Miloš Zeman

V Polsku se už v srpnu 1980 objevilo velmi početné nezávislé odborové hnutí Solidarita. Situace v zemi byla vážná, a to hlavně z ekonomického a hospodářského pohledu. Problémy měly pomoci řešit reformní snahy nového generálního tajemníka KSSS Michaila Sergejeviče Gorbačova, který se do čela strany dostal v roce 1985. Nově se objevily pojmy glasnosť (otevřenost) a perestrojka (přestavba), které přinášely například omezení cenzury nebo změny v hospodářství.

Solidarita zpočátku upozorňovala převážně na zhoršené životní podmínky, ale velmi rychle narůstala až k 10 milionům členů. Díky růstu se Solidarita stávala také centrem protirežimního hnutí a proto byla v roce 1982 zakázána. Až do roku 1988 fungovala ilegálně, po vlně stávek se stala zástupcem opozice v jednání s vládní Polskou sjednocenou dělnickou stranou (PZPR). Jednání probíhala v rámci tzv. Kulatých stolů od února 1989. Výsledkem byla opětovná legalizace hnutí a první částečně svobodné volby v červnu 1989. Opozice v nich zvítězila a polská vláda měla od 24. srpna 1989 prvního nekomunistického premiéra ve středovýchodní Evropě, Tadeusze Mazowieckého.

Maďarský režim byl už delší dobu volnější. V čele byl už od maďarského povstání roku 1956 János Kádár, kterého strana vyměnila až v roce 1988. Na rozdíl od Československa zde bylo silné reformní křídlo komunistické strany, tudíž revoluce měla jiný charakter než v Polsku nebo Československu. Masové demonstrace byly v Maďarsku méně časté. To se změnilo v červnu 1989, kdy se ku příležitosti pohřbu tajně popravených reformních komunistů sešlo na Náměstí Hrdinů v Budapešti čtvrt milionu lidí. Mimo jiných na demonstraci vystoupil také Viktor Orbán. Demonstrující se vyslovili například pro uspořádání svobodných voleb.

Jednání mezi opozicí a stranou započala v červnu 1989. V září z nich vzešla dohoda o přechodu k pluralitní demokracii a následně se strana v říjnu sama rozpustila. Na jejím místě vznikla sociální demokracie. První svobodné volby se však konaly až na jaře 1990 a byly prvními plně svobodnými volbami ve východním bloku.

Obě země se k invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 vyjádřily v srpnu 1989. 16. srpna vydala Maďarská socialistická dělnická strana vyjádření, podle kterého se strana s intervencí neztotožňuje. Polský Senát a Sejm (dolní komora parlamentu) následovaly o den později. Další státy, například Německá demokratická republika a Bulharsko, se stejně vyjádřily v prosinci.

Omluvy Polska a Maďarska vyvolaly reakci v Československu. Federální shromáždění reagovalo odmítavě a o omluvách sousedních států jednalo 18. srpna 1989 také předsednictvo ÚV KSČ. Českoslovenští komunisté zformulovali odpověď, ve které uvedli, že omluva za invazi roku 1968 napomáhá protisocialistickým silám (v Československu): „Vážení soudruzi, tento akt byl podniknut zjevně unáhleně. Objektivně napomáhá protisocialistickým silám. Ve svém důsledku to podrývá vzájemnou důvěru, úctu a porozumění. Se soudružským pozdravem, Předsednictvo ÚV KSČ."

„Vměšování do vnitřních věcí“, o kterém mluví Miloš Zeman, tedy není přesné, obsah dopisu předsednictva ÚV KSČ je ale obdobný. Tehdejší československé vedení považovalo omluvu Polska a Maďarska za akt, který napomáhá tuzemské opozici. Výrok Miloše Zemana proto hodnotíme jako pravdivý.

Rakouský a bavorský model opatření proti onemocnění covid-19 se od sebe liší. O obou se však v kontextu toho, jaké opatření zavede vláda v demisi Andreje Babiše, hovořilo. 

Rakouský model je v současné chvíli zřejmě nejpřísnějším v Evropě. V době rozhovoru Miloše Zemana pro TV Nova byl v Rakousku zaveden lockdown pro neočkované, někdy také nazýván jako hybridní lockdown. To v praxi znamená, že neočkovaní mohou jen na nezbytné nákupy, do lékáren, na zdravotní procházky, do práce, do školy nebo na místa k „uspokojování základních náboženských potřeb“. Zrušena byla také platnost PCR i antigenních testů jako prokázání bezinfekčnosti.

Uveďme, že v době, kdy se o zavedení rakouského modelu v České republice uvažovalo, někteří ústavní právníci začali poukazovat na jeho problematičnost v českém právním prostředí. K zavedení by totiž dle nich bylo nutné vyhlásit nouzový stav nebo stav nebezpečí, protože český pandemický zákon neumožňuje omezit volný pohyb neočkovaných osob. Zmiňme, že proti rakouskému modelu se již 13. listopadu vymezil také AntiCovid tým koalice SPOLU.

Dodejme, že situace v Rakousku se od 16. listopadu změnila. V pátek 19. listopadu byl vyhlášen plošný lockdown pro všechny obyvatele (neočkované i očkované) v maximální délce 20 dní. Od února bude v Rakousku také pro všechny obyvatele povinné očkování.

Bavorský model je o něco volnější než ten rakouský. Volný pohyb neočkovaných nezakazuje, ruší ale používání jak PCR, tak antigenních testů jako dokladu o covidové bezinfekčnosti. Tím tedy nedovoluje neočkovaným například účast na hromadných akcích, dále nemohou na sportoviště nebo za kulturou, do restaurací či hotelů. Bezplatnost obou typů testů v Bavorsku skončila už na začátku října, zatímco v České republice až 1. listopadu. V Bavorsku funguje také pravidelné plošné testování ve školách.

Po vyhlášení nových opatření ze čtvrtka 18. listopadu je však zřejmé, že v České republice zavedený model není přesnou kopií modelu bavorského. Opatření, která si česká vláda z bavorského modelu nepřevzala ihned, se začala objevovat v pátek. Pokračovat například bude plošné testování ve školách a testování neočkovaných na pracovištích. Premiér v demisi také nabádá k zavedení home office v co nejvyšší míře. Tato opatření jsou také součástí bavorského modelu.

Nový balíček protiepidemických opatření v ČR je tedy podobný tzv. bavorském modelu výrazně více, než tomu rakouskému. Že se česká vláda inspirovala právě Bavorskem, řekl při ohlášení nových pravidel také premiér v demisi Andrej Babiš. O den dříve dokonce uvedl, že v Česku bude platit bavorský model, později ale svá slova upravil. Není tedy pravda, že by vláda v Česku zavedla rakouský model, zároveň je mezi oběma modely podstatný rozdíl a to již k datu rozhovoru s prezidentem Zemanem. Ani vyjádření Reye Korantenga, kde mluví o „lehkých detailech“, není přesné, podobně tak není pravdivý ani prezidentův výrok.

Norbert Wiener byl matematikem, který je zároveň považován za zakladatele kybernetiky, a to díky své knize vydané v polovině 20. stolení pod názvem Kybernetika aneb řízení a sdělování u organismů a strojů. Citát uvedený Milošem Zemanem lze najít v jeho knize The Human Use of Human Beings z roku 1950, která vyšla v českém překladu v roce 1963, a to pod názvem Kybernetika a společnost. Co se týče anglického originálu zmíněné knihy, uvedený citát se nachází na straně 18, kde stojí: „to live effectively is to live with adequate information", což skutečně můžeme hrubě přeložit jako prezident Zeman ve svém výroku.

Druhá válka v Zálivu, na kterou odkazoval prezident Zeman v rozhovoru na CNN Prima News, začala 20. března 2003. Mezi oficiálními důvody spojenecké invaze byla jednak irácká neochota prokázat, že země nevlastní zbraně hromadného ničení, a také podezření z napojení tamních vládců na mezinárodní terorismus.

Prezident Zeman v rozhovoru řekl, že americká zpravodajská služba CIA „informovala americkou vládu, že v Iráku jsou zbraně hromadného ničení, a nic tam nebylo“. CIA opravdu devět měsíců před invazí do Iráku vytvořila dokument, ve kterém psala o iráckém programu na výrobu zbraní hromadného ničení. Tyto informace se ale během války nepotvrdily a žádné zbraně hromadného ničení se v Iráku nenašly.

Soudních řízení týkajících se kauzy Vrbětice proběhlo hned několik. Z kontextu vyplývá, že Miloš Zeman má na mysli obžalobu pěti osob a dvou firem, kterou se zabývala zlínská pobočka Krajského soudu v Brně roku 2016.

Soudní proces se týkal firem Real Trade Praha a.s. a Excalibur Army, které byly obviněny ze skladování protipěchotních min zakázaného českými i mezinárodněprávními normami, tj. byly obviněny z trestného činu skladování zakázaných bojových prostředků. Nicméně všech pět osob i obě firmy soud zprostil (.doc) obžaloby, protože skladována byla pouze těla min, která nelze považovat za zakázaný materiál. Tento proces se tedy netýkal samotného výbuchu a jeho příčin, ale pouze faktu, že po samotném výbuchu vyšlo najevo, že ve skladu byla mimo jiné umístěna i těla protipěchotních min. Později se pak tento rozsudek stal pravomocným.

Policie však případ a výbuch samotný dále vyšetřovala jako úmyslné obecné ohrožení. Jak upozornil server iRozhlas.cz, vyšetřování příčin výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích nebylo nikdy oficiálně ukončeno. Vyšetřovací verze, podle které byl výbuch způsoben neodbornou manipulací, pak byla opuštěna po druhém výbuchu, tedy v prosinci 2014.

Pro doplnění zmíníme, že k tvrzení prezidenta Zemana ohledně vyšetřovací verze, která pracuje s možnou neodbornou manipulací, se pro TV Nova vyjádřil také ministr vnitra Jan Hamáček. Ten ve večerních zprávách uvedl, že hovořit o této verzi vyšetřování bylo zbytečné, neopodstatněné a České republice to nepomohlo (video, čas 2:45).

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť vyšetřování příčin výbuchů muničních skladů ve Vrběticích nebylo nikdy oficiálně uzavřeno, a nemohlo tedy ani skončit soudním rozhodnutím. Vyšetřovací verze pracující s neodbornou manipulací pak byla opuštěna již v roce 2014. Soudní rozhodnutí, o kterém Miloš Zeman mluví, se pak příčinami výbuchu vůbec nezabývalo.

Bezpečnostní informační služba (BIS) předkládá vládě a prezidentovi republiky zprávy, v nichž je informuje o svých zjištěních. Podle § 8 odst. 2 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, pak „zpravodajské služby předávají prezidentu republiky, předsedovi vlády a příslušným členům vlády v případech zjištění, která nesnesou odkladu, informace bezprostředně“.

Přístup k utajovaným informacím má dle § 58 odst. 1 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti: „prezident republiky, poslanci a senátoři Parlamentu, členové vlády, Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv, soudci a prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu“.

Předseda vlády Andrej Babiš 17. dubna 2021 informoval o zapojení příslušníků ruské tajné služby do výbuchu muničních skladů v areálu obce Vrbětice v roce 2014.

Na tiskové konferenci 17. dubna Andrej Babiš a ministr vnitra a tehdejší ministr zahraničních věcí Jan Hamáček oznámili, že za explozí muničního skladu stojí ruští agenti. Premiér Babiš uvedl: „Na základě jednoznačných důkazů, získaných vyšetřováním našich bezpečnostních složek, musím konstatovat, že existuje důvodné podezření o zapojení důstojníků ruské vojenské zpravodajské služby GRU, jednotky 29155, do výbuchu muničních skladů v areálu Vrbětice v roce 2014.“

Podle zpravodajského webu Aktuálně.cz nicméně policie nemá důkaz, že by byli ruští agenti „ve Vrběticích opravdu přítomni, považuje to ale za vysoce pravděpodobné“. Také dle informací serveru iROZHLAS a týdeníku Respekt nejsou přímé důkazy o přítomnosti dvou příslušníků ruské vojenské rozvědky GRU v areálu skladu, bezpečnostní složky však označily za hlavní podezřelé agenty rozvědky GRU Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu. Jiří Mazánek, ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), tuto informaci potvrdil: „Tyto dvě osoby je možné spojit s událostmi kolem výbuchu ve Vrběticích.“ Mezinárodní investigativní skupina Bellingcat zveřejnila na svém webu informace ohledně zapojení nejméně šesti agentů ruské rozvědky GRU do výbuchu.

18. dubna Andrej Babiš uvedl, že o dva dny dříve obdržel dokument BIS, který obsahuje důkazy o účasti ruských agentů na výbuchu muničního skladu v roce 2014. Dodal také, že chce, aby byl tento dokument odtajněn, aby se s jeho obsahem mohla seznámit i veřejnost.

Jelikož však tato zpráva BIS o zapojení agentů ruských tajných služeb GRU do výbuchu muničních skladů ve Vrběticích zůstává neveřejná, a tedy ani konkrétní informace o důkazech v ní obsažených nejsou známé, musíme výrok Miloše Zemana hodnotit jako neověřitelný.

Doplňme, že BIS dlouhodobě ve svých veřejných výročních zprávách upozorňuje na aktivitu ruských zpravodajských služeb v České republice. Ve zprávě z roku 2019 (.pdf, str. 3, 8, 9) zmiňuje vysokou aktivitu ruských zpravodajských služeb na našem území. Již ve zprávě za rok 2018 (.pdf, str. 6) BIS zmiňovala přítomnost a činnost ruských zpravodajských služeb.

Po prvním výbuchu vrbětického skladu dne 16. října 2014, kdy explodovala munice ve skladu č. 16, započalo rozsáhlé ohledání celého areálu.

18. října 2014, po průzkumech ze vzduchu, začal pozemní průzkum areálu za pomoci obrněného policejního vozidla a hasičského tanku. Pyrotechnici postupně prověřovali „necelé tři desítky budov“ a jejich stav po explozi – prozkoumávali všech sedmadvacet objektů, v nichž byla uskladněna munice. Upřesněme, že v areálu se nacházelo celkem 50 budov, přičemž říjnová exploze poničila 12 skladů.

Po dobu přítomnosti vyšetřovatelů v areálu byly sklady pod kontrolou pyrotechniků. Podle dostupných informací nebyla během prohledávání budov nalezena žádná výbušná zařízení. Dle vyjádření nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana z 19. dubna 2021 bylo ohledání místa činu ztíženo například rozesetím munice do širokého okolí a poškozením areálu od výbuchu, který tak byl „de facto nepřístupný“.

Po asanaci bylo plánováno vyskladnění munice z areálu, to však přerušila exploze 3. prosince 2014. Před tímto výbuchem nedocházelo v areálu k žádné činnosti složek integrovaného záchranného systému a byla vyloučena manipulace s výbušninami složkami Policie ČR (.pdf, str. 2).

Podle vyšetřovací verze policie a státního zastupitelství mělo k výbuchům dojít až mimo území ČR. Munice ve skladech, které v říjnu a prosinci explodovaly, měla být podle nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana vyskladněna bulharskému odběrateli v prosinci 2014. Vyšetřovatelé tak pracují s tím, že spínač výbušného zařízení byl v případě obou skladů nastaven na začátek prosince, kdy se už obsah skladů neměl nacházet na území ČR. Žádné odpalovací zařízení ale nikdy nebylo nalezeno, a to ani v troskách skladu č. 12, ani ve skladu č. 16 během prohledávání areálu po prvním výbuchu. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Prezident Zeman zmiňuje majitele firmy Imex Group Petra Bernatíka. Podle prezidenta má policie podezření, že se mohl podílet na speciální akci ruských zpravodajců a v areálu vojenských skladů ve Vrběticích je údajně měl provést. 

Podle několika zdrojů (např. dle ČTK) i podle samotného vyjádření firmy Imex Group se její majitel Bernatík opravdu den před výbuchem ve skladu pohyboval. ČT v listopadu 2017 uvedla: „Ministr financí Babiš v televizi poukázal i na to, že v předvečer první exploze do skladu přišel šéf Imexu Petr Bernatík. Firma to potvrdila s tím, že návštěva nebyla ničím mimořádným – majitel přijel zkontrolovat materiál, který se měl vyvážet.“ Pro server iROZHLAS.cz tato slova 25. dubna 2021 zopakoval právník firmy Imex Radek Ondruš: „Tato návštěva skutečně proběhla, majitel tam jel (den před prvním výbuchem v roce 2014, pozn. red.) před důležitým vývozem zkontrolovat, jestli je materiál nachystán k přepravě. Nikoho tam nedoprovázel, vjezd do areálu byl zkontrolován.“

Dle těchto informaci tedy můžeme usuzovat, že k návštěvě skladu ve Vrbětících majitelem firmy Imex opravdu došlo.

Dále podle Ondruše nikdo ze společnosti neodmítl absolvovat výslech na detektoru lži. Také pro server iROZHLAS.cz prohlásil: „Nikdo ze společnosti Imex detektor lži neodmítl, naopak on vyslovil připravenost, pokud nebudou vysloveny otázky, které nesouvisejí s kauzou Vrbětice, a aby se šetření účastnila nezávislá osoba.“ Dle jeho dalších informací se již policie zpět neozvala.

Ondruš také pro ČTK 25. dubna 2021 uvedl, že Bernatík je ochotný podstoupit výslech na detektoru lži za dvou podmínek. Zaprvé, aby se detektorem nezjišťovaly otázky, které nesouvisí s daným tématem, a zadruhé, aby při výslechu byla přítomna nezávislá osoba. Další možností podle advokáta je, že výslech provede BIS, nikoliv policie, v takovém případě by prý na žádných podmínkách netrvali.  

K otázce výslechu na detektoru lži majitele firmy Bernatíka se vyjádřil pouze mluvčí BIS: „My nemáme výkonné pravomoci, nejsme orgán činný v trestním řízení, my jsme prostě služba pouze informační. Nevyšetřujeme, nepředkládáme soudu důkazy a tím pádem ani nemáme žádné právo pracovat s jakýmkoliv svědkem. To je prostě úplně absurdní představa.“ 

Policie ani Nejvyšší státní zastupitelství se k odmítnutí výslechu na detektoru lži nevyjádřily a průběh vyšetřování komentují velmi zřídka.

Z oficiálních zdrojů nemůžeme určit, zda skutečně došlo k odmítnutí výslechu na detektoru lži. Prezident Zeman pravděpodobně čerpá z dosud aktivního a nezveřejněného vyšetřovacího spisu, nelze tedy s jistotou říct, zda se policie pokusila nebo nepokusila zmiňovaný výslech uskutečnit a jakou dostala od Bernatíka odpověď. Protože proti výroku prezidenta Zemana stojí pouze tvrzení právního zástupce firmy Imex, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Z pohledu trestněprávní klasifikace se při výbuchu muničního skladu ve Vrběticích nejednalo o teroristický útok. 20. dubna 2021 to prostřednictvím twitterového účtu Nejvyššího státního zastupitelství potvrdil Pavel Zeman. 

V příspěvku doslovně uvedl, že: „Z právního hlediska není věc prověřována jako trestný čin teroristického útoku, neboť nebyl v dané věci porušen chráněný zájem spočívající v poškození ústavního zřízení nebo obranyschopnosti ČR ve smyslu paragrafu 311 odstavce 1 trestního zákoníku.“ Co se týče výrazu „státní terorismus,“ dodal, že takovýto pojem trestní zákoník nezná. 

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, jelikož nejvyšší státní zástupce se vyjádřil o pohledu trestního, nikoliv mezinárodního práva. Navíc, jak dodává Josef Kraus z Masarykovy univerzity, státní terorismus není v mezinárodním právu ukotven.

O tom, že by se o stavbě pátého bloku Jaderné elektrárny Dukovany mělo rozhodnout až po volbách do Poslanecké sněmovny, které se budou konat v říjnu 2021, mluvil premiér Andrej Babiš například již v září 2020. „Samozřejmě to připravujeme pro příští vládu. My nikoho nebudeme vybírat, žádného dodavatele. To až ta příští vláda. Doufejme, že v tom budou pokračovat,“ uvedl premiér Babiš 3. září při návštěvě továrny strojírenské skupiny Sigma Group.

Dále Andrej Babiš o přenechání tendru budoucí vládě hovořil například také 23. listopadu, a to se zdůvodněním, že tendr na stavbu bloku ještě není připraven. „Jsem názoru, že o takto důležitém tendru by neměla vláda rozhodovat 10 měsíců před sněmovními volbami,“ uvedl pro Radiožurnál.

Tyto informace poté potvrzuje také tiskové vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu z 25. března 2021, podle kterého bude zahájení samotného výběrového řízení „předcházet detailní fáze bezpečnostního posouzení jednotlivých uchazečů“. Ti budou vyzváni, aby informace o plnění bezpečnostních požadavků předložili „do konce listopadu letošního roku“. Tedy až po volbách konaných ve dnech 8. a 9. října 2021. „Finální rozhodnutí bude na příští vládě, která díky tomuto postupu bude mít maximum informací,“ řekl k tendru ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Doplňme, že prezident republiky Miloš Zeman mluvil o tendru na stavbu pátého bloku Jaderné elektrárny Dukovany 25. dubna 2021 jak v pořadu (video, čas 20:51) Partie Terezie Tománkové, tak v jemu předcházejícím mimořádném projevu (video, čas 09:16). Rozhovor v Partii i mimořádný projev se vztahovaly ke kauze Vrbětice, kvůli které vláda z tendru vyřadila ruskou státní korporaci Rosatom.