Miloš Zeman
SPO

Miloš Zeman

Exprezident České republiky

Miloš Zeman

Článek 63 Ústavy říká, že prezident vyhlašuje volby a neříká, s jakým časovým předstihem je má vyhlásit.
S prezidentem v Lánech, 10. ledna 2021
Sněmovní volby 2021
Pravda
Ústava ČR skutečně neomezuje časový předstih pro vyhlášení voleb. Podle zákona o volbách do Parlamentu ČR je pouze nutné volby vyhlásit nejpozději 90 dní před jejich konáním.

Pravomoc prezidenta republiky vyhlásit volby do Poslanecké sněmovny a Senátu je v Ústavě ČR obsažena v článku 63 (odst. 1 písm. f), který upravuje povinnosti prezidenta, které ke své platnosti vyžadují spolupodepsání premiérem. Ústava zmiňuje pouze pravomoc a nijak ji časově neomezuje. Časové omezení můžeme najít až v zákonné úpravě. Konkrétně v zákoně č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, v němž je stanoveno (§ 1 odst. 3), že prezident republiky vyhlašuje volby nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Omezení časového úseku „z druhé strany“, tedy že by prezident nemohl vyhlásit volby např. dříve než 9 měsíců před jejich konáním, v právní úpravě nenalezneme.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. Připomeňme, že prezident rozhodl o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny 28. prosince minulého roku, tedy více než devět měsíců před datem jejich konání. Právě za toto relativně brzké oznámení sklízí z mnoha stran kritiku, neboť vyhlášením voleb začíná běžet volební kampaň, na kterou se vážou finanční limity. V případě voleb do Poslanecké sněmovny se přesněji jedná o 90 milionů korun, o nichž se v rozhovoru také hovoří.

Miloš Zeman

Když vyhlásíte termín voleb, tak současně, (…), je tam ten interval, během kterého máte k dispozici devadesát milionů korun.
S prezidentem v Lánech, 10. ledna 2021
Pravda
V případě voleb do Poslanecké sněmovny je zákonem stanoven limit 90 milionů Kč, které mohou kandidující uskupení použít na volební kampaň. Ta dle zákona začíná dnem vyhlášení voleb prezidentem republiky.

Prezident Miloš Zeman již 28. prosince 2020 podepsal vyhlášení sněmovních voleb pro příští rok, které se budou konat 8. a 9. října 2021. Vyhlášením voleb více než devět měsíců před jejich konáním se tak prezident například podle serveru iROZHLAS.cz výrazně odchýlil od dosavadní praxe. Uveďme, že na rozhodnutí o termínu voleb měl Miloš Zeman čas do začátku července, jelikož ze zákona prezident vyhlašuje volby nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Například v roce 2017 říjnový termín voleb do Sněmovny Miloš Zeman stanovil v dubnu, tedy šest měsíců před hlasováním.

Prezident své současné rozhodnutí zdůvodnil tím, že chce stranám dopřát dost času na kampaň. „S tím, že samozřejmě to bude kampaň poněkud jiná, méně kontaktní,“ dodal. Kvůli covidu-19 budou podle něj také muset strany více spoléhat na technické prostředky než na kontakt s voliči.

Co se týče zmiňovaných 90 milionů korun, jedná se o limit na volební kampaň, který pro volby do Poslanecké sněmovny stanovuje zákon č. 247/1995 Sb. Kandidující uskupení, a to včetně koalic, tak budou moci do kampaně vložit právě maximálně 90 milionů korun. Volební kampaň pak dle uvedeného zákona začíná běžet dnem vyhlášení voleb. V případě nadcházejících voleb, které proběhnou v říjnu 2021, se tedy doba volební kampaně počítá od konce prosince 2020.

Miloš Zeman

Jsem kritizoval (…) jeho plán (Donalda Trumpa, pozn. Demagog.cz) odchodu z Afghánistánu, protože jsem tvrdil, že tím otvírá prostor teroristům, to jest Tálibánu.
S prezidentem v Lánech, 10. ledna 2021
Zahraniční politika
Pravda
Prezident Zeman dlouhodobě nesouhlasí se stažením vojáků z Afghánistánu kvůli obavám, že Tálibán svrhne afghánskou vládu a vytvoří nové teroristické centrum.

Prezident Zeman již na summitu prezidentů tzv. Bukurešťské devítky, tedy devíti států střední a východní Evropy, které jsou zároveň členy NATO, dne 28. února 2019 obhajoval alianční misi v Afghánistánu a označil jednání s Tálibánem za riskantní.

V rozhovoru pro slovenský list Pravda 4. března 2020 poté Miloš Zeman uvedl, že nesouhlasí s odchodem sil Severoatlantické aliance z Afghánistánu. Obává se totiž, že radikální hnutí Tálibán po stažení vojenských sil NATO svrhne afghánskou vládu a vytvoří „nové teroristické centrum“ islámského fanatismu financované narkomafiemi.

„Považuji proto odchod spojeneckých vojsk z Afghánistánu za kapitulaci před teroristy, za projev určité zbabělosti, která mi trochu připomíná ústupky vůči nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi,“ uvedl tehdy prezident Zeman. Jeho kritika pak směřovala také přímo k Donaldu Trumpovi.

Prezident Zeman dále dle předsedy Sněmovny Radka Vondráčka během jejich společného oběda 13. ledna 2021 vyslovil naději, že s administrativou nového amerického prezidenta Joea Bidena Spojené státy změní svůj postoj ke stahování vojáků z Afghánistánu.

Dodejme, že Spojené státy a afghánské islamistické hnutí Tálibán dne 29. února 2020 v Dauhá podepsaly dohodu o příměří. Z ní vyplývá úplné stažení vojáků USA i NATO z Afghánistánu – včetně vojáků českých – do 14 měsíců, pokud Tálibán dodrží podmínky dohody.

Dohoda vyzývá hnutí Tálibán, aby zahájilo jednání s afghánskou vládou o trvalém příměří a rozdělení moci v poválečném Afghánistánu. Hnutí Tálibán se mimo jiné zavázalo zabránit dalším radikálním skupinám, včetně teroristické sítě Al-Káida, ve využívání afghánského území k ohrožování bezpečnosti USA a jeho spojenců.

Pochybnosti nad rychlým stažením vojsk nicméně v předchozích měsících vyjádřili spojenci USA a představitelé Severoatlantické aliance (NATO), včetně generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga.

Miloš Zeman

Když ho jmenuji premiérem, tak on sestaví vládu, s tou vládou půjde do Sněmovny a požádá o důvěru. Když tu důvěru nedostane, tak prezident má ještě jednu šanci jmenovat premiéra, může to být tentýž, může to být druhý na pásce a tak dále a podle Ústavy třetí šanci už má potom předseda Poslanecké sněmovny.
S prezidentem v Lánech, 10. ledna 2021
Pravda
Podle čl. 68 Ústavy má první dvě možnosti ke jmenování premiéra prezident. Napotřetí pak premiéra vybírá předseda Poslanecké sněmovny. Zpravidla bývá napoprvé jmenován vítěz voleb, roli však hraje také koaliční možnosti potenciálního premiéra.

Pro hodnocení tohoto výroku použijeme výhradně citaci Ústavy České republiky. Konkrétně článek 68, který říká:

„(1) Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně.

(2) Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.

(3) Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry.

(4) Pokud nově jmenovaná vláda nezíská v Poslanecké sněmovně důvěru, postupuje se podle odstavců 2 a 3. Jestliže ani takto jmenovaná vláda nezíská důvěru Poslanecké sněmovny, jmenuje prezident republiky předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny.“

Právě odstavec čtvrtý zmíněného článku v Ústavě popisuje, že v případě nevyslovení důvěry při prvním pokusu se postupuje znovu stejným způsobem. Pokud však není vyslovena důvěra napodruhé, následuje třetí pokus, kdy je pravomoc vybrat předsedu vlády v rukou předsedy Poslanecké sněmovny.

Dodejme, že tento ústavní postup dává prezidentu republiky značný prostor pro vlastní uvážení. Zejména Ústava prezidentu neukládá, kdo by měl být v každém z pokusů na vytvoření vlády jmenován premiérem. Zpravidla se jedná o předsedu strany, která ve volbách zvítězila, jak ale Miloš Zeman zmiňuje v ověřovaném rozhovoru, svou roli hraje také koaliční potenciál jednotlivých sněmovních stran. Připomeňme sněmovní volby v roce 2010, kdy zvítězila ČSSD, prezident Klaus však místo Bohuslava Sobotky pověřil sestavením vlády předsedu druhé ODS Petra Nečase, kterého následně jmenoval předsedou vlády.

Podobný případ nastal v roce 2013 po pádu Nečasovy vlády, kdy tehdejší předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová měla 101 poslaneckých podpisů pro podporu případné nové vlády, prezident Zeman však místo ní pověřil sestavením úřednické vlády Jiřího Rusnoka a následně jej jmenoval premiérem.

Ani ve druhém pokusu na jmenování premiéra, který sestaví vládu s důvěrou, není stanoveno, kdo by měl být jmenován, zejména že by to měl být „druhý na pásce“. V roce 2018 například prezident Zeman jmenoval premiérem Andreje Babiše i poté, co jeho vláda nezískala důvěru v Poslanecké sněmovně.

Miloš Zeman

To znamená, musíte třeba říci: budu usilovat, a to se podařilo, o snížení podílu státního dluhu na hrubém domácím produktu.
S prezidentem v Lánech, 10. ledna 2021
Ekonomika
Pravda
Od roku 2014 do roku 2019 skutečně došlo k poklesu podílu státního dluhu na HDP. A to o 12,1 p. b. z 41,1 % na konci roku 2013 na 29 % na konci roku 2019. Za poslední rok 2020 ještě nejsou dostupná všechna data.

Miloš Zeman v rámci popisu svých představ o obsahu předvolebních programů uvádí, že došlo ke snížení podílu státního dluhu na hrubém domácím produktu. Právě toto tvrzení tedy budeme ověřovat.

Z grafu níže, který zachycuje vývoj státního dluhu na HDP, můžeme pozorovat, že tento podíl poprvé klesal v období od roku 1993 do roku 1996. V posledním zmíněném roce také dosáhl podíl státního dluhu na HDP nejnižší hodnoty za celé sledované období, a to na 8,5 %. Od roku 1996 až do roku 2012 poté docházelo k postupnému nárůstu až na hodnotu 41,1 %.

Nejprudší nárůst byl zaznamenán v roce 2009, kdy došlo k nárůstu podílu o 5,2 procentního bodu z 24,8 % na rovných 30 %. Mezi lety 2012 a 2013 se výše podílu státního dluhu na HDP pohybovala shodně na 41,1 %. K největšímu snížení za pozorované období pak došlo v roce 2016, a to o 2,6 p. b. z 36,4 % na 33,8 %.

Zdroj dat grafu: 1993–2018 (.pptx, str. 11), 2019 (.pdf, str. 21)

Dodejme, že pro rok 2020 ještě nejsou dostupná kompletní data týkající se podílu státního dluhu na hrubém domácím produktu. Za první tři čtvrtletí roku 2020 ovšem došlo k nárůstu (.pdf, str. 10) státního dluhu z 1 640,2 mld. Kč na 2 071,9 mld. Kč. Ke třetímu čtvrtletí roku 2020 zároveň došlo k meziročnímu poklesu HDP o 5 %. Dá se tedy předpokládat, že v roce 2020 k poklesu podílu státního dluhu na HDP nedojde. Ministerstvo financí naopak odhaduje, že v letech 2020 a 2021 tento ukazatel vzroste až na 39,4 %, respektive 42,7 % (.zip, D_01_Makrorámec 2021.docx, str. 10–11).

Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý, jelikož od roku 2014 do roku 2019 skutečně došlo k poklesu podílu státního dluhu na HDP, a to o 12,1 procentního bodu z 41,1 % na rovných 29 %. Uplynulý rok 2020 do hodnocení započítán není, jelikož ještě nejsou dostupná data za celý rok.

Miloš Zeman

To je věc těch leteckých společností, vím, že zatím s tím přišla australská letecká společnost Qantas (podmiňování cestování očkováním proti covidu-19, pozn. Demagog.cz).
S prezidentem v Lánech, 10. ledna 2021
Pravda
Qantas skutečně jako první významná letecká společnost oznámila, že po cestujících na mezinárodních linkách plánuje požadovat potvrzení o očkování proti onemocnění covid-19.

V listopadu 2020 se australský národní dopravce Qantas stal první leteckou společností, která oznámila záměr požadovat po cestujících před mezinárodním letem potvrzení o očkování proti covidu-19.

Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA) také v listopadu uvedla, že je ve „finální fázi vývoje“ „digitálního zdravotního průkazu“. Ten by mohl sloužit k ověřování informací o cestujících, které se týkají právě testování a očkování proti covidu-19.

Miloš Zeman

Tam, kde ta domácnost, chcete-li, chudá domácnost, internet nemá, je velmi dobré, a jsou na to i konkrétní programy pomoci, těm dětem ten počítač když ne koupit, alespoň zapůjčit.
S prezidentem v Lánech, 10. ledna 2021
Školství, věda, kultura
Sociální politika
Koronavirus
Pravda
Základní školy dostaly od Ministerstva školství finanční prostředky na nákup notebooků, aby je mohly půjčovat žákům. Kromě toho fungují dobročinné projekty, které pomáhají zajišťovat IT techniku pro děti ze sociálně znevýhodněných rodin.

Odborníci upozorňují, že distanční výuka prohlubuje rozdíly ve vzdělávání dětí i proto, že některé děti nemají k dispozici dostatečné technické vybavení. Po zkušenosti z jarního lockdownu Ministerstvo školství poskytlo základním školám finance (celkem 1,3 mld. Kč) na nákup IT vybavení pro učitele, aby mohli učit na dálku, ale i pro žáky k zapůjčení.

Kromě toho probíhá veřejná sbírka pod záštitou Nory Fridrichové, která z finančních darů velkých firem i individuálních dárců shání notebooky pro distanční výuku dětí samoživitelů.

Obecně prospěšná společnost Women for Women také spustila program IT pro děti, který pomáhá dětem ze sociálně slabých rodin zajistit IT techniku (nejen počítače, ale i internetové připojení přes mobilní sítě) pro distanční výuku.

Programy, které pomáhají znevýhodněným dětem zajistit počítače a internetové připojení pro distanční vzdělávání, u nás opravdu existují, a proto výrok hodnotíme jako pravdivý. Zda jsou takováto opatření velmi dobrá, je subjektivním hodnocením, které nehodnotíme.

Miloš Zeman

Miloš ZEMAN: Zhruba stejný dopis Bibi Netanjahuovi poslal i prezident Babiš (dopis s žádostí o pomoc s organizací očkování, pozn. Demagog.cz). Vera RENOVICA: Premiér Babiš
S prezidentem v Lánech, 10. ledna 2021
Koronavirus
Pravda
Podle vyjádření tiskové mluvčí Úřadu vlády premiér Babiš dopis s žádostí o pomoc svému izraelskému protějšku opravdu poslal.

Že premiér Babiš takový dopis izraelskému premiéru Netanjahuovi, nám potvrdila mluvčí Úřadu vlády Jana Adamcová.

Premiér Babiš se obrací na experty z Izraele, jelikož Izrael má nejvyšší tempo očkování na světě v poměru k počtu obyvatel. Za tři týdny naočkovali už 1,8 milionu obyvatel, což je pětina jeho populace. Tamní premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že všichni Izraelci starší 16 let by mohli být naočkováni do dvou měsíců, maximálně do konce března.

Očkování proti covidu-19 bylo zahájeno 27. prosince 2020 v celé EU. V České republice dostal první dávku premiér Andrej Babiš. Prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro Blesk řekl, že se nechá očkovat zhruba za týden. Předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek prohlásil, že vakcína pro všechny skupiny obyvatel by mohla být dostupná do začátku léta.

Dne 13. ledna 2021 bylo z očkovacích center nahlášeno 61 474 lidí očkovaných proti covidu-19. Podle premiéra Babiše bylo reálně dosud očkováno zhruba 70 až 75 tisíc lidí. 

Stránka Ministerstva zdravotnictví ČR aktualizuje počet vykázaných očkování jen jednou týdně. Poslední údaj je k datu 13. ledna 2021, kdy vakcínu obdrželo 70 680 lidí.

Miloš Zeman

Pane redaktore, Vy znáte můj kategoricky odmítavý názor na existenci Senátu.
Frekvence 1, 19. dubna 2020
Pravda
Miloš Zeman se v minulosti již několikrát vyjádřil o Senátu nelichotivě. Sám se prohlásil za jeho odpůrce a navrhnul Senát „vyhladovět“.

Prezident Zeman je opravdu známý svým negativním postojem k Senátu. Již v roce 2004 přišel na oslavě svých kulatin s myšlenkou, že by roční rozpočet Senátu měl být padesát haléřů, čímž by došlo k jeho zániku, respektive k vyhladovění. Motivu vyhladovění se senátoři věnovali při pořádání kulatého stolu s názvem „K Petici vyzývající Senát Parlamentu ČR k projednání podezření na akt velezrady prezidenta Zemanav roce 2015 (.doc, str. 10).

Proti existenci Senátu se Miloš Zeman vyjádřil i v dalších případech. Například podle serveru Lidovky měl prohlásit na debatě s občany: „Vy jste se zbláznil, já jsem největším odpůrcem Senátu. Senát je naprosto zbytečná instituce, jejíž vznik prosazovali tehdejší prezident Havel a předseda ODA Daniel Kroupa.“ Zmínil také možnost přeměny Senátu na „krajskou či regionální“ instituci.

V roce 2016 pak Miloš Zeman zpochybnil důvod existence Senátu. Odůvodnil to nízkou volební účastí v senátních volbách, která tehdy byla 15,4 %. Obdobně se vyjádřil i v roce 2018. Opět argumentoval nízkou volební účastí v rámci senátních voleb. Nástrojem pro zrušení Senátu se tak mělo stát opět zmiňované „vyhladovění“. Prezident Zeman se nechal slyšet, že Poslanecká sněmovna by při svém rozhodování o rozpočtu měla opomenout financování horní komory.

Nemusíme ale zacházet do daleké historie, abychom potvrdili prezidentova slova ve výroku. V prosinci 2019 Miloš Zeman prohlásil, že vše, co pochází ze Senátu, pochází od ďábla. Dovolíme si tedy říci, že uvedené skutečnosti jsou dostačující, abychom tento výrok hodnotili jako pravdivý.

Miloš Zeman

Já sám trvale zastávám názor, že by hranice měly být uzavřeny rok, nikoli dva roky.
Frekvence 1, 19. dubna 2020
Pravda
Miloš Zeman se k uzavření hranic v souvislosti s koronavirovou krizí vyjádřil shodně již 5. dubna v rozhovoru pro Blesk.cz. Tento názor tak zastává již delší dobu.

Na území ČR je od 12. března 2020 vyhlášen nouzový stav kvůli koronaviru. Od 16. března pak vešly v účinnost:

  • zákaz vstupu pro všechny cizince s výjimkou cizinců pobývajících s přechodným pobytem nad 90 dnů nebo trvalým pobytem na území České republiky; to neplatí, je-li vstup těchto cizinců v zájmu České republiky,“ a
  • zákaz občanům České republiky a cizincům s trvalým nebo s přechodným pobytem nad 90 dnů na území České republiky vycestovat z území České republiky; to neplatí, je-li z tohoto opatření udělena výjimka."

Od 14. března do 24. dubna je také „znovuzavedena vnitřní ochrana hranic s Německem a Rakouskem a vzdušná vnitřní hranice“ a „státní hranice se Slovenskem a s Polskem jsou uzavřeny z iniciativy těchto zemí." Osoby s výjimkou a tranzitní doprava můžou přes hranice přejíždět jen na vybraných hraničních přechodech.

Od 14. dubna jsou pak v platnosti nová opatření v oblasti cest do a ze zahraničí, která stanovují více výjimek a jsou tak mírnější.

Prezident Zeman se v rozhovoru pro Blesk.cz 5. dubna ohledně uzavření hranic vyjádřil shodně s jeho vyjádřením pro Frekvenci 1:

Zdroj: hrad.cz

V rozhovoru pro Blesk.cz je řeč o vyjádření tehdejšího předsedy Ústředního krizového štábu Romana Prymuly v Otázkách Václava Moravce z 22. března. Ten tehdy uvedl, že hranice podle něj zůstanou uzavřené ještě dlouhou dobu, možná i jeden až dva roky, záležet bude však na vývoji u nás i v cizině (OVM, 50:25).

Ústavní právník Jan Kysela se k rozhovoru s prezidentem Zemanem vyjádřil pro server Novinky.cz: „Zákaz vycestovat po dobu jednoho roku je nesporně protiústavní. Ve chvíli, kdy by to dospělo tak daleko, že nesmíte nikam jet, tak to znamená, že uzavřete hranice a obsahově tak vyprázdníte listinu, ale hlavně pro to nemáte právní základ." Otázkou podle Kysely zůstává, zda má argumentace vlády pro omezení cestování dostatečný základ v zákonech, podle kterých se řídí nyní. Jde o tzv. krizový zákon a zákon o ochraně veřejného zdraví. „V žádném zákoně není napsáno, že je možnost uzavřít hranice směrem ven. Je tam možnost uzavřít je zvenku dovnitř.

I odborník na ústavní právo Jan Wintr považuje právo vycestovat ven ze země za zaručené Listinou základních práv a svobod. Uvedl také, že tuto zásadu masivně porušovaly vlády za minulého režimu.

Závěrem dodejme, že se nám nepodařilo dohledat další vyjádření prezidenta z období mezi 22. březnem a ověřovaným rozhovorem, kterým bychom mohli doložit, že podporuje roční uzavření hranic v souvislosti s protiepidemickými opatřeními.