Tomáš Petříček
ČSSD

Tomáš Petříček

Česká strana sociálně demokratická (ČSSD)

0
Bez tématu 53 výroků
Zahraniční politika 12 výroků
Ekonomika 11 výroků
Evropská unie 7 výroků
Koronavirus 6 výroků
Zdravotnictví 2 výroky
Obrana, bezpečnost, vnitro 1 výrok
Rozpočet 2021 1 výrok
Pravda 54 výroků
Nepravda 5 výroků
Zavádějící 0 výroků
Neověřitelné 16 výroků
Rok 2020 47 výroků
Rok 2019 12 výroků
Rok 2018 16 výroků
Pouze ve výběru Demagog.cz 3 výroky

Tomáš Petříček

Na podzim bychom chtěli vyjednávat novou investiční dohodu mezi Evropskou unií a Čínou, která by měla narovnat podmínky pro evropské podniky na čínském trhu.
Otázky Václava Moravce, 14. června 2020
Zahraniční politika
Evropská unie
Ekonomika
Pravda
EU má v plánu jednat s Čínou o investiční dohodě v září 2020. Ta by měla zlepšit podmínky přístupu na Čínský trh pro evropské investory.

EU má v plánu se v září na summitu domluvit s Čínou na komplexní investiční dohodě, tato dohoda by dle plánu EU měla narovnávat podmínky pro obě strany. Podle jiného vyjádření jsou zástupci Unie odhodláni dojednat investiční dohodu do konce roku 2020. Až bude uzavřena, má na ni navazovat nová dohoda o volném obchodu mezi Čínou a EU.

O této dohodě se jedná už od roku 2013, důvod je velký nepoměr vývozu a dovozu z Číny v minulých letech. Vztahy s Čínou a jejich cíle pak shrnuje následující příručka (.pdf, str. 1–6). Nevyrovnanost obchodní bilance skutečně patří mezi jeden z hlavních důvodů a zároveň cílů diplomatických jednání mezi Evropskou unií a Čínou, problémem je i uzavřenost Čínského trhu pro evropské investory. EU je zároveň připravena debatovat s Čínou o ochraně lidských práv či ochraně klimatu.

Zdroj: Evropský parlament

Tomáš Petříček

Naše diplomacie opakovaně tlačí na to, aby součástí toho dialogu byly i ty citlivé témata, lidská práva, situace národnostních menšin, svoboda vyznání v Číně.
Otázky Václava Moravce, 14. června 2020
Zahraniční politika
Pravda
Česká diplomacie se snaží o navázání dialogu o lidských právech. Účastní se pravidelných lidskoprávních dialogů mezi EU a Čínou, ministr zahraničí při návštěvě v Číně o lidských právech hovořil. České velvyslanectví v Pekingu se také zapojuje do akcí týkajících se lidských práv.

V roce 2016 Česká republika a Čína navázaly dohodu o strategickém partnerství, kde jsou lidská práva zmíněná v bodu X: „Obě strany potvrdily společný závazek ve věci podpory a ochrany lidských práv na základě rovnosti a vzájemné úcty.“ Která ze stran takové ujednání do dohody prosadila, však není jasné. V bodě XV se pak obě strany zavazují dodržovat zásady Charty OSN: „Obě strany zastávají názor, že účely a zásady Charty Organizace spojených národů musejí být dodržovány, a jsou připraveny posilovat kontakty a spolupráci v OSN a jiných mezinárodních organizacích. Zavazují se společně prosazovat mezinárodní a regionální mír, bezpečnost, lidská práva a rozvoj a podporovat mezinárodní spolupráci a mírové urovnání mezinárodních sporů, jež by mohly ohrozit mezinárodní mír a bezpečnost.“

K ochraně lidský práv a svobod jakožto k jednomu z cílů české zahraniční politiky se oficiálně hlásí i české velvyslanectví v Pekingu. Pravidelně se například zapojuje do programu v rámci Mezinárodního dne proti homofobii (2019, 2020). Lidskoprávního dialogu s Čínou se pak Česko účastní i v rámci Evropské unie (2017, 2018, 2019), kde byla řešena témata politických vězňů, náboženské svobody, národnostních menšin (speciálně v Tibetu a Sin-ťiangu) či práva žen. V roce 2019 se česká diplomacie také přidala k prohlášení delegace EU v Číně o porušování lidských práv v rámci výročí přijetí Deklarace lidských práv. Ministři zahraničí pak v květnu 2020 řešili i přístup Číny k Hongkongu, výsledkem byla tisková zpráva, která nad současnou situací vyjádřila hluboké znepokojení.

Na podzim 2018 navštívil Čínu ministr zahraničí Petříček. Při schůzce se svým čínským protějškem Wangem Yi zdůrazňoval právě i otázku lidských práv: „Skutečné partnerství mezi státy by se nemělo vyhýbat otevřenému projednávání jakýchkoliv témat včetně lidských práv.“

Mnozí čeští politici ale zastávají opačný názor, nejhlasitěji prezident Zeman. Předchozí velvyslanec Bedřich Kopecký byl z Číny na jaře 2019 odvolán, nedokončil tak obvyklý čtyřletý velvyslanecký mandát, který mu měl končit na jaře 2020. V roce 2017 připojil Kopecký svůj podpis pod dopis diplomatů adresovaný čínskému ministru bezpečnosti Kuo Šeng-kchunovi, který apeloval na dodržování lidských práv. To vyvolalo velmi negativní reakci prezidenta, který problematiku lidských práv v Číně obecně vnímá spíše jako podřadnou ekonomické a obchodní spolupráci. Při své návštěvě Číny v roce 2014 se například prezident Zeman vyjádřil ve smyslu, že nepřijel Čínu učit lidská práva, ale naopak navázat hlubší obchodní spolupráci. V loňském roce upozornil české diplomaty, že „žvanění o lidských právech je neproduktivní“, protože taková kritika může poškozovat cestovní ruch či ekonomickou spolupráci.

Souhrnně tedy můžeme říci, že česká politika nevystupuje v oblasti prosazování lidských práv zcela jednotně. Výrok ale přesto hodnotíme jako pravdivý, protože česká diplomacie toto téma ve vztazích s Čínou opakovaně vznáší. Prezident Zeman je sice významnou výjimkou, ale za zahraniční politiku odpovídá vláda jako vrcholný orgán výkonné moci. Vláda, Ministerstvo zahraničí i velvyslanectví v Pekingu se k politice prosazování lidských práv hlásí.

Tomáš Petříček

Jsou zde celé řady překážek pro působení evropských podniků včetně třeba vynuceného přesunu know-how, technologií.
Otázky Václava Moravce, 14. června 2020
Zahraniční politika
Evropská unie
Ekonomika
Pravda
Pokud chtějí zahraniční firmy podnikat v Číně, jsou velmi často nuceny sdílet s Čínou své technologické know-how. Od začátku roku 2020 je v platnosti nový zákon, který by měl rušit povinnost know-how sdílet. Jaké budou jeho praktické účinky, však prozatím není možné říct.

Vynuceným přesunem technologického know-how nějaké firmy je myšlena ta situace, kdy daná firma chce podnikat na území jiného státu a je jí to umožněno jen za podmínky, že stát, na jehož území firma hodlá podnikat, obdrží technologické know-how firmy. K takovýmto praktikám dochází velmi často v Číně. Pokud zde chtějí nějaké zahraniční firmy podnikat, je jim nabídnuto partnerství s nějakou čínskou firmou, a to za podmínky, že se čínská firma dozví jejich technologické know-how.

Nucený přesun technologií je dlouhodobým a diskutovaným problémem obchodu například mezi Čínou a Spojenými státy. Ty na tom prodělávají, protože tak dochází k vytlačování amerických produktů, je tedy omezován americký dovoz a Čína Americe „své“ produkty nabízí zpět, a to za nižší cenu.

Na summitu (.pdf, str. 4) v Bruselu v roce 2019 se Evropská unie i Čína shodly, že „by nemělo docházet k nucenému přesunu technologií“. Téhož roku čínská vláda schválila nový zákon týkající se zahraničních investic. Tento „nový zákon ruší povinnost zahraničních firem předávat technologické know-how čínským partnerům“ a je účinný od 1. ledna 2020.

Zatím však není možné s jistotou říct, že se Čína svých závazků bude držet. Zahraniční právníci také uvádí, že „nová pravidla mají značné mezery“ a že „dávají čínským regulačním orgánům široký prostor pro takové jednání, které uznají za vhodné“.

Obecně je také pravdou, že evropské podniky se setkávají při obchodování v Číně či s čínskými partnery s mnohými dalšími překážkami, jako jsou diskriminační zákony a praktiky, které vedou k zvýhodňování čínských společností na úkor těch evropských. Problematiku by měla řešit tzv. Komplexní dohoda o investicích (CAI) mezi Čínou a EU. Ta ale zůstává od roku 2014 stále v nedohlednu.

Tomáš Petříček

Prezident Zeman si opakovaně stěžoval, že ten poměr 1:10 místo toho, aby se přibližoval, tak roste, dnes je přibližně 1:10,5; 1:11, takže ten nepoměr se spíš prohlubuje, než by se snižoval.
Otázky Václava Moravce, 14. června 2020
Zahraniční politika
Ekonomika
Neověřitelné
Poměr exportu mezi ČR a Čínou se opravdu v posledních letech pohybuje nominální hodnotou v poměru 1:10 ve prospěch Číny. Poslední tři roky se nepoměr mezi dovozem a vývozem zvětšuje. Nepodařilo se nám najít veřejná vyjádření Miloše Zemana zmiňující poměr vzájemného exportu.

Veřejné vyjádření prezidenta Zemana takto kritizující deficitní poměr obchodu s ČLR se nám bohužel nepodařilo dohledat, je samozřejmě možné, že se takto vyjádřil v soukromé konverzaci, neveřejně. Je ale pravda, že se prezident v minulosti k nepříznivému vývoji českého exportu do ČLR vyjadřoval. Během svých cest do Číny se opakovaně snažil o jeho zvýšení – například v roce 2018 se zúčastnil dovozního veletrhu China International Import Expo (CIIE), jehož cílem je podpořit dovoz zahraničních výrobků a služeb do Číny. Při své další návštěvě v roce 2019 se spolu s několika desítkami českých podnikatelů zúčastnil různých podnikatelských fór.

V květnu roku 2019 proběhla schůze prezidenta s nejvyššími ústavními činiteli, po které se všichni v následujícím prohlášení také shodli na potřebě snižování schodku vzájemné obchodní bilance a odstraňování překážek přístupu českého exportu na čínský trh.

Co se týče samotného poměru dovozu ku vývozu, údaj 1:10 uvádí i Zpráva o plnění Exportní strategie České republiky pro období 2012–2020 za rok 2019 (.pdf, str. 16), kterou sestavuje Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Dle dat databáze ČSÚ a MPO je vývoj poměru nominální hodnoty vývozu zboží z ČR do Číny ku dovozu z Číny znázorněn na grafu níže. Tento poměr se opravdu v posledních letech pohybuje kolem 1:10. Za rok 2018 byl 1:10,12 a za rok 2019 byl 1:11,45. Je však třeba zdůraznit, že jde pouze o ukazatel obchodní bilance zboží a nejsou do něj započteny služby, ke kterým se nám nepodařilo dohledat úplná data. 

Na grafu je vidět, že tento schodek byl ve druhé polovině první dekády mnohem větší. Za poslední tři roky opět roste z minima 1:8,46, kterého nabyl v roce 2017.

Tomáš Petříček

Pravidla obchodu mezi Českou republikou a Čínou dnes jsou určovány jednáním mezi EU a Čínou.
Otázky Václava Moravce, 14. června 2020
Zahraniční politika
Evropská unie
Ekonomika
Pravda
Pravidla obchodu a investic mezi ČR a Čínskou lidovou republikou (ČLR) jsou v současné době vyjednávána v jednáních mezi EU a ČLR, která byla zahájena již v roce 2013. Jednání by měla skončit v roce 2020 přijetím dohody nahrazující stále platné smlouvy mezi členskými státy a ČLR.

V době ověřování výroku platí mezi Českou republikou a Čínskou lidovou republikou (ČLR) Dohoda mezi Českou republikou a Čínskou lidovou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic (.pdf). Dohoda vstoupila v platnost 1. září 2006 a určuje pravidla pro investice na území druhého státu. Vstupem ČR do Evropské unie v roce 2004 i přijetím Lisabonské smlouvy (.pdf), která vešla v platnost v roce 2009, se utváření pravidel pro obchodní politiku přesunulo (.pdf, čl. 3 a 207) na instituce Evropské unie, které sjednávají a ratifikují nové obchodní dohody se třetími státy. Již dojednané bilaterální dohody do přijetí nových celounijních ale zůstávají i nadále platné. EU má dále výlučné pravomoci v oblasti celní politiky.

Vztahy EU a ČLR se zintenzivnily přijetím dokumentu EU-China 2020 Strategic Agenda for Cooperation (.pdf) v roce 2013, který zdůrazňuje jak bezpečnostní, rozvojové, tak ekonomické aspekty vzájemných vztahů. V roce 2019 byly vztahy mezi EU a ČLR podrobeny revizi zakončené publikováním dokumentu EU-Čína – Strategický výhled (.pdf), které činí vzájemné vztahy z pozice EU více asertivní.

Obchodní a investiční jednání mezi EU a ČLR byla oficiálně zahájena (.pdf) v roce 2013. Tato vznikající EU-China Comprehensive Agreement on Investment (CAI) by měla být dokončena v roce 2020. Nová investiční dohoda by měla napravit pozice evropských podniků na území ČLR, jejíž trh je méně otevřený než ten unijní, a zlepšit regulatorní prostředí. Zatím polední kolo jednání proběhlo (.pdf) ve dnech 25.–29. května 2020 pomocí videokonferencí, další, již 30. kolo, je naplánované na dny 29. června – 3. července 2020. V současnosti se ale tato jednání zpomalila či zastavila z důvodu rostoucího množství aktuálně sporných otázek mezi EU a ČLR.

Ekonomické bilaterální vztahy mezi ČR a ČLR jsou podrobně rozepsány v dokumentu (.pdf) Zastupitelského úřadu ČR v Pekingu. Obchodní vztahy mezi ČR a ČLR jsou poměrně nerovnoměrné. V roce 2019 vývoz z ČR do ČLR dosáhl (.pdf, str. 30) hodnoty 2 205 mil. € (cca 59 mld. Kč), hodnota dovozu z ČLR do ČR naopak činila 23 989 mil. € (cca 640 mld. Kč). „Čína platí za jeden z největších ale také nejnáročnějších trhů na světě. Obchod zde charakterizují nesčetné bariéry, tvrdá konkurence a pro Evropany nezvyklé prostředí“ (str. 30).

Proces vyjednávaní obchodních dohod EU se třetími zeměmi přehledně znázorňuje tato grafika. EU v současné době nevyjednává pouze s ČLR, ale i s mnoha dalšími zeměmi, například s Austrálií, Novým Zélandem nebo jihoamerickými zeměmi ve sdružení Mercosur.

Tomáš Petříček

V případě Smartwings sociální demokracie jasně odmítla, že by stát měl do ČSA vstupovat majetkově.
Otázky Václava Moravce, 14. června 2020
Pravda
Představitelé ČSSD ve svých veřejných vystoupeních opakovaně nepodpořili majetkový vstup České republiky do společnosti Smartwings. Předseda ČSSD Hamáček sice chce firmě pomoci, ale jinými způsoby.

O případném odkoupení části, či celé společnosti Smartwings státem se mluví již déle. Co se týče vysokých představitelů ČSSD, k dané věci se vyjádřila v dubnu ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Prohlásila, že pokud by stát měl do Smartwings vstoupit, měl by tento vstup být kapitálový, tedy získáním podílu ve společnosti. Dodala však, že o celé věci bude ještě debatovat vláda.

Dne 16. května prohlásil místopředseda ČSSD Roman Onderka, že společnost Smartwings rozhodně nelze považovat za strategický podnik a vstup státu do společnosti je až tím posledním možným řešením. Druhý den, 17. května, prohlásil Jan Hamáček, že odkoupení Smartwings není na stole. Tvrdil, že společnost Smartwings má využít podpůrné programy, které nabízí stát, jako např. kurzarbeitový program Antivirus.

O necelý měsíc později, 15. června, předseda Hamáček upravil své předchozí vyjádření o možné pomoci společnosti Smartwings. Prohlásil, že případná pomoc by mohla být ve formě státní půjčky zmíněné firmě. Rovněž uvedl, že o odkoupení společnosti státem se již nemluví, a dodal, že případná podpora nezaměstnaných po krachu firmy by stát vyšla na více peněz než zmiňovaná půjčka. Smartwings by stát mohl v půjčkách a zárukách poskytnout až 900 milionů.

Mezi vyjádřeními vysokých představitelů ČSSD tak nenajdeme podporu majetkového vstupu státu do společnosti Smartwings. Za klíčové pak lze považovat vystoupení předsedy ČSSD Hamáčka, který odmítl opakovaně odkup společnosti Smartwings a preferuje jinou formu pomoci společnosti.

Tomáš Petříček

(...) v rámci toho balíčku, který představuje Komise, se zavádí některé návrhy zdanění, které by měly srovnat ty podmínky pro všechny bez ohledu na to, kde si napíšou sídlo nebo kde reálně podnikají.
Otázky Václava Moravce, 14. června 2020
Koronavirus
Evropská unie
Ekonomika
Pravda
Boj proti daňovým únikům pomocí stanovení konsolidované daně z příjmů právnických osob je vedle důrazu na digitalizaci ekonomiky či vypracování nové farmaceutické strategie jedním z nových cílů Evropské komise.

Evropská komise v souvislosti s pandemií koronaviru upravila svůj pracovní program tak, aby mohla lépe reagovat na škody způsobené nákazou. Mezi těmito změnami je i boj proti daňovým únikům, a to pomocí stanovení sjednoceného základu daně z příjmu právnických osob, konkrétně v rámci jednotných daňových pravidel. Mezi další její plány patří vypracování nové farmaceutické strategie, nového plánu pro kritické suroviny či větší důraz na digitalizaci ekonomiky.

Tomáš Petříček

Tady mohu potvrdit to, že skutečně cesta druhého nejvyšší ústavního činitele na Tchaj-wan není z pozice členských států Evropské unie úplně běžná.
Otázky Václava Moravce, 14. června 2020
Zahraniční politika
Pravda
Návštěvy Tchaj-wanu nejvyššími státními představiteli členských zemí EU se odehrávají spíše výjimečně, což může být chápáno jako důsledek dodržování politiky jedné Číny. Jednou z mála výjimek je cesta bývalého předsedy belgického Senátu Jacquese Brotchiho.

Ministr Petříček ve výroku uvádí, že není běžnou diplomatickou praxí, aby jedni z nejvyšších státních představitelů zemí EU navštěvovali Tchaj-wan. 

Česká republika a další země uznávají takzvanou politiku jedné Číny, podle které vláda Čínské lidové republiky (ČLR) jako jediná vládne entitě zvané „Čína“ a podle které Čínská republika (Tchaj-wan) není oficiálně uznávána jako samostatný stát. Diplomatické styky s vládou Tchaj-wanu byly přerušeny již v roce 1949, kdy byla zároveň uznána Čínská lidová republika. Vztahy s Tchaj-wanem jsou od té doby pouze (.pdf, str. 15) na ekonomické a kulturní úrovni, diplomatické vztahy jsou vedeny s vládou Čínské lidové republiky.

Tento přístup zastává také Evropská unie, postoj ČR je tedy zcela v souladu s evropskou politikou. EU uznává politiku jedné Číny a Tchaj-wan bere jako ekonomickou entitu, se kterou má silné obchodní vztahy. Dále vyzývá k dialogu mezi oběma stranami a jakákoliv dohoda mezi Čínskou lidovou republikou a Tchaj-wanem podle ní musí být akceptována oběma stranami a přihlížet k zájmům tchajwanského obyvatelstva.

Co se týče přístupu konkrétních evropských politiků, tak například kancléřka Angela Merkelová Čínu navštěvuje velmi často. Za dobu svého úřadování ji navštívila do roku 2019 celkem dvanáctkrát. Pevnost jejího postoje k Číně je doložitelná například tím, že se distancuje od Trumpova zpochybnění politiky jedné Číny. Podobně jako kancléřka Merkelová k Číně přistupuje francouzský prezident Emmanuel Macron, který na společném setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil: „Máme mezi sebou rozdíly… Nikdo z nás není naivní. Ale my respektujeme Čínu… a přirozeně očekáváme od našich velkých partnerů, že také respektují jednotu Evropské unie stejně jako její hodnoty.

Jak se zdá, právě dodržování politiky jedné Číny vede většinu zemí k opatrnosti, pokud jde o diplomatické styky s Tchaj-wanem. Odborník na čínskou zahraniční politiku Andrew Small odpověděl na otázku, zda nejvyšší ústavní představitelé běžně navštěvují Tchaj-wan:

Jsou vzácností. A spolu s postavením daného politika roste také síla čínské reakce, ať už se jedná o cizince cestující na Tchaj-wan, nebo Tchajwance na návštěvě v ostatních zemích. Spojené státy tam například neposílají členy vlády, jen ve velmi výjimečných případech. Natož viceprezidenta.“

Cesty vysokých ústavních představitelů na Tchai-wan jsou tedy spíše výjimkou. Jednou z nich je cesta bývalého předsedy belgického senátu Jacquese Brotchiho, který ji uskutečnil v květnu 2019. O tom, že se nejednalo o zcela běžnou diplomatickou návštěvu, svědčí slova Brotchiho, který uvádí, že měl pokyny z čínské strany, jak se během návštěvy chovat: „Varovali mě, ať si dávám pozor a neposkytuji žádná prohlášení. Což jsem dodržel, ani jednou jsem tam nepromluvil do mikrofonu. Neposkytl jsem žádný rozhovor, ani potom v belgických médiích." O tom, že návštěvy evropských politiků na Tchai-wan nejsou zcela obvyklé, může svědčit i snaha (.pdf str. 14) tchajwanské diplomacie je zorganizovat.

Tomáš Petříček

Čína udělala v devadesátých letech závazky (týkající se respektování principu „jedna země, dva systémy“, pozn. Demagog.cz) ve chvíli, kdy se jednalo o předání Hongkongu.
Otázky Václava Moravce, 14. června 2020
Nepravda
Hongkong byl předán Velkou Británií Číně v roce 1997. Jednání o předání a vzájemném poměru mezi Čínou a Hongkongem však probíhala již v 80., nikoliv v 90. letech. V první polovině roku 1990 byl pouze schválen hongkongský Základní zákon.

K přechodu vlády nad Hongkongem od Velké Británie k Čínské lidové republice došlo roku 1997. Stalo se tak na základě britsko-čínské dohody, přijaté roku 1984, kdy byl ustanoven systém „jedna země, dva systémy“. Ten zaručuje Hongkongu zachování značné míry autonomie, a to po dobu padesáti let (do roku 2047). Čína se tak zavázala k zachování společenského a hospodářského systému, právního řádu a občanských svobod Hongkongu. Konkrétně je tato záležitost stanovena v článku 5 (.pdf, str. 58) Základního zákona, který říká, že socialistický systém a jeho politika se nebudou v Hongkongu uplatňovat a po dobu 50 let se nebude měnit předchozí kapitalistický systém a způsob života. 

Jednání o předání Hongkongu probíhala mezi britskou a čínskou vládou zejména v 80. letech minulého století a závěrečný akt britsko-čínské dohody byl podepsán v roce 1984. Uvnitř Číny však probíhala jednání o vztahu mezi Čínou a Hongkongem po celý zbytek 80. let. Základní zákon Hongkongu pak byl přijat Všečínským shromážděním lidových zástupců (čínský parlament) a následně vyhlášen čínským prezidentem v roce 1990 (.pdf, str. 56).

Tomáš Petříček

A ta výzva, která zaznívá z mezinárodního společenství, nejen od Velké Británie, Česko se také připojilo k ostatním státům Evropské unie ve společném prohlášení, že Čína by měla respektovat princip „jedna země, dva systémy“.
Otázky Václava Moravce, 14. června 2020
Zahraniční politika
Evropská unie
Pravda
Evropská unie je znepokojena bezpečnostním zákonem, který Čína 28. května 2020 přijala. EU se obává, že by jeho naplněním mohlo dojít k porušení principu „jedna země, dva systémy“ pro Hongkong. Podobné obavy mají i další země mimo EU.

Ministr Petříček ve svém výroku naráží na současné kroky Číny vůči Hongkongu. Ten byl roku 1997 Velkou Británií vrácen zpět Číně, přičemž ta se zavázala dodržovat místní ekonomické a společenské uspořádání minimálně po dobu 50 let podle hesla „jedna země, dva systémy“.

Po přijetí tzv. bezpečnostního zákona 28. května Všečínským shromážděním lidových zástupců panuje obava, že tento zákon by mohl narušit svobody a práva daná Hongkongu při jeho znovupřipojení k Číně. Po přijetí tohoto zákona Čínou vydala Evropská unie prohlášení, v němž vyjadřuje obavy z narušení autonomie Hongkongu a zároveň je hluboce znepokojena snahou Číny neplnit své mezinárodní závazky, které přijala v roce 1997 při převzetí Hongkongu. K tomuto prohlášení se připojily i některé další evropské státy, které přitom nejsou součástí EU, např. Island, Norsko, Černá Hora či Albánie. O situaci v Hongkongu se ovšem zajímají i další státy světa a své znepokojení nad tamní situací vyjádřila například i Kanada, USA nebo Austrálie. Otázka Hongkongu byla znovu zmíněna ze strany EU při vzájemných obchodních jednáních v druhé polovině června 2020. 

Vzhledem k tomu, že Velkou Británii pojí s Hongkongem společná minulost, zaznívají od britských představitelů ještě silnější prohlášení. Britský premiér Boris Johnson například uvedl, že Velká Británie je ochotna pozměnit svá imigrační pravidla tak, aby 3 miliony obyvatel Hongkongu mohly přicestovat do Velké Británie na dobu 1 roku s možností dalšího prodloužení, přičemž na konci tohoto procesu by mohl být i zisk britského občanství. 

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů