Miloš Zeman
SPO

Miloš Zeman

Exprezident České republiky

Strana práv občanů (SPO)

Bez tématu 790 výroků
Koronavirus 26 výroků
Ekonomika 18 výroků
Zahraniční politika 15 výroků
Energetika 9 výroků
Právní stát 9 výroků
Sociální politika 8 výroků
Zdravotnictví 8 výroků
Evropská unie 7 výroků
Invaze na Ukrajinu 7 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 6 výroků
Poslanecká sněmovna 4 výroky
Sněmovní volby 2021 4 výroky
Vnitrostranická politika 3 výroky
Prezidentské volby 2023 2 výroky
Rozpočet 2022 2 výroky
Životní prostředí 2 výroky
Doprava 1 výrok
Regiony 1 výrok
Rozpočet 2021 1 výrok
Střet zájmů 1 výrok
Školství, věda, kultura 1 výrok
Pravda 520 výroků
Nepravda 181 výroků
Zavádějící 93 výroků
Neověřitelné 95 výroků
Rok 2022 40 výroků
Rok 2021 88 výroků
Rok 2020 19 výroků
Rok 2019 82 výroků
Rok 2018 208 výroků
Rok 2017 95 výroků
Rok 2016 89 výroků
Rok 2015 39 výroků
Rok 2014 64 výroků
Rok 2013 128 výroků
Rok 2012 37 výroků

Miloš Zeman

(...) Viktorem Orbánem, který se mimochodem nechal očkovat pro změnu čínskou vakcínou.
S prezidentem v Lánech, 11. dubna 2021
Koronavirus
Pravda
Maďarský premiér Orbán byl 28. února 2021 naočkován proti onemocnění covid-19 vakcínou Sinopharm, která byla vyvinuta v Číně.

Viktor Orbán se proti covidu-19 nechal naočkovat čínskou vakcínou Sinopharm. Oznámil to prostřednictvím sociálních sítí 28. února 2021.

Maďarský regulační úřad schválil využívání této vakcíny i přesto, že není doporučena Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), jejíž doporučení je určující pro registraci vakcíny Evropskou komisí (.pdf, str. 3). Touto vakcínou se kromě Maďarska očkuje například i v Srbsku či Černé Hoře. O dodávku vakcíny Sinopharm požádal Čínu 3. března 2021 také Miloš Zeman.

V posledních dnech se však spekuluje o účincích uvedené vakcíny. Ředitel Čínského centra pro kontrolu a prevenci nemocí Kao Fua totiž připustil, že čínské vakcíny nemají příliš vysokou míru ochrany“. Čínské úřady tak pro lepší účinnost zvažují smíchání různých druhů čínských vakcín.

Miloš Zeman

Protože ta laboratoř, která to měla testovat (vakcínu Sputnik V na Slovensku, pozn. Demagog.cz), nebyla registrována na mezinárodní síti těchto laboratoří.
S prezidentem v Lánech, 11. dubna 2021
Koronavirus
Pravda
Vakcínu Sputnik V na Slovensku testovala akreditovaná laboratoř Slovenské akademie věd, která skutečně není oficiální laboratoří určenou pro kontrolu léků a vakcín v Evropské unii.

O zásilce celkem 200 tisíc dávek ruské vakcíny Sputnik V informoval z košického letiště tehdejší slovenský premiér Igor Matovič na začátku března. Tento poměrně nečekaný nákup následně vyvolal kritiku od koaličních stran Za ľudí a Svoboda a solidarita (SaS), které o připravovaných krocích premiéra nevěděly. Situace vyústila až v koaliční krizi, na konci níž Igor Matovič (OĽaNO) 30. března rezignoval a vyměnil si premiérský post s ministrem financí Eduardem Hegerem.

Dodanou ruskou vakcínu Sputnik V nechalo Slovensko testovat v laboratořích Biomedicínského centra Slovenské akademie věd (SAV), které skutečně nejsou oficiální součástí sítě laboratoří Evropské unie.

Slovenský Státní ústav pro kontrolu léčiv (ŠÚKL) na svém Facebooku uvedl, že požádal při laboratorní kontrole o spolupráci 30 oficiálních laboratoří určených pro kontrolu léků a vakcín v Evropské unii a akreditovanou laboratoř Biomedicínského centra Slovenské akademie věd (SAV). Laboratoře Evropské unie vzhledem k jejich vytíženosti nemohly žádosti slovenského ŠÚKLu vyhovět. Z tohoto důvodu ŠÚKL navázal spolupráci s Biomedicínským centrem SAV.

ŠÚKL ve svém vyjádření k vakcíně Sputnik V uvedl, že „není prokázána porovnatelnost a konzistentnost různých šarží vyrobených na různých místech. Ve více případech se zdá, že jde o vakcíny s rozdílnými vlastnostmi“. ŠÚKL také doporučil očkovat pouze registrovanými vakcínami, tedy Comirnaty, Moderna, AstraZeneca a Johnson & Johnson. Slovenský ministr zdravotnictví Vladimír Lengvarský 9. dubna 2021 potvrdil, že Slovensko bude i nadále používat jen vakcíny schválené certifikovanou laboratoří nebo Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA).

Miloš Zeman

Pan ministr Matovič teď zajel do Maďarska, mluvil tam i s Viktorem Orbánem, (...) a dohodl s ním, že Sputnik bude registrován pro slovenské účely v Maďarsku, a to z toho důvodu, že maďarská laboratoř v té síti (evropské síti certifikovaných laboratoří, pozn. Demagog.cz) je.
S prezidentem v Lánech, 11. dubna 2021
Zahraniční politika
Koronavirus
Pravda
Slovenský ministr financí Igor Matovič se 9. dubna 2021 setkal v Budapešti s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, se kterým se dohodl, že použití vakcíny Sputnik V na Slovensku bude posuzovat certifikovaná laboratoř v Maďarsku.

Slovenský Státní ústav pro kontrolu léčiv (ŠÚKL) požádal o laboratorní posouzení ruské vakcíny Sputnik V Biomedicínské centrum Slovenské akademie věd (SAV), které není součástí mezinárodní sítě laboratoří na kontrolu léků a vakcín v Evropské unii (OMCL). ŠÚKL kromě Biomedicínského centra SAV požádal o spolupráci i 30 oficiálních laboratoří Evropské unie, které jeho požadavkům nevyhověly.

Doplňme, že 8. dubna ŠÚKL ve svém vyjádření k vakcíně Sputnik V uvedl, že „není prokázána porovnatelnost a konzistentnost různých šarží vyrobených na různých místech. Ve více případech se zdá, že jde o vakcíny s rozdílnými vlastnostmi“. Z tohoto důvodu a také kvůli chybějícím údajům od výrobce ŠÚKL konstatoval, že není schopný přesně definovat přínosy a rizika Sptuniku V.

Dle Ruského fondu přímých investic (RDIF) Slovensko posouzením očkovací látky mimo oficiální OMCL laboratoře porušilo kontrakt. Následně RDIF vyzval slovenskou vládu, aby dodávku vakcín Sputnik V vrátilo.

Také bývalý slovenský premiér a současný ministr financí Matovič za tento krok ŠÚKL kritizoval. 8. dubna 2021 se v Moskvě setkal s výkonným ředitelem RDIF Kirillem Dmitrievem, s nímž probíral právě otázku vakcín. Na tiskové konferenci (video, čas 6:00) o den později Igor Matovič naznačil, že Slovensko vakcíny nebude muset Rusku vracet. 9. dubna se také ministr Matovič dle svého vyjádření dohodl s Viktorem Orbánem na testování slovenské dodávky vakcín Sputnik V v maďarské laboratoři, které spadá pod OMCL.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová 12. dubna 2021 navštívila Státní ústav pro kontrolu léčiv, aby mu dle svých slov (video, čas 0:12) vyjádřila podporu. Poté ve svém vyjádření kritizovala výroky ministra financí Matoviče a jeho následnou cestu do Moskvy a Budapešti.

Miloš Zeman

Sputnikem už byly naočkovány miliony lidí.
S prezidentem v Lánech, 11. dubna 2021
Koronavirus
Pravda
Jen v Rusku a Argentině bylo ve druhé polovině března 2021 lidem již naočkováno téměř 8 milionů dávek vakcíny Sputnik V. Ruskou vakcínou se očkuje i v dalších 19 státech světa.

Podle oficiálního webu Sputniku V byla tato vakcína schválena v 60 zemích světa. Seznam zemí, které vakcínu schválily (nebo nakoupily), se však ne zcela překrývá se seznamem zemí, v nichž se Sputnikem V reálně očkuje. 

Vedle evropských zemí, kterými jsou Maďarsko, Srbsko, Bělorusko, Černá Hora a Republika srbskáBosně a Hercegovině, se vakcínou Sputnik V očkuje také v Argentině, Mexiku, Venezuele, Bolívii, Paraguayi, Nikaragui, Kazachstánu, Arménii, Íránu, Spojených arabských emirátech, Tunisku, Alžírsku, Guineji, Palestině, Bahrainu a samozřejmě v Rusku. Podařilo se nám tedy dohledat nejméně 21 zemí světa, v nichž se ruská vakcína k očkování používá.

V lednu 2021 uvedl ruský ministr zdravotnictví Michail Muraško, že vakcínu Sputniku V dostalo více než 800 tisíc Rusů. Podle lednového vyjádření ruských představitelů tuto vakcínu dostalo 1,5 milionu lidí po celém světě. 15. března 2021 poté bylo v Rusku evidováno 3,5 milionu Rusů, kteří byli očkováni dvěma dávkami vakcíny Sputnik V.

Dalším příkladem může být Argentina, která po obdržení 300 000 dávek Sputniku V začala své obyvatele touto ruskou vakcínou očkovat 22. prosince 2020. K 22. březnu 2021 pak bylo v Argentině vyočkováno 3,2 milionu dávek různých vakcín proti covidu-19, z nichž nejméně 1,7 milionu představoval Sputnik V. 

Ačkoli je údaj „miliony lidí“ neurčitý a skutečný počet naočkovaných lidí ve všech 21 zemích, kde se Sputnikem V očkuje, je těžko ověřitelný, jen v Rusku a Argentině bylo již v březnu 2021 vyočkováno téměř 8 milionů dávek. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Miloš Zeman

Sputnik nebude stoprocentní, bude devadesátidvouprocentní přesně jako Pfizer, ten je taky devadesátidvouprocentní.
S prezidentem v Lánech, 11. dubna 2021
Koronavirus
Pravda
Dle posledních studií dosahuje vakcína Sputnik V účinnosti 91,6 % a vakcína od společnosti Pfizer má účinnost 91,3 %.

Prezident republiky Miloš Zeman v rozhovoru pro Blesk porovnával účinnost ruské vakcíny Sputnik V, vyvinuté Galamejovým institutem, s americko-německou vakcínou Comirnaty od společností Pfizer a BioNTech.

Podle únorové publikace 3. fáze klinické studie ruských vědců v odborném časopise The Lancet dosahuje vakcína Sputnik V účinnosti 91,6 %, zatímco vakcína Comirnaty má dle aktualizované studie z počátku dubna účinnost 91,3 %.

Pokládáme za užitečné podotknout, že uvedené účinnosti byly v rámci klinických studií zjišťovány především na variantách viru rozšířených v roce 2020. U nových variant, jako je britská, jihoafrická nebo brazilská, se mohou hodnoty lišit. Účinnost očkování bez ohledu na vakcínu samotnou záleží také kupříkladu na zdravotním stavu a věku očkované osoby nebo na době, která od vakcinace uběhla.

Obě výše uvedené hodnoty se od 92 % uvedených prezidentem Zemanem liší pouze nepatrně. Účinnosti obou vakcín se od sebe navíc nevzdalují o více než 0,3 procentního bodu. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Miloš Zeman

Sinopharm má podle mých údajů o něco nižší účinnost (než Sputnik V a Pfizer, pozn. Demagog.cz). Není to dramatický rozdíl, ale o něco horší účinnost. A ještě horší je ta AstraZeneca.
S prezidentem v Lánech, 11. dubna 2021
Koronavirus
Pravda
Dle posledních studií má vakcína od společnosti Sinopharm nižší účinnost (79,3 %) než vakcína Sputnik V (91,6 %) a vakcína od společností Pfizer a BioNTech (91,3 %), ale vyšší účinnost než vakcína od společnosti AstraZeneca (76 %).

Prezident republiky Miloš Zeman v rozhovoru pro Blesk porovnával účinnost čínské vakcíny BBIBP-CorV od společnosti Sinopharm s ruskou vakcínou Sputnik V, vyvinutou Galamejovým institutem, americko-německou vakcínou Comirnaty od společností Pfizer a BioNTech a britsko-švédskou vakcínou Vaxzevria od společnosti AstraZeneca.

Zatímco ruská vakcína Sputnik V a americko-německá vakcína Comirnaty mají dle posledních údajů z února a dubna účinnost 91,6, resp. 91,3 %, čínská vakcína BBIBP-CorV z předběžných výsledků 3. fáze klinické studie z konce minulého roku vykazuje účinnost 79,34 %. To je nepatrně vyšší účinnost, než jakou v poslední aktualizované březnové studii udává společnost AstraZeneca, výrobce vakcíny Vaxzevria, jež by měla být účinná ze 76 %.

Pokládáme za užitečné podotknout, že uvedené účinnosti byly v rámci klinických studií zjišťovány především na variantách viru rozšířených v roce 2020. U nových variant, jako je britská, jihoafrická nebo brazilská, se mohou hodnoty lišit. Účinnost očkování bez ohledu na samotnou vakcínu záleží také kupříkladu na zdravotním stavu a věku očkované osoby nebo na době, která od vakcinace uběhla.

Miloš Zeman

Já ochrance kupodivu nevelím, té velí, tuším, že Ministerstvo vnitra nebo kdo.
S prezidentem v Lánech, 11. dubna 2021
Pravda
Útvar pro ochranu prezidenta republiky, lidově známý jako tzv. prezidentská ochranka, je útvarem Policie České republiky, která je podřízena Ministerstvu vnitra.

Útvar pro ochranu prezidenta republiky je specializovaným orgánem Policie České republiky s celostátní působností. Zajišťuje ochranu jak současného, tak i bývalých prezidentů ČR a dalších osob v jejich blízkosti. Do působnosti tohoto útvaru náleží např. také ochrana Pražského hradu a korunovačních klenotů.

Nadřízeným orgánem Policie ČR, a tedy i Útvaru pro ochranu prezidenta republiky, je skutečně Ministerstvo vnitra, jak ve výroku uvádí Miloš Zeman. Doplňme, že prezident je vrchním velitelem ozbrojených sil České republiky, tedy i Hradní stráže, která spadá pod Ministerstvo obrany.

Miloš Zeman

Já jsem dokonce veřejně říkal, že si počkám na vakcínu Johnson & Johnson, (...) protože je jednodávková.
S prezidentem v Lánech, 11. dubna 2021
Koronavirus
Pravda
Prezident Zeman své přání nechat se naočkovat jednodávkovou vakcínou Johnson & Johnson zmínil již 10. ledna 2021 v rámci pořadu S prezidentem v Lánech.

Prezident Miloš Zeman o svém záměru počkat na vakcínu Johnson & Johnson hovořil už v lednu 2021 v rámci pořadu serveru Blesk.cz S prezidentem v Lánech. V něm si posteskl, že se mu nesplnila naděje, že mu vakcína bude aplikována jen jednou. „Bude to, jako vždy, dvakrát, protože ta jednodávková vakcína Johnson & Johnson sem dorazí až v březnu a kromě toho ještě ani nemá certifikaci,“ dodal.

V námi ověřovaném rozhovoru i v rozhovoru z ledna 2021 prezident Zeman v tomto kontextu zmínil, že se bojí jehel, čímž preferenci jednodávkové vakcíny Johnson & Johnson odůvodňuje.

Kvůli pozdějšímu schválení i dodání uvedené vakcíny však nakonec Miloš Zeman ve dnech 20. ledna a 12. února podstoupil očkování vakcínou Pfizer/BioNTech. A to i přesto, že původně chtěl podle svých slov vyčkávat až do začátku února, jelikož nechtěl „nikoho předbíhat“.

Doplňme, že vakcína firmy Johnson & Johnson byla Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) i Evropskou komisí podmínečně schválena až 11. března 2021 a do České republiky se zatím nedostala.

Miloš Zeman

Rosatom má deset fungujících dokončených elektráren a dvanáct teď staví. Tohle skóre nemá žádný jiný, ani Číňané.
S prezidentem v Lánech, 11. dubna 2021
Životní prostředí
Zahraniční politika
Neověřitelné
Rosatom provozuje v Rusku 11 elektráren (38 reaktorů) a další 2 reaktory buduje. V 12 zemích světa má vystavět 36 reaktorů. Čínská CGN v zemi provozuje 6 elektráren (16 reaktorů), ty rozšiřuje o 11 reaktorů. Nemůžeme však vyloučit, že společnost Westinghouse má „skóre“ vyšší.

Prezident Zeman o ruské společnosti Rosatom mluví v souvislosti s plánovanou stavbou nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany, která by měla být zahájena v roce 2029. Poukazuje na to, že právě Rosatom má ze všech uchazečů nejlepší „skóre“, co se týče výstavby jaderných elektráren. Dokonce předčí i čínského uchazeče.

V našem odůvodnění se proto podíváme na jednotlivé uchazeče o český jaderný tendr a počty jaderných elektráren a reaktorů, jež dosud postavili či staví. Kromě Rosatomu má o dostavbu Dukovan zájem také francouzská společnost Électricité de France (EdF), jihokorejská KHNP a kanadsko-americký Westinghouse. Vláda v březnu 2021 rozhodla, že Česko pátého uchazeče, čínskou společnost China General Nuclear Power Group (CGN), s nabídkou neosloví.

Uveďme, že Rosatom je ruská státní korporace zaměřující se na jadernou energetiku a s ní související průmyslová odvětví, jako je strojírenství a stavebnictví. V Rusku provozuje 11 jaderných elektráren (38 jaderných reaktorů). V zemi jsou rovněž ve výstavbě 2 jaderné reaktory v Kurské jaderné elektrárně

V současnosti má Rosatom sjednanou výstavbu 36 jaderných reaktorů ve dvanácti zemích světa. Výstavba již probíhá u 9 elektráren v 8 zemích, např. Turecku, Číně, Bangladéši, Indii, Egyptě či Finsku. Doplňme, že se dále Rosatom také částečně podílel na výstavbě pěti dnes již fungujících jaderných elektráren mimo Rusko, např. na Ukrajině či v Bělorusku.

Nicméně je důležité upozornit na to, že byť byla společnost Rosatom formálně založena v roce 2007, její minulost je mnohem delší. Na jaderné energetice se v Sovětském svazu (.pdf) i dalších zemích východního bloku, mimo jiné i v Československu, podílela již od 50. let 20. století (str. 1–2). Miloš Zeman však zjevně mluví o jaderných elektrárnách, které dnešní Rosatom v současnosti provozuje, nikoli o těch, na jejichž výstavbě se v minulém století podílel předchůdce této společnosti.

Čína má dvě státní korporace zabývající se jadernou energetikou, a to China National Nuclear Corporation (CNNC) a China General Nuclear Power Group (CGN). V Číně je nyní v provozu 15 jaderných elektráren (50 jaderných reaktorů) a v zemi je ve výstavbě dalších 17 reaktorů. CGN má v zemi v provozu 6 elektráren (16 reaktorů), které rozšiřuje o 11 dalších reaktorů.

Francouzská společnost EdF provozuje (.pdf, str. 5) ve Francii 18 jaderných elektráren s celkem 56 reaktory, další blok elektrárny s jedním reaktorem je pak ve výstavbě. Ve Velké Británii má EdF 8 jaderných elektráren s 15 reaktory, které koupila v roce 2008. Skupina EdF se podílela také na výstavbě či provozu jaderných elektráren v Belgii, Číně a USA.

Jihokorejská společnost KHNP provozuje pět jaderných elektráren v Jižní Koreji a podílela se na výstavbě elektrárny ve Spojených arabských emirátech.

Společnost Westinghouse na svých stránkách uvádí, že po celém světě funguje 430 reaktorů postavených na základě její technologie, přičemž jen ve Spojených státech je technologie společnosti Westinghouse zastoupena v 60 % všech jaderných elektráren. To představuje přibližně 56 reaktorů. Přesto zmínka o této technologii zjevně neznamená, že by za výstavbou těchto reaktorů reálně stál přímo Westinghouse. Dle informací z března 2021 totiž funguje po celém světě přibližně 440 reaktorů (tedy jen o 10 více, než kolik uvádí Westinghouse), a společnost Westinghouse tak zřejmě poukazuje jen na svou roli v historii vývoje základních prvků technologie jaderného reaktoru.

Počet elektráren, respektive reaktorů, které skutečně společnost Westinghouse vybudovala, se nám bohužel z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo dohledat. Obrátili jsme se proto s dotazem na společnost Westinghouse, zatím jsme však neobdrželi odpověď.

Na závěr ještě jednou uveďme, že výrok prezidenta Zemana se týká srovnání jednotlivých společností, které se ucházejí o dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany. Toto porovnání může být z určitého pohledu problematické, např. s ohledem na skutečnost, že společnost Westinghouse byla založena o více než 100 let dříve než ruský Rosatom.

Prezident Zeman má pravdu v tom, že Rosatom má, co se týče výstavby jaderných elektráren, lepší „skóre“ než čínská společnost CGN. Nepodařilo se nám však ověřit, jaké je „skóre“ dalšího uchazeče o dostavbu Dukovan, společnosti Westinghouse, a výrok proto musíme hodnotit jako neověřitelný. 

Miloš Zeman

Pan ministr (Arenberger, pozn. Demagog.cz) to zdůvodňuje tím, že těch dvacet a deset byl původní návrh pana ministra Blatného a že on po konzultacích s odborným konziliem (...) rozhodl, že tento typ rozvolnění nebude.
S prezidentem v Lánech, 11. dubna 2021
Koronavirus
Pravda
Nový ministr zdravotnictví Petr Arenberger uvedl, že odborná skupina MeSES nesouhlasila s plánem jeho předchůdce Blatného na uvolnění protiepidemických opatření. Následně oznámil, že 12. dubna 2021 navrhne vládě, aby se mohli lidé i nadále setkávat jen ve dvojici.

Premiér Andrej Babiš v rozhovoru z 4. dubna 2021 pro TV Nova a TN.cz uvedl, že nouzový stav, který končí v neděli 11. dubna 2021, se už nebude prodlužovat. Další mimořádná a ochranná opatření budou vyhlašována na základě pandemického zákona.

6. dubna 2021 informoval server CNN Prima NEWS, že premiér Andrej Babiš má v plánu odvolat tehdejšího ministra zdravotnictví Jana Blatného a ministra školství Roberta Plagu. Tentýž den se Jan Blatný a Robert Plaga na tiskové konferenci po jednání vlády vyjádřili, že takovou informaci od premiéra nemají. Tehdejší ministr zdravotnictví se také vyjádřil k opatřením, která s koncem nouzového stavu již nebudou platit: „s koncem nouzového stavu padají omezení pohybu mezi okresy, padají omezení shromažďování ve smyslu dva na dva tak, jak byly doposud, a je tam nastaveno pro shromáždění a veřejné akce omezení deset uvnitř, dvacet venku, a padá také zákaz nočního vycházení“.

7. dubna 2021 Jan Blatný oznámil, že jej prezident Zeman na návrh premiéra Babiše odvolal. Nahradil ho Petr Arenberger, ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

Petr Smejkal, člen Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES), se již 7. dubna 2021 v rozhovoru pro Český rozhlas vyjádřil k plánovanému rozvolnění, které navrhoval Jan Blatný. Podle epidemiologa Smejkala je míra rozvolnění příliš velká vzhledem ke stále vysokému počtu lidí nakažených koronavirem.

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger 10. dubna oznámil, že v pondělí 12. dubna 2021 navrhne vládě, aby se venku a uvnitř mohli sejít pouze dva lidé. Toto rozhodnutí konzultoval s odbornou skupinou MeSES. V České televizi v pořadu Události okomentoval (čas 0:18) situaci: „Můj předchůdce 6. 4. vydal mimořádné opatření, které umožňovalo trošku širší pohled na věc, tzn. deset uvnitř lidí a dvacet venku. (…) Skupina MeSES, což jsou právě ti odborníci, které bychom měli poslouchat, protože mají nejlepší přehled o tom, jak se epidemie vyvíjí, tak velmi byli proti tomu (…) a trvali na tom, aby zůstala ta opatření stejná, jako platí dnes a budou platit ještě zítra, to znamená dva lidé uvnitř, dva lidé venku."

Doplňme, že vláda na svém jednání 12. dubna 2021 návrh ministra zdravotnictví na zachování setkávání jen ve dvojici potvrdila.