Miloš Zeman
SPO

Miloš Zeman

Exprezident České republiky

Miloš Zeman

Je pravidelně zveřejňován žebříček úctyhodnosti nebo důvěryhodnosti profesí, no na prvním místě jsou lékaři, ale i vědci, myslím si, že i učitelé mají celkem slušnou pozici. Víte, kdo je na posledních dvou místech? Členové Parlamentu a uklízečky.
Týden s prezidentem, 31. října 2019
Pravda
Ve zmiňovaném žebříčku jsou skutečně lékaři na prvním a vědci na druhém místě z celkových 26. Učitelé se posledních 15 let pohybují na pátém až třetím místě, zatímco poslanci a uklízečky na posledních dvou.

Šetření ohledně důvěryhodnosti profesí provádí Centrum pro výzkum veřejného mínění. Neprovádí jej však pravidelně (.pdf, s. 2). V období 2004–2019 se na prvním místě skutečně drží profese lékař, vědec je na místě druhém (.pdf, s. 2). Učitelé na vysokých školách měli v letech 2004–2007 třetí, od roku 2011 mají čtvrtou pozici. Učitelé na základních školách měli zatím pozici vždy o 1 nižší než vysokoškolští učitelé. Tedy čtvrtou a pátou, z celkových 26 dotazovaných profesí. Povolání uklízečka a povolání poslanec bylo pokaždé hodnoceno 25. nebo 26. místem.

Celkově dáváme prezidentu Zemanovi za pravdu s jedinou výtkou týkající se pravidelnosti výzkumu. Interval mezi publikováním jednotlivých průzkumů se totiž pohybuje od 2 do 4 let. Je však pravdou, že poslední 2 průzkumy byly publikovány se shodným odstupem 3 let.

Miloš Zeman

Když teď byla porada ústavních činitelů, tak ho (předsedu Senátu Kuberu, pozn. Demagog.cz) všichni žádali, aby na Tchaj-wan nejezdil, včetně ministra zahraničí.
Týden s prezidentem, 31. října 2019
Pravda
Ke vztahům Jaroslava Kubery s Tchaj-wanem se negativně stavěli všichni nejvýznamnější ústavní činitelé. Na poradě nejvyšších ústavních činitelů 10. října 2019 ho odrazovali od cesty na ostrov. Porada se odehrávala za zavřenými dveřmi.

Porada nejvyšších ústavních činitelů, na které byly probírány vztahy Jaroslava Kubery s Tchaj-wanem, se odehrála 10. října 2019. Tato část jednání byla vyústěním Kuberovy návštěvy tchaj-wanských oslav a jeho vůle ostrov navštívit. Na této schůzce byli přítomni všichni nejvyšší ústavní činitelé, tedy prezident Zeman, premiér Babiš a předseda Poslanecké sněmovny Vondráček. Dále byli přítomni šéf diplomacie Petříček, ministr vnitra Hamáček a ministr obrany Metnar. Dle vyjádření Kubery jej všichni přítomní odrazovali od blízkých vztahů s Tchaj-wanem. Českému rozhlasu sdělil, že nesouhlasili ani s cestou na ostrov. Ostatní ústavní činitelé odmítli jednání komentovat.

Prezidentu Zemanovi tedy dáváme za pravdu, ačkoliv se jeho tvrzení opírá pouze o svědectví Jaroslava Kubery z jednání, které probíhalo neveřejně. Dle Deníku N potvrdil Kuberův výklad také nespecifikovaný „dobře informovaný zdroj z Hradu“.

Miloš Zeman

Vezměte si například tu nešťastnou aféru, když PPF dává podle mého názoru poněkud malou dotaci Karlově Univerzitě, no a díky tomu, že se zase zdvihla mediální bouře novinářských pitomečků, no tak Univerzita Karlova to odpískala.
Týden s prezidentem, 31. října 2019
Zavádějící
Na odstoupení od partnerských smluv se dohodly obě strany. Kromě zájmu médií celou situaci navíc kritizovala značná část akademické obce univerzity.

Společnost Home Credit International a.s. (její mateřská společnost je Home Credit B.V., zde má majoritní podíl 91,12 % PPF N.V.) uzavřela 30. září 2019 s Univerzitou Karlovou smlouvu o spolupráci (.doc). V ní se společnost Home Credit International a.s. Karlově univerzitě zavazuje opakovaně poskytovat roční finanční příspěvek na realizaci spolupráce ve výši 500 000 Kč (bez daně) a Univerzita Karlova se zavazuje využít příspěvek pro účely financování spolupráce. Účinnost smlouvy měla skončit 30. září 2022, byla tedy sjednána na tři roky.

Výrazné kontroverze způsobila formulace (.doc, str. 3), že „strany se zavazují zdržet se všeho, co by mohlo poškodit dobré jméno a pověst stran nebo co by mohlo negativně ovlivnit jejich spolupráci“. Projekt Sinopsis (projekt Ústavu Dálného východu FF UK v Praze a AcaMedia z.ú.) se tudíž obával, zda nebude narušena jeho činnost, jelikož podnikatelské aktivity Home Creditu v Číně sleduje a kritizuje.

Kritizováno je také označení Home Credit International a.s. za „hlavního partnera Univerzity Karlovy“ v rámcové smlouvě o partnerství. Jednak z důvodu podnikatelské praxe Home Creditu, ale také z důvodu ročního příspěvku ve výši 500 000 Kč (bez daně). Ten byl považován kritiky smlouvy za neúměrně nízký. Jen pro srovnání: roční provozní rozpočet UK na rok 2019 je zhruba 11,4 miliardy Kč (.pdf), z toho tvoří přijaté příspěvky (dary) 4 miliony Kč.

Událost uzavření smlouvy, stejně jako následný vývoj, byly médii podrobně sledovány. Demonstrativně uvádíme např. Echo24, České noviny (ČTK), Novinky.cz, Reflex, Lidové noviny, Seznam Zprávy, Aktuálně.cz, iDnes, A2larm, Info.cz, Forum24, Parlamentní listy, Deník, Respekt a další média. Výraz „mediální bouře“ se tedy jeví jako příznačný.

Kromě mediálního pokrytí však uzavření smluv s Home Creditem kritizovala i celá řada akademiků. Vedle již zmíněného projektu Sinopsis zareagoval např. Jiří Přibáň, který rezignoval na své místo v Čestné radě absolventů. Smlouvy pak kritizovala i Filosofická fakulta, včetně jejího děkana i akademického senátu. Celou kauzu pak projednával i akademický senát univerzity.

Důležité je připomenout, že Home Credit International a.s. inicioval vypovězení smlouvy dříve než Univerzita Karlova. „Nechceme být nadále vtahováni do iracionálních debat o smyslu naší spolupráce, které oba subjekty poškozují ještě před tím, než spolupráce byla vůbec zahájena,“ napsal ČTK mluvčí Home Creditu Milan Tománek. Proto zástupci Home Creditu a Univerzity Karlovy 10. října sepsali dohodu o ukončení spolupráce (.docx).

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť společně s Univerzitou Karlovou „odpískal“ partnerskou smlouvu také samotný Home Credit. Celá záležitost navíc nebyla kritizována pouze novináři, ale také podstatnou částí akademické obce univerzity.

Miloš Zeman

Škoda Auto, o níž vím, že má největší trh právě v Číně (...).
Týden s prezidentem, 31. října 2019
Pravda
V roce 2018 byl čínský trh pro Škodu Auto spolehlivě největší. I po propadu prodejů v první polovině roku 2019 jsou čísla z prodejů vozů značky Škoda nejvyšší právě v Číně.

Škoda Auto zaznamenala v roce 2018 opět rekordní prodej vozů. Po celém světě bylo prodáno 1 253 700 automobilů. Největším odbytištěm byla západní Evropa, kam putovalo bezmála půl milionu vozů. Podle celosvětového srovnání se však nejvíce aut kupovalo v Čínské lidové republice. Oproti roku 2017 zde narostl prodej o 4,9 % a prodalo se 341 tisíc vozů.

Škoda Auto provozuje v Číně celkem pět továren, a to ve městech An-tching, I-Čeng, Nan-ťing, Čchang-ša a Ning-po. Pro čínský trh je také uzpůsobena produkce typů automobilů. Například nové SUV Škoda Kamiq ve verzi GT se prodává pouze v Číně.

Zdroj obrázku: skoda-storyboard.com

Co se týče dalších zemí, druhé místo na žebříčku prodaných vozů za rok 2018 zaujímá Německo se 177 tisíci vozy, na třetím místě je Česko s 94 tisíci vozy.

Největší meziroční nárůst prodeje se udál v Rusku, kde stoupl o 30,7 %. Druhý nejvyšší nárůst prodeje zaznamenala východní Evropa bez Ruska, a to 11,5 %.

V první polovině roku 2019 se ve srovnání s prvním pololetím roku 2018 propadly celosvětové prodeje o 4,9 %. Důvodem byly komplikace na trhu v Číně. Prodeje v Číně se propadly o 23,9 %. Oproti tomu si Škoda Auto polepšila v Rusku (9,6 %), východní Evropě (8,3 %) a západní Evropě (3,2 %). I přesto je stále čínský trh ten největší, co se týče vozů prodaných v jedné zemi (konkrétně jde o 125 900 vozů za pololetí). Z těchto důvodů hodnotíme výrok prezidenta Zemana jako pravdivý.

Miloš Zeman

Když jsem mu (řediteli BIS Koudelkovi, pozn. Demagog.cz) teď nedávno vzkázal, že by se měl více než tím zabývat ekonomickou kriminalitou, tak se ozval mluvčí BIS, že ekonomická kriminalita není v popisu práce BIS, to znamená máme tady hloupého mluvčího, který ani nezná zákon o BIS, jehož součástí je povinnost chránit ekonomické zájmy České republiky. A řekni mně, co jiného než ekonomická kriminalita, včetně korupce a boj proti ní, je obrana ekonomických zájmů.
Týden s prezidentem, 31. října 2019
Zavádějící
Podle zákona č. 153/1994 Sb. zajišťuje BIS informace, jejichž důsledky mohou ohrozit významné ekonomické zájmy ČR. Ekonomické kriminalitě se v ČR věnuje specializovaný policejní útvar. Do působnosti BIS by mohl spadat případ korupce, který by významně ohrozil ekonomické zájmy ČR.

Prezident Miloš Zeman dne 24. října 2019 v TV Barrandov prohlásil (čas 6:27) následující: „Ať se pan Koudelka místo fiktivního honění ruských a čínských špionů zaměří na ekonomickou kriminalitu v České republice.“

Prezident tímto reagoval také na vystoupení ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelky v Poslanecké sněmovně ze dne 21. října 2019. Ten zde uvedl, že BIS a Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) loni odhalily a rozbily špionážní síť, kterou v Česku budovala ruská zpravodajská služba. Ruská ambasáda toto tvrzení popřela.

O ruském a čínském vlivu hovoří také výroční zpráva BIS z roku 2017. Zpráva hovoří o dvou kybernetických útocích na ministerstvo zahraničí (.pdf, str. 15-16), o „promořenosti“ ruské diplomatické mise lidmi s kontakty na zpravodajské služby (str. 6-8), ale také o dezinformačních webech (str. 7-8).

Mluvčí BIS se proti vyjádření Miloše Zemana ze dne 24. října 2019 ohradil s tím, že: „Boj proti korupci nepatří mezi zákonné působnosti BIS. Tuto problematiku řeší speciální složky Policie ČR.“

Postavení a působnost BIS určuje zákon č. 153/1994 Sb. o zpravodajských službách České republiky. Podle § 5 zabezpečuje BIS informace o činnostech, jejichž důsledky mohou ohrozit bezpečnost nebo významné ekonomické zájmy České republiky. Podle oficiálních stránek BIS se významným ekonomickým zájmem rozumí zájem na funkčnosti systémů s plošným hospodářským dosahem a na optimální správě majetku, jehož ztráta by mohla ohrozit základní funkce státu. Důvodová zpráva k zákonu o zpravodajských službách hovoří o nutnosti „zpravodajsky odhalovat i snahy směřující proti mechanismům finančního a hospodářského fungování státu v případech, kdy jejich důsledky mohou poškodit zájmy České republiky“. Tyto ekonomické zájmy mohou být ovlivněny mimo jiné i nelegálními aktivitami, mezi než lze zařadit korupci, i když výslovně v zákoně ani na stránkách BIS uvedena není.

Nelze vyloučit, že by do působnosti BIS nemohl spadat i konkrétní případ korupce, který by výrazně ohrožoval ekonomické zájmy ČR. Obecně však boj proti ekonomické kriminalitě v působnosti BIS není. Tu vyšetřují specializované útvary Policie ČR, například Útvar odhalování korupce a finanční kriminality nebo Útvar pro odhalování organizovaného zločinu SKPV.

Miloš Zeman

Kdysi dávno, ale to už je 50 let, byla Čína textilní velmoc. Laciná trička a tak dál, někteří lidé usnuli před 50 lety.
Týden s prezidentem, 31. října 2019
Nepravda
Čínská lidová republika se dlouhodobě drží v první desítce exportérů oblečení a textilu a i v současnosti je největším exportérem těchto komodit.

Dle Světové obchodní organizace (WTO) je Čína aktuálně největším (.pdf, str. 119–120) světový exportérem textilu a oblečení a za posledních 30 let je tento podíl meziročně převážně rostoucí.

Databáze WTO popisující tento vývoj sahají pouze do 80. let minulého století a ne 50 let dozadu na konec 60. let. Už v 50. letech ale export textilních výrobků tvořil (str. 28) velkou část čínského vývozu. Interpretujeme-li však výrok tak, že Čína již textilní velmocí není, pak jej budeme hodnotit podle aktuálního stavu.

Z kontextu rozhovoru je zřejmé, že se Miloš Zeman tímto výrokem snažil ilustrovat, že dnešní Čína je technologickou velmocí. To se však nevylučuje s tím, že stále je i velmocí textilní.

Miloš Zeman

Danuško, Dano Košanová, dcerečko moje, jdi už spát. To byla myslím báseň Vojtěcha Mihálika, který pak dezertoval k režimu, ale tehdy tuto krásnou báseň napsal. Víte, kdo to byla Dana Košanová? Má teď pomník a byla zastřelena sovětským vojákem, žádný tank, pane Soukupe, normální střelba. Dokonce ani nevím, jestli zezadu.
Týden s prezidentem, 31. října 2019
Pravda
Vojtech Mihálik reagoval na sovětskou okupaci ve své básni Rekviem. V ní poukazoval právě na tragickou smrt slovenské studentky Dany Košanové. Ta byla dne 21. srpna 1968 zastřelena sovětským vojákem na schodech Univerzity Komenského v Bratislavě, kde má také svoji pamětní desku.

Vojtech Mihálik byl slovenský básník a politik. V letech 1954–1959 byl tajemníkem Svazu slovenských spisovatelů, jeho předsedou byl v letech 1965–1967. Dále působil jako šéfredaktor vydavatelství Slovenský spisovateľ. Od roku 1969 působil rovněž v politických a státních funkcích, byl předsedou Sněmovny národů ve Federálním shromáždění ČSSR a také poradcem vlády. V letech 1966–1981 byl členem ÚV KSS (Komunistická strana Slovenska).

Jednou z obětí okupace vojsk Varšavské smlouvy byla slovenská studentka Dana Košanová. Dne 21. srpna 1968 v odpoledních hodinách byla zasažena palbou sovětských vojáků na schodech Univerzity Komenského v Bratislavě. S těžkým zraněním v bederní oblasti byla dopravena na II. chirurgické oddělení Fakultní nemocnice v Partyzánské ulici v Bratislavě, kde přes poskytnutou péči téhož dne zemřela. Jméno Dany Košanové je uvedeno na pamětní desce u vchodu do Právnické fakulty Univerzity Komenského.

Vojtech Mihálik sugestivně reagoval na vstup sovětských vojsk a na tragickou smrt studentky Dany Košanové ve své básni Rekviem, zveřejněné (str. 163) dne 5. září 1968 v mimořádném vydání týdeníku Nové slovo. S pomocí pracovníků z knihovny Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy se nám podařilo získat originální znění básně, z níž prezident Zeman správně odcitoval část, která se věnuje vraždě Dany Košanové.

Miloš Zeman

Vojtěch Filip myslím říkal, nebyla to okupace, byla to invaze.
Týden s prezidentem, 31. října 2019
Pravda
Předseda KSČM řekl České televizi, že se o okupaci z hlediska mezinárodního práva nejednalo, šlo prý o invazi.

Prezident hovoří o reakci předsedy KSČM Vojtěcha Filipa na výrok jeho spolustraníka Stanislava Grospiče. Ten řekl 24. října v ranním vysílání Českého rozhlasu Plus (audio, čas 0:31) následující: „Základní premisa z našeho pohledu souvisí s tím, že se nejednalo o okupaci. Byl to tragický moment, nebyl správný, to jsme řekli několikrát, ale nebyla nijak odzbrojena československá armáda nebo likvidována státní moc, jak tomu bylo v případě okupace nacistickým Německem. Čili jedná se o vstup zahraničních vojsk, který nebyl šťastný, největší problém s tím měla samotná Komunistická strana. Vedení tehdejší KSČ v čele s Alexandrem Dubčekem danou situaci nezvládlo. A oběti? To byly vesměs oběti dopravních nehod. Není správné na takové události zapomínat, ale myslíme si, že není třeba z toho činit významný státní den.“

České televizi (čas 0:35) řekl Filip následovné: ,,Z pohledu mezinárodního práva to byla invaze, násilný vstup, nikoliv okupace, protože došlo ke smlouvě mezi vedením Československé republiky a vojsky Varšavské smlouvy." Stejně se pak také Filip vyjádřil v Otázkách Václava Moravce (čas 46:00) v neděli 27. října, kde svá slova potvrdil a poukázal na to, že KSČM zaujímá stanovisko z roku 1998, podle kterého šlo o násilný vstup, který poškodil komunistické hnutí.

Miloš Zeman

Když byla sociální demokracie pod mým vedením v opozici, no tak jsme předkládali dokonce alternativní návrh státního rozpočtu.
Týden s prezidentem, 31. října 2019
Nepravda
Podle článku 42 Ústavy může podat návrh zákona o státním rozpočtu pouze vláda. Alternativní návrh rozpočtu tak lze podat pouze v rámci pozměňovacích návrhů. Žádný z návrhů ČSSD však nebyl natolik komplexní, aby se dal označit jako alternativní návrh státního rozpočtu.

Předně je potřeba říci, že návrh státního rozpočtu může podat podle článku 42 Ústavy pouze vláda. Proto podat alternativní návrh rozpočtu po formální stránce není možné. Jediná možnost, která připadá v úvahu, je podat ho v rámci pozměňovacích návrhů. Při hodnocení výroku jsme pominuli tento formální požadavek a zkoumali jsme, jestli po materiální stránce věci ČSSD předložila natolik komplexní pozměňovací návrh, který se dá považovat jako alternativa k vládnímu návrhu.

Alternativní návrh rozpočtu ČSSD byl v médiích spojován s projednáváním rozpočtu na rok 1998, a to na podzim roku 1997 (viz např. článek Lidových novin ze dne 27. září 1997 „ČSSD chystá vlastní rozpočet"). V předchozím roce v médiích rezonovala podpora rozpočtu ze strany dvou sociálně demokratických poslanců, kteří tak učinili proti vůli svého poslaneckého klubu, ale žádný alternativní návrh rozpočtu do médií prezentován nebyl. Na podzim roku 1998 už vládla vláda Miloše Zemana, a tak o alternativním návrhu nemůže být řeč. Z výše uvedeného jsme vyvodili, že se jedná právě o projednávání rozpočtu na podzim roku 1997.

Při projednávání rozpočtu v Poslanecké sněmovně 21. října 1997 Miloš Zeman uvedl: „Právě zde budou moji kolegové předkládat vlastní alternativu návrhu státního rozpočtu, která nebude zvyšovat rozpočtové příjmy zvyšováním daní, protože by to pouze podlomilo podnikatelskou motivaci a vedlo k dalšímu snížení daňového výnosu. Náš návrh bude zaměřen právě na důsledný boj proti ekonomické kriminalitě.“

V tento den vystoupil v Poslanecké sněmovně další poslanec ČSSD Michal Kraus a navrhl jménem klubu ČSSD pozměňovací návrh k rozpočtu, ve kterém doporučil vládě změnit základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu a navrhl tyto konkrétní změny:

1) navýšení příjmové části rozpočtu o více než 27 miliard na celkovou částku 564,24 miliard korun

2) navýšení příjmové složky obcí o téměř dvě miliardy na celkovou částku 11,22 miliard korun

3) navýšení příjmové složky okresů o 1,5 miliardy na celkovou částku 10,08 miliard korun.

Poslanec Kraus také navrhoval, aby vláda do 12. listopadu 1997 předložila nový návrh státního rozpočtu. Žádný jiný pozměňovací návrh na změnu příjmů a výdajů státního rozpočtu ze strany ČSSD nepřišel. Žádná komplexní změna nebyla navržena ani později, v rámci převodů prostředků mezi jednotlivými kapitolami.

Zmíněný návrh poslance Krause pak nejde z hlediska komplexnosti považovat za alternativní návrh státního rozpočtu. Ostatně již 3. října, tedy před prvním jednáním o návrhu zákona o státním rozpočtu, uvedl pro MF Dnes tehdejší předseda poslaneckého klubu ČSSD Stanislav Gross: „Podle zákona nelze rozpočet předkládat formou poslanecké iniciativy.“ A dodal: „Naši tedy nevynalezli nic jiného, než že navrhneme alespoň to, co můžeme – v prvním čtení přijdeme s naším návrhem příjmů a výdajů (...)“.

Miloš Zeman

Mají Slováci senát? Já myslím, že ne. (...) A já si myslím na 95 %, že nemají.
Týden s prezidentem, 31. října 2019
Pravda
Na Slovensku má zákonodárnou a ústavodárnou moc jednokomorová Národní rada Slovenské republiky.

Parlament na Slovensku tvoří Národní rada Slovenské republiky. Národní rada je jednokomorovým parlamentem (.pdf, str. 2) a má 150 poslanců volených na čtyři roky. Podobně jako v případě Poslanecké sněmovny i Senátu Parlamentu ČR, Národní rada vytváří výbory, které mají legislativní a kontrolní funkci.

Národní rada je jediným ústavodárným a zákonodárným orgánem Slovenské republiky. Dále působí v oblasti kontroly a národní i zahraniční politiky.

V oblasti kontroly se zaměřuje především na kontrolu slovenské vlády a jejích členů. Konkrétně pak kontroluje státní rozpočet, vyslovuje souhlas s vládním programem a kontroluje jeho dodržování, v neposlední řadě také hlasuje o důvěře nebo nedůvěře vládě.

V oblasti národní a mezinárodní politiky pak do její působnosti spadá například vyhlašování války nebo schvalování mezinárodních smluv před jejich podpisem. Národní rada také vyslovuje souhlas s vysláním ozbrojených sil mimo území Slovenské republiky a dále například uděluje souhlas s přítomností zahraničních ozbrojených sil na území Slovenska.