Andrej Babiš

Je pravdou, že vyšší růst ekonomiky způsobil, že obce mají vyšší inkaso na jednotlivých daních. Nicméně pravdou už není, že by v dané věci vláda (potažmo ministerstvo financí) neudělala nic. V tomto období zvýšila podíl obcí na vybraném DPH v rozpočtovém určení daní, což obcím přináší více peněz.

V únoru 2015 předložil Andrej Babiš jako ministr financí za vládu do Poslanecké sněmovny novelu zákona o rozpočtovém určení daní, která zvedá obcím podíl na DPH z 20,83 % na 21,4 %. Zde tedy dostaly obce více peněz z celkového balíku vybraných daní.

V letošním roce došlo ke schválení novely zákona o rozpočtovém určení daní, která zvýšila podíl obcí na vybrané dani z přidané hodnoty z původních 21,4 % na 23,58 %. Novelu předložilo zastupitelstvo Libereckého kraje a ročně obcím přinese asi o 8,5 miliardy ročně více.

Je třeba dodat, že vláda vydala k přijetí zákona nesouhlasné stanovisko (.pdf), označila jej za „nedostatečně komplexní a nevyvážený“. Patrně proto se Andrej Babiš rozhodl sepsat vlastní pozměňovací návrh (.pdf), který však nebyl přijat. V každém případě všechny poslanecké kluby (tedy včetně vládních a včetně hnutí ANO) pro finální návrh hlasovaly.

Andrej Babiš srovnává případy, které nejsou srovnatelné. Na starostku Třince bylo podáno trestní oznámení, nicméně poté byl případ odložen. Starostka podle zastupitelství jednala podle zákona, trestní oznámení na ni podal opoziční politik. Naopak trestní oznámení na Andreje Babiše odloženo nebylo a v kauze Čapího hnízda byl Babiš obviněn.

Případ, na který Babiš odkazuje, se týká obvinění proti starostce Třince Věře Palkovské, které podal opoziční zastupitel Jan Ferenc v prosinci 2012. Palkovská pak byla vyšetřována pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby a porušování povinnosti při správě cizího majetku. Případ byl však odložen policií – nejdříve v březnu 2013 a podruhé v říjnu stejného roku, a to poté, co Ferenc uspěl se stížností u Krajského státního zastupitelství v Ostravě. Policie však žádný trestný čin nezjistila a starostka podle nich postupovala v souladu se zákonem.

Palkovská poté požadovala úhradu nákladů spojených s trestním stíháním, okresní soud to však zamítl. Letos v září Palkovská uspěla u Ústavního soudu, který vyjádřil souhlas s tvrzením, že trestní oznámení nemá být pokračováním politického boje, pokud by podněty pro něj byly vágní nebo objektivně nepodložené.

Je pravdou, že Středula opakovaně kritizuje pracovní i platové podmínky ve Vodňanských drůbežárnách. Jedním z posledních případů je rozhovor pro časopis Týden, kde Středula říká: „Současný případ vodňanské drůbežárny je docela známý. Přijímání cizinců a některé praktiky, jež tam jsou. Poukázal jsem také na inzeráty na úřadu práce – nabízely práci v osmi stupních chladu na tři směny za dvanáct a půl tisíce korun s dodatkem ‚vhodné pro cizince‘. Jako by to byli nějací méněcenní lidé. Tam už jedna brněnská firma, která tam dodává zaměstnance a pracuje v areálu, dostala dvakrát pokutu za porušení práv práce cizinců na území České republiky.“ Ovšem neexistuje žádné oficiální stanovisko odborové organizace Vodňanských drůbežáren z důvěryhodných zdrojů, které by slova předsedy Babiše potvrzovalo či vyvracelo.

Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Podle aktuálně platných nabídek práce ve Vodňanské drůbeži začíná hrubý měsíční plat dělníka na 14 500 Kč. Jedná se o pozici dělníka ve výrobě, který má být ochotný pracovat na dvě směny, občas i v sobotu nebo o svátcích. Mezi nabízené zaměstnanecké benefity patří závodní stravování, příspěvek na penzijní připojištění a dovolená nad rámec zákona. Dělníkovi v potravinářské výrobě je nabízena mzda od 15 000 Kč do 22 000 Kč a mimo již zmíněné benefity může získat např. požitky na základě zaměstnaneckého fondu. Přímo na webu Vodňanské drůbeže je pak inzerát na dělnickou pozici zpracovatele masa se mzdou až 18 000 Kč.

Analýzu průměrných mezd ve firmách patřících do holdingu Agrofert provedl týdeník Ekonom. Vyplynulo z ní, že jsou dělnické pozice ve Vodňanské drůbeži placeny podprůměrně. Téma mezd v této drůbežárně se stalo velmi diskutovaným v návaznosti na reportáž novinářky Uhlové, která během půl roku vyzkoušela pět různých zaměstnání a nehorší zkušenost si odnesla právě z Vodňanské drůbeže. Firma se proti nařčením v reportáži ohradila, uvedla, že novinářka zaměstnaná pod falešným jménem dostala hrubý nástupní plat včetně příplatků ve výši 17 315 Kč a své zahrnutí do reportáže vnímá vzhledem k blížícím se volbám jako účelové.

Podle těchto informací si lze o mzdových podmínkách ve Vodňanské drůbeži udělat určitou představu, systém Babišem zmíněných příplatků a bonusů je však záležitostí vnitřních předpisů firmy, které veřejně dostupné nejsou a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť byť v obecné rovině lze sledovat, že ANO i SPD mohou deklarovat podobně zaměřené body v jejich programech a představách, jejich konkrétní představy na řešení se různí. Dodejme, že Okamura již své představy v daných oblastech předkládal v tomto volebním období a hnutí ANO je ani v jednom případě nepodpořilo.

Na základě porovnání volebních programů hnutí ANO a SPD nelze říci, že by Andrej Babiš a Tomio Okamura měli na tyto záležitosti zcela stejný názor. ANO se podle programu shoduje s SPD pouze v otázce zastavení migrace. O odpovědnosti politiků a přímé volbě se ANO ve svém programu nezmiňuje, Babiš ale o těchto záležitostech píše ve své knize O čem sním, když náhodou spím.

Podle volebního programu ANO a volebního programu SPD se tato dvě hnutí shodují v otázce migrace, a to v tom ohledu, že odmítají ilegální imigraci. ANO se zaměřuje na odmítnutí ilegální imigrace do Evropy, SPD se pak zaměřuje na odmítnutí imigrace do České republiky. Obě hnutí se také shodují, že migrace by měla být suverénní záležitostí jednotlivých států EU. ANO otázce migrace věnuje v rámci svého programu tři krátké body, SPD této otázce věnuje mnohem více prostoru.

V otázce odpovědnosti politiků chce SPD prosadit uzákonění osobní, hmotné a trestní odpovědnosti politiků, soudců, státních zástupců a exekutivy. SPD také prosazuje přímou volbu a odvolatelnost politiků, a to včetně prezidenta republiky. V tomto případě se tak jedná o odpovědnost vůči občanům. Politici tak mají být pod přímou kontrolou občanů.

ANO požaduje posílení kompetencí a odpovědnosti pro ministry, starosty a primátory. Podle Babiše a jeho knihy by měli být poslanci voleni v přímých volbách (str. 130) na základě většinového volebního systému. Přímo volení by měli být také starostové a primátoři (str. 126), politická odpovědnost starostů by tímto měla být podle Babiše posílena. Babiš oproti Okamurovi ale nikde nehovoří o odvolatelnosti politiků.

Tomio Okamura byl v roce 2014 jedním z předkladatelů novely zákona o majetku ČR, která se zabývala právě trestní a hmotnou odpovědností politiků. Tuto záležitost jsme již několikrát ověřovali. Zmíněnou novelu ale odmítla jak vláda (jejíž součástí je také hnutí ANO), s tím, že je nadbytečná a duplicitní, tak Sněmovna. Nutno podotknout, že se hlasovalo o zamítnutí návrhu novely a téměř všichni hlasující poslanci za ANO hlasovali pro zamítnutí.

Jak jsme popisovali dříve, motivací vlády pro zamítnutí těchto návrhů bylo, že měly být duplicitní se současně platnou legislativou, nepřinášet do ní nic nového, popř. být dokonce méně účinné.

Přímou demokracii má SPD ve svém názvu, proto nechybí ani v programu. SPD prosazuje právo občanů rozhodovat o věcech veřejných v referendu. Proto by mělo dojít k novelizaci zákona o referendu a zákona o obecném referendu. Občané mají mít podle SPD právo vyjádřit se ke všem otázkám budoucnosti českého státu a to včetně členství v EU a NATO. Okamura v lednu 2014 předložil společně s několika dalšími poslanci návrh ústavního zákona o referendu. Tento návrh byl ale zamítnut mimo jiné také poslanci hnutí ANO. Okamura se také snažil o to, aby se ve Sněmovně projednával vládní návrh zákona o referendu, který se tam poněkud zasekl. Když navrhl, aby se jednání o tomto návrhu zařadilo na pořad schůze, neuspěl. Proti byli opět také poslanci ANO.

Kromě toho Okamura dlouhodobě prosazuje zrušení senátu nebo snížení počtu poslanců na 81.

ANO se o přímé demokracii ve svém programu nezmiňuje. V červenci 2016 se ale Andrej Babiš vyjádřil, že konání referenda o vystoupení ČR z EU by pro nás bylo zničující. Podle jeho knihy by ale občané měli v referendu hlasovat o nejdůležitějších změnách, změnách ústavy nebo mezinárodních paktech (str. 131). V referendu by se mohlo také hlasovat o jednacím řádu Sněmovny (str. 133). Rozdíl tedy je, že Okamurovy návrhy jsou výrazně širší a umožnily by lidem vyvolat referendum na libovolné téma (prošlo-li by přes Ústavní soud), sesbírali-li by potřebný počet podpisů.

Andrej Babiš a Tomio Okamura se tak v jistých základních bodech shodnou, rozhodně se ale neshodnou na praktické proveditelnosti, proto výrok hodnotíme jako zavádějící. O tom svědčí také to, že ANO několikrát hlasovalo proti návrhům Okamury. Důležitý je také fakt, že se neshodnou na odvolatelnosti politiků, což je pro SPD velmi důležitý bod programu. SPD také hodně staví na otázkách migrace, ovšem pro ANO je migrace spíše okrajovou záležitostí.

Vláda Petra Nečase, v níž byly zastoupeny ODS i TOP 09, v květnu 2012 představila daňové změny, které měly vstoupit v účinnost od roku 2013. Mezi schválená opatření patřilo například: omezení výdajových paušálů u daně z příjmů fyzických osob; zvýšení daně z převodu nemovitosti (ze 3 na 4 %); zrušení základní slevy na dani z příjmů fyzických osob pro důchodce; zvýšení sazeb daně z přidané hodnoty (z 20 na 21 %); zvýšení nižší sazby DPH (nejdříve z 10 na 14 a následně na 15 %) nebo solidární zvýšení daně z příjmů fyzických osob ve výši 7 % z tzv. nadlimitního příjmu.

V programech vidíme, že tato daňová politika příliš nekorespondovala s tím, co strany slibovaly v programech. Předseda tehdejší vlády tyto kroky ospravedlňoval snahou zabránit růstu schodku státního rozpočtu v době ekonomické krize.

Ve volebním programu ODS pro volby do Poslanecké sněmovny pro rok 2010 je hned na začátku uveden seznam 15 hlavních priorit. Mezi ně patří mimo jiné bod pojmenovaný Jednoduché a nízké daně. Konkrétně se u něj píše: „Výrazně zjednodušíme a zpřehledníme daňové zákony. To povede k transparentnosti výběru daní a sníží míru daňových podvodů. Zároveň udržíme daně na současné úrovni. Nezvýšíme ani odvody na sociální pojištění.“(.pdf, str. 18)

Volební program TOP 09 pro volby do Poslanecké sněmovny pro rok 2010 obsahuje kapitolu s názvem Hospodářská politika. Jedna z podkapitol je pojmenována „DANĚ JEDNODUŠŠÍ, SROZUMITELNĚJŠÍ, BEZ VÝJIMEK“. V prvním odstavci se lze dočíst následující: „Současný stav tuzemských veřejných rozpočtů neumožňuje v příštích několika letech snižování daní. Vláda nechce daně zvyšovat, proto musí velmi rozhodně snižovat rozpočtové výdaje.“Jednou ze snah TOP 09 bylo podle volebního programu také„zrušení transakčních daní (daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí)“ (.pdf, str. 10).

Dělnická mzda ve společnosti Bosch se pohybuje pouze kolem 30 tisíc Kč.

Ve společnosti Škoda Auto sice hrubá měsíční mzda všech zaměstnanců nezačíná na 40 tisících Kč, dosáhnout na ni však mohou zaměstnanci v některých platových třídách a po připočtení bonusů i dělníci.

To v českobudějovické továrně společnosti Bosch šplhají (po započtení prémií a bonusů) mzdy dělníků podle samotné firmy jen k 30 tisícům Kč.

Přehledy průměrné měsíční mzdy zveřejňuje každý kvartál Český statistický úřad. Podle nejnovějších dat (.xlsx) jsou mzdy v různých sektorech skutečně velmi rozdílné. Zatímco zaměstnanci v komunikačních a informačních činnostech si měsíčně přijdou na 51 592 Kč, nejhůře placení pracovníci v ubytování, stravování a pohostinství si musí vystačit s 17 897 Kč hrubé mzdy.

Jelikož skutečně mezi různými sektory ekonomiky existují velké rozdíly (Babiš o tom mluví v kontextu zvyšování průměrné mzdy), hodnotíme výrok jako pravdivý.

V roce 2016 z České republiky odešlo do zahraničí 288,7 mld. Kč na dividendách. To je oproti roku 2015 nárůst o 62,5 mld. Kč. I v předchozích letech se výplata dividend pohybovala v podobných sumách, zatím ale nikdy nepřekročila částku 600 mld. korun. Celkem odliv dividend do zahraničí v roce 2016 představoval 8,4 % HDP.

Německo se skutečně připravuje na start určité formy evidence tržeb, z veřejných zdrojů jsme se však nedozvěděli, zda stážisté z německé finanční správy sbírají zkušenosti opravdu v Česku.

Hlavní sdělení dovětku Andreje Babiše je tedy pravdivé. Zda k nám jezdí němečtí zástupci na stáž, ale nehodnotíme.

Anketu Zákon roku organizuje poradenská společnost Deloitte a její advokátní kancelář Ambruz & Dark Deloitte Legal. V roce 2017 na projektu spolupracovaly např. Svaz průmyslu a dopravy, Svaz obchodu a cestovního ruchu nebo Hospodářská komora.

Nominační rada sestávající „ze zástupců oborových autorit z oblasti práva a byznysu“ během března vybírá právní předpisy, které byly přijaty v roce minulém a u kterých se očekává „systémový dopad a vliv na široký okruh podnikatelských subjektů“.

„Nominovanými jsou obecně závazné právní předpisy České republiky či Evropské unie, ústavní zákony, zákony, vyhlášky ministerstev, nařízení vlády, směrnice a nařízení EU. Nominovanými mohou být i nové mezinárodní smlouvy s dopadem na podnikatelské prostředí ČR.“

Nominační rada vybrala šest právních předpisů, o kterých se následně hlasovalo (.docx, Tisková zpráva - vyhlášení výsledků)„prostřednictvím online dotazníku a fyzických hlasovacích lístků 360 zástupců z podnikatelského prostředí“ . V anketě obsadila EET druhé místo s 20,3 % hlasů, zvítězila novela zákona utvářející změny ve zveřejňování otevřených dat.

Tento výrok hodnotíme jako zavádějící jak kvůli značně skromnému počtu nominovaných právních předpisů, tak z důvodu velmi omezeného počtu hlasujících podnikatelů (360) vůči podnikatelským subjektům aktivním ke 31. prosinci 2016 dle statistik (.xlsx) ministerstva průmyslu a obchodu (2 433 756).