Jan Bartošek

Na začátek uveďme, že se zabýváme pouze tím, zda hnutí SPD odsoudilo aktivitu iniciativy Chcípl PES. Nikoliv tím, jestli to poslanec Bartošek slyšel, či neslyšel.

Iniciativa Chcípl PES dne 16. února 2022 zveřejnila na svých facebookových stránkách adresy trvalých bydlišť (viz historii úprav) poslanců. Dohromady šlo o 70 ulic s konkrétními čísly popisnými. Zároveň vyzvala lidi, aby vytvořili „malá protestní shromáždění u trvalých bydlišť 70 poslanců, kteří hlasovali pro novelu pandemickeho zákona“. Později tento příspěvek smazala. 

Týž den vystoupil na schůzi Poslanecké sněmovny v reakci na toto zveřejnění ministr vnitra Vít Rakušan. Počínaní iniciativy odsoudil a vyzval k témuž i ostatní poslance. Zároveň zmínil, že se nejedná pouze o ohrožení bezpečnosti samotných poslanců, ale především jejich rodin. Na vystoupení Víta Rakušana poté reagoval předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Ten vyjádřil souhlas s případnými kroky ministra vnitra, které by „ochránily poslance před nějakou perzekucí, násilím (…) nejenom poslance, ale všechny lidi v České republice“. Následně uvedl, že „SPD je proti jakémukoli násilí a proti válce, proti šibenicím, proti jakýmkoli perzekucím“.

Ačkoliv Radim Fiala, stejně jako Vít Rakušan, explicitně nezmínil iniciativu Chcípl PES, podpořil ministrova slova, která se jednoznačně týkala právě zveřejnění adres poslanců. SPD tak jednání Chcípl PES skrze svého předsedu klubu odsoudilo. Výrok Jana Bartoška tedy hodnotíme jako nepravdivý. 

Jan Bartošek, předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL, mluvil (video, čas 8:36) o výdajích státu na 75% slevu na jízdné pro děti, studenty a seniory. Z výroku však není zcela zřejmé, jakou částku měl přesně na mysli. Výrok mohl být myšlen jako 6–8 miliard, 6,8 nebo také 6 miliard s následnou opravou na 8 miliard.

Na čtvrtinu zlevněné jízdné užívají od září roku 2018 děti a mladiství ve věku od 6 do 18 let, studenti do 26 let a lidé starší 65 let. Od začátku roku 2020 jsou slevy zastropovány, respektive je limitována cena jízdného, ze které se slevy počítají, dle počtu ujetých kilometrů.

Tyto slevy platí pouze na vnitrostátních dálkových a regionálních linkách a v prostředcích městské hromadné dopravy, které zajíždějí až za hranice měst. Podle Ministerstva dopravy měla tato sleva pomoci sociálně slabším skupinám lidí, které mají omezenou možnost využívat hromadnou dopravu, a tím pádem jim umožnit častější cestování vlaky a autobusy.

V roce 2019 vyšlo stát proplacení slev na jízdné na 5,78 miliardy korun. V roce 2020 stát k jízdnému doplatil 3,47 miliardy korun. Více než dvoumiliardové snížení oproti roku 2019 má na svědomí omezení pohybu v důsledku pandemie covidu-19.

Pokud bychom vzali v potaz standardní výdaje v nepandemickém roce, je vhodné vyjít z údajů týkajících se roku 2019. Za tento rok stát na jízdném zaplatil 5,78 miliardy korun. Jelikož není jasné, jaké přesně číslo měl poslanec Bartošek na mysli, volíme nejširší interpretaci, tedy 6–8 miliard korun. Proto hodnotíme výrok jako pravdivý, jelikož se daný interval vejde do naší stanovené odchylky 10 %.

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2021 (.pdf, str. 157) předpokládal výdaje na obranu v roce 2022 v hodnotě 95,2 miliard, v roce 2023 pak 101,7 miliard korun. Ministerstvo obrany počítalo (.pdf, str. 4) pro rok 2022 s částkou přibližně 95 miliard korun již v průběhu roku 2020. Nicméně vláda 7. června 2021 schválila základní parametry rozpočtu na rok 2022, dle kterého mělo Ministerstvo obrany dostat pouze 90,7 miliard korun.

Mluvčí Ministerstva obrany Jan Pejšek uvedl: „Oproti výhledu, na který jsou vázané naše plány, je aktuální návrh ministerstva financí nižší o téměř 4,5 miliardy. Doufáme, že i přes složitou ekonomickou situaci bude ještě prostor pro jednání o navýšení." 

Dle údajů Ministerstva financí bude rozpočet na obranu navýšen oproti letošnímu roku o 15,4 miliard. Nicméně do rozpočtu pro rok 2021 Ministerstvo financí nezapočítává 10 miliard korun, které byly v prosinci 2020 při schvalování státního rozpočtu odebrány z armádního rozpočtu. Stalo se tak na nátlak poslanců za KSČM, kteří tímto požadavkem podmínili hlasování o podpoře státního rozpočtu. Tyto peníze nicméně vláda lednu a březnu 2021 postupně do rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany vrátila.

Následující tabulka zachycuje pokles výdajů na obranu oproti původnímu vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2021 (.pdf). Ačkoliv tento návrh nehovoří o plánech na rok 2024, vzhledem k závazku, který dala Česká republika NATO, tedy dát v roce 2024 na obranu 2 % HDP, počítáme právě s tímto podílem. Ministerstvo financí ve své makroekonomické predikci z dubna 2021 pro rok 2024 počítá s HDP ve výši 5 530 miliard korun (.pdf, str. 26). Z toho vyplývá, že rozpočet na obranu by měl v roce 2024 dosáhnout v souladu se spojeneckými závazky přibližně 110,6 miliard korun.

Návrh rozpočtu na příští rok však pro rok 2024 počítá s částkou o 11,1 mld. nižší. Ministerstvo snížilo plánované výdaje i pro rok 2023, a to o 6,7 miliard korun.

Ministr obrany Lubomír Metnar nesplnění spojeneckého závazku omlouval koronavirovou krizí a zavázal se k tomu, že rozpočet na obranu poroste co nejrychleji, aby byly závazky brzy naplněny. Ačkoliv tomuto úsilí odpovídal původní plán, vládou schválená příprava státního rozpočtu pro rok 2022 výrazný nárůst podílu financí pro obranu nenaznačuje.

Vzhledem k tomu, že plán výdajů pro rok 2025 doposud neexistuje, předpokládáme, že Jan Bartošek měl na mysli horizont dalších dvou let, tedy roků 2023 a 2024. Oproti původnímu plánu pokles za rok 2023 činí 6,7 miliard a za rok 2024 dokonce 11,1 miliard korun. Dohromady se tedy jedná o pokles rozpočtu Ministerstva obrany zhruba 17,8 miliard. Jelikož Jan Bartošek mluví o částce převyšující 15 miliard korun, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.

Dne 20. dubna 2021 pokračovala 98. schůze Poslanecké sněmovny. Část jejího programu byla věnována výbuchu muničního skladu ve Vrběticích, který se odehrál v roce 2014. Za tímto incidentem podle Bezpečnostní informační služby ČR stojí příslušníci ruské tajné služby GRU.

Volební koalice SPOLU (tvořená ODS, TOP-09 a KDU-ČSL) navrhla a prostřednictvím Jana Bartoška Poslanecké sněmovně předložila usnesení, které mj. vyzývá vládu, aby „zásadně omezila početní zastoupení na ambasádě Ruské federace podle principu reciprocity“. Poslanecká sněmovna pak toto usnesení přijala svým hlasováním.

Uveďme, že tímto usnesením Poslanecká sněmovna rovněž souhlasila s vyhoštěním 18 ruských diplomatů z České republiky či odsoudila „teroristické útoky speciálních jednotek ruské vojenské zpravodajské služby organizované na území České republiky“.

Pro úplnost doplňme, že k narovnání počtu diplomatů České republiky a Ruska vyzval po schůzi konané 20. dubna (.pdf) také Sněmovní výbor pro obranu.

Předně uveďme, že ve výrocích politiků i v médiích jsou často zaměňovány pojmy „velvyslanectví“ a „ambasáda“. Ruská federace má v Česku Velvyslanectví Ruské federace v České republice, které zahrnuje (.pdf, str. 165–166) ambasádu v Praze a konzuláty v Brně a Karlových Varech. Přesto se objevují nepřesné pojmy jako „velvyslanectví RF v Praze“ či „ambasáda RF v ČR“, které mohou, ale nemusí mít stejný význam.

I vzhledem k těmto nejasnostem je tedy obtížné ověřit pojmově nepřesná vyjádření politiků na základě pojmově, a tedy i významově nejasných zdrojů. Nicméně se o to v následujících odstavcích pokusíme. Slova Jana Bartoška o ruské ambasádě budeme interpretovat volně, tedy že má na mysli Velvyslanectví Ruské federace v ČR zahrnující ambasádu a dva konzuláty.

Dle údajů, které serveru HlídacíPes.org poskytlo v květnu 2020 Ministerstvo zahraničních věcí (MZV), měla ruská ambasáda v Praze 120 zaměstnanců, přičemž diplomatů bylo 43. V pořadu Otázky Václava Moravce 18. dubna 2021 bylo uvedeno (video, čas 14:10), že k 12. červnu 2020 mělo ruské velvyslanectví 135 zaměstnanců.

Podle vyjádření mluvčí MZV Zuzany Štíchové pro Českou tiskovou kancelář (ČTK) z 19. dubna 2021 působilo dosud (tedy do vyhoštění některých pracovníků ruské ambasády, o němž bylo rozhodnuto 17. dubna) na „velvyslanectví Ruské federace v Praze“ kolem 120 zaměstnanců, z toho přes 40 diplomatů. Vyhoštěno bylo formálně 18 pracovníků velvyslanectví, reálně však Česko opustilo 26 osob s ruským diplomatickým pasem.

Dodejme, že dle informací serveru HlídacíPes.org publikovaných 21. dubna, založených na seznamu (.pdf) členů diplomatických misí v České republice a na informacích Ministerstva zahraničí, bylo k 20. dubnu 2021 (tedy již po vyhoštění zaměstnanců ruského velvyslanectví) v Česku 135 pracovníků Velvyslanectví Ruské federace:

• „28 lidí s diplomatickou funkcí na ambasádě v Praze
• v součtu 7 diplomatů na konzulátech v Brně a Karlových Varech
• 67 administrativně-technických pracovníků na ambasádě v Praze
• 10 administrativně-technických pracovníků na konzulátech
• 23 lidí jsou partnerky/partneři diplomatů, taktéž ale držitelé diplomatického pasu obvykle působící na ambasádě v pomocných pozicích (6 na konzulátech a 17 na velvyslanectví)"

Seznam diplomatů (.pdf, str. 166–168) aktualizovaný MZV k 20. dubnu neobsahuje administrativně-technický personál velvyslanectví. Nicméně takřka shodné počty zaměstnanců ruské ambasády v Praze jako server HlídacíPes později uvedlo i Ministerstvo zahraničí. I když se různé zdroje v počtu pracovníků ruského velvyslanectví rozcházejí, je možné, že Jan Bartošek vycházel ze stejných údajů, které uvádí server HlídacíPes. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Pro kontext dodejme, že Bezpečnostní informační služba (BIS) dlouhodobě upozorňuje na vysoký počet ruských diplomatů v ČR. Například ve výroční zprávě za rok 2018 (.pdf, str. 6) BIS uvádí, že „dlouhodobým bezpečnostním problémem zůstává personální naddimenzování ruské diplomatické mise v ČR, které pro české občany zvyšuje hrozbu vystavení se kontaktu se zpravodajskou službou cizí moci."

Pro úplnost také doplňme, že ministr zahraničí Jakub Kulhánek po Ruské federaci žádal, aby do 12:00 dne 22. dubna 2021 umožnila návrat všech českých diplomatů, které Rusko vyhostilo v reakci na české kroky 18. dubna. Jelikož ruská strana na požadavek neodpověděla, Ministerstvo zahraničí rozhodlo o vyhoštění dalších pracovníků ruské ambasády. 63 zaměstnanců ruského velvyslanectví tak má opustit území České republiky do konce května.

Sněmovní výbor pro obranu, jehož je Jan Bartošek členem, přijal 20. dubna 2021 usnesení (.pdf, str. 1), v němž „odsuzuje teroristické útoky speciálních jednotek ruské vojenské zpravodajské služby organizované na území České republiky“ ve spojitosti s výbuchem muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014. V usnesení také tento výbor vyjádřil poděkování (.pdf, str. 2) Bezpečnostní informační službě (BIS), Národní centrále proti organizovanému zločinu (NCOZ) i „dalším zpravodajským službám ČR a jejich zahraničním partnerům“, kteří se na odhalování pozadí výbuchů podílely.

Podobné usnesení 19. dubna (.doc) schválil i sněmovní výbor pro bezpečnost, a to mimo jiné také na základě návrhů přednesených právě Janem Bartoškem. V tomto usnesení výbor děkuje kromě Ministerstva vnitra, Ministerstva zahraničních věcí, Policie ČR a BIS také Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) či Vojenskému zpravodajství. Stejné poděkování se poté objevuje i v usnesení Poslanecké sněmovny z 20. dubna.

Sergej Viktorovič Skripal je bývalý ruský dvojitý agent. Působil v ruské vojenské rozvědce GRU a pracoval pro britské tajné služby (MI6) během 90. let a začátkem 21. století. Později byl v prosinci 2004 zatčen a obviněn ze zveřejnění jmen několika desítek ruských agentů pracujících v Evropě a ve Spojených státech. V roce 2006 byl odsouzen k 13 letům a uvězněn za velezradu. V roce 2010 se dostal do Velké Británie díky tehdy uskutečněné výměně agentů mezi Ruskem a USA. 4. března 2018 byli Sergej Skripal a jeho dcera nalezeni na lavičce v britském městě Salisbury v bezvědomí. Později bylo potvrzeno, že Sergej Skripal spolu s dcerou byli otráveni.

Tehdejší britská premiérka Theresa Mayová uvedla, že Sergej Skripal a jeho dcera byli otráveni nervovým plynem novičok. Tento plyn byl vyvíjen Sovětským svazem v 70. a 80. letech. Premiérka také uvedla, že je velmi pravděpodobné, že za útokem na bývalého agenta stojí Rusko. Vyzvala ruského prezidenta Vladimira Putina, aby celou věc vysvětlil, jinak dojde k závěru, že šlo o nezákonné použití síly Ruskou federací vůči Velké Británii. Později vyšlo najevo, že před útokem byla britskými bezpečnostními složkami vyšetřována neobvykle zvýšená aktivita na ruské ambasádě.

Jelikož Velká Británie neobdržela žádné vysvětlení z ruské strany, bylo přijato několik opatření, mj. vyhoštění 23 ruských diplomatů nebo neúčast královské rodiny na mistroství světa ve fotbale v Rusku.

Co se týče královské rodiny, v souvislosti s otravou Sergeje Skripala v červnu 2018 navštívil Salisbury princ Charles společně se svou manželkou. Na webových stránkách královské rodiny ani v britských médiích se nám však nepodařilo dohledat vyjádření královny Alžběty II. k případu Sergeje Skripala či k rusko-britským vztahům. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek, který je také členem sněmovního výboru pro obranu, zde mluví (video, čas 32:20) o přijetí usnesení Poslanecké sněmovny dne 20. dubna, tedy v den rozhovoru. Zmíněné usnesení obsahuje také bod, v němž dolní komora vyzývá vládu, aby požádala státy Severoatlantické aliance „o společné veřejné vyjádření podpory České republice a vyzvala je ke koordinovaným krokům v reakci na odhalení, že za výbuchy ve Vrběticích je odpovědná Ruská federace“. 

Podle usnesení by také měla Česká republika země NATO vyzvat ke koordinovanému vypovídání ruských diplomatů a zpravodajců, podobně jako „v roce 2018 po pokusu o vraždu Sergeje Skripala“.

Uvedený bod usnesení byl přijat hlasy 81 poslanců ANO, ČSSD, ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Proti návrhu hlasovalo pět poslanců KSČM a dva nezařazení poslanci Lubomír Volný a Marian Bojko. Poslanci hnutí SPD se ve většině zdrželi. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Pro úplnost připomeňme, že v roce 2018 v souvislosti s kauzou otravy ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala Velká Británie vyhostila 23 diplomatů. V tomto postupu se k ní následně přidaly také další země včetně většiny států NATO. Česká republika tehdy vyhostila 3 zaměstnance ruské ambasády.

Doplňme, že Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) aktuálně pátrá v souvislosti s výbuchem muničního skladu ve Vrběticích po stejné dvojici mužů, která je podezřelá také z otravy agenta Skripala.

Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL a mimo jiné i člen sněmovního výboru pro obranu Jan Bartošek v pořadu Události, komentáře dne 20. dubna 2021 mluvil (video, čas 32:20) o přijetí usnesení dolní komory z téhož dne.

Poslanecká sněmovna v rámci tohoto usnesení schválila také bod, v němž vyzývá vládu, „aby na jednání Severoatlantické rady bez zbytečného odkladu požádala spojenecké země NATO o společné veřejné vyjádření podpory České republice a vyzvala je ke koordinovaným krokům v reakci na odhalení, že za výbuchy ve Vrběticích je odpovědná Ruská federace. ČR by měla spojence vyzvat zejména ke koordinovanému vypovídání ruských diplomatů a zpravodajců, podobně jako tomu bylo v roce 2018 po pokusu o vraždu Sergeje Skripala“.

V roce 2018 v souvislosti s kauzou otravy bývalého ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala Velká Británie vyhostila 23 diplomatů Ruské federace. Následně se k ní přidalo dalších 28 států, včetně většiny členských zemí NATO, a dohromady vyhostily přes stovku ruských diplomatů. Česká republika tehdy vyhostila 3 zaměstnance ruské ambasády.

Připomeňme, že Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) aktuálně pátrá v souvislosti s výbuchem muničního skladu ve Vrběticích po stejné dvojici mužů, která je podezřelá právě z otravy bývalého agenta Skripala.

Armáda ČR v posledních letech provedla hned několik velkých nákupů. V roce 2020 například uzavřela smlouvu na dodávky nových ručních palných zbraní, především útočných pušek BREN (.pdf, str. 2–5), od České zbrojovky v celkové hodnotě 2 853 mil. Kč. V roce 2017 pak také nakoupila dvacet bojových vozidel Pandur od české společnosti Tatra za přibližně dvě miliardy Kč.

Co se týče přímo „odcházení od ruské techniky“, můžeme zmínit například smlouvu na dodání dvanácti nových vrtulníků z USA, kterou ministr obrany Lubomír Metnar podepsal na konci roku 2019. Celková cena této zakázky činí více než 14,5 miliard Kč. Potřebu pořídit nové stroje tehdy Ministerstvo obrany zdůvodňovalo také snížením závislosti na ruské technice. Tyto americké vrtulníky by v roce 2023 měly nahradit právě dosud používané stroje Mi-24/35 ruské výroby.

V prosinci 2019 také Ministerstvo obrany uzavřelo smlouvu s Izraelem o pořízení osmi 3D mobilních radiolokátorů MADR. Také ony by měly být dodány do roku 2023 a nahradit dosluhující techniku ruské, respektive sovětské výroby. „Ukončíme naši závislost na zastaralých ruských strojích a zároveň získáme špičkový a v boji prověřený systém od našeho důležitého strategického partnera,“ uvedl tehdy k nákupu ministr obrany Lubomír Metnar.

Dále můžeme zmínit například pořízení 16 kompletů protiletadlového raketového systému RBS-70NG (nové generace). Smlouvu na jejich nákup Ministerstvo obrany uzavřelo se švédskou společností Saab Dynamics AB na konci roku 2018. První kusy této protiletadlové techniky, která nahrazuje zastaralé ruské systémy S-10M, poté čeští vojáci převzali v říjnu 2020. 

O odklonu od ruské techniky hovoří také strategické dokumenty Ministerstva obrany. Na problém v podobě přetrvávající částečné závislosti „na Ruské federaci v oblasti dodávek náhradních dílů“ upozornila například Koncepce výstavby Armády České republiky 2030 (.pdf, str. 13), kterou vláda schválila v roce 2019. Dokument dále uvádí (.pdf, str. 15), že v roce 2030 by Armáda ČR měla být „vyzbrojena moderní technikou, s odpovídajícími opravárenskými kapacitami a zásobami“, přičemž touto modernizací má dojít „k vyvázání AČR ze závislosti na technice ruské provenience a z nutnosti zajišťování jejího provozu“.

Podobně se pak Ministerstvo obrany vyjadřuje i v rámci Dlouhodobého výhledu pro obranu 2035 (.pdf). „Bude nezbytné dále posilovat interoperabilitu se spojenci v rámci NATO a EU a v této souvislosti pokračovat v odstraňování závislosti na vojenské technice ruského původu,“ uvádí (str. 15) tento dokument, který rovněž pochází z roku 2019. Doplňme, že o nahrazení techniky ruské provenience hovořila například už i Koncepce výstavby Armády ČR 2025 (.docx, str. 10)

Z těchto strategických dokumentů tedy vyplývá, že jedním z cílů Ministerstva obrany je právě postupný odklon od vojenské techniky ruské výroby. Tento záměr pak potvrzují i jednotlivé výše uvedené příklady, jako je nákup amerických vrtulníků, izraelských radarů či švédských protiletadlových raketových systémů. Z těchto důvodů proto výrok hodnotíme jako pravdivý.