Jan Bartošek

V závěrečném hlasování o EET pro tento zákon zvedli ruku všichni přítomní poslanci KDU-ČSL, výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, nejsou dostupná zcela průkazná data, která by podporovala či vyvracela tvrzení Jana Bartoška. Existují dílčí studie či vyjádření k dané věci, srovnání s dalšími zeměmi (ve smyslu jednotné metodiky a srovnatelných dat) ovšem absentuje.

K dojíždění do zaměstnání z průzkumu (.pdf) Institutu trhu práce Hospodářské komory ČR v roce 2008 zároveň vyplývá, že 49 % respondentů je ochotno cestovat za prací, nicméně pouze v dosahu 30 minut cesty.

Další data jsou dostupná z roku 2011, kdy přestože se nezaměstnanost pohybovala okolo 5,5 %, pracovní mobilita dosahovala velmi nízkých hodnot. Region s nejvíce mobilními (.pdf) obyvateli, je dle dat ČSÚ Středočeský, odkud denně dojíždí za zaměstnáním do jiného kraje přes 90 tisíc lidí. Specifikem tohoto kraje je však skutečnost, že obklopuje hlavní město Prahu, kam dojíždí za prací množství jeho obyvatel. Za Středočeským krajem následuje Ústecký a Pardubický kraj.

Český rozhovor rovněž ve svém periodiku Statistika & My uvádí (.pdf, str. 5), že za prací dojíždí až 23 % lidí.

Z výzkumu veřejného mínění CVVM (.pdf) z června 2015 plyne, že spíše nebo rozhodně bylo ochotno denně dojíždět za prací v řádu dvou hodin asi 27 % obyvatel.

Je také pravdou, že Úřad práce ve snaze zvýšit zaměstnanost podporou mobility obyvatelstva poskytuje od dubna 2016 prozatím v pěti krajích tzv. příspěvek na dojíždění. Jde o nástroj aktivní politiky zaměstnanosti na podporu regionální mobility, který má překonat v současnosti existující bariéru k jejich uplatnění na trhu práce.

Čísla ČSÚ (nezohledňující však důvod stěhování) ukazují, že od roku 2001 do roku 2011 vnitřní migrace obyvatel v rámci ČR roste (.pdf, str. 1 dole). Stejně tak dle článku z roku 2013, na který odkazuje MPSV, je až 70 % obyvatel ochotno přestěhovat se za prací. Jedním z faktorů, které podle článku na MPSV brání lidem v stěhování, jsou finanční závazky, konkrétně hypotéky. Z výše zmíněného výzkumu CVVM pak tuto ochotu rozhodně či spíše deklaruje v roce 2015 jen 20 % respondentů.

Z výše uvedených informací je tedy zjevné, že čísla i kvalita a aktuálnost jejich zdrojů se podstatně liší. Neexistují spolehlivé a solidní zdroje pro ověření tohoto výroku, hodnotíme jej tedy jako neověřitelný.

Vláda České republiky jednala o možném poskytnutí podpory formou "půjčky" 27. července 2016. Tuto možnost zde také přijala. Jak dokládá zápis z jednání (.doc), pro hlasovalo 16 z 16 (bod 50 jednání) přítomných členů vlády. Jednotlivá hlasování na vládě nejsou v zápisu uváděna jmenovitě (toto je normální stav), nicméně lze konstatovat, že žádný ministr za KDU-ČSL nebyl proti nebo se zdržel hlasování.

Jako nepřímé vodítko pro hlasování Bělobrádka, Jurečky a Hermana (členové vlády za KDU-ČSL) mohou být další body jednání, které zápis popisuje. Ten totiž dokládá, že Pavel Bělobrádek a Marian Jurečka byli jednání přítomni a sami předkládali své body. Konkrétně v zápisu jde o body 4, 22 a 25.

To, že daná problematika spadá do kompetencí ministrů Babiše a Mládka, dokládá usnesení vlády v této věci. To výslovně přiřazuje úkoly právě těmto 2 členům vlády.

Přímo na stránkách OKD se lze dočíst, že OKD je zaměstnavatelem téměř 11 000 lidí. K tomu poskytuje práci dalším 3 000 pracovníků dodavatelských organizací. S těmito počty se jedná o největšího zaměstnavatele v regionu a jednoho z největších zaměstnavatelů v ČR. Nelze ovšem potvrdit aktuálnost těchto dat.

Jak vyplývá z výroční zprávy podniku za rok 2015 (.pdf - str. 22), společnost měla průměrně 10 423 vlastních zaměstnanců a 3 332 zaměstnanců dodavatelských firem.

Podle informací ČTK publikovaných 15. srpna 2016 se současný počet zaměstnanců OKD pohybuje kolem 12 000. Z toho asi 9 500 jsou vlastní zaměstnanci firmy a zbytek jsou pracovníci agentur a dodavatelských společností.

Podle nejnovějších dostupných dat popisuje počty zaměstnanců v OKD Bartošek korektně a výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Podle serveru etrzby.cz, který spravuje finanční správa se skutečně bude EET zavádět postupně ve čtyřech fázích.

V 1. fázi, která bude zahájena od 1. prosince 2016 se do evidence připojí ubytovací a stravovací služby.

2. fáze bude následovat 1. března 2017 a bude se týkat maloobchodu a velkoobchodu.

3. fáze bude od 1. března 2018 evidovat svobodná povolání, dopravu a zemědělství

4. fáze se bude týkat vybraných řemesel a výrobních činností od 1. června 2018.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, přístup k neveřejné zprávě Roberta Šlachty má pouze 7 členů vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny. Výhradu však udělujeme za skutečnost, že komise má i v tomto režimu rozhodnout o zpřístupnění materiálů třetí osobě.

Zápis o schůzi komise, který obsahuje všechny dokumenty na schůzi předložené (čl. 11 odst. 2 jednacího řádu vyšetřovací komise), je až na výjimky veřejně přístupný. Pouze pokud byly jednání komise nebo část jednání prohlášeny za neveřejné, mají právo do zápisu nahlížet pouze členové vyšetřovací komise (čl. 11 odst. 4 jednacího řádu vyšetřovací komise). Komise však také může usnesením rozhodnout o zpřístupnění zápisu i všech souvisejících podkladů třetí osobě (čl. 11 odst. 4 en fine jednacího řádu vyšetřovací komise).

Vyšetřovací komise se dne 11. července 2016 skutečně usnesla, že její další schůze budou neveřejné (.pdf, str. 1). Tzv. Šlachtovu zprávu předal členům vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny na její druhé schůzi dne 28. července 2016 (.pdf, str. 1) státní zástupce Ištván. Stalo se tak tedy již v režimu neveřejného projednávání. Přístup k zápisu má za standardních podmínek pouze 7 členů, kteří byli zvoleni Poslaneckou sněmovnou dne 29. června 2016.

Jan Bartošek má tedy pravdu, dodáváme však, že komise obecně může seznam oprávněných osob rozšířit. V tomto případě vzhledem k neveřejnosti zápisů nicméně nemůžeme ověřit, zda k tomu v tomto konkrétním případě došlo.

Smlouva mezi státem (zastoupeným společností PRISKO, kterou plně ovládá Ministerstvo financí) a společností OKD v části 8 uvádí následující (smlouva byla zveřejněna v Registru smluv):

To dokládá slova místopředsedy Bartoška. Dodejme ještě informace ze samotných odpovědných resortů. Jak vyplývá z tiskové zprávy ministerstva financí má stát právo na zástavu celého OKD, pohledávek a akcií. V případě, že nedojde ke splacení úvěru, bude mít společnost Prisko (státní podnik spadající pod ministerstvo financí) možnost uspokojit své pohledávky ze zástavy.

Hlavní podmínkou půjčky je reorganizace OKD o které rozhodli věřitelé. Úvěrovou smlouvu postupně doporučili prozatimní věřitelský výbor, insolvenční správce a schválil ji i soud.

Podle tiskové zprávy ministerstva průmyslu a obchodu se v souvislosti s těžební společnosti OKD a její plánovanou reorganizací ministři průmyslu a financí dohodli na obsazení pozic finančního ředitele (ministerstvo financí) a provozního ředitele (ministerstvo průmyslu a obchodu).

V minulosti ale sám ministr Mládek připustil, že by se část půjčky společnosti OKD nemusela vrátit. Na druhou stranu dává podle ministra Mládka vlastnictví pohledávek státu silnou pozici ve věřitelském výboru a získá určitý vhled do hospodaření firmy.

Důkaz o návrhu pilotního testování z pera KDU-ČSL ve veřejných zdrojích neexistuje, do systému EET se však zapojí již 1. prosince jen někteří podnikatelé, ostatní mají na přípravu delší čas.

Pilotní testování, o kterém hovoří Jan Bartošek, ve svých požadavcích lidovci nikde neuvádí, již od začátku projednávání však měli k návrhu řadu námitek. Pro svou podporu v rámci koalice požadovali splnění pěti podmínek, aktuálně navrhují výjimku pro příležitostné podnikatele a prodávající na farmářských trzích.

Lidovci navrhovali také odložení povinné účasti pro řemeslníky, v čemž svým koaličním partnerům Andrej Babiš vyhověl. Zákon počítá se zavedením evidence ve čtyřech fázích, ta první se týká jen podnikatelů v ubytovacích a stravovacích službách. Ostatní podnikatelé se tedy od 1. prosince 2016 do systému zapojovat nemusí.

Místopředseda sněmovny mluví o návrhu, který jsme bohužel nenalezli. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Návrh zákona je v legislativním procesu od ledna 2015, kdy byl předložen vládě a poslán do připomínkového řízení. Vláda ho schválila 3. června 2015 a pak byl poslán do Sněmovny. Počítáme-li s několika měsíci na přípravu návrhu na ministerstvu, jsme skutečně zhruba na dvou letech práce na návrhu, který byl 25. května 2016 zamítnut.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť podle svého závazku z koaliční smlouvy mělo hnutí ANO podpořit vládní návrh předložený Bělobrádkem a místo toho pro něj nezvedl ruku ani jeden člen poslaneckého klubu tohoto hnutí.

Jan Bartošek naráží na vládní návrh zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, který předkládal místopředseda vlády Pavel Bělobrádek. Koaliční smlouva mezi ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL uvádí v části IV. Principy koaliční spolupráce (.pdf - str.29) bodu 9 následující:

"Smluvní strany se zavazují, že budou na půdě obou komor Parlamentu podporovat přijetí koaličních vládních návrhů zákonů. Pozměňovací nebo doplňující návrhy ke koaličním vládním návrhům zákonů podpoří smluvní strany v obou komorách parlamentu jen po vzájemné dohodě. Současně se zavazují, že případné iniciativní návrhy zákonů a pozměňující návrhy zákonů předkládané poslanci a senátory koaličních klubů, anebo připojení se poslanců a senátorů koaličních klubů k iniciativě poslanců z jiných klubů budou předem konzultovány na úrovni předsedů koaličních klubů. Podmínkou pro jejich podporu bude dohoda smluvních stran. Nebude-li dohodnuto jinak, budou koaliční kluby při hlasování respektovat stanovisko vlády."

Bod 5 pak definuje, co se rozumí koaličně dohodnutým návrhem: "Za koaličně dohodnutý se má takový vládní návrh resp. takové usnesení vlády, které podpoří alespoň polovina z přítomných ministrů z každé koaliční strany.

Návrh Pavla Bělobrádka vláda projednala 6. května 2015 a hlasovalo pro něj všech 14 přítomných členů vlády. To dokládá záznam (.doc - bod 2) z jednání z této schůze. Předlohu lze tedy na základě dohodnuté smlouvy mezi stranami pokládat za koaličně dojednanou.

V Poslanecké sněmovně 15. dubna 2016 pak proběhlo 3. čtení tohoto zákona. Poslanci hnutí ANO skutečně v závěrečném hlasování návrh nepodpořili. Nezvedl pro něj ruku ani jeden z nich a zákon prošel díky podpoře opozičních KSČM, ODS, Úsvitu a nezařazených poslanců.

Přikládáme též záznam o hlasování poslaneckého klubu hnutí ANO. Dodáváme, že zdržení se fakticky znamená totéž, jako hlasovat aktivně proti návrhu, neboť tím poslanec akorát zvyšuje kvórum, kterého je pro přijetí návrhu nezbytné dosáhnout.

Předseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny z hnutí ANO, poslanec Ivan Pilný, ve 3. čtení vystoupil s tím, že je třeba přijmout některé pozměňovací návrhy, které by měly zákon upravovat. Především pak jeho komplexní pozměňovací návrh. Naproti tomu předseda klubu KDU-ČSL Mihola tento krok nepodpořil, naopak vyzval k podpoře pouze těch návrhů, které byly koaličně dohodnuty. Pokud prozkoumáme jednotlivá hlasování, tak zjistíme, že prošly pouze návrhy, které měly podporu všech 3 vládních stran.

Byť tedy hnutí ANO argumentovalo svou nepodporu návrhu tím, že nebyl upraven v PSP, podle koaliční smlouvy jej v závěrečném hlasování podpořit mělo, neboť pro návrh zvedlo již ruku na vládě a během projednávání ve sněmovně se nedomluvilo se svými partnery na jeho razantním přepracování podle svých představ.