Olga Richterová
Piráti

Olga Richterová

Česká pirátská strana (Piráti)

0
Bez tématu 19 výroků
Koronavirus 9 výroků
Zdravotnictví 4 výroky
Evropská unie 1 výrok
Obrana, bezpečnost, vnitro 1 výrok
Sněmovní volby 2021 1 výrok
Zahraniční politika 1 výrok
Školství, věda, kultura 1 výrok
Pravda 22 výroků
Nepravda 0 výroků
Zavádějící 2 výroky
Neověřitelné 7 výroků
Rok 2021 13 výroků
Rok 2020 18 výroků
Pouze ve výběru Demagog.cz 2 výroky

Olga Richterová

My jsme zastánci spíše postupného plánování, (...) třeba u těch domovů pro seniory, kde ta izolace, ta osamělost má neskutečný zdravotní dopad, to je prokazatelné, jsme navrhovali spíš větší postupnost u těch, kteří jsou chodící, podporovat postupně společné návštěvy venku, kde je menší riziko případné infekce.
CNN Prima News, 12. května 2020
Neověřitelné
Sociální izolace a osamělost skutečně mohou mít negativní dopad na zdraví seniorů. Dle odborníků je také riziko nákazy menší venku než vevnitř. Nepodařilo se nám však dohledat, zda Piráti opravdu navrhovali postupně uvolňovat zákaz návštěv v domovech pro seniory.

Podle některých studií může sociální izolace a osamělost negativně ovlivnit duševní i tělesné zdraví seniorů i lidí obecně. Může vést například k vyššímu riziku srdečních chorob, artritidy, cukrovky II. typu, depresí nebo také demence. Tuto část výroku Olgy Richterové lze tedy považovat za pravdivou. 

To platí i pro její slova o tom, že ve venkovním prostředí je riziko nákazy koronavirem menší než vevnitř, jak dokládají vyjádření odborníků. Například podle profesora Harvardovy univerzity Rogera Shapira se kapénky viru ve větru rozptýlí velmi rychle a nepředstavují tak vážné nebezpečí nákazy, samozřejmě pokud lidé zrovna nestojí blízko sebe.

Nepodařilo se nám však ověřit hlavní část výroku, tedy zdali Pirátská strana někdy navrhovala zavést postupné uvolňování restrikcí, které se týkají návštěv v domovech seniorů. Tato informace se neobjevuje ani na oficiálním webu Pirátů, na jejich speciálních stránkách o koronavirové krizi nebo na veřejně přístupném pirátském internetovém fóru. Zmínku o takovém návrhu se nám nepodařilo nalézt ani na facebookovém účtu Pirátské strany či na účtu samotné Olgy Richterové. Nelze však vyloučit, že postupné povolování návštěv domovů seniorů ve venkovních prostorách navrhovali Piráti například při jednání s dalšími politickými stranami.

Olga Richterová

Dlouhodobě máme v plánu, aby se podpořily terénní pečovatelské služby.
CNN Prima News, 12. května 2020
Pravda
Pirátská strana vyjadřuje ve svých programech podporu terénním pečovatelským službám, obecně pak podporuje sociální služby, kam mimo jiné terénní pečovatelská služba patří.

Terénní pečovatelská služba je forma sociální služby osobám s mentálním/zdravotním/tělesným postižením a také seniorům. Tato služba je poskytována v přirozeném prostředí klientů, tedy u nich doma, a jedná se např. o pomoc při osobní hygieně, poskytnutí stravy nebo zprostředkování kontaktu se společenským prostředím. Legislativně je tato forma služby vymezena Zákonem o sociálních službách (Zákon č. 108/2006 Sb.) v části třetí – Sociální služby.

Pirátská strana terénní pečovatelskou službu zmiňuje ve svých programech:

Program pro krajské volby 2012: „Současný přístup zdravotnických a sociálních zařízení ke klientům je v některých případech neosobní. V řadě případů stav klienta umožňuje, aby nebyl zavřený v nemocnici nebo v domově důchodců, ale není k dispozici podpora pro takovou péči. Prosazujeme tedy, aby se při plánování krajské zdravotní a sociální péče brala v úvahu vedle klasických porodnic také centra aktivního porodu, vedle domovů důchodců pomocné pečovatelské služby a vedle nemocniční péče i domácí ošetřování, kdykoliv mají lidé o takové služby zájem.“

Program pro komunální volby 2014: Stejné znění jako v programu pro krajské volby 2012.

Program pro krajské volby 2016: Stejné znění jako v programu pro krajské volby 2012.

Program pro volby do PSP 2017: Sociální služby v přirozeném prostředí – místo ústavů terénní a ambulantní péče. Podpora domácí péče a pro pečující rodiny.“

Program pro komunální volby 2018 (.pdf, s. 6): Stejné znění jako v programu pro krajské volby 2012.

Dlouhodobý program: „Je úkolem státu pomoci lidem v obtížné sociální situaci. Zejména jde o zajištění potřeb občanů s postižením, nemocných, seniorů, rodin s dětmi či dětí bez rodičů a vytvoření systému sociálního bydlení. Konkrétní sociální služby stát nutně zajišťovat nemusí. Mohou být zajištěny v domácí péči, sociálními zařízeními, církvemi, charitou nebo komunitními aktivitami.“

V Pirátské straně se problematice sociálních služeb věnuje zejména právě Olga Richterová, která je místopředsedkyní Výboru pro sociální politiku PSP.

Olga Richterová

Chybí podpora z ministerstva, rady jak na to, na týmy létajících pracovníků, co podpoří ten případný domov.
CNN Prima News, 12. května 2020
Pravda
Nedávno utvořené „létající týmy“ fungují ve spolupráci s Městskou poliklinikou Praha a pražskou záchrannou službou. Doporučení ani podpora z ministerstev vyjádřeny nebyly.

Poslankyně Richterová zmiňuje tzv. létající týmy – speciální zdravotnické týmy, které mají vypomáhat v různých zařízeních, jejichž kapacity jsou omezené či vytížené kvůli koronavirové pandemii. Takový létající tým vznikl např. v Praze ve spolupráci s městskou poliklinikou a záchrannou službou a funguje od 4. května. Úkolem týmu bude zajišťovat běžnou ošetřovatelskou péči, testování na COVID-19, dezinfekci prostor či nastavování karanténních opatření (.pdf).

K utvoření tohoto týmu se vyjádřila např. pražská radní Milena Johnová (Praha sobě):

„Létající krizový tým poskytne zařízením sociální péče potřebnou zdravotnickou, personální a psychologickou podporu. Výhodou je, že tým lékařů a sester je mobilní a umí operativně reagovat na potřeby každého zařízení.“

Již záhy po jeho spuštění radní Johnová fungování krizového týmu okomentovala velmi pozitivně:

„O podporu ze strany létajícího krizového týmu je velký zájem, už teď máme pořadník na dva týdny. Jsem ráda, že zařízení vnímají tým ne jako kontrolu, ale skutečně partnerskou podporu. Velmi si vážím nasazení sociálních pracovníků a jsem ráda, že jim tímto můžeme poskytnout pomoc se zdravotnickými otázkami, které současná mimořádná situace přináší.“ 

Ministerstvo práce a sociálních věcí na svém webu pravidelně aktualizuje informace týkající se sociálních služeb a vydává doporučení pro poskytovatele sociálních služeb v souvislosti s epidemií COVID-19, nicméně o létajících týmech, které by podpořily např. domovy seniorů, se v nich nepíše. Stejně tak Ministerstvo zdravotnictví na svém webu poskytuje souhrnné informace o koronaviru, ale o létajících týmech se nezmiňuje.

Olga Richterová

Jsou kraje, třeba Pardubický kraj, které tuhle dobrou praxi (terénní pečovatelské a odlehčovací služby, pozn. Demagog.cz) mohou šířit dál, protože to umí, protože tam tyhle věci celkem fungují.
CNN Prima News, 12. května 2020
Neověřitelné
Nepodařilo se nám dohledat informace o kvalitě terénní pečovatelské a odlehčovací služby v Pardubickém kraji jako celku ani srovnání mezi kraji. V roce 2018 ale například Centrum sociálních služeb a pomoci Chrudim (v Pardubickém kraji) získalo za své terénní služby ocenění.

Informace o kvalitě fungování terénní pečovatelské a odlehčovací služby se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo nalézt, a to ani pro samotný Pardubický kraj, ani pro celou republiku.

Je nicméně pravda, že v roce 2018 získalo Centrum sociálních služeb a pomoci Chrudim, ležící v Pardubickém kraji, Cenu kvality v sociální péči v kategorii Poskytovatelé sociálních služeb pro seniory – terénní služby (.pdf, str. 5). Nelze tak vyvrátit, že v některých případech se dá v rámci Pardubického kraje mluvit o „dobré praxi“ v poskytování terénní pečovatelské služby. Nevypovídá to však o fungování těchto služeb v celém kraji.

Nepodařilo se nám dohledat ani údaje o počtu uživatelů terénní pečovatelské a odlehčovací služby v jednotlivých krajích. Český statistický úřad sice nabízí informace o počtu klientů vybraných „terénních a ambulantních sociálních služeb“, data čistě pro terénní formu těchto služeb však dostupná nejsou. Pro doplnění kontextu uvádíme alespoň tabulku počtu uživatelů terénní a ambulantní pečovatelské i odlehčovací služby za rok 2018. Zde se Pardubický kraj v případě pečovatelské služby nachází na 10. místě ze 14, v případě odlehčovací služby pak na 7. příčce.

Na závěr dodejme, že co se týče dostupnosti odlehčovacích služeb, řadí se Pardubický kraj spíše na konec žebříčku. Atlas dlouhodobé péče ČR, který v roce 2019 vydal Institut pro sociální politiku a výzkum, například uvádí (.pdf, str. 35), že v „Pardubickém kraji lze hodnotit dostupnost odlehčovacích služeb jako velmi špatnou“

Olga Richterová

V rámci republiky se liší míra toho, s jakou závažností onemocnění jsou lidé v domovech, bohužel třeba Ústecký kraj tam má i lidi, kteří by tak intenzivní péči nepotřebovali.
CNN Prima News, 12. května 2020
Pravda
V domovech pro seniory, domovech pro osoby se zdravotním postižením apod. v Ústeckém kraji je skutečně největší podíl osob s lehkou či středně těžkou závislostí. Výrok byl na základě dodatečných vyžádaných zdrojů od MPSV doplněn a upraven.

Výrok jsme doplnili na základě zaslaných zdrojů od MPSV. Z původně neověřitelného hodnocení měníme díky dodatečně zaslaným zdrojům hodnocení na pravdivé. 

Pro kontext aktualizujeme i statistiky týkající se onemocnění koronavirem. K 9. červnu 2020 se v Ústeckém kraji potvrdilo celkem 567 osob nakažených koronavirem, z toho 390 osob se z nemoci vyléčilo, 22 zemřelo. V přepočtu na počet nakažených osob na 100 000 obyvatel měl pak Ústecký kraj od začátku pandemie 69,1 nakažených. Nejvyšší poměr měla Praha – 170,62 osob na 100 000 obyvatel, nejméně Jihočeský kraj – 29,65. Dodejme, že aktuální statistiky uvádíme pro kontext k 9. červnu, rozhovor s Olgou Richterovou proběhl o měsíc dříve, je tedy třeba vzít v úvahu, jaká čísla tehdy měla poslankyně Richterová k dispozici. 

Už na začátku března některé domovy na Ústecku kvůli šíření koronaviru zakazovaly nebo omezovaly v jejich domovech návštěvy, učinily tak například lounský Domov pro seniory U Pramene nebo některé domovy na Teplicku, později pak například i Domov pro seniory v Žatci. Na začátku dubna pak některé domovy seniorů přestaly přijímat nové klienty, aby měly dostatek místa na případnou nutnou izolaci klientů s koronavirem, některé další domovy se dobrovolně uzavíraly do karantény.

V Domově U Trati v Litoměřicích bylo na konci března 52 nakažených seniorů a také několik nakažených zaměstnanců, někteří z nich potřebovali i lékařskou pomoc. Z tohoto důvodu byl domov uzavřen do karantény. Další domovy na Litoměřicku v té době zavedla přísná opatření, aby seniory i zaměstnance domovů ochránila. Litoměřicko je také nejzasaženějším okresem Ústeckého kraje a zúčastnilo se plošného testování v Česku, ve kterém se zjistilo, že imunizace společnosti je zde pod 0,6 procenty.

Data krajských hygienických stanic platná k 15.5.2020, Zdroj: Deník

Nepodařilo se nám z veřejně dostupných zdrojů dohledat žádné informace, které by potvrzovaly toto tvrzení. Kontaktovali jsme poslankyni Richterovou a ta nás odkázala na jednání Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny. V zápisech z jednání, ani ve zvukových záznamech se nám však také nepodařilo toto tvrzení najít. Kontaktovali jsme tak Ministerstvo práce a sociálních věcí, které nám data poskytlo začátkem června. Na základě ministerstvem poskytnutých dat je zřejmé, že procentuální zastoupení počtu příjemců příspěvku na péči I. a II. stupně závislosti, tedy lehké a středně těžké závislosti, v domovech pro seniory apod. je v Ústeckém kraji nejvyšší.

Podle dat Českého statistického úřadu (.pdf, str. 1) měl k 1. lednu 2019 Ústecký kraj 820 789 obyvatel, tedy je 5. nejlidnatějším krajem v ČR. Porovnáme-li absolutní počty příjemců příspěvku na péči v jednotlivých krajích, je Ústecký kraj na 4. místě. Poměrem počtu příjemců ku počtu obyvatel v kraji je Ústecký kraj na místě druhém. Jak je zřejmé z dat MPSV, podíl příjemců příspěvků na péči I. a II. stupně ku celkovému počtu příjemců příspěvku na péči bydlících v domovech pro seniory apod. je 44,2 %, tedy v Ústeckém kraji je tento poměr nejvyšší. I počet příjemců příspěvků na péči I. a II. stupně ku celkovému počtu obyvatel v Ústeckém kraji je nejvyšší ze všech krajů ČR - 0,33 %.

Zdroj: MPSV

Olga Richterová

Po tlaku spousty vědců a řady institucí jsme včera dostali alespoň základní epidemiologický model a dostali jsme informace o složení většiny pracovních skupin při ministerstvu.
CNN Prima News, 12. května 2020
Pravda
Informace o složení a činnosti odborných skupin ministerstva zdravotnictví byly zveřejněny. Popis epidemiologického modelu byl poslán předsedovi poslaneckého klubu Pirátů a na jejich stránkách je zveřejněn. To vše po kritice ze strany odborníků i institucí.

Potom, co si členové sněmovního zdravotního výboru stěžovali, že je ministerstvo zdravotnictví nedostatečně informuje v souvislosti s pandemií COVID, vydal ministr zdravotnictví Vojtěch souhrnné informace o činnosti odborných skupin MZ vzniklých v souvislosti s řešením epidemie COVID-19.

Na ministerstvu zdravotnictví momentálně působí sedm expertních skupin v souvislosti s pandemií COVID:

  • PS pro řízené uvolňování karantény
  • Klinická skupina COVID
  • Laboratorní skupina COVID
  • Pracovní skupina Epidemiologie
  • Finanční skupina COVID Ministerstva zdravotnictví
  • Skupina pro koordinaci informačních kanálů COVID-19
  • Skupina pro zajištění péče o pacienty s NCD v době COVID

Že o epidemiologickém modelu nezveřejňují úřady dostatek informací, je pravda. Jak uvádí iROZHLAS.cz, Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), který sestavuje oficiální model, kterým se řídí vláda, zveřejňuje k nákaze pouze základní data.

Přesto, že přesná data nejsou dostupná, existují iniciativy, které sestavují vlastní modely šíření. Jedna z nich vznikla na platformě IDEA institutu CERGE-EI. Vedoucím projektu je Daniel Münich, který kritizoval nedostupnost dat pro vědecké a analytické účely. Kvůli této kritice byl dokonce vykázán z jednání laboratorní skupiny náměstkem ministra zdravotnictví Romanem Prymulou. 

Podobnou kritiku o „utajování“ dat sepsal pro iROZHLAS.cz i psycholog a statistik Hynek Cígler: „Naši čelní představitelé necítí potřebu svá rozhodnutí racionálně zdůvodňovat. Kvalitu rozhodnutí naší vlády nelze přezkoumat, když neznáme podklady, na jejichž základě k těmto rozhodnutím dochází.“ 

Dalším, kdo je nespokojený s utajováním dat, je expertní platforma KoroNERV-20, která na svých stránkách vyzývá vládu slovy: „Přestaňte tajit data o Covid-19, lékaři, vědci i ekonomové je potřebují.“

Na žádost předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka o poskytnutí epidemiologického modelu, kterým se vláda řídí, mu byl poslán dokument, který obsahuje i popis modelu, který ÚZIS využívá.

Je tedy pravdou, že nedostatek dat kritizovaly jak instituce – zejména Výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny a think tank IDEA, resp. jeho vedoucí představitel –, tak i řada vědců a odborníků, sdružených především do platformy KoroNERV-20.

Olga Richterová

Nebyly tam třeba zdůvodněné nominace, takže byl tam překvapivě jeden pan poslanec za vládní stranu ANO, kde nebylo jasné, na základě jaké odbornosti tam byl nominovaný (...) Je to pan poslanec Kasal.
CNN Prima News, 12. května 2020
Zavádějící
Odůvodnění nominování členů do expertních skupin MZ se nikde neuvádí. Členem dvou z těchto skupin je i poslanec za ANO David Kasal. Poslanec Kasal svou kvalifikací, která vyplývá ze zveřejněného dokumentu (titul MUDr.), nijak nevybočuje z uvedené kvalifikace ostatních členů.

Poslanec vládního hnutí ANO David Kasal je skutečně členem jedné z expertních skupin (.pdf, str. 3), konkrétně jde o Klinickou skupinu COVID. Tato skupina je odbornou pracovní skupinou Ministerstva zdravotnictví (MZ), která se vyjadřuje k odborným problémům v oblasti epidemiologie, infektologie a intenzivní péče. Kasal je také členem skupiny pro zajišťování péče o pacienty s nenakažlivými onemocněními v době COVID (str. 9).

V dokumentu ministra zdravotnictví sice nenajdeme přímé zdůvodnění výběru členů, ale hned na začátku se ministr Vojtěch vyjadřuje k personálnímu poddimenzování resortu: „Složení většiny pracovních skupin je v současné době stabilní, v některých skupinách se však mění v souvislosti s vývojem epidemie a též distribucí práce zaměstnanců MZ, kteří musí současně vykonávat svou běžnou agendu, a to již i do této chvíle agendu odkládanou z důvodu prioritizace úkolů souvisejících s COVID-19. Personální poddimenzování rezortu je značné a v době zdravotnické krize se významně projevuje.“

Dále si lze všimnout, že většina členů obou skupin jsou lékaři, a to včetně poslance Kasala. Konkrétní zdůvodnění Kasalovy nominace však chybí zde i v dalších veřejných zdrojích. Stejně tak ale není zdůvodněna ani žádná jiná nominace do expertních skupin. Výrok označujeme jako zavádějící, jelikož poslankyně Richterová naznačuje, že právě u poslance Kasala není jasné, na základě jaké kvalifikace byl nominován, ale stejné pochybnosti jsou na místě u většiny členů expertních skupin. Poslanec Kasal svou kvalifikací, která vyplývá ze zveřejněného dokumentu (titul MUDr.), nijak nevybočuje z uvedené kvalifikace ostatních členů expertních skupin.

Olga Richterová

Ministerstvo v zákonné lhůtě neodpovídá ani na další otázky Pirátů.
CNN Prima News, 12. května 2020
Neověřitelné
Lhůta na vyřízení žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím je 15 dní. Žádosti podané Olgou Richterovou se však s největší pravděpodobností stále nachází v této lhůtě. Jiné žádosti Pirátů, na něž ministerstva ve lhůtě neodpověděla, se nám nepodařilo dohledat.

Výrok Olgy Richterové navazuje na debatu o neochotě Sněmovny vyzvat vládu ke zveřejnění anonymizovaných dat výzkumu COVID-19 pro veřejné účely (5. května tak odmítla Poslanecká sněmovna v hlasování číslo 145), přičemž poslankyně Richterová dále uvádí, že o ně téhož dne požádala dle zákona o svobodném přístupu k informacím (viz žádost pdf). Článek na webu Pirátské strany a tweet Olgy Richterové, které toto zmiňují, mají datum 5. května 2020. Poslankyně mluví nicméně o dalších žádostech Pirátů, na něž úřady neodpovídají v zákonné lhůtě. Serveru Demagog.cz se povedlo dohledat například tweety z 6. a 12. května žádající Ministerstvo školství o podklady a následně zdůvodnění, na základě něhož tento resort rozhodl o neotevření speciálních škol. 

Ověřovaný výrok se týká zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Zákon ukládá státní a veřejné správě poskytovat veřejnosti informace:

㤠2

Povinnost poskytovat informace

(1) Povinnými subjekty, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce.

(2) Povinnými subjekty jsou dále ty subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti.“

Zákon rovněž stanovuje průběh vyřizování žádosti. Konkrétně v paragrafu 14 jsou podmínky vyřízení žádosti:

„§14

(5) Povinný subjekt posoudí žádost a:

a) brání-li nedostatek údajů o žadateli podle odstavce 2 postupu vyřízení žádosti o informaci podle tohoto zákona, zejména podle § 14a nebo 15, vyzve žadatele ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti, aby žádost doplnil; nevyhoví-li žadatel této výzvě do 30 dnů ode dne jejího doručení, žádost odloží,

b) v případě, že je žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informace je požadována, nebo je formulována příliš obecně, vyzve žadatele ve lhůtě do sedmi dnů od podání žádosti, aby žádost upřesnil, neupřesní-li žadatel žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy, rozhodne o odmítnutí žádosti,

c) v případě, že požadované informace se nevztahují k jeho působnosti, žádost odloží a tuto odůvodněnou skutečnost sdělí do 7 dnů ode dne doručení žádosti žadateli,

d) nerozhodne-li podle § 15, poskytne informaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění; je-li zapotřebí licence podle § 14a, předloží v této lhůtě žadateli konečnou licenční nabídku.“

Povinný subjekt, tedy v našem případě Ministerstvo zdravotnictví, či Ministerstvo školství, má povinnost při kladném vyřízení žádosti do 15 dnů odpovědět. Je důvodné se domnívat (vzhledem k pravděpodobnému datu odeslání žádostí o přístup k informacím poslankyní Richterovou), že dotyčná ministerstva zákonnou lhůtu 15 dnů zatím neporušila.

O jiných aktuálních žádostech Pirátů, které by příslušné úřady odmítaly vyřídit, jsme bohužel nedohledali žádné informace. Vzhledem k tomu, že úřady nemusí zveřejňovat seznam došlých žádostí, nemůžeme ani vyloučit, že žádné takové žádosti nejsou.

Olga Richterová

Jde o data, která třeba v Americe naklikáte v jejich Centre for disease control na internetu do nějaké úrovně. A jako vědec potom dostanete podrobnější úroveň na základě vašeho výzkumu.
CNN Prima News, 12. května 2020
Neověřitelné
CDC poskytuje data o zdraví obyvatelstva na území USA. Podle zákona o svobodě informací může o poskytnutí dat CDC zažádat kdokoli. Zda CDC vědcům poskytuje podrobnější verze svých dat, CDC neuvádí.

Poslankyně Richterová upozorňuje (video od 15:46), že „pro další rozhodování o budoucnosti“ a kvůli riziku, že by se pandemie koronaviru mohla vrátit, potřebuje vědecká obec příslušná data. V této souvislosti Richterová poukazuje na americké CDC (Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí) jako na kvalitního poskytovatele těchto dat. (Data spolu s CDC shromažďuje ještě Národní středisko pro statistiku zdraví NCHS). CDC na svých internetových stránkách poskytuje veřejně dostupná data o epidemii koronaviru na území Spojených států – o počtu nakažených, úmrtích, počtu testů, procentech pozitivních testů (jednotlivá data pod záložkami U.S. Cases, U.S. Covid Testing). Ohledně nemoci COVID-19 odkazuje CDC také na data a statistiky dalších institucí, z nichž některé vyžadují přístup přes určitou knihovnu či jinou instituci.

Podle FOIA (zákon o svobodě informací) si může kdokoli zažádat o záznamy dat, které CDC shromáždilo. CDC tak ročně vyhoví 1 000 požadavkům.

Výrok považujeme za neověřitelný, protože CDC neuvádí, zda vědcům poskytuje podrobnější portfolia. 

Olga Richterová

Některé kraje se do přípravy (na případnou druhou vlnu epidemie, pozn. Demagog.cz) pustily samy, zmiňovala jsem Prahu, která má létající tým.
CNN Prima News, 12. května 2020
Pravda
Například kraj Vysočina chystá na možnou druhou vlnu koronaviru zásoby ochranných pomůcek. V Praze pak od 4. května funguje létající tým, tedy speciální zdravotnický tým určený k výpomoci v domovech pro seniory a v domovech pro postižené osoby.

Na Vysočině se na případnou druhou vlnu koronaviru připravují zásobami ochranných pomůcek. Ochranné overaly pro ně i nadále šijí soukromé firmy. Do nemocnic pak mají v plánu pořídit více plicních ventilátorů a také více termokamer.

Od 4. května pak v Praze fungují tzv. létající krizové týmy. Jedná se o speciální zdravotnické týmy, které budou v domovech pro seniory a v domovech pro postižené pomáhat například s testováním, ale i s běžnou péčí o klienty těchto domovů. Tyto týmy se budou skládat vždy z více členů, mezi nimi budou i lékaři, zdravotní sestry, medici z lékařských fakult, ale k dispozici budou třeba i psychologové a další specialisté. Týmy byly zřízeny na základě spolupráce Prahy, Městské polikliniky Praha a pražské Zdravotnické záchranné služby. Jejich výpomoc by měla ulevit vytíženému personálu ve zmíněných domovech v Praze. Pracovat budou ve všedních dnech a za pracovní dobu od 8 do 18 hodin by mohli stihnout vypomoci ve 4 až 5 zařízeních. V budoucnu by mohly týmy fungovat i v noci a o víkendech.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů