Olga Richterová

17. června 2020 představila Evropská komise dokument s názvem Strategie EU pro očkovací látky proti covid-19. Cílem této strategie bylo mimo jiné urychlit distribuci vakcín a zabezpečit dostupnost vakcín pro členské státy a jejich obyvatele. "Společné úsilí zvýší naše šance na přístup k bezpečné a účinné vakcíně, kterou potřebujeme co nejrychleji," komentovala tehdy Strategii eurokomisařka Stella Kyriakidisová. Na základě této strategie Komise dohromady s členskými státy domlouvala záruky předběžného nákupu s výrobci očkovacích látek. Na základě tohoto postupu pak měly jednotlivé členské státy právo na nákup určitého množství dávek očkovacích látek za určitou cenu. 

Počet dávek a druh očkovacích látek si mohly členské státy určit v rané fázi vyjednávání. Po uzavření smluv měly být očkovací látky přidělovány podle distribučního klíče založeného na počtu obyvatel, přičemž členské státy dostávaly očkovací látky za stejných podmínek – tedy na poměrném základě a za stejnou cenu. Následně bylo možné upravit počet očkovacích látek mezi členskými státy podle jejich potřeb. V případě, že by se jeden z členských státu rozhodl svou objednávku zcela nevyčerpat, ostatní státy pak měly možnost nakoupit této očkovací látky více. Hospodářské noviny dodávají, že členské státy si od každého výrobce mohly objednat tolik dávek vakcíny, kolik odpovídá počtu jejich obyvatel. Česko však tuto možnost nevyužilo a vakcín nakoupilo podstatně méně.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť členské státy si skutečně mohly zvolit, kolik dávek jednotlivých vakcín chtějí prostřednictvím EU objednat. Jediným omezením bylo, že nemohly od jediného výrobce požadovat více dávek, než by stačilo na proočkování jejich populace.

Podle informací serveru ceskezajmy.eu došlo v období od 20. května 2020 do 18. května 2021 k celkem 97 zasedáním Rady Evropské Unie. Jednání Rady EU se zpravidla účastní ministři jednotlivých zemí, a to podle agendy, které se právě týká. V případě České republiky se jej účastnili samotní ministři 40krát, jejich účast tedy byla méně než poloviční. Doplňme, že projekt ceskezajmy.eu společně realizují odborníci z organizací STEM (Ústav empirických výzkumů), AMO (Asociace pro mezinárodní otázky), Europeum (Institut pro evropskou politiku) a Evropa v datech.

Pokud srovnáme jednotlivé ministry, pak ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová se účastnila všech tří svých resortních jednání. Ministr zemědělství Miroslav Toman se účastnil čtyř jednání z dvanácti. Ministryně financí Alena Schillerová se účastnila osmi jednání z osmi. Ministr školství Robert Plaga nebo ministryně spravedlnosti Marie Benešová se potom neúčastnili ani jednoho z příslušných jednání. Účast Jany Maláčové je tedy možné považovat za častější oproti jejím vládním kolegům.

Pro úplnost dodáme, že Českou republiku čeká od 1. července 2022 předsednictví Evropské Unie. Při srovnání účasti ministrů ze zemí, které měly v blízké době předsedat EU, Česko zaujímá poslední místo. Od 1. července tento post zastává Slovinsko, jehož ministři se účastnili 66 zasedání. Francie, kterou čeká předsednictví příští rok, byla svými ministry přítomna na 51 zasedáních a ze Švédska, které předsedá EU po nás, byli jeho ministři na jednáních 83krát.

Z kontextu rozhovoru vyplývá, že Olga Richterová kritizuje „testování“ Centrálního rezervačního systému (CRS) na seniorech. Říká například (video, čas 35:53): „Já jenom jako připomenu, že celý ten plán jsme od začátku připomínkovali, že není možné zkoušet registrační systém, který bude pod obrovským náporem, na těch nejstarších lidech, kteří prostě jsou dohledatelní, a není možné jaksi soutěžit o ta omezená místa v téhle věkové skupině. Proto to jiné země dělají jinak. Proto prostě ten přístup k seniorům 80, 85 plus musí být odlišný, citlivější.“

Poslankyně Richterová tedy kritizuje komplikovanost rezervačního systému pro seniory. Výrok interpretujeme tak, že poukazuje na nutnost „dvoufázového“ přihlášení k systému a omezený počet očkovacích termínů.

Podle informací ČTK z 18. ledna bylo tehdy do rezervačního systému zaregistrováno zhruba 170 000 lidí. Zhruba jen 55 500 seniorů však získalo termín pro očkování první dávkou. To znamená, že k 18. lednu zhruba 114 500 seniorů starších 80 let čekalo, až se uvolní termín v jejich zvolené nemocnici nebo očkovacím centru. Tyto údaje byly průběžně aktualizovány, nejnovější dostupná data byla v den rozhovoru ta k 22. lednu, kdy se podle Ministerstva zdravotnictví zaregistrovalo 182 450 seniorů a termín jich získalo 77 725. Průběžná data byla zveřejněna také 19., 20. a 22. ledna (pro úplnost však dodejme, že ze zdrojů není zcela jasné, zda byly tyto údaje hlášeny vždy ve stejnou denní dobu).

Vývoj tohoto poměru ve dnech předcházejících rozhovoru je znázorněn v následujícím grafu. Počet seniorů, kteří po registraci čekají na svůj termín, se tedy ze 114 500 postupně zmenšil až na 104 725 k 22. lednu. Dodejme, že kromě hodnoty za 21. leden se ve dnech uvedených v grafu poslankyně Richterová s uvedenými 110 tisíci vešla do našeho 10% tolerančního pásma.

Senioři nad 80 let se mohli začít registrovat k očkování v pátek 15. ledna. Mohli tak učinit přes internet nebo telefonicky. V prvé řadě se museli registrovat v Centrálním rezervačním systému (CRS). Operátorovi nadiktovali, nebo v případě internetového přihlašování vyplnili své telefonní číslo, na které jim následně přišel první ověřovací PIN kód, který poté zadali ve druhém kroku. Ve třetím kroku vyplnili své základní kontaktní údaje (tj. jméno, příjmení, číslo pojištěnce, zdravotní pojišťovnu) a zaškrtli problémy týkající se jejich zdravotního stavu. Po úspěšném vyplnění těchto kroků si mohli rezervovat termín očkování společně s místem. K tomuto kroku se ale dostalo jen několik desítek tisíc seniorů. Zbytek registrovaných seniorů čeká na SMS zprávu s druhým PIN kódem, díky kterému si budou moci rezervovat očkovací termín.

Tito senioři se už ale nemusí registrovat do CRS znovu, pouze se přihlásí a vyplní do příslušné kolonky šestimístný PIN kód. Ministerstvo zdravotnictví na svých stránkách uvádí, že tento PIN kód nemusí přijít hned po registraci, ale také až za několik dní.

Doplňme, že na očkování druhou dávkou očkovací látky se již lidé odděleně přihlašovat nemusí. Systém by jim sám měl přiřadit termín očkování na shodném místě, kde dostali dávku první.

Na závěr tedy shrňme, že v týdnu, jenž předcházel ověřovanému rozhovoru, odpovídaly rozdíly mezi počtem lidí s registrací a počtem lidí, kteří již mají svůj termín očkování, zhruba 110 tisícům, které zmiňuje Olga Richterová. Jedinou výjimkou je 21. leden, kdy tento rozdíl neodpovídal naší 10% toleranci. Z uvedených důvodů proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

DOPLNĚNÍ: Výrok Olgy Richterové byl původně hodnocen jako neověřitelný, jelikož se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo nalézt žádné informace, které by jej potvrzovaly, či vyvracely. Proto jsme se s žádostí o objasnění obrátili na poslankyni Richterovou, která nás odkázala na tvrzení hejtmanky Středočeského kraje Petry Peckové. Ta na náš dotaz potvrdila, že takové případy, které popisuje Olga Richterová, ve Středočeském kraji opravdu zaznamenali.

Centrální rezervační systém čelí velké kritice z řad odborníků i veřejnosti. Z dostupných zdrojů lze snadno vyhledat některé chyby, které se projevily po spuštění rezervačního systému 15. ledna v 8 hodin.

Dle hejtmanky Středočeského kraje Petry Peckové (STAN), která je z titulu své funkce zodpovědná za průběh očkování (str. 11) v kraji, také docházelo po startu Centrálního rezervačního systému k tomu, že lidé, kteří si chtěli zarezervovat očkovací termín ve FN u svaté Anny v Brně, byli místo toho zarezervováni na termín v nemocnici Rudolfa a Stefanie v Benešově ve Středočeském kraji. "Řešili jsme několik registrací z Brna, které byly vytvořeny hned za sebou. Byly v Benešově v nemocnici Rudolfa a Stefanie a všichni tvrdili, že se registrovali do nemocnice U Svaté Anny v Brně. Jestli to byla v tu chvíli nějaké chyba centrálního systému nebo jestli se lidé překlikli sami, nemohu ověřit. Nicméně jich bylo poměrně hodně a všichni tvrdili, že zadávali Svatou Annu," uvedla na dotaz Demagog.cz hejtmanka.

Odborník na technické řešení a použitelnost webových stránek Tomáš Randus řekl České televizi toto: „Rezervační systém pro očkování vykazuje všechny typické neduhy aplikací veřejné správy. Je složitý, zdlouhavý, požaduje po občanech mnoho zbytečných údajů, včetně takových, které stát již má v základních registrech. Stránka není uzpůsobená pro nevidomé, vyžaduje vlastnictví mobilního telefonu a obsahuje dlouhé a složité texty. Stát neumí vytvářet přehledné a snadno použitelné weby, což je škoda.“

Kromě složitosti systému se objevil i problém, kdy následný den, tedy v sobotu 16. ledna, nemohly některé nemocnice kvůli chybě v systému začít očkovat. Například Fakultní nemocnice Ostrava neměla k dispozici seznam registrovaných lidí, podobné problémy měli i zdravotníci z pražské nemocnice Motol, kteří neměli k dispozici data o rezervacích.

Programátorovi Filipu Šedivému se podařilo najít v rezervačním systému chybu, díky které se dostal skrz registrační formulář i přesto, že mu nebylo více než 80 let. Podařilo se mu to díky nástroji, který má k dispozici každý ve svém prohlížeči. Tato chyba by už podle mluvčího Trnky měla být opravená.

Jedná se o jediný veřejně známý případ, kdy se skrz registrační formulář dostala osoba mladší 80 let. Podle vývojáře a programátora Filipa Šedivého bylo možné projít registračním formulářem a dostat oba ověřovací piny. Filip Šedivý na svém twitterovém účtu zveřejnil video, ve kterém se mu podařilo najít chybu a v němž pouze pomocí úpravy kódu webové stránky v běžném prohlížeči dokázal obejít Centrální rezervační systém.

Kromě této chyby je Centrální rezervační systém kritizován odborníky za zbytečnou složitost, zdlouhavost a také za to, že vyžaduje od registrujících příliš mnoho zbytečných údajů.

Bezpečnostním pochybením byl sběr rodných čísel registrovaných seniorů pomocí nástroje Google Analytics od společnosti Google. Vladimír Rohela, vedoucí sekce bezpečnosti ve státní agentuře NAKIT (Národní agentura pro komunikační a informační technologie), která měla vývoj rezervačního systému na starosti, prohlásil, že omylem sebraná data jsou již údajně zlikvidovaná.

Olga Richterová předložila 26. ledna 2021 tři pozměňovací návrhy k vládnímu návrhu zákona (.pdf), kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.

Pozměňovací návrh č. 7296 (.docx) hovoří o navýšení náhrady mzdy, která se vyplácí v prvních 14 dnech nemoci v důsledku pracovní neschopnosti nebo karantény z důvodu onemocnění covidem-19, na 80 % průměrného výdělku (str. 2). „Zaměstnavatel má nárok na úhradu poskytnuté náhrady mzdy nebo platu (…) ze státního rozpočtu.“ (str. 3)

Náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel zaměstnanci prvních 14 dní pracovní neschopnosti. Dle § 192 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce se nynější náhrada mzdy pohybuje ve výši 60 % průměrného výdělku.

V návrhu č. 7297 (.docx) poslankyně Richterová navrhuje mimořádné nemocenské ve výši 80 % denního vyměřovacího základu (str. 3) pro osoby „uznané dočasně práce neschopné v důsledku onemocnění covid-19“ nebo kterým „byla nařízena izolace či karanténa v souvislosti s epidemií covid-19“ (str. 2).

Poslední předložený návrh č. 7299 (.docx) se týká jednorázového příspěvku ve výši 3 000 Kč osobám, které z důvodu karantény či izolace kvůli onemocnění covidem-19 přišly o schopnost vykonávat práci (str. 2).

Výrok hodnotíme jako pravdivý s tím upřesněním, že návrh na navýšení nemocenské se netýká všech onemocnění, ale pouze onemocnění covidem-19 či karantény v souvislosti s ním. V tomto kontextu však Richterová o svém návrhu také hovoří.

Ministerstvo zdravotnictví ČR na svých stránkách pravidelně aktualizuje informace o kapacitách lůžek, která umožňují poskytování daného typu péče, tj. mají nezbytný personál a odpovídající materiálně-technické zabezpečení.

Dne 24. ledna 2021, kdy se konala tato diskuze, bylo z celkového počtu 3 969 lůžek ARO + JIP pro dospělé volných 551 lůžek pro necovidové pacienty a 226 lůžek pro covidové pacienty. Volných bylo tedy 19,58 % lůžek určených pro pacienty ve vážném stavu.

Anesteziologicko-resuscitační oddělení (ARO) i jednotky intenzivní péče (JIP) jsou vyhrazené pro pacienty, „kteří vyžadují nepřetržitou specifickou péči a trvalou monitoraci životních funkcí“ (.pdf, str. 1). Na JIP jsou přijímáni pacienti s hrozícím nebo probíhajícím selháním jednoho či více orgánů, na lůžka ARO (.pdf, str. 5) pacienti s bezprostředním ohrožením základních životních funkcí.

Dodejme, že dne 23. ledna 2021 bylo volných 19,90 % lůžek ARO + JIP pro dospělé, 22. ledna jen 19,12 % lůžek.

I náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Černý například 26. ledna 2021 varoval, že kapacity v nemocnicích jsou na hraně. Zejména ty personální. Co se týče kapacit lůžek, Černý pro Český rozhlas uvedl, že pro každého pacienta se zatím našlo odpovídající lůžko – byť za cenu toho, že ho bylo nutné převézt do jiné nemocnice nebo jiného kraje. „Občas se děje, že pacienti v sanitkách objíždějí nemocnice. To je prostě fakt a realita, která se vyskytovala už před pandemií,“ komentoval situaci Černý.

Alexej Navalnyj zkolaboval 20. srpna 2020 při letu z Tomsku do Moskvy. Následně byl po nouzovém přistání hospitalizován v omské nemocnici. Ruští doktoři oznámili, že v těle Alexeje Navalného nebyly nalezeny žádné známky otravy a že kolaps mohl být zapříčiněn metabolickými problémy, konkrétně prudkým poklesem hladiny cukru v krvi.

Nicméně v Německu, kam byl Alexej Navalnyj dva dny po zkolabování přepraven, byl v jeho oběhovém systému nalezen jed ze skupiny novičok. Podle vyšetřování portálu Bellingcat, The Insider, CNN a Der Spiegel stála za otravou ruská zpravodajská služba FSB. Jed byl pravděpodobně nanesen na oblečení Alexeje Navalného. Samotnému Navalnému se jeden z podezřelých po telefonu, v domnění, že mluví se svým nadřízeným, přiznal, že se na otravě podílel.

Neurotoxiny ze skupiny novičok jsou považovány za jedny z nejsmrtelnějších vůbec. Zasahují například kardiovaskulární systém, dýchací systém, nervový systém nebo také svalstvo. Může dojít až k úplnému kolapsu těchto orgánových systémů a následné smrti. Při použití neurotoxinů ze skupiny novičok tedy lze zajisté hovořit o pokusu o vraždu.

Alexej Navalnyj otravu tímto jedem skutečně přežil. Po otravě byl 22. srpna přepraven z Omsku do Berlína, kde v nemocnici strávil 32 dní, z toho 24 na jednotce intenzivní péče. 17. ledna 2021 se Alexej Navalnyj vrátil do Ruské federace, kde byl v den příletu na letišti zatčen a vzat do vazby. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, jelikož použití jedu ze skupiny novičok proti člověku je pokusem o vraždu a přežití takového útoku lze označit za štěstí.

Česká republika se v počtu obětí nemoci covid-19 v předešlých dnech (datováno k 24. lednu) pohybovala okolo 5. místa v přepočtu na milion obyvatel, a to v rámci celosvětového srovnání. Vzhledem k tomu, že se počty obětí mění každým dnem, se však v průběhu týdne před rozhovorem Česká republika o tento post dělila střídavě s Velkou Británií, Itálií či Bosnou a Hercegovinou. To naznačuje i graf níže, který zobrazuje situaci v zemích s nejvyšším počtem úmrtí na covid-19 při přepočtu na milion obyvatel. Přímo na 5. místě se poté Česká republika pohybovala ve dnech 22.–24. ledna 2021. 

K 24. lednu tak Česko mělo 1 435,2 obětí v přepočtu na milion obyvatel. V týdnu, který rozhovoru předcházel, se Česká republika drží na předních příčkách, i pokud se podíváme na 7denní průměr počtu úmrtí na milion obyvatel.

Očkování proti covidu-19 v České republice začalo 27. prosince 2020. Mezi prvními očkovanými byl například i premiér Andrej Babiš či ministr zdravotnictví Jan Blatný. Dle Ministerstva zdravotnictví byla vakcína v úvodní fázi očkování poskytnuta především zdravotníkům a dále také zaměstnancům a klientům domovů pro seniory. Od 15. ledna se k očkování mohou registrovat všichni lidé starší 80 let.

Získat informace od Ministerstva zdravotnictví o počtu a struktuře lidí, kteří byli naočkováni prvními dávkami vakcíny, se na začátku roku 2021 snažil server Neovlivní.cz. Ministerstvo však dle tohoto serveru odmítlo odpovědět. S podobným dotazem se také již v prosinci 2020 server iROZHLAS.cz obrátil na Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), který rovněž ve své odpovědi ze 4. ledna informace uvést odmítl.

Jan Blatný na tiskové konferenci 5. ledna uvedl, že informace o očkování, tedy „kolik se za minulý týden dostalo do Česka vakcín a kolik jich bylo naočkováno“, budou zveřejňovány každý čtvrtek. Doplňme, že 5. ledna 2021 vládu k poskytování detailnějších dat o očkování vyzvali také experti ze sdružení KoroNERV-20.

Na tiskové konferenci 13. ledna poté Jan Blatný uvedl, že všechna vakcinační centra budou muset údaje o očkování hlásit do Informačního systému infekčních nemocí (ISIN) každý den. Na dotaz, zda budou také zveřejňována data o počtech očkovaných každý den, odpověděl, že důležitější je „přesnost“ dat před rychlostí jejich poskytnutí. Podobně se Jan Blatný vyjádřil i v Poslanecké sněmovně 19. ledna, kdy uvedl, že „správné číslo je důležitější než rychlé číslo“.

Uveďme, že nedostatek informací o očkování kritizovala i opozice, která požadovala pravidelnější zveřejňování dat.

Ve druhé polovině ledna server Neovlivní.cz následně zveřejnil další článek, ve kterém uvádí, že se redakce bližší data o očkování pokusila získat ještě několikrát – avšak opět neúspěšně. Na otázky týkající se vakcinace pak mělo Ministerstvo zdravotnictví přestat úplně reagovat.

Zveřejňování rozšířených informací o očkování, které budou rozčleněné podle krajů a věkových skupin, včetně denních vykázaných vakcinací, poté ministr Blatný přislíbil až po setkání s Piráty a hnutím STAN, které proběhlo 19. ledna.

Na závěr doplňme, že aktuálně jsou všechna data týkající se očkování proti covidu-19 zveřejňována na webu Ministerstva zdravotnictví vždy k 20. hodině předchozího dne.