Olga Richterová předložila 26. ledna 2021 tři pozměňovací návrhy k vládnímu návrhu zákona (.pdf), kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.

Pozměňovací návrh č. 7296 (.docx) hovoří o navýšení náhrady mzdy, která se vyplácí v prvních 14 dnech nemoci v důsledku pracovní neschopnosti nebo karantény z důvodu onemocnění covidem-19, na 80 % průměrného výdělku (str. 2). „Zaměstnavatel má nárok na úhradu poskytnuté náhrady mzdy nebo platu (…) ze státního rozpočtu.“ (str. 3)

Náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel zaměstnanci prvních 14 dní pracovní neschopnosti. Dle § 192 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce se nynější náhrada mzdy pohybuje ve výši 60 % průměrného výdělku.

V návrhu č. 7297 (.docx) poslankyně Richterová navrhuje mimořádné nemocenské ve výši 80 % denního vyměřovacího základu (str. 3) pro osoby „uznané dočasně práce neschopné v důsledku onemocnění covid-19“ nebo kterým „byla nařízena izolace či karanténa v souvislosti s epidemií covid-19“ (str. 2).

Poslední předložený návrh č. 7299 (.docx) se týká jednorázového příspěvku ve výši 3 000 Kč osobám, které z důvodu karantény či izolace kvůli onemocnění covidem-19 přišly o schopnost vykonávat práci (str. 2).

Výrok hodnotíme jako pravdivý s tím upřesněním, že návrh na navýšení nemocenské se netýká všech onemocnění, ale pouze onemocnění covidem-19 či karantény v souvislosti s ním. V tomto kontextu však Richterová o svém návrhu také hovoří.

Ministerstvo zdravotnictví ČR na svých stránkách pravidelně aktualizuje informace o kapacitách lůžek, která umožňují poskytování daného typu péče, tj. mají nezbytný personál a odpovídající materiálně-technické zabezpečení.

Dne 24. ledna 2021, kdy se konala tato diskuze, bylo z celkového počtu 3 969 lůžek ARO + JIP pro dospělé volných 551 lůžek pro necovidové pacienty a 226 lůžek pro covidové pacienty. Volných bylo tedy 19,58 % lůžek určených pro pacienty ve vážném stavu.

Anesteziologicko-resuscitační oddělení (ARO) i jednotky intenzivní péče (JIP) jsou vyhrazené pro pacienty, „kteří vyžadují nepřetržitou specifickou péči a trvalou monitoraci životních funkcí“ (.pdf, str. 1). Na JIP jsou přijímáni pacienti s hrozícím nebo probíhajícím selháním jednoho či více orgánů, na lůžka ARO (.pdf, str. 5) pacienti s bezprostředním ohrožením základních životních funkcí.

Dodejme, že dne 23. ledna 2021 bylo volných 19,90 % lůžek ARO + JIP pro dospělé, 22. ledna jen 19,12 % lůžek.

I náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Černý například 26. ledna 2021 varoval, že kapacity v nemocnicích jsou na hraně. Zejména ty personální. Co se týče kapacit lůžek, Černý pro Český rozhlas uvedl, že pro každého pacienta se zatím našlo odpovídající lůžko – byť za cenu toho, že ho bylo nutné převézt do jiné nemocnice nebo jiného kraje. „Občas se děje, že pacienti v sanitkách objíždějí nemocnice. To je prostě fakt a realita, která se vyskytovala už před pandemií,“ komentoval situaci Černý.

Alexej Navalnyj zkolaboval 20. srpna 2020 při letu z Tomsku do Moskvy. Následně byl po nouzovém přistání hospitalizován v omské nemocnici. Ruští doktoři oznámili, že v těle Alexeje Navalného nebyly nalezeny žádné známky otravy a že kolaps mohl být zapříčiněn metabolickými problémy, konkrétně prudkým poklesem hladiny cukru v krvi.

Nicméně v Německu, kam byl Alexej Navalnyj dva dny po zkolabování přepraven, byl v jeho oběhovém systému nalezen jed ze skupiny novičok. Podle vyšetřování portálu Bellingcat, The Insider, CNN a Der Spiegel stála za otravou ruská zpravodajská služba FSB. Jed byl pravděpodobně nanesen na oblečení Alexeje Navalného. Samotnému Navalnému se jeden z podezřelých po telefonu, v domnění, že mluví se svým nadřízeným, přiznal, že se na otravě podílel.

Neurotoxiny ze skupiny novičok jsou považovány za jedny z nejsmrtelnějších vůbec. Zasahují například kardiovaskulární systém, dýchací systém, nervový systém nebo také svalstvo. Může dojít až k úplnému kolapsu těchto orgánových systémů a následné smrti. Při použití neurotoxinů ze skupiny novičok tedy lze zajisté hovořit o pokusu o vraždu.

Alexej Navalnyj otravu tímto jedem skutečně přežil. Po otravě byl 22. srpna přepraven z Omsku do Berlína, kde v nemocnici strávil 32 dní, z toho 24 na jednotce intenzivní péče. 17. ledna 2021 se Alexej Navalnyj vrátil do Ruské federace, kde byl v den příletu na letišti zatčen a vzat do vazby. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, jelikož použití jedu ze skupiny novičok proti člověku je pokusem o vraždu a přežití takového útoku lze označit za štěstí.

Ekonomickým dopadům domácího násilí v České republice se dlouhodobě věnuje Centrum pro oběti domácího a sexuálního násilí ProFem. Výzkumy této organizace zmiňuje například i Akční plán prevence domácího a genderově podmíněného násilí na léta 2019–2022 (.pdf) Úřadu vlády ČR. Konkrétně uvádí analýzu ProFem z roku 2012, podle níž se bezprostřední náklady na řešení domácího násilí pohybují okolo 1,3 mld. Jak ale dokument dodává (.pdf, str. 13), tato částka představuje konzervativní odhad a nezahrnuje „nepřímé náklady související s domácím násilím“. Započítána zde byla například činnost policie, soudů, částky vydané na podporách v nezaměstnanosti atd.

V návaznosti na tento průzkum pak podle informací uvedených v Akčním plánu zpracoval Úřad vlády v roce 2017 analýzu vlastní (.pdf, str. 13), která ekonomické dopady domácího násilí pro Českou republiku vyčísluje na 14,5 mld.

Tato suma souvisí právě s nepřímými náklady. Většinu z této částky, přesněji více než 8 mld., „představuje ztráta produktu v důsledku pracovní neschopnosti kvůli zranění způsobenému při incidentu domácího násilí“. Dále odhaduje, že téměř 5 mld. Kč ročně představují výdaje na léčbu zranění způsobených domácím násilím a 250 milionů stojí léčba psychických následků. Další přibližně půl miliardy poté připadá na krizovou pomoc, chráněné bydlení, sociální služby a intervenční centra. Výdaje policie a soudů stojí 86 milionů Kč.

Akční plán nicméně k celkové částce 14,5 mld. zmiňuje, že „celkové náklady nezahrnují výdaje samotných obětí domácího násilí a jejich psychickou újmu, z toho důvodu jsou ekonomické dopady domácího násilí podhodnoceny“.

Analýza ekonomických dopadů domácího násilí (.pdf, str. 76), ze které Akční plán vychází, pak uvádí, že v rámci výzkumu byl sledován jen vliv domácího násilí na jeho přímé oběti (ženy, muži) a nikoli na další členy domácnosti, příbuzné a přátele. Podle dokumentu se totiž jedná „o natolik specifické a osobní případy, že jejich kvantitativní vyjádření by bylo nesmírně složité“.

Závěrem můžeme shrnout, že částka 17 miliard uvedená v tweetu je vyšší než sumy uváděné ve vládních dokumentech. Tyto dokumenty však samy přiznávají, že reálné ekonomické dopady domácího násilí budou ve skutečnosti vyšší než 14,5 mld. s tím, že přesnou částku jasně vypočíst nelze. I když tak sumu 17 miliard lze považovat za legitimní odhad celkových ekonomických nákladů domácího násilí, ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo nalézt analýzu, která by tuto výši ekonomických dopadů přímo potvrzovala, či vyvracela. Z tohoto důvodu proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Poslankyně Richterová zde mluví o ošetřovném, tedy náhradě za mzdu pro lidi pečující o dítě, pro lidi pracující na dohodu o pracovní činnosti nebo na dohodu o provedení práce.

V úterý 21. dubna o této problematice poslankyně Richterová promluvila na plénu 45. schůze Sněmovny. Diskuse se týkala sněmovního tisku č. 828, tedy dnes již schválené novely zákona o některých úpravách v sociálním zabezpečení. Tím je novelizován zákon č. 133/2020 Sb.

Původní vládní návrh, rozeslaný poslancům dne 17. dubna 2020, přitom nepočítal (.pdf) s přiznáním ošetřovného pro dohodáře.

Návrh byl projednáván ve zkráceném jednání v Poslanecké sněmovně 21. dubna 2020. Zde poslankyně Richterová představila svůj pozměňovací návrh číslo 4957 (.docx), ale kvůli schválené proceduře se o něm nehlasovalo, neboť prošel pozměňovací návrh č. 4998 (.docx) poslanců Romana Sklenáka a Jany Pastuchové za vládní strany ČSSD a ANO 2011. Ten zmiňuje „dohodáře“ ve výsledném znění a byl nahrán do systému v 14:35, zatímco poslankyně Richterová pozměňovací návrh k této novele nahrála ještě předchozí večer. Jak s procedurou v hlasování č. 35, tak s hlasováním č. 37 o výsledném pozměňovacím návrhu, souhlasilo celé plénum včetně Olgy Richterové až na pár poslanců, kteří se zdrželi.

Samotný zákon č. 133/2020 Sb. o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 byl vládou představen Sněmovně 19. března 2020 jako sněmovní tisk č. 784 a byl projednán opět ve zkráceném jednání dne 24. března 2020 na 42. schůzi. Původní znění tohoto zákona, vyhlášené 27. března, nezmiňovalo ošetřovné pro dohodáře.

Společně s poslancem Koláříkem (Piráti) a poslankyní Šafránkovou (SPD) představila v sněmovním systému poslankyně Richterová k tomuto sněmovnímu tisku pozměňovací návrh 23. března večer. Šlo o pozměňovací návrh č. 4608 (.docx), který by přiznával lidem pracujícím na dohodu ošetřovné. Tento pozměňovací návrh však nebyl schválen. Z tohoto je patrné, že Piráti prosazovali ošetřovné pro „dohodáře“ delší dobu. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. Zda tuto agendu prosazovali „hodně“, je pouze subjektivním hodnocením poslankyně Richterové, které nehodnotíme.

Informace ohledně počtu lidí, kteří pracovali na dohody a odváděli z nich pojistné, jsme nedokázali nikde z veřejně dostupných zdrojů dohledat. Olga Richterová stejné číslo, tedy zhruba 150 tisíc, však zmiňuje pravidelně, například na svém facebooku 21. dubna nebo na webu Pirátské strany 7. dubna.

Pokoušeli jsme se uváděné údaje najít na webových stránkách Českého statistického úřadu, ovšem bez žádného výsledku. Hledali jsme také na webu Ministerstva práce a sociálních věcí, včetně dalších pod něj spadajících organizací. Jmenovitě na webových stránkách a portálu otevřených dat České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), neboť právě ta se pojistným zabývá. Žádná veřejně dostupná data k tématu jsme však nenalezli. Oslovili jsme proto ČSSZ o vydání informací, nyní čekáme na odpověď.

Poslankyně Richterová naráží na nedostatek podpory pro tu část pracujících, kteří pracují na dohody o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohody o provedení práce (DPP). V souvislosti s koronavirovou pandemií vydala vláda v minulých týdnech řadu opatření, které měly zabránit dalšímu šíření viru, což se dotklo i omezení pracovního trhu. Ztráty na příjmové straně byly částečně kompenzovány vládními programy, které byly postupně uváděny vchod. Přímá finanční podpora byla představena v následujících programech:

– program podpory zaměstnanosti Antivirus, spuštěný 6. dubna 2020,

– a kompenzační bonus pro OSVČ, tzv. Pětadvacítka, spuštěná 9. dubna 2020.

Tyto spuštěné finanční podpory se však týkají zejména zaměstnavatelů/OSVČ a zaměstnanců pracujících na HPP, nikoliv na DPČ nebo DPP.

Na tento nedostatek poukazoval např. Výbor pro sladění pracovního, soukromého a rodinného života, který patří pod Odbor rovnosti žen a mužů Úřadu vlády České republiky. Tento Výbor již 14. dubna doporučil vládě zahrnout do programu Antivirus také kompenzaci odměn z dohod mimo pracovní poměr (tedy DPČ a DPP), ze kterých jsou odváděny odvody na sociální a zdravotní pojištění. Poukazoval přitom na vysoký počet osob, které na tyto dohody každoročně pracují (zhruba 1 mil. na DPP a 350 tis. na DPČ) a varoval před negativními dopady na ohrožené skupiny obyvatelstva (např. matky samoživitelky či matky vracející se po rodičovské na trh práce) (.pdf).

22. dubna opoziční poslanci ve Sněmovně předložili pozměňovací návrh zákona, kterým se mění zákon č. 159/2020 o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve kterém představili rozšíření kompenzačního bonusu o zaměstnance na DPP a DPČ (.docx). Návrh byl však zamítnut, poslanci za STAN, TOP 09, KDU-ČSL, SPD, Piráty a ODS hlasovali pro, poslanci za ANO, ČSSD a KSČM buď hlasovali proti, nebo se zdrželi hlasování.

Ještě pár dní před jednáním Sněmovny ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová na svém facebookovém profilu prohlásila, že pomoc pro osoby pracující na DPP a DPČ již existuje, a to v podobě tzv. mimořádné okamžité pomoci, ta však nesměřuje výlučně na tyto osoby, ale jedná se o plošnou pomoc.

Zde dodejme, že při žádosti o nárok na tzv. mimořádnou okamžitou pomoc se přihlíží ke stavu bankovního konta žadatele. Překračuje-li tato částka dvojnásobek životního minima a nákladů na bydlení, nemá žadatel na mimořádnou okamžitou pomoc nárok. Z řad tzv. dohodářů se proto ozývá kritika – někteří mají na svých kontech např. rodičovské příspěvky, které limit logicky překračují, ale které se však nyní staly jejich jediným zdrojem příjmů. Další možnost finanční podpory mají dohodáři v případě, pokud jsou současně s uzavřenou DPP nebo DPČ také OSVČ na vedlejší činnosti. Na kompenzační bonus tzv. Pětadvacítky dosahují, pokud jejich příjmy nepřekročí určitý limit (do 10 tis./měs. u DPP a do 3 tis./měs. u DPČ).

Systémová podpora, která by finančně pomohla lidem pracujícím na DPČ nebo DPP, však zatím neexistuje, proto hodnotíme výrok poslankyně Richterové jako pravdivý.

Olga Richterová hovoří o návrhu, aby zákon č. 159/2020 Sb. o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 poskytoval pomoc i osobám pracujících na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti. Takové rozšíření pomoci by se mělo týkat osob, které odvádějí pojistné.

V Poslanecké sněmovně Piráti v čele s Mikulášem Ferjenčíkem skutečně třikrát navrhli změnu zákona tak, aby byl kompenzační bonus poskytován i osobám s DPP a DPČ. Všechny návrhy ale byly odmítnuty a zákon zatím zůstává v původním znění, kde podle § 2 „Subjektem kompenzačního bonusu je osoba samostatně výdělečně činná podle zákona upravujícího důchodové pojištění, pokud nejde o osobu vykonávající činnost, v jejímž důsledku je tato osoba účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec, přičemž se jedná o výkon zaměstnání v jiných činnostech než v činnosti pedagogické.“

Poprvé Piráti přišli s pozměňovacím návrhem 6. dubna při prvním projednávání daného zákona na 44. schůzi Poslanecké sněmovny. Podle jejich návrhu (.doc, str. 2) by měl být poskytován kompenzační bonus osobám pracujícím na DPP nebo DPČ ve výši 300 korun (osoby samostatně výdělečně činné získávají kompenzaci 500 korun) za každý kalendářní den bonusového období. Ve 30. hlasování 44. schůze tento návrh ale Sněmovna odmítla – většina poslanců za ANO, ČSSD i KSČM hlasovala proti.

Podruhé prakticky stejný pozměňovací návrh (.doc) Piráti vypracovali při projednávání návrhu novely zákona o kompenzačním bonusu 22. dubna. Návrh opět nebyl v 98. hlasování 45. schůze Sněmovny přijat. Většina poslanců vládní koalice a KSČM se buď zdržela, nebo byla proti.

Naposledy se Piráti s podobným návrhem (.doc) pokoušeli uspět 6. května při vytváření další novely zákona o kompenzačním bonusu. Tentokrát požadovali ale kompenzační bonus ve výši 350 korun za každý kalendářní den bonusového období. Ani ve 232. hlasování 45. schůze vládní koalice návrh neschválila. Tato novela nyní čeká na projednání a schválení Senátem.

Senát probíral první návrh zákona na 19. schůzi 9. dubna, kde se pirátský senátor Lukáš Wagenknecht vyjadřoval o nutnosti podpory osob pracujících na DPP a DPČ. Nepodával ještě žádný pozměňovací návrh, ale apeloval na ministryni financí Alenu Schillerovou, aby tuto skupinu v dalších krocích zohlednila. Senát schválil zákon v původním znění.

První novelu zákona pak Senát řešil na 21. schůzi 29. dubna a měl k ní větší výhrady. Do Sněmovny ji Senát vrátil s dvěma pozměňovacími návrhy. První z nich, navrhovaný senátory Tomášem Goláněm a Martinem Červíčkem, rozšiřoval okruh osob, kterým by měl být poskytován kompenzační bonus, o osoby, jejichž příjem nepřekročí v kalendářním měsíci částku 10 000 Kč (tedy tzv. „dohodáře“). Ve Sněmovně koalice tento návrh ale opět přehlasovala a novela tak byla přijata v původním znění.

Senátor Goláň však není členem Pirátské strany. Je pravdou, že Tomáš Goláň je členem stejného senátorského klubu jako pirátští senátoři, avšak jedná se o společný klub více subjektů (Klub pro liberální demokracii - SENÁTOR 21). Sám Goláň přitom kandidoval za hnutí SENÁTOR 21. Piráti Tomáše Goláně sice podpořili ve volbách, avšak až ve druhém kole, poté, co jejich vlastní kandidát neuspěl. Uveden pak není ani v záložce „Naši lidé" na oficiálních stránkách Pirátů. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící, neboť i přesto, že Piráti mají zjevně s Tomášem Goláněm blízké vztahy, není členem jejich strany, za Piráty nekandidoval a je členem pouze společného senátorského klubu.

„Mezi ohrožené skupiny patří zejména senioři, chronicky nemocní či osoby s oslabenou imunitou.“ Tak definuje rizikové skupiny Vláda ČR.

V ČR je nejvíce nakažených nemocí COVID-19 ve středním věku. S rostoucím věkem celkový počet nakažených klesá, ale naopak se zvyšuje smrtnost.

„Senioři patří k nejohroženějším skupinám, smrtnost u lidí nad 60 let je totiž asi čtyřprocentní, a u lidí nad 80 let dokonce patnáctiprocentní (oproti smrtnosti 0,4 procenta u lidí do padesáti let)“ uvádí Ministerstvo zdravotnictví. Potvrzují to i údaje Ministerstva zdravotnictví platné ke dni 14. května, kdy nakažení ve věkové skupině 65+ představují 20,9 % z celkového počtu nakažených. Co se týče počtu úmrtí v souvislosti s onemocněním COVID-19, je však procentuální zastoupení mnohem větší. Zde věková skupina 65+ představuje 89,7 % z celkového počtu úmrtí.

Dalším důvodem jsou minimální nebo dokonce i chybějící příznaky nákazy nemoci především u občanů starších 80 let. Lidé s chronickými nemocemi a oslabenou imunitou jsou navíc vystaveni větší hrozbě nákazy než zdraví lidé. Varování přináší i zprávy ze zahraničí, kde se právě v domovech pro seniory nachází nejvíce obětí. 

V tuzemsku se první nákaza koronavirem v domě pro seniory objevila už na přelomu února a března v Břevnici u Havlíčkova Brodu. Následovaly domovy v Litoměřicích, Michli a další.

Z důvodu vysokého počtu seniorů na jednom uzavřeném místě jsou tak domovy pro seniory považovány za jednu z nejrizikovějších skupin.

Piráti ve svém plánu „Budoucnost řešíme teď“, který se věnuje opatřením v koronavirové krizi, navrhují zvýšit testování v populaci i navýšení testovací kapacity laboratoří. Tento krok je konkretizován v jejich tiskové zprávě, podle které „pro zvládnutí epidemie požadují Piráti zvýšit do podzimu 2020 kapacitu testů na alespoň na 30 až 50 tisíc denně“. Kromě požadavku na navýšení testů obsahuje tento plán další epidemiologické i ekonomické kroky.

Aktuálně se počet provedených testů pohybuje kolem 3–9 tisíc denně. Testovací kapacita ČR je v současnosti 10 tisíc vzorků.