Miloš Zeman
SPO

Miloš Zeman

Exprezident České republiky

Strana práv občanů (SPO)

Bez tématu 790 výroků
Koronavirus 26 výroků
Ekonomika 18 výroků
Zahraniční politika 15 výroků
Energetika 9 výroků
Právní stát 9 výroků
Sociální politika 8 výroků
Zdravotnictví 8 výroků
Evropská unie 7 výroků
Invaze na Ukrajinu 7 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 6 výroků
Poslanecká sněmovna 4 výroky
Sněmovní volby 2021 4 výroky
Vnitrostranická politika 3 výroky
Prezidentské volby 2023 2 výroky
Rozpočet 2022 2 výroky
Životní prostředí 2 výroky
Doprava 1 výrok
Regiony 1 výrok
Rozpočet 2021 1 výrok
Střet zájmů 1 výrok
Školství, věda, kultura 1 výrok
Pravda 520 výroků
Nepravda 181 výroků
Zavádějící 93 výroků
Neověřitelné 95 výroků
Rok 2022 40 výroků
Rok 2021 88 výroků
Rok 2020 19 výroků
Rok 2019 82 výroků
Rok 2018 208 výroků
Rok 2017 95 výroků
Rok 2016 89 výroků
Rok 2015 39 výroků
Rok 2014 64 výroků
Rok 2013 128 výroků
Rok 2012 37 výroků
Pouze ve výběru Demagog.cz 66 výroků

Miloš Zeman

Já jsem přijal pozvání pana prezidenta Putina a předpokládám, že tato slavnost se místo 9. května uskuteční v září, a dává to i logiku, protože, jak víte, v září skončila 2. světová válka. 9. května skončila pouze válka v Evropě.
Frekvence 1, 19. dubna 2020
Pravda
Prezident Miloš Zeman přijal v březnu pozvání na vojenskou přehlídku v Moskvě, která byla z důvodu šíření koronaviru odložena. Její nové datum nebylo stanoveno. 9. květen je ovšem ruské datum konce války, nikoli oficiální – používané i u nás.

Druhá světová válka v Evropě oficiálně skončila podepsáním německé kapitulace v Berlíně 8. května 1945 s platností od 23 hodin toho dne. Podle moskevského času pak kapitulace nabyla platnosti ve 2 hodiny následujícího dne, 9. května. Z toho důvodu si v Rusku připomínají konec války v tomto datu. Nicméně v Evropě (včetně ČR) je za datum konce druhé světové války považován 8. květen, nikoli 9. květen, jak uvádí Miloš Zeman. S ohledem na celosvětový kontext skončila druhá světová válka definitivně 2. září 1945 kapitulací Japonska. 

V Rusku se  každoročně na oslavu konce druhé světové války koná vojenská přehlídka na Rudém náměstí. Ta letošní ovšem byla z důvodu šíření koronavirové nákazy 16. dubna prezidentem Putinem odložena. Podle mluvčí Rady Federace, Valentiny Matviyenko, se vojenská přehlídka s jistotou uskuteční později tento rok. Přesné datum ovšem zatím nebylo určeno, bude o něm rozhodnuto v závislosti na vývoji epidemie.

Na květnové oslavy bylo do Moskvy pozváno 17 hlav států světa, včetně českého prezidenta. Prezident Miloš Zeman pozvání přijal 25. března 2020.

Miloš Zeman

Já jsem nikdy neudělil státní vyznamenání aktivnímu politikovi.
Frekvence 1, 19. dubna 2020
Nepravda
Za své první funkční období udělil Miloš Zeman státní vyznamenání třem aktivním českým politikům, kteří v tu dobu zastávali volenou nebo exekutivní funkci, a třem zahraničním politikům, v tu dobu ve volených nebo exekutivních funkcích.

Seznam udělených státních vyznamenání, které uděluje prezident republiky, lze nalézt na stránkách hradu. Těmi jsou:

Na stejném místě je také seznam všech nositelů daného státního vyznamenání.

V průběhu svého prvního funkčního období udělil prezident Zeman vyznamenání, mimo jiných, i těmto aktivním politikům:

28. října 2013, Medaile Za zásluhy prvního stupně: 

28. října 2014, Řád Bílého lva občanské skupiny první třídy:

  • doc. JUDr. Robert Fico, CSc., premiér Slovenské republiky v období 4. dubna 2012 – 23. března 2016

28. října 2015, Medaile Za zásluhy prvního stupně

  • Ing. Jiří Hlavatý, senátor zvolený za senátní obvod Trutnov.

28. října 2017, Řád Bílého lva občanské skupiny první třídy:

Miloš Zeman

Když čtete statistiku, kupodivu zjistíte, že eurozóna má vyšší nezaměstnanost a pomalejší tempo hospodářského růstu než země, které v eurozóně nejsou.
Frekvence 1, 19. dubna 2020
Pravda
Míra nezaměstnanosti ve státech eurozóny je skutečně vyšší, než je tomu v případě zemí EU, které členy eurozóny nejsou. HDP také roste pomaleji ve státech eurozóny než v zemích EU, které euro dosud nepřijaly.

V části rozhovoru, ze které tento výrok pochází, hovoří prezident Zeman o eurozóně a Evropské unii, v tomto hodnocení proto považujeme „země, které v eurozóně nejsou“, za členské státy EU mimo eurozónu (nikoliv například další státy zcela mimo Evropskou unii).

Poslední dostupná data Eurostatu z doby rozhovoru ukazují, že míra nezaměstnanosti v zemích eurozóny dosahovala v únoru 2020 celkem 7,3 %. Oproti tomu ve státech EU, které společnou evropskou měnu nezavedly, se nezaměstnanost pohybovala okolo 3,8 %. V celé Evropské unii pak počet nezaměstnaných činil 6,5 %. První část výroku tedy lze považovat pravdivou.

Stejně je tomu v případě růstu HDP, tedy „tempa hospodářského růstu“, jak uvádí Miloš Zeman. Pokud srovnáme například přírůstek HDP v jednotlivých čtvrtletích let 2017 až 2019, lze zde jasně vysledovat, že za toto období v zemích eurozóny rostlo HDP skutečně pomaleji než ve zbylých státech EU.

Data za 4. čtvrtletí roku 2019 byla zveřejněna 20. dubna 2020, tedy před vznikem rozhovoru, a proto je zde nezohledňujeme.

Tvrzení prezidenta Zemana, že v zemích eurozóny je míra nezaměstnanosti vyšší a růst HDP pomalejší než ve zbytku Evropské unie, je tedy pravdivé. Nicméně přímý vliv zavedení eura na tyto parametry, zvláště na vývoj HDP, dle řady odborných publikací není jasně prokazatelný (.pdf, str. 1406). Roli podle odborníků může hrát kombinace dalších faktorů (.pdf, str. 26). Existují však také studie, které ukazují, že v některých zemích by mohl být hospodářský růst větší, pokud by v nich euro zavedeno nebylo (.pdf, str. 4).

Miloš Zeman

Už jsem jednou řekl, že jsem zastánce referend, a nevidím důvod, aby se omezovala tematika těchto referend. Na druhé straně jsem také řekl, že kdyby bylo referendum o vystoupení z Evropské unie, hlasoval bych proti.
Frekvence 1, 19. dubna 2020
Pravda
Miloš Zeman je dlouhodobý zastánce referend. Několikrát již řekl, že referendum o vystoupení z Evropské unie by podpořil, ale hlasoval by pro setrvání v EU.

Že je Miloš Zeman dlouhodobý zastánce referend, si můžeme připomenout jeho projevem k poslancům v březnu roku 2016 při příležitosti projednávání návrhu zákona o celostátním referendu. Miloš Zeman tehdy mimo jiné uvedl: „A dnes jsme se tady sešli, abychom probírali jeden ze zákonů, který alespoň částečně může politikům jejich prestiž vrátit tím, že jim umožní, aby se překonala bariéra odcizení mezi nimi a občany a občané byli více vtaženi do procesu rozhodování.

V roce 2018, kdy byly prezidentské volby, v Prezidentském duelu ČT prezident Miloš Zeman řekl: „Domnívám se, že je zapotřebí respektovat důstojnost a právo občanů rozhodovat i o důležitých geopolitických otázkách v celostátním referendu.“ Dále pak Česká televize připomíná, že již v minulosti prezident Zeman několikrát zopakoval, že by referendum o vystoupení z Evropské unie podpořil, sám by ale hlasoval pro setrvání. To potvrzuje i článek na Novinky.cz z roku 2016, kde se Miloš Zeman vyjadřuje nejen k referendu o EU, ale i o NATO. V obou případech by referendum o vystoupení podpořil, ale hlasoval by proti.

Miloš Zeman

Dobře, tak žádejme kompenzaci od Velké Británie za nemoc šílených krav, protože ta zcela evidentně se rozšířila právě z Velké Británie. Žádejme od afrických zemí kompenzace za Ebolu, protože ta se zcela evidentně rozšířila z Afriky.
Frekvence 1, 19. dubna 2020
Pravda
Nemoc šílených krav se poprvé objevila ve Velké Británii v 80. letech, odkud se pak rozšířila do několika zemí Evropy. Ebola byla poprvé zaznamenána v dnešní Demokratické republice Kongo v 70. letech a případy této nemoci se vyskytly v několika dalších zemí světa.

Hned na úvod je dobré zdůraznit kontext, ve kterém byl tento výrok vyřčen. Prezident Zeman zde odpovídá na otázku jednoho z posluchačů: „Dobrý den, uvažujete, že bychom po Čínské republice požadovali odškodnění za škody vzniklé virem z Wu-chanu? Že pochází virus z Číny je nezpochybnitelné.“ Tento dotaz tedy dává do souvislosti pouze geografický původ nemoci a případné odškodnění, Jinak se však v médiích mluví o odškodnění spíše z důvodu, že zejména z počátku Čína situaci podcenila a uváděla nepřesné informace.

Protože ale dotaz, na který Miloš Zeman přímo odpovídá dává do souvislostí pouze geografický původ nemoci, omezíme naše ověření taktéž na geografický původ nemoci šílených krav či eboly. Zda i Velká Británie či africké státy něco podcenili není pro výrok, vzhledem k jeho kontextu, relevantní.

Bovinní spongiformní encefalopatie, lidově nazývaná jako nemoc šílených krav, byla skutečně poprvé zaznamenán ve Velké Británii v 80. letech. Tato nemoc napadá centrální nervový systém skotu. Vrchol epidemie nemoci šílených krav nastal v Británii v roce 1993, od té doby počty nakažených zvířat soustavně klesají. Nemocí šílených krav se nemůže nakazit člověk, ale je vysoce pravděpodobné, že po požívání infikovaného zvířete se u člověka může projevit varianta fatální neurodegenerativní Creutzfeldtovy–Jakobovy nemoci. Nemoc šílených krav se v pozdějších letech rozšířila i do dalších států - do USA, Japonska, Belgie, Dánska, Irska, Švýcarska apod.

Ebola, která je jednou z nejvíce nebezpečných nemocí současnosti s až 90% smrtností, se poprvé objevila v tehdejším Zairu, dnešní Demokratické republice Kongo, v roce 1976. Od té doby v několika státech Afriky proběhlo více epidemických vln, jedna z největších pak mezi lety 2014 a 2016. Mezi nejvíce zasažené země patřila Guinea, Libérie a Sierra Leone. Rozšířila se ale také do Spojených států a několika evropských zemí - například do Španělska, Německa, Francie či Velké Británie. V žádných z těchto států ale nepropukla epidemie nemoci, jednalo se pouze o jednotky případů. K nakažení došlo ve většinou v afrických epicentrech nákazy. Podle WHO probíhá od roku 2018 další vlna šíření eboly v Demokratické republice Kongo.

Rozšíření Eboly mimo africké státy v průběhu epidemické vlny 2014-2016

 

Miloš Zeman

Mimochodem pražský primátor Hřib chce přivézt luskouna z Tchaj-wanu.
Frekvence 1, 19. dubna 2020
Pravda
Pražský primátor Zdeněk Hřib podepsal za Prahu sesterskou smlouvu s Tchaj-pejí. Při té příležitosti bylo podepsáno také memorandum, na jehož základě by měla pražská zoo získat pár luskounů.

Hlavní město Praha uzavřelo 13. ledna 2020 s hlavním městem Tchaj-wanu Tchaj-pejí sesterskou smlouvu a další memoranda o vzájemné spolupráci, například o spolupráci mezi zoologickými zahradami. Za Prahu podepsal smlouvu primátor Zdeněk Hřib a za Tchaj-pej starosta Wen-je KO.

Primátor Zdeněk Hřib následně v ČT prohlásil, že je od tchaj-pejské ZOO přislíben pár luskounů. „Chceme také řešit spolupráci v oblasti zoologických zahrad, kde tedy máme příslib toho, že do Prahy přijede pár luskounů, což je velice vzácné a také velice velice ohrožené zvíře, jehož ochraně se věnuje zoologická zahrada i dlouhodobě, přestože je nechová.“

Prezident Miloš Zeman luskouny zmiňuje, jelikož jsou tato zvířata považována za možné mezihostitele při přenosu viru SARS-CoV-2 na člověka.

Miloš Zeman

Asi před dvěma lety jsem psal dopis panu starostovi Kolářovi z Prahy 6, protože na území Prahy 6 po cestě na letiště jsou dvě nádherné, veliké a naprosto zchátralé vily. Pan starosta mi odpověděl, že s tím nemůže nic dělat.
Frekvence 1, 19. dubna 2020
Pravda
Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář potvrdil existenci dopisů prezidenta Zemana týkajících se dvou vil na ulici Milady Horákové v Praze.

Dopis adresovaný starostovi Prahy 6 Ondřeji Kolářovi a následná odpověď, které zmiňuje prezident ve výroku, nejsou veřejné. Samotný Ondřej Kolář nám Zemanův zájem o chátrající vily nacházející se na třídě Milady Horákové a existenci jemu adresovaného dopisu a odpovědi na něj potvrdil. Poskytl nám také kopie obou diskutovaných dopisů.

V Zemanově původním dopisu z dubna 2017 se nachází žádost o vyjádření postoje starosty Prahy 6 ke zchátralým vilám podél ulice Milady Horákové. V dopise prezident Zeman argumentuje špatným stavem objektů, který vrhá špatné světlo na místní část v očích návštěvníků a vybízí k řešení, které ovšem nijak blíže nespecifikuje.

V odpovědi z května 2017 Ondřej Kolář uvádí, že na situaci má stejný názor jako prezident, ovšem věc se vymyká pravomocím samosprávy a problém leží v rukou místně příslušných správních úřadů, které vyzval k činnosti. Řešení situace je pak blokováno vlastníkem, jenž navrhuje, že vily nahradí zástavbou, která neodpovídá vypracované urbanistické studii pro místní část.

Vily, o kterých obsah dopisů pojednává, byly v roce 2017 předmětem zájmu developerů, kteří v otevřeném dopise vyzvali k jejich zbourání z důvodu špatného technického stavu. Vily se však nachází v památkové zóně Dejvice, Bubeneč, Horní Holešovice a Národní památkový ústav jejich odstranění prohlásil za vyloučené.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, ačkoliv k odeslání dopisu nedošlo před dvěma, ale třemi roky, protože tato informace nemění význam výroku.

Miloš Zeman

Grónsko, Greenland, tedy zelená země, bylo před tisíci lety bohatým ostrovem, s pastvinami, stády dobytka, čtrnácti farnostmi. Pak přišla malá doba ledová a obyvatelé Grónska zemřeli dílem hlady a dílem zimou.
Vánoční poselství, 26. prosince 2019
Zavádějící
První pastevci původem z Evropy osídlovali Grónsko mezi 10. a 15. stoletím. Konec jejich osad odpovídá období malé doby ledové, neexistují ale důkazy o jejich vyhladovění. Navíc Grónsko obývali i předkové dnešních Inuitů, o jejichž kontinuální přítomnosti existují důkazy.

Prehistorický vývoj osídlení Grónska začíná přibližně před 4500 tisíci lety s počátkem kultury Saqqaq, která byla první z několika paleo-eskymo kultur na území dnešního Grónska. Nejsou důkazy o tom, že by tyto kultury zakládaly svoji ekonomiku na něčem jiném než na lovu či rybolovu.

Začátek severského osídlení Grónska je datován do roku 985 n. l., kdy Erik Rudý podnikl svou výpravu na tento ostrov. Právě až skandinávští osadníci zde začali poprvé pást dobytek. Z historických pramenů bylo vyvozeno (.pdf, str. 140), že se v tehdejších skandinávských sídlech mohlo nacházet 10–14 farností ve Východním osídlení (Eystribyggð) a 1–4 farnosti v Západním osídlení (Vestribyggð).

Ani v době severského osídlení však nelze hovořit o zelené zemi v pravém slova smyslu. Zelenost ostrova samozřejmě evokuje jeho anglický název Greenland, ze staronorského Grœnland, přičemž původ tohoto jména je stále nevyřešenou otázkou a existuje k němu několik legend. Populární je především verze ze Ságy o Eriku Rudém, podle které chtěl Erik Rudý ostrov osídlit, a tak novou zemi vychvaloval a popisoval ji jako zelenou, aby nalákal další osadníky.

Stejně jako Erik Rudý, i prezident Zeman popisuje tehdejší Grónsko jako zelený ostrov. To je ale značně zavádějící tvrzení vzhledem k tomu, že většina ostrova byla pokryta ledovcem a zelené pastviny se nacházely pouze na malé části Grónska u pobřeží.

Proměnu ledové pokrývky Země ukazuje následující animace, na které je vidět, že se v posledním tisíciletí rozsah ledu měnil jen mírně při okrajích ledovce:

Zdroj: MetrocosmZHAW

Konec skandinávské migrace do jihozápadního Grónska se přisuzuje náhlému ochlazení, které bylo pozorováno (.pdf, str. 9768) z dat jezerních sedimentů severně od Západního osídlení. Konkrétně se jednalo o ochlazení o přibližně 4 stupně Celsia během 80 let započatých přibližně od roku 1150 n. l. Konec severského osídlení se datuje do 15. století, poslední písemné záznamy o skandinávských osadách jsou z roku 1408 n. l.

Malá doba ledová (.pdf, str. 9) je pak označení pro období po tzv. středověkém teplotním optimu. Obě tato období charakterizují dlouhodobé teplotní anomálie a jde o jevy s velkou místní a časovou variací, projevující se lokálně různorodě. Trvání malé doby ledové se v Grónsku dá odhadnout například dle postupu ledového pokryvu v období od roku cca 1200 do roku cca 1900. Rozsah Grónského ledového pokryvu dle tohoto zdroje kulminoval během 16. století.

Chemická analýza kosterních pozůstatků ukazuje na proměnu stravovacích návyků skandinávských osadníků. S postupujícím časem lze pozorovat zvětšování podílu tuleního masa v jejich jídelníčku. Z toho lze usuzovat postupné přizpůsobování skandinávských osadníků měnícímu se prostředí při neschopnosti udržet zemědělský způsob života. Zvyšující se závislost osadníků na lovu tuleňů a mrožů však zmenšovala jejich schopnost a ochotu se dále adaptovat na další změny prostředí. To pravděpodobně vedlo (.pdf, str. 13) ke společenskému kolapsu.

Během 13. století se na území Grónska dostala kultura Thule. Ta se zakládala na lovu. Její přítomnost je identifikována až do 19. století. Toto obyvatelstvo se považuje za předky dnešních Inuitů, jejichž počty jsou odhadovány na 8000 jedinců v roce 1721, tedy v době dánské rekolonizace. Z dalších pozůstatků se dá usuzovat kontinuita osídlení Grónska lovci tuleňů během malé doby ledové.

I dnes dochází na území Grónska k pastvě, převážně ovcí (.pdf, str. 28), přibližně na 0,6 % plochy pevniny.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť Grónsko nebylo před tisíci lety o nic více zelené než dnes. Je pravdou, že tzv. malá doba ledová vikingské obyvatele ostrova významně ovlivnila. Zda však vymřeli hladem a zimou není jasné. Navíc i přes snížení teploty na ostrově zůstala populace předků dnešních Inuitů.

Miloš Zeman

Česká republika vydává na obnovitelné zdroje, zejména solární a větrnou energetiku, desítky miliard korun ročně.
Vánoční poselství, 26. prosince 2019
Pravda
Roční výdaje na obnovitelné zdroje se pohybují v desítkách miliard korun ročně. Nejvíce padne na sluneční zdroje, hned po nich je nejvíce finančně podporovaný bioplyn. Na větrné zdroje se ročně vydává nejméně prostředků.

Podle dat Operátora trhu s elektřinou (OTE) se roční výdaje na obnovitelné zdroje (OZE) pohybují okolo 40 mld. Kč, v roce 2018 to bylo 43,69 mld. Kč. Největší obnos je vydáván na sluneční zdroje. V roce 2018 se jednalo o 29,2 mld. Kč. Následuje bioplyn, v roce 2018 podpořený 7,7 mld. Kč. Na větrnou energetiku putuje ročně z obnovitelných zdrojů nejméně peněz, přibližně 1 mld. Kč. V roce 2018 to bylo necelých 1,3 mld.

Samotné Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vyčlenilo v roce 2019 na obnovitelné zdroje 26,6 mld. Kč. Rok před tím šlo o 25,9 mil. (skutečně však bylo vyčerpáno pouze 24,2 mld. korun) a v roce 2017 to bylo 25,3 mil Kč. Výdaje MPO na obnovitelné zdroje ročně stoupají a pohybují se v řádech desítek miliard Kč.

Rozdíl mezi čísly MPO a OTE je dán tím, že OTE do svých statistik započítává i podporu z jiných zdrojů, např. z rozpočtu EU.

Jelikož alokace dotací MPO, respektive ze státního rozpočtu, na jednotlivé typy obnovitelných zdrojů nejsou k dispozici, nemůžeme s jistotou určit, jaká výše dotací z rozpočtu ČR plyne na prezidentem Zemanem zmíněnou solární a větrnou energetiku. V souhrnu však MPO opravdu vyplácí z rozpočtu ČR podporu OZE ve výši několika desítek mld. Kč, a proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Je však nutné upozornit na to, že prezident Zeman svým výrokem naznačuje, že větrné zdroje získávají stejně jako solární zdroje ze státního rozpočtu (rozpočtu MPO) vyšší podporu než ostatní zdroje obnovitelné energie. Z dat OTE však vyplývá, že větrné zdroje samy o sobě jsou nejméně významnou položkou v rozpočtu podpory obnovitelných zdrojů.

Miloš Zeman

Produkce solárních elektráren představuje pouhá tři procenta z celkové produkce elektřiny v České republice.
Vánoční poselství, 26. prosince 2019
Pravda
Za první tři čtvrtletí roku 2019 byl podle údajů Energetického regulačního úřadu podíl fotovoltaických elektráren na výrobě elektrické energie brutto 3,18 % a netto 3,38 %.

Podle údajů ze zprávy (.pdf, str. 5) ERÚ byl za první tři čtvrtletí roku 2019 podíl fotovoltaických elektráren na výrobě elektrické energie brutto 3,18 % a netto 3,38 %.

Vzhledem k tomu, že nemáme k dispozici data za čtvrté čtvrtletí, nejedná se zatím o plnohodnotné meziroční srovnání. Protože však 3 %, která uvádí Miloš Zeman, odpovídají v rámci naší tolerance prozatímním hodnotám pro rok 2019, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Procentuální zastoupení elektřiny vyrobené v ČR solárními elektrárnami se za posledních pět let pohybuje nad hranicí 2,5 %.

Zdroje dat ke grafu: 2015, 2016, 2017, 2018. Tabulka s hodnotami vždy v souboru pdf na straně 5.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů