Jan Bartošek

Andrej Babiš (spolu s Jaroslavem Faltýnkem) byl vydán Sněmovnou k trestnímu stíhání 19. ledna (2018). V květnu 2018 bylo přerušeno stíhání Jaroslava Faltýnka, stížnost Andreje Babiše však byla zamítnuta a jeho stíhání stále pokračuje.

Nominanta ČSSD na post ministra zahraničí Miroslava Pocheho odmítl jmenovat Miloš Zeman, údajně kvůli jeho postojům k migraci. Aktuálně tedy vláda nemá ministra zahraničí - ministerstvo bude dočasně řídit předseda ČSSD a ministr vnitra v nové Babišově vládě Jan Hamáček.

ČSSD potvrdila svou účast v Babišově vládě 15. června po výsledku vnitrostranického referenda. Vláda ANO a ČSSD se má opírat o hlasy KSČM, která má vládu tolerovat. Finálně má být o toleranci vlády komunisty rozhodnuto v sobotu 30. června 2018 po rozhodnutí ÚV KSČM.

Předsedovi Janu Bartoškovi uznáváme faktickou pravdu, neboť parafrázovaná teze se skutečně v Ústavě České republiky nachází, konkrétně pak ve článku 68 odst. 2, který říká: „Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.“

K jisté odchylce došlo za vlády Miloše Zemana (1998–2002), a to na postu ministra spravedlnosti. Už od počátku bylo jisté, že se jím stane tehdejší předseda Nejvyššího soudu Otakar Motejl, avšak právě kvůli své funkci nebyl jmenován 22. července 1998 jako ostatní členové vlády, ale ke jmenování došlo až 1. srpna 1998 (tedy po skončení Motejlova působení u Nejvyššího soudu). Dočasně tak bylo ministerstvo spravedlnosti spravováno Pavlem Rychetským.

Nesouhlas Miloše Zemana s kandidátem na post ministra není jediným obdobným případem v historii České republiky. Své výtky vyjádřil jak Václav Havel, tak i Václav Klaus. Nakonec ale vždy došlo ke jmenování premiérem navržených kandidátů.

Ze všech situací, ke kterým v minulosti došlo, lze označit za podobnou současnosti např. problém Václav Klause se jmenováním navrženého ministra za vlády Jiřího Paroubka (2005–2006). Konkrétně šlo o problém střetu zájmů kandidáta na post ministra zdravotnictví Davida Ratha, který byl v té době také prezidentem České lékařské komory. V tomto případě se Václav Klaus vyjádřil tak, že v současné době nemůže rozhodnout o jmenování Davida Ratha na post ministra zdravotnictví. Svůj postup však odůvodnil čl. 70 Ústavy ČR, tedy nedošlo k odmítnutí osoby Davida Ratha jako takové, Václav Klaus však jeho jmenování podmínil odstraněním střetu zájmů a po abdikaci Davida Ratha na postu prezidenta České lékařské komory k jeho jmenování na post ministra zdravotnictví nakonec došlo.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, i když aktuální Programové prohlášení vlády neobsahuje jeden z požadavků komunistů - a to zdanění církevních restitucí, u kterých však ANO s ČSSD rovněž ustupují. Na začátku června (2018) se Andrej Babiš k církevním restitucím vyjádřil takto:

„Byly prodražené o 54 miliard a proto už pět let říkám, že je potřeba to zdanit.“

Dále řekl:

„My s tím souhlasíme dlouhodobě, předpokládám, že ČSSD se k tomu přidá. Není to nové téma, my jsme o tom ani nemluvili v rámci vyjednávání o nějáké podpoře KSČM.“

KSČM je ochotna zvážit toleranci menšinové koaliční vlády ANO a ČSSD, pokud bude v programovém prohlášení obsaženo sedm základních programových požadavků, a to: trvalý růst minimální mzdy, valorizace důchodů, ochrana přírodních zdrojů před zcizením do zahraničních rukou, zvýšení podílu veřejného sektoru v hospodaření s vodou, zdanění církevních restitucí, zabránění dalšímu nárůstu ceny bydlení a podpora výstavby obecních bytů, udržení kvalitní a dostupné péče bez zvyšování spoluúčasti pacientů.

27. června vláda Andreje Babiše schválila finální verzi Programového prohlášení vlády, které bylo zveřejněno na webu vlády. Oproti původnímu programovému prohlášení byla změněna věta týkající se zahraničních misí, které komunisti předtím kritizovali. Původní věta zněla takto:

„Posílíme účast na mírové a výcvikové misi v Afghánistánu (Resolute Support), zvýšíme přítomnost v Iráku.“

V aktuálním Programovém prohlášení vlády byla věta změněna následovně:

„V souladu se schváleným mandátem budeme pokračovat v účasti na mírových výcvikových misích v Afghánistánu (Resolute Support), Iráku a Mali.“

Právě posílení zahraničních misí kritizoval předseda komunistů Filip, který se kvůli němu sešel v květnu s Babišem a předsedou ČSSD Hamáčkem. Tehdy novinářům sdělil, že pokud bude prohlášení takový závazek obsahovat, tak KSČM nepodpoří vládu ANO a ČSSD.

Dle Hamáčka došlo v aktualizovaném prohlášení pouze ke kosmetickým změnám, k misím se konkrétně vyjádřil následovně:

„Příkladem jsou zahraniční mise. U těch došlo k aktualizaci v tom směru, že posílení zahraničních misí odsouhlasila na začátku června Poslanecká sněmovna. Kromě těchto drobností je programové prohlášení totožné s tím, které schválila socdem v referendu.“

Programové prohlášení vlády však stále neobsahuje všech sedm priorit KSČM - a to konkrétně zdanění církevních restitucí. Na dotaz o spokojenosti komunistů s programovým prohlášením reagoval předseda Filip takto:

„Uvidím, jak se k textu (prohlášení) zachovají nově jmenovaná ministři.“

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť ČSSD si skutečně do koaliční smlouvy neprosadila podmínku odvolání politiků SPD z vyšších sněmovních funkcí. Zároveň ale v současné době neskončilo vyšetřování bývalého tajemníka poslaneckého klubu SPD Staníka, a nelze tak z veřejných zdrojů tvrdit, že se zmiňovaný incident skutečně stal.

Kvůli výrokům Tomia Okamury, které zlehčovaly realitu romského koncentračního tábora v Letech, chtěli opoziční poslanci (v té době včetně sociální demokracie) odvolat předsedu SPD z vedení dolní komory. Na mimořádné schůzi, svolané právě za účelem pokusu o odvolání Okamury, však hlasy opozice nestačily ani na to, aby byl schválen program, a na hlasování tak ani nedošlo. Nicméně z přihlášených poslanců ČSSD všichni hlasovali pro schválení programu.

Při jednání o koaliční smlouvě mezi ČSSD a hnutím ANO si původně sociální demokraté jako jednu z podmínek pro vstup do vlády kladli i odvolání jak Tomia Okamury z křesla místopředsedy Poslanecké sněmovny, tak odvolání dalších politiků SPD z předsednických pozic sněmovních výborů. Tato podmínka však byla z konečné koaliční smlouvy kvůli nelibosti hnutí ANO vynechána.

Jan Bartošek se také zmiňuje o bývalém tajemníkovi poslaneckého klubu SPD Jaroslavu Staníkovi, který podle bývalé ministryně za ČSSD Marksové-Tominové v jedné ze sněmovnách restaurací prohlásil, že „Židi, homosexuálové i cikáni by měli jít do plynu“. Podle bývalého poslance Marka Černocha, zvoleného za Okamurovu exstranu Úsvit, šel Staník s vyjádřeními ještě dál. Podle Černocha Staník vyzýval, aby se „všichni homosexuálové, Romové a Židé stříleli už po narození“. Staník tato tvrzení odmítá a i přes mnohá svědectví přítomných poslanců nelze potvrdit pravdivost tohoto tvrzení, jelikož nebylo prohlášeno veřejně, ale ve sněmovní restauraci.

Jaroslav Staník je v současnosti už bývalým tajemníkem poslaneckého klubu SPD, jeho nástupcem se začátkem května stal exposlanec ODS Zdeněk Mach. Staník je v současné době vyšetřován pražskou policií kvůli podezření z podněcování k nenávisti vůči skupině osob, omezování jejich práv a svobod a popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy.

ČSSD v průběhu vyjednávání o vládě skutečně předložila všechny uvedené požadavky, přičemž žádné z nich nebyly splněny. V čele nově jmenované vlády ANO a ČSSD je trestně stíhaný premiér Babiš. Požadavek na odstoupení při prvoinstančním odsouzení sice v koaliční smlouvě je, ale je ošetřen jiným způsobem, než sociální demokracie původně požadovala. Ministrem zahraničí nebyl jmenován Miroslav Poche a k odvolání Tomia Okamury z vedení Sněmovny nedošlo.

Během vyjednávání o vládě mezi ČSSD a ANO sociální demokracie trvala na tom, že v čele vlády nemá být trestně stíhaná osoba. Na únorovém sjezdu v této souvislosti ČSSD přijala usnesení, že je pro stranu účast trestně stíhaného politika ve vládě zásadní problém.

V pozdější fázi vyjednávání o vládě měli sociální demokraté požadavek, aby byl člen vlády v případě odsouzení prvoinstančním soudem povinen rezignovat. Tento požadavek zároveň chtěli zakotvit do koaliční smlouvy. Přestože požadavek je zahrnutý v koaliční smlouvě, jeho podoba se od původních představ sociální demokracie značně liší. V koaliční smlouvě v bodě č. 17 je totiž uvedeno:

„V případě prvoinstančního odsouzení jakéhokoliv člena vlády, pokud ten v přiměřeném čase od vynesení rozsudku neodstoupí, pozbývá tato koaliční smlouva platnosti.“

Dalším požadavkem ČSSD při vyjednávání bylo odvolání politiků SPD z funkcí v Poslanecké sněmovně, což se mělo týkat vedle dalších i odvolání Tomia Okamury z funkce místopředsedy Sněmovny.

I přes výhrady prezidenta a komunistů nebo údajné odlišné postoje k migraci mezi premiérem Babišem a Miroslavem Pochem ČSSD trvala na Pochem jako ministrovi zahraničí v nové vládě. Tato situace byla vyřešena tak, že byl vedením resortu pověřen Jan Hamáček a Poche na ministerstvo nastoupí jako politický tajemník.

Janu Bartoškovi uznáváme pravdivý výrok, neboť spor v ČSSD má vyřešit stranické referendum a komunisté odmítají vstoupit do vlády, která by navyšovala počty českých vojáků v zahraničních misích.

Co se týče rozporu uvnitř ČSSD, dochází ke kolizi mezi předsednictvem sociálních demokratů a především klubem senátorů za ČSSD, za nejž do veřejného prostoru promlouvá předseda Senátu Milan Štěch či předseda senátorského klubu Petr Vícha.

Senátoři ČSSD vystoupili na konci dubna na tiskové konferenci, kde Petr Vícha prohlásil, že by pro důvody trestně stíhaného premiéra a riziko plynoucí ze spolupráce s KSČM a hlasovací koalici ANO/SPD/KSČM ČSSD do vlády s hnutím ANO vstupovat neměla. (čas 49.28)

„V senátorském klubu se dlouhodobě diskutuje tato situace a kupodivu máme poměrně jednotné názory na to, že sociální demokracie by měla být v tomto volebním období i na základě volebního výsledku v opozici, konsolidovat se tak jako to v minulosti udělala Občanská demokratická strana.“

V podobném duchu se vyjádřil v Interview ČT 24 v půlce května předseda Senátu Milan Štěch: „Vadí mi samozřejmě premiér a jeho chování v předchozím angažmá v koalici. On celou dobu, podle mého přesvědčení a nejen mého, pracoval na tom, aby sociální demokracii maximálně oslabil. Přivlastňoval si výsledky, které nebyly jenom jeho.“ (čas 0.48)

Na druhé straně barikády stojí předsednictvo ČSSD v čele s Janem Hamáčkem, který podle jeho slov nerozumí„takto razantnímu vystoupení senátorů uprostřed jednání o vládě,“ jelikož od 21. května 2018 probíhá vnitrostranické referendum o vstupu ČSSD do vlády s hnutím ANO za podmínek vyjednaných v programovém prohlášení a koaliční smlouvě. (čas 0.32)

Pokud jde o podporu vlády Komunistickou stranou, 12. května 2018 si stanovila KSČM novou podmínku, kterou musí vláda splnit, aby pro ni komunisté zvedli ruce. Nelíbí se jim část Programového prohlášení vlády, kde se mluví o zvyšování účasti českých vojáků na misích v zahraničí, například: „Posílíme účast na mírové a výcvikové misi v Afghánistánu (Resolute Support), zvýšíme přítomnost v Iráku.“

Od 31. října 2017 byl Andrej Babiš poprvé pověřen prezidentem sestavením vlády. Premiérem byl Babiš jmenován 6. prosince 2017. Do dne vyřčení výroku, 22. května 2018, nebyl jmenován premiérem a sestavením vlády nebyl pověřen nikdo jiný než Andrej Babiš.

Vládě Andreje Babiše se nepodařilo získat důvěru. Po přijetí vládní demise 24. ledna 2018 byl sestavením vlády opět pověřen Babiš a doposud setrvává v pozici premiéra v demisi.

Neoblomný postoj k obsazení premiérského postu vyjádřilo 22. ledna 2018 hnutí ANO. Celostátním výborem hnutí byl jednohlasně zvolen jako jediný možný kandidát na premiéra Andrej Babiš.

Ve druhém kole vyjednávání o vládě Babiš nadále trvá na obsazení premiérského postu. Dne 18. února 2018 například uvedl: „Já si to rád vyslechnu osobně. Myslím, že ČSSD dobře ví, že hnutí rozhodlo o tom, že já jsem jediný kandidát na premiéra,“nebo 21. února 2018: „Bude to stále stejné, budu jediný kandidát až do smrti.”

Osoba trestně stíhaného premiéra je ve druhém kole jednání o vládě s hnutím ANO překážkou pro ODS, STAN, Piráty, TOP 09 a KDU-ČSL.

Na 9. schůzi Poslanecké sněmovny, která byla svolána na 7. března 2018, bylo jediným návrhem pořadu schůze (.pdf) odvolání Tomia Okamury (SPD) z funkce místopředsedy Poslanecké sněmovny. Odvolání z funkce místopředsedy bylo navrženo v souvislosti s výroky Tomia Okamury týkající se koncentračního tábora v Letech u Písku.

Na této schůzi bylo Janem Chvojkou (ČSSD) předneseno stanovisko klubu ČSSD k tomuto návrhu. Ve stanovisku klubu řekl: „Drtivá většina nebo celý poslanecký klub ČSSD se shoduje na tom, že takováto osoba(Tomio Okamura)nesmí zastávat tuto vrcholnou funkci, to znamená, že by měla být odvolána z funkce místopředsedy Poslanecké sněmovny.“

Na závěr také apeloval na poslance za hnutí ANO, aby byl program schůze schválen. A aby přispěli k tomu, že bude Tomio Okamura za jeho nepřijatelné a extremistické výroky odvolán.

Pořad 9. schůze Poslanecké sněmovny nakonec schválen nebyl, a tudíž ani k hlasování o odvolání Tomia Okamury nedošlo.

Postoj ČSSD ke spolupráci s SPD byl také potvrzen 28. dubna 2018 na jednání Ústředního výkonného výboru sociální demokracie v Hradci Králové. Na tomto jednání byl přijat zákaz spolupráce s hnutím SPD. Zákaz byl zdůvodněn mimo jiné i výroky členů hnutí SPD týkající se koncentračního tábora v Letech u Písku.