Adam Vojtěch
ANO

Adam Vojtěch

ANO 2011 (ANO)

0
Bez tématu 18 výroků
Koronavirus 12 výroků
Zdravotnictví 3 výroky
Vnitrostranická politika 2 výroky
Právní stát 1 výrok
Školství, věda, kultura 1 výrok
Pravda 30 výroků
Nepravda 0 výroků
Zavádějící 2 výroky
Neověřitelné 1 výrok
Rok 2021 12 výroků
Rok 2020 21 výroků

Adam Vojtěch

Většina opatření (Ministerstva zdravotnictví zrušených soudem, pozn. Demagog.cz) byla přijata před mým nástupem.
Mladá fronta DNES, 31. července 2021
Právní stát
Koronavirus
Pravda
Téměř všechna soudy zrušená protiepidemická opatření byla přijata v době, kdy post ministra zdravotnictví nezastával Adam Vojtěch, ale jeden z jeho nástupců/předchůdců.

Adam Vojtěch poprvé zastával úřad ministra zdravotnictví od 13. prosince 2017 do 21. září 2020, poté ho ve funkci nahradil Roman Prymula. Dále na tomto postu působili Jan BlatnýPetr Arenberger. 26. května 2021 byl do funkce jmenován opět Adam Vojtěch.

První čtyři protiepidemická opatření Ministerstva zdravotnictví zrušil Městský soud v Praze 23. dubna 2020, tedy v době, kdy byl ministrem Adam Vojtěch. Jednalo se o opatření omezující volný pohyb osob a maloobchod. Podle soudu jejich vydáním ministerstvo přesáhlo své pravomoci. Tento rozsudek byl však později anulován Nejvyšším správním soudem, a proto jej mezi zrušené nelze počítat.

V listopadu 2020, tedy již v době působení tehdejšího ministra Blatného, bylo zrušeno opatření nařizující nošení roušek v budovách a na zastavěných prostranstvích, v únoru poté nařízení o povinném testování zaměstnanců domovů pro seniory. Ke zrušení dalšího opatření, které se týkalo nutnosti předložit negativní test před návratem ze zahraničí a které bylo vydáno za doby působení Jana Blatného, došlo v březnu 2021. V dubnu poté Nejvyšší správní soud kvůli nedostatečnému odůvodnění rozhodl, že dřívější opatření související s testováním ve firmách bylo v rozporu se zákonem. Později byla zrušena i opatření o povinném testování pracovníků malých podniků či OSVČ.

Za doby působení Petra Arenbergera byla zrušena opatření omezující obchod a setkávání, nařízení ohledně testování zaměstnanců a regulace provozu restaurací a kasin. Za nezákonné bylo také označeno tehdy již ministerstvem zrušené opatření zakazující noční prodej ve večerkách, nařízení o provozu vleků a lanovek či opatření týkající se uzavření restaurací.

Soud v červnu za nezákonná zpětně označil také opatření o uzavření škol, nařízení týkající se omezení provozu sportovišť a pro nedostatečné odůvodnění také povinnost nošení ochrany dýchacích cest. Stejně tomu bylo i v případě opatření vztahujícího se k omezení stravovacích a ubytovacích služeb z přelomu dubna a května. Podobný závěr Nejvyšší správní soud vyslovil i v případě opatření Ministerstva zdravotnictví ze 14. května 2021, které nezahrnulo hladinu protilátek mezi faktory umožňující vstup do některých vnitřních prostor nebo účast na hromadných akcích. 

V červnu 2021 zrušil (.pdf) Městský soud v Praze opatření vydané ministerstvem již za doby úřadování Adama Vojtěcha, které nařizovalo absolvovat test před návratem do České republiky individuální dopravou.

Poslední zrušené opatření se týká povinnosti nošení roušek a respirátorů uvnitř budov. Nejvyšší správní soud postrádal dostatečné odůvodnění červnového opatření a dal Ministerstvu zdravotnictví 3 dny na nápravu. Ministerstvo nicméně v této lhůtě stihlo nařízení upravit, a povinnost nosit ochranu úst a nosu tak nadále zůstává. 

Na závěr tedy shrňme, že většina opatření, která byla patřičnými soudy zrušena, byla vydána za doby působení nástupců/předchůdců Adama Vojtěcha.

Adam Vojtěch

Moderna, (...) která už dnes je zavážená k praktickým lékařům pro dospělé.
Mladá fronta DNES, 31. července 2021
Koronavirus
Pravda
Očkovací látka od společnosti Moderna je skutečně v současnosti k dispozici praktickým lékařům pro dospělé.

Praktičtí lékaři mohou v současnosti proti covidu-19 očkovat (.pdf, str. 1) třemi očkovacími látkami, a to látkami Vaxzevria (AstraZeneca), Janssen a Spikevax (Moderna). Vakcínu od společnosti Moderna distribuuje do ordinací praktických lékařů již od května 2021 na základě smlouvy s Ministerstvem zdravotnictví společnost Avenier.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) schválila použití vakcíny od společnosti Moderna 23. července 2021 rovněž pro děti ve věku od 12 do 17 let. Nicméně použití vakcíny musí definitivně schválit také Evropská komise. Adam Vojtěch na tiskové konferenci po jednání vlády 26. července 2021 uvedl, že Ministerstvo zdravotnictví chce umožnit, aby vakcínu od firmy Moderna měli k dispozici také praktičtí lékaři pro děti a dorost. Vakcína bude těmto lékařům dodávána až poté, co dojde ke změně smlouvy s distributorem.

V srpnu by Česká republika měla obdržet přes 600 tisíc vakcín právě od americké společnosti Moderna. Bude se jednat o největší dodávku pro Českou republiku od začátku distribuce této vakcíny.

Adam Vojtěch

Vláda jednomyslně podpořila můj poslanecký návrh. Přináší několik důležitých změn ve specializačním vzdělávání lékařů. Klíčové je, že novela usnadní vstup odborníků do oboru hygiena a epidemiologie. Tímto krokem do budoucna personálně posílíme nezastupitelné hygienické stanice.
Twitter, 2. listopadu 2020
Zdravotnictví
Vnitrostranická politika
Pravda
Vláda vydala k poslaneckému návrhu Adama Vojtěcha kladné stanovisko. Návrh zákona upravuje také podmínky postgraduálního vzdělávání lékařů, pravidla pro jejich odborné praxe a možnosti získávání způsobilosti v oboru hygiena a epidemiologie.

Poslanec Vojtěch předložil 2. října 2020 návrh novely zákona o získávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání, kterou se mění zákon č. 95/2004 Sb. Novela je vedena jako sněmovní tisk č. 1040. Návrh zákona (.pdf, str. 8–10) se mimo jiných záležitostí věnuje právě úpravám pravidel odborných praxí u zdravotnických pracovníků jednotlivých oborů a možnostem získání specializované způsobilosti v oboru hygiena a epidemiologie.

Uveďme, že touto novelizací by například pro specializační obor hygiena a epidemiologie došlo ke snížení limitu u požadované týdenní pracovní doby, po kterou musí probíhat rozvolněná příprava lékařů v akreditovaných zařízeních. Podle současného znění zákona (§ 5 odst. 4) musí tato specializační průprava v rozvolněné přípravě probíhat nejméně polovinu stanovené týdenní pracovní doby, novela pak v případě oboru hygiena a epidemiologie hovoří pouze o pětině této doby (.pdf, str. 1). Důvodová zpráva uvádí (.pdf, str. 17), že by tím mělo dojít ke „zjednodušení získání specializované způsobilosti v tomto oboru“. Tato úprava by měla pomoci i „personálně zajistit orgány státní správy v ochraně veřejného zdraví“.

Poslanecký návrh byl zařazen na program schůze vlády, která se konala dne 2. listopadu 2020. Po jejím konci následovala tisková konference, kde se ministryně spravedlnosti Marie Benešová vyjádřila k danému návrhu zákona. Uvedla, že byl projednán a že se vláda usnesla na souhlasném stanovisku. Dodala, že na tomto usnesení panovala mezi členy vlády shoda.

Adam Vojtěch

Díky novele bude pružnější i vzdělávání v posudkovém lékařství, což zvýší počty lékařů v tomto oboru. Návrh také zjednoduší a zrychlí specializační vzdělávání praktických lékařů. Další novinkou je automatické započtení praxe na neakreditovaném pracovišti podle starých programů.
Twitter, 2. listopadu 2020
Zdravotnictví
Vnitrostranická politika
Pravda
Novela zákona o získávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání obsahuje změny, které usnadní možnosti získání způsobilosti v oblasti posudkového lékařství. Novela zároveň předpokládá, že tyto kroky povedou k navýšení personálních kapacit.

Adam Vojtěch předložil 2. října 2020 Poslanecké sněmovně ČR návrh novely zákona o získávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání. V navrhované novele (.pdf, str. 13–14) se uvádí, že jedním z jejích cílů je zlepšit nevyhovující situaci týkající se personálních kapacit v oblasti lékařské posudkové služby. Věnuje se tedy změnám a návrhům, které by k tomuto cíli měly přispět. Tyto změny by měly obecně umožnit snazší a rychlejší získávání specializované způsobilosti v daném oboru většímu množství lékařů.

Poslanec Vojtěch například navrhuje (.pdf, str. 13–15), aby bylo možné započítat dříve absolvované vzdělávání ze základního kmene do vzdělávání v nástavbovém oboru. Dále v případě, že specializační vzdělávání v oboru hygiena a epidemiologie probíhá v rámci rozvolněné přípravy, navrhuje snížit minimální hranici týdenní pracovní doby ze současné poloviny (§ 5 odst. 4) na nejméně jednu pětinu stanovené týdenní pracovní doby (.pdf, str. 1, 17). Další změnou by měla být i možnost získání způsobilosti na základě již získané specializace I. stupně podle právních předpisů a odpovídající odborné praxe (.pdf, str. 9–10).

Novela také navrhuje připuštění výjimek (.pdf, str. 13). Ty se týkají možnosti započtení praxe na neakreditovaných pracovištích v případě, kdy dané pracoviště bylo schopné lékaře připravit tak, aby mohl být připuštěn k závěrečné zkoušce nástavbového oboru. V souladu se zmíněnými návrhy novelizace počítá se zavedením pružnější a rychlejší možnosti vzdělávání v oblasti posudkového lékařství (.pdf, str. 14). Předpokládá, že na základě navrhovaných změn se také zvýší počet lékařů v tomto oboru.

Adam Vojtěch

Dostupnější moderní a život zachraňující léky, zapojení pacientů do rozhodování o úhradě léků na vzácná onemocnění, silnější pozice pacienta v případě žádosti o výjimečnou úhradu léčby, více hrazených zdravotnických pomůcek a větší kompetence pro sestry.

Všechny tyto revoluční změny přináší největší novela zákona o veřejném zdravotním pojištění za posledních 15 let.

Psali jsme ji dva roky a vláda jí dala včera zelenou. Teď míří do Sněmovny.

Tyhle změny jsme psali pro pacienty. Společně se zástupci pacientských organizací.

Pro mě je to zásadní milník. Byl to totiž jeden z hlavních úkolů, který jsme si dal při nástupu do funkce ministra.

Jsem opravdu šťastný, že novela prošla prvním kolem. Na půdě Parlamentu udělám maximum, aby ji zákonodárci projednali co nejrychleji.

Pacienti čekají na své léky, není možné ztrácet čas.
Facebook, 25. srpna 2020
Zdravotnictví
Pravda
Rozsáhlá novela zákona o veřejném zdravotním pojištění skutečně přináší dostupnější moderní léky, silnější pozici pacientů se vzácnými onemocněními či větší kompetence pro zdravotní sestry. Na její přípravě, která trvala dva roky, se podílely i pacientské organizace.

 

Předně uveďme, že novela, kterou ministr zdravotnictví Adam Vojtěch zmiňuje ve svém příspěvku, se týká zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.

„Dostupnější moderní a život zachraňující léky“

Návrh novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, který vláda schválila (.pdf) 24. srpna, oproti současnému znění podrobněji vymezuje (.doc, str. 14, § 39d, odst. 2) „vysoce inovativní léčivé přípravky“. Důvodová zpráva pak například uvádí (.doc, str. 195), že pokud se jedná „o léčivý přípravek, u nějž nelze prokázat nákladovou efektivitu, ať již z důvodu, že nákladově efektivní není, nebo z důvodu, že zatím nebyla zajištěna potřebná data“, je „možné stanovit dočasnou úhradu“.

Návrh také prodlužuje dobu, po kterou může tato dočasná úhrada vysoce inovativního léčivého prostředku probíhat – konkrétně z 2 let (s možností navýšení o 1 rok) na 3 roky (s možností navýšení o 2 roky) (.doc, str. 15). Současná délka se podle důvodové zprávy (.doc, str. 230) „ukázala být jako nedostatečná“.

Zpráva dále uvádí (.doc, str. 195–196), že v současnosti „pacientům rozléčeným léčivým přípravkem v režimu dočasné úhrady není po jeho ukončení garantováno doléčení, na němž by se nemuseli dále osobně finančně podílet“. To dále „v mnoha případech znamená faktickou nedostupnost takového léčivého přípravku pro pacienta“ a regulace je následně obcházena mechanismem výjimečné úhrady. V některých případech tedy pacienti díky prodloužení doby dočasné úhrady nebudou muset podávat žádost o výjimku a léčivé přípravky tak pro ně budou dostupnější. Nově by také mělo být zákonem dáno právo pacienta (.doc, str. 39) na to, aby byl po ukončení dočasné úhrady „tímto léčivým přípravkem doléčen na náklady držitele rozhodnutí o registraci“.

Novela dále mírně upravuje (.doc, str. 5) současný § 15 odst. 5, který se mimo jiné zabývá úhradami léčivých přípravků pro moderní terapie.

„Zapojení pacientů do rozhodování o úhradě léků na vzácná onemocnění“

Návrh také do zákona o veřejném zdravotním pojištění vkládá (.doc, str. 17–18) nový § 39da. Podle jeho odstavce 2 pak účastníkem řízení „o stanovení výše a podmínek úhrady léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění“ jsou i pacientské organizace, které sdružují „pacienty s onemocněním, jejichž léčba může být posuzovaným přípravkem ovlivněna“.

„Silnější pozice pacienta v případě žádosti o výjimečnou úhradu léčby“

Výjimečnou úhradou léčby se zabývá § 16, který je využíván, pokud je poskytnutí jinak ze zdravotního pojištění nehrazených zdravotních služeb „jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce“. Novela by měla zrušit (.doc, str. 9) § 16 odst. 2, podle něhož je (s výjimkou případů, kdy hrozí nebezpečí z prodlení) pro výjimečnou úhradu léčby nutný „předchozí souhlas revizního lékaře“.

Důvodová zpráva nicméně říká (.doc, str. 197), že „v případech, kdy je ale podmínkou nároku medicínské posouzení (zejména v případě § 16 zákona č. 48/1997 Sb.) bude pochopitelně nezbytné, aby v souladu s § 50 správního řádu byl podkladem rozhodnutí též odborný (lékařský) názor – podle povahy věci např. znalecký posudek, stanovisko odborného lékaře, stanovisko odborné společnosti“.

Novela také do zákona vkládá (.doc, str. 8) nový § 19, podle kterého bude např. léčba jinak nehrazená (§ 16) pojišťovnou uhrazena i bez jejího předchozího posouzení, pouze na základě žádosti, pokud se jedná o neodkladnou péči a zároveň byly splněny ostatní podmínky pro její přiznání. V případě, že pojišťovna žádosti sama přeci jen posuzuje a dojde ke kladnému stanovisku, vydá neprodleně souhlas. Proti němu není přípustné odvolání a je okamžitě vykonatelný (.doc, str. 197).

Dle § 20 (.doc, str. 9) pak o odvoláních proti negativním stanoviskům rozhoduje do určité míry nezávislá revizní komise.

„Více hrazených zdravotnických pomůcek“

Výčet hrazených zdravotnických pomůcek a jejich úhradový limit lze nalézt v příloze č. 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění, přesněji v oddílu C. Novela zákona skutečně počítá s navýšením počtu těchto pomůcek, jedná se například o pomůcky (.doc, str. 98, 103 a následující) pro děti se stomií, pro pacienty se syndromem spánkové apnoe (.doc, str. 186) a další.

„Větší kompetence pro sestry“

Součástí zmiňované novely je také vymezení větších kompetencí zdravotních sester. Do přílohy č. 3 oddílu A vkládá nově tabulku č. 4 (.doc, str. 45), která uvádí „seznam odborností sester pro preskripční omezení“. Uveďme, že v současném znění zákona se vyskytuje jen seznam odborností lékařů, nikoliv sester. Ve dříve zmiňovaném oddílu C (.doc, str. 88 a následující) pak lze nalézt, které odbornosti lékařů a nově i sester mohou dané zdravotní pomůcky pacientům předepisovat. Přehlednější seznam pak uvádí důvodová zpráva (.doc, str. 265–267).

„Největší novela zákona o veřejném zdravotním pojištění za posledních 15 let“

Od roku 1997, kdy vešel zákon o veřejném zdravotním pojištění v platnost, došlo ke mnoha změnám. Rozsáhlejší novelizace proběhla v roce 2007. Mimo jiné tato novela zaváděla regulační poplatky, které je v konkrétních případech každý pojištěnec „povinen v souvislosti s poskytováním hrazené péče hradit zdravotnickému zařízení“.

Pokud budeme počítat s rokem 2021 (.pdf, str. 193), kdy by měl podle plánu vlády současný návrh zákona vejít v účinnost, bude se za posledních 15 let jednat o jednu z největších novel zákona o veřejném zdravotním pojištění. Navrhovaná novela by měla nabýt účinnosti právě 13 let po novele zavádějící regulační poplatky. Přestože se ministr Vojtěch svým výrokem pravděpodobně odkazuje právě na novelu z roku 2007 a místo 15 let by měl hovořit o 13 letech, vzhledem k subjektivní povaze hodnocení „největší“ novely mu tuto možnou nepřesnost nepřikládáme k tíži. Novela navíc prozatím (k datu 13. září 2020) nebyla projednána ani v prvním čtení, a je proto pravděpodobné, že k jejímu schválení do konce tohoto roku nedojde a že její účinnost nastane později než původně plánovaného 1. ledna 2021.

Práce na novele

Návrh na změnu zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, byl 24. srpna 2020 předložen na jednání vlády ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem. Ve stejný den vláda tuto novelu schválila (.pdf, str. 1) a návrh byl následně postoupen do Poslanecké sněmovny.

Údaj o délce zpracovávání lze najít v dokumentu (.pdf, str. 2), který byl připraven pro potřeby Legislativní rady vlády, nebo v prezentaci (.pdf, str. 2) Ministerstva zdravotnictví pro tiskovou konferenci z července 2020. Oba dokumenty shodně hovoří o dvou letech práce na novele. Tomu odpovídá i vložení návrhu do aplikace VeKLEP, kde byla karta návrhu vytvořena v prosinci 2019. Původně měla být novela dle plánu legislativních prací předložena již v červnu 2019.

Spolupráce s pacienty

Předesíláme, že nehodnotíme motiv přípravy legislativy, ale pouze to, zda do ní byli zapojeni zástupci pacientských organizací.

Nejprve uveďme, co se rozumí pojmem pacientská organizace. Dle webu Ministerstva zdravotnictví (MZ) jsou to „převážně spolky (neziskové organizace), které sdružují pacienty, jejich blízké a někdy i lékaře. Poskytují informace, pořádají setkání, rehabilitace, pobyty pro pacienty, organizují kampaně pro veřejnost, poskytují poradenství a hájí zájmy svých členů“. Jako příklad pacientské organizace můžeme uvést Českou alzheimerovskou společnost, o.p.s., Klub celiakie Brno nebo Parkinson-Help z.s.

Zástupci pacientských organizací tvoří Pacientskou radu, poradní orgán ministra zdravotnictví. Pacientská rada má možnost vyjadřovat se k návrhům legislativních i nelegislativních materiálů, konzultovat či vydávat stanoviska. Zřízena byla v říjnu 2017.

Pacientská rada se vyjadřovala mimo jiné také ke zmiňovanému návrhu novely zákona o veřejném zdravotním pojištění. Informace o jejím zapojení do tvorby novely byly publikovány v srpnu 2018. V září téhož roku byla na šestém zasedání Pacientské rady předložena zpráva o zapojení v rámci prací na novele. Novela byla dále jedním z témat dalších zasedání Pacientské rady, například třináctého zasedání v červnu 2020.

Úkol při nástupu do funkce

Adam Vojtěch vykonával funkci ministra již v 1. vládě Andreje Babiše a ministrem zdravotnictví je tedy již od prosince 2017. Už krátce po svém nástupu do funkce v lednu 2018 přitom prohlásil, že problematice léků na vzácná onemocnění i dalším problematikám by se chtěl věnovat v rámci nového zákona o veřejném zdravotním pojištění. Ač nakonec byla zvolena forma novely, je pravdou, že oblast, které se novela věnuje, je prioritou ministra Vojtěcha již od jeho nástupu do funkce.

Shrnutí

Na závěr uveďme, že nehodnotíme tu část výroku, ve které Adam Vojtěch uvádí, že pro co nejrychlejší projednání této novely udělá maximum a že je z připravené novely šťastný. Jedná se totiž o predikci, resp. značně subjektivní vyjádření.

Celkově pak příspěvek, který je souborem hned několika výroků, hodnotíme jako pravdivý, neboť všechny jeho části odpovídají informacím zjistitelným z veřejně dostupných zdrojů.

Adam Vojtěch

Zásadní milník. Vláda dnes schválila naši novelu zákona o návykových látkách. Nyní míří do Sněmovny. Cílem je, aby léčebné konopí mohlo pěstovat více subjektů a bylo jej možné vyvážet do zahraničí. Chceme tím zejména snížit cenu konopí a zvýšit jeho dostupnost pro české pacienty.
Twitter, 12. května 2020
Pravda
Vláda 11. května 2020 skutečně schválila novelu zákona o návykových látkách. Jedním z cílů novely je prostřednictvím změny v systému udělování licence na produkci konopí docílit změny v distribuci v tuzemsku i zahraničí, včetně zvýšení množství producentů u nás.

Zásadní milník. Vláda dnes schválila naši novelu zákona o návykových látkách. Nyní míří do Sněmovny. Cílem je, aby léčebné konopí mohlo pěstovat více subjektů a bylo jej možné vyvážet do zahraničí. Chceme tím zejména snížit cenu konopí a zvýšit jeho dostupnost pro české pacienty.

— Adam Vojtěch (@adamvojtechano) May 11, 2020

Novela zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, byla schválena (.pdf) 11. května 2020 na jednání vlády.

Dle Shrnutí závěrečné zprávy RIA (.doc) má novela zákona dva cíle: prvním je přizpůsobení současné podoby zákona podmínkám realizace druhé fáze elektronického receptu a druhým cílem pak je:

„Zajištění vyšší dostupnosti léčivé látky konopí pro léčebné použití vyprodukované na území České republiky. S tím souvisí změna systému k udělování licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití, která má za cíl zvýšit počet pěstitelů rostliny konopí pro léčebné použití a tedy navýšit faktickou dostupnost konopí pro léčebné použití pro české pacienty a současně v rámci obchodní konkurence zvýšit ekonomickou dostupnost snížením ceny konopí pro léčebné použití.“ (str. 1)

Změna v udělování licence by ve výsledku měla znamenat jak vyšší dostupnost, tak možnost rozšíření distribuce v tuzemsku i zahraničí.

Novela (.doc) také definuje léčebné konopí samostatně (str. 14) a například upravuje i nabývání konopí pro vlastní spotřebu (str. 3):

㤠5

(2) h) pro vlastní potřebu [mohou bez povolení k zacházení]

1. nabývat, a to i v zastoupení, na základě receptu vystaveného podle zákona o léčivech (dále jen „recept“) fyzické osoby,

2. nabývat na základě vybavení poskytovatelem zdravotních služeb podle zákona o léčivech fyzické osoby, 

3. nabývat v případě registrovaných léčivých přípravků s obsahem uvedené látky kategorie 1 za podmínek stanovených v rozhodnutí o registraci fyzické osoby,

4. uchovávat a používat podle vydaného receptu nebo podle pokynu lékaře fyzické osoby“

Paragraf 13 dále upravuje předepisování a výdej léčivých přípravků (.doc, str. 7). Mimo jiné obsahuje například možnost výdeje na elektronický recept. V § 20, 21 a 22 pak dochází ke změnám umožňujícím konopí nejen vyvážet do zahraničí, ale ho i dovážet (str. 10–13). Samotný vývoz, dle původní verze zákona, teoreticky možný je, ovšem s komplikacemi a pouze přes Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Pro server Novinky.cz k tomu mluvčí SÚKL uvedla:

„Zákon o návykových látkách obecně umožňuje, aby Státní ústav pro kontrolu léčiv vypěstované konopí vyvážel, současně však stanovuje možnost jeho převedení výlučně na provozovatele lékáren, a to pouze za účelem přípravy léčivých přípravků a výdeje na základě elektronického receptu.“

Stejný zdroj také píše o tom, že současná podoba zákona znemožnila reklamaci zakoupeného konopí ze zahraničí. SÚKL pak fakticky drží monopol nad produkcí konopí a jeho vývozem, což novelou zákona mizí (.doc, str. 13–14 a 30). Ve zprávě RIA se k tomuto tématu uvádí (.doc, str. 7):

„Za současného legislativního stavu platí, že funkci státní agentury plní Státní ústav pro kontrolu léčiv. Ústav současně může realizovat dovoz a vývoz látky konopí pro léčebné použití, přičemž vyvážet může pouze dovezené konopí pro léčebné použití, protože na základě § 24b zákona o návykových látkách může být konopí pro léčebné použití vypěstované v České republice dodáno pouze do lékáren za účelem přípravy individuálně připravovaného léčivého přípravky s obsahem konopí pro léčebné použití.“

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože cílem novely je mimo jiné změna systému udělování licence, jejímž prostřednictvím se předpokládá zvýšení počtu pěstitelů a umožnění vývozu léčebného konopí do zahraničí. To by ve výsledku mělo ovlivnit cenu i dostupnost konopí na českém trhu. Ačkoliv bylo dřív teoreticky možné léčebné konopí vyvážet do zahraničí, mohlo se tak dít pouze skrze Státní ústav pro kontrolu léčiv, což fakticky znemožňovalo jeho vývoz ze země.

Adam Vojtěch

Léčivé přípravky, které jsou nyní předepisovány pouze na recept s modrým pruhem, bude moci nově předepsat lékař na elektronický recept s označením „vysoce návyková látka“. Tím bude kompletně dokončena elektronizace preskripce léků.
Twitter, 12. května 2020
Pravda
Návrh zákona, který mění pravidla pro předepisování omamných a psychotropních látek, schválila 11. května 2020 vláda.

Léčivé přípravky, které jsou nyní předepisovány pouze na recept s modrým pruhem, bude moci nově předepsat lékař na elektronický recept s označením "vysoce návyková látka". Tím bude kompletně dokončena elektronizace preskripce léků.

— Adam Vojtěch (@adamvojtechano) May 11, 2020

V současnosti stále platí zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách. Ustanovení § 13 popisuje speciální recepty či žádanky opatřené modrým pruhem, které jsou určené právě pro předpis léků obsahujících buď omamné, nebo psychotropní látky. Mezi tyto látky patří například opium, kokain, morfin nebo amfetamin. Kompletní seznam je uveden v příloze č. 1č. 5 nařízení č. 463/2013 Sb.  Zákon o návykových látkách obsahuje dále také § 19 o odborné způsobilosti s manipulací se zmiňovanými substancemi, či § 10 o skladování. 

Z informací čitelných v zákoně nebo z informací na webu Státního ústavu pro kontrolu léčiv je patrné, že léčiva nutná „vydávat na recept“ s modrým pruhem nebylo možné předepsat elektronicky. I podle webu epreskripce.cz (bod 14) není stále možné předepisovat recepty s modrým pruhem. Klasické recepty ano.

V pondělí 11. května 2020 schválila vláda návrh zákona, který zmiňovaný zákon o návykových látkách mění. V popisu návrhu je uvedeno následující:

„Základními cíli předkládaného návrhu jsou předepisování a výdej léčivých přípravků s obsahem návykových látek z přílohy č. 1 a 5 nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, ve znění pozdějších předpisů, na elektronický recept s označením „vysoce návyková látka“ a zvýšení dostupnosti konopí pro léčebné použití pro pacienty v České republice.“

Této změny je pak dosaženo novelizací (.doc, str. 3) již zmíněného § 13 zákona o návykových látkách.

 

Adam Vojtěch

Procenta z jiných zemí známe, víme, které skupiny jsou ohroženy, takže proto také děláme ta drakonická opatření na začátku epidemie, aby nebyl exponenciální růst.
Respekt, 16. března 2020
Pravda
Zavedení karanténních opatření může přispět ke zmírnění nekontrolovatelného exponenciálního růstu celkového počtu nakažených koronavirem. Některé modely ukazují, že čím dříve je například omezen pohyb osob, tím pomaleji křivka nakažených roste a přestává mít podobu exponenciály.

Typický exponenciální růst celkových případů COVID-19 vykazuje například Írán a Itálie, jak se lze přesvědčit na grafu níže. Naopak v zemích jako je Japonsko nebo Singapur, které zavedly intenzinvní testování a přísnější karanténní opatření dříve od vypuknutí nákazy, počty nakažených nerostou tak dramatickou rychlostí. Aktuální data pro jednotlivé země lze nalézt také v datovém přehledu Světové zdravotnické organizace (WHO).

Graf: Růst celkového počtu případů COVID-19 ode dne výskytu 1. případu v zemi, data k 11. březnu 2020

Zdroj: npr.org

Zvláštním případem na grafu je pak Jižní Korea, kde do určité chvíle křivka nakažených rostla exponenciálně i přes poměrně přísná opatření. Jedním z důvodů je pravděpodobně také výskyt tzv. superpřenašeče, který mohl nakazit tisíce lidí. Díky intenzivnímu testování se zde však situace opět uklidňuje.

K zavedení přísných či „drakonických“ opatření, jak uvádí ministr Vojtěch, vyzývá státy také Světová zdravotnická organizace (WHO). Její ředitel Tedros Adhanom Ghebreyesus například uvedl: „Vyzýváme každý den, aby země podnikly naléhavé a agresivní kroky, všechny můžou určit další směr pandemie.“

Zajímavý výklad o nutnosti zavést rázná opatření co nejdříve podává článek Tomase Pueya, který je dostupný i v českém překladu. Jeden z grafů ilustruje dopad zavedení omezení pohybu osob, konkrétně zákazu vycházení, na podobu křivky, která znázorňuje přírůstek nových případů COVID-19 v čínské provincii Chu-pej za den.

Zdroj: medium.com

Na grafu je žlutými sloupci označen „oficiální denní počet nových případů“, zatímco sloupce šedé představují skutečný počet nových případů za den, „čínští odborníci je vyvodili tak, že se ptali pacientů při diagnóze na to, kdy se u nich začaly projevovat příznaky nemoci“. Zákaz vycházení ze dne 23. ledna 2020 ve Wu-chanu a 24. ledna 2020 v dalších 15 městech v provincii Chu-pej se na křivce oficiálních nových případů začal projevovat až 4. února, tedy až za 12 dnů.

Od tohoto data lze také pozorovat změnu na grafu, který ukazuje celkový počet nakažených novým typem koronaviru v celé Číně. Od data 4. února 2020 si lze všimnout, že křivka přestává mít typický exponenciální tvar, jako například výše zmiňovaný Írán. Skok v tomto grafu ve dnech 12. února a 13. února 2020 je způsoben změnou metodiky určování nakažených v Číně.

Graf: Vývoj celkového počtu případů COVID-19 v Číně

Zdroj: gisanddata.maps.arcgis.com

Matematické modely v článku Tomase Pueya také ukazují, jaký rozdíl může znamenat zavedení omezení pohybu osob (přesněji odstupu mezi lidmi, v angličtině „social distancing“) jen o jeden den později. Autor článku uvádí, že „v tomto teoretickém modelu, který volně připomíná Hubei, vytváří čekání jeden den o 40 % více případů“. Rozdíl jednoho dne v zavedení omezení pohybu „může vést až k 10násobku případů koronaviru ve vaší komunitě a mnohem vyšší smrtnosti“. Vyčkávání se zavedením karanténních opatření má podobný vliv na tvar křivky také podle studie australských vědců z roku 2009, kteří vytvářeli modely vývoje pandemie chřipky.

Graf: Model celkového počtu případů COVID-19 při zavedení omezení pohybu osob s rozdílem 1 dne

Legenda: černá křivka představuje vývoj při nezavedení žádných opatření; zelená křivka znázorňuje vývoj při zavedení opatření 20 dnů po vypuknutí nákazy; červená křivka ukazuje vývoj při zavedení opatření 21 dnů po vypuknutí nákazy

Zdroj: Tomas Pueyo, medium.com

Co se týče smrtnosti, důležitým faktorem je zde míra zahlcení nemocnic. Tedy čím více pacientů je nemocných v jednom okamžiku, tím větší bude smrtnost, protože nemocnice nebudou schopné zajistit péči pro takové množství pacientů najednou. Právě proto je důležité začít zavádět přísná opatření brzy, aby křivka nemocných COVID-19 nepřesáhla hranici kapacity zdravotnictví a množství pacientů se rozložilo v čase.

Zdroj: zoommagazin.iprima.cz

Podle Ministerstva zdravotnictví (.pdf, str. 3) se riziko vážnějšího průběhu onemocnění COVID-19 „zvyšuje s věkem a případně jinými zdravotními komplikacemi“. Dle nedávného čínského výzkumu jsou nejvíce ohroženi na životě lidé, kteří trpí dalšími nemocemi a mají tak oslabený imunitní systém. Jedná se především o pacienty se srdečními chorobami, u nich se smrtnost pohybuje kolem 10,5 %. Ohroženou skupinou pacientů jsou také diabetici (smrtnost 7,3 %), lidé s chronickým respiračním onemocněním (6,3 %), vysokým krevním tlakem (6 %) či rakovinou (5,6 %). Z pohledu věkových skupin jsou nejvíce ohroženi lidé starší 60 let.

Graf: Smrtnost COVID-19 v Číně podle věku

Zdroj: SeznamZpravy.cz

Vliv zavádění opatření, která omezují pohyb obyvatel, na podobu tvaru křivky nemocných dobře znázorňují také animace deníku The Washington Post.

Tento článek vychází z dat dostupných 17. března 2020.

Adam Vojtěch

Otázka dvou týdnů je nějaký rozdíl mezi tím, kdy epidemie začala v Itálii nebo i v jiných zemích, a situací v České republice.
Respekt, 16. března 2020
Pravda
Česká republika je v rámci epidemie SARS-CoV-2 v zásadě 14 dní za zeměmi jako např. Německo, Francie nebo Španělsko. Menší rozdíl má např. s Rakouskem, větší např. s Itálií. V průměru se ale dá říci, že se přibližně jedná o dva týdny.

V Itálii se objevily první případy koronaviru SARS-CoV-2 v pátek 31. ledna, kdy byli hlášeni dva nakažení. Tato informace vyplývá ze situační zprávy WHO z 31. ledna (.pdf, str. 1). První nakažení v Evropě se objevili ve Francii 24. ledna. První případy v České republice eviduje WHO až od 2. března (.pdf, str. 4), kdy jsou zaznamenáni první tři nakažení. Všichni tři byli nakaženi v již zmíněné Itálii, která v této době evidovala již 1 689 nakažených (.pdf, str. 4).

Pokud bychom měli porovnávat samotnou Českou republiku s Itálií, tak začátek epidemie, v Itálii posuzujeme od propuknutí kolem 22. – 23. února, kdy se počet identifikovaných případů nákazy v Itálii skokově zvýšil z původních 2 na přibližně 75 případů. V České republice se podobný počet nakažených objevil 11. (.pdf, str. 4) – 12. (.pdf, str. 4) března, což odpovídá zpoždění 17–18 dnů. Tato hodnota se udržuje do nynějška, neboť 17. března (.pdf, str. 4) měla Česká republika podle WHO 383 nakažených. Této hodnoty Itálie dosahovala kolem 26. (.pdf, str. 3) – 27. února (.pdf, str. 4), kdy byl počet zjištěných nakažených mezi 322–400. Tento rozdíl odpovídá přibližně 18–19 dnům.

Jako příklad dalších evropských států můžeme uvést např. Německo, které mělo podle grafu k 5. březnu okolo 545 nakažených. Této hodnoty dosáhla Česká republika 18. března, tedy o 13 dnů později. Jako další příklad můžeme uvést např. Francii, která měla mezi 5. – 6. březnem mezi 423–653 nakaženými, což také odpovídá 12–13 dnům rozdílu oproti České republice. O pár dní později (mezi 7. – 8. březnem) ke stejnému počtu nakažených došlo např. ve Španělsku, kdy bylo v těchto datech mezi 525–674 nakaženými.

Zde je např. srovnání vývoje počtu nakažených z přenosu ČT24. Daniel Stach pro pořad Interview ČT24 říká (čas 0:59): „Česká republika dosáhla sta pacientů o 18 dní později než Itálie. Zjednodušeně řečeno to znamená, že jsme o 18 dní za Itálií, 11 dní za Německem a 4 dny za Rakouskem.”

Zdroj: ČT24

Číselný průběh počtu nakažených v čase ve vybraných zemích

Zdroj: Studio ČT24 (v čase 2:50)

Počet evidovaných nakažených se může lišit od počtu skutečně nakažených. Uvedená data je tedy nutné brát čistě orientačně.

Adam Vojtěch

Itálie, co vím podle informací od odborníků, má nejnižší počet plicních ventilátorů v přepočtu na obyvatele v Evropě, zhruba devět na 100 tisíc obyvatel.
Respekt, 16. března 2020
Neověřitelné
Podle italského ministerstva zdravotnictví bylo v roce 2017 v zemi na JIP 8,42 lůžek na 100 tisíc obyvatel. Plicní ventilátory bývají standardním vybavením těchto jednotek, nebyli jsme však schopni dohledat přesný počet ventilátorů, které má Itálie k dispozici.

Bohužel se nám nepodařilo dohledat přesná data o počtech plicních ventilátorů v Itálii, a z toho důvodu ani ověřit, jestli je tento počet v přepočtu na 100 tisíc obyvatel skutečně nejnižší v Evropě. Situaci v Itálii jsme se proto rozhodli analyzovat s pomocí několika mezinárodních studií, jako je například Global Health Security Index (GHS index) nebo dostupných dat z Eurostatu.

GHS index hodnotí připravenost jednotlivých zemí světa na případnou pandemii. Na prvním místě se v celkovém hodnocení (.pdf, str. 20–29) umístily Spojené státy s výsledkem 83,5, na posledním potom Rovníková Guinea s výsledkem 16,2. Itálie (.pdf, str. 200) se v tomto žebříčku umístila na 31. místě ze všech 195 hodnocených států s výsledkem 56,2. V rámci Evropy obsadila Itálie 18. místo.

Nejlepších výsledků dosahuje Itálie v kategorii detekování případné nákazy. Do této kategorie (.pdf, str. 90–93) spadá například vybavenost laboratoří, schopnost státu zajistit zdravotnické vybavení, zda stát pravidelně provádí monitoring infekčních onemocnění. V rámci této kategorie získala Itálie skóre (.pdf, str. 200) 78,5, průměr všech států je 41,9.

Další kategorie (.pdf, str. 94–98) sledovala, jak rychle a efektivně dokáže země na případnou nákazu reagovat. V rámci této kategorie získala Itálie skóre (.pdf, str. 200) 47,5, průměr činí 34,8. Přesto se v této kategorii vyskytlo několik položek, ve kterých Itálie zaostává. Takovou položkou může být například počet nemocničních lůžek, kterých je v Itálii podle GHS indexu 340 na 100 tisíc obyvatel. Údaje z Eurostatu z roku 2017 poskytují velmi podobný údaj, 318 lůžek na 100 tisíc obyvatel. Zde se Itálie pohybuje pod průměrem Evropské unie, který byl 541 lůžek na 100 tisíc obyvatel.

Trojice italských profesorů v otevřeném dopise Evropské společnosti pro intenzivní medicínu uvádí, že asi 10 % pacientů nakažených koronavirem musí být ošetřováno na jednotkách intenzivní péče. V tomto dopise proto doporučují evropským státům zajistit dostatek lůžek na jednotkách intenzivní péče a mít k dispozici dostatek plicních ventilátorů. Podle studie z roku 2012 má Itálie k dispozici asi 12,5 lůžek na jednotkách intenzivní péče na 100 tisíc obyvatel. V současné situaci se tento počet ukazuje jako nedostatečný.

Zdroj: SpringerLink

Italské ministerstvo zdravotnictví ve své statistické zprávě z roku 2017 uvádí (.pdf, str. 43), že v Itálii bylo na jednotkách intenzivní péče 5 090 lůžek, což představuje 8,42 lůžek na 100 tis. obyvatel.

V žádné zkoumané kategorii se Itálie neumístila na posledním místě, a to ani v rámci Evropy. Jak už bylo zmíněno, přesný počet plicních ventilátorů, které má Itálie k dispozici neznáme, proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů