Debata (o dvou Češích napojených na kurdské milice, kteří byli v Turecku zadrženi) byla poměrně racionální a já jsem už na závěr té cesty řekl, že si myslím, že najdeme řešení, i když to nebude třeba v řádů týdnů.
Po jednání s tureckým ministrem zahraničních věcí v polovině prosince 2016 Zaorálek řekl, že vidí na turecké straně ochotu pomoci a vyjít Česku vstříc. Turecko umožní rodičům vězněné dvojice je navštívit a bere na vědomí i informace české diplomacie, které tvrdí, že se zadržení nechtěli zapojit do teroristických aktivit, ale pouze na území Sýrie ovládaném kurdskými milicemi postavit polní nemocnici. Důležitým faktorem dle Zaorálka je, že Česko má důvěru Turků v tom, že nepomáháme teroristům.
Dle tiskové zprávy MZV ministr prohlásil, že z jednání má dobrý pocit a dějí se vstřícné kroky. Turecko potvrdilo ochotu pomoci najít řešení této situace a shoda je i v tom, že zadržení dvou Čechů by nemělo narušit dobré vzájemné vztahy.
Přesto však z dostupných zdrojů mapujících vyjádření ministra Zaorálka na závěr jeho cesty do Turecka není zřejmé, zda řekl, že se v dohledné době delší než několik týdnů najde řešení tohoto problému.
Turecko nemá zájem, aby se stalo cross country, kterou budou křižovat migranti, oni mají jich tři miliony. (...) Oni mi říkali, že ví, že řada těch Syřanů se chce vrátit zpátky, takže tím, že je tam drží, vytvářejí pro to podmínky.
Evropská unie odhaduje (.pdf, str. 1) počet migrantů v Turecku na více než tři miliony. Prosincové statistiky UNHCR uvádějí, že se v Turecku nachází až 2,8 milionů Syřanů. Ministr Zaorálek má tedy v počtu migrantů pravdu.
Tvrzení, že Turci mu sdělili, že „řada Syřanů se chce vrátit zpátky, takže tím, že je tam drží, vytvářejí pro to podmínky“, však nemůžeme ověřit. Český ministr zahraničí naposledy navštívil Turecko 13. prosince, nejsou ale dostupné informace o tom, co konkrétně turečtí představitelé českému protějšku sdělili. Nelze ani doložit, kolik Syřanů se chce vrátit zpět domů.
Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný. Upozorňujeme však, že podle šetření Amnesty International Turecko vracelo až 100 migrantů denně zpět do Sýrie, čímž porušovalo mezinárodní právo. Je to rovněž v rozporu s tvrzením, že Turecko Syřany udržuje na svém území, aby se mohli později vrátit zpět do Sýrie.
(pokračování předchozího výroku, pozn. Demagog.cz) Dokonce z úst Johna Kerryho zazněla i velice kritická slova na jejich partnery, že vlastně selhávají.
Zaorálek zde navazuje na svůj předchozí výrok a popisuje kritiku amerického ministra zahraničí. Ohledně kritiky selhávání syrské opozice ze strany ministra zahraničí USA jsme bohužel nedokázali dohledat dokument potvrzující slova ministra Zaorálka. V jednom prohlášení z 10. prosince 2016 se vyjadřuje k obviněním, že některé opoziční skupiny v Aleppu bojkotují humanitární pomoc a zdržují uprchlíky. Kerry to přiznává, ale než aby je káral, apeluje na ně, aby přistoupili na jednání.
Já jsem se v tomto týdnu účastnil jednání ministrů zahraničí v Lucemburku. Ten výsledek jednání byl jasný, my jsme deklarovali, že je třeba, aby Británie co nejrychleji podala žádost o vystoupení a aby ty rozhovory začaly co nejdříve.
Jednání ministrů zahraničí Evropské unie se konalo 24. června 2016 v Lucemburku. Ministr Zaorálek na tiskové konferenci sdělil, jak probíhalo jednání a jaké byly jeho závěry.
Zaznělo tam mimo jiné, že " je třeba aby odchod (Velké Británie) (.mp3, čas 0:30-0:42) byl řádný, podle pravidel, transparentní, férový a aby proběhl co nejdřív. Právě na tom co nejdřív se soustředila velká část té debaty ".
Ten náš postoj byl takový (ministrů zahraničí EU - pozn. Demagog.cz), že toho velice litujeme (myšlen je Brexit - pozn. Demagog.cz) a cítíme, že to musíme respektovat. Je to rozhodnutí, které bylo dosaženo naprosto transparentním legitimním způsobem, dokonce v zemi, která má mimořádně silnou a hlubokou demokratickou tradici.
Na tiskové konferenci po jednání ministrů zahraničních věcí dne 24. června 2016 v Lucemburku sdělil ministr Zaorálek okolnosti průběhu diskuse a její závěry.
Konstatoval, že " došlo k něčemu (myšlen Brexit) čeho vesměs všechny členské státy vyslovily, že velice litují (.mp3, čas 0:15-0:30) ale zároveň je to neodvolatelné a odchod Británie je nevyhnutelný." Výsledky britského referenda o setrvání v Evropské unii (.pdf, str.3-7) jsou jasné a samotné hlasování probíhalo transparentně a bez žádných excesů. Datum referenda bylo stanoveno na 23. června 2016. Volební místnosti se otevřely v 7 hodin ráno a hlasování skončilo ve 22 hodin.
Možnost hlasovat v referendu měli všichni občané Velké Británie, Irska a zemí Commonwealthu starší 18 let, kteří trvale žijí v Británii. Také Britové žijící v zahraničí, kteří se v posledních 15 letech objevili v registru voličů. Referenda se mohli zúčastnit i členové Sněmovny lordů a občané zemí Commonwealthu žijící na Gibraltaru. Právo hlasovat bylo upřeno obyvatelům korunních závislých území, tedy ostrovům Man, Jersey a Guernsey.
Výsledky (51,9 % pro vystoupení vs. 48,1 % pro setrvání) vyhlásila Britská volební komise.
Např. vyhlášení Borise Johnsona, že není třeba nic dělat, že můžeme počkat, jakoby se nic nestalo. Dokonce jeho představa, že Británie si podrží ty výhody, které má a zároveň se začne chovat jako nezávislá země.
Boris Johnson po referendu o Brexitu prohlásil: "Není potřeba spěchat a jak již uvedl premiér, v blízké době nedojde ke změně."
Johnson ve své řeči dále zdůraznil, že: "Británie bude nadále velkou evropskou mocností vedoucí diskusi o obraně, zahraniční politice a bezpečnějším světě."
Již dříve se přitom Johnson prohlásil, že den konání referenda je dnem nezávislosti.
Co se týče ponechání výhod, Johnson věří, že se Británii podaří vyjednat volný obchod se zeměmi EU.
" Samozřejmě, že země EU budou s námi nadále obchodovat na základě volného trhu, " uvedl Johnson.
Již dříve také uvedl, že země EU by byly hloupé, kdyby nastavily tarify pro obchod s VB.
V tuto chvíli víte, že libra spadla.
K pádu britské libry opravdu došlo v den zveřejnění výsledků referenda o vystoupení Spojeného království z Evropské Unie. Jak můžete vidět došlo k poklesu o téměř 8%.
(Interaktivní grafy FinancialTimes)
Pro zajímavost, pád libry nadále pokračuje (pondělí 27.6.) a dokonce libra dosáhla nejnižší hodnoty vůči dolaru za posledních 31 let.
Jean-Claude Juncker nahrával daňovým rájům v Lucemburku.
Opravdu, podle zpráv z kauzy LuxLeaks měla Lucemburská vláda pomáhat optimalizovat daňovou povinnost a to na základě vzájemných tajných dohod. Informace o této kauze přineslo Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ) v roce 2014.
Jednalo se o dokumenty z let 2002 - 2010, tedy i z období, kdy na premiérské židli seděl současný předseda Evropské komise, Jean-Claude Juncker. Ten však jakékoliv speciální dohody odmítá, přiznává jenom možné daňové úniky, ke kterým, podle jeho slov, dochází všude v Evropě z důvodu neexistence harmonizovaných daní v rámci EU.
I když je tedy kauza LuxLeaks nedořešená, Lucembursko jako takové má k optimalizaci daní pozitivní přístup a dle portálueuobserver se sám Juncker za svého premiérského postu vyjednávaní za příznivé podmínky pro firmy sídlící v Lucembursku.
Já jsem byl také ten, který když se začaly zvedat kvóty, tak jsem jednal s představiteli Evropské komise, panem Avramapoulosem a podobně a říkal jsem jim, že to, co dělají, znamená, že poškodí, že vytvoří politický svár, vytvoří rozdělující linie v Evropě a že je to velice nebezpečné (...) Já jsem mluvil s evropskými komisaři o tom, že politiku kterou dělají, je ničivá.
Když v květnu 2015 Evropská komise vyjádřila snahu o předložení návrhu na přerozdělování uprchlíků uvnitř Evropské unie (EU) na základě kvót, označil ministr Zaorálek toto " za popření základních svobod v unii ". Na setkání s komisařem Avramopoulosem řekl, že přijímání uprchlíků je rozhodnutí, které je potřeba řešit na úrovni jednotlivých členských států EU a návrh komise označil za v jisté míře "revoluční". V pořadu České televize Studio ČT24 (od času 17:18) dále mj. dodal, že zmiňovaný návrh je " ve sporu s principy, které bychom měli respektovat ", princip relokace je "nepřijatelný" a upozorňuje na množství možných problémů a nedořešených či nedomyšlených bodů.
V době, kdy já jsem se soudil s panem Bakalou za to, že jsem o něm řekl, že je gauner, jak zachází s lidmi na Ostravsku, tak Vy (k Pavlu Teličkovi - pozn. Demagog.cz) jste pobíral desítky milionů odměn v radě NWR a v radě bytů OKD.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť i přesto, že mezi roky 2010 a 2011 (kdy probíhal soud L. Zaorálka se Z. Bakalou) byl P. Telička členem rad OKD a NWR, za toto členství osobně desítky milionů korun odměn nepobíral.
Ministr Zaorálek se se Z. Bakalou soudil mezi roky 2010 a 2011. Celý spor začal v roce 2008, kdy Zaorálek nazval Bakalu gaunerem, v roce 2010 městský soud v Praze žalobu Bakaly zamítl (požadoval po Zaorálkovi omluvu a finanční odškodnění) a v roce 2011 toto rozhodnutí potvrdil i soud odvolací.
Jak píše web Neovlivní.cz či Novinky.cz, Telička získal na mzdách v rámci NWR mezi roky 2010 až 2014 celkem 430 tisíc eur (cca. 11.5 mil Kč). Novinky.cz dále doplňují, že " jako nevýkonný člen představenstva NWR (...) pobíral plat ve výši asi 76 tisíc eur ročně (dva milióny korun). Za roky 2011 a 2012 inkasoval po 76 065 eurech (celkem čtyři milióny korun) a za rok 2013 pak dostal roční plat 70 959 eur (1,9 miliónu korun)." Sám Telička k tomu dodává, že mzdu získával jako člen správní rady NWR.
Desítky milionů odměn nezískával sám Telička, ale firma BXL Consulting, v níž byl společníkem. Ta dle Novinky.cz " od listopadu 2006 do konce května 2013 (...) získala (...) nejméně 1 975 000 eur, tedy asi 53 325 000 korun."
Pokud jde o byty OKD, Telička byl dle Novinky.cz " od prosince 2008 do prosince 2011 (...) členem dozorčí rady společnosti RPG Byty. Právu však tvrdil, že za tuto práci nedostal peníze. „Já mám pocit, že jsem za to nedostal nic. Asi na devadesát procent,“ uvedl."
