Jan Bartošek
KDU-ČSL

Jan Bartošek

KDU-ČSL

Bez tématu 43 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 15 výroků
Invaze na Ukrajinu 10 výroků
Zahraniční politika 9 výroků
Rozpočet 2022 2 výroky
Doprava 1 výrok
Ekonomika 1 výrok
Evropská unie 1 výrok
Koronavirus 1 výrok
Poslanecká sněmovna 1 výrok
Pravda 54 výroků
Nepravda 6 výroků
Zavádějící 2 výroky
Neověřitelné 9 výroků
Rok 2023 9 výroků
Rok 2022 12 výroků
Rok 2021 9 výroků
Rok 2020 1 výrok
Rok 2018 13 výroků
Rok 2016 27 výroků
Pouze ve výběru Demagog.cz 2 výroky

Jan Bartošek

Turecko se (...) ukázalo jako zdatný, řekněme vyjednavač, ať už ve smyslu otevření obchodních cest pro vývoz obilí a dalších surovin z Ukrajiny.
Události, komentáře, 11. října 2022
Zahraniční politika
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Turecko pomohlo vyjednat dohodu o částečném uvolnění ruské blokády ukrajinských přístavů, díky čemuž se suroviny jako obilí dostaly na globální trhy.

Již v první polovině února 2022 ruské námořnictvo provádělo u jižního pobřeží Ukrajiny v Azovském a částečně Černém moři údajná vojenská cvičení a de facto převzalo nad těmito částmi kontrolu. O několik dní později poté došlo k přímému napadení ukrajinského území Ruskem.

Ovládnutím námořního prostoru v Černém moři začala ruská blokace ukrajinských přístavů, které byly naplněné obilím. Pro kontext zmiňme, že v roce 2021 byla Ukrajina 4. největším exportérem obilí na světě a například Světový potravinový program, který pod záštitou OSN poskytuje humanitární pomoc, odebírá 40 % pšenice právě z Ukrajiny. Kvůli blokádě přístavů by tak mohl mj. podle generálního tajemníka OSN Guterrese hrozit hladomor v některých zemích afrického kontinentu.

Po dobu blokády se objevovaly zprávy, že Rusko nejenže blokuje přístavy, ve kterých je obilí uloženo, ale že také samotné obilí pocházející od místních farmářů krade a převáží na poloostrov Krym, který Rusko protiprávně anektovalo již v roce 2014.

22. července 2022 došla ukrajinská a ruská strana k dohodě o obnovení vývozu obilí z ukrajinských černomořských přístavů. Dohoda byla zprostředkována Tureckem a OSN, podepsána byla v Istanbulu.

V rámci této dohody by měly lodě s obilím pod kontrolou ukrajinských lodivodů bezpečně proplouvat Černým mořem a dále přes průliv Bospor na severozápadě Turecka, čímž by měly získat přístup na světový trh. Lodě, které plují zpět na Ukrajinu by měly být před příjezdem kontrolovány ukrajinskými, ruskými a tureckými úřady, aby se ujistily, že se do země nepašují zbraně. Doplňme, že dohoda se vztahuje např. i na vývoz olejnatých semen.

Turecko se tedy stalo jakýmsi mediátorem při jednáních o částečném uvolnění blokády a pomohlo dostat ukrajinské obilí na globální trhy. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Jan Bartošek

Jasně to (výsledky francouzských prezidentských voleb, pozn. Demagog.cz) ukazuje, že pravice, a částečně extrémní pravice, ve Francii skutečně posílila.
360°, 25. dubna 2022
Zahraniční politika
Pravda
Výsledky druhého kola prezidentských voleb v letošním roce ukazují, že poražená pravicová kandidátka Marine Le Penová zvýšila svůj zisk hlasů oproti prezidentským volbám v roce 2017 o skoro 2,7 milionu.

Jan Bartošek se vyjadřoval k francouzským prezidentským volbám, konkrétně k výsledkům jejich druhého kola, které byly oznámeny v neděli 24. dubna. V rámci našeho hodnocení se proto zaměříme především na výsledky druhých kol francouzských voleb, pro kontext nicméně zmíníme také kola první.

První kolo prezidentských voleb se ve Francii konalo 10. dubna 2022. Největší počet hlasů v tomto případě získal dosavadní prezident Emmanuel Macron za hnutí Republiko vpřed! (La République En marche!), které se řadí na střed politického spektra. Konkrétně jeho zisk odpovídal 9,8 milionu hlasů, tedy 27,9 %. Do druhého kola s ním postoupila Marine Le Pen za krajně pravicovou stranu Národní sdružení (Rassemblement National), která získala 23,2 %, tedy přes 8,1 milionu hlasů. Volební účast prvního kola činila 73,7 %, tedy více než 35,9 milionu hlasů.

Podle přehledu francouzské zpravodajské agentury AFP dalšími pravicovými kandidáty v letošních volbách byli: Eric Zemmour za stranu Znovudobytí (Reconquête); Valérie Pécresse za stranu Republikáni (Les Républicains); Nicolas Dupont-Aignan za stranu Vzhůru, Francie (Debout la France). Zisky jednotlivých kandidátů lze nalézt v tabulce níže.

Abychom mohli posoudit, zda pravice skutečně posílila, musíme se vrátit zpět do roku 2017, kdy se konaly předešlé prezidentské volby. Také v těchto volbách v prvním kole získal nejvíce hlasů Emmanuel Macron, a to 24,01 %, tedy přes 8,6 milionu volebních lístků. Druhá skončila Marine Le Pen se ziskem 21,3 % a přes 7,6 milionu hlasů. Volební účast prvního kola byla 77,77 %, což představovalo 37 milionů hlasů.

Dalšími pravicovými kandidáty v roce 2017 dle deníku The Wall Street Journal byli: Francois Fillon za stranu Republikáni (Les Républicains) a Nicolas Dupont-Aignan za stranu Vzhůru, Francie (Debout la France).

Pokud tedy porovnáme zisky pravicových kandidátů v prezidentských volbách v roce 2017 a 2022, zjistíme, že v roce 2017 získali pravicoví kandidáti o skoro 3,5 milionu hlasů více.

Pokud bychom se soustředili pouze na druhé kolo prezidentských voleb, dojdeme k opačnému výsledku. V roce 2017 získala Marine Le Pen v druhém kole prezidentských voleb 33,9 % hlasů a přes 10,6 milionu hlasů. O pět let později získala 41,46 % a skoro 13,3 milionů hlasů, tedy o cca 2,7 milionů hlasů více, a jako zástupce pravice tak posílila. 

Sílící podpora pro Le Pen je zapříčiněna i tím, že se ve volbách v roce 2022, respektive již před nimi, „rozhodla normalizovat, změkčit a uhladit svůj jazyk“, jak uvedla Cecile Alduyová, expertka na francouzskou krajní pravici a politickou komunikaci ze Stanfordské univerzity. Zatímco v roce 2017 vstoupila do prezidentských voleb se slibem (.pdf, str. 3) vypsání referenda o vystoupení Francie z EU (tzv. frexit), v roce 2022 svůj protievropský postoj zmírnila a o hlasy francouzských voličů se ucházela se slibem (.pdf, str. 19) zásadní reformy Evropské unie a jejího přetvoření do aliance „svobodných a suverénních národů“.

Vzhledem k tomu, že se Jan Bartošek vyjadřoval k vítězství Emanuela Macrona ve druhém kole voleb a následně zmínil, že výsledky (druhého kola) ukazují, že pravice ve Francii posílila, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Jan Bartošek

Jak Německo, tak Francie v minulých letech exportovalo mnoho zbraní do Ruska.
360°, 25. dubna 2022
Obrana, bezpečnost, vnitro
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Francie i Německo od roku 2014, kdy bylo uvaleno embargo na vývoz zbraní do Ruské federace, vyvezly do této země zbraně a vojenské vybavení v hodnotě přesahující 100 milionů eur. Jedná se o množství, které je oproti ostatním státům EU několikanásobné.

V roce 2014 bylo v reakci na okupaci Krymu v rozhodnutí (.pdf, str. 2) Rady EU uvaleno embargo na přímý i nepřímý prodej, dodávky, převod a export zbraní ze států EU do Ruské federace. Zákaz se týkal i souvisejícího zbrojního materiálu všech kategorií včetně „zbraní a střeliva, vojenských vozidel a vojenského vybavení, polovojenského vybavení“ a náhradních dílů k nim. Embargo platilo pro občany členských zemí EU a uvedený materiál nemohl být Rusku poskytován ani z území členských států nebo za použití plavidel či letadel pod vlajkou členských zemí. Nezáleželo přitom na tom, jestli zboží pochází přímo z území států EU, či odjinud.

Fakticky však od roku 2014 k úplnému zastavení vývozu zbraní a ostatního vojenského materiálu do Ruska nedošlo. Například Německo totiž využilo mezeru, která umožňovala do Ruska exportovat tzv. zboží dvojího užití. Tedy zboží, které je vyráběno primárně pro civilní použití, vzhledem k jeho charakteru a vlastnostem ho lze ale využít i pro vojenské účely. Ruská federace se v tomto případě zavázala k čistě civilnímu využití.

Francie poté využila možnosti naplnit smlouvy dojednané před rokem 2014, kdy Rada rozhodnutí o embargu vydala. Podle informací, které zveřejnil britský deník The Telegraph, bylo z Francie do Ruska zasláno vybavení jako bomby, rakety, torpéda, naváděcí systémy pro stíhačky a vrtulníky nebo infračervené kamery.

Mezi země, které do Ruské federace vyvážely zbraně a vojenský materiál po uvalení embarga, patří i Česká republika.

I přes nespecifikovatelný počet „mnoho“, který uvedl poslanec Bartošek, lze na základě dat hodnotit jeho výrok jako pravdivý. Francie a Německo totiž skutečně navzdory embargu patří od roku 2014 mezi hlavní evropské vývozce zbraní a vojenského vybavení do Ruské federace. Hodnota jimi vyvezeného materiálu přitom několikanásobně převyšuje vývoz ostatních států EU.

Jan Bartošek

Česká republika je třetí na světě, která Ukrajinu podporuje, ať už formou humanitární pomoci, anebo dodávky zbraní.
360°, 25. dubna 2022
Invaze na Ukrajinu
Neověřitelné
Česko se v žebříčku vládní pomoci Ukrajině řadí na 11. místo z hlediska absolutních čísel a na 7. místo při přepočtu na HDP. Na 3. místo Česko patří jen v případě humanitární pomoci od českých občanů či firem. Žebříček zahrnující veškerou vládní i nevládní pomoc není k dispozici.

Na začátek uveďme, že zde Jan Bartošek reagoval na otázku, která se týkala návštěvy ministryně Černochové v USA a s tím související vládní nákupy vojenské techniky a obrannou dohodu s USA. Bartošek ve své odpovědi výslovně neuvádí, jestli hovoří o vládní podpoře, nebo o podpoře jednotlivců a filantropů z řad občanů. Proto se v rámci našeho hodnocení zaměříme na podporu, která zahrnuje vládní i nevládní pomoc.

Koordinační centrum pro humanitární a sociální záležitosti zřízené ukrajinským prezidentem Volodomyrem Zelenským vydalo 16. dubna zprávu o humanitární pomoci. Zde píše, že Češi jsou na 3. místě v množství darovaných peněz pro Ukrajinu. Konkrétně se jedná o 11 % z celkové částky 924 milionů dolarů, tedy zhruba 100 milionů dolarů. Na prvním místě je Spojené království se 47 procenty a na druhém Nizozemsko s 18 procenty, na čtvrtém místě poté USA s 8 %. Tato statistika ovšem zahrnuje dárcovské příspěvky z řad českých občanů či od českých společností, nikoli oficiální vládní podporu. 

Výši celkové vládní pomoci (vojenské, humanitární a finanční) monitoruje německý Kielský institut pro světovou ekonomiku ve svém přehledu „Ukraine Support Tracker“. Data sledují období ode dne vypuknutí ruské invaze 24. února až do dne 27. března. Česká republika se nachází na 11. místě a pokud bychom tuto podporu přepočetli na procenta HDP, tak se umístíme na 7. místě. Na stejném 7. místě se nacházíme i v případě, když se započítá pouze vojenská pomoc.

Kdybychom sečetli vládní a nevládní pomoc, neposunula by se Česká republika z uváděného 11. místa v žebříčku nominální pomoci na vyšší než 10. příčku. Česká vládní podpora Ukrajině totiž dle Kielského institutu činila cca 77 milionů eur (.xlsx). I kdybychom k této částce přičetli 100 milionů dolarů od českých občanů a firem, tedy přibližně 92 milionů eur, činila by celková částka 169 milionů eur. Stále by se tak jednalo o menší sumu, než kterou na pomoc Ukrajině vynaložila vláda Kanady (.xlsx), která se umístila na 9. místě s téměř 180 miliony eur.

Složitější je situace v případě přepočtu na procenta HDP. Známe totiž pouze přibližné částky pomoci od občanů a firem, a to jen pro Česko, Spojené království, Nizozemsko a USA; čísla pro ostatní státy však ukrajinské Koordinační centrum pro humanitární a sociální záležitosti nezveřejnilo. Po sečtení této a vládní pomoci by se ČR sice v žebříčku, který vyjadřuje celkovou pomoc v přepočtu na % HDP (.xlsx), posunula na třetí místo, ale toto pořadí by se mohlo změnit po započítání nevládní pomoci i u ostatních států. Jelikož nemáme k dispozici potřebná data, nemůžeme jednotlivé pořadí států včetně ČR určit.

Na závěr shrňme, že Česká republika se podle dostupných přehledů v případě vládní pomoci zařadila na 11. místo v absolutních číslech a na 7. místo při přepočtu na HDP. Třetí příčku Česko obsadilo pomocí od občanů a firem, nicméně ta nezahrnuje „dodávky zbraní“, které Jan Bartošek ve výroku zmiňuje. Nemůžeme přesně určit výsledné pořadí ČR při sečtení uváděné vládní a nevládní pomoci, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Jan Bartošek

(Rusko, pozn. Demagog.cz) neumožnilo lidem, aby v klidu opustili bojovou zónu.
ČT24, 8. března 2022
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Lidé z obklíčených a ostřelovaných měst, jako je například Mariupol, Volnovacha nebo Sumy, měli mít možnost odejít při prvním vyhlášení humanitárních koridorů. Ruská strana však dohodnutý klid zbraní vzápětí porušila.

Poslanec Bartošek zde hovoří o zavedení tzv. humanitárních koridorů. Ty byly poprvé dohodnuty ruskou a ukrajinskou stranou při jednáních 3. března. Měly ve vybraných oblastech zavést dočasné příměří, aby mohlo být z obléhaných měst evakuováno civilní obyvatelstvo.

V sobotu 5. března tak měl klid zbraní platit v oblasti přístavního města Mariupolu. Ruská armáda ho však nepřestala ostřelovat a plán do fáze evakuace ani nedospěl. Porušení dohody oznámilo vedení města a později také ukrajinské ministerstvo zahraničí. Stejná situace se poté ve městě opakovala i v následujících dnech.

Ministerstvo zahraničí Ukrajiny se vyjádřilo, že ruská strana nedbá na naléhání mezinárodních humanitárních organizací, například Červeného kříže, které zastavení ostřelování požadují. Ruské ministerstvo obrany zároveň z porušení příměří obvinilo ukrajinskou stranu a uvedlo, že civilisté nemohou použít koridor z Mariupolu, protože jim v tom zabraňují tamní nacionalisté. Ukrajinské ministerstvo zahraničí ruské znemožnění humanitárních koridorů označilo za čin porušující Ženevské úmluvy. 

Totéž se údajně odehrálo i v případě dalších ukrajinských měst, Volnovachy, Sum či Charkova. A k obdobným problémům mělo docházet i na jiných místech vyznačené humanitární trasy.

V průběhu dalších rusko–ukrajinských jednání 7. března nabídla ruská strana vytvoření dalších koridorů. Ty však mají vést převážně do Ruska a Běloruska, a sice z měst Kyjeva, Charkova, Sum, Mariupolu a dalších. Kyjev ruský návrh odmítl.

Zprávy o porušení humanitárních koridorů ze strany Ruska vycházejí převážně z ukrajinských oficiálních zdrojů. Pro úplnost se krátce zaměřme také na informace od mezinárodních organizací. Provozní ředitel Mezinárodního výboru Červeného kříže Dominik Stillhart v této souvislosti uvedl, že se v neděli 6. března někteří zaměstnanci Červeného kříže pokusili dostat z obleženého města Mariupolu po dohodnuté trase humanitárního koridoru. Ta však byla podle Stillharta zaminovaná – neuvádí nicméně kým. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se vyjádřil konkrétněji: „Útok prezidenta Putina pokračuje. A humanitární dopady jsou devastující. (…) Existují velmi důvěryhodné zprávy o tom, že se civilisté při pokusech o evakuaci dostali pod palbu. Cílení na civilisty je válečný zločin.“ Stoltenberg tedy z neumožnění bezpečné evakuace civilistů obvinil Rusko.

Jan Bartošek

O víkendu jsme byli svědky, že cíleně (Ruské ozbrojené síly, pozn. Demagog.cz) útočily na civilisty.
ČT24, 8. března 2022
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Zda ruská armáda útočí na civilní cíle záměrně, je obtížné určit. Je však zaznamenáno několik případů ostřelování ukrajinských obytných oblastí a civilistů, například ve městech Irpiň, Sumy a dříve také v Charkově. OSN odhaduje počet civilních obětí k 8. březnu na 474.

Na začátek uveďme, že se v souladu s výrokem Jana Bartoška soustředíme především na informace z 5. a 6. března, nicméně uvádíme také další případy zveřejněné ke dnu konání rozhovoru, tedy k 8. březnu 2022. Následující odůvodnění je pak založeno především na výčtu zpráv z různorodých médií, ale také na vyjádření politických představitelů či OSN. 

Například podle Rádia Svobodná Evropa došlo v neděli 6. března k zabití nejméně tří civilních obyvatel, z toho dvou dětí, v Irpini. Mělo se tak stát ve chvíli, kdy se rodina snažila z města uprchnout. Fotografie (video, 7:06) těchto obětí, které zasáhl minometný granát, se objevila v mnoha médiích.

O útocích na civilní cíle hovoří také USA nebo Velká Británie. Britská rozvědka ve své zprávě na twitteru 6. března uvedla, že Ruská federace na ukrajinský odpor reaguje „cílením na obydlené oblasti na mnoha místech, včetně Charkova, Černihivu a Mariupolu“. Zprávy o ostřelování civilních cílů v Charkově a okolí se objevily již na začátku března.

Také americký ministr zahraničí Antony Blinken uvedl (video, 00:27), že měl možnost vidět velmi důvěryhodné zdroje popisující záměrné ruské útoky na civilisty.

Twitterový účet kyjevského listu @KyivIndependent zveřejnil informaci, že 7. března bylo v obytné části města Sumy zabito 10 lidí. O tomto útoku hovoří jako o cíleném. 

Dalším příkladem může být ruské ostřelování evakuačního humanitárního koridoru z přístavního města Mariupol. Rusko tehdy porušilo svou stranu dohody o klidu zbraní a k možnosti evakuace civilistů tak nedošlo. Podle více zdrojů útoky zasáhly také nemocnice, školy nebo školky

Zdali jsou útoky na civilisty skutečně cílené, je velmi obtížné ověřit. OSN uvádí, že podle jejich odhadu k 8. březnu zemřelo 474 civilistů. Ukrajinská velvyslankyně při Radě OSN za příčinu označila „nevybíravé bombardování a ostřelování obytných oblastí ve velkých městech“. O úmyslnosti těchto útoků tak hovoří jak USA, tak i Velká Británie, jak již bylo zmíněno výše. Rusko nicméně útoky na civilní oblasti opakovaně odmítá

Jan Bartošek

Nedávno jsme byli svědky toho, že 4 stíhačky Ruské federace narušily vzdušný prostor Švédska.
ČT24, 8. března 2022
Obrana, bezpečnost, vnitro
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Ve středu 2. března skutečně narušily vzdušný prostor Švédska 4 letouny Ruské federace.

2. března 2022 ruské letouny vletěly do švédského vzdušného prostoru nad Baltským mořem, východně od ostrova Gotland. Jednalo se o dva stíhací letouny Su-27 a dva taktické bombardéry Su-24

V reakci na toto narušení švédské letectvo vyslalo do oblasti své JAS-39 Gripen, které incident zdokumentovaly a vyfotografovaly. 

Velitel švédského letectva Carl-Johan Edström v oficiálním prohlášení označil jednání Ruska jako neakceptovatelné a neprofesionální. Zároveň zdůraznil, že v současné situaci Švédsko vnímá tento incident velmi vážně. Švédský ministr obrany Peter Hultqvist pak uvedl, že toto narušení vzdušného prostoru Švédska povede k diplomatické reakci.

Jan Bartošek

Tato vláda jasně říkala, že připravuje změnu rozpočtů směrem k posílení rozpočtu obrany.
ČT24, 8. března 2022
Ekonomika
Obrana, bezpečnost, vnitro
Rozpočet 2022
Pravda
Současná vláda se ve svém programové prohlášení zavázala zvyšovat výdaje na obranu. Pro letošek navrhla rozpočet Ministerstva obrany o 3,7 miliardy vyšší oproti roku 2021. Plánuje také dosáhnout hranice 2 % výdajů na obranu v roce 2025.

Vláda Petra Fialy ve svém programovém prohlášení uvádí: „Budeme navyšovat výdaje na obranu země v souladu s našimi aliančními závazky tak, aby dosáhly úrovně 2 % HDP už v rozpočtu na rok 2025.“ Zároveň se zde zavazuje „prosazovat legislativní zakotvení této úrovně obranných výdajů jako minimální hranice“. K navyšování rozpočtu má podle dřívějšího vyjádření ministryně obrany Jany Černochové docházet postupně o přibližně 10 miliard korun ročně.

Ve vládou připraveném návrhu rozpočtu, který v prvním čtení schválila Sněmovna 18. února, měl činit rozpočet Ministerstva obrany 88,1 miliardy (.pdf, str. 6). Doplňme, že na žádost ministryně Černochové také vláda 2. března rozhodla o vyčlenění další miliardy na nákup ručních zbraní pro armádu, a to v reakci na válku na Ukrajině. 10. března poté Poslanecká sněmovna schválila návrh rozpočtu i ve třetím čtení, včetně tohoto zvýšení o 1 miliardu Kč (.pdf, str. 1). Ministerstvo obrany by tak v roce 2022 mělo mít k dispozici 89,1 miliardy Kč.

V roce 2021 měl podle původního návrhu vlády Andreje Babiše činit rozpočet Ministerstva obrany 85,4 miliardy Kč (.pdf, str. 14). Menšinová vláda hnutí ANO a ČSSD tehdy pro schválení zákona o státním rozpočtu musela získat podporu KSČM, která s výší prostředků vyčleněných pro Ministerstvo obrany nesouhlasila. Nakonec proto Sněmovna odhlasovala snížení obranného rozpočtu o 10 miliard na 75,4 miliardy Kč (.pdf, str. 32). V průběhu roku 2021 nicméně předešlá vláda navýšila rozpočet resortu obrany zpět na 85,4 miliardy Kč. V roce 2022 by oproti tomuto číslu měl být rozpočet vyšší o 3,7 miliardy.

Doplňme, že původní návrh rozpočtu pro rok 2022 připravený minulou vládou Andreje Babiše počítal pro Ministerstvo obrany s částkou 93,5 miliardy. Vláda Petra Fialy ve svém předloženém návrhu proti tomu pracovala s číslem o 5,4 miliardy nižším. Podle zprávy Ministerstva financí je tento pokles umožněn „zejména v důsledku nerealizované zakázky na nákup bojových vozidel pěchoty BVP.". Ta má představovat úsporu ve výši 4,8 miliardy.

Jan Bartošek ve svém výroku říká, že vláda deklarovala svůj dlouhodobý cíl posilovat rozpočty Ministerstva obrany. Takovýto závazek skutečně obsahuje programové prohlášení vlády a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Pro kontext doplňme, jak se vyvíjely výdaje státního rozpočtu v poměru k HDP od vstupu České republiky do NATO v roce 1999 (viz graf níže). Naposledy, tedy v roce 2021, hospodařilo Ministerstvo obrany s prostředky ve výši 85,4 miliardy Kč, což odpovídalo 1,45 % HDP. Podle současného návrhu rozpočtu, který schválila Poslanecká sněmovna, by resort obrany měl mít v roce 2022 k dispozici 89,1 miliardy Kč, tedy částku větší než v předchozím roce. Při vyjádření v poměru k HDP je nicméně toto číslo menší než v roce 2021 a představuje jen 1,35 % HDP.

Jan Bartošek

Branná povinnost v ústavě zůstala.
ČT24, 8. března 2022
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
Branná povinnost je zakotvena v ústavním pořádku České republiky. Podle branného zákona je tak i nadále každý občan ČR splňující stanovené podmínky povinen plnit úkoly ozbrojených složek státu.

Branná povinnost v České republice je povinnost občana plnit úkoly ozbrojených složek státu, a to včetně podrobení se odvodnímu řízení, vykonávání vojenské činné služby či plnění jiných úkolů. Tato povinnost vychází ze zákona č. 585/2004 Sb. (tzv. branný zákon). Vztahuje se na všechny občany státu starší 18 let a zaniká dnem dosáhnutí 60 let či z jiných důvodů taxativně vymezených v § 7 výše zmíněného zákona (např. pozbytí státního občanství, zbavení svéprávnosti apod.).

Branná povinnost není zakotvena v Ústavě ČR ve smyslu ústavního zákona č. 1/1993 Sb., nicméně je zmiňována v ústavním zákoně č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, a tudíž je součástí ústavního pořádku České republiky. Výrok Jana Bartoška tedy hodnotíme jako pravdivý. 

Jan Bartošek

Narůstá enormně (...) počet lidí, kteří chtějí vstoupit do aktivních záloh.
ČT24, 8. března 2022
Obrana, bezpečnost, vnitro
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Dle kanceláře náčelníka Generálního štábu AČR je v současné době zájem o vstup do aktivních záloh AČR desetkrát vyšší než před ruskou invazí na Ukrajinu.

Aktivní záloha je součástí zálohy ozbrojených sil České republiky, která se zřizuje na základě zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti. Příslušníci aktivní zálohy tráví několik týdnů v roce vojenským výcvikem a zbylý čas se věnují civilnímu zaměstnání.

Po ruské invazi na Ukrajinu se v médiích objevily informace, že roste počet zájemců o vstup do aktivní zálohy. Na náš dotaz nám to potvrdila Magdalena Dvořáková z Oddělení komunikace s veřejností Kanceláře náčelníka Generálního štábu Armády ČR: „Zájem o službu v aktivní záloze a o účast na dobrovolném vojenském cvičení je nyní desetkrát větší než před 24. únorem.“ Od 24. února je evidován také dvojnásobný zájem o službu v armádě. O 200 % se podle Dvořákové zvýšila návštěvnost webu kariera.army.cz.

Doplňme, že Ministerstvo obrany každý rok zveřejňuje skutečné počty osob ve svém resortu (.xls), nicméně ty nemusejí korespondovat s počtem zájemců o tuto službu. 1. ledna 2022 měly aktivní zálohy 3 615 příslušníků. Jejich počet se dlouhodobě zvyšuje.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů