Andrej Babiš

Premiér Babiš zde hovoří o promořenosti obyvatel České republiky ve spojitosti s přetrvávající debatou o tom, zda uznávat určitou hladinu protilátek získaných po prodělání covidu-19 jako doklad o bezinfekčnosti. Kvůli epidemické situaci z loňského podzimu a zimy je totiž podle některých odborníků i politiků v České republice poměrně velký počet lidí, kteří prodělali covid-19, aniž by o tom věděli či aniž by šli na test, a nyní mají na toto onemocnění protilátky. V tomto případě však nejsou protilátky brány na stejnou váhu jako očkování, a neočkovaní lidé s protilátkami tak musí i nadále prokazovat svou bezinfekčnost pomocí testu.

Připomeňme, že lidé, kteří prodělali covid-19 a nákaza u nich byla potvrzena testem, nemusí dle současných pravidel prokazovat svou bezinfekčnost pomocí testu po dobu 180 dní (.pdf).

Andrej Babiš v námi ověřované předvolební debatě zmiňuje (video, čas 3:22) také novou izraelskou studii, která se účinností protilátek získaných po prodělání covidu-19 zabývá, čímž chce zřejmě přispět do diskuze o uznávání protilátek. Této studii se v ověření budeme věnovat níže.

Nejdříve se ale podívejme na skutečné počty „promořených občanů“, o nichž ve výroku mluví premiér Babiš. Česká republika evidovala ke 31. srpnu 2021 celkově 1 679 483 případů nákazy virem SARS-CoV-2. Dle Českého statistického úřadu (ČSÚ) má nyní ČR přibližně 10,70 milionu obyvatel, a míra promoření by tedy od začátku pandemie ke 31. srpnu odpovídala cca 156 961 nakaženým na milion obyvatel.

Přehledné srovnání epidemické situace jednotlivých zemí světa pak nabízí server Our World In Data, který pracuje s daty, jež z různých zdrojů shromažďuje Univerzita Johnse Hopkinse. Upřesněme, že tento server uvádí u České republiky počet obyvatel ve výši 10,72 milionu, a vychází tedy z odhadů pro rok 2021. Podle uvedeného webu poté bylo ke 31. srpnu v ČR celkem 156 574 nakažených na milion obyvatel. Jedná se tedy o číslo nepatrně nižší, než které dostaneme, jestliže použijeme data ČSÚ. 

Dále uveďme, že podle světového přehledu celkového počtu nakažených osob na milion obyvatel se Česká republika ke 31. srpnu 2021 umístila až na 5. příčce, ovšem za státy s poměrně malým počtem obyvatel. Upřesněme, že populace Seychel, Andorry a San Marina nepřesahují ani v jednom případě hranici 100 tisíc obyvatel, Černá Hora pak má jen přibližně 630 tisíc obyvatel, a počty případů tak v jejich případě mají malou vypovídací hodnotu. Pokud státy s malým počtem obyvatel do srovnání nezahrneme, má Česká republika skutečně nejvíce „promořených občanů na milion obyvatel“, jak ve výroku uvádí Andrej Babiš.

Doplňme, že graf níže zobrazuje kumulativní počet nakažených na milion obyvatel v 15 zemích, kde byly ke 31. srpnu tyto hodnoty nejvyšší. Dobré je zde však také zmínit, že podle odborníků tato čísla téměř jistě nejsou přesná a lidí, kteří onemocnění covid-19 prodělali, je ve skutečnosti více. Nákaza u nich totiž mohla proběhnout bezpříznakově, a tak nebyli testováni, případně měli lehký průběh, ale otestovat se nenechali.

Andrej Babiš v tomto kontextu hovoří o již zmíněné nové izraelské studii (.pdf) z konce srpna 2021, jejímž tématem je především porovnání imunity získané po prodělání covidu-19 a imunity získané očkováním proti tomuto onemocnění. Výzkumníci se zde zaměřovali hlavně na účinnost těchto dvou druhů imunity při vystavení variantě delta, která v době výzkumu v Izraeli převládala. V rámci studie se autoři soustředili na porovnání tří skupin (.pdf, str. 2) osob. První skupinou byli lidé, kteří se s onemocněním nesetkali, ale jsou již plně naočkovaní dvoudávkovou vakcínou Pfizer/BioNTech. Druhou zkoumanou skupinou byli lidé ještě neočkovaní, kteří ale již onemocnění prodělali, a do třetí skupiny byli poté zařazeni ti, kteří covid-19 prodělali a mají za sebou pouze první dávku očkování vakcínou Pfizer/BioNTech. Dodejme, že studie ještě nebyla recenzována („peer-reviewed“), tedy prozatím neprošla kontrolou odborníků a nebyla formálně zveřejněna v odborném časopise.

Dle závěrů autorů studie je přirozená hodnota protilátek po prodělání nemoci vyšší a déletrvající než ta po vakcinaci. Vědci však také zmiňují, že pokud osoba onemocnění prodělala a má přirozené protilátky, po jedné dávce vakcíny jejich hodnota ještě stoupne (.pdf, str. 3).

Andrej Babiš tuto studii zmiňuje zřejmě z důvodu, že někteří odborníci v rámci debaty o uznávání protilátek jako dokladu o bezinfekčnosti poukazují na to, že pro takové uznání není dostatek dat. Dle nich se pak také může v případě České republiky objevit další problém, neboť určitá skupina občanů s protilátkami prodělala covid-19 v době, kdy u nás převládala mutace alfa. Není tedy jasné, zda by tito lidé měli ochranu i před současnou variantou delta.

Na celkových financích zdravotnictví se podílejí (.pdf, str. 8) tři sektory. Jasně nejsilnějším je sektor veřejný, tedy zdravotní pojišťovny a státní, krajské i obecní rozpočty. Veřejné zdroje se na financování zdravotnictví podílí zhruba 83 %. Soukromý sektor, tedy například soukromé pojištění, závodní preventivní péče a neziskové organizace, pak tvoří jen 3,8 %. Posledním přispěvatelem jsou domácnosti, které do rozpočtu přinášejí zhruba 13,3 %. Zmiňme, že tato procenta vycházejí z čísel Českého statistického úřadu, přesněji Výsledku (.pdf) zdravotnických účtů 2010–2019. Jsou tedy navázána na výsledek roku 2019, kdy celková výše výdajů na zdravotnictví dosáhla necelých 478 mld. Kč. V dalších letech byla čísla pozměněna dopady pandemie.

Klíčovým hráčem jsou v případě financování zdravotnictví veřejné zdravotní pojišťovny. Ty v rámci zmíněného veřejného sektoru zastávají většinou více než 64 % financí. (.pdf, str. 8) Uveďme, že zdravotní pojišťovny získávají (.pdf, str. 49) finance ze státního rozpočtu skrze tzv. státní pojištěnce. To jsou osoby, za které pojistné hradí stát (děti, studenti, osoby na mateřské či rodičovské dovolené, uchazeči o zaměstnání, důchodci apod.).

V současné době je výše pojistného za státního pojištěnce stanovena na hodnotě 1 767 Kč měsíčně. Celková částka, se kterou státní rozpočet na tento rok počítá, dosahuje dle odhadu na 127,3 mld. Kč. Na následujícím grafu můžeme vidět vývoj této celkové částky od roku 1993. Navýšení financí směřujících do zdravotnictví lze v období dvou vlád Andreje Babiše (2017–nyní), a zejména pak v době pandemie covidu-19, jasně pozorovat. Na příští rok byl schválen další nárůst, a to o 200 Kč na osobu měsíčně, celkově pak o 14,35 mld. Kč.

Zdroj: 1993–2014 (.xlsx), 2015–2021.

Pro kontext také dodejme informace o financích vyhrazených pro Ministerstvo zdravotnictví ze státního rozpočtu, které však zdaleka nedosahují objemů vydávaných na platbách za státní pojištěnce. I ty od nástupu vlád Andreje Babiše narostly. Na rozdíl od předchozího grafu plateb státu za státní pojištěnce zde však pozorujeme výkyvy dva. Přesněji v období vlád premiéra Špidly (2002–2004), Grosse (2004–2005), Paroubka (2005–2006) a dvou vlád Miroslava Topolánka. Uveďme však také, že v letošním roce měl být rozpočet Ministerstva zdravotnictví jen 10 mld. Kč, na 18 mld. byl navýšen (.pdf, str. 3) až únorovou novelou státního rozpočtu.

Zdroj: 1993, 1994, 1995, 1996, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021 (.pdf, str. 32).

Doplňme, že podle srpnových zpráv by měl rozpočet resortu zdravotnictví v příštím roce dosáhnout až 24 mld. Kč. I v tomto případě se jedná o navýšení, jelikož v původním návrhu rozpočtu na rok 2022 mělo zdravotnictví přisouzeno přibližně 22,7 miliard.

Pro zasazení výroku do kontextu debaty je důležité uvést, že Andrej Babiš tvrdí, že vláda před volbami nerozdává „volební dárečky“. Tedy že navyšování důchodů je v kontextu minulých let běžná záležitost, na kterou nemají blížící se volby vliv. V následujících odstavcích se proto zaměříme na to, zda i v minulých letech vláda zvyšovala důchody nad rámec zákonné valorizace.

Hodnota starobních důchodů stoupá kontinuálně již od roku 1989, a to hlavně kvůli zákonné valorizaci. Tento pojem, jak jsme již zmiňovali v jednom z minulých výroků, značí princip, pomocí kterého stát kompenzuje negativní dopad inflace na důchody a sociální dávky. V praxi se vypočítává sečtením míry inflace (růstem cen) a poloviny růstu reálných mezd (.pdf). Valorizace každoročně způsobuje nárůst důchodů, výše přidaných peněz se může pohybovat od desítek korun až po doposud nejvyšší valorizace v hodnotách i přes 800 Kč.

Valorizace je stanovena zákonem, a ke zvyšování důchodů tak zpravidla dochází automaticky. Vláda nicméně do růstu penzí může zasahovat i ze svého uvážení. V letech 2018 i 2019 vláda zvýšila důchody nad rámec zákonné valorizace na následující rok, konkrétně o 300 Kč pro rok 2019, respektive o 151 Kč pro rok 2020. Následující graf pak zachycuje celkové částky, o něž se důchody zvyšovaly, přičemž v letech 2019 a 2020 je sloupec rozdělen na částku představující zákonnou valorizaci a částku, kterou důchodci dostali „navíc“.

V letech 2019 a 2020 tedy vláda zvýšila důchody ještě nad rámec zákonné části valorizace. V roce 2018 došlo vedle rozhodnutí o navýšení důchodů pro rok 2019 také ke schválení novely vytvořené Ministerstvem práce a sociálních věcí, která mění výpočet valorizací starobních důchodů. Podle této novely se stabilní část důchodů zvýšila o jeden procentní bod, tedy na 10 % průměrné mzdy. Pro občany starší 85 let se důchod navíc zvýšil o 1 000 Kč, pro ty starší 100 let dokonce o 2 000 Kč. Pro úplnost dodejme, že na konci roku 2020 byl přijat vládní návrh na jednorázový příspěvek 5 000 Kč pro důchodce, tzv. rouškovné.

V každém zmíněném roce tedy došlo ke zvýšení důchodů, a to nejen v důsledku zákonné valorizace. V roce 2018 vláda schválila změnu výpočtu valorizací, která vedla k navýšení důchodů, a v letech 2019 a 2020 došlo ke zvýšení důchodů nad zákonnou valorizaci. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý.

Na závěr dodejme, že mezi lety 2018 a 2020 podle dat Českého statistického úřadu došlo ke zvýšení průměrně vypláceného starobního důchodu o 2 067 Kč.

Výpočet výše a valorizace důchodů závisí na dvou kategoriích a je stanoven v zákoně o důchodovém pojištění. Základní výměra důchodu je pro všechny stejná a v tuto chvíli činí 10 % z průměrné měsíční mzdy. V roce 2021 základní výměra po valorizaci činí 3 550 Kč měsíčně. Další část tvoří procentní výměra důchodu, ta je stanovena procentní sazbou z výpočtového základu podle doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod a podle doby pojištění získané po vzniku nároku na daný důchod. Její výše je stanovena na nejméně 770 Kč měsíčně. K valorizaci důchodů dochází dle zákona vždy od splátky lednového důchodu. Vyplácené důchody se zvyšují na základě růstu indexu spotřebitelských cen a na základě růstu mezd.

Premiér Babiš v první části svého výroku mluví o změně výpočtu valorizace penzí, tedy navýšení základu, během vlády Bohuslava Sobotky, kde byl Andrej Babiš ministrem financí a Marian Jurečka ministrem zemědělství. Tato změna byla přijata vládou 21. září 2016, kdy došlo ke schválení nařízení vlády č. 325/2016 Sb. Návrh nařízení byl předložen Ministerstvem práce a sociálních věcí v čele s tehdejší ministryní Michaelou Marksovou (ČSSD). Tímto nařízením došlo k navýšení základní výměry o 110 Kč a procentní výměry o 2,2 %.

Další novela, která změnila výši důchodů, pochází z roku 2018. Konkrétně 9. března 2018 vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh novely zákona o důchodovém pojištění (.pdf). Důvodová zpráva k novele zákona uvádí (.pdf, str. 3): „Návrh zákona se týká výše důchodů a obsahuje dvě opatření v oblasti důchodového pojištění; první opatření spočívá ve zvýšení základní výměry důchodu z 9 % průměrné mzdy na 10 % průměrné mzdy a druhé opatření spočívá ve zvýšení důchodu o 1 000 Kč měsíčně důchodcům, kteří dosáhli věku 85 let.“

Poslanecká sněmovna tuto novelu ve třetím čtení schválila 29. června 2018. Senát ovšem návrh novely Sněmovně vrátil s pozměňovacími návrhy. Poslanci však následně setrvali na původním návrhu zákona, který byl v srpnu 2018 podepsán prezidentem Zemanem. Dodejme, že zákon byl ve Sbírce zákonů vyhlášen pod číslem 191/2018 Sb. V důsledku této novely se tedy základní výměry důchodů zvýšily tak, aby činily 10 % průměrné měsíční mzdy. Procentní výměra se pak zvyšuje o 1 000 Kč pro občany starší 85 let, pro ty starší 100 let dokonce o 2 000 Kč.

Andrej Babiš zmiňuje v kontextu debaty jednorázové příspěvky důchodcům v letech 2020 a 2016.

V roce 2016 došlo k zákonné valorizaci důchodů, která činila dle dat Ministerstva financí 41 Kč. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) zveřejnilo tiskovou zprávu (.pdf), kde komentovalo důvody nízké valorizace: „K nízké zákonné valorizaci došlo, protože pro zvýšení důchodů v pravidelném termínu od ledna se valorizace určuje podle údajů Českého statistického úřadu, u průměrného starobního důchodu zvýšení činí částku odpovídající sto procent růstu úhrnného indexu spotřebitelských cen a dále též částku odpovídající jedné třetině růstu reálných mezd. Zákon tyto parametry přesně a výslovně stanovuje a neumožňuje žádné jiné než takto vypočtené zvýšení důchodů. Podle hodnot, které v září zveřejnil Český statistický úřad, by tak došlo k navýšení důchodů v roce 2016 o pouhých 40 korun, což ministryně Michaela Marksová označila v dřívějších prohlášeních za výsměch.“ 

Původně vláda chtěla přilepšit důchodcům jednorázově už v prosinci 2015, a to částkou 600 Kč. Návrh sněmovního tisku vláda předložila poslanecké sněmovně již 25. června 2015. Původní návrh obsahoval zmíněný příspěvek ve výši 600 Kč. Po jednáních v Poslanecké sněmovně však došlo k rozepři s opozicí a nedošlo k zrychlenému schválení příslušné normy. ČT 10. prosince 2015 uvedla: „Vláda chtěla původně poslat penzistům jednorázově 600 korun ještě před Vánocemi. Prosincový termín padl poté, co pravicová opozice zablokovala ve sněmovně schválení normy zrychleně v úvodním kole.“ 

Poslanecká sněmovna nakonec schválila pozměňovací návrh (.pdf) poslance Opálky o poskytnutí jednorázového příspěvku ve výši 1 200 Kč. Návrh zákona byl Poslaneckou sněmovnou tedy schválen 13. listopadu 2015. Po projednání návrhu Senátem podepsal návrh zákona prezident republiky a zákon nabyl účinnosti na konci prosince 2015. Příspěvky tedy nemohly být vyplaceny ještě v prosinci a důchodci peníze dostali až o dva měsíce později.

Jednorázový příspěvek důchodcům v roce 2020, tzv. rouškovné, vláda představila v roce 2020 jako kompenzaci důchodcům za koronavirovou pandemii. Vláda předložila Sněmovně návrh zákona o jednorázovém příspěvku 2. září 2020. Poslanecká sněmovna však odmítla projednání zákona již v prvním čtení. Návrh byl tedy schválen Sněmovnou 30. října 2020. Senát 13. listopadu 2020 vyjádřil vůli se návrhem zákona nezabývat a zákon byl následně po podepsání návrhu prezidentem vyhlášen ve sbírce zákonů. Příspěvek důchodcům činil 5 000 Kč. Rouškovné čelilo značné kritice z některých opozičních stran nebo od prezidenta Hospodářské komory Dlouhého. 

Oba jednorázové příspěvky důchodcům navrhly vlády s účastí hnutí ANO a byly schváleny také díky jeho podpoře.

Premiér Babiš tento výrok uvádí ve spojitosti s podporou důchodců během jeho vlády. Konkrétně pak mluví o valorizacích starobních důchodů.

Hodnota starobních důchodů stoupá kontinuálně již od roku 1989, a to hlavně kvůli zákonné valorizaci. Tento pojem, jak jsme již zmiňovali v jednom z minulých výroků, značí princip, pomocí kterého stát kompenzuje negativní dopad inflace na důchody a sociální dávky. V praxi se vypočítává sečtením míry inflace (růstem cen) a poloviny růstu reálných mezd (.pdf). Valorizace každoročně způsobuje nárůst důchodů, výše přidaných peněz se může pohybovat od desítek korun až po doposud nejvyšší valorizace v hodnotách i přes 800 Kč.

Z dat Ministerstva financí vyplývá, že k výraznému nárůstu důchodů došlo až v období let 2017 až 2021. V grafu výše lze vidět, že valorizace důchodů v roce 2010 opravdu neproběhla (.pdf) a také že v roce 2014 činilo navýšení důchodů 49 Kč.

Uveďme, že Andrej Babiš se stal ministrem financí 29. ledna 2014. K pravidelnému zvyšování důchodů dochází vždy od lednové splátky důchodů. Pravidelná valorizace důchodů v roce 2014 byla oznámena vyhláškou č. 296/2013 Sb., která vstoupila v platnost 27. září 2013, tedy ještě za vlády Jiřího Rusnoka a před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2013.

Z kontextu výroku vyplývá, že premiér Babiš považuje za svoje období vlády celou dobu, kdy se hnutí ANO podílí na vládě, tedy období právě od ledna 2014. Z informací zveřejněných (.pdf) Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) lze zjistit, že průměrný starobní důchod vyplácený v posledním čtvrtletí roku 2014 činil 11 075 Kč. Poslední zveřejněná data ČSSZ pocházejí ze druhého čtvrtletí roku 2021, kdy ČSSZ vyplácela průměrný starobní důchod ve výši 15 385 Kč. Po dobu, co je hnutí ANO ve vládě, tedy od roku 2014 dodnes, tak došlo ke zvýšení průměrně vypláceného starobního důchodu o částku 4 310 Kč.

Data o průměrných starobních důchodech zveřejňuje také Český statistický úřad, který porovnává průměrné prosincové starobní důchody. Pokud použijeme jeho data (.pdf), zjistíme, že průměrný starobní důchod vyplácený v prosinci 2014 byl 11 090 Kč. V porovnání s průměrně vypláceným starobním důchodem za druhé čtvrtletí roku 2021 se jedná o zvýšení o 4 295 Kč.

Pro celkové zhodnocení je však nutné započítat valorizaci i plánované navýšení důchodů nad rámec valorizace, které proběhne v lednu 2022. Toto zvýšení již schválil Parlament ČR a je vyhlášeno ve Sbírce zákonů. Průměrné zvýšení důchodů bude tedy dle tiskové zprávy (.pdf) Ministerstva práce a sociálních věcí 758 Kč, průměrný důchod se pak vyšplhá na 16 195 Kč. V takovém případě bude rozdíl mezi průměrně vypláceným starobním důchodem v roce 2014 a průměrným důchodem v roce 2022 po již schváleném navýšení 5 120 Kč.

Andrej Babiš tedy uvádí nižší částku celkového nárůstu, než jaká vyplývá z dat ČSSZ. Vzhledem k malé odchylce a tomu, že poukazuje na podle něj výrazný nárůst důchodů tím způsobem, že jej „podstřelil“, hodnotíme jeho výrok jako pravdu s výhradou.

Dále také uveďme, že pokud sečteme částky, o které byly v námi sledovaném období důchody valorizovány a navýšeny nad rámec valorizace, získáme celkovou sumu 4 442 Kč. Pro úplnost doplňme, že do výpočtů nezahrnujeme například jednorázově vyplacený příspěvek 5 000 Kč z roku 2020, tedy tzv. rouškovné.

Plán zvyšovat důchody zahrnula vláda Andreje Babiše již do svého programového prohlášení (.pdf, str. 8) z června 2018. Prohlášení tak například obsahuje část, v němž vláda slibuje prosazení novely zákona o důchodovém pojištění, „která zvýší základní výměru důchodu na 10 % průměrné mzdy“. Vláda se dále také zavázala prosadit „navýšení důchodu o 1000 Kč lidem, kteří dosáhnou věku 85 let“. 

Návrh novely zákona o důchodovém pojištění, který obsahoval (.pdf, str. 3) uvedené dva body, předložila Poslanecké sněmovně ještě první vláda Andreje Babiše v březnu 2018. Sněmovna poté schválila tuto novelu ve třetím čtení 29. června 2018, kdy získala podporu všech sněmovních stran. Z deseti poslanců KDU-ČSL tehdy bylo pět z jednání omluveno, zbývajících pět poslanců hlasovalo pro přijetí. Zmiňme, že podobně tomu bylo i 22. srpna 2018, kdy Sněmovna o návrhu novely hlasovala znovu poté, co ji dolní komoře vrátil Senát s pozměňovacími návrhy. Poslanci tehdy setrvali na znění schváleném na konci června. Novela, kterou došlo ke zvýšení základní výměry důchodu a k navýšení důchodu u seniorů nad 85 let, následně vešla v účinnost v září 2018.

Dalším příkladem, kdy KDU-ČSL podpořila vládu při navyšování důchodů, je také novela zákona o důchodovém pojištění z roku 2019, díky níž v roce 2020 narostl (.pdf, str. 3) průměrný důchod o zhruba 900 Kč měsíčně. Tedy přibližně o 200 Kč nad zákonnou valorizaci. 

Dále pak KDU-ČSL podpořila i návrh novely zákona o důchodovém pojištění, který vláda předložila v květnu 2021. Poslanecká sněmovna tuto novelu schválila 30. července 2021, a to díky hlasům poslanců vládního hnutí ANO a ČSSD, KSČM, SPD a rovněž díky šesti hlasům KDU-ČSL. V důsledku přijetí této novely tak v roce 2022 dojde ke zvýšení důchodů nad rámec zákonné valorizace o 300 Kč (.pdf, str. 3).

Výrok Andreje Babiše, že KDU-ČSL nikdy nepodpořila vládu při navyšování důchodů, z těchto důvodů hodnotíme jako nepravdivý.

Andrej Babiš v diskuzi na CNN Pirma News vyjmenovával (video, čas 26:05) profese, kterým jeho vláda měla přidat na platech, a mezi nimi zmínil také učitele: „Za naší vlády bylo nejvíc navýšené platy. Vojáků, policistů, hasičů, učitelů o 150 procent, o 150 procent. Ano?“ Tvrzení, že za doby jeho vlády vzrostly učitelské platy o 150 %, však neodpovídá jeho dalším výrokům ani slibům vyplývajícím z programového prohlášení (.pdf, str. 14) vlády. Vláda se totiž zavázala do roku 2021 navýšit platy učitelů na 150 % hodnoty z roku 2017, nikoliv o 150 %. 

Nicméně Andrej Babiš v rámci tohoto výroku skutečně uvedl a ještě zdůraznil, že došlo k nárůstu o 150 %, a proto jej v tomto znění budeme ověřovat.

Podle dat MŠMT (.xlsx, list A4.1.2) průměrný plat učitelů v regionálním školství v roce 2017 (před nástupem druhé vlády Andreje Babiše) činil 31 578 Kč, a růst o 150 % by proto měl odpovídat 78 945 Kč.

V roce 2020 nicméně dosáhl průměrný plat 44 224 Kč (.xlsx, list A4.1.2), což odpovídá pouze nárůstu o 40 % platu učitelů v roce 2017, nikoli o 150 %. Pro úplnost nicméně musíme také dodat, že na konci roku 2020 vláda rozhodla o dalším navýšení platů učitelů, konkrétně o zvýšení jejich tarifní části o 4 %. Podle ministra školství Roberta Plagy ale další peníze – zbývajících 5 % – dostanou učitelé v odměnách a příplatcích, a celkový objem prostředků na jejich platy by tak měl v roce 2021 skutečně narůst o 9 %. 

MŠMT dosud nezveřejnilo poslední data o přesné výši učitelských platů v roce 2021. Pokud ale budeme vycházet ze srpnové predikce projektu IDEA Cerge-Ei (.pdf, str. 6), jež se týká vývoje poměru učitelských platů a průměrné mzdy, a platy učitelů oproti roku 2020 narostly o 9 %, odpovídal by v roce 2021 průměrný plat učitele 48 204 Kč. To představuje nárůst o 53 %, zdaleka tedy ne o Andrejem Babišem uváděných 150 %.

Jak lze vidět v grafu výše, průměrný plat učitelů nerostl pouze během současné vlády Andreje Babiše. Nominální hodnoty těchto platů i reálné platy, přepočtené pomocí indexu spotřebitelských cen, se výrazně zvyšovaly i v jiných obdobích. Uveďme, že data v grafu vycházejí ze statistických ročenek Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z roku 2020, 2014, 2010 a 2008 (vše .xlsx) a Výroční zprávy o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v hlavním městě Praze ve školním roce 2005/2006 (.docx, str. 83).

K výraznějšímu reálnému navýšení došlo mimo jiné i za vlády Vladimíra Špidly v roce 2003, a to meziročně o 11,5 % z 21 633 Kč na 24 127 Kč. Doplňme však, že i poté byli učitelé s výší svých platů a kroky tehdejší vlády nespokojení a na začátku září 2003 uspořádali stávku. Pokud srovnáme průměrnou roční míru nárůstu reálných platů učitelů za vlády Vladimíra Špidly a vlád Andreje Babiše, zjistíme, že tempo růstu za Babišovy vlády je skutečně nejvyšší. Za vlády Vladimíra Špidly (mezi lety 2002 a 2004) vzrostly reálné platy o 5,5 % ročně. V letech 2017–2020 bylo tempo růstu 7,3 %.

Pro lepší pochopení kontextu výroku Andreje Babiše se nejprve stručně zaměřme na to, jak funguje financování českého zdravotnictví, kdo zdravotníkům vyplácí platy a mzdy a odkud tyto peníze přitékají.

Na financování zdravotnictví se podílejí (.pdf, str. 8) 3 sektory. Jasně nejsilnějším je sektor veřejný, tedy zdravotní pojišťovny a státní, krajské i obecní rozpočty. Z veřejných peněz jde do zdravotnictví zhruba 83 %. Soukromý sektor, tedy například soukromé pojištění, závodní preventivní péče a neziskové organizace, pak tvoří jen 3,8 %. Posledním přispěvatelem jsou domácnosti, které do rozpočtu přinášejí zhruba 13,3 %. Zmiňme, že tato procenta vycházejí z čísel Českého statistického úřadu, přesněji z dokumentu Výsledky (.pdf) zdravotnických účtů ČR 2010–2019.

Klíčovým hráčem jsou v případě financování zdravotnictví zdravotní pojišťovny. Ty získávají od všech účastníků veřejného zdravotního pojištění peníze, z nichž pak proplácí poskytovatelům zdravotní péče jejich úkony. Platy a mzdy zdravotníků jsou tedy tvořeny především penězi od zdravotních pojišťoven.

Zdravotní pojištění nicméně neplatí jen pojištěnci (fyzické osoby), ale částečně také jejich zaměstnavatelé a v určitých případech stát. Ten platí (.pdf, str. 49) pojistné za tzv. státní pojištěnce, tedy za děti, studenty, osoby na mateřské či rodičovské dovolené, za uchazeče o zaměstnání, důchodce apod.

Stát tedy výši platů zdravotníků může ovlivnit především nastavením plateb za státní pojištěnce. V současné době pojistné za státního pojištěnce za kalendářní měsíc odpovídá 1 767 Kč. Celková částka, se kterou státní rozpočet na tento rok počítá, dosáhla výše 127,3 mld. Kč. Jedná se však jen o odhad. Na následujícím grafu můžeme vidět vývoj této celkové částky od roku 1993. Na příští rok byl schválen další nárůst, konkrétně o 200 Kč na osobu měsíčně, celkově pak o 14,35 mld. Kč.

Zdroj dat v grafu: 1993–2014 (.xlsx), 2015–2021.

Z grafu je vidět, že k 90miliardovému meziročnímu nárůstu nedošlo. Nejvyšší meziroční nárůst plateb za státní pojištěnce nastal mezi lety 2020 a 2021, kdy celková suma vzrostla o 30 miliard Kč.

Doplňme, že ani prostřednictvím rozpočtu Ministerstva zdravotnictví nemohlo dojít k takto výraznému nárůstu. Celkový rozpočet Ministerstva totiž zdaleka této částky nedosahuje, natož aby o ni byl meziročně navýšen. Například na rok 2022 vláda plánuje nárůst o 6 miliard korun.

Zdroj dat v grafu: 1993, 1994, 1995, 1996, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021.

Pro objasnění toho, jakým způsobem měla vláda na platech přidat zdravotníkům 90 miliard, jsme se obrátili na Úřad vlády, zatím jsme však nedostali odpověď.

Zaměřme se nicméně na samotnou částku 90 miliard Kč a zasaďme ji do kontextu celkových výdajů na platy ve zdravotnictví. V roce 2019 pracovalo (.pdf, str. 16) ve zdravotnictví v přepočtu na celé úvazky 218 842 lidí. Jejich průměrný plat/mzda činil 41 031 Kč (str. 26). Celkem tedy všichni pracovníci ve zdravotnictví v roce 2019 dostali na odměnách za práci přibližně 108 miliard Kč.

Meziroční navýšení platů a mezd ve zdravotnictví o 90 miliard by tedy představovalo nárůst o zhruba 80 %. Lékaři by například dostávali v průměru přibližně o 70 tisíc měsíčně navíc. Částka 90 miliard korun tak zjevně neodpovídá realitě. Přestože nedokážeme s jistotou říct, jestli nedošlo k určitému navýšení platů, například ve státem zřizovaných nemocnicích, ani vzhledem k chybějícím aktuálním datům nemůžeme vyloučit, že došlo k nárůstu celkových výdajů (.pdf, str. 1) na zdravotní péči (všechny výdaje ve zdravotnictví, nejen odměny za práci) o 90 miliard Kč.

Můžeme však konstatovat, že nic nenasvědčuje tomu, že někdy došlo k takto výraznému – a vzhledem k objemu peněz v českém zdravotnictví bezprecedentnímu – navýšení platů. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako nepravdivý.

V odůvodnění tohoto výroku budeme vycházet z dat (.pdf) o odměňování zdravotníků, která zveřejnil Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) na začátku září 2021. Dokument ÚZIS totiž kromě finálních dat za rok 2020 obsahuje i odhady průměrných platů a mezd lékařů a sester pro rok 2021 stanovený dle údajů z prvního kvartálu 2021. V platové sféře by měly letos průměrné odměny sester dosáhnout výše přibližně 55 419 Kč (str. 29). Průměrná odměna lékařů by v roce 2021 měla činit 97 636 Kč (str. 24).

Jedná se o predikci bez mimořádné odměny. Tu dostali zdravotníci v souvislosti s epidemií covidu-19 v roce 2020, přičemž průměrně dosahovala částky 6 250 Kč na měsíc. Pokud budou zdravotníkům i v letošním roce přiznány mimořádné odměny, můžou být jejich platy ještě vyšší.

Důležité je také poukázat na rozdíl mezi výdělkem zdravotnických pracovníků v nemocnicích zřizovaných státem či samosprávami, které se řídí platovými tabulkami, a mzdami v soukromých nemocnicích. Například v roce 2020 byl průměrný plat zdravotních sester 54 663 Kč (.pdf, str. 12), zatímco průměrná mzda sester ve stejném roce činila pouze 47 526 Kč.

Přehled vývoje průměrných platů sester (všeobecných sester a porodních asistentek) a lékařů (včetně zubních lékařů) v sektoru lůžkové péče poté ilustruje následující tabulka.

Andrej Babiš tedy uvádí hodnoty, které v rámci našeho 10% tolerančního pásma odpovídají platům, které ÚZIS predikuje pro letošní rok.