Miloš Zeman

V únoru 2020, tedy za vlády Donalda Trumpa, podepsaly Spojené státy a afghánské radikální hnutí Tálibán mírovou dohodu (.pdf), na základě níž se z Afghánistánu stahovaly jak americká armáda, tak vojska NATO. Dohoda stanovila, že vojenské jednotky zemi plně opustí do 14 měsíců (.pdf, str. 1).

V listopadu 2020 tehdejší ministr obrany Christopher Miller oznámil, že Trumpova administrativa sníží počet vojáků v Afghánistánu již do 15. ledna 2021. Podle něj mělo ze země odejít na 2000 amerických vojáků. K 15. lednu 2021 se počet amerických vojáků v Afghánistánu skutečně snížil. Dodejme, že afghánský viceprezident Amrullah Saleh prohlásil, že Spojené státy americké „dovolily Tálibánu příliš mnoho“. Jednotky Severoatlantické aliance se pak ze země začaly stahovat v dubnu.

Joe Biden, který se stal americkým prezidentem 20. ledna 2021, v dubnu letošního roku uvedl, že se vojenské jednotky z Afghánistánu stáhnou do 11. září 2021. Později byl termín odchodu stanoven na 31. srpna.

Tálibán začal dobývat různá území v květnu letošního roku. Začátkem srpna se pak začal zmocňovat provinčních metropolí. Konkrétně obsadil Zarandž, hlavní město provincie Nimróz. 15. srpna 2021 vstoupilo hnutí Tálibán do Kábulu, čímž získalo kontrolu nad většinou Afghánistánu. Doplňme, že k převzetí moci přispěl i útěk tehdejšího afghánského prezidenta.

Ke 31. srpnu z Afghánistánu odletěli poslední američtí vojáci a mluvčí Tálibánu proklamoval nezávislost. Začátkem září hnutí dobylo také údolí Pandžšír, které bylo poslední provincií vzdorující Tálibánu. O den později hnutí oznámilo vznik nové vlády.

Ačkoliv se nejednalo přímo o kapitulaci, stažení americké armády a vojsk NATO z Afghánistánu vychází z dohody uzavřené mezi administrativou Donalda Trumpa a Tálibánem. Krátce po stažení vojsk hnutí Tálibán opravdu získalo nad zemí kontrolu, kterou mělo již mezi lety 1996 a 2001. Výrok Miloše Zemana tak hodnotíme jako pravdivý.

Teroristické útoky z 11. září 2001, jejichž cílem byly Světové obchodní centrum, Pentagon a Washington, D.C., (třetí zmíněný útok byl neúspěšný), zorganizovala teroristická organizace al-Káida v čele se svým vůdcem Usámou bin Ládinem.

Hnutí Tálibán al-Káidu podporovalo mnoho let před samotnými útoky. Již v 90. letech spolu uzavřeli tzv. „Příslib spojenectví“. Tento příslib se během let mnohokrát změnil a nebyl vždy oběma stranami plně dodržován, protože hlavní cíle Tálibánu a al-Káidy byly většinou odlišné. Hlavním beneficientem tohoto spojenectví byla al-Káida, které Tálibán umožňoval na svém území operovat a poskytoval jí útočiště.

Z žádných dostupných zdrojů, ani ze závěru (.pdf) Národní komise k teroristickým útokům spáchaným vůči USA, nicméně nevyplývá, že by se Tálibán na těchto útocích organizačně podílel.

Zelená dohoda pro Evropu (Zelený úděl/Green Deal) představuje soubor návrhů a opatření, díky kterým by Evropa měla do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality. Hlavním cílem dohody je snížení emisí oxidu uhličitého do roku 2030 minimálně o 55 % oproti roku 1990. 

Nejnovější návrh revize směrnice o energetické náročnosti budov mimo jiné obsahuje návrh na postupné upouštění od vytápění budov fosilními palivy (včetně zemního plynu) nejpozději do roku 2040. Členské země by od roku 2027 neměly lidem poskytovat dotace na plynové kotle. Dle návrhu by také všechny nové budovy od roku 2030 měly dosáhnout nulových emisí. O návrhu budou v příštím roce jednat členské státy EU s Evropským parlamentem.

Evropská komise také navrhla v souvislosti se Zelenou dohodou ukončení prodeje nových aut se spalovacím motorem od roku 2035. Nejedná se však o zákaz provozu těchto aut.

Oba návrhy (o energetické náročnosti budov, o emisích nových aut) nicméně musí ještě schválit státy EU (Rada EU) a Evropský parlament.

Ve svém oficiálním stanovisku ze dne 10. prosince 2021 prezident Zeman uvedl, že má výhrady k tehdejšímu kandidátu na post ministra zahraničí ve vládě Petra Fialy Janu Lipavskému. Zeman uvedl, že má Lipavský nízkou kvalifikaci. „Na rozdíl od ostatních kandidátů pan Lipavský absolvoval pouze bakalářské studium a podle týdeníku Euro jeho závěrečná bakalářská práce byla hodnocena nejhorší možnou známkou,“ stojí ve stanovisku Hradu. 

Miloš Zeman tedy skutečně poukazoval na to, že Jan Lipavský, jakožto člen vznikající vlády, nemá „potřebnou odbornost“. Dodejme, že český právní řád žádné formální požadavky na vzdělání ministra neklade.

Rakouská vláda plánuje, jako první země v rámci Evropské unie, zavést povinné očkování proti onemocnění covid-19 pro všechny obyvatele. Toto nařízení by mělo platit od 1. února 2022. 

Výjimku z této povinnosti budou mít děti do 14 let, těhotné ženy, osoby s lékařským potvrzením o nevhodnosti očkování a lidé, kteří covid prodělali v uplynulých 180 dnech. Neočkovaným pak budou hrozit pokuty ve výši až 3 600 eur.

Situaci ohledně povinných očkování v České republice upravuje vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem. 

Mezi povinná pravidelná očkování patří ta proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, invazivnímu onemocnění vyvolanému původcem haemophilus influenzae b, přenosné dětské obrně a virové hepatitidě B, také proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím. V rizikových případech definovaných v příloze č. 2 této vyhlášky je povinné také očkování proti tuberkulóze. 

Vakcinace proti těmto onemocněním je plně hrazena z veřejného pojištění a řídí se očkovacím kalendářem (.pdf). Povinnost podrobit se očkování pak vychází ze zákona o ochraně veřejného zdraví, který o této povinnosti v § 46 mluví, a to s odkazem na již zmíněnou prováděcí vyhlášku.

Dodejme také, že 10. prosince 2021 byla zveřejněna novelizace zmíněné vyhlášky, která od března 2022 zavádí povinné očkování proti onemocnění covid-19 pro osoby starší 60 let. Tato povinnost platí také pro zaměstnance sociálních a zpravodajských služeb, pro členy jednotek IZS a vojáky. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka ovšem už na začátku prosince (tedy ještě před jmenováním současné vlády) avizoval, že vláda Petra Fialy povinné očkování proti covidu-19 pro tyto skupiny obyvatel zruší.

Na začátek uveďme, že prezident Zeman hovoří o rostoucím počtu aktivních případů nákazy covidem-19. Zda epidemie „rostla“ tedy budeme posuzovat dle hodnoty reprodukčního čísla-R, které, zjednodušeně řečeno, udává (.pdf, str. 2) průměrný počet lidí, které může nemocný člověk dále nakazit. Čím je reprodukční číslo vyšší, tím rychleji se onemocnění šíří (.pdf, str. 3). 

V rámci reprodukčního čísla R onemocnění covid-19 byl v jednotlivých evropských zemích znatelný nárůst během října a začátkem listopadu. Ke konci roku začalo číslo R mírně klesat. Jak je vidět na mapě níže, ve většině států bylo před Vánoci číslo R pod hodnotou 1, což znamená (.pdf, str. 3) zpomalování epidemie – tedy to, že počet nakažených osob v populaci klesal. Také v České republice má k 26. prosinci počet pozitivních případů aktuálně klesající tendenci.

Číslo R v Evropě bylo v době konání rozhovoru nejvyšší ve Španělsku, ale epidemie zrychlovala také v Itálii, Velké Británii, Švédsku či Finsku. Většina Evropy, především její střední, východní a jihovýchodní část, měla ale číslo R pod hodnotou 1. Z dat webu Our World in Data tedy vyplývá, že k datu prezidentova projevu ve většině (celkem 26 ze 44) evropských států počet případů nákazy neměl vzrůstající tendenci.

Nicméně s novou variantou omikron se očekává možný nárůst případů. Tato varianta se šíří nejen v Evropě, ale po celém světě – k 22. prosinci 2021 se vyskytovala ve 110 zemích.

Cena elektřiny na burze (Power Exchange Central Europe, a.s.) skutečně v průběhu letošního roku vzrostla. Na začátku ledna 2021 byla velkoobchodní cena za 1 MWh 53,17 eur, zatímco 24. prosince byla cena již 273,53 eur. Jedná se tedy o nárůst o 414,44 %.

V porovnání se začátkem letošního roku vzrostla na burze také cena zemního plynu. Nejedná se ovšem o tak vysoký nárůst jako v případě ceny elektřiny. Na začátku ledna odpovídala velkoobchodní cena zemního plynu za 1 MWh částce 7,24 eur. Oproti tomu nyní 1 MWh zemního plynu na burze stojí 11,23 eur. Velkoobchodní cena tedy vzrostla o 55,13 %.

Velkoobchodní cena elektřiny i zemního plynu se tedy během roku 2021 mnohonásobně zvýšila. Výrok prezidenta Zemana proto hodnotíme jako pravdivý.

Bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček na tiskové konferenci z 13. prosince 2021 uvedl, že cena elektřiny poroste v příštím roce o 30 až 50 %, cena plynu pak dokonce o 50 až 70 %, odkazoval přitom na jednání se zástupci ČEZu. 

Generální ředitel této společnosti Daniel Beneš v rozhovoru pro Hospodářské noviny z 18. října 2021 odhadl lednový nárůst ceny elektřiny o téměř jednu třetinu a ceny plynu o polovinu až dvě třetiny. Server Novinky.cz pak uvádí odhad analytiků na růst ceny elektřiny až o 30 %, u plynu pak „o něco méně“. Energetický analytik Michal Les pak očekává zdražení elektřiny v průměru o 50 %.

Vzhledem ke shodě s vyjádřením bývalého ministra Havlíčka, a také s odhady ředitele ČEZu - největšího dodavatele energií v České republice, hodnotíme výrok prezidenta Zemana jako pravdivý. 

Abychom vysvětlili, o čem rozhoduje Evropská unie a o čem členský stát – či, slovy Miloše Zemana, co nám diktuje nebo nediktuje „Brusel“ – je potřeba si rozdělit pravomoci Evropské unie do tří oblastí. Evropská unie jedná buď výlučně (pravomoc v dané oblasti náleží pouze EU), nebo má sdílenou pravomoc (v oblasti může rozhodovat jak EU, tak členský stát), nebo má podpůrnou pravomoc, v rámci které nemůže přijímat právní předpisy a její role je tedy, jak název napovídá, pouze podpůrná.

Energetická politika (včetně jaderné energetiky) spadá (.pdf, čl. 4) do tzv. sdílené pravomoci. Smlouva o fungování Evropské unie pak dále specifikuje, jak toto sdílení pravomoci v oblasti energetické politiky funguje. Podle článku 194 odst. 2 (.pdf) přijímají orgány EU legislativní opatření. Nedotýkají se však „práva členského státu stanovit podmínky pro využívání svých energetických zdrojů, jeho volby mezi různými energetickými zdroji a základní skladby jeho zásobování energií“. Přestože se přístup ke článku 194 odst. 2 v čase mění, stále platí, že v základních otázkách energetické politiky rozhodují právě členské státy, nikoliv Evropská unie.

Byť Evropská unie nese část pravomocí v oblasti energetické politiky členských států, její pravomoc není výlučná. Klíčové pravomoci v oblasti využívání a výběru energetických zdrojů totiž naopak spadají výhradně do gesce členských zemí. Opravdu tak nelze hovořit o „diktátu Bruselu“. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok Miloše Zemana jako pravdivý.