Miloš Zeman
SPO

Miloš Zeman

Exprezident České republiky

Miloš Zeman

Premiér řekl, že nechystá žádné odvolání v březnu. (...) K odvolání (ministra Blatného, pozn. Demagog.cz) došlo v dubnu.
S prezidentem v Lánech, 11. dubna 2021
Zdravotnictví
Pravda
Premiér Babiš skutečně prohlásil, že v březnu nechystá odvolání žádného ministra. Změny v dubnu Andrej Babiš nevyloučil. Jan Blatný byl odvolán 7. dubna 2021.

Premiér Andrej Babiš se 22. března 2021 sešel s prezidentem Zemanem v lánském zámku. Po této schůzce Andrej Babiš oznámil, že v březnu nedojde k odvolání žádného ministra. Přesněji k tomu premiér uvedl: „(…) v této chvíli je situace taková, (…) že v březnu žádné výměny neplánuji.“

Andrej Babiš současně nevyloučil personální změny na ministerských postech v dubnu: „Jestli plánuji nějaké výměny v měsíci dubnu, to se uvidí.“

Dodejme, že Miloš Zeman požadoval konec ministra zdravotnictví Jana Blatného kvůli jeho postoji k ruské vakcíně Sputnik V. O jeho odvolání spolu s odvoláním ministra školství Roberta Plagy se na začátku dubna tohoto roku spekulovalo v médiích, oba ministři nicméně uvedli, že o svém odvolání nemají informace.

K výměně na postu ministra zdravotnictví však poté skutečně došlo, a to konkrétně 7. dubna. Jan Blatný byl odvolán a v čele resortu jej vystřídal ředitel FN Královské Vinohrady Petr Arenberger.

Zároveň dodejme, že při jmenování nového ministra zdravotnictví Miloš Zeman prohlásil, že dle něj je Jan Blatný spoluzodpovědný za zemřelé na onemocnění covid-19. Podle prezidenta Zemana totiž blokoval přísun vakcín do České republiky, především vakcín ruských a čínských. Zároveň Miloš Zeman ve svém projevu vyzval (video, čas 02:10) k využívání „co nejvíce efektivních vakcín“, tedy také těch, které doposud nebyly schváleny Evropskou lékovou agenturou (EMA). Jan Blatný dříve uvedl, že trvá na tom, „že vakcíny v ČR musí být bezpečné a hodnocené EMA. Bez ohledu na to, odkud jsou“.

Miloš Zeman

(Premiér Andrej Babiš, pozn. Demagog.cz) měl výhrady vůči panu ministru Blatnému, posílal mu vytýkací dopisy.
S prezidentem v Lánech, 11. dubna 2021
Zdravotnictví
Koronavirus
Pravda
Premiér Babiš v březnu poslal exministru Blatnému minimálně 4 vytýkací dopisy. Mimoto Andrej Babiš nabídl pozici ministerstva zdravotnictví epidemiologovi Petru Smejkalovi.

Dle dostupných informací dostal bývalý ministr zdravotnictví Jan Blatný v době před svým odvoláním od předsedy vlády Andreje Babiše alespoň 4 vytýkací dopisy.

První dopis, o němž se objevily v médiích informace přibližně v polovině března 2021, měl Jan Blatný obdržet kvůli přísnějšímu tendru na 5 miliónů antigenních testů do škol. Ministerstvo zdravotnictví totiž chtělo, aby před nákupem těchto testů musela Správa státních hmotných rezerv (SSHR), která nákup zajišťovala, získat atest jejich citlivosti. Premiér Andrej Babiš tento krok kritizoval. Podle něj se rezort rozhodl udělat ze SSHR „zkušební laboratoř“.

O dalších dvou dopisech informoval server Lidovky.cz 22. března. Ve druhém dopise premiér Babiš Janu Blatnému vyčítal laxní přístup ve shánění léků na onemocnění covid-19. „Očekával bych od Vás podporu vstupu nových léků proti covidu do ČR a jejich propagaci a zavádění do léčebných postupů. Bohužel jsem se u Vás s tímto přístupem doposud nesetkal,“ napsal v dopise premiér Babiš. Dále zmínil také Blatného „manažerské selhání“ a dopis zakončil výzvou, aby se taková situace neopakovala.

Třetí dopis se měl týkat sporu o název jednoho z opatření boje proti rakovině, které obsahuje Národní plán obnovy (.pdf, str. 43). Jan Blatný, lékař a bývalý primář oddělení dětské hematologie a biochemie (.pdf, str. 1), navrhl název „Prevence onkologických onemocnění“, zatímco Babiš trval na názvu „Posílení systému onkologické prevence ve zdravotnictví“. Dále se premiér s tehdejším ministrem zdravotnictví neshodoval, do jakých institucí je třeba investovat.

Na konci března obdržel Jan Blatný další, již nejméně čtvrtý vytýkací dopis za období dvou týdnů. Premiér v něm tehdejšímu ministrovi vytkl nastavení příliš přísných podmínek pro podávání léku bamlanivimab. „Snažíte se opravdu přispět k řešení situace ze všech sil i Vy z funkce ministra zdravotnictví?“ uvedl Andrej Babiš v dopise, o němž informoval Deník N. „Očekávám od Vás jasnou a stručnou odpověď hodnou ministra zdravotnictví ČR a lékaře, nikoli další slohové cvičení, co nejde a proč to nejde,“ vyzýval také premiér Jana Blatného.

Vytýkací dopisy však nebyly jediným náznakem výhrad premiéra Babiše vůči Janu Blatnému. V polovině března například hlavní epidemiolog IKEM a šéf Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES) při Ministerstvu zdravotnictví Petr Smejkal v rozhovoru pro Reflex uvedl, že dostal nabídku stát se ministrem zdravotnictví. Tu nicméně odmítl a Jana Blatného ve funkci nakonec 7. dubna vystřídal ředitel FN Královské Vinohrady Petr Arenberger.

Miloš Zeman

Ona (Evropská agentura pro léčivé přípravky, pozn. Demagog.cz) naopak schválila asi tři sta léků, které pak musely být staženy z oběhu kvůli negativním vedlejším účinkům
S prezidentem v Lánech, 11. dubna 2021
Koronavirus
Evropská unie
Nepravda
Evropská léková agentura schválila a poté později stáhla registraci celkem 304 lidským anebo veterinárním léčivům. Kvůli zdravotním rizikům však byla stažena jen menší část těchto léčiv, častějším důvodem bylo obchodní rozhodnutí výrobce.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) je agentura Evropské unie. Svou činnost zahájila v roce 1995. Odpovídá za vědecké hodnocení vyvíjených léčivých přípravků určených k používání v EU, za dozor nad nimi a sledování jejich bezpečnosti. Agentura EMA zajišťuje, aby všechny léčivé přípravky dostupné na trhu v EU byly bezpečné, účinné a vysoce kvalitní, a chrání tak veřejné zdraví v členských státech EU.

Evropské veřejné hodnotící zprávy (European public assessment report – EPAR) jsou zprávy zveřejňované právě zmíněnou Evropskou agenturou pro léčivé přípravky. Obsahují vědecké hodnocení léčivých přípravků registrovaných na úrovni Evropské unie. Dokumenty dále poskytují veškeré informace o jednotlivých lidských nebo veterinárních léčivech, kterým byla udělena, či zamítnuta registrace. Soubory EPAR rovněž poskytují informace o léčivých přípravcích, které byly po schválení staženy z oběhu. 

Nutno uvést, že hodnotíme počet veškerých stažených léčiv z oběhu v EU od zahájení činnosti agentury EMA. Celkem se jedná o 304 stažených léčiv (data k 12. dubnu 2021), přičemž 40 bylo veterinárních a 264 lidských léčiv. Důvody stažení těchto léků jsou však rozdílné a ne vždy jimi byly negativní vedlejší účinky.

Některá léčiva ztrácejí svou registraci například kvůli tomu, že farmaceutická společnost přestane daný lék produkovat či dodávat na evropský trh. Zároveň také dochází v průběhu času k procesu nahrazování starých léků novými, šetrnějšími nebo účinnějšími. Ty zastaralé pak přicházejí o svou registraci. Například mezi lety 2002 a 2011 v rámci EU pozbylo registraci kvůli zdravotním rizikům jen 19 léčivých přípravků.

Přestože prezident Zeman správně uvádí (v rámci naší 10% tolerance), že stažených léků bylo přibližně 300, důvodem jejich stažení nebyla obava z vedlejších účinků – takové případy tvoří jen menší část všech stažených léků.

Miloš Zeman

Sputnikem se dnes očkuje už asi téměř v šedesáti zemích.
S prezidentem v Lánech, 11. dubna 2021
Koronavirus
Nepravda
Vakcína Sputnik V byla k 13. dubnu schválena v 60 zemích, reálně se jí však očkuje pouze v 21 zemích světa.

Podle oficiální webové stránky Sputniku V byla v době rozhovoru tato vakcína schválena v 59 zemích. Prvním státem Evropské unie, který schválil ruskou vakcínu, bylo Maďarsko, dalším Slovensko. Mezi další evropské země, které schválily Sputnik V, patří Srbsko, Bělorusko, Černá Hora, Republika srbská v Bosně a Hercegovině, Severní MakedonieSan Marino. Šedesátou zemí, která tuto vakcínu schválila 12. dubna, tedy den po odvysílání ověřovaného rozhovoru, byla Indie.

Seznam zemí, jež tuto vakcínu schválily (nebo nakoupily), se však zcela neshoduje se seznamem zemí, kde se jí reálně očkuje. Příkladem může být Slovensko, které sice 1. března obdrželo první zásilku Sputniku V, očkovat jím ale zatím ještě nezačalo. Slovensko také v posledních týdnech v souvislosti s ruskou vakcínou čelí vládní krizi. Ta propukla poté, co nyní už expremiér Matovič a bývalý ministr zdravotnictví Krajčí bez souhlasu vlády zajistili nákup této vakcíny. Matovičova tajná dohoda s ruskou stranou, o které nevěděla ani prezidentka Zuzana Čaputová, rozpoutala hlubokou vládní krizi a nakonec vedla i k odchodu Matoviče z premiérského postu.

Vedle evropských zemí, kterými jsou Maďarsko, Srbsko, Bělorusko, Černá HoraRepublika srbská v Bosně a Hercegovině, se vakcínou Sputnik V očkuje také v Argentině, Mexiku, Venezuele, Bolívii, Paraguayi, Nikaragui, Kazachstánu, Arménii, Íránu, Spojených arabských emirátech, Tunisku, Alžírsku, Guineji, Palestině, Bahrajnu a samozřejmě v Rusku. Podařilo se nám dohledat celkem 21 zemí světa, kde se ruskou vakcínou již očkuje. Zemí, které mají smluvně zajištěny dodávky vakcíny Sputnik V, je pak o něco více, celkem 26, opět se však mezi nimi nacházejí státy, které očkovat ruskou vakcínou ještě nezačaly, např. Brazílie.

Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť vakcína Sputnik byla k 11. dubnu skutečně schválena v téměř 60 zemích, ale k aktivnímu očkování došlo pouze ve 21 zemích světa.

Miloš Zeman

Podle nedávného průzkumu Mladé fronty by se Sputnikem rádo nechalo naočkovat 47 procent těch, kdo tu vakcínu ještě nedostali.
S prezidentem v Lánech, 11. dubna 2021
Koronavirus
Pravda
Mladá fronta DNES 10. dubna 2021 zveřejnila výsledky výzkumu, podle kterého by se téměř 47 % dosud nenaočkovaných lidí nechalo očkovat ruskou vakcínou Sputnik V.

Mladá fronta DNES ve vydání z 10. dubna 2021 zveřejnila článek s titulkem „Raději Sputnik než čekat měsíce“. Reportér Václav Janouš v tomto článku uvádí, že „téměř čtyřicet sedm procent lidí, kteří doposud nejsou proti koronaviru očkovaní a očkování chtějí, by si nechalo píchnout ruskou vakcínu Sputnik V, pokud jí české úřady udělí výjimku“. Konkrétně se jedná o 46,6 % lidí, kteří by se nechali naočkovat ruskou vakcínou Sputnik V.

Vydání Mladé fronty DNES z 10. dubna 2021. Zdroj: Archiv MF DNES

Tato informace vyplývá z průzkumu, který si MF DNES nechala zhotovit agenturou STEM/MARK. Průzkum probíhal mezi tisícovkou obyvatel ve věku od 18 do 75 let z celé České republiky. Dle tohoto průzkumu mají zájem naočkovat se ruskou vakcínou Sputnik V nejčastěji lidé starší 60 let.

Dodejme, že dle průzkumu pro MF DNES jsou nejochotnější se očkovat muži, lidé ve věku 60 až 75 let, jedinci bez maturity a obyvatelé Moravy a obcí do 999 obyvatel.

Miloš Zeman

Vezměte si, že očkování bylo proti tuberkulóze, proti neštovicím, proti dětské obrně a řadě dalších nemocí. V každém případě vždy toto očkování uspělo.
S prezidentem v Lánech, 10. ledna 2021
Zdravotnictví
Pravda
V Česku se díky očkování proti tuberkulóze, neštovicím a dětské obrně podařilo dostat tyto nemoci úspěšně pod kontrolu.

Prezident Zeman se zde vyjádřil k tomu, co si myslí o účinnosti vakcíny proti covidu-19. Prezident se neobává, že by vakcína nebyla úspěšná a odvolává se na příklady očkování z minulosti.

V současné době se proti tuberkulóze očkují jen rizikoví novorozenci, kteří byli v kontaktu s nemocným s tuberkulózou. Plošné očkování proti této nemoci se v ČR provádělo od 50. let 20. století a bylo vzhledem k příznivé epidemiologické situaci zrušeno listopadu 2010

V roce 1919 bylo u nás zavedeno povinné očkování a přeočkování proti neštovicím, které skončilo v roce 1980 v souvislosti s vymýcením pravých neštovic na celém světě.

Československo bylo také prvním státem na světě, kde bylo dosaženo eliminace přenosné dětské obrny. Po celoplošném zavedení povinného očkování v roce 1960 bylo zaznamenáno posledních 33 případů této infekce. Proti přenosné dětské obrně očkujeme dodnes. Patří mezi povinné očkování.

Pod kontrolou máme v ČR díky povinnému očkování i dalších osm potenciálně nebezpečných dětských onemocnění, a to záškrt, spalničky, zarděnky, tetanus, žloutenku typu B, černý kašel, invazivní onemocnění způsobená Haemophilus influenzae b a příušnice. Vyplývá to z vyhlášky č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, která také upravuje věk, v němž k očkování má docházet. 

Všechna tři onemocnění, která prezident zmínil, se tak díky vakcínám u nás podařilo vymýtit.

Miloš Zeman

Já jsem před několika dny psal svému dobrému příteli, izraelskému prezidentovi Rivlinovi, aby nám pomohl právě s organizací té očkovací kampaně.
S prezidentem v Lánech, 10. ledna 2021
Zdravotnictví
Koronavirus
Neověřitelné
Zda prezident skutečně dopis s žádostí o pomoc svému izraelskému protějšku poslal, se nám ve veřejně dostupných zdrojích najít nepodařilo.

Jestli prezident Zeman skutečně dopis izraelskému prezidentovi poslal, se nám na oficiálních stránkách Hradu ani v jiných veřejně dostupných zdrojích najít nepodařilo. Média pak vycházejí jen z prezidentova výroku v rámci rozhovoru, který poskytl pro server blesk.cz.

Prezident Zeman se obrací na experty z Izraele, jelikož Izrael má nejvyšší tempo očkování na světě v poměru k počtu obyvatel. Za tři týdny naočkovali už 1,8 milionu obyvatel, což je pětina jeho populace. Tamní premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že všichni Izraelci starší 16 let by mohli být naočkováni do dvou měsíců, maximálně do konce března.

Očkování proti covidu-19 bylo zahájeno 27. prosince 2020 v celé EU. V České republice dostal první dávku premiér Andrej Babiš. Prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro Blesk řekl, že se nechá očkovat zhruba za týden. Předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek prohlásil, že vakcína pro všechny skupiny obyvatel by mohla být dostupná do začátku léta.

Dne 13. ledna 2021 bylo z očkovacích center nahlášeno 61 474 lidí očkovaných proti covidu-19. Podle premiéra Babiše bylo reálně dosud očkováno zhruba 70 až 75 tisíc lidí. 

Stránka Ministerstva zdravotnictví ČR aktualizuje počet vykázaných očkování jen jednou týdně. Poslední údaj je k datu 13. ledna 2021, kdy vakcínu obdrželo 70 680 lidí.

Miloš Zeman

(…) ta jednodávková vakcína, to je Johnson&Johnson, sem dorazí až v březnu, a kromě toho ještě ani nemá certifikaci.
S prezidentem v Lánech, 10. ledna 2021
Koronavirus
Pravda
Vakcína společnosti Johnson&Johnson je jednodávková, o její registraci by se mělo žádat 1. února 2021 a po schválení Evropskou lékovou agenturou by měla dorazit do České republiky v dubnu.

V EU je prozatím Evropskou lékovou agenturou schválena pouze vakcína firem Pfizer/BioNTech a společnosti Moderna. Dle informací (str. 8) Ministerstva zdravotnictví bylo posouzení jednodávkové vakcíny firmy Johnson&Johnson Evropskou lékovou agenturou zahájeno v prosinci. 

Předpokládá se, že předběžné údaje z poslední fáze studie vakcíny Johnson&Johnson budou k dispozici přibližně do konce ledna 2021. Pokud budou výsledky skutečně dostupné do konce ledna, o registraci vakcíny by se mělo žádat (str. 8) 1. února 2021.


Za předpokladu úspěšného schválení by měla vakcína firmy Johnson&Johnson dorazit (str. 9) do České republiky v dubnu.

Zdroj: koronavirus.mzcr.cz (str. 8)
Zdroj: koronavirus.mzcr.cz (str. 9)

I přes nepřesnost, které se prezident Zeman dopustil při uvedení plánovaného termínu první dodávky vakcíny Johnson&Johnson, je smysl jeho sdělení, tedy že tato vakcína do Česka dorazí až za několik měsíců, pravdivý. Zbytek faktických informací pak ve výroku uvedl správně. Proto hodnotíme i celý výrok jako pravdivý.

Miloš Zeman

Já už jsem jednou ve svém projevu citoval jistou zpěvačku, která říkala, že za koronavirus může Bill Gates. Mimochodem tato zpěvačka teď natočila jakýsi protestsong proti vakcínám.
S prezidentem v Lánech, 10. ledna 2021
Koronavirus
Pravda
Prezident Zeman ve svém projevu k národu dne 16. října 2020 kritizoval zpěvačku Ilonu Csákovou, která na svém facebookovém profilu tvrdila, že plošné testování „nařizují ti, co jedou podle scénáře B. Gatese“. Ilona Csáková později nazpívala píseň kritizující vládní opatření.

Prezident Zeman 16. října minulého roku vyzval občany k tomu, aby poslouchali rady odborníků, a podpořil vládní opatření, jako je nošení roušek. Zároveň vyzval lidi k tomu, aby se nenechali svést lidmi, kteří o epidemii nic nevědí.

„Nenechte si tuto zbraň (roušky, pozn. Demagog.cz) vyrazit z ruky. Nenechte se svést lidmi, kteří sice o epidemii vůbec nic nevědí, ale kvůli mediální pozornosti jsou ochotni říkat věci, které poškozují naši společnost. Mám tím samozřejmě na mysli takzvané anti-rouškaře, ale i další. Zubaře, kardiology, zpěváky. Jedna zpěvačka dokonce prohlásila, že za koronavirus může Bill Gates,“ řekl tehdy prezident Zeman.

Jako příklad tedy uvedl zpěvačku, která prohlásila, že za koronavirus může Bill Gates. Miloš Zeman tak měl pravděpodobně na mysli Ilonu Csákovou, která v říjnu 2020 o plošném testování na Facebooku doslova uvedla, že „ti, co to nařizují jedou podle scénáře B.Gatese a WHO“. Ve stejném příspěvku také napsala, že sebe ani své děti nenechá očkovat jakoukoliv vakcínou (která je dle ní „kontraproduktivní“). Vůči Zemanovým slovům se následně ohradila s tím, že se nikde nevyjádřila, že za covid-19 může Bill Gates.

Ilona Csáková také spolu s Romanem Horkým nazpívala píseň, z jejíhož textu sice nelze s jistotou určit, zda je namířená proti vakcínám, jedná se však o protestsong, který kritizuje vládu za některá protikoronavirová opatření. Uveďme, že první verše například znějí (video, čas 00:20): „Někdo tahá naše provazy / není to jen stoletý stát / Hlavou mi letí temné dotazy / kdo pohnul světem tentokrát // Mocní co nikdy pravdu nepoví / vedou nás bažinami dál.“

Pro deník Právo Ilona Csáková o písni uvedla: „(…) cítíme zinscenovanou obludnost, které se říká covid-19. Podle našeho názoru nemoci zneužívají jednotlivci či světové elity, kterými jsme manipulováni. Ve prospěch jejich zájmů, ekonomik či přímo vznikajících řádů v zájmu těchto manipulátorů, kteří v pozadí stojí.“

Miloš Zeman

Vera RENOVICA: (...) 70 % lidí, což je ta hranice určená Ministerstvem zdravotnictví (hranice dostatečné proočkovanosti, pozn. Demagog.cz) Miloš ZEMAN: 60–70, máme-li být přesní.
S prezidentem v Lánech, 10. ledna 2021
Zdravotnictví
Koronavirus
Pravda
Ministr zdravotnictví Blatný již dříve uvedl, že je třeba proočkovat 60 až 70 procent dospělé populace. Takové údaje se objevují i na stránkách Ministerstva zdravotnictví.

Ministerstvo zdravotnictví na svých webových stránkách uvádí, že k zastavení šíření nemoci covid-19 je třeba dosáhnout 60-70 procent imunizace společnosti. Abychom získali kolektivní imunitu, mělo by tak být proočkováno 65-70 procent populace. Ministr zdravotnictví Blatný na začátku prosince uvedl, že „když všechno půjde tak, jak je naplánováno, tak proočkování zhruba těch 5,5 milionu lidí, což je zhruba 60–70 procent dospělé populace, by mělo být ukončeno na sklonku léta příštího roku“. Samotná očkovací strategie (.pdf) se však těmto konkrétním údajům nevěnuje, ministerstvo pouze uvádí (str. 2), že jedinou cestou z opakovaných vln pandemie „je co nejrychlejší proočkování takové části populace České republiky, které do budoucna zajistí vybudování kolektivní imunity“.

Očkování bylo v ČR zahájeno 27. prosince, přičemž v počáteční fázi je vakcína určena primárně pro zdravotníky, pracovníky v sociálních službách a v Integrovaném záchranném systému a také pro seniory. Pro úplnost uveďme, že dodávky objednávky pro ČR, stejně jako pro všechny ostatní členské státy, jsou řízeny centrálně Evropskou unií (.pdf, str. 7). Státy se tak zavázaly k tomu, že nebudou s výrobci vakcín jednat individuálně a podrývat vyjednávací pozici EU. Ke dni 9. ledna pak bylo v ČR naočkováno kolem 40 tisíc lidí, o čtyři dny později již 70 680.