Alena Schillerová
ANO

Alena Schillerová

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO

Alena Schillerová

400 000 lidí je tam (ve III. pilíři důchodového systému, pozn. Demagog.cz) méně za dobu této vlády.
Události, komentáře, 30. října 2024
Sociální politika
Pravda
Od konce roku 2021, kdy se úřadu ujala vláda Petra Fialy, opravdu klesl počet účastníků ve třetím pilíři důchodového systému přibližně o 400 tisíc. Vyplývá to z dat Asociace penzijních společností, která zveřejnila Česká televize.

DOPLNĚNÍ: Po upozornění jednoho z našich čtenářů jsme do odůvodnění doplnili zmínku o počtu účastníků třetího pilíře důchodového systému ve třetím čtvrtletí 2024. Původní hodnocení výroku jako nepravdy jsme změnili na pravdu a text aktualizovali.

Poslankyně Alena Schillerová reaguje na otázku moderátorky, jestli by byla ochotná hledat politický kompromis ohledně důchodové reformy. Odpověděla, že navrhované změny podle ní nejsou skutečnou reformou, ale pouze parametrickými úpravami. Dále řekla, že udržitelnost penzijního systému musí zajistit dodatečné finanční zdroje. V této souvislosti zmínila, že během Fialovy vlády došlo k výraznému poklesu účastníků ve třetím pilíři důchodového systému.

Třetí pilíř

Třetí pilíř důchodového systému představuje dobrovolné doplňkové penzijní spoření, které lidem umožňuje zajistit si dodatečný příjem v důchodovém věku nad rámec státního důchodu. Tento pilíř zahrnuje dva hlavní produkty, a to penzijní připojištění v transformovaných fondech a doplňkové penzijní spoření v účastnických fondech (.pdf, str. 3–5).

Transformované fondy sice stále fungují, už do nich ale nemůžou vstupovat noví zájemci. Účastnické fondy nabízí různé investiční strategie, na rozdíl od transformovaných fondů u nich však není garance, že hodnota vkladu neklesne. Oba produkty jsou podporovány státem prostřednictvím příspěvků.

Počet účastníků

Počet lidí zapojených do třetího pilíře pravidelně zveřejňuje Ministerstvo financí, nejnovější údaje ke dni vysílání námi ověřované debaty se ovšem týkají pouze roku 2021. Čísla ale publikuje také Asociace penzijních společností (APS ČR), podle které bylo ve třetím pilíři při nástupu vlády Petra Fialy na konci roku 2021 celkem 4 430 061 účastníků (.pdf, str. 1). Na základě posledních dat z druhého čtvrtletí roku 2024 tento počet poklesl na 4 122 895 (.pdf). Česká televize ke konci října uvedla, že se podle ASP ČR počet spořících snížil na 4 006 000 (video, čas 0:52). Za dobu působení Fialova kabinetu tak ubylo 414 061 účastníků třetího pilíře.

Zdroj: APS ČR

14. listopadu – tedy po odvysílání námi ověřované debaty – APS ČR publikovala nová data, která se týkají třetího čtvrtletí letošního roku (.pdf). V nich APS ČR upřesnila, že si ve třetím pilíři spořilo 4 025 352 lidí.

Závěr

Za dobu vlády Petra Fialy skutečně ubylo účastníků ve třetím pilíři důchodového systému. Podle dat Asociace penzijních společností během působení vlády klesl počet spořitelů asi o 400 tisíc. Výrok Aleny Schillerové tedy hodnotíme jako pravdivý.

Alena Schillerová

My v podstatě vydáváme dneska na důchody – a toto je graf OECD – něco mezi 8 až 9 procenty HDP. Toto je průměr 7,7 (v zemích OECD, pozn. Demagog.cz).
Události, komentáře, 30. října 2024
Sociální politika
Ekonomika
Pravda
Podle odhadu Ministerstva financí dala ČR na důchody v roce 2023 asi 9 % HDP. Poslední data OECD jsou z roku 2019 a ČR je podle nich skutečně blízko průměru. Toto srovnání sice není aktuální, ale jelikož se jedná o poslední dostupná data, hodnotíme výrok jako pravdu s výhradou.

Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová vysvětluje, proč podle ní v současnosti není potřeba provádět důchodovou reformu. Odvolává se přitom na graf Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), na kterém ilustruje, že podíl hrubého domácího produktu (HDP), které Česko vydává na důchody, je podobný jako průměr zemí OECD.

Data OECD

Přehled porovnávající důchodové systémy v jednotlivých členských státech vydává OECD každé dva roky, nejnovější zpráva je z prosince 2023. Porovnání výše výdajů na penze k HDP vychází z dat z roku 2019, kdy průměrná hodnota zemí OECD činila 7,7 % HDP, přičemž Česko na důchody dávalo 7,9 % HDP (.pdf, str. 211).

Národní rozpočtová rada (NRR) v roce 2019 publikovala studii k mezinárodnímu srovnání výše veřejných výdajů na důchodový systém, ve které okrajově zmiňuje i výzkum OECD (.pdf, str. 4). Podle NRR je porovnání výdajů na penze zkreslené, protože se jednotlivé státy liší v řadě parametrů, které jejich výši ovlivňují. Jedná se např. o demografickou strukturu obyvatelstva, (ne)zdanění penzí, náhradový poměr nebo důchodovou strukturu HDP (.pdf, str. 1).

Podíl výdajů podle Ministerstva financí

Hospodaření systému důchodového pojištění pravidelně sleduje Ministerstvo financí (MF), které uvádí, že na výdaje penzijního systému má vliv např. také růst mezd nebo demografický trend stárnutí populace. Podle dat MF v roce 2019 Česko na důchodový systém vynaložilo 8,3 % HDP, v roce 2023 šlo podle odhadu o 9,4 %.

Závěr

Podle dat Ministerstva financí dává Česko v posledních letech na důchody skutečně okolo 8–9 % HDP. Alena Schillerová má také pravdu v tom, že podle analýzy OECD je poměr českých výdajů srovnatelný s průměrem členských zemí organizace, který činí 7,7 % HDP. Data z poslední zprávy OECD jsou však z roku 2019.

Schillerová tedy procenta ve svém výroku uvádí správně, hodnoty ale pochází ze dvou různých statistik. Podíl HDP pro rok 2019 se podle dat MF a OECD liší o pár setin procenta. Data OECD navíc nejsou aktuální, ale vzhledem k tomu, že se jedná o poslední dostupná data, hodnotíme její výrok jako pravdivý s výhradou.

Alena Schillerová

My dosáhneme toho peaku, kdy budeme vydávat zhruba 11,5 % (HDP na důchody, pozn. Demagog.cz) někdy kolem roku 2058, možná 2055.
Události, komentáře, 30. října 2024
Ekonomika
Pravda
Národní rozpočtová rada ve své Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí předpokládá, že maximální podíl HDP na starobní důchody bude Česká republika vydávat v roce 2060, a to 11,05 %.

Místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová říká, že v současné době není nutné provádět důchodovou reformu, protože státní výdaje na důchody v Česku jsou podle ní srovnatelné s průměrem zemí OECD. Dodává, že k nejvyšším výdajům dojde až zhruba v letech 2055–2058, kdy do penze odejde silná generace tzv. Husákových dětí. Uvádí, že státní výdaje budou v těchto letech činit zhruba 11,5 % hrubého domácího produktu (HDP).

Predikce NRR

Ve svém vyjádření se Alena Schillerová odvolává (video, čas 11:40) na graf ze Zprávy Národní rozpočtové rady (NRR) o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí (.pdf, str. 30). Graf znázorňuje procentuální podíl výdajů na starobní důchody na HDP.

Podle podkladových dat pro Zprávu NRR (.xlsx, list G 3.1.3) podíl výdajů na starobní důchody v roce 2024 činí 7,7 % HDP a hranici 11 % překročí v letech 2058–2061. Maximální hodnoty 11,05 % HDP dosáhne v roce 2060 především kvůli rostoucímu počtu důchodců a zvýšené výchozí úrovni starobních důchodů (.pdf, str. 29).

 Podíl výdajů na starobní důchody na HDP (v %), Zdroj: NRR (.pdf, str. 30)

Závěr

Alena Schillerová vychází z dat Národní rozpočtové rady. Podle její Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí bude Česko nejvyšší podíl HDP na starobní důchody vydávat v roce 2060, kdy dosáhne hodnoty 11,05 %. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Schillerová tak uvádí lehce odlišná čísla, zároveň ale ve výroku naznačuje, že si přesným rokem a hodnotou není jistá. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Alena Schillerová

Počet osob kolem roku 2059 ve věku 21 až 64 let na jednoho občana staršího 65 let klesne na 1,67.
Události, komentáře, 30. října 2024
Sociální politika
Ekonomika
Pravda
Národní rozpočtová rada ve své Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí odhaduje, že v roce 2059 bude 1,67 osob ve věku 21–64 let na jednoho občana staršího 65 let.

Místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová říká, že v současné době není nutné provádět důchodovou reformu, protože státní výdaje na důchody v Česku jsou podle ní porovnatelné s průměrem zemí OECD. Naznačuje, že na úpravy penzijního systému je tak ještě čas a dodává, že poměr pracujících lidí na starobní důchodce dosáhne nejnižší hodnoty až okolo roku 2059.

Stárnoucí populace

Poslankyně Schillerová se odkazuje na graf Národní rozpočtové rady (video, čas: 12:37) ze Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí ze září 2023 (.pdf, str. 7). Rada ovšem v letošním září vydala novou zprávu, ve které rozebírá aktuální údaje (.pdf, str. 7). Podle ní bude v roce 2059 počet osob ve věku 21 až 64 let na jednoho občana staršího 65 let činit 1,67. Nižší poměr bude dle odhadu už jen v roce 2060, kdy klesne o jednu setinu (.xlsx, list G1).

Český statistický úřad (ČSÚ) provádí obdobný výpočet indexu ekonomické závislosti. Ten ukazuje, kolik lidí v ekonomicky neaktivním věku připadá na sto osob ve věku produktivním, tedy mezi 20 až 64 lety. Na rozdíl od NRR tak počítá i s lidmi ve věku 20 let (.pdf, str. 47; .pdf, str. 7). Podle těchto dat z roku 2019 bude v roce 2050 55 osob starších 65 let na sto osob ve věku 20–64 let (.pdf, str 47–48).

Závěr

Alena Schillerová využívá data Národní rozpočtové rady. Ta opravdu predikují, že poměr lidí ve věku 21–64 let na jednu osobu starší 65 let bude klesat a v roce 2059 se dostane na 1,67. Nižší hodnota nastane už jen v roce 2060, kdy se sníží pouze o setinu. Výrok Aleny Schillerové tak hodnotíme jako pravdivý.

Alena Schillerová

(k Marianu Jurečkovi, pozn. Demagog.cz) za vaší vlády klesá porodnost.
Události, komentáře, 30. října 2024
Sociální politika
Pravda
Během Fialovy vlády podle dat ČSÚ skutečně došlo k poklesu počtu narozených dětí. V prvním roce působení Fialova kabinetu se jich narodilo cca 101 tisíc, což bylo meziročně o deset tisíc méně. Podobný pokles nastal i o rok později.

Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO v kontextu výroku označuje vznik vládní důchodové reformy za „radikální“ a uvádí, že její součástí má být např. podpora hospodářského růstu, boj s šedou ekonomikou nebo podpora porodnosti. Právě porodnost podle ní během Fialova vládnutí klesá.

Porodnost během Fialovy vlády

Na porodnost má vliv řada faktorů (.pdf). Kromě vzdělání nebo psychologických faktorů (str. 14–15, 20–23) mezi ně patří sociální politika státu (.pdf, str. 34–35), pokles počtu žen v reprodukčním věku nebo rostoucí životní náklady, jak řekla demografka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a institutu SYRI Jiřina Kocourková. V našem odůvodnění tedy nehodnotíme, zda vývoj porodnosti ovlivnila Fialova vláda, ale pouze to, jestli k poklesu došlo.

Tehdejší prezident Miloš Zeman jmenoval vládu Petra Fialy v prosinci 2021. Porodnost sleduje Český statistický úřad (ČSÚ), z jehož dat vyplývá, že počet živě narozených dětí během prvních dvou let působení Fialova kabinetu opravdu klesá (.xlsx). Ještě v roce 2021, tedy v posledním roce předchozí vlády, se narodilo asi 112 tisíc dětí, zatímco o rok později už jen 101 tisíc. V roce 2023 se pak počet snížil na 91 tisíc.

Podle říjnového vyjádření Michaely Němečkové z oddělení demografické statistiky ČSÚ lze očekávat, že „počet narozených dětí bude letos (v roce 2024, pozn. Demagog.cz) dosud nejslabší v historii Česka“. Už v prvním pololetí se podle ní v meziročním srovnání narodilo o čtyři tisíce dětí méně.

Závěr

Podle dat ČSÚ během Fialovy vlády opravdu došlo k poklesu počtu narozených dětí. V roce 2022, tedy prvním roce jejího vládnutí, se v porovnání s předchozím rokem narodilo přibližně o deset tisíc dětí méně. Obdobný pokles nastal i o rok později. Výrok Aleny Schillerové tak hodnotíme jako pravdivý.

Alena Schillerová

(...) šedou ekonomikou – tam máme 10 % HDP.
Události, komentáře, 30. října 2024
Ekonomika
Nepravda
Šedá ekonomika v Česku je podle dostupných studií ještě výrazně větší. Nejnižší podíl, 13,5 % HDP v roce 2022, uvádí studie publikovaná Evropským parlamentem, zatímco podle Světové banky šlo v roce 2020 dokonce o 17 % HDP.

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová mluví o financování důchodového systému. Podle ní může stát v budoucnu získat další prostředky díky boji proti šedé ekonomice, která dle jejích slov dosahuje 10 % hrubého domácího produktu (HDP).

Šedá ekonomika

Evropská komise za šedou ekonomiku považuje ekonomické činnosti pracovníků a ekonomických subjektů, které nejsou prováděny na základě formálních ujednání. Je to tedy taková ekonomická aktivita, která není registrovaná a přiznaná k dani. Kromě práce načerno, kdy lidé nehlásí své příjmy (.pdf, str. 5) a ze svých zisků státu neodvádějí daně, se může jednat i o tzv. barter, neboli výměnný obchod, při kterém se vyměňuje jedno zboží za druhé. V šedé ekonomice se podle sociologačlena Národní ekonomické vlády Daniela Prokopa často pohybují např. zadlužení lidé.

Podle studie, kterou si nechala zpracovat společnost Visa, šedá ekonomika loni dosahovala necelých 14 % HDP České republiky a podle odhadu poprvé přesáhla hranici jednoho bilionu korun. Podle studie z roku 2022, kterou zveřejnil Evropský parlament, se šedá ekonomika v posledních několika letech pohybuje okolo 14 % HDP, přičemž v roce 2022 byla na úrovni 13,5 % HDP (.pdf, str. 14).

Světová banka ve své databázi uvádí (.xlsx), že šedá ekonomika v Česku dlouhodobě představuje přibližně 17 % HDP. Její nejnovější údaje se ale vážou pouze k roku 2020.

Závěr

Nejnovější studie od společnosti Visa a Evropského parlamentu odhadují, že šedá ekonomika v České republice dosahuje přibližně 14 % HDP. Podle Světové banky se v roce 2020 jednalo dokonce o 17 % HDP. Podle Aleny Schillerové by boj s šedou ekonomikou mohl napomoci státnímu rozpočtu, uvádí ale nepřesná čísla, a navíc podhodnocuje její velikost. Výrok Aleny Schillerové tak hodnotíme jako nepravdivý.

Alena Schillerová

Nastavili (vláda Petra Fialy, pozn. Demagog.cz) nekonečné prodlužování věku odchodu do důchodu podle toho, jak se prodlužuje doba dožití.
Události, komentáře, 30. října 2024
Sociální politika
Pravda
Vláda v původním návrhu důchodové reformy počítala s tím, že se věk odchodu do penze bude odvíjet od naděje na dožití. Důchodový věk se sice měl zvyšovat nejvýše o dva měsíce ročně, jeho strop ale opravdu stanoven nebyl. K prosazení stropu ve výši 67 let došlo až později.

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová mluví o původním návrhu důchodové reformy, kterou vláda na začátku letošního května předložila ve Sněmovně. Kritizuje, že Fialův kabinet nastavil postupné zvyšování věku odchodu do penze bez toho, aby stanovil konečnou hranici, na které by se posun zastavil.

Původní návrh důchodové reformy

Původní návrh vlády počítal s tím, že se důchodový věk u lidí narozených v letech 1966 až 1972 postupně navýší na 65 let a 7 měsíců (.pdf, str. 15, 283–285 z 330) a pro mladší ročníky se bude stanovovat v závislosti na naději na dožití (.pdf, str. 7, 34 z 330). V praxi se konkrétní výpočet důchodového věku měl odvíjet od posledního známého údaje o naději na dožití, kterou zveřejnil Český statistický úřad v roce, kdy pojištěnec dosáhl věku 50 let (.pdf, str. 46 z 330).

Zároveň návrh uváděl, že rozdíl v důchodovém věku mezi dvěma po sobě následujícími ročníky bude v rozmezí 0–2 měsíců (.pdf, str. 7, 46–47 z 330). To návrh nastavil pro zvyšování důchodového věku, ale i pro jeho snižování. Dle návrhu zákona by se tím mělo zajistit, aby hranice odchodu do penze nerostla ani neklesala příliš rychlým tempem. Strop důchodového věku ale v návrhu skutečně stanovený nebyl.

Úpravy reformy

Na konci srpna 2024 ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka oznámil, že se vláda chystá v návrhu reformy provést úpravy. Jurečka například uvedl, že kabinet změnu důchodového věku upraví tak, aby výkyvy mezi ročním nárůstem a poklesem důchodového věku nepřesáhly jeden měsíc.

V září se penzijní reformou zabýval Výbor pro sociální politiku, který poslancům doporučil, aby předložený návrh novely zákona přijali, ale zároveň v něm navrhl provést změny (.pdf). Jedna z úprav počítala s tím, že se důchodový věk nebude odvíjet přímo od naděje dožití, ale bude se zvyšovat vždy o jeden měsíc ročně – místo původních až dvou měsíců (.pdf, str. 1, 3). Ani tento návrh výboru ještě nezahrnoval maximální hranici, které věk odchodu do penze může dosáhnout.

Během druhého čtení bylo ve Sněmovně předloženo několik dalších pozměňovacích návrhů jak z opozičních, tak vládních řad. Skupina poslanců v čele s Jiřím Navrátilem (KDU‑ČSL) tehdy předložila návrh právě na zastropování růstu věku odchodu do důchodu (.docx). Lidé narození v roce 1989 a později by podle něj konkrétně odcházeli do penze nejpozději v 67 letech.

Zmíněný Výbor pro sociální politiku tento návrh doporučil přijmout (.pdf, str. 8; .pdf, str. 2). Sněmovna ke dni vysílání debaty o tomto návrhu ještě nerozhodla, jelikož o pozměňovacích návrzích hlasuje až ve třetím čtení. Poslanci návrh důchodové reformy schválili až 8. listopadu, a to včetně úprav, které počítají se zvyšováním důchodového věku jen o měsíc ročně a zastropováním na 67 letech.

Závěr

Poslankyně Alena Schillerová naráží na původní návrh důchodové reformy, kterou vláda představila na jaře letošního roku. V něm Fialův kabinet opravdu navázal věk odchodu do důchodu tak, že se měl zvyšovat podle naděje dožití. Zároveň nebyla stanovena maximální hranice, na které by se prodlužování zastavilo. Výrok Aleny Schillerové tak hodnotíme jako pravdivý.

Alena Schillerová

ODS řekla, tak my chceme prostě omezit náročné profese ze 130 000 na 12 000 (lidí, pozn. Demagog.cz).
Události, komentáře, 30. října 2024
Sociální politika
Pravda
Marek Benda z ODS spolu s Janem Jakobem (TOP 09) opravdu navrhli omezení počtu osob v náročných zaměstnáních, kterých se v rámci důchodové reformy týká dřívější odchod do penze. Nárok na předčasný důchod bude mít místo původních cca 120 tisíc lidí pouze 12–15 tisíc.

Poslankyně Alena Schillerová mluví o tom, že poslanci ODS během projednávání důchodové reformy podali pozměňovací návrh, podle nějž se oproti původnímu návrhu omezí počet lidí zaměstnaných v náročných profesích, kteří budou mít nárok na dřívější odchod do penze.

Rizikové profese

Zákon o ochraně veřejného zdraví stanovuje čtyři kategorie profesí podle míry výskytu rizika pro zdraví, přičemž konkrétní podmínky pro dělení upravuje vyhláška z roku 2003. Podle té se do první kategorie řadí zaměstnání s nepravděpodobným nepříznivým vlivem na zdraví a do druhé kategorie spadají práce, u kterých se dá nepříznivý vliv na zdraví očekávat jen výjimečně.

Ve třetí kategorii jsou zaměstnání, ve kterých jsou např. překračovány hygienické limity, nebo takové práce, u kterých se častěji vyskytují nemoci z povolání. Poslední, čtvrtá kategorie, zahrnuje profese, kde jsou lidé vystaveni vysokému riziku ohrožení zdraví, které nelze zcela eliminovat ani používáním ochranných pomůcek. O zařazení zaměstnání do třetí a čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, typicky tedy Ministerstvo zdravotnictví a krajské hygienické stanice.

Návrh novely zákona o důchodovém pojištění obsahoval možnost odejít dříve do důchodu pro lidi v náročných profesích neboli rizikových zaměstnáních (.doc, str. 9, .docx, str. 1). Původní plán počítal s tím, že se změna dotkne zaměstnanců ve čtvrté a částečně i třetí kategorii. Celkově tak dle minulých záměrů mohlo do důchodu odejít dříve přibližně 120 tisíc osob.

Pozměňovací návrh z dílny TOP 09 a ODS

Na začátku října ale poslanci Jan Jakob (TOP 09) a Marek Benda (ODS) během projednávané důchodové reformy předložili pozměňovací návrh, jehož cílem bylo z rizikových zaměstnání vyřadit práce třetí kategorie (.docx). Tedy práce s výskytem rizik, jako jsou vibrace, zátěž chladem nebo teplem a celková fyzická zátěž (.docx, str. 1). Předčasná penze by se tak týkala pouze lidí ve čtvrté kategorii rizikových zaměstnání, kterých je zhruba 15 tisíc. Např. ČTK ale psala o mírně odlišném čísle – podle ní je pracovníků ve čtvrté kategorii o něco méně, a to 12 tisíc.

Předložení tohoto návrhu kritizovali opoziční poslanci ANO a SPD a také někteří Piráti. Výhrady k úpravě měla i část čtyřkoalice a kvůli neshodám ohledně omezení náročných profesí došlo k přerušení jednání sněmovního Sociálního výboru o celé důchodové reformě. Sociální výbor nakonec pozměňovací návrh Jakoba a Bendy nedoporučil ke schválení (.pdf, str. 26, .pdf, str. 3). Sněmovna o návrhu hlasovala až po námi ověřované debatě, kdy ho schválila, přičemž jeho přijetí podpořili všichni přihlášení poslanci vládních stran. Nezapočetl se pouze hlas Zdenky Němečkové Crkvenjaš, která nicméně po hlasování pro záznam oznámila, že ve skutečnosti hlasovala pro. Čtyři lidovečtí poslanci se k tomuto hlasování nepřihlásili. Návrh tedy přímo nepodpořili, snížili tím ale počet hlasů, který byl potřebný k jeho přijetí.

Závěr

Pozměňovací návrh předložený Janem Jakobem (TOP 09) a Markem Bendou (ODS) skutečně navrhl omezit počet lidí zaměstnaných v náročných profesích, kteří v rámci důchodové reformy budou mít nárok na předčasný důchod. Z původních 120 tisíc osob se změna dotkne pouze 12–15 tisíc zaměstnanců. Alena Schillerová tak v prvním případě neuvádí úplně přesné číslo, stále se ale vejde do naší standardní 10% tolerance. Její výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Alena Schillerová

Bez pověření českým Parlamentem nebo vládou odletěl (ministr vnitra Vít Rakušan v červnu 2023, pozn. Demagog.cz) do Lucemburska a zvedl tam ruku pro migrační pakt, který předtím pomohl připravit.
Facebook, 29. března 2024
Evropská unie
Zavádějící
Rakušan pro návrh migračního paktu sice hlasoval bez přímého mandátu od Fialova kabinetu, vůbec ho ale nepotřeboval, jelikož pro něj, jako ministra vnitra, stále platilo pověření minulé vlády. Nemusel a ani nemohl mít pověření od Parlamentu, který v procesu žádnou roli nemá.

Poslankyně a předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová píše o paktu o azylu a migraci, který Evropská komise původně předložila (EK) už v roce 2020. Na připravované migrační reformě se ale Rada Evropské unie dohodla až 8. června 2023 v Lucemburku, tedy po několika letech vyjednávání. V následujících odstavcích se podíváme na roli Víta Rakušana v projednávání a odsouhlasení této migrační reformy.

Pověření Víta Rakušana

Migrační pakt projednávala Rada EU, ve které zasedají ministři vlád jednotlivých členských států. Ti se v zasedání mění v souvislosti s právě projednávanou agendou a jsou jménem vlád pověřeni projednávat, pozměňovat a schvalovat právní předpisy a závazky.

Pakt byl tématem jednáníRadě pro spravedlnost a vnitřní věci, kterého se účastní ministři spravedlnosti a vnitra. Jak zmiňujeme výše, původní návrh EK předložila už v roce 2020, kdy byl ministrem vnitra Jan Hamáček. Po volbách v roce 2021 jej v čele resortu nahradil Vít Rakušan.

Právní a kontrolní odbor vlády zveřejnil, že pozice České republiky k otázce paktu o migraci a azylu byly schváleny příslušným vládním orgánem již v roce 2020 a nebylo zapotřebí přijímat nové usnesení vlády (.docx). Podle odboru tedy měl ministr vnitra „na jednání Rady platný mandát a postupoval v souladu s dlouhodobou pozicí České republiky“. Rakušan o pozici Česka při hlasování vládu také předem informoval (.docx, str. 2).

Dodejme, že podle jednacího řádu vlády český Parlament nijak nefiguruje v procesu schvalování mandátu jednotlivých ministrů a jejich účasti v Radě EU. Ministr vnitra Rakušan tedy pověření Parlamentem vůbec nepotřeboval.

Hlasování v červnu 2023

Rada EU odsouhlasila migrační pakt 8. června 2023. Nejednalo se ovšem o finální schválení právní normy, ale pouze o vymezení pozice Rady EU ohledně následného projednávání návrhu mezi Radou a Evropským parlamentem. Jak již bylo zmíněno, Českou republiku zastupoval Vít Rakušan, který návrh podpořil. Proti byli pouze ministři vnitra Polska a Maďarska.

Rakušanova role v přípravě paktu

Vít Rakušan v červnu 2023 zdůraznil, že za jeden z hlavních úspěchů považuje definitivní odmítnutí povinných kvót pro přerozdělování migrantů. Zároveň Ministerstvo vnitra uvedlo, že České republice Rakušan prozatím vyjednal výjimku ze systému tzv. „povinné solidarity“, a to kvůli velkému počtu ukrajinských uprchlíků, které Česko přijalo. Podobnou informaci zveřejnil i samotný šéf resortu vnitra na sociálních sítích.

Důležité je ovšem zmínit, že předběžná podoba paktu z června 2023 konkrétně nezmiňuje výjimku pro Českou republiku ani pro státy s velkým počtem uprchlíku z Ukrajiny (.pdf). Obsahuje ale dodatek, podle kterého mohou být státy, jež jsou „pod migračním tlakem, ohroženy migračním tlakem nebo čelí významné migrační situaci,“ vyňaty z účasti na povinné solidaritě (.pdf, str. 26, 128–132). Konkrétní hlediska, podle kterých Evropská komise takový „migrační tlak“ hodnotí, jsou např. počet lidí pobývajících ve státě s dočasnou ochranou nebo počet identifikovaných nezletilých osob bez doprovodu (str. 46–51).

Rada EU a Evropský parlament se na podobě migračního paktu shodli v prosinci 2023. V únoru 2024 pak zástupci členských států dohodu schválili, přičemž Česko se hlasování zdrželo. Vláda prostřednictvím ministra dopravy Martina Kupky tento krok vysvětlovala tak, že „nová podoba návrhu je pro Česko horší než ta, na níž se podílelo při svém předsednictví v Radě EU“.

Podle Víta Rakušana byl původní návrh Evropským parlamentem pozměněn a se současnou verzí česká vláda není spokojená. Uvedl, že „jeho výsledná podoba je málo ambiciózní“snížila možnost efektivně bránit nelegální migraci na vnější hranici EU. Evropský parlament v dubnu, tedy již po zveřejnění námi ověřovaného příspěvku, návrh paktu schválil.

Závěrečné hodnocení

Vít Rakušan v červnu 2023 v Radě EU hlasoval pro předběžnou dohodu migračního paktu, která sloužila jako podklad pro vyjednávání s Evropským parlamentem. Základ pro tuto dohodu pomohla vyjednat také Česká republika v rámci svého předsednictví.

Ministr vnitra Rakušan pro hlasování přímé pověření Fialova kabinetu neměl, jak zmiňuje Alena Schillerová. Opomíná už ale uvést, že ho vůbec nepotřeboval – podle právního a kontrolního odboru vlády odjel do Lucemburku s platným mandátem, jelikož stále platilo pověření minulé vlády. Rakušan také nemusel (a ani nemohl) mít pověření od Parlamentu, který v procesu žádné pravomoci nemá. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako zavádějící.

Alena Schillerová

„Žádný z návrhů v paktu neobsahuje povinné přijímání migrantů,“ volal tehdy (v listopadu 2023, pozn. Demagog.cz) s bledou tváří Rakušan, (...) doufal, že ho tahle dětsky jednoduchá lež zachrání.
Facebook, 29. března 2024
Evropská unie
Nepravda
Rakušan na podzim 2023 řekl, že migrační pakt neobsahuje povinnost přijímat migranty. Jde ale o pravdivý popis návrhu, nikoliv o lež. Doplňme, že stát bude muset v urč. situacích posuzovat žádosti o azyl, jež by jinak posuzovat nemusel, ale jen u migrantů, kteří už ve státě jsou.

Doplnění a oprava: Po upozornění od Roberta Kotziana jsme do odůvodnění výroku přidali zmínku o tzv. kompenzacích v oblasti příslušnosti. V textu jsme opravili nepřesný popis rezervoáru solidarity a způsobu zapojení jednotlivých států.

Poslankyně Alena Schillerová mluví o migračním paktu, který usiluje o reformu azylových pravidel na úrovni Evropské unie. Podle ní ministr vnitra Vít Rakušan zradil Českou republiku, když v listopadu 2023 nesprávně tvrdil, že tento pakt neobsahuje povinnost přijímat migranty. 

V listopadu 2023 se migračním paktem zabýval Výbor pro bezpečnost Poslanecké sněmovny (.pdf, str. 1), který navázal na projednávání ze září (.pdf). Obou schůzí se účastnil i ministr vnitra Rakušan (.pdf, .pdf), který svůj postoj k návrhu obhajoval. Právě v listopadu řekl, že „žádný z návrhů obsažených v paktu schválených Radou neobsahuje povinnost pro Českou republiku povinně přebírat migranty“ (.pdf, str. 2–3). Podobně se vyjádřil např. i v únoru letošního roku, kdy na platformě X (dříve Twitter) napsal, že migrační pakt podle něj neobsahuje povinné relokační kvóty, a doslova uvedl, že neobsahuje „povinné přijímání migrantů“.

Migrační pakt o mluví o relokacích migrantů, ale jen jako o jedné z možností v rámci systému tzv. povinné solidarity (.pdf). Členské státy EU si ovšem budou moci vybrat z několika způsobů, jak se do systému zapojit (.pdf, str. 122–125). Místo možnosti relokace mohou státy zaplatit finanční příspěvek nebo poskytnout alternativní pomoc, jako je materiální podpora či vyslání odborníků do ostatních států, pokud takovou pomoc unijní stát zasažený migrací vyžaduje (.pdf, str. 125). Všechny druhy solidarity budou mít podle návrhu stejnou váhu (str. 9, 122).

Evropská komise pro každý rok navrhne počet relokací migrantů, který je v rámci Unie „potřebný“ k tomu, aby došlo k účinnému řešení migrační situace (.pdf, str. 56–58, 124–125). O konečné výši tohoto počtu relokací poté rozhoduje Rada EU, která se skládá ze zástupců členských států, a spolu s tím určí i výši potřebných finančních příspěvků (.pdf, str. 56, 124). Tyto referenční počty relokací a finančních příspěvků jsou součástí tzv. rezervoáru solidarity, do kterého se každý členský stát musí zapojit spravedlivým dílem. Je ovšem vhodné zopakovat, že relokace jsou jen jednou z variant, kterou si unijní stát může vybrat (str. 125).

Migrační pakt počítá i se situací, kdy země Unie celkově přislíbí relokovat méně osob, než by bylo podle paktu a Rady EU potřeba. V této spojitosti pakt mluví o takzvaných kompenzacích v oblasti příslušnosti (.pdf, str. 132–135), které mohou být v případě migrační krize povinné pro tzv. přispívající státy – tedy pro státy, jež nejsou přímo vystaveny velkému počtu přicházejících migrantů (str. 38, 14). Tyto země pak mají podle paktu povinnost převzít od států vystavených migračnímu náporu „příslušnost u žádostí o mezinárodní ochranu, u nichž byl členský stát, který využívá pomoci, určen jako příslušný“ do výše nejméně 60 % „potřebného“ referenčního počtu relokací (str. 133), případně do výše nejméně 30 000 potřebných relokací (str. 56). Tímto způsobem tak státy v podstatě budou „kompenzovat“ část potřebných, ale nepřislíbených relokací.

Podle stanovisek Rady EU, Odboru migrační a azylové politiky Ministerstva vnitra i eurokomisařky Ylvy Johansson by se ale výše zmíněné kompenzace měly týkat jen migrantů, kteří se již nachází na území přispívajícího státu. Za účelem vyřízení jejich žádostí by tak nemělo docházet k fyzickým relokacím migrantů, ale pouze k převedení příslušnosti k vyřízení žádostí na stát, ve kterém jsou migranti již přítomní.

Shrnutí

Vít Rakušan tedy v listopadu 2023 uvedl, že nový migrační pakt neobsahuje povinnost přijímat migranty. Zveřejněný návrh migračního paktu (ani později schválená verze) povinnost přijímat migranty z jiných zemí EU – tedy povinné relokace – opravdu nenařizuje. Relokace jsou pouze jednou z možností, kterou si státy mohou v mechanismu povinné solidarity vybrat.

Doplňme, že v některých situacích podle paktu bude pro státy povinné posuzovat žádosti o azyl, které by za standardní situace do jejich působnosti nespadaly. Podle stanoviska Rady EU i zástupců Evropské komise se ale toto posuzování bude týkat jen žádostí migrantů, kteří už se nacházejí na území daného státu. Nejde tedy o přijímání migrantů z jiných zemí Unie.

Jelikož Alena Schillerová nesprávně označuje slova ministra vnitra za lživá, hodnotíme její výrok jako nepravdivý.