Miloš Zeman

Národní investiční program, tedy Národní investiční plán představený 16. prosince 2019, je (.pdf, str. 6) „investiční potenciál naší země do roku 2050“. Skutečně obsahuje možné investice v budoucích 30 letech.

Součástí tohoto plánu je mnoho projektů, které jsou charakterizovány názvem, stručným popiskem, místem a časem zahájení realizace a investičními výdaji. Příkladem (.pdf, str. 43) může být první investiční akce Ministerstva dopravy Pražský okruh - D0, jehož dostavba má být zahájena roku 2022 s investičními výdaji v hodnotě 55,8 miliard korun.

Termín „zásobník projektů“ použil Andrej Babiš, když mluvil o smyslu investičního plánu: „Smyslem je shromáždění veškerého investičního potenciálu země na jednom místě. Vytvoření zásobníku projektů, odkud by si měli jednotlivé projekty ministři, hejtmani, primátoři, starostové vybírat a realizovat je podle připravenosti a finančního krytí.“ Obecně však jde o subjektivní termín, který si může každý vykládat různě. Z tohoto důvodu nehodnotíme, zda předložený investiční plán je, či není zásobníkem projektů.

Podle slov premiéra Babiše nejde o závazný plán a může se průběžně měnit.

Daňová úleva představuje opatření (.pdf, str. 5), které je pro poplatníka výhodou ve formě nižší či později zaplacené daně ve srovnání se stavem, kdy by takové opatření v zákoně zahrnuto nebylo. Důvodem pro zavedení daňové úlevy může být podpora jiných veřejných politik (například snížení daně poplatníkům, jejichž ekonomickou aktivitu chce stát podpořit), dosažení vyšší efektivity daňového systému (například osvobození poplatníků s relativně nízkými či nulovými příjmy) či kombinace obojího.

Mezi daňové úlevy patří například osvobození od daně, položky snižující základ daně, položky snižující daň, snížená sazba daně aj. Konkrétněji u daně z příjmů fyzických osob patří mezi položky osvobozené od daně například příjem v podobě ocenění v oblasti kultury, příjem v podobě stipendia ze státního rozpočtu či z prostředků vysoké školy aj.

Rozsah daňových úlev udává zpráva (.pdf) s názvem Kvantifikace daňových úlev v České republice. Nejaktuálnější zpráva je pro roky 2016 a 2017. Souhrn daňových úlev je vypočítán z daňových úlev daně z příjmu fyzických osob, daně z příjmu právnických osob a daně z přidané hodnoty. Za rok 2017 činil souhrn daňových úlev 513 mld. korun (.pdf str. 5). Nedokážeme předpovědět vývoj daňových úlev pro další roky, ale pro kontext přikládáme data z let předešlých. Za rok 2016 činil souhrn daňových úlev 489 mld. korun (.pdf str. 5) a za rok 2015 478 mld. korun (.pdf str. 9).

Prezident se na toto téma již vyjadřoval v televizním pořadu Týden s prezidentem v televizi Barrandov, a to 5. září tohoto roku (čas 35:36). Tiskový mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček po odvysílání pořadu Týden s prezidentem zveřejnil tabulku, která by měla prokazovat rozsah daňových úlev kritizovaných prezidentem republiky. Tato tabulka však obsahuje čísla neúplná, neboť nezahrnuje vůbec daňové úlevy z daně z přidané hodnoty.

Předně uveďme, že Miloš Zeman ve svém výroku tvrdí, že lidská činnost není nesporně rozhodujícím faktorem, který způsobuje globální oteplování. V rámci našeho ověření jsme se tedy zaměřili nejenom na to, zda je lidská činnost primárním faktorem, ale také, zda existuje relevantní vědecký spor o tom, zda lidská činnost je či není hlavním faktorem způsobujícím globální oteplování.

Globální oteplování je ovlivňováno mnoha faktory, které můžeme rozdělit na přirozené a lidskou činností způsobené. Mezi přírodní patří například vulkanická činnost, změny na Slunci nebo změny rotace Země. Mezi ty, které jsou způsobeny lidskou činností, jsou považovány skleníkové plyny, aerosol a deforestace.

Za hlavní příčinu globálního oteplování jsou považovány skleníkové plyny. Ty se vyskytovaly v atmosféře přirozeně, ale za posledních 100 let se jejich množství výrazně zvýšilo. Toto zvýšení je způsobeno spalováním fosilních paliv (uhlí, ropa), při němž se do ovzduší uvolňuje CO2 (oxid uhličitý), který je jedním ze skleníkových plynů a čtvrtý nejvíce zastoupený plyn v atmosféře. Dalšími skleníkovými plyny jsou například metan nebo oxid dusný.

Skleníkové plyny jsou plyny, které se přirozeně vyskytují v atmosféře Země. Vyskytovaly se v ní ještě před příchodem člověka a způsobují tzv. skleníkový efekt. Tento efekt způsobuje oteplování planety Země, jelikož skleníkové plyny pohlcují část tepla, které by jinak uniklo mimo atmosféru Země. Tím se planeta zahřívá. Tento efekt probíhal přirozeně i před příchodem člověka. Od doby průmyslové revoluce a zejména za posledních 100 let se však tento efekt výrazně zvyšuje a dochází proto k většímu zahřívání planety. Skleníkový efekt se zvyšuje proto, že se zvyšuje také množství skleníkových plynů v atmosféře.

Podle zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC), patřícího pod OSN, z roku 2014, jsou lidmi vytvořené emise skleníkových plynů nejvyšší v historii. Dále uvádí, že každá z posledních tří dekád byla teplejší než v období před rokem 1850 (.pdf, str. 2).

Naprostá většina vědců se shoduje na lidském vlivu na globální oteplování. Jako příklad zde můžeme uvést NASA nebo Královskou akademii věd.

(Zdroj: IPCC)

Před 55 miliony let proběhl na Zemi prudký nárůst teplot, který měl za následek zvýšení hladiny moří a oceánů a také zvýšení kyselosti vody. Tomuto jevu se říká Palaeocene-Eocene Thermal Maximum (PETM). Vědci se domnívají, že na základě tohoto jevu bychom mohli lépe pochopit dnešní klimatické změny. I když jsou přesné příčiny událostí, ke kterým došlo před 55 miliony let, stále předmětem zkoumání, už bylo objeveno několik paralel s aktuální situací. Podle výzkumu geologů, kteří pracovali v Arktidě, bylo PETM způsobeno skleníkovými plyny. Situace dnes se však v některých věcech odlišuje. Jde například o tání ledu na Antarktidě, ke kterému dnes dochází. V době PETM to pravděpodobně problém nebyl, protože teplota ještě před PETM byla vyšší než dnes a pravděpodobně žádný ledovcový příkrov Antarktidy neexistoval. Dalším rozdílem je pak rychlost oteplování. Nárůst teplot v období PETM byl v řádech tisíců let. V dnešní době došlo k oteplení o 1 °C za poměrně krátké období od druhé poloviny 19. století. Nutno zmínit, že některé výzkumy naznačují, že i v období PETM mohl být nárůst řádově mnohonásobně rychlejší, a to nárůst průměrné teploty o 5 °C během 13 let.

Přírodní jevy samozřejmě také mají vliv na aktuální globální oteplování, tento vliv je však velmi malý. Například náklon a oběžná dráha planety Země, které se mírně mění. V minulosti tento jev způsobil například dobu ledovou. Za posledních 125 let měl však náklon a orbita Země pouze zanedbatelný vliv na teplotu planety. Ani teplota Slunce není stálá, ovšem na základě mnoha simulací má stejně jako změny v náklonu a orbitě planety Země pouze zanedbatelný vliv na průměrnou roční teplotu.

Na grafech níže jsou zobrazeny vlivy jednotlivých přírodních jevů na změnu klimatu, které jsou znázorněny vždy barevnou linií, černou barvou je pak znázorněn celkový vývoj. Na prvním grafu je modrou barvou označen vliv orbitálních změn planety. Na druhém grafu je znázorněn vliv Slunce na průměrnou roční teplotu. Třetí graf pak znázorňuje celkový vliv přírodních faktorů na klimatické změny. Na posledním grafu je znázorněn vliv skleníkových plynů, který je označen zelenou barvou.

(Zdroj vše: Bloomberg.com)

Prehistorický vývoj osídlení Grónska začíná přibližně před 4500 tisíci lety s počátkem kultury Saqqaq, která byla první z několika paleo-eskymo kultur na území dnešního Grónska. Nejsou důkazy o tom, že by tyto kultury zakládaly svoji ekonomiku na něčem jiném než na lovu či rybolovu.

Začátek severského osídlení Grónska je datován do roku 985 n. l., kdy Erik Rudý podnikl svou výpravu na tento ostrov. Právě až skandinávští osadníci zde začali poprvé pást dobytek. Z historických pramenů bylo vyvozeno (.pdf, str. 140), že se v tehdejších skandinávských sídlech mohlo nacházet 10–14 farností ve Východním osídlení (Eystribyggð) a 1–4 farnosti v Západním osídlení (Vestribyggð).

Ani v době severského osídlení však nelze hovořit o zelené zemi v pravém slova smyslu. Zelenost ostrova samozřejmě evokuje jeho anglický název Greenland, ze staronorského Grœnland, přičemž původ tohoto jména je stále nevyřešenou otázkou a existuje k němu několik legend. Populární je především verze ze Ságy o Eriku Rudém, podle které chtěl Erik Rudý ostrov osídlit, a tak novou zemi vychvaloval a popisoval ji jako zelenou, aby nalákal další osadníky.

Stejně jako Erik Rudý, i prezident Zeman popisuje tehdejší Grónsko jako zelený ostrov. To je ale značně zavádějící tvrzení vzhledem k tomu, že většina ostrova byla pokryta ledovcem a zelené pastviny se nacházely pouze na malé části Grónska u pobřeží.

Proměnu ledové pokrývky Země ukazuje následující animace, na které je vidět, že se v posledním tisíciletí rozsah ledu měnil jen mírně při okrajích ledovce:

Zdroj: Metrocosm, ZHAW

Konec skandinávské migrace do jihozápadního Grónska se přisuzuje náhlému ochlazení, které bylo pozorováno (.pdf, str. 9768) z dat jezerních sedimentů severně od Západního osídlení. Konkrétně se jednalo o ochlazení o přibližně 4 stupně Celsia během 80 let započatých přibližně od roku 1150 n. l. Konec severského osídlení se datuje do 15. století, poslední písemné záznamy o skandinávských osadách jsou z roku 1408 n. l.

Malá doba ledová (.pdf, str. 9) je pak označení pro období po tzv. středověkém teplotním optimu. Obě tato období charakterizují dlouhodobé teplotní anomálie a jde o jevy s velkou místní a časovou variací, projevující se lokálně různorodě. Trvání malé doby ledové se v Grónsku dá odhadnout například dle postupu ledového pokryvu v období od roku cca 1200 do roku cca 1900. Rozsah Grónského ledového pokryvu dle tohoto zdroje kulminoval během 16. století.

Chemická analýza kosterních pozůstatků ukazuje na proměnu stravovacích návyků skandinávských osadníků. S postupujícím časem lze pozorovat zvětšování podílu tuleního masa v jejich jídelníčku. Z toho lze usuzovat postupné přizpůsobování skandinávských osadníků měnícímu se prostředí při neschopnosti udržet zemědělský způsob života. Zvyšující se závislost osadníků na lovu tuleňů a mrožů však zmenšovala jejich schopnost a ochotu se dále adaptovat na další změny prostředí. To pravděpodobně vedlo (.pdf, str. 13) ke společenskému kolapsu.

Během 13. století se na území Grónska dostala kultura Thule. Ta se zakládala na lovu. Její přítomnost je identifikována až do 19. století. Toto obyvatelstvo se považuje za předky dnešních Inuitů, jejichž počty jsou odhadovány na 8000 jedinců v roce 1721, tedy v době dánské rekolonizace. Z dalších pozůstatků se dá usuzovat kontinuita osídlení Grónska lovci tuleňů během malé doby ledové.

I dnes dochází na území Grónska k pastvě, převážně ovcí (.pdf, str. 28), přibližně na 0,6 % plochy pevniny.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť Grónsko nebylo před tisíci lety o nic více zelené než dnes. Je pravdou, že tzv. malá doba ledová vikingské obyvatele ostrova významně ovlivnila. Zda však vymřeli hladem a zimou není jasné. Navíc i přes snížení teploty na ostrově zůstala populace předků dnešních Inuitů.

Podle dat Operátora trhu s elektřinou (OTE) se roční výdaje na obnovitelné zdroje (OZE) pohybují okolo 40 mld. Kč, v roce 2018 to bylo 43,69 mld. Kč. Největší obnos je vydáván na sluneční zdroje. V roce 2018 se jednalo o 29,2 mld. Kč. Následuje bioplyn, v roce 2018 podpořený 7,7 mld. Kč. Na větrnou energetiku putuje ročně z obnovitelných zdrojů nejméně peněz, přibližně 1 mld. Kč. V roce 2018 to bylo necelých 1,3 mld.

Samotné Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vyčlenilo v roce 2019 na obnovitelné zdroje 26,6 mld. Kč. Rok před tím šlo o 25,9 mil. (skutečně však bylo vyčerpáno pouze 24,2 mld. korun) a v roce 2017 to bylo 25,3 mil Kč. Výdaje MPO na obnovitelné zdroje ročně stoupají a pohybují se v řádech desítek miliard Kč.

Rozdíl mezi čísly MPO a OTE je dán tím, že OTE do svých statistik započítává i podporu z jiných zdrojů, např. z rozpočtu EU.

Jelikož alokace dotací MPO, respektive ze státního rozpočtu, na jednotlivé typy obnovitelných zdrojů nejsou k dispozici, nemůžeme s jistotou určit, jaká výše dotací z rozpočtu ČR plyne na prezidentem Zemanem zmíněnou solární a větrnou energetiku. V souhrnu však MPO opravdu vyplácí z rozpočtu ČR podporu OZE ve výši několika desítek mld. Kč, a proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Je však nutné upozornit na to, že prezident Zeman svým výrokem naznačuje, že větrné zdroje získávají stejně jako solární zdroje ze státního rozpočtu (rozpočtu MPO) vyšší podporu než ostatní zdroje obnovitelné energie. Z dat OTE však vyplývá, že větrné zdroje samy o sobě jsou nejméně významnou položkou v rozpočtu podpory obnovitelných zdrojů.

Podle údajů ze zprávy (.pdf, str. 5) ERÚ byl za první tři čtvrtletí roku 2019 podíl fotovoltaických elektráren na výrobě elektrické energie brutto 3,18 % a netto 3,38 %.

Vzhledem k tomu, že nemáme k dispozici data za čtvrté čtvrtletí, nejedná se zatím o plnohodnotné meziroční srovnání. Protože však 3 %, která uvádí Miloš Zeman, odpovídají v rámci naší tolerance prozatímním hodnotám pro rok 2019, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Procentuální zastoupení elektřiny vyrobené v ČR solárními elektrárnami se za posledních pět let pohybuje nad hranicí 2,5 %.

Zdroje dat ke grafu: 2015, 2016, 2017, 2018. Tabulka s hodnotami vždy v souboru pdf na straně 5.

Podle dat zveřejněných ve zprávě Evropské komise z roku 2019 se na celkové produkci emisí oxidu uhličitého, které vznikly spalováním fosilních paliv, podílela nejvíce Čína. V roce 2018 Čína vyprodukovala 11,26 Gt oxidu uhličitého z celkového množství 37,89 Gt vyprodukovaných celosvětově. Na druhé pozici se umístily Spojené státy, jejichž emise oxidu uhličitého dosáhly 5,28 Gt. Emise vyprodukované všemi státy Evropské unie v roce 2018 dohromady dosáhly hodnoty 3,46 Gt. EU by se tedy v tomto srovnání zařadila hned za Čínu a USA.

Podíl států Evropské unie na celkových emisích oxidu uhličitého činil v roce 2018 9,13 %. Pro srovnání, emise Číny tvořily 29,71 % celkových emisí, Spojeným státům připadá z celku 13,92 %.

Vzhledem k různé velikosti ekonomik a populace jednotlivých zemí je však nutné zohlednit také ukazatel emisí per capita. V přepočtu na obyvatele se Spojené státy v roce 2018 umístily na 13. místě (16,14 tun CO2/ob.), Česká republika je v tomto žebříčku již na 22. místě (10,44 tun CO2/ob.) a Čína na 37. místě (7,95 tun CO2/ob.). Všechny země EU jsou na 50. místě s 6,78 tun CO2/ob.

Tento výrok je vyňat se samotného závěru vánočního projevu prezidenta, kdy prezident Zeman kromě zdraví, štěstí a dlouhých let přeje také bolest.

„(...) trochu vás překvapím. Chtěl bych vám popřát bolest. Ale víte jakou bolest? Takovou bolest, o které mluvil Tomáš Masaryk, když řekl: Myšlení bolí.“

Citát je obsažen ve spisu Hovory s T. G. Masarykem, který v letech 1928–1935 sepsal Karel Čapek, a to na základě rozhovorů s prvním československým prezidentem. V kapitole Myšlení a život (str. 184) Masaryk mj. hovoří o tom, jak těžké je dospět k poznání:

„Myšlení jasné bolí – bolí ztráta mýtu, bolí často poznávat věci nové; je i noetická xenofobie – odvozuji nejen z xenos, cizinec, nýbrž i to xenon, věc cizí a neznámá; i v myšlení je člověk bytostí zvykovou. Pravá moudrost, pravé poznání je věčně mladé, věčně hybné a nové – tedy i zkušenost je nám věčně nová: herrlich wie am ersten Tag, řekl bych s Goethem. – Spokojen?“

Parlament na Slovensku tvoří Národní rada Slovenské republiky. Národní rada je jednokomorovým parlamentem (.pdf, str. 2) a má 150 poslanců volených na čtyři roky. Podobně jako v případě Poslanecké sněmovny i Senátu Parlamentu ČR, Národní rada vytváří výbory, které mají legislativní a kontrolní funkci.

Národní rada je jediným ústavodárným a zákonodárným orgánem Slovenské republiky. Dále působí v oblasti kontroly a národní i zahraniční politiky.

V oblasti kontroly se zaměřuje především na kontrolu slovenské vlády a jejích členů. Konkrétně pak kontroluje státní rozpočet, vyslovuje souhlas s vládním programem a kontroluje jeho dodržování, v neposlední řadě také hlasuje o důvěře nebo nedůvěře vládě.

V oblasti národní a mezinárodní politiky pak do její působnosti spadá například vyhlašování války nebo schvalování mezinárodních smluv před jejich podpisem. Národní rada také vyslovuje souhlas s vysláním ozbrojených sil mimo území Slovenské republiky a dále například uděluje souhlas s přítomností zahraničních ozbrojených sil na území Slovenska.

Výrokem je odkazováno na majetkoprávní spory z let 1999 až 2003 mezi generálním ředitelem TV Nova Vladimírem Železným (respektive společností CET 21, držitelem vysílací licence) a americkými investory (společností CME). Společnost CME byla dle svého tvrzení poškozena na svých investicích do TV Nova pokusem Vladimíra Železného o odříznutí zahraničních investorů.

Generální ředitel Železný byl ve svém pokusu o odštěpení TV Nova od CME podpořen v roce 1999 Radou pro rozhlasové a televizní vysílání, na kterou je ve výroku nejasně odkazováno. Tyto okolnosti vyústily v arbitrážní řízení (neboli rozhodčí řízení), jež skončilo v neprospěch České republiky, která měla povinnost (.pdf) chránit americké zahraniční investice. Vítězná společnost CME v arbitrážním sporu získala přes 10 miliard korun od státu.