě, že pojišťovna žádosti sama přeci jen posuzuje a dojde ke kladnému stanovisku, vydá neprodleně souhlas. Proti němu není přípustné odvolání a je okamžitě vykonatelný (.doc, str. 197).

Dle § 20 (.doc, str. 9) pak o odvoláních proti negativním stanoviskům rozhoduje do určité míry nezávislá revizní komise.

„Více hrazených zdravotnických pomůcek“

Výčet hrazených zdravotnických pomůcek a jejich úhradový limit lze nalézt v příloze č. 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění, přesněji v oddílu C. Novela zákona skutečně počítá s navýšením počtu těchto pomůcek, jedná se například o pomůcky (.doc, str. 98, 103 a následující) pro děti se stomií, pro pacienty se syndromem spánkové apnoe (.doc, str. 186) a další.

„Větší kompetence pro sestry“

Součástí zmiňované novely je také vymezení větších kompetencí zdravotních sester. Do přílohy č. 3 oddílu A vkládá nově tabulku č. 4 (.doc, str. 45), která uvádí „seznam odborností sester pro preskripční omezení“. Uveďme, že v současném znění zákona se vyskytuje jen seznam odborností lékařů, nikoliv sester. Ve dříve zmiňovaném oddílu C (.doc, str. 88 a následující) pak lze nalézt, které odbornosti lékařů a nově i sester mohou dané zdravotní pomůcky pacientům předepisovat. Přehlednější seznam pak uvádí důvodová zpráva (.doc, str. 265–267).

„Největší novela zákona o veřejném zdravotním pojištění za posledních 15 let“

Od roku 1997, kdy vešel zákon o veřejném zdravotním pojištění v platnost, došlo ke mnoha změnám. Rozsáhlejší novelizace proběhla v roce 2007. Mimo jiné tato novela zaváděla regulační poplatky, které je v konkrétních případech každý pojištěnec „povinen v souvislosti s poskytováním hrazené péče hradit zdravotnickému zařízení“.

Pokud budeme počítat s rokem 2021 (.pdf, str. 193), kdy by měl podle plánu vlády současný návrh zákona vejít v účinnost, bude se za posledních 15 let jednat o jednu z největších novel zákona o veřejném zdravotním pojištění. Navrhovaná novela by měla nabýt účinnosti právě 13 let po novele zavádějící regulační poplatky. Přestože se ministr Vojtěch svým výrokem pravděpodobně odkazuje právě na novelu z roku 2007 a místo 15 let by měl hovořit o 13 letech, vzhledem k subjektivní povaze hodnocení „největší“ novely mu tuto možnou nepřesnost nepřikládáme k tíži. Novela navíc prozatím (k datu 13. září 2020) nebyla projednána ani v prvním čtení, a je proto pravděpodobné, že k jejímu schválení do konce tohoto roku nedojde a že její účinnost nastane později než původně plánovaného 1. ledna 2021.

Práce na novele

Návrh na změnu zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, byl 24. srpna 2020 předložen na jednání vlády ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem. Ve stejný den vláda tuto novelu schválila (.pdf, str. 1) a návrh byl následně postoupen do Poslanecké sněmovny.

Údaj o délce zpracovávání lze najít v dokumentu (.pdf, str. 2), který byl připraven pro potřeby Legislativní rady vlády, nebo v prezentaci (.pdf, str. 2) Ministerstva zdravotnictví pro tiskovou konferenci z července 2020. Oba dokumenty shodně hovoří o dvou letech práce na novele. Tomu odpovídá i vložení návrhu do aplikace VeKLEP, kde byla karta návrhu vytvořena v prosinci 2019. Původně měla být novela dle plánu legislativních prací předložena již v červnu 2019.

Spolupráce s pacienty

Předesíláme, že nehodnotíme motiv přípravy legislativy, ale pouze to, zda do ní byli zapojeni zástupci pacientských organizací.

Nejprve uveďme, co se rozumí pojmem pacientská organizace. Dle webu Ministerstva zdravotnictví (MZ) jsou to „převážně spolky (neziskové organizace), které sdružují pacienty, jejich blízké a někdy i lékaře. Poskytují informace, pořádají setkání, rehabilitace, pobyty pro pacienty, organizují kampaně pro veřejnost, poskytují poradenství a hájí zájmy svých členů“. Jako příklad pacientské organizace můžeme uvést Českou alzheimerovskou společnost, o.p.s., Klub celiakie Brno nebo Parkinson-Help z.s.

Zástupci pacientských organizací tvoří Pacientskou radu, poradní orgán ministra zdravotnictví. Pacientská rada má možnost vyjadřovat se k návrhům legislativních i nelegislativních materiálů, konzultovat či vydávat stanoviska. Zřízena byla v říjnu 2017.

Pacientská rada se vyjadřovala mimo jiné také ke zmiňovanému návrhu novely zákona o veřejném zdravotním pojištění. Informace o jejím zapojení do tvorby novely byly publikovány v srpnu 2018. V září téhož roku byla na šestém zasedání Pacientské rady předložena zpráva o zapojení v rámci prací na novele. Novela byla dále jedním z témat dalších zasedání Pacientské rady, například třináctého zasedání v červnu 2020.

Úkol při nástupu do funkce

Adam Vojtěch vykonával funkci ministra již v 1. vládě Andreje Babiše a ministrem zdravotnictví je tedy již od prosince 2017. Už krátce po svém nástupu do funkce v lednu 2018 přitom prohlásil, že problematice léků na vzácná onemocnění i dalším problematikám by se chtěl věnovat v rámci nového zákona o veřejném zdravotním pojištění. Ač nakonec byla zvolena forma novely, je pravdou, že oblast, které se novela věnuje, je prioritou ministra Vojtěcha již od jeho nástupu do funkce.

Shrnutí

Na závěr uveďme, že nehodnotíme tu část výroku, ve které Adam Vojtěch uvádí, že pro co nejrychlejší projednání této novely udělá maximum a že je z připravené novely šťastný. Jedná se totiž o predikci, resp. značně subjektivní vyjádření.

Celkově pak příspěvek, který je souborem hned několika výroků, hodnotíme jako pravdivý, neboť všechny jeho části odpovídají informacím zjistitelným z veřejně dostupných zdrojů.

Adam Vojtěch

Adam Vojtěch

Zásadní milník. Vláda dnes schválila naši novelu zákona o návykových látkách. Nyní míří do Sněmovny. Cílem je, aby léčebné konopí mohlo pěstovat více subjektů a bylo jej možné vyvážet do zahraničí. Chceme tím zejména snížit cenu konopí a zvýšit jeho dostupnost pro české pacienty. Twitter, 12. května 2020

Vláda 11. května 2020 skutečně schválila novelu zákona o návykových látkách. Jedním z cílů novely je prostřednictvím změny v systému udělování licence na produkci konopí docílit změny v distribuci v tuzemsku i zahraničí, včetně zvýšení množství producentů u nás.

skrýt celé odůvodnění

Zásadní milník. Vláda dnes schválila naši novelu zákona o návykových látkách. Nyní míří do Sněmovny. Cílem je, aby léčebné konopí mohlo pěstovat více subjektů a bylo jej možné vyvážet do zahraničí. Chceme tím zejména snížit cenu konopí a zvýšit jeho dostupnost pro české pacienty.

— Adam Vojtěch (@adamvojtechano) May 11, 2020

Novela zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, byla schválena (.pdf) 11. května 2020 na jednání vlády.

Dle Shrnutí závěrečné zprávy RIA (.doc) má novela zákona dva cíle: prvním je přizpůsobení současné podoby zákona podmínkám realizace druhé fáze elektronického receptu a druhým cílem pak je:

„Zajištění vyšší dostupnosti léčivé látky konopí pro léčebné použití vyprodukované na území České republiky. S tím souvisí změna systému k udělování licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití, která má za cíl zvýšit počet pěstitelů rostliny konopí pro léčebné použití a tedy navýšit faktickou dostupnost konopí pro léčebné použití pro české pacienty a současně v rámci obchodní konkurence zvýšit ekonomickou dostupnost snížením ceny konopí pro léčebné použití.“ (str. 1)

Změna v udělování licence by ve výsledku měla znamenat jak vyšší dostupnost, tak možnost rozšíření distribuce v tuzemsku i zahraničí.

Novela (.doc) také definuje léčebné konopí samostatně (str. 14) a například upravuje i nabývání konopí pro vlastní spotřebu (str. 3):

㤠5

(2) h) pro vlastní potřebu [mohou bez povolení k zacházení]

1. nabývat, a to i v zastoupení, na základě receptu vystaveného podle zákona o léčivech (dále jen „recept“) fyzické osoby,

2. nabývat na základě vybavení poskytovatelem zdravotních služeb podle zákona o léčivech fyzické osoby, 

3. nabývat v případě registrovaných léčivých přípravků s obsahem uvedené látky kategorie 1 za podmínek stanovených v rozhodnutí o registraci fyzické osoby,

4. uchovávat a používat podle vydaného receptu nebo podle pokynu lékaře fyzické osoby“

Paragraf 13 dále upravuje předepisování a výdej léčivých přípravků (.doc, str. 7). Mimo jiné obsahuje například možnost výdeje na elektronický recept. V § 20, 21 a 22 pak dochází ke změnám umožňujícím konopí nejen vyvážet do zahraničí, ale ho i dovážet (str. 10–13). Samotný vývoz, dle původní verze zákona, teoreticky možný je, ovšem s komplikacemi a pouze přes Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Pro server Novinky.cz k tomu mluvčí SÚKL uvedla:

„Zákon o návykových látkách obecně umožňuje, aby Státní ústav pro kontrolu léčiv vypěstované konopí vyvážel, současně však stanovuje možnost jeho převedení výlučně na provozovatele lékáren, a to pouze za účelem přípravy léčivých přípravků a výdeje na základě elektronického receptu.“

Stejný zdroj také píše o tom, že současná podoba zákona znemožnila reklamaci zakoupeného konopí ze zahraničí. SÚKL pak fakticky drží monopol nad produkcí konopí a jeho vývozem, což novelou zákona mizí (.doc, str. 13–14 a 30). Ve zprávě RIA se k tomuto tématu uvádí (.doc, str. 7):

„Za současného legislativního stavu platí, že funkci státní agentury plní Státní ústav pro kontrolu léčiv. Ústav současně může realizovat dovoz a vývoz látky konopí pro léčebné použití, přičemž vyvážet může pouze dovezené konopí pro léčebné použití, protože na základě § 24b zákona o návykových látkách může být konopí pro léčebné použití vypěstované v České republice dodáno pouze do lékáren za účelem přípravy individuálně připravovaného léčivého přípravky s obsahem konopí pro léčebné použití.“

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože cílem novely je mimo jiné změna systému udělování licence, jejímž prostřednictvím se předpokládá zvýšení počtu pěstitelů a umožnění vývozu léčebného konopí do zahraničí. To by ve výsledku mělo ovlivnit cenu i dostupnost konopí na českém trhu. Ačkoliv bylo dřív teoreticky možné léčebné konopí vyvážet do zahraničí, mohlo se tak dít pouze skrze Státní ústav pro kontrolu léčiv, což fakticky znemožňovalo jeho vývoz ze země.

Adam Vojtěch

Adam Vojtěch

Léčivé přípravky, které jsou nyní předepisovány pouze na recept s modrým pruhem, bude moci nově předepsat lékař na elektronický recept s označením „vysoce návyková látka“. Tím bude kompletně dokončena elektronizace preskripce léků. Twitter, 12. května 2020

Návrh zákona, který mění pravidla pro předepisování omamných a psychotropních látek, schválila 11. května 2020 vláda.

skrýt celé odůvodnění

Léčivé přípravky, které jsou nyní předepisovány pouze na recept s modrým pruhem, bude moci nově předepsat lékař na elektronický recept s označením "vysoce návyková látka". Tím bude kompletně dokončena elektronizace preskripce léků.

— Adam Vojtěch (@adamvojtechano) May 11, 2020

V současnosti stále platí zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách. Ustanovení § 13 popisuje speciální recepty či žádanky opatřené modrým pruhem, které jsou určené právě pro předpis léků obsahujících buď omamné, nebo psychotropní látky. Mezi tyto látky patří například opium, kokain, morfin nebo amfetamin. Kompletní seznam je uveden v příloze č. 1č. 5 nařízení č. 463/2013 Sb.  Zákon o návykových látkách obsahuje dále také § 19 o odborné způsobilosti s manipulací se zmiňovanými substancemi, či § 10 o skladování. 

Z informací čitelných v zákoně nebo z informací na webu Státního ústavu pro kontrolu léčiv je patrné, že léčiva nutná „vydávat na recept“ s modrým pruhem nebylo možné předepsat elektronicky. I podle webu epreskripce.cz (bod 14) není stále možné předepisovat recepty s modrým pruhem. Klasické recepty ano.

V pondělí 11. května 2020 schválila vláda návrh zákona, který zmiňovaný zákon o návykových látkách mění. V popisu návrhu je uvedeno následující:

„Základními cíli předkládaného návrhu jsou předepisování a výdej léčivých přípravků s obsahem návykových látek z přílohy č. 1 a 5 nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, ve znění pozdějších předpisů, na elektronický recept s označením „vysoce návyková látka“ a zvýšení dostupnosti konopí pro léčebné použití pro pacienty v České republice.“

Této změny je pak dosaženo novelizací (.doc, str. 3) již zmíněného § 13 zákona o návykových látkách.

 

Adam Vojtěch

Adam Vojtěch

Procenta z jiných zemí známe, víme, které skupiny jsou ohroženy, takže proto také děláme ta drakonická opatření na začátku epidemie, aby nebyl exponenciální růst. Respekt, 16. března 2020 !

Zavedení karanténních opatření může přispět ke zmírnění nekontrolovatelného exponenciálního růstu celkového počtu nakažených koronavirem. Některé modely ukazují, že čím dříve je například omezen pohyb osob, tím pomaleji křivka nakažených roste a přestává mít podobu exponenciály.

skrýt celé odůvodnění

Typický exponenciální růst celkových případů COVID-19 vykazuje například Írán a Itálie, jak se lze přesvědčit na grafu níže. Naopak v zemích jako je Japonsko nebo Singapur, které zavedly intenzinvní testování a přísnější karanténní opatření dříve od vypuknutí nákazy, počty nakažených nerostou tak dramatickou rychlostí. Aktuální data pro jednotlivé země lze nalézt také v datovém přehledu Světové zdravotnické organizace (WHO).

Graf: Růst celkového počtu případů COVID-19 ode dne výskytu 1. případu v zemi, data k 11. březnu 2020

Zdroj: npr.org

Zvláštním případem na grafu je pak Jižní Korea, kde do určité chvíle křivka nakažených rostla exponenciálně i přes poměrně přísná opatření. Jedním z důvodů je pravděpodobně také výskyt tzv. superpřenašeče, který mohl nakazit tisíce lidí. Díky intenzivnímu testování se zde však situace opět uklidňuje.

K zavedení přísných či „drakonických“ opatření, jak uvádí ministr Vojtěch, vyzývá státy také Světová zdravotnická organizace (WHO). Její ředitel Tedros Adhanom Ghebreyesus například uvedl: „Vyzýváme každý den, aby země podnikly naléhavé a agresivní kroky, všechny můžou určit další směr pandemie.“

Zajímavý výklad o nutnosti zavést rázná opatření co nejdříve podává článek Tomase Pueya, který je dostupný i v českém překladu. Jeden z grafů ilustruje dopad zavedení omezení pohybu osob, konkrétně zákazu vycházení, na podobu křivky, která znázorňuje přírůstek nových případů COVID-19 v čínské provincii Chu-pej za den.

Zdroj: medium.com

Na grafu je žlutými sloupci označen „oficiální denní počet nových případů“, zatímco sloupce šedé představují skutečný počet nových případů za den, „čínští odborníci je vyvodili tak, že se ptali pacientů při diagnóze na to, kdy se u nich začaly projevovat příznaky nemoci“. Zákaz vycházení ze dne 23. ledna 2020 ve Wu-chanu a 24. ledna 2020 v dalších 15 městech v provincii Chu-pej se na křivce oficiálních nových případů začal projevovat až 4. února, tedy až za 12 dnů.

Od tohoto data lze také pozorovat změnu na grafu, který ukazuje celkový počet nakažených novým typem koronaviru v celé Číně. Od data 4. února 2020 si lze všimnout, že křivka přestává mít typický exponenciální tvar, jako například výše zmiňovaný Írán. Skok v tomto grafu ve dnech 12. února a 13. února 2020 je způsoben změnou metodiky určování nakažených v Číně.

Graf: Vývoj celkového počtu případů COVID-19 v Číně

Zdroj: gisanddata.maps.arcgis.com

Matematické modely v článku Tomase Pueya také ukazují, jaký rozdíl může znamenat zavedení omezení pohybu osob (přesněji odstupu mezi lidmi, v angličtině „social distancing“) jen o jeden den později. Autor článku uvádí, že „v tomto teoretickém modelu, který volně připomíná Hubei, vytváří čekání jeden den o 40 % více případů“. Rozdíl jednoho dne v zavedení omezení pohybu „může vést až k 10násobku případů koronaviru ve vaší komunitě a mnohem vyšší smrtnosti“. Vyčkávání se zavedením karanténních opatření má podobný vliv na tvar křivky také podle studie australských vědců z roku 2009, kteří vytvářeli modely vývoje pandemie chřipky.

Graf: Model celkového počtu případů COVID-19 při zavedení omezení pohybu osob s rozdílem 1 dne

Legenda: černá křivka představuje vývoj při nezavedení žádných opatření; zelená křivka znázorňuje vývoj při zavedení opatření 20 dnů po vypuknutí nákazy; červená křivka ukazuje vývoj při zavedení opatření 21 dnů po vypuknutí nákazy

Zdroj: Tomas Pueyo, medium.com

Co se týče smrtnosti, důležitým faktorem je zde míra zahlcení nemocnic. Tedy čím více pacientů je nemocných v jednom okamžiku, tím větší bude smrtnost, protože nemocnice nebudou schopné zajistit péči pro takové množství pacientů najednou. Právě proto je důležité začít zavádět přísná opatření brzy, aby křivka nemocných COVID-19 nepřesáhla hranici kapacity zdravotnictví a množství pacientů se rozložilo v čase.

Zdroj: zoommagazin.iprima.cz

Podle Ministerstva zdravotnictví (.pdf, str. 3) se riziko vážnějšího průběhu onemocnění COVID-19 „zvyšuje s věkem a případně jinými zdravotními komplikacemi“. Dle nedávného čínského výzkumu jsou nejvíce ohroženi na životě lidé, kteří trpí dalšími nemocemi a mají tak oslabený imunitní systém. Jedná se především o pacienty se srdečními chorobami, u nich se smrtnost pohybuje kolem 10,5 %. Ohroženou skupinou pacientů jsou také diabetici (smrtnost 7,3 %), lidé s chronickým respiračním onemocněním (6,3 %), vysokým krevním tlakem (6 %) či rakovinou (5,6 %). Z pohledu věkových skupin jsou nejvíce ohroženi lidé starší 60 let.

Graf: Smrtnost COVID-19 v Číně podle věku

Zdroj: SeznamZpravy.cz

Vliv zavádění opatření, která omezují pohyb obyvatel, na podobu tvaru křivky nemocných dobře znázorňují také animace deníku The Washington Post.

Tento článek vychází z dat dostupných 17. března 2020.

Adam Vojtěch

Adam Vojtěch

Otázka dvou týdnů je nějaký rozdíl mezi tím, kdy epidemie začala v Itálii nebo i v jiných zemích, a situací v České republice. Respekt, 16. března 2020

Česká republika je v rámci epidemie SARS-CoV-2 v zásadě 14 dní za zeměmi jako např. Německo, Francie nebo Španělsko. Menší rozdíl má např. s Rakouskem, větší např. s Itálií. V průměru se ale dá říci, že se přibližně jedná o dva týdny.

skrýt celé odůvodnění

V Itálii se objevily první případy koronaviru SARS-CoV-2 v pátek 31. ledna, kdy byli hlášeni dva nakažení. Tato informace vyplývá ze situační zprávy WHO z 31. ledna (.pdf, str. 1). První nakažení v Evropě se objevili ve Francii 24. ledna. První případy v České republice eviduje WHO až od 2. března (.pdf, str. 4), kdy jsou zaznamenáni první tři nakažení. Všichni tři byli nakaženi v již zmíněné Itálii, která v této době evidovala již 1 689 nakažených (.pdf, str. 4).

Pokud bychom měli porovnávat samotnou Českou republiku s Itálií, tak začátek epidemie, v Itálii posuzujeme od propuknutí kolem 22. – 23. února, kdy se počet identifikovaných případů nákazy v Itálii skokově zvýšil z původních 2 na přibližně 75 případů. V České republice se podobný počet nakažených objevil 11. (.pdf, str. 4) – 12. (.pdf, str. 4) března, což odpovídá zpoždění 17–18 dnů. Tato hodnota se udržuje do nynějška, neboť 17. března (.pdf, str. 4) měla Česká republika podle WHO 383 nakažených. Této hodnoty Itálie dosahovala kolem 26. (.pdf, str. 3) – 27. února (.pdf, str. 4), kdy byl počet zjištěných nakažených mezi 322–400. Tento rozdíl odpovídá přibližně 18–19 dnům.

Jako příklad dalších evropských států můžeme uvést např. Německo, které mělo podle grafu k 5. březnu okolo 545 nakažených. Této hodnoty dosáhla Česká republika 18. března, tedy o 13 dnů později. Jako další příklad můžeme uvést např. Francii, která měla mezi 5. – 6. březnem mezi 423–653 nakaženými, což také odpovídá 12–13 dnům rozdílu oproti České republice. O pár dní později (mezi 7. – 8. březnem) ke stejnému počtu nakažených došlo např. ve Španělsku, kdy bylo v těchto datech mezi 525–674 nakaženými.

Zde je např. srovnání vývoje počtu nakažených z přenosu ČT24. Daniel Stach pro pořad Interview ČT24 říká (čas 0:59): „Česká republika dosáhla sta pacientů o 18 dní později než Itálie. Zjednodušeně řečeno to znamená, že jsme o 18 dní za Itálií, 11 dní za Německem a 4 dny za Rakouskem.”

Zdroj: ČT24

Číselný průběh počtu nakažených v čase ve vybraných zemích

Zdroj: Studio ČT24 (v čase 2:50)

Počet evidovaných nakažených se může lišit od počtu skutečně nakažených. Uvedená data je tedy nutné brát čistě orientačně.

Adam Vojtěch

Adam Vojtěch

Itálie, co vím podle informací od odborníků, má nejnižší počet plicních ventilátorů v přepočtu na obyvatele v Evropě, zhruba devět na 100 tisíc obyvatel. Respekt, 16. března 2020

Podle italského ministerstva zdravotnictví bylo v roce 2017 v zemi na JIP 8,42 lůžek na 100 tisíc obyvatel. Plicní ventilátory bývají standardním vybavením těchto jednotek, nebyli jsme však schopni dohledat přesný počet ventilátorů, které má Itálie k dispozici.

skrýt celé odůvodnění

Bohužel se nám nepodařilo dohledat přesná data o počtech plicních ventilátorů v Itálii, a z toho důvodu ani ověřit, jestli je tento počet v přepočtu na 100 tisíc obyvatel skutečně nejnižší v Evropě. Situaci v Itálii jsme se proto rozhodli analyzovat s pomocí několika mezinárodních studií, jako je například Global Health Security Index (GHS index) nebo dostupných dat z Eurostatu.

GHS index hodnotí připravenost jednotlivých zemí světa na případnou pandemii. Na prvním místě se v celkovém hodnocení (.pdf, str. 20–29) umístily Spojené státy s výsledkem 83,5, na posledním potom Rovníková Guinea s výsledkem 16,2. Itálie (.pdf, str. 200) se v tomto žebříčku umístila na 31. místě ze všech 195 hodnocených států s výsledkem 56,2. V rámci Evropy obsadila Itálie 18. místo.

Nejlepších výsledků dosahuje Itálie v kategorii detekování případné nákazy. Do této kategorie (.pdf, str. 90–93) spadá například vybavenost laboratoří, schopnost státu zajistit zdravotnické vybavení, zda stát pravidelně provádí monitoring infekčních onemocnění. V rámci této kategorie získala Itálie skóre (.pdf, str. 200) 78,5, průměr všech států je 41,9.

Další kategorie (.pdf, str. 94–98) sledovala, jak rychle a efektivně dokáže země na případnou nákazu reagovat. V rámci této kategorie získala Itálie skóre (.pdf, str. 200) 47,5, průměr činí 34,8. Přesto se v této kategorii vyskytlo několik položek, ve kterých Itálie zaostává. Takovou položkou může být například počet nemocničních lůžek, kterých je v Itálii podle GHS indexu 340 na 100 tisíc obyvatel. Údaje z Eurostatu z roku 2017 poskytují velmi podobný údaj, 318 lůžek na 100 tisíc obyvatel. Zde se Itálie pohybuje pod průměrem Evropské unie, který byl 541 lůžek na 100 tisíc obyvatel.

Trojice italských profesorů v otevřeném dopise Evropské společnosti pro intenzivní medicínu uvádí, že asi 10 % pacientů nakažených koronavirem musí být ošetřováno na jednotkách intenzivní péče. V tomto dopise proto doporučují evropským státům zajistit dostatek lůžek na jednotkách intenzivní péče a mít k dispozici dostatek plicních ventilátorů. Podle studie z roku 2012 má Itálie k dispozici asi 12,5 lůžek na jednotkách intenzivní péče na 100 tisíc obyvatel. V současné situaci se tento počet ukazuje jako nedostatečný.

Zdroj: SpringerLink

Italské ministerstvo zdravotnictví ve své statistické zprávě z roku 2017 uvádí (.pdf, str. 43), že v Itálii bylo na jednotkách intenzivní péče 5 090 lůžek, což představuje 8,42 lůžek na 100 tis. obyvatel.

V žádné zkoumané kategorii se Itálie neumístila na posledním místě, a to ani v rámci Evropy. Jak už bylo zmíněno, přesný počet plicních ventilátorů, které má Itálie k dispozici neznáme, proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Adam Vojtěch

Adam Vojtěch

My jsme jich měli 20 (plicních ventilátorů na 100 000 obyvatel, pozn. Demagog.cz), aktuálně se pohybujeme kolem 35. V celé České republice je těchto přístrojů 3590, rozdělených po jednotlivých nemocnicích. A pořizujeme další. Respekt, 16. března 2020

Vláda již dříve v březnu uvedla, že se v ČR nachází 20 plicních ventilátorů na 100 000 obyvatel. Již od listopadu 2019 měla přitom k dispozici informace, že ventilátorů je v Česku cca dvakrát více. O nákupu dalších ventilátorů se skutečně jedná.

skrýt celé odůvodnění

Plicní ventilátory jsou životně důležité pro ty pacienty, u kterých má onemocnění vážný průběh. Trojice profesorů z milánské univerzity hovoří v otevřeném dopise adresovaném Evropské společnosti pro intenzivní medicínu o přibližně deseti procentech pacientů, kteří musejí být kvůli vážnému průběhu nemoci COVID-19 léčeni na jednotce intenzivní péče.

Informaci o počtu plicních ventilátorů v České republice poskytla vláda poprvé na tiskové konferenci dne 9. března 2020. Podle Ministerstva zdravotnictví, které situaci zmapovalo, má Česká republika zhruba 20 ventilátorů na 100 000 obyvatel. Z preventivních důvodů se ministerstvo rozhodlo zakoupit dalších 150 plicních ventilátorů. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch tuto informaci znovu potvrdil později odpoledne na svém Twitteru.

„Tématem byla i intenzivní péče s plicní ventilací. Reagujeme na italskou zkušenost, pro nejvážnější případy je tato péče potřeba. V Česku máme nyní ventilací dostatek! V porovnání s Itálií více než 2x tolik. Chceme být připraveni, proto pořídíme dalších 150 plicních ventilátorů.“

                — Adam Vojtěch (@adamvojtechano) March 9, 2020

Na tiskové konferenci (24:18–25:20) Ministerstva zdravotnictví 12. března 2020 Adam Vojtěch oznámil, že nechal vypracovat kompletní analýzu plicních ventilátorů v českém zdravotnictví. Podle této analýzy (ke konci roku 2018) je v České republice 3 590 plicních ventilátorů. V současné době je z tohoto počtu využíváno asi 60 % ventilátorů.

Tento počet pak odpovídá i statistice, kterou vypracoval v listopadu 2019 Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Podle této statistiky (.pdf, str. 20) bylo již v roce 2018 v Česku 3640 plicních ventilátorů, tedy asi 34 ventilátorů na 100 tisíc obyvatel.

Ministr Adam Vojtěch také uvedl (23:36–24:18), že vláda schválila nákup již avizovaných 150 plicních ventilátorů (které má Česká republika přislíbeny) a Ministerstvo zdravotnictví učiní objednávku. Náměstek ministra zdravotnictví Filip Vrubel upřesnil (26:34–26:48), že by prvních 20 plicních ventilátorů mohlo dorazit v polovině dubna. Další desítky ventilátorů by přicházely s týdenními odstupy.

Nákup nových plicních ventilátorů potvrdil na tiskové konferenci 16. března 2020 také premiér Babiš, který uvedl

„A samozřejmě potřebujeme mít ventilátory, protože když dnes již vidíme ta úmrtí v Itálii nebo v Evropě, tak tam je přímý vztah v disponibilitě ventilace a onemocnění. Proto jsem také dnes s firmou Cheirón, kde máme objednaných sto padesát ventilátorů. A firma to objednala v Číně. Ubezpečili mě tedy, že zkrátka ty ventilátory dodají. Takže to je absolutní priorita. Absolutní priorita, abychom připravili hlavně naše nemocnice, pokud by došlo k velké epidemii a zkrátka k tomu, že bychom měli hospitalizovaný větší počet pacientů.“

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť ač vláda na počátku března informovala, že v Česku je cca 20 plicních ventilátorů na 100 tisíc obyvatel, již nejméně od listopadu 2019 měla k dispozici informace, že plicních ventilátorů je v Česku ve skutečnosti téměř dvakrát více.

Adam Vojtěch

Adam Vojtěch

Bavíme se o nákupu 150–200 nových plicních ventilátorů. Respekt, 16. března 2020

Slova o 150 ventilátorech potvrdili premiér Babiš i náměstek ministra zdravotnictví Vrubel. První ventilátory by měly dorazit v polovině dubna.

skrýt celé odůvodnění

Podle studie (.pdf, str. 20) Ústavu zdravotnických informací a statistik disponuje Česká republika 3640 přístroji pro dlouhodobou umělou plicní ventilaci. Výsledky statistického šetření byly zveřejněny 20. listopadu 2019. Data jsou za rok 2018. V době průzkumu bylo 10 % přístrojů nových, respektive byly staré maximálně rok. Téměř 50 % přístrojů bylo starých alespoň osm let.

Co se týče nákupů nových plicních ventilátorů, uvedl premiér Babiš na tiskové konferenci 16. března 2020:

„A samozřejmě potřebujeme mít ventilátory, protože když dnes již vidíme ta úmrtí v Itálii nebo v Evropě, tak tam je přímý vztah v disponibilitě ventilace a onemocnění. Proto jsem také dnes s firmou Cheirón, kde máme objednaných sto padesát ventilátorů. A firma to objednala v Číně. Ubezpečili mě tedy, že zkrátka ty ventilátory dodají. Takže to je absolutní priorita. Absolutní priorita, abychom připravili hlavně naše nemocnice, pokud by došlo k velké epidemii a zkrátka k tomu, že bychom měli hospitalizovaný větší počet pacientů.“

Souhlasně se o připravovaném obchodu vyjádřil také náměstek ministra zdravotnictví Filip Vrubel, který upřesnil (26:34–26:48), že by prvních 20 plicních ventilátorů mohlo dorazit v polovině dubna. Další desítky ventilátorů by přicházely s týdenními odstupy.

Ohledně stavu samotné objednávky a počtu plicních ventilátorů se nám bohužel dosud nepodařilo najít další informace, a to ani v registru smluv.

Mezitím skupina PPF Petra Kellnera uvedla na svém twitterovém účtu informaci, že zaplatili 50 kusů plicních ventilátorů. Do Česka mají dorazit počátkem následujícího týdne. Mimo to řekl Petr Kellner na jednání s vládou, že zásilka bude obsahovat 1,8 milionu roušek a 1,7 milionu respirátorů. Dopravu bude údajně zařizovat stát.

 

 

Adam Vojtěch

Adam Vojtěch

Na plicní ventilaci máme ze všech nakažených koronavirem jednoho pacienta v Praze na Bulovce. Nemáme tu takových desítky, stovky pacientů. (Údaje platné k datu rozhovoru 14. března 2020 - pozn. Demagog.cz) Respekt, 16. března 2020

Na plicní ventilaci byl v době rozhovoru pouze jeden pacient, a to pražský taxikář.

skrýt celé odůvodnění

V době rozhovoru byl (video, 19:40) v Praze Na Bulovce jeden pacient s vážným průběhem nemoci a připojením na umělou plicní ventilaci.

Podle informací z 15. března 2020 a slov Hany Roháčové, primářky kliniky infekčních nemocí, je tento pacient ve vážném stavu: „V podstatě už je několik dní uměle ventilován a ten stav je pořád závažný, ale do dneška se nezhoršil. Pořád je velká šance, že se bude vylepšovat.“ Jde o pražského taxikáře, v jehož případě není známo, kde se nakazil. Na Bulovce se léčí ještě šest dalších pacientů, ale jejich stav je klinicky dobrý.

Druhým vážně nakaženým je také taxikář, napojený na systém mimotělního oběhu ECMO. Mluvčí nemocnice Marie Heřmánková toto potvrdila s tím, že je tento pacient v izolaci ve Všeobecné fakultní nemocnici. Byl do ní však převezen až poté, co proběhl rozhovor s ministrem Vojtěchem.

Adam Vojtěch

Adam Vojtěch

Zatím skutečně máme drtivou většinu pacientů s lehkým průběhem, většina z nich může proto zůstávat v domácí izolaci. Jsou sice infekční, ale nemají těžký klinický průběh, takže léčit je takto je optimální. Respekt, 16. března 2020

Pouze 2 z 298 pacientů nakažených koronavirem mělo k 16. březnu 2020, kdy rozhovor vyšel, vážný průběh nemoci.

skrýt celé odůvodnění

V České republice bylo k 16. březnu 2020 ráno 298 osob s prokázanou nemocí COVID-19, tedy nakažených koronavirem. U dvou pacientů, taxikářů, je průběh vážný, z toho jeden je připojen na mimotělní oběh. Ani u jednoho se neví, odkud se nakazili, jde tedy o takzvaný komunitní přenos.

Světová zdravotnická organizace (WHO) navrhuje (.pdf, str. 1) domácí péči pro pacienty, kteří nemají silné symptomy. Dále je domácí péče vhodná pro ty, kteří mají symptomy, ale už nevyžadují nemocniční péči, pro ty, kteří udělali informované rozhodnutí a nemocniční péči odmítli, případně pokud nemocnice už nemá dostatečnou kapacitu.